SHRNUTÍ OPORY

Náš text analyzoval problematiku předmětu lexikologie a jejích dílčích disciplín (s ohledem

na základní jednotky sémantické a pragmatické), rozvrstvení a s charakteru slovní zásoby (v

rámci obecně pojaté lexikologické problematiky) a postupů sémaziologických i onomaziologických.

Z hlediska lexikologických metod i kategorií jsme si vymezili pojmy slovo, lexikální

jednotka, lexém, lexie, hyperlexém, frazém a idiom sém, sémém, sémantém), popř. substituce

paradigmatu. Hodnotili jsme význam (lexikální a gramatický, nocionální a pragmatickou

složku: s ohledem na slova autosémantická a synsémantická, základní a asociativní složky),

referenci, denotaci a konotaci, smysl (z hlediska intenze a extenze pojmů). Upozornili jsme na

vztahů mezi lexikálními jednotkami (homonymie a polysémie, hyper-/ hypo-/ kohyponymie,

paronymie a synonymie, tautonymie a ekvivalence, antonymie). Ujasnili jsme si rozdíly v pojetí

paradigmatu a syntagmatu (synchronně a diachronně), typologie (hierarchii systému, lexikálních

polí a typů paradigmatu), příklady spojitelnosti lexikálních jednotek (valence a kontextu,

kolokability a kompatibility), typy přenášení významu a formální vztahy slovních skupin. Samostatně

jsme se rovněž věnovali konexitě jednotek: frazému a idiomu (včetně přirovnání),

jejich přeskupováním a transformacím. Velmi obsáhle jsme pohovořili o stratifikací slovní zásoby

v nespisovných útvarech národního jazyka, na podkladě příznaků slohových, časových, u

neologismů nebo slov expresívních (podle sepětí se slovem, s jeho stavbou nebo s kontextem,

s jazykovou rovinou) či původně cizích (přejímek). Odlišili jsme centrum a periferii lexikonu,

slovní zásobu aktivní a pasivní, proměny lexikonu (včetně obrazných vyjádření: metafory, metonymie

a synekdochy).

Výklad zahrnul pojetí sémiotických funkcí slova a jeho sémantického naplnění (u autosémantik

ve vztahu k jejich funkci nominativní, deiktické nebo uspořádávající; u synsémantik;

odlišení apelativa a proprií /onym). Další kapitola přinesla poučení o metodách a prostředcích

etymologických bádáních (o pojetí historickosrovnávacím a o o metodě „Wörter und Sachen“),

seznámila s vývojem oboru, s postupy přímými i nepřímými (s využitím sémantické analýzy) a

doplnila přehled návazných postupů derivačně sémantických, genealogických a typologických

(včetně splikovaných metod a deetymologizace). V další části přiblížila současné pojetí terminologie

a terminografie (zejména při hodnocení odborného názvosloví). V poslední části jsme

poznali problémy současné lexikografie (z různých hledisek):. základní lexikografické postupy,

slovníková hesla (lemmata) a dvojí pojetí lemmatizace. Seznámili jsme se s klasifikací slovníků

a s vývojem českého slovníkářství.

Zbyněk Holub - Lexikologie

109

ŘEŠENÍ ÚLOH

ŘEŠENÁ ÚLOHA

1/1 Čejka 1992, s. 5 –6...

1/4-1 b)

1/4-2 a)

1/4-3 b)

1/5 Příruční slovník jazyka českého; Český národní korpus

2/1 Čejka 1992, s. 7 – 9; dále též (např.) ČERMÁK, F.: Jazyk a jazykověda. Praha : UK

– Karolinum 2001, s.269 a 288:

paradigma: abstraktní systémová třída prvků libovolné roviny, založená na jejich společném

rysu. Prvky této třídy jsou v textu obecně vzájemně substituovatelné (také: flektivní

vzor pro určitý podtyp slov)

syntagma: kombinace minimálně dvou (obvykle různých) znaků, resp.jiných prvků těže

roviny jazyka, založená na jejich kompatibilitě (někdy /nevhodně/ zúženě: spojení slov ve

větě

2/2 Filipec, Čermák 1985, s. 15n.; Čejka 1992, s. 11

2/3 Filipec, Čermák 1985, s. 23-26n.

2/4 např. podle Čejky: 1992, s. 7 – 11

2/5 např.ochladit se, běžet, dvířka, herbář, metelice, všít, uspořádat, chaos, vybádat

(Krobotová, Jodasová 2002, s. 7, cv. 4)

2/6 užijte sémantické analýzy (srov. Hauser, Minářová 1989, s. 8, III. B) 4.)

3/1 Např. Filipec, Čermák 1985, s.13n.; Machová, Švehlová 1996, 40n., 78n... Přibyl

pojem denotát...

3/2 hyperonyma (ovoce, zelenina), hyponyma (hruška, mrkev), kohyponyma (hruška –

jablko – švestka, mrkev – celer – ředkvička), paronyma (dal – dál, řad – řád, vina – vína,

soli – solí), mnohoznačná (polysémní) pojmenování (oko, koza, půda), kalky (dvojhláska

– diftong, životopis – biografie), tautonyma (chlapec – ogar – synek, pětka – bomba), synonymické

(mezijazykové) ekvivalenty (vlak – train)

Zbyněk Holub - Lexikologie

110

3/3 Podle základní charakteristiky

homonym

Dílčí dělení Příklady

Podle roviny jazyka čistě lexikální vlna – na hladině vody – ovčí srst

slovotvorná vinice – místo, kde se pěstuje vinná

réva – žena, která se provinila

slovnědruhová během – substantivum – předložka,

večer – subst. – příslovce, vedle – příslovce

– předložka, vedoucí – adjektivum

– substantivum

podle rozsahu úplná zámek – budova – zařízení na dveřích,

kolej – stopa kola, popř. typ

zpevnění dopravní cesty (např. kolejnicemi)

- studentská ubytovna; stopka

– část rostliny – dopravní značka –

část sklenice

částečná los – zvíře – tiket, rys – zvíře – tah

ve tváři – výkres

podle formálního typu homoformy holení (1. sg. slova holení – 7. sg.

slova holeň), tři (číslovka – sloveso),

ženou (sloveso – 7. sg. slova žena)

nepravá homonyma:

homofony mýt – mít, být – bít, vézt – vést, led

– let, vez – ves, lez – les

homografy vezme – 1. pl. rozkazovacího způsobu

slovesa vézt a 3. sg. oznamovacího

způsobu slovesa vzít

Zbyněk Holub - Lexikologie

111

mezislovní za pět – zapět, má ti – máti, do hry

– dohry

3/5 Doplňujte do tabulky obdobně jako u předchozího cvičení 3/3 (v porovnání s výkladem

výše)

3/7 a)

4/1 pojmy:

kolokace: užití dvojice nebo vícera slov (lexémů, samostatných lexikálních jednotek),

které se obvykle v daném kontextu výpovědi spojují, v určité výpovědi

valence: pojem formální povahy a morfosyntaktického charakteru: schopnost nějakého

slova (lexikální jednotky) vázat na sebe další větné členy

kompatibilita: jedná spíše o vzájemnou slučitelnost, snášenlivost a schopnost volného

křížení pojmenování

5/1... kvazifrazémy (popř. za kvaziidiomy): objevují se v přechodném pásmu na okraji

frazeologického systému.Může jít o případy s omezenou mírou kolokability (otevřít dokořán),

o sousloví s abstrakty (věnovat pozornost) apod. (např. Čejka 1992, s. 33-34; popř. F.

Čermák in Filipec, Čermák 1985).

5/2 Např. podle klíčových slovních druhů (SČFI):

jmenné: medvěd brtník, chod naprázdno, ultrakrátké vlny, Nejvyšší soud, dlouhá věta,

klíční kost, špinavé peníze, dvoumístné číslo, tříčlenná komise, červené barety, mořská

vlna, Česká republika, černá skříňka, bílá kniha, dřevěná skříň, zlatý déšť, kyselina solná,

silná kyselina

slovesné: být dalek (něčeho), provádět syntézu, provádět hloupost, mít štěstí, provádět

syntézu

dále také: Krobotová, Jodasová 2002, s. 10,.cv. 34...

5/3 ... comparandum: otec /relátor: je /tertium comparationis: unavený /komparátor: jako

/comparatum: kůň

6/6 Kolik slov ovládá dítě a kolik dospělý člověk:

dítě, 6 let – aktivně: cca 2500 slov absolvent SŠ – aktivně: 5–10 tisíc

slov

pasivně: cca 4000 slov pasivně: 50 000 slov

Zbyněk Holub - Lexikologie

112

Kolik slov potřebujeme pro dorozumění v cizím jazyce: asi 1500 slov

Pro pokročilou konverzaci: asi 2500 slov

6/7 Dokulil 1962; Daneše, Dokulil, Kuchaře 1967; Bauer 1997, PMČ s.67-69, Iková

2007.

6/8 Čejka 1992, s. 22-23

6/9 Manuál 1995, s. 65, 112

6/11 srov.: Krobotová, Jodasová 2002, s. 8,.cv. 13

6/12 Krobotová, Jodasová 2002, s. 7,.cv. 7

6/13 Krobotová, Jodasová 2002, s. 7,.cv. 8

6/14 Krobotová, Jodasová 2002, s. 8,.cv. 18

6/15 dílčí část 2.; hašování:

Hašovací funkce je reprodukovatelná metoda pro převod vstupních dat do (relativně)

malého čísla, které vytváří jejich jednoznačnou charakteristiku a je velmi obtížné najít taková

data, která vyhovují požadovanému otisku (tzv. jednocestná funkce). Výstup hašovací

funkce označujeme jako výtah, miniatura, otisk, fingerprint či hash (česky též někdy

jako haš). Funkce je důležitou součástí kryptografických systémů pro digitální podpisy a

často se též používá pro kontrolu integrity dat, k rychlému porovnání dvojice zpráv, indexování,

vyhledávání apod.

7/1 Čejka 1992, s.12-13; Filipec, Čermák 1985 (aj.)

8/3 lexikální a terminologická databanka.

9/3 dále např.: Krobotová, Jodasová 2002, s. 12, cv. 13

Zbyněk Holub - Lexikologie

113

LITERATURA

A) Základní

ČEJKA, M. Česká lexikologie a lexikografie. Masarykova univerzita, Brno 1992.

FILIPEC, Josef - ČERMÁK, František: Česká lexikologie. Praha: Academia 1985.

MANUÁL LEXIKOGRAFIE (Čermák, F., Blatná, R. et al./ eds.). Jinočany: H&H, 1995.

B) Obecně teoretická

DANEŠ, F., DOKULIL, M., KUCHAŘ, J. a kol.: Tvoření slov v češtině 2. Odvozování

podstatných jmen. Praha: Academia, 1967.

DANEŠ, František, HLAVSA, Zdeněk, Větné vzorce v češtině. Praha, Academia 1987

DOKULIL, M.: Tvoření slov v češtině. 1. Praha: Academia, 1962.

GOLDEFUS, Filip: Syntaxe a sémantika programovacích jazyků. Teorie programovacích

jazyků. Vysoké učení technické, Brno 2007

HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN 1980.

HŘEBÍČEK, L. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha, Academia

2002

KLIMEŠ, L., Úvod do vědecké práce v jazykovědné bohemistice : se zvláštním zřetelem

k pracím seminárním a diplomovým. Fakulta pedagogická, Vydavatelství Západočeské

univerzity, Plzeň 1998

KOŤÁTKO, Petr: Význam a komunikace. Praha: Filosofia 1998.

MACHOVÁ, Svatava, ŠVEHLOVÁ, Milena: Sémantika pragmatika jako lingvistické

disciplíny. Praha : PF UK 1996

PEREGRIN, Jaroslav: Úvod do teoretické sémantiky. Principy formálního modelování

významu. Praha: UK 1998.

PEREGRIN, Jaroslav: Význam a struktura. Praha: Oikumené 1999.

PŘÍRUČNÍ mluvnice češtiny. 2.vyd. Praha, Lidové noviny 1996 …. PMČ

ŠRÁMEK, Rudolf: Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita 1999.

C) Materiálová

Zbyněk Holub - Lexikologie

114

BAUER, J., Dělení slov • Slovotvorba v praxi. Nakladatelství Olomouc, 1997

ERHART, Adolf, VEČERKA, Radoslav: Úvod do etymologie. SPN: Praha, 1981

HLADKÁ, Zdeňka, MARTINCOVÁ, Olga, Tradice a současnost české lexikografie. In:

Маргарита Чернышева (ed.), Teoрия и истoрия слaвянсkoй лekсиkoгрaфии. Нaучныe

мaтeриaлы к XIV съeзду слaвистoв. Мockвa 2008, s. 261-286.

IKOVÁ, M. Slovotvorba. Počátek 21. století. In: Karlík, P., Pleskalová, J., Večerka, R.,

KRČMOVÁ, M. Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha : Academia, 2007

NĚMEC, Igor: Rekonstrukce lexikálního vývoje. Praha: Academia 1980b

NĚMEC, Igor: Slova a dějiny. Praha: Academia 1980a

ZIMA, J. Expresivita slova v současné češtině. In: Rozpravy Československé akademie

věd. Řada společenských věd. Praha : Nakl. Československé akademie věd, 1961.

Z hlediska základních typů slovníků (a prací slovníkového typu) zejména:

AKADEMICKÝ slovník cizích slov. Praha: Academia 1985.

BOREK, Henryk – ŠRÁMEK, Rudolf: Topografia hydronymii Odry. Wrocław, Ossolineum

1987.

ČERMÁK, F., KŘEN, M., Frekvenční slovník češtiny. Nakladatelství Lidové noviny,

Praha 2004

ENCYKLOPEDICKÝ slovník češtiny. (Karlík, P., Nekula, M., Pleskalová, J. eds.). Nakladatelství

Lidové noviny, Praha 2002......... ESČ

HOLUB, Josef, KOPEČNÝ, František: Etymologický slovník jazyka českého. Praha :

Státní nakladatelství učebnic 1952

HOLUB, Josef, LYER, Stanislav: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním

zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1978 .... SES

KNAPPOVÁ, Miroslava: Příjmení v současné češtině. Liberec 1992.

KOPEČNÝ, František: Průvodce našimi jmény. Praha: Academia 1991.

LUTTERER, I., ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1997.

LUTTERER, Ivan – MAJTÁN, Miroslav – ŠRÁMEK, Rudolf: Zeměpisná jména Československa.

Praha 1982.

Zbyněk Holub - Lexikologie

115

MACHEK, Václav: Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vydání (1971).

Praha : NLN - Nakladatelství Lidové noviny 1997

MARTINCOVÁ, Olga a kolektiv: Nová slova v češtině: Slovník neologismů. Praha: Academia

1998.

MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. Praha 1993.

OUŘEDNÍK, Patrik: Šmírbuch jazyka českého. Praha: Ivo Železný 1992.

PALA, Karel, VŠIANSKÝ, Jan: Slovník českých synonym. Praha: Lidové noviny 1994.

PLACHETKA, Jiří: Velká encyklopedie citátů a přísloví. 2. vyd. Praha: Academia 1999.

REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Praha: Leda 2001.

RETROGRÁDNÍ slovník současné češtiny. Praha: Academia 1986.

SLOVNÍK české frazeologie a idiomatiky. (Čermák, F. a kol./ eds.) Praha: Academia

1983, 1988,1994 ......SČFI

SLOVNÍK spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia 1994 an. … SSČ

SLOVNÍK spisovného jazyka českého. Praha: Academia 1989 …… SSJČ

VAŠKŮ, Z. – BRYCHTA, J.: Velký pranostikon. Praha: Academia 1997.

ZAORÁLEK, Jaroslav: Lidová rčení. 4. vyd. Praha: Academia 2000.

Lexikologická a slovotvorná cvičení:

HAUSER, Přemysl, MINÁŘOVÁ, Eva: Cvičení z lexikologie, syntaxe a stylistiky. PF

UJEP (dříve, dnes MU). Brno 1989

KROBOTOVÁ, Milena, JODASOVÁ, Helena, Lexikologie a tvoření slov. Cvičení z českého

jazyka. Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta pedagogická. Olomouc 2002

D) Problémová

ČERMÁK, František: Syntagmatika slovníku: Typy lexikálních kombinací. In: Čeština -

univerzália a specifika 3. Brno 2001. S.223 – 232.

HLADKÁ, Zdeňka: Přenesená pojmenování rostlin v českých dialektech. Brno, Masarykova

univ. 2000

OUŘEDNÍK, Patrik: Aniž jest co nového pod sluncem. Praha: Mladá fronta 1994.

POLÍVKOVÁ, Alena: Naše místní jména a jak jich užívat. Praha 1985.

Zbyněk Holub - Lexikologie

116

ZIPF, George Kingsley: Human Behavior and the Principle of Least Effort: An Introduction

to Human Ecology. Cambridge, Mass.: Addison-Wesley Press, Inc., 1949.

E) Elektronické zdroje

http://en.wikipedia.org/wiki/Zipf%27s_law (ZIPF)

http://kcjl.upol.cz/lexikologies2009/index.html

http://lexikologiep.blogspot.com

http://lexikologiep.blogspot.com/2008/09/nmty-pro-cvien-z-lexikologie.html

http://ucnk.ff.cuni.cz

http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf (GOLDEFUS,

Filip: Syntaxe a sémantika programovacích jazyků. Teorie programovacích jazyků. Vysoké

učení technické, Brno 2007)

Tálská, Ivana: Čeština po síti. Ostravská univerzita v Ostravě 2010; RVP, metodický portál;

inspirace a zkušeností učitelů; http://eridanus.cz/id32402/jazyk/jazyky/indoevropske(

1_jazyky/slovanske(1_jazyky/c(2es(2tina/ ... https://odkazy.rvp.cz/odkaz/

s/4015/CESTINA-PO-SITI.html (LEX-OU)

http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm#Cvičení

www.ujc.cas.cz

Zbyněk Holub - Lexikologie

117

PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON

Čas potřebný ke studiu

Cíle kapitoly

Klíčová slova

Nezapomeňte na odpočinek

Průvodce studiem

Průvodce textem

Rychlý náhled

Shrnutí

Tutoriály

Definice

K zapamatování

Případová studie

Řešená úloha

Věta

Kontrolní otázka

Korespondenční úkol

Odpovědi

Otázky

Samostatný úkol

Další zdroje

Pro zájemce

Úkol k zamyšlení

Pozn. Tuto část dokumentu nedoporučujeme upravovat, aby byla zachována správná

funkčnost vložených maker. Tento poslední oddíl může být zamknut v MS Word 2010

prostřednictvím menu Revize/Omezit úpravy.

Takto je rovněž omezena možnost měnit například styly v dokumentu. Pro jejich úpravu

nebo přidávání či odebírání je opět nutné omezení úprav zrušit. Zámek není chráněn heslem.

Název: Lexikologie

Autor: doc. PhDr. et PaedDr. Zbyněk Holub, Ph.D.

Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Určeno: studentům SU FPF Opava

Počet stran: 119

Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.