6. Vznik a proměny fenoménu volného času v moderní éře (cca 1780-1918) Kulturní dějiny českých a evropských zemí v moderní době (6) Kulturní dějiny českých a evropských zemí v moderní době –1. Zrození občana: proměna státu a společnosti v českých zemích a Evropě (cca 1780-1918) –2. Staré a moderní: Historizace vědomí v Evropě od druhé poloviny 18. století –3. Sekularizace a odkouzlení světa: Proměny náboženství a církví v českých zemích a Evropě (cca 1780-1918) –4. Moderní svět a jeho nové elity: vzestup měšťanstva 19. století –5. Moderna, modernita, modernizace: modernizační procesy v teorii a praxi –6. Vznik a proměny fenoménu volného času v moderní éře (cca 1780-1918) – – – Definice volného času podle Joffre Dumazediera –Nezbytné podmínky vzniku volného času –1.Činnosti ve společnosti se již neřídí povinnostmi uloženými komunitou. Člověk má právo si zvolit zaměstnání – práci, stejně jako způsob trávení volného času. Ovšem sociální determinismus tuto volbu ovlivňuje. –2. Pro moderní společnost platí, že je profesionální práce ovlivněna vůlí člověka nikoli určována přírodou. Volný čas je tedy snadno od práce oddělitelný. Volný čas je mimopracovní doba, bez přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště (čas vázaný). Volný čas tedy představuje pouze určitou část mimopracovní doby, do které patří osobní biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné (vaření, úklid, nákup, péče o děti). Vlastnosti volného času podle Dumazediera –1.Volný čas je svobodnou volbou, osvobozuje od povinností určitého druhu. –2. Stejně jako každá jiná činnost podléhá determinujícím faktorům ve společnosti. –3.Podléhá závazkům a pravidlům plynoucím ze skupin a zařízení (např. stanovy spolků). –4.Volný čas znamená osvobození od závazků společenských zařízení (instituce rodinné, občanské, duchovní). –5.Stanou-li se volnočasové aktivity profesionální povinností, mění se podstata aktivity, ačkoli se nemění technický obsah činnosti (amatér se stane profesionálem, rekreační vyjížďka cyklisty na kole s přáteli). –6.Volný čas je nezainteresovaný, nemá žádný utilitární, přesvědčovací, ideologický, politický, duchovní cíl. Neslouží žádnému společenskému ani materiálnímu cíli, i když je materiálně a sociálně determinován. –7.Pokud je čas částečně zaměřen na nějaký zištný cíl, utilitární nebo angažovaný je volným časem jen částečně – hovoříme o kategorii polovolného času. –8. Volný čas je hedonistické povahy, uspokojuje jednotlivce a jeho osobní požadavky. Hledání blaha, radosti a potěšení jednotlivce je jednou z hlavních charakteristik volného času. Polovolný čas podle Dumazediera –Činnosti polovolného času –Činnosti pololukrativního charakteru: drobné práce pro cizí, rybolov pro zisk, placená účast v SK, orchestru –Rodinné činnosti polovýchovné a polozábavné: dětské úlohy a hry –Práce pro vlastní potěšení, rodinu, přátele a spolky: modelářství –Práce pro profesní zdokonalování: sledování odborné literatury: lékaři, vědci, VŠ pracovníci aj. Kultura elit a populární kultura –Kultura elit –něm. „vysoká kultura“ –předpokládá určitou míru vzdělanosti –ambice kultivovat, osvětově působit –př.: opera, balet, činohra, komorní hudba, literární umění –viz Pierre Bourdieu: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Praha 2010. – –Populární kultura –moderní „lidová“ kultura pro masy –nepředpokládá vzdělanost –ambice pobavit, poskytnout podívanou –např. cirkus, varieté, kabaret, biograf, sport –komerčně orientovaná Názory na populární kulturu –neomarxistické (cca 60. léta 20. století): populární kultura jako „trik“ na proletariát k odvedení jeho pozornosti od sociálních a politických problémů, cíl: zachování hegemonie kapitalistického řádu –postmoderní (od 70. let 20. století): „numinózně-kooperativní“ model, konzumenti nejsou jen trpnými příjemci komerčních produktů, ale aktivně se podílejí na jejich utváření – př. fandom Cestovní ruch jako příklad moderního trávení volného času –pobyt v lázních –městský (kulturní) turismus –nové instituty, typy podniků: cestovní kancelář, hotel, turistický průvodce, cestovní pas, vízum –pěší (přírodní) turistika –vodní, cyklo-, auto- aj. speciální turistika –praktika dovolené u moře, objev pláže Příklady fyzické kultury ve volném čase –Sokolský tělocvik –kolektivistický –celostní, harmonický –nekomerční –národní – – – – –Sport –individualistický –specializovaný –komercionalizovaný –internacionální – – – – Sport jako příklad moderního trávení volného času –sportování x divácký sport –rekreační (= volný čas) x výkonnostní (amatérský = polovolný čas) profesionální (= práce) – – – – – – – – Spolkový život – život ve spolku Nové (velko)městské formy trávení volného času –kavárna –restaurace –obchodní dům –biograf Vznik a proměny fenoménu volného času v moderní éře (cca 1780-1918) Literatura –ZÁKLADNÍ – –BENDOVÁ Eva – HOJDA Zdeněk (eds.): Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků ze 40. mezioborového plzeňského sympozia k problematice 19. století, Plzeň 20.-22. února 2020. Praha 2021. –LENDEROVÁ Milena – JIRÁNEK Tomáš – MACKOVÁ Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009. – –DOPORUČENÁ – –BOROVIČKA Michael: Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Svazek: Cestovatelství. Praha – Litomyšl 2010. –BOURDIEU Pierre: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Praha 2010. –DANIEL Ondřej – KAVKA Tomáš – MACHEK Jakub a kol.: Populární kultura v českém prostoru, Praha 2013 –KUDLÁČ Antonín: Poznámky k numinózně-kooperativnímu modelu populární kultury, Český lid 105, 2018, 4, s. 425-440. –PELC Martin: Umění putovat. Dějiny německých turistických spolků v českých zemích. Brno 2010. –PELC Martin: Sport a česká společnost do roku 1939. Osobnosti – instituce – reflexe. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2018. –ŠOUKAL Jiří: Slasti a strasti letních bytů. Život na letních bytech a v letních vilkách v éře první republiky. Praha 2016. –ŠTEMBERK Jan: Fenomén cestovního ruchu. Praha 2009. –ŠTEMBERK Jan: Kapitoly z dějin cestovního ruchu. Pelhřimov 2012. –