MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA NÁZEV ÚSTAVU SERPENTINITY JAKO SUROVINY BROUŠENÝCH ARTEFAKTŮ VE VÝCHODNÍ ČÁSTI STŘEDNÍ EVROPY Disertační práce Pavlína Frýbová Školitel: prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc. Brno 2019 Bibliografický záznam Autor: Mgr. Pavlína Frýbová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav geologických věd Název práce: Serpentinity jako suroviny broušených artefaktů ve východní části střední Evropy Studijní program: Geologie Studijní obor: Geologické vědy Školitel: prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc. Akademický rok: 2018/2019 Počet stran: 126+194 Klíčová slova: serpentinitové artefakty; kultura se šňůrovou keramikou; Morava; masiv Gogołów-Jordanów; petroarcheologie Bibliographic Entry Author Mgr. Pavlína Frýbová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geological Sciences Title of Thesis: Serpentinites as raw materials for polished artefacts in eastern Central Europe Degree programme: Geology Field of Study: Geological Sciences Supervisor: prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc. Academic Year: 2018/2019 Number of Pages: 126+194 Keywords: serpentinite tools; Corded Ware culture; Moravia; Gogołów-Jordanów Massif; petroarchaeology Abstrakt V období pravěku tvořily kamenné broušené artefakty významnou součást materiální kultury a v pravěkých kulturách měly sociálně-ekonomický význam. Provenience těchto surovin poskytuje cenné informace o životě a mezikulturních kontaktech. Předložená práce je zaměřena na zjištění provenience kolekce kamenné broušené industrie z období neolitu a eneolitu. Serpentinity se jako suroviny kamenné broušené industrie vzácně vyskytují již v neolitu. Díky relativně snadnému opracování na komplikovanější nástroje jejich význam prudce vzrostl v eneolitu, byly však užívány i ve starší době bronzové. Během eneolitu sehrály klíčovou roli v období kultury se šňůrovou keramikou. Za zdroj těchto surovin pro uvedenou kulturu na Moravě a v českém Slezsku je pokládán na základě optické mikroskopie serpentinitový masiv Gogołów-Jordanów nacházející se v jižním Polsku při východním okraji kry Sovích hor. Pro potvrzení či odmítnutí této představy byly analyzovány na mikrosondě jednotlivé minerály, zjišťován celkový chemismus pomocí ICP nebo nedestruktivní XRF spektrometrie. Tyto metody byly doplněné XRD-analýzou, měřením magnetické susceptibility a hustoty. Výsledky byly konfrontovány se vzorky z dalších zdrojů serpentinitů v okolí kry Sovích hor, tak i z potenciálních zdrojů jiných geologických jednotek střední Evropy. Na základě tohoto srovnání je možné konstatovat, že serpentinity ze šňůrové kultury z archeologických lokalit střední Moravy (okolí Prostějova a Brněnska) svými rysy (především zonalita spinelidů a celkový chemismus) odpovídají zdrojovým lokalitám (především masivu Gogolów-Jordanów) v Dolním Slezsku. Abstract During the Prehistory, polished artefacts were an important part of material culture, and in prehistoric cultures they had a socio-economic significance. The provenance of these raw materials provides valuable information about life and intercultural contacts. This dissertation deals with the provenance of serpentinite tools collection used in the Neolithic and Eneolithic. Serpentinite, as a raw material of polished stone tools, is occasionally found to occur as early as the Neolithic. Thanks to being relatively easily worked into more complex tools, their importance rose rapidly in the Eneolithic, whilst continuing to be used in the Late Bronze Age. During the Eneolithic, it played a key role in the Corded Ware culture period, especially for battle-axes. On the basis of optical microscopy, the source of this raw material for the mentioned culture in Moravia and Czech Silesia is supposed to be the Gogołów-Jordanów serpentinite Massif in Southern Poland at the north-eastern edge of the Sowie Góry Block. To confirm or reject their conclusion, the respective minerals were analysed with a microprobe and the bulk chemistry was detected using ICP and non-destructive XRF spectrometry supplemented by Xray diffraction. The magnetic susceptibility was measured by a kappameter and in some cases density was additionally measured also. The results of the serpentinite tools were confronted with samples from other serpentinite sources in the vicinity of the Sowie Góry Block, as well as from other potential geological source sites in Central Europe. From this comparison, we can conclude that the serpentinite tools connected with the Corded Ware culture at the archaeological sites of Central Moravia and in the environs of Prostějov and Brno have characteristics, especially their spinel zonality and bulk chemistry, that match source sites in Southern Poland, mainly the Gogołów-Jordanów Massif. © Pavlína Frýbová, Masarykova univerzita, 2019 Poděkování Ráda bych poděkovala prof. RNDr. Antonínu Přichystalovi, DSc. za odborné vedení a cenné rady při tvorbě této práce, Mgr. Petru Gadasovi, Ph.D. a Mgr. Daliboru Všianskému, Ph.D. za vstřícný přístup a důležité rady při zpracování výsledků analýz. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Davidu Válkovi a Mgr. Aleně Nejedlé za ochotné zapůjčení artefaktů a konzultace. Na závěr bych chtěla poděkovat rodině, manželovi, Ing. et Ing. Petru Hlavsovi, Ph.D. a Mgr. Radce Drápalové za podporu a nezištnou pomoc. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji disertační práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 7. ledna 2019 ……………………………… Pavlína Frýbová 7 OBSAH str 1 ÚVOD ................................................................................................................................ 10 2 DEFINICE SERPENTINITU A SERPENTINIZACE ...................................................... 11 3 HISTORIE SERPENTINITŮ V PRODUKCI KAMENNÉ BROUŠENÉ INDUSTRIE.. 13 4 PROVENIENCE SERPENTINITŮ................................................................................... 14 4.1 Český masiv ............................................................................................................... 14 4.1.1 Moldanubikum ................................................................................................... 14 4.1.1.1 Mohelenský a hrubšický masiv (moravské moldanubikum) ...................... 14 4.1.1.2 Serpentinity v gföhlské jednotce (moravské moldanubikum) .................... 16 4.1.1.3 Serpentinity z Křemžské kotliny (šumavské moldanubikum).................... 16 4.1.1.4 Serpentinity v Borku u Chotěboře (strážecké moldanubikum)................... 17 4.1.2 Lugikum ............................................................................................................. 18 4.1.2.1 Východní lugikum (Dolní Slezsko) ............................................................ 18 4.1.2.2 Východní lugikum (staroměstské krystalinikum)....................................... 21 4.1.2.3 Západní lugikum (železnobrodské krystalinikum) ..................................... 21 4.1.3 Saxothuringikum................................................................................................ 22 4.1.3.1 Oherské krystalinikum (Blahuňov-Ahníkov) ............................................. 22 4.1.3.2 Serpentinity při okraji saského granulitového pohoří................................. 22 4.1.3.3 Krušnohorské krystalinikum (serpentinit v okolí Zöblitzu)........................ 23 4.1.4 Moravosilezikum................................................................................................ 23 4.1.5 Kutnohorsko-svratecká oblast............................................................................ 24 4.1.5.1 Svratecké krystalinikum.............................................................................. 24 4.1.5.2 Kutnohorské krystalinikum......................................................................... 24 4.1.6 Bohemikum ........................................................................................................ 25 4.1.6.1 Mariánskolázeňský metabazitový komplex................................................ 25 4.2 Západní Karpaty......................................................................................................... 25 4.3 Východní Alpy........................................................................................................... 26 4.3.1 Penninikum (tektonické okno Bernstein a Rechnitz)......................................... 26 4.3.2 Möll Valley ........................................................................................................ 26 4.3.3 Helvetikum / flyšová zóna (oblast Moosgraben) ............................................... 26 5 METODIKA....................................................................................................................... 27 6 PETROGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POTENCIÁLNÍCH ZDROJŮ................... 29 6.1 MOLDANUBIKUM.................................................................................................. 29 6.1.1 Hrubšický masiv (moravské moldanubikum) .................................................... 29 6.1.2 Serpentinity v gföhlské jednotce (moravské moldanubikum)............................ 29 6.1.3 Serpentinity ze strážeckého moldanubika.......................................................... 30 6.1.3.1 Chemické složení serpentinitů.................................................................... 33 6.1.3.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami............................................. 34 6.2 KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST ........................................................... 35 8 6.2.1 Chemické složení serpentinitů z lokality Kutná Hora........................................ 36 6.2.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 37 6.3 BOHEMIKUM........................................................................................................... 38 6.3.1 Mariánskolázeňský metabazitový komplex (západočeské metabazitové pásmo) 38 6.3.1.1 Chemické složení serpentinitu.................................................................... 39 6.3.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami......................... 40 6.4 SAXOTHURINGIKUM ............................................................................................ 41 6.4.1 Serpentinity při okraji saského granulitového pohoří ........................................ 41 6.4.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami ................................ 42 6.5 LUGIKUM................................................................................................................. 44 Východní lugikum ............................................................................................................ 44 6.5.1 Serpentinity staroměstského krystalinika........................................................... 44 6.5.1.1 Chemické složení serpentinitů.................................................................... 45 6.5.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami......................... 46 6.5.2 Serpentinity Dolního Slezska............................................................................. 47 6.5.2.1 Chemické složení serpentinitů.................................................................... 51 6.5.2.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami......................... 52 6.5.2.3 Výsledky XRD analýzy .............................................................................. 53 Západní lugikum ............................................................................................................... 54 6.5.3 Serpentinity železnobrodského krystalinika....................................................... 54 6.5.3.1 Chemické složení serpentinitů.................................................................... 55 6.5.3.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami......................... 56 6.5.3.3 Výsledky XRD analýzy .............................................................................. 57 6.6 VÝCHODNÍ ALPY................................................................................................... 58 6.6.1 SERPENTINITY Z OBLASTI BERNSTEINU ................................................ 58 6.6.1.1 Chemické složení serpentinitů.................................................................... 59 6.6.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami......................... 60 6.6.1.3 Výsledky XRD analýzy .............................................................................. 61 7 STUDIUM SERPENTINITOVÝCH ARTEFAKTŮ ........................................................ 62 7.1 Skupina 1 (artefakty ze serpentinitu s jemnozrnnou masivní strukturou) ................. 62 7.1.1 Chemické složení serpentinitů ........................................................................... 63 7.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami ................................ 64 7.1.3 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 65 7.2 Skupina 2 (artefakty z bělošedého serpentinitu s limonitickými skvrnami).............. 66 7.2.1 Chemické složení artefaktů ................................................................................ 68 7.2.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 68 7.2.3 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 70 7.3 Skupina 3 (artefakty ze skvrnitého serpentinitu) ....................................................... 70 7.3.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 72 7.3.2 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 74 7.4 Skupina 4 (artefakty ze serpentinitu s plošně paralelní až páskovanou strukturou) .. 74 9 7.4.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 76 7.5 Skupina 5 (artefakty ze serpentinitů s matným silně patinovaným povrchem a tmavými šlírami) ...................................................................................................................... 78 7.5.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 78 7.5.2 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 80 7.6 Skupina 6 (artefakty ze světle zeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů) 81 7.6.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 83 7.7 Skupina 7 (artefakty z černozeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů) ... 85 7.7.1 Chemické složení artefaktů ................................................................................ 87 7.7.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 87 7.7.3 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 89 7.8 Skupina 8 (artefakty ze serpentinitu nefritového vzhledu) ........................................ 89 7.8.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami .................................................... 90 7.8.2 Výsledky XRD analýzy...................................................................................... 91 8 MAGNETICKÁ SUSCEPTIBILITA ................................................................................ 92 9 HUSTOTA SERPENTINITŮ A ARTEFAKTŮ ............................................................... 93 10 PRAVDĚPODOBNÁ PROVENIENCE ARTEFAKTŮ................................................... 94 10.1 Makroskopická podobnost a jiné pomocné metody................................................... 94 10.2 Korelace magnetické susceptibility a hustoty............................................................ 96 10.3 Petrografické zhodnocení a chemismus jednotlivých minerálů................................. 98 10.4 XRD analýza zdrojových surovin a artefaktů .......................................................... 102 10.5 Celkový chemismus zdrojových surovin a artefaktů ............................................... 103 10.6 Určení provenience pomocí statistických metod ..................................................... 107 10.6.1 Shluková analýza (Wardova metoda) .............................................................. 107 10.6.2 Analýza hlavních komponent (PCA) ............................................................... 108 11 DISKUZE......................................................................................................................... 109 11.1 Provenience artefaktů v Dolním Slezsku................................................................. 109 11.2 Provenience artefaktů skupiny 6 a 7 v brněnském batolitu ..................................... 111 11.3 Provenience artefaktu z Těšetic-Kyjovic ze skupiny 1............................................ 112 12 ZÁVĚR............................................................................................................................. 114 13 LITERATURA................................................................................................................. 116 14 SEZNAM ZKRATEK...................................................................................................... 126 15 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 126 10 1 ÚVOD Artefakty, předměty člověkem účelově vytvořené nebo upravené tak, aby sloužily k požadovanému uplatnění, jsou studovány s cílem poznání sociálně ekonomických vztahů mezi kulturami. Během pravěku tvořily kamenné štípané, broušené a ostatní artefakty významnou součást materiální kultury osadníků střední Evropy. Pertroarcheologické analýzy štípané kamenné industrie prokázaly, že nejvhodnějšími surovinami pro jejich výrobu byly různé variety hornin tvořených SiO2 (např. variety silicitů, vulkanická skla, křemence apod.). Kamenná broušená industrie je surovinově mnohem pestřejší. Artefakty byly zhotovovány z magmatických, metamorfovaných i sedimentárních hornin (Přichystal 1991, 2000, 2002, 2002a, 2009). Z magmatických hornin byly identifikovány jak horniny plutonické (granity, diority, gabra, těšínity) tak vulkanické (bazalty, metabazalty, andezity, ryolity, fonolity). Z metamorfovaných hornin byly rozpoznány zelené břidlice, amfibolity a serpentinity. Méně často se uplatňovaly sedimentární horniny (droby, pískovce, prachovce, jílovce, aleuropelitické břidlice, vápence). Některé suroviny využívané k výrobě broušené industrie se vyskytovaly v blízkosti sídlišť, což svědčí o dobrých znalostech surovinové základny nejbližšího okolí tehdejšími obyvateli. V jiných případech se zdroj surovin nachází ve velké vzdálenosti od pravěkých sídlišť, a identifikace provenience poskytuje důležité informace o mezikulturních kontaktech. Je víc než zřejmé, že pro danou kulturu se jednalo o suroviny, které měly specifické vlastnosti výjimečné a pro jejich život tak důležité, že bylo zcela nezbytné je transportovat na velké vzdálenosti. Identifikace typické suroviny štípané industrie spadá mezi významné poznatky pro kulturně-chronologické odlišení archeologických nálezů. Na významu nabývají především v těch případech, kdy neexistují pro danou kulturu charakteristické keramické nálezy. Zde může být broušená industrie často jediným kulturně determinovatelným materiálem. Není pochyb, že kamenné suroviny měly již v pravěkých kulturách sociálně-ekonomický význam. Na základě celé řady petroarcheologických analýz existuje o provenienci některých druhů surovin, používaných v pravěku k výrobě kamenné broušené industrie, již prokazatelná představa. V případě broušené serpentinitové industrie jsou zdroje surovin stále diskutovány. Příspěvkem k řešení dané problematiky je zaměření této disertační práce. Studium provenience surovin serpentinitových broušených artefaktů ve východní části střední Evropy je součástí vědeckovýzkumného záměru MSM0021622427 „Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku, archeologický terénní a teoretický výzkum, využití přírodních věd, metodologie a informatika, ochrana kulturního dědictví“. Obr. 1 Zlomek mlatu ze serpentinitu s pyroxeny z Těšetic-Kyjovic z kultury s lineární keramikou (Foto: P. Frýbová). 11 2 DEFINICE SERPENTINITU A SERPENTINIZACE Název serpentinit (starší termín hadec) je odvozen z latinského slova „Serpentes“, které je překládáno jako had. Struktury serpentinitů připomínají hadí kůži. Serpentinit je mezinárodní termín používaný pro ultramafické horniny podstupující serpentinizaci. Rozsah serpentinizace a/nebo obsah reliktů primárních minerálů není přímo definován (Holm et al. 2015). Serpentinity vznikají přeměnou ultrabazických ultramafických hornin. Na čerstvém lomu mají serpentinity žlutozelenou, zelenou, tmavě zelenou, černozelenou až téměř černou barvu, někdy jsou skvrnité. Dlouhodobým vystavením vlivu ovzduší, povrchové vody (deště a sněhu) anebo jen dlouhodobým užíváním se na povrchu vytvoří patina. Serpentinity mají převážně kompaktní (masivní) strukturu, matný až mastný vzhled, ojediněle je patrná foliace (O´Haley 1996). Foliace je popisována u tzv. antigoritových mylonitů, vázaných na dislokační zóny (Norrel et al. 1989), u antigoritových břidlic, které se modifikují v regionálně metamorfovaných komplexech během prográdní metamorfózy (Evans 1977), a u lizarditchryzotilových kataklazitů, které se vyskytují v suťových proudech a úlomkotocích (Carlson 1984). Mezi typické mikrostruktury serpentinitů patří mikrostruktura mřížovitá, kelyfitická a smyčkovitá, vzácněji se používají termíny bastitová a interpenetrační. Serpentinity jsou složeny z minerálů serpentinové skupiny (lizarditu, chryzotilu a antigoritu), akcesoricky se vyskytují spinelidy, chromity, magnetity, ilmenity, sulfidy (pyrit, chalkopyrit, pyrhotin, pentlandit), brucit, Mg a Ca-Al silikáty (O´Haley 1996, Guillot – Hattori 2013). V serpentinitech mohou být přítomny relikty primárních minerálů (olivínu, pyroxenu, granátu nebo amfibolu). Ze sekundárních minerálů bývají zastoupeny tremolity (uralitizované pyroxeny), chlority a další produkty přeměn jako jsou karbonáty (magnezit, dolomit), chalcedon, opál až jílové minerály (Hejtman 1962, Kynický et al. 2015). Přítomnost magnetitu v serpentinitech způsobuje charakteristickou vysokou magnetickou susceptibilitu, která se pohybuje v desítkách SI jednotek. Serpentinity mají magnetickou susceptibilitu s charakteristickými hodnotami 25–70 × 10-3 SI (Přichystal – Gunia 2001). Hustota serpentinitů je nižší než primárních peridotů a jejich magnetická susceptibilita je až téměř o dva řády vyšší (Guillot – Hattori 2013). Dle Hejtmana (1962) se serpentinity podle přítomných reliktních (nebo novotvořených), podružně zastoupených minerálů rozdělují do 6 skupin: serpentinity granátické, serpentinity s pyroxeny, serpentinity tremolitické, serpentinity s brucitem, serpentinity s magnezitem a serpentinitů monominerální. Pokročilost serpentinizace podmiňuje různé mikrostrukturní typy. Wicks a Whittaker (1977) na základě optické mikroskopie a Cressey (1979) s použitím elektronové mikroskopie definují tři skupiny serpentinitových mikrostruktur: reliktní, pseudomorfní a nepseudomorfní (rekrystalizační). Reliktní jsou mikrostruktura smyčkovitá, bastitová a kelyfitická, které obsahují relikty olivínu, pyroxenu a granátu. Pseudomorfní je mikrostruktura s opakními inkluzemi orientovanými podél štěpnosti v pseumorfovaných olivínech a pyroxenech. Mřížkovitá a interpenetrační jsou novotvořené, rekrystalizační (nepseudomorfní) mikrostruktury. Rekrystalizační mikrostruktury mohou být nízce krystalické, uspořádané anizometricky nebo izometricky. Odlišnou orientaci mají serpentinové minerály v rastru a oku. Mohou být plasticky až rupturně deformované, prostoupené mladšími fibroblastickými žilkami chryzotilu nebo karbonátovými žilkami. Serpentinity vznikají nízkoteplotní přeměnou olivínem bohatých ultramafických a ultrabazických hornin (peridotitů, dunitů, lherzolithů, harzburgitů, pyroxenitů, olivinových websteritů, wehrlitů, olivinických gaber) při nízkém až vysokém tlaku za přínosu vody (Obr. 2). Podle Bermana et al. (1986) se fázové složení (minerální variety) serpentinitů modifikuje převážně teplotou (Obr. 2). 12 Podle Scambelluriho et al. (1995), Ulmera a Trommsdorffa (1995) je v subdukčních podmínkách, charakterizovaných vysokým tlakem a nízkou teplotou, nejstabilnějším serpentinovým minerálem antigorit (Obr. 2). O´Haley (1996) uvádí, že přeměna vyžaduje i migraci křemíku a vznik magnetitu svědčí o částečně oxidačních podmínkách. Poměrně značné změny objemu se však zpravidla v okolních horninách nezobrazí. Obr. 2 Serpentinizace – PT podmínky mezi chryzotilem (Ctl), antigoritem (Atg), brucitem (Brc), forsteritem (Fo), mastkem (Tlc), enstatitem (En), anthofyllitem (An), křemenem (Qtz) a H2O v systému MgO-SiO2-H2O (Berman et al. 1986). Křivky s šipkami (A, B. C) odpovídají třem geotermickým modelům subdukce deskových rozhraní předložených Peacockem (1990). Bucher a Grapes (2011) uvádějí základní chemické rovnice serpentinizace enstatitu a čistého forsteritu za vzniku antigoritu za podmínek běžných pro serpentinizaci (1): 14Fo + 10En + 31H2O = Atg (1) Za podmínek běžných pro serpentinizaci je všechen Fo spotřebován a ze zbývajícího En vzniká Atg a Tlc (2): 55En + 55H2O = Atg + 14Tlc (2) Pokud se hornina nachází v podmínkách s nízkým tlakem a teplotou cca 400 °C, je naopak celkový En spotřebován a ze zbývajícího Fo vzniká Atg a Brc (3): 34Fo + 51H2O = Atg + 20Brc (3) Výše uvedené rovnice ovšem neuvažují s přítomností koncových Fe minerálů olivínové a pyroxenové řady (fayalitem a ferosilitem), které jsou rovněž přítomné. Bucher a Grapes 2011předkládají oddělené rovnice pro hydrataci fayalitu (4) i forsteritu (5): 3Fe2SiO4 + 2H2O + = 2Fe3O4 + 3SiO2aq + 2H2 (4) fayalit magnetit 3Mg2SiO4 + SiO2aq + 2H2O = 2Mg3Si2O5(OH)4 (5) forsterit chryzotil 13 Podle Strunze a Nickela (2001) jsou minerály serpentinové skupiny řazeny mezi hydratované hořečnaté fylosilikáty. Obecný vzorec mají (Mg,Fe)3Si2O5(OH)4. Vedle uvedených prvků obsahují i Cr, Mn, Co, Ni a Al. Al částečně substituuje Si v tetraedrech SiO4, Mg je zastupován Fe a Ni (Konopásek et al. 1998). Mezi nejvýznamnější minerály skupiny serpentinu patří lupenitý antigorit, destičkovitý lizardit a jemně vláknitý chryzotil. Celkem bylo popsáno více než 15 minerálů této skupiny. Serpentinity zpravidla tvoří tělesa menších rozměrů o velikosti desítek až stovek metrů. Na území ČR v jednotce moldanubika a v polské části lugika se vyskytují i tělesa výrazně větší (např. hrubšický, mohelenský nebo borský serpentinitový masiv). 3 HISTORIE SERPENTINITŮ V PRODUKCI KAMENNÉ BROUŠENÉ INDUSTRIE Serpentinity byly oblíbenou surovinou pro výrobu kamenné broušené industrie (BI). Již od starověku byly ze serpentinitů zhotovovány šperky a obřadní předměty počínaje oblastí Středomoří, přes Asii, Oceánii, až po Ameriku (Evans et al. 2013). Tvrdost, houževnatost, leštitelnost a nízká opotřebitelnost představovaly vyhledávané technické vlastnosti a díky nim měly serpentinity v konečných výrobcích i velmi atraktivní vzhled (Přichystal – Gunia 2001). Technologie výroby broušené industrie spočívala v řezání, broušení, vrtání a leštění vhodného kamene. K výrobě BI byly nejčastěji využívány antigoritové serpentinity bez reliktů primárních olivínů či pyroxenů. Pyroxeny a olivíny patří mezi minerály s velmi dobrou až dobrou štěpností, a při opracování suroviny s jejich relikty docházelo k drolení a vylamování. Na obdobné nevýhody při zpracovávání lizarditchryzotilových serpentinitů s žilkami vláknitých chryzotilů poukázali Hovorka a Illášová (2002). Soubornou typologii neolitické kamenné broušené industrie předložil Vencl 1964, a v následujcích letech ji charakterizují Štelcl a Malina (1972) a Koštuřík (1984). Kamenná broušená industrie se dělí na 3 základní skupiny: nevrtaná, vrtaná a doklady výroby BI. Skupina nevrtané BI zahrnuje sekery, kopytovité klíny, kopytovité sekery, případně dlátka a klínky. Do skupiny vrtané BI patří sekeromlaty, motyky, mlaty, případně motykovité sekeromlaty. Při výzkumech na jednotlivých nalezištích se objevují i doklady výroby BI jako jsou vývrtky, polotovary a odpad vzniklý při přípravě polotovarů (Vencl 1964, Koštuřík 1984). Již na začátku neolitu (období kultury s lineární keramikou – Obr. 1) se ve východní části střední Evropy začínají vzácně objevovat výrobky ze serpentinitů. V období kultury s vypíchanou keramikou se téměř neuplatňují. Předpokládá se, že během neolitu nepatřily serpentinity k vyhledávaným surovinám. Vyskytují se na sklonku neolitu v období kultury s moravskou malovanou keramikou. V kolekcích broušené industrie z archeologických nalezišť jsou nálezy serpentinitů málo početné a provenience neolitických serpentinitových artefaktů je stále diskutovanou otázkou. Počátkem eneolitu dochází k rozšíření produkce a typů broušených (zejména vrtaných) artefaktů, což se také významně zobrazilo v horninovém spektru surovin. V období kultury se šňůrovou keramikou (KŠK) se serpentinové suroviny dostaly na přední pozici. Kultura se šňůrovou keramikou zaujímala v období cca od 2900 do 2500 př. Kr. rozsáhlé oblasti severní, střední a východní Evropy. Rozprostírala se na území od Porýní až na Ukrajinu, od Alp do jižní Skandinávie, Pobaltím pokračovala až do Finska. Podobné kultury se šířily i v oblastech dále k východu. Ve Skandinávii je nazývána jako kultura s bojovými nebo loďkovitými sekeromlaty, v severním Německu a Holandsku je užíván název kultura jednotlivých hrobů (Neústupný et al. 2008). Charakteristickým rysem je keramika zdobená otiskem šňůry (plastické vlnovky), v hrobech se často vyskytují kamenné sekeromlaty, sekery, hroty šípů, pazourkové čepele a kostěné nástroje (Buchvaldek 1986). 14 Jedním z klíčových aspektů při určování provenience surovin artefaktů je typologická vazba suroviny na určitý typ BI. Například za zdroj serpentinitů používaných KŠK na Moravě a v českém Slezsku je považován masiv Gogołów-Jordanów, ležící na severním okraji kry Sovích hor v jižním Polsku. Distribuce serpentinitů směřovala podél řeky Odry přes Horní Slezsko směrem do Moravské brány a dále na Moravu. Uvedenou myšlenku podporuje i typologická vazba suroviny na tzv. typ sekeromlatu Ślęża popsaného z provenienční oblasti v okolí hory Ślęża (Chmielewski – Romanow 2015). Typickým znakem je loďkovitý profil sekeromlatů. 4 PROVENIENCE SERPENTINITŮ Ve východní části střední Evropy vystupují serpentinitů v různých geologických jednotkách. Tělesa serpentinitů jsou lokalizována v krystalinických jednotkách Českého masivu, drobné výskyty vystupují v jednotce Vnitřních Západních Karpat. V textu jsou zohledněny i zdroje serpentinitů ve Východních Alpách, které se nacházejí v jednotkách penninika a helvetika a o nichž existují doklady nebo je předpokládáno jejich využívání v pravěku. 4.1 Český masiv V rámci Českého masivu se serpentinity vyskytují v krystalinických jednotkách v Čechách a na Moravě, v moldanubiku, lugiku, v menším množství se serpentinity vyskytují v bohemiku, vzácněji pak v kutnohorsko-svratecké a krušnohorské oblasti, případně i v moravosileziku. 4.1.1 Moldanubikum V rámci moldanubika se vyskytuje řada větších i drobnějších serpentinitových těles. Z českého moldanubika je známo větší těleso serpentinitu z okolí nádrže Želivka (Knížetová et al. 1987), v šumavském moldanubiku jsou serpentinity vázány na pestrou skupinu moldanubika, resp. především na granulity v okolí Křemže u Českých Budějovic (Klein – Paděra 1971). Obdobně tomu je v moravském moldanubiku, kde jsou vázány na náměšťskokrumlovský granulitový masiv (mohelenský masiv, hrubšický masiv). Řada menších serpentinitových těles provází gföhlské ortoruly jak v moravské (okolí Jevišovic), tak v rakouské části moldanubika. Řada drobných těles se vyskytuje v okolí přibyslavské mylonitové zóny a při okraji moldanubického plutonu (Rejl et al. 1982). Poměrně běžné jsou v jižní (okolí Kuřimské Nové Vsi), centrální (borský serpentinitový masiv) a východní části (okraj třebíčského masivu) strážeckého moldanubika. Vzácnější pak v jeho severní části (okolí křídelské poruchy, u Chotěboře). Podle Rejla et al. (1982) jsou výskyty serpentinitů často vázány na tektonické linie a vrásové struktury. 4.1.1.1 Mohelenský a hrubšický masiv (moravské moldanubikum) Řeka Jihlava prořezává dvě velká tělesa serpentinitů mezi obcemi Mohelno a Biskoupky. Hrubšický masiv tvoří rozsáhlé těleso rozkládající se mezi Hrubšicemi, Jamolicemi, Biskoupkami a Novou Vsí u Oslavan, mohelenský masiv pak tvoří těleso mezi obcemi Mohelno a Dukovany (Obr. 3). 15 Obr. 3 Výřez geologické mapy 1:50 000, list 24-33 Moravský Krumlov (Matějovská 1991). Oba masivy jsou vázány na náměšťsko-krumlovský granulitový masiv a patří k největším ultrabazickým tělesům tohoto typu v moldanubiku (Medaris – Jelínek 2004). Vyskytují se v asociaci s granulity, migmatity a amfibolity ve východní části moravského moldanubika. Medaris et al. (2005) byly interpretovány jako tektonické fragmenty suboceánského pláště, které dosáhly současné úrovně během variské orogeneze. Horniny obou masivů jsou silně tektonicky modelovány. Serpentinity, vystupující jižně od Mohelna, se řadí mezi největší ultrabazická tělesa západomoravského moldanubika. S délkou přibližně 4 km a mocností 300 m tvoří podloží Národní přírodní rezervace Mohelenské hadcové stepi (Obr. 4A). Mohelenské těleso je součástí vysoce metamorfovaného komplexu hornin spodnokorového původu s útržky peridotitů svrchního pláště. Němec (1937) popisuje mohelenský serpentinit jako nehomogenní těleso, které je tvořeno několika odlišnými typy. Rychlé střídání těchto typů objasňuje pravděpodobnou diferenciaci magmatu, z něhož se vyčlenily i přechodné členy ultramafických ultrabazických hornin. Němec (1937) předpokládá, že primárními horninami, z nichž se formoval mohelenský serpentinit, byly: dunity, lherzolity, amfibolové peridotity, olivinová gabra a pyroxenovce. Hejtman (1962) přiřadil mohelenské těleso k serpentinitům granátovým. Hrubšický serpentinit je tmavozelený až černozelený s typickými reliktními mikrostrukturami. I přes známou skutečnost, že se zdejší serpentinity využívaly pro umělecko-řemeslné výrobky (Mrázek – Rejl 2010), což je dokladem jeho vizuálně diagnostikovatelné kvality, je serpentinit silně narušen zlomovou tektonikou. Přítomné jsou mocné polohy zvětralinového pláště, alterační zóny s antofylitem, chlority a karbonáty. Z produktů zvětrávání se dále vyskytují opál, sepiolit, magnezit, chalcedon a plazma. Magnezit a sepiolit byly těženy do r. 1938 (Mrázek – Rejl 2010). Na pravém břehu řeky Jihlavy se u obce Biskoupky nachází lom "U Pustého mlýna"(Obr. 4B), kde byl serpentinit těžen na drcené kamenivo (Mrázek – Rejl 1991). V současné době je tento lom již nečinný. 16 Obr. 4 A: Pohled na hadcovou step u obce Mohelno; B: Pohled na serpentinity hrubšického masivu v lomu „U Pustého mlýna“ u obce Biskoupky (Foto: P. Frýbová). 4.1.1.2 Serpentinity v gföhlské jednotce (moravské moldanubikum) Menší serpentinitová tělesa vystupují severně od Znojma, v širším okolí Jevišovic, Bojanovic, Černína a Jiřic, prostorově jsou vázána na těleso gföhlské ortoruly. Na jejich povrchu se vyskytují barevně nápadné křemičité zvětraliny (opály, plazmy) signalizující silné zvětrávání povrchových výchozů. V neolitu byly k výrobě štípané industrie (ŠI) využívány barevně nápadné křemičité zvětraliny serpentinitů – tzv. plazmy, které se v okolí Jevišovic vyskytují. Jejich využití k výrobě ŠI bylo poprvé popsáno z neolitického sídliště v Těšeticích-Kyjovicích u Znojma (Přichystal 1984). Křemičité zvětraliny jsou důkazem poměrně intenzivního zvětrání horninového masivu, a to až do hloubky několika metrů, což znamená, že bylo obtížné získat kvalitní suroviny přímo na povrchu. Jako zdroj surovin BI se tak nejeví příliš pravděpodobné. Zohledněn musí být fakt, že tato oblast byla v období neolitu známa, a tak nelze zcela vyloučit příležitostné využití čerstvých hornin jako surovin k výrobě BI. 4.1.1.3 Serpentinity z Křemžské kotliny (šumavské moldanubikum) Větší tělesa serpentinitů jsou vázána na českokrumlovskou pestrou skupinu, a to na obvod granulitových masivů, především na granulit Blanského lesa (Obr. 5) v okolí Křemže (Klein – Paděra 1971). Serpentinity budují protáhlá tělesa mezi Křemží a Chlumem, Stupnou a Chlumečkem, Chmelnou a Bohouškovicemi, Rojšínem a Lhotkou, Hamry a Červeným mlýnem. Rozprostírají se do délky až jeden kilometr, jejich mocnost je uváděna v desítkách metrů. Mají tmavě černozelenou až černou barvu, zvětráváním přechází do zelených a světle žlutých odstínů. Na lomových plochách je pokryt lesklým žlutozeleným mastkem a hnědými povlaky limonitu. Vláknitý chryzotil (azbest) vytváří v serpentinitech krátká, hedvábně lesklá, zvlněná vlákna žlutozelené barvy, perleťového lesku. V letech 1924 až 1930 byl těžen u Stupné, Holubova a Chmelné. Na povrchu serpentinitů se popisují žlutozelené povlaky a kůry mastku. Zdejší magnezity prostupují serpentinity jako šedavě až křídově bílé žíly, dosahující mocnosti kolem 10 cm. V letech 1915 až 1920 se magnezit těžil ze serpentinitů u Holubovského mlýna. U Holubovského mlýna se vyskytují granátové serpentinity. Zrnka granátu (almandin – pyrop) dosahují velikosti do 0,5 cm. Spolu s nimi se vyskytují zelená zrnka pyroxenu (diopsidu). V šedo zeleně zbarvené hornině upoutávají pozornost sytě červené granáty. Jsou ale silně popraskané, a tedy nevhodné k broušení. Na povrchu serpentinitových těles vystupují jako „bradavice“ granáty obalené kelyfitickými lemy (Rost 1956, Maňour 1987). Serpentinity v této oblasti vykazují vysoký obsah hořčíku, niklu, chromu a kobaltu. 17 Obr. 5 Výskyty serpentinitů v jižních Čechách, výřez z geologické mapy 1:50 000 pro Holubov (Česká geologická služba, © 2017). Od Českého Krumlova je známo z předneolitického období používání křemičitých zvětralin serpentinitů k výrobě ŠI, na které poprvé upozornil Žebera (1952) ze stanice na Kravčím kopci u Holubova. Jejich používání jako surovin ŠI předpokládá rovněž Přichystal (2009). Obdobně jako v okolí Jevišovic, svědčí přítomnost křemičitých zvětralin o zvětrání horninového masivu do hloubky několika metrů a téměř nemožnosti získávání kvalitní suroviny přímo na povrchu. Ani zde ovšem není možné vyloučit, že znalost těchto surovin mohla vést k příležitostnému využití čerstvých serpentinitů jako surovin k výrobě BI. Možnou orientaci na suroviny v jižních Čech během eneolitu naznačuje Grömer (2002). 4.1.1.4 Serpentinity v Borku u Chotěboře (strážecké moldanubikum) Ve strážeckém moldanubiku vystupuje větší oválné těleso serpentinitů uzavřené v moldanubických rulách, které je odkryto v opuštěném zatopeném lomu v Borku u Chotěboře. Fediuk – Fediuková (1990) uvádějí, že oválné těleso serpentinitu má délku asi 400 m a šířku až 240 m. Vzniklo serpentinizací ultrabazických hornin harzburgitového nebo lherzolitového složení. Serpentinity mají tmavě šedou až černou barvu, mřížovitou mikrostrukturu. Celistvost struktury je lokálně porušena žilkami vláknitého chryzotilu. Serpentinit je monominerální s minoritním obsahem spinelidů. Rejl et al. (1982) popisuje přítomnost chloritových pseudomorfóz po granátech. Na puklinách se vyskytují brucit a hydromagnezit. Na lokalitě u Tří Studní se v okolí obce nachází několik těles serpentinizovaných peridotitů (Hanžl et al. 2008). Ukázkové výchozy existují ve starém lomu. Serpentinity jsou tmavě šedozelené barvy s nápadnými bronzově lesklými cca 1 cm velkými pyroxenovými zrny (bronzit). Masivní horniny jsou prostoupeny žilkami serpentinových minerálů. Byly zde popsány i serpentinity s granáty. Z této oblasti prozatím nejsou doklady o využívání surovin v období pravěku k výrobě broušené industrie. 18 4.1.2 Lugikum 4.1.2.1 Východní lugikum (Dolní Slezsko) Významné výskyty serpentinitů v jižním Polsku jsou vázány na masivy kolem kry Sovích hor (Góry Sowie) v polské části lugika. Hlavními potenciálními zdroji těchto surovin jsou zde především masiv Gogołów-Jordanów v okolí hory Ślęża, masiv Braszowice-Brzeźnica a masiv Szklary (Obr. 6). Tyto masivy jsou považovány za fragmenty středo-sudetského ofiolitu (Dubińska – Gunia 1997, Kryza – Pin 2010, Wojtulek et al. 2016). Masivy vystupují z kvartérních sedimentů a představují poměrně lehce dostupné zdroje pro těžbu surovin (Obr. 7). Na území Dolního Slezska vystupují serpentinity na povrch v podobě elevací z kvartérních sedimentů a tvoří tak v terénu výrazné elevace v jinak plochém reliéfu. Masivy BraszowiceBrzeźnica a Gogołów-Jordanów tak poskytují velmi kvalitní surovinu k výrobě kamenné broušené industrie. Surovina z masivu Szklary je poměrně nekvalitní, na výchozech je silně zvětralá a rozpadavá. Obr. 6 Výskyty serpentinitů v jižním Polsku, výřez z obecné geologické mapy pohraničí Polska, Německa a České republiky (Biel, 2016), upraveno. Obr. 7 Elevace tvořená serpentinity mezi obcemi Braszowice a Brzeźnica (Foto: P. Frýbová). 19 Obloukovité těleso masivu Gogołów-Jordanów obklopuje jižní okraj hory Ślęża (Obr. 8). Z uvedených tří serpentinitových masivů v Dolním Slezsku je největší. Je tvořen serpentinizovanými peridotity (harzburgity, lherzolity a dunity). Místy se vyskytují relikty čerstvého nebo slabě metamorfovaného protolitu ultrabazických hornin. V serpentinitech se vyskytují drobné polohy magnezitu, žíly nefritu a chromity. U serpentinitů ze severní části masivu převažují rekrystalizační mřížovité mikrostruktury, u serpentinitů vystupujících v západní a centrální části masivu jsou běžné reliktní mikrostruktury smyčkovité, s relikty olivínu a pyroxenu (Majerowicz – Pin 1994). Obr. 8 Geologická situace v okolí masivu Gogołów-Jordanów, výřez z geologické mapy 1:100 000 Dolního Slezska (Sawicki 1995). Obr. 9 Zářez při výkopových pracích v serpentinizonaných ultrabazikách u obce Wiry; B: Detail s odkrytou horninou (Foto: P. Frýbová). Jihozápadně od masivu Szklary vystupuje masiv Braszowice-Brzeźnica (Obr. 10). Je lokalizován na jižním okraji dislokační zóny Niemcza a zlomů podél jižního okraje kry Sovích hor, kde v terénu tvoří dobře patrné elevace Grochowiec, Mnich a Stróžnik. Převládajícími horninami jsou serpentinizované ultramafické horniny (peridoty, amfibolity a gabra). Serpentinizace peridotitů je pokročilejší v západní části masivu, kde vznikaly antigoritové serpentinity. Ve východní části masivu převládají serpentinizované peridotity, 20 které vystupují jako nepravidelné enklávy v peridotitech (Gunia 1988). U serpentinitů byla pozorována převážně mřížovitá mikrostruktura (Gunia 1992). Obr. 10 Výchozy serpentinitů v zářezu u lesní cesty u obce Brzeźnica (Foto: P. Frýbová). V jižní části, v oblasti dislokační zóny Niemcza, která je lokalizována podél východního bloku Sovích hor (Góry Sowie), se nachází masiv Szklary. Masiv je protažen severojižním směrem a vystupuje z kvartérních sedimentů. Morfologicky buduje vrchy (směrem od jihu k severu) Siodłowe, Szklana Góra a Koźmickie (Gunia 2000). Serpentinizované peridotity místy překrývá rezavý zvětralinový plášť s magnezity, opály a chalcedony (Obr. 11). Serpentinity jsou foliované, mají páskované struktury a smyčkovité mikrostruktury. Na jejich minerální složení se podílejí lizardity a chryzotilový azbest (Gunia 1995). Obr. 11 Silně zvětralé a tektonicky porušené horniny v zářezu staré železniční trati při jižním okraji masivu Szklary (Foto: P. Frýbová). Přichystal – Šebela (1992) předpokládají, že surovina dominujících serpentinitových sekeromlatů kultury se šňůrovou keramikou na Moravě a v českém Slezsku pochází z masivu Gogołów-Jordanów ležícím na severním okraji kry Sovích hor v jižním Polsku. Distribuce serpentinitů směřovala podél řeky Odry, přes Horní Slezsko, směrem do Moravské brány a dále na Moravu. Tento předpoklad je podporován i typologickou vazbou suroviny na tzv. slezský typ sekeromlatu popsaný z provenienční oblasti v okolí hory Ślęża. Dobývání 21 serpentinitu z masivu Gogołów-Jordanów je připisováno lidu kultury s nálevkovitými poháry na Jańskiej Górze a jeho zpracování probíhalo na sídlištích kultury s nálevkovitými poháry u obcí Janówek a Tomice (Wojciechowski 1983). Obce jsou od zdroje vzdáleny jen 1,6 km. Na těchto osadách bylo nalezeno velké množství polotovarů a výrobního odpadu včetně serpentinitových vývrtků. Využití suroviny se předpokládá i v období kultury se šňůrovou keramikou (Wojciechowski 1988). Majerowicz et al. (2000) uvádí, na základě petrografických studií serpentinitových nástrojů z polského Dolního Slezska, že ze 117 analyzovaných nástrojů pochází 84 z masivu Gogołów-Jordanów, 3 z tělesa Braszowice-Brźeznica a 1 z masivu Szklary. Distribuci serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów v Dolním Slezsku směrem do Horního Slezska a západní části středního Slezska popisuje Skoczylas et al. (2000). Tyto serpentinity našly uplatnění v kultuře se šňůrovou keramikou, s nálevkovitými poháry a v podunajských kulturách neolitu. Z dalších serpentinitových masivů na jižním okraji kry Sovích hor a východně od ní (Braszowice-Brzeźnica a Szklary) nejsou známé doklady pravěkého dobývání. Jako surovinové zdroje, používané k výrobě BI, jsou z polských archeologických lokalit uváděny vzácně (Majerowicz et al. 2000). Beeger (1980) na základě absence granátů v serpentinitové sekerce z lokality Niederkaina u Bautzenu z období KŠK vyloučil provenienci saských serpentinitů z oblasti Zöblitzu a Waldheimu. Za pravděpodobný zdroj serpentinitu považuje oblast masivu Gogołów-Jordanów. 4.1.2.2 Východní lugikum (staroměstské krystalinikum) Ve východní části lugika jsou serpentinity vázány na pásmo amfibolitů staroměstského krystalinika (od Bušína až do nejsevernější části staroměstského krystalinika). Serpentinity zde budují protáhlá čočkovitá tělesa, kopírující delší osou tektonická rozhraní v okolí Starého Města, v zóně Raškov-Bušín, v oblasti Rychlebských hor, Javornické šupiny a vzácně se vyskytují i v rámci krystalinika Orlických hor a Jesenického podhůří (Klápová – Novák 1997, Pecina et al. 2000). V serpentinitech se lokálně identifikují relikty původních ultrabazik. Jejich minerální složení je neměnné. Protolitem byly téměř výhradně bezgranátové spinelové lherzolity. Běžně se vyskytují relikty olivínu obklopované klinopyroxeny, které vznikly přeměnou primárních ortopyroxenů. Relikty olivínů jsou serpentinizovány, pyroxeny uralitizovány a tremolitizovány (Pecina et al. 2000). I přesto, že se zde vyskytují poměrně kvalitní surovinové zdroje serpentinitů, neexistují doklady jejich pravěkého využívání k výrobě BI. Spolu s tím i přítomnost reliktů primárních minerálů nepředurčuje tuto surovinu jako primárně vhodnou k výrobě BI. 4.1.2.3 Západní lugikum (železnobrodské krystalinikum) U Nového Města, i na polské straně lugika, se vyskytují drobná tělesa serpentinitů (Gunia et al. 1998). Serpentinizované ultrabazické horniny se nacházejí především v železnobrodském krystaliniku v okolí Železného Brodu při jihozápadním okraji krkonošskojizerského krystalického krystalinika a tvoří žíly v jeho metamorfovaných vulkanosedimentárních horninách. Horniny ze čtyř známých výskytů na Železnobrodsku (Loužnice, Alšovice, Klíčnov, Kopanina) mají podobný vzhled (Obr. 12). Jsou zelenošedě zbarvené, celistvé, všesměrně zrnité, s makroskopicky patrnými klinopyroxeny. Podstatnou složku horniny tvoří minerály serpentinové skupiny pseudomorfované olivíny. Olivínové relikty nebyly prokázány. Na jeho přítomnost je usuzováno pouze na základě morfologie pseudomorfóz. Horniny obsahují chlority, rudní zrnka a apatit. Na puklinách se vyskytuje aktinolitový azbest. 22 Obr. 12 Výchoz serpentinizovaných ultrabazik v zářezu v údolí Kopaňského potoka u silnice směrem z Loužnice na Železný Brod (Foto: P. Frýbová). Protolitem těchto přeměněných hornin jsou ultrabazické vulkanické horniny, které byly označovány různými názvy (pikrity, diallagové peridotity, wehrlity, serpentinity, ultramafitity). Termín ultramafitit použil Fediuk (1971), jako serpentinity byly označeny Chaloupským et al. (1989) a Klomínským et al. (2000). V současné době jsou interpretovány jako přeměněné komatiity a mejmečity (Fediuk 2006). Lokality se rozprostírají v blízkosti jednoho z největších pravěkých těžebních polí metabazitů, jejichž využívání dominovalo v období neolitu a které zde byly těženy v pravěku a distribuovány po celé střední Evropě (Přichystal 2002, Šrein et al. 2002). Blízkost zdrojů kvalitních a poměrně snadno dostupných surovin ultrabazitů dovoluje předpokládat jejich využívání i v období neolitu a eneolitu. 4.1.3 Saxothuringikum V oblasti Saska se v rámci jednotky saxothuringika serpentinity vyskytují v krystalinických komplexech spolu s metabazity. 4.1.3.1 Oherské krystalinikum (Blahuňov-Ahníkov) V české části saxuthuringika se jediný větší odkryv ultrabazických hornin v oherském krystaliniku vyskytuje u obce Blahuňov (v katastrálním území Ahníkov). Výchozy serpentinitu vystupují v zářezu kanálu Podkrušnohorského přivaděče. Serpentinitový pruh zde odděluje těleso eklogitu od amfibolitu. Díky oderodování povrchu se zde vyskytují jak poměrně čerstvé horniny, tak i serpentinity zvětralé do větších hloubek (Mlčoch 2009). 4.1.3.2 Serpentinity při okraji saského granulitového pohoří V severovýchodní a jihozápadní části saského granulitového pohoří existují větší tělesa serpentinitů. V oblasti Kuhschnappel, Waldheim a z okolí Hohenstein-Ernstthal při okraji saského granulitového pohoří (Reinisch – Graser 1929) vystupují granátové a bronzitové serpentinity. Při tektonických poruchách, jižně od Waldheimu – lokality Gilsberg a Böhrigen, se vyskytují i serpentinity s biotitem (vermiculitem), které se od granátových a bronzitových variet výrazně liší vyššími obsahy Al2O3 a H2O. 23 4.1.3.3 Krušnohorské krystalinikum (serpentinit v okolí Zöblitzu) V německém Sasku, východně od Marienbergu, se v červených rulách krušnohorského krystalinika, u městečka Zöblitz (Obr. 13) nachází čočkovité těleso granátového serpentinitu (Leonhardt 1995). Jde o velmi známý výskyt vzácné červené, hnědé a tmavě červené variety serpentinitu, a to jak z hlediska geologického, tak i z pohledu kulturních dějin (Bernstein et al. 1972). Serpentinit u Zöblitzu byl hojně využíván v období středověku (Sundin 2010, Schmid 1868, Reinisch – Graser 1929). Granátové serpentinity z okolí obce Zöblitz byly po více než pět století používány k výrobě různých předmětů (Mathe 1971). První literární zmínky pocházejí od G. Agricoly, který uvádí zpracovávání zdejšího serpentinitu již v 15. století. Předměty vyrobené ze zdejších serpentinitů se nacházejí v dánských královských sbírkách (Schmid 1868), jsou doloženy i mezi serpentinitovými artefakty ze Skokloster Castle ve Švédsku (Sundin 2010). I přesto, že saské zdroje jsou poměrně blízko lokalitě Niederkaina u Bautzenu s nálezem serpentinitové sekerky z období KŠK (cca do 150 km), předpokládá Beeger (1980), že surovina pro tuto sekerku pochází z masivu Gogołów-Jordanów. Na základě porovnání serpentinitů z těchto dvou potenciálních zdrojů vyloučil, na základě nepřítomnosti granátů v serpentinitových artefaktech KŠK, provenienci v oblasti Zöblitzu a Waldheimu. Obr. 13 Výskyty serpentinitů v okolí Zöblitzu a při okraji saského granulitového pohoří, výřez z geologické mapy 1 : 400 000 pro Sasko (Leonhardt 1995). Legenda je součástí přílohy VIII. 4.1.4 Moravosilezikum Tělesa serpentinitů jsou součástí metabazitové zóny brněnského batolitu, kde jsou v podobě menších těles vázány na metadioritovou subzónu a vystupují v pásu Moravany, Želešice, Bystrc, Kohoutovice, Jinačovice, Lažany, Závist (Švestka 1984). Největší těleso serpentinitu vystupuje mezi obcemi Modřice a Moravany. Zdejší serpentinit byl využíván během 19. století, o čemž svědčí drobné jámové lomy a haldy vytěženého materiálu. Doklady o využívání k výrobě BI v období neolitu a eneolitu prozatím nejsou. Tato surovina se nejeví jako vhodná k těmto účelům, protože obsahuje relikty primárních minerálů – pyroxenů, vzácněji olivínů nebo flogopitu (Gregerová 1991, Přichystal 2017), díky nimž se snižuje pevnost surovin, a tedy i vhodnost k použití k výrobě BI. 24 V moraviku byly dále ojedinělé výskyty serpentinitů popsány z okolí Olešnice, Rozseče nad Kunštátem a Onšova (Rejl et al. 1982). Podobně jako serpentinitové suroviny z brněnského batolitu ani tyto neodpovídají surovinám využívaným v období KŠK. Přítomností reliktů primárních minerálů (zrn olivínu, pyroxenu) a místy i přítomností sekundárních amfibolů se odlišují od serpentinitů artefaktů BI z období KŠK. Předpokládá se, že tyto výskyty serpentinitů jsou jako zdroj pro eneolitické serpentinitové artefakty nepravděpodobné (Přichystal – Šebela 1992, Přichystal 2000). V sileziku se setkáváme s drobnými výskyty serpentinitů v sobotínském masivu (Zimák 1999) a v desenské klenbě (Večeřa et al. 2000). Podobně jako u surovin z brněnského batolitu, ani u těchto serpentinitových těles zatím nejsou doklady, že by mohly být během pravěku využívány jako suroviny k výrobě BI. 4.1.5 Kutnohorsko-svratecká oblast V kutnohorsko-svratecké oblasti jsou serpentinity vázány především na jižní část svrateckého krystalinika, vzácněji pak severně od křídelského zlomu (Rejl et al. 1982). Další drobné výskyty jsou popsány z kutnohorského krystalinika, z okolí Kutné Hory a Čáslavi (Štědrá et al. 2011, Pertoldová 2007, Novák – Vrbová1996). 4.1.5.1 Svratecké krystalinikum V jižní části svrateckého krystalinika a v přilehlé části moldanubika jsou serpentinitová tělesa poměrně častá (Rejl et al. 1982, Vodička 2014). Jejich výskyty jsou orientované přibližně v linii Věžná – Nedvědice (Bystřice nad Pernštejnem, Josefov, Smrček, Věchnov, Býšovec, Bratrušín, Věžná). Některé výskyty leží téměř na styku strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika (např. lokalita Věžná). Protolitem serpentinitů byly bezgranátové peridodity, výjimku představuje granátový serpentinit z Bystřice nad Pernštejnem. U Věžné se nachází nečinný lom v tělese serpentinitu s bronzitem (Melichar 1995). V severní části se se serpentinity setkáváme vzácněji. Vystupují severně od křídelského zlomu na lokalitách Pustá Rybná, Lísek, Fryšava a Herálec. Od Fryšavy a Herálce jsou popsány granátové serpentinity (Rejl et al. 1982). Z této oblasti prozatím chybí doklady o využívání serpentinitů v období pravěku k výrobě BI. 4.1.5.2 Kutnohorské krystalinikum Tělesa granátových serpentinitů budují geologické podloží Kutné Hory a jejího okolí. Např. u vlakové stanice v Kutné Hoře, u Malešova („Na Matyldě“), Poličan, Dobešovic a u Červených Peček. Výskyty zdejších serpentinitů prosluly díky výskytům granátů, které je možné najít ve zvětralinové zóně serpentinitů (Novák – Vrbová 1996, Pauliš 2003, Pertoldová 2007). Známá jsou naleziště mezi Bořeticemi a Ratboří. Oválné těleso serpentinitu, protažené ve směru SV–JZ, se nachází u vlakové stanice v městské části Karlov při východním okraji Kutné hory. Výskyt křemičitých zvětralin serpentinitů na serpentinitech z Kutné Hory – Tellerova skála na Kolmarku a od Bořetic je popsán Kratochvílem (1947). V období kultury s vypíchanou keramikou se křemičité zvětraliny z této oblasti využívaly k výrobě BI na sídlišti v KolíněŠtítarech (Stolz et al. 2018). I přesto, že doklady o využití serpentinitů k výrobě BI prozatím chybí, nelze vyloučit, vzhledem ke znalosti a využívání křemičitých zvětralin, jejich příležitostné použití. Přítomnost zvětralinového pláště, vyvětrávání granátů a vznik křemičitých útvarů, svědčí o intenzivním zvětrání serpentinitového tělesa, a tedy i o obtížnosti získání kvalitní suroviny z povrchových výchozů. Jejich využití nepodporuje ani fakt, že k výrobě artefaktů nebyly využívány serpentinitové artefakty s granáty. 25 4.1.6 Bohemikum V západních Čechách jsou serpentinity vázány především na mariánskolázeňský metabazitový komplex, a to ponejvíce v okolí Mnichova. Čočkovitá tělesa serpentinitů jsou vázaná na tektonické poruchy v kdyňském masivu a drobná tělíska vystupují v okolí českého křemenného valu (Vejnar – Tonika 1971). Ve východní části bohemika jsou popisována menší, často tektonicky porušená tělesa, v letovickém krystaliniku, ranském masivu a v rámci železnohorského plutonu (Mísař 1966, 1971). Z této oblasti zatím nejsou známy doklady využívání serpentinitů k výrobě BI. Rovněž z hlediska intenzivního tektonického porušení nejsou tyto zdroje serpentinitů vhodnými surovinami pro produkci BI. 4.1.6.1 Mariánskolázeňský metabazitový komplex Serpentinity vystupují na povrch v podobě tělesa čočkovitého tvaru severovýchodně od Mariánských Lázní mezi obcemi Mnichov a Prameny na jihovýchodním úpatí Planého vrchu. Zde se vyskytují poměrně kvalitní serpentinity (Obr. 14), ve kterých je otevřen lom (Tonika 1971). Mnichovské serpentinity byly v minulosti atraktivní surovinou. V 30. letech 19. stol. zde byla založena brusírna. Ze serpentinitů byly vyráběny nádoby, desky, kříže, pomníky a další předměty (Rybařík 1993), později zde byla postavena továrna na zpracování serpentinitu. I v dnešní době se zde nalézají zbytky rozpracovaných výrobků (Burdych et al. 2004). Z hradiště Dívčí Kámen pochází serpentinitová sekerka spadající do doby bronzové, u níž se předpokládá, že k jejímu zhotovení byla použita surovina z blízkého okolí (Poláček 1966). I přesto, že neexistují konkrétní přímé důkazy o využívání této suroviny v pravěku k výrobě BI, je velmi pravděpodobné, že serpentinity od Mnichova se mohly používat pro výrobu BI (Přichystal 2009). Obr. 14 Výskyty serpentinitů v okolí mariánskolázeňského metabazitového komplexu, výřez z geologické mapy 1:50 000 pro okolí obce Prameny (Česká geologická služba, © 2017). 4.2 Západní Karpaty Tělesa serpentinitů je možné najít v Centrálních Západních Karpatech v okolí Dobšiné a Jaklovců (Hovorka et al. 1985). V okolí Dobšiné vystupují serpentinitů v podobě drobných čoček ve fylitech, mramorech, modrých břidlicích, metakonglomerátech, tektonických brekciích, slínitých horninách a dolomitech meliatské tektonické jednotky, která tvoří jurskou tektonickou melanž nasunutou na paleozoické formace gemerika (Putiš et al. 2012). Nad městem Dobšiná, na pahorku zvaném Teliatko, je odkryto opuštěným lomem na azbest čočkovité, silně tektonicky porušené, těleso serpentinizovaných ultrabazických hornin (Hovorka et al. 1985, Števko et al. 2013). Od Hodkovců je popsáno největší těleso 26 v karpatské oblasti. Je překryto terciérními sedimenty a vystupuje na povrch západně od Košic, další těleso serpentinitů je známo od Sedlic (Mikuš – Spišiak 2007). Němec (1957) uvádí z Centrálních Západních Karpat a těžko přístupných míst Slovenského rudohoří výskyty Rudník-Jasov, Kalinov-Bzeznička, Hovorka – Illášová (2002) Pohronská Polhora, Beňuš nebo Muránská Dlhá Lúka. Nejčastěji jsou popisovány azbestonosné serpentinity. Tmavé variety serpentinitů mají smyčkovitou až mřížkovitou mikrostrukturu, v nichž je olivín již zcela serpentinizován, zachovány jsou pouze relikty pyroxenů, přítomen je magnetit, ojediněle chromit a hematit. Světlé variety se vyznačují mikrostrukturou s dokonale serpentinizovanými olivíny i pyroxeny, často zastoupenými ilmenity a magnetity pouze v reliktech. Výplně puklin tvoří velmi často chryzotil, případně karbonáty (Němec 1957). Slovenské serpentinity tvoří převážně malá tělesa, obvykle obtížně přístupná. Nepředpokládá se proto jejich uplatnění při výrobě serpentinitových artefaktů, nalezených na slovenských archeologických nalezištích. Zdrojem surovin pro serpentinitové BI jsou lokality serpentinitů z východního okraje Českého masivu (Hovorka – Illášová 2002). Slovenské serpentinity jsou nevhodné suroviny k výrobě BI i s ohledem na intenzivní tektonické deformace. Dobšiná se jako zdroj jeví nepravděpodobná i s ohledem na přítomnost reliktů primárních minerálů (Putiš et al. 2012) a granátu, který uvádí u světlých variet Rakusz (1924). Přítomnost granátů uvádí v serpentinitech z okolí Cambel (1951) a Kantor (1956) v serpentinitech z okolí Rudníka. 4.3 Východní Alpy 4.3.1 Penninikum (tektonické okno Bernstein a Rechnitz) Výskyty východoalpských serpentinitů jsou vázány na jednotku penninika, na tektonické okno Bernstein a Rechnitz, které se nachází na území Rakouska, ve střední části Burgenlandu a vystupuje z podloží spodního austroalpinika. Přeměněné ultrabazické horniny a metabazalty jsou součástí ofiolitových komplexů. Vyskytují se zde částečně serpentinizované peridotity až kompletní serpentinity (Trümpy 1988, Melcher et al. 2002). Minerálně jde o serpentinity lizarditické, s typickou pseudomorfní mikrostrukturou, lokálně jsou popisovány antigoritové serpentinity s interpenetrační mikrostrukturou (Bernardini et al. 2010). Serpentinity byly od 19. století až do současnosti využívány k výrobě ozdobných a spotřebních předmětů. Vyskytovaly se zde enklávy tzv. „Edelserpentinu“ (drahokamového serpentinitu), který představuje nejčistší varietu serpentinitu, vzhledově lehce zaměnitelnou s čínským jadeitem. Tyto serpentinity byly pravděpodobně vyžívány i v období neolitu a eneolitu (Přichystal 2013). Maďarští autoři (Biró – Szakmány 2000, Szakmány et al. 2001) považují tyto serpentinity za zdrojovou surovinu pro výrobu BI pro přilehlé části Maďarska. 4.3.2 Möll Valley Další výskyty serpentinitů jsou vázány na jednotku penninika, na zónu Matrei. Vystupují v údolí řeky Möll v severozápadních Korutanech v Rakousku, která je levým přítokem Drávy (Melcher et al. 2002). Využívání těchto serpentinitů dokumentují Bernardini etal. (2010), kteří serpentinity z této oblasti považují za zdrojové suroviny pro výrobu BI pro oblasti severovýchodní Itálie, středního a západního Slovinska a severozápadního Chorvatska. 4.3.3 Helvetikum / flyšová zóna (oblast Moosgraben) V západní části Východních Alp na území Německa (v Horním Bavorsku), přibližně 20 km západně od Salzburgu v oblasti Moosgraben, při okraji jednotky helvetika a flyšové zóny se rovněž vyskytují drobné útvary serpentinitů (Vielreicher 1991). Prozatím nebyly zjištěny doklady využívání těchto serpentinitů pro výrobu BI. 27 5 METODIKA Na základě makroskopických vlastností a pomocí stereomikroskopu MST2H bylo zhodnoceno 153 artefaktů. Ty byly rozčleněny do skupin s podobnými vlastnostmi. Z každé skupiny byly vybrány artefakty pro provedení potřebných analýz. Skupiny byly korelovány s potenciálními zdroji. Hlavní roli hrála typologie jednotlivých artefaktů a vazba na provenienční oblasti. Artefakty a vzorky serpentinitů byly makroskopicky popsány a dokumentovány řadou fotografií. Použit byl fotoaparát Olympus PEN E-PM1. Studovaná kolekce artefaktů mohla být sestavena díky ochotě různých muzeí a institucí, některé byly zapůjčeny i ze soukromých sbírek. Analyzovány byly artefakty z Muzea a galerie v Prostějově, Muzea Vyškovska, Muzea města Brna, Jihomoravského muzea ve Znojmě (A. Nejedlá), Obecního muzea Ostrožská Lhota (D. Válek) a Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. (Z. Kosarová). Velká kolekce artefaktů (130 artefaktů) byla k dispozici z Moravského zemského muzea – depozitáře v Rebešovicích. Během terénní rekognoskace byly odebrány vzorky z potenciálních zdrojových lokalit, případně byly využity vzorky ze sbírek regionální geologie PřF MU v Brně a soukromé sbírky A. Přichystala a G. Szakmányho. Seznam artefaktů a odebraných vzorků z potenciálních zdrojů, včetně provedených analýz a základních informací, je uveden v příloze V (Tab. V-1 a V-2). Mapa lokalit s nálezy artefaktů a potenciálními zdroji serpentinitů a jejich geografické znázornění je v příloze VIII (Obr. VIII-1 a VIII-2) a pro její vytvoření byl použit program QGIS. Mikroskopicky zkoumáno a podrobně petrograficky popsáno bylo 13 leštěných výbrusových preparátů z artefaktů1 a 36 ze zdrojových lokalit, z nichž byly zhotoveny na ÚGV PřF MU v Brně leštěné výbrusové preparáty. Jejich studium bylo provedeno s použitím petrografického mikroskopu Olympus BX 51 a fotograficky zdokumentováno pomocí digitálního fotoaparátu Olympus. Leštěné výbrusové preparáty byly napařeny uhlíkem a následně podrobeny analýze na elektronovém mikroanalyzátoru Cameca SX100 s energiově disperzním analyzátorem (SEM/EDX) v Laboratoři elektronové mikroskopie a mikroanalýzy na ÚGV PřF MU v Brně (analyzoval P. Gadas). Měření byla provedena při urychlovacím napětí 15 kV. Proud svazku elektronů o průměru 2–10 µm činil 10–20 nA. Jako standardy byly použity přírodní i syntetické fáze. Získaná data byla upravena použitím PAP korekce (Pouchou a Pichoir 1985). Sedm artefaktů bylo analyzováno bez nutnosti destruktivního zásahu za účelem zhotovení výbrusů na Ústavu geografie a věd o Zemi Univerzity Eötvös Loránd v Budapešti na Oddělení petrologie a geochemie2 . Pro tyto účely speciálně upravený snímací elektronový mikroskop typu AMRAY 1830 (SEM) vybavený energetickým disperzním spektrometrem EDAX PV9800. Měření a fotografování byla prováděna při urychlovacím napětí 20 kV a proudu svazku elektronů 1 nA s průměrem zaostřeného elektronového paprsku o průměru 50–100 nm. Před realizací analýz byl povrch artefaktů zakryt alobalem a ponechána nepřekrytá část povrchu, která byla napařena uhlíkem. Celohorninové chemické analýzy hlavních prvků byly provedeny v laboratořích Bureau Veritas, Vancouver, Canada (dříve ACME), za použití ICP-ES. Stopové prvky byly analyzovány za použití ICP-MS. Vyžadované práškové preparáty byly připraveny v achátovém kulovém mlýnku zn. RETSCH PM100. Větší vzorky byly předrceny na čelisťovém mlýnu zn. RETSCH BB100. Na 3 artefaktech byly provedeny celohorninové chemické analýzy hlavních a některých stopových prvků pomocí nedestruktivní metody označené jako Prompt gamma activation analysis (PGAA). Tato metoda byla realizována na 1 Čtyři kryté výbrusové preparáty z artefaktů KŠK (Zdětín, Ježkovice, Brno-Starý Lískovec, Prostějov), využité v monografii (Šebela 1999) byly J. Povolným upraveny na leštěné výbrusové preparáty. 2 Analýzy provedl Z. Bendõ metodou povrchových měření dle nedestruktivní analytické metody pro leštěné kameny a drahokamy (Bendõ et al. 2012). 28 Hungarian Academy of Sciences Institute of Isotopes (HAS Centre for Energy Research). Analýzy provedla B. Maróti za použití studeného neutronového paprsku intenzity 108 cm-1. s-1 . Pro detekci rychlých gama fotonů byl použit přesně kalibrovaný detekční systém HPGe-BGO3 . Pro představu o celkovém chemickém složení artefaktů a některých zdrojů byl využit ruční analyzátor DELTA-ED-XRF s kompaktní rentgenkou s výkonem 40kV a s detektorem Si-PIN, s možností měření ve 3 módech (Soil mód, Mining plus mód a Geochem mód). Měření byla provedena v Geochem módu, ve kterém je možné analyzovat prvky Mg, Al, Si, K, Ca, S, P, Cl, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, W, Zn, Hg, As, Pb, Bi, Se, Th, U, Rb, Sr, Y, Zr, Mo, Ag, Cd, Sn, Sb. Před začátkem měření byl přístroj standardizován pomocí kovového standardu. Měření dat bylo provedeno s délkou měření 90 sekund. Zkratky horninotvorných minerálů byly zvoleny podle doporučení dle Whitney – Evans (2010). Analytické výsledky byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. Stechiometrické přepočty byly provedeny v programech Formula, FormCalc. Normativní, statistické a klasifikační přepočty hornin, byly realizovány s použitím programů GCDkit (Janoušek et al. 2011), Triplot a Microsoft Excel. Pro klasifikaci Ca-amfibolů byla použita klasifikace Leaka et al. (1997), která je používanější a známější a pro účely určování provenience se jeví jako vhodnější, novější klasifikace dle Hawthorna et al. (2012) byla použita pro Mg-Fe-Mn amfiboly, pro Ca-amfiboly je případně uvedena v příloze II. U celohorninových analýz bylo využito pro určení podobnosti, resp. nepodobnosti surovin artefaktů a studovaných vzorků statistické analýzy pomocí Wardovy metody a analýzy hlavních komponent (PCA), kde byla data zpracována převážně pomocí kovariační matice. V textu je uváděna hodnota relativní hořečnatosti vyjádřená jako mg# = Mg/(Mg+Fet). Magnetická susceptibilita (MS) byla měřena za použití přenosného kapametru KT-5 na všech artefaktech a vzorcích ze zdrových lokalit. Každý ze vzorků byl podroben 6 nezávislým měřením a výsledným průměrem byla míra magnetické citlivosti. Při zpracování dat byl použit korekční faktor (TCF – thickness correction factor) dle Williams–Thorpe et al. (2000). U vybraných artefaktů byla stanovena hustota pomocí metody stanovení objemové hmotnosti hydrostatickým vážením. Měření byla provedena v chemické laboratoři ÚGV PřF MU v Brně (analyzoval P. Kadlec). Pro porovnání byla stanovena hustota serpentinitů ze zdrojových oblastí stejnou metodou na vahách sestrojených pro tento účel autorkou disertační práce. Funkčnost a získávání správných hodnot pomocí vah byla ověřena na základě hodnot získaných na artefaktech v chemické laboratoři ÚGV a bylo prokázáno, že je mechanismus vah funkční a k těmto účelům použitelný. Identifikace minerálů serpentinové skupiny byla upřesněna práškovou XRD analýzou. XRD analýza 3 celých artefaktů byla provedena na difraktometru Rigaku Smartlab s paralelní paprskovou reflexní geometrií, analýzy 13 práškových preparátů ze zdrojových lokalit na difraktometru s uspořádáním Bragg-Brentano. Bylo použito Ni-filtrovaného Cu záření (λKα = 0,15418 nm). RTG záření bylo získáváno při urychlovacím napětí 40 kV a proudu 30 mA. Při analýze vzorků byla použita rychlost měření 0,02°2Θ v reflexním módu v úhlovém rozmezí 5°–80°2Θ. Získaná data byla vyhodnocena pomocí softwaru Panalytical High Score 3 Plus. Kvantitativní fázová analýza byla provedena metodou Rietveld. Byla použita databáze ICSD 2012. 3 Experimentální nastavení bylo nastaveno dle Szentmiklósi et al. (2010) a kvantitativní stanovení většiny hlavních a některých stopových prvků bylo provedeno na základě knihovny PGAA (Révay 2009). 29 6 PETROGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POTENCIÁLNÍCH ZDROJŮ Během terénní etapy byly realizovány rekognoskace a odběry vzorků z výchozů vytipovaných zdrojových lokalit na území České republiky a jižního Polska. Ke studiu byly rovněž využity vzorky serpentinitů z depozit ÚGV PřF MU v Brně a sbírky A. Přichystala. 6.1 MOLDANUBIKUM Z této oblasti pocházely vzorky serpentinitů z lokalit situovaných v moravském moldanubiku v jednotce gföhlské ortoruly a hrubšickém masivu a ve strážeckém moldanubiku. 6.1.1 Hrubšický masiv (moravské moldanubikum) Analyzovány byly vzorky serpentinitů odebrané z lomu „U Pustého mlýna“ situovaného u obce Biskoupky (tmavá varieta, viz Obr. 15A) a vzorek z výskytů u obce Nová Ves u Oslavan (Obr. 15C). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-1 a I-2, Obr. I-1 a I-2). Obr. 15 Serpentinity hrubšického masivu: A – vzorek z lomu „U Pustého mlýna“ u Biskoupek; B – vzorek postižený hydrotermálními roztoky z lomu „U Pustého mlýna“, C – vzorek od Nové Vsi (Foto: P. Frýbová). Serpentinity hrubšického masivu mají masivní strukturu a zelenošedé až černozelené zbarvení s makroskopicky pozorovatelnými pyroxeny a lesklými zrny spinelidů. Pyroxeny jsou na čerstvém lomu zelené, na zvětralém povrchu mění zbarvení na zlatavě hnědou. V lomu byla zastižena zelenošedá až světle zelená varieta serpentinitu, která je silně postižená hydrotermálními roztoky (Obr. 15B). Serpentinity z této oblasti se vyznačují velmi nízkými hodnotami MS, které se pohybují v rozmezí 3–13 × 10-3 SI jednotek (Ø 10 × 10-3 jednotky SI). Serpentinity hrubšického masivu mají smyčkovitou mikrostrukturu, s přechody do mřížovité v závislosti na stupni serpentinizace. V jádrech smyček jsou místy relikty primárních minerálů (olivínu, pyroxenů). Pyroxeny odpovídající diopsidům jsou zpravidla uralitizovány, byly zastiženy Mg-Fe-Mn amfiboly (gedrity) a Ca-amfiboly (pargasity). Na trhlinách jsou přítomny karbonáty vzniklé hydrotermálními přeměnami. Žilky jsou tvořeny ve vzorku z Hrubšic kalcitem a dolomitem. Ve vzorku z Nové Vsi byla zastižena hnědavá zrna granátu s tzv. kelyfytickým lemem odpovídající pyropům. Primární spinelidy často tvoří nepravidelně omezená zrna. 6.1.2 Serpentinity v gföhlské jednotce (moravské moldanubikum) Analyzovány byly vzorky odebrané z lokalit Bojanovice a Černín u Jevišovic (Obr. 16). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-3 a I-4, Obr. I-3). 30 Obr. 16 Vzorky serpentinitů z okolí Jevišovic: A – vzorek od Černína; B – vzorek od Bojanovic (Foto: P. Frýbová). Serpentinity jsou na povrchu světle zelené, místy mají až hnědou barvu (způsobenou oxidy železa), na čerstvém lomu jsou tmavě zelené, směrem k okrajům přechází do světle zelené barvy. Na vzorcích je patrné intenzivní tektonické porušení, které způsobuje rozpad do kvádrového tvaru. Serpentinity z této oblasti se vyznačují velmi nízkými hodnotami MS, které se pohybují v rozmezí 3–8 × 10-3 SI jednotek (Ø 6 × 10-3 jednotky SI). Pro lokalitu Bojanovice je typická mřížovitá mikrostruktura, v níž kopírují drobná zrnka spinelidů obrysy původních zrn olivínu, která jsou již nahrazena minerály serpentinové skupiny. Minerály serpentinové skupiny jsou místy zatlačovány chloritem (Bojanovice). Ve vzorku z Černína mřížovitá mikrostruktura přechází do smyčkovité, kde se v centru smyček vyskytují relikty olivínu nebo pyroxenu (diopsidu), který bývá uralitizován (pargasit). V serpentinitech hrubšického masivu a gföhlské jednotky jsou místy přítomna nepravidelně omezená zrna primárních spinelidů (Obr. 17). V hrubšickém masivu byly zjištěny zpravidla nezonální primární spinelidy Al-bohaté s alterovanými okraji, vzácně se vyskytují zonální spinelidy. V serpentinitech z okolí Jevišovic byly zjištěny Cr-bohaté spinelidy, které mají alterované okraje s vyššími obsahy Al. Obr. 17 Zrna primárních spinelidů v serpentinitech z okolí Jevišovic a Hrubšic: A – zrna Cr-bohatých lehce zonálních spinelidů, Černín; B – zrno Cr-bohatého spinelidu, Bojanovice; C – Al-bohatý spinelid s alterovaným okrajem, Hrubšice (elektronová mikroskopie, BSE). 6.1.3 Serpentinity ze strážeckého moldanubika Analýzám byly podrobeny serpentinity odebrané v lomu v Borku u Chotěboře a vzorek ze Žďáru nad Sázavou pocházející ze sbírek regionální geologie ÚGV PřF MU (Obr. 18). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-5 a I-6, Obr. I-4). Serpentinity mají šedou až černou barvu, na čerstvém lomu jsou makroskopicky patrné lesklé plošky tmavých minerálů. Na povrchu hornin je vyvinuta šedobílá zvětrávací kůra. 31 Magnetická susceptibilita hornin z této oblasti se pohybuje v rozmezí 8–10 × 10-3 jednotek SI, výjimku tvoří vzorek ze Žďáru nad Sázavou s hodnotou magnetické susceptibility 65 × 10- 3 jednotky SI. Serpentinit z Borku u Chotěboře má smyčkovitou mikrostrukturu s relikty primárních minerálů. Patrné jsou relikty uralitizovaného pyroxenu (magnesiohornblend), jinak jsou primární minerály již serpentinizovány až chloritizovány (klinochlor). Vzorek ze Žďáru nad Sázavou má mřížovitou mikrostrukturu, v níž jsou primární minerály přeměněny na serpentinové minerály a zatlačovány chloritem (pennin). Obr. 18 Vzorky serpentinitů strážeckého moldanubika: A – vzorek z lomu v Borku u Chotěboře; B – vzorek ze Žďáru nad Sázavou (Foto: P. Frýbová). V serpentinitu z Borku u Chotěboře byla zastižena nepravidelně omezená zrna primárních Cr-bohatých spinelidů (0,2–0,5 mm) s alterovanými okraji (Obr. 19). Kromě spinelidů byl přítomen ilmenit v podobě pravidelně omezených zrn do 10 µm a objevuje se pentlandit zatlačovaný magnetitem. V serpentinitu ze Žďáru nad Sázavou se vyskytují nepravidelně omezená zrna primárních Cr-bohatých spinelidů (0,2–0,5 mm), které mají alterované okraje s odmíšeninami ilmenitu, spinelidy s nepravidelně omezenými okraji bez primárního jádra s odmíšeninami ilmenitu v celé ploše zrna (Obr. 19C) nebo spinelidy bez odmíšenin ilmenitu se silně korodovanými okraji (Obr. 19D). Chemické složení primárních a sekundárních spinelidů dokládají ternární diagramy (Obr. 20). Obr. 19 Primární spinelidy v serpentinitech strážeckého moldanubika: A – zrno pentlanditu zatlačené minerálem spinelidové skupiny (magnetitem), Borek u Chotěboře; B – zrno spinelidu s odmíšeninami ilmenitu, Žďár nad Sázavou; C – spinelid s alterovaným okrajem s odmíšeninami ilmenitu, Žďár nad Sázavou; D – spinelid se silně korodovanými okraji, Žďár nad Sázavou (elektronová mikroskopie, BSE). 32 V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny i analýzy serpentinitů z lokalit moldanubika, které jsou známy z literatury (Čopjaková et al. 2005, Kovář 2008, Zachovalová 2013). Obr. 20 Chemické složení spinelidů ze serpentinitů moravského, strážeckého a šumavského moldanubika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): Moravské moldanubikum: 1, 7 – Hrubšice (lom); 2 – Nová Ves u Oslavan, 3 – Černín, 4 – Bojanovice Strážecké moldanubikum: 5 – Žďár nad Sázavou, 6 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře) Moravské moldanubikum (literatura): 7 – Hrubšice, 8 – Polánka, 9 – Dubňany Šumavské moldanubikum (literatura): 10 – Křemže Strážecké moldanubikum (literatura): 11 – Sklené Obr. 21 Složení chloritů (A) v binárním klasifikačním diagramu dle Melky (1965) a amfibolů (B) serpentinitů moravského, strážeckého a šumavského moldanubika v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997). Vysvětlivky: viz Obr. 20. 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 4 Bojanovice 5 Zdar 6 Choteboř 7 Hrub_Zach delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit A 0,00 0,50 1,00 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5 8,0 Mg/(Mg+Fe+2 ) Si (apfu) 2 Nová Ves 3 Černín 6 Chotěboř 7 Hrubš-Kov ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 33 Obr. 22 Chemické složení pyroxenů (A) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988) a granátů ze serpentinitů (B) strážeckého a šumavského moldanubika v ternárním diagramu almandin-pyropgrossulár. Vysvětlivky: viz Obr. 20. 6.1.3.1 Chemické složení serpentinitů Složení stopových prvků normalizovaných k hodnotám DMM je patrné z diagramu Obr. 23A, kde křivka vzorku z lokality Černín sinusoidního tvaru naznačuje, že obsahy Nb, La Ce, Nd a P jsou ve srovnání s DMM vyšší a naopak, že hodnoty Zr, Ti a Y jsou ve srovnání s DMM nižší. Vzorky z Černína i z Chotěboře mají poměrně výraznou negativní Ti anomálii. U vzorku z Chotěboře je dále patrná negativní Ce a P anomálie a slabší Y negativní anomálie a naopak pozitivní Hf anomálie. Vzorek ze Žďáru nad Sázavou se vyznačuje výraznou negativní Y anomálií a slabší negativní Zr anomálií (podobně jako vzorek z Černína). Obsah Ni byl u vzorků zjištěn v rozmezí 2015–2287 ppm a Sr 3,6–14,1 ppm. Obr. 23 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) pro vzorky serpentinitů moravského a strážeckého moldanubika. Vysvětlivky: Moravské moldanubikum: 3 – Černín Strážecké moldanubikum: 5 – Žďár nad Sázavou, 6 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře) Jak je patrné na Obr. 23B je celkový obsah REE (∑REE 0,8–1,5 ppm) u vzorků z Chotěboře a Žďáru nad Sázavou ve srovnání s DMM nižší (∑REE 3,6 ppm) a u vzorku z Čenína naopak vyšší (∑REE 5,8 ppm). Ve srovnání s DMM u vzorku z Černína křivka vykazuje nabohacení v oblasti LREE (LaN/YbN = 2,4 a CeN/YbN = 2,2), naopak u vzorku z Chotěboře je křivka v oblasti LREE výrazně ochuzená (LaN/YbN = 0,8 a CeN/YbN = 0,3). U vzorku z Černína křivka postupně klesá a zplošťuje se a dále má obdobný průběh jako 2 Nová Ves_zd. 3 Černín 7 Hrub.(K ov) 11 Křemže -Holub 12 Sklené diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A 34 křivka vzorku z Chotěboře, v oblasti HREE dochází u obou vzorků k opětovnému mírnému růstu, ale jsou ve srovnání s DMM ochuzené (EuN/YbN = 0,8–0,9). Vzorky z Černína a Chotěboře vykazují negativní až slabou negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,7–0,9), zatímco vzorek ze Žďáru nad Sázavou slabou pozitivní Eu anomálii (1,1). 6.1.3.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na vzorcích z lokalit Hrubšice a Chotěboř byly provedeny nedestruktivní analýzy metodou XRF. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny ICP analýzy a analýzy serpentinitů z výskytů vázaných na náměšťsko-krumlovský granulitový masiv, těleso gföhlské ortoruly a z dalších lokalit moldanubika, které jsou známy z literatury (Kokta et al. 1971, Klein – Paděra 1971, Kudělásek 1965, Kudělásek et al. 1971a, Kudělásek et al. 1971b, Kudělásková 1972, Mísař – Jelínek 1981, Hruška – Bajer 2005; viz příloha III). Jak je patrné z diagramu na obrázku č. 24A hodnota mg# se u většiny serpentinitů z moldanubika pohybuje v rozmezí 0,61–0,98. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny u lokalit v jižní části strážeckého moldanubika a u lokality Utín v západní části moravského moldanubika. Obsahy Ni (Obr. 24B) se pohybují v poměrně širokém rozmezí (600–5700 ppm), s průměrnou hodnotou 2010 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 24C) jsou u většiny lokalit relativně nízké (do 1,5 hmot. %). Vyšší hodnoty byly zjištěny u lokalit v jižní části strážeckého moldanubika a u lokality Utín (4,2–10,1 hmot. %). Obr. 24 Studované horniny a analýzy získané z literatury serpentinitů moravského, strážeckého a šumavského moldanubika v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): Moravské moldanubikum: 1 – Hrubšice (lom), 3 – Černín Strážecké moldanubikum: 5 – Žďár nad Sázavou, 6 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře) Moravské moldanubikum (literatura): a) – serpentinity v rámci náměšťsko-krumlovského granulitového masivu a jeho okolí, b) – Utín (západní část moravského moldanubika), c) – Šlapanov (západní část moravského moldanubika) Strážecké moldanubikum (literatura): d) – jižní část strážeckého moldanubika, e) – centrální a severní část strážeckého moldanubika České moldanubikum (literatura): f) – serpentinity vázané na granulit Blanského lesa V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 25A) spadají studované vzorky mezi gabroidní a ultrabazické horniny. Z Obr. 25B je patrné, že většina serpentinitů pochází z hornin, které měly složení čistých peridotitů s příměsí hyperstenu, menší část z ultramafických pyroxenových hornin. Přítomnost monoklinických pyroxenů je v nich velmi nízká. 35 Obr. 25 Studované horniny a analýzy získané z literatury serpentinitů moravského, strážeckého a šumavského moldanubika v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 24. 6.2 KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST Z této oblasti byl analyzován vzorek serpentinitu (Obr. 26) ze sbírek regionální geologie PřF MU, který pocházel z výskytu u vlakové stanice v městské části Karlov při východním okraji Kutné Hory. Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaného vzorku je uvedena v příloze I (Tab. I-7, Obr. I-5). Serpentinity z této oblasti mají na povrchu zelenošedou až žlutorezavou barvu, na čerstvém lomu černošedou až černozelenou barvu. Magnetická susceptibilita se pohybuje v rozmezí 8–9 × 10-3 jednotek SI (Rožná, Věžná), u vzorku z Kutné hory dosahuje vyšších hodnot (22 × 10-3 jednotky SI). Vzorek z Kutné Hory má smyčkovitou mikrostrukturu, v níž se nachází pseudomorfózy po olivínu, který je již nahrazen minerály serpentinové skupiny. Místy jsou přítomny relikty pyroxenů (diopsidy – Obr. 29A), které jsou uralitizovány (magnesiohornblend, tchermakit – Obr. 29B). Obr. 26 Vzorek serpentinitu z Kutné Hory (Foto: P. Frýbová). U primárních spinelidů nebyla zjištěna zonalita, jsou Al-bohaté (Obr. 28) a místy jsou obrůstány Cr-magnetitem (Obr. 27). 36 Obr. 27 Zrna primárních spinelidů v serpentinitu z Kutné Hory: A – nepravidelně omezená zrna, místy obrůstané Cr-magnetitem; B – drobná inkluze sulfidu niklu ve spinelidu (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 28 Chemické složení spinelidů ze vzorku serpentinitu z Kutné Hory v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality). Obr. 29 Chemické složení pyroxenů (A) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988) a amfibolů ze vzorku serpentinitu z Kutné Hory v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997) (B). 6.2.1 Chemické složení serpentinitů z lokality Kutná Hora Složení stopových prvků u vzorku z Kutné Hory, normalizovaných k hodnotám DMM (Obr. 30A), vykazuje velmi silnou Nb, Ta a La pozitivní anomálii a slabší u Zr a Hf. Naopak je patrná velmi silná negativní Ti a Y anomálie a uprostřed křivky slabá negativní Nd anomálie. Obsah Ni byl zjištěn 1952 ppm a Sr 16,7 ppm. Hodnoty REE byly normalizovány ke složení primitivního pláště (Obr. 30B), pro srovnání bylo vyneseno i složení DMM. Celkový obsah REE (∑REE 3,1 ppm) se blíží celkovému obsahu REE u DMM (∑REE 3,6 ppm). Ve srovnání s DMM křivka vykazuje nabohacení v oblasti LREE (LaN/YbN = 2,8 a Kutná Hora (LV04) diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A 0 0,5 1 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 1 Kutná Horaferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 37 CeN/YbN = 1,4), dále strmě klesá, ve srovnání s DMM vykazuje i přes opětovný růst v oblasti HREE ochuzení (EuN/YbN = 0,5). Vzorek vykazuje negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,5). Obr. 30 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) pro vzorky serpentinitů moravského a strážeckého moldanubika. Vysvětlivky: 1 – Kutná Hora 6.2.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na vzorku z lokality Kutná Hora byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF, která byla v následujících diagramech vynesena spolu s ICP analýzou a analýzou serpentinitu z lokality Josefov známé z literatury (Kudělásek 1965; viz příloha III). Jak je patrné z diagramu na obrázku č. 31A hodnota mg# se pohybuje v rozmezí 0,79–0,88. Obsahy Ni (Obr. 31B) jsou v rozmezí 1952–2236 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 31C) jsou u vzorku z Kutné Hory relativně nízké (0,1–0,4 hmot. %), naopak u vzorku z Josefova jsou hodnoty vyšší (7,3 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 32A) spadají studované vzorky mezi gabroidní až ultrabazické horniny. Z Obr. 32B je patrné, že většina hornin pochází z ultramafických pyroxenových hornin. Monoklinické pyroxeny v nich prakticky chybí. Obr. 31 Studované horniny ze vzoku serpentinitu z Kutné Hory a analýzy získané z literatury z lokality Josefov v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: 1, 2 – Kutná Hora, 3 – Josefov 38 Obr. 32 Studované serpentinity z Kutné Hory a analýzy získané z literatury z lokality Josefov serpentinitů v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 31 6.3 BOHEMIKUM 6.3.1 Mariánskolázeňský metabazitový komplex (západočeské metabazitové pásmo) Analyzovány byly dva vzorky serpentinitů ze sbírky A. Přichystala, které pocházejí z lokality Mnichov u Mariánských Lázní (Obr. 33). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-8 a I-9, Obr. I-6). Serpentinity z okolí Mnichova jsou tmavozelené až černozelené, jsou v nich makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Na povrchu hornin je vyvinuta světle zelenobílá zvětrávací kůra se zelenými skvrnami. Magnetická susceptibilita těchto hornin se pohybuje v rozmezí 31–36 × 10-3 jednotek SI (Ø 34 × 10-3 jednotky SI). Serpentinity interpenetrační mikrostrukturu, bez reliktů primárních minerálů, v níž jsou místy serpentinové minerály zatlačovány chloritem (pennin – Obr. 34B). Karbonáty výplňují drobné trhlinky a dutiny. Obr. 33 Vzorky serpentinitů mariánskolázeňského metabazitového komlexu: A – vzorek Mnichov 1; B – vzorek Mnichov 2 (Foto: P. Frýbová). Primární spinelidy se vyskytují v podobě nezonálních nepravidelně omezených zrn (0,5–0,6 mm, místy ≤ 2 mm), místy jsou drobnější zrna omezena krystalovými plochami (Obr. 34 a 35A). 39 Obr. 34 Spinelidy serpentinitů z mariánskolázeňského metabazitového komplexu: A – primární spinelid omezený krystalovými plochami, vřetenovité sekundární spinelidy, Mnichov 1, B – nepravidelně omezený primární spinelid, drobné sekundární spinelidy, Mnichov 1; C – korodovaný primární spinelid, Mnichov 2, D – primární spinelidy omezené krystalovými plochami krystaly, Mnichov 2 (elektronová mikroskopie, BSE). V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny i analýzy spinelidů ze serpentinitů z letovického krystalinika získané z literatury (Janatka 1984). Obr. 35 Chemické složení primárních a sekundárních spinelidů (A) ze vzorků serpentinitů z lokality Mnichov a z letovického krystalinika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární a sekundární spinelidy; b: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách) a složení chloritů (B) ze vzorků serpentinitů z lokality Mnichov v klasifikačním diagramu dle Melky (1965). Vysvětlivky: 1 – Mnichov 1; 2 – Mnichov 2, 3 – výskyty v rámci letovického krystalinika 6.3.1.1 Chemické složení serpentinitu Složení vzorků z lokalit Mnichov 1 a 2 bylo poměrně jednotné, jak ve složení hlavních oxidů, tak ve složení stopových prvků, což je patrné z diagramu na Obr. 36A, na kterém jsou stopové prvky normalizovány k hodnotám DMM. U vybraných stopových prvků byl zjištěn obsah Ni v rozmezí 2081–2240 ppm a Sr 1,3–1,4 ppm. Hodnoty REE byly normalizovány ke složení primitivního pláště (Obr. 36B). Ve srovnání s DMM mají zpravidla vzorky nižší obsahy REE i ostatních stopových prvků (∑REE 1,2–1,3 ppm), vykazují silné nabohacení v oblasti LREE (LaN/YbN = 2,6–1,7 a CeN/YbN = 1,3–0,7), dále dochází k poklesu křivky, 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 2 Mnichov delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit B 40 v oblasti HREE dochází opět k poměrně strmému růstu (EuN/YbN = 0,48–0,72). Vzorky vykazují slabou negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,9). Obr. 36 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) serpentinitů mariánskolázeňského metabazitového komlexu. Vysvětlivky: 1 – Mnichov 1; 2 – Mnichov 2 6.3.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na vzorku z lokality Mnichov 1 byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny ICP analýzy vzorku z lokalit Mnichov 1 a 2 a analýzy serpentinitů ze západního a východního bohemika známé z literatury (Vejnar – Tonika 1971; viz příloha III). Z diagramu na obrázku č. 37A je patrné, že se hodnoty mg# pohybují v rozmezí 0,64–0,95. U železnohorského plutonu je rozmezí poměrně úzké (0,80–0,82). Ve srovnání s ostatními výskyty v bohemiku je u drobných výskytů v okolí českého křemenného valu (Bělá nad Radbuzou, Hvožďany, Meclov) obsah Mg nižší (mg# = 0,64–0,69). Serpentinity bohemika mají zpravidla nízké obsahy Ni (Obr. č. 37B), relativně vysoké jsou obsahy pouze u mariánskolázeňského komplexu (1600–2900 ppm), vyšší jsou i u ranského masivu (do 1400 ppm). Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 37C) jsou u většiny lokalit relativně nízké (do 0,5 hmot. %). Vyšší hodnoty byly zjištěny u mariánskolázeňského komplexu (do 4,9 hmot. %) a ranského masivu (do 12,1 hmot. %). Obr. 37 Studované horniny a analýzy získané z literatury serpentinitů mariánskolázeňského metabazitového komplexu a dalších ultrabazik vyskytujících se v rámci západního a východního bohemika v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 3 – Mnichov 1; 2 – Mnichov 2; 4 – Mnichov, 5 – Prameny u Mariánských Lázní, 6 – Nová Ves u Mariánských Lázní, 7 – západní bohemikum, lokalita Poběžovice, 8 – západní bohemikum, drobné výskyty v okolí českého křemenného valu, lokality Bělá nad Radbuzou, Hvožďany, Meclov, 9 – východní bohemikum, ranský masiv, 10 – východní bohemikum, železmohorský pluton 41 Obr. 38 Studované serpentinity z Kutné Hory a analýzy získané z literatury z lokality Josefov serpentinitů v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 37. V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 38A) spadají studované vzorky mezi gabroidní a ultrabazické horniny. Z Obr. 38B je patrné, že serpentinity pochází z hornin, které měly složení čistých peridotitů s různou příměsí hyperstenu nebo z ultramafických pyroxenových hornin. Přítomnost monoklinických pyroxenů je vzácná. 6.4 SAXOTHURINGIKUM 6.4.1 Serpentinity při okraji saského granulitového pohoří Z lokality Hohenstein-Ernstthal, byly k dispozici dva vzorky serpentinitů ze sbírky A. Přichystala. Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-10 a I-11, Obr. I-7). Tyto serpentinity jsou tmavozelené až černozelené barvy, s makroskopicky patrnými nepravidelnými žilkami karbonátů. Na povrchu hornin je vyvinuta světle zelenobílá zvětrávací kůra. Magnetická susceptibilita těchto hornin se pohybuje v rozmezí 33–37 × 10-3 jednotek SI (Ø 35 × 10-3 jednotky SI). Horniny se vyznačují interpenetrační mikrostrukturou, která je tvořena především minerály serpentinové skupiny bez reliktů primárních minerálů. Ty jsou zatlačovány karbonáty, které místy tvoří i poměrně velké shluky. Obr. 39 Vzorky serpentinitů Hohenstein-Ernstthal: A – vzorek Hohenstein-Ernstthal 1; B – vzorek Hohenstein-Ernstthal 2 (Foto: P. Frýbová). 42 Primární spinelidy jsou nepravidelně omezené, většinou drobnější, místy se vyskytují větší nepravidelně omezená zrna ( 0,5 mm, vzácně 1,0 mm). Mají vysoký obsah Fe a nebyla u nich zjištěna zonalita (Obr. 40). Obr. 40 Akcesorické minerály z lokality Hohenstein-Ernstthal: A – nepravidelně omezený primární spinelid, Hohenstein-Ernstthal 1, B – spinelid zatlačovaný karbonáty, Hohenstein-Ernstthal 1; C – nepravidelně omezený spinelid zatlačovaný karbonáty, Hohenstein-Ernstthal 2, D – nepravidelně omezené, drcené apatity, HohensteinErnstthal 2 (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 41 Chemické složení spinelidů ze vzorků serpentinitů z lokality Hohenstein-Ernstthal v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al. Vysvětlivky: 1 – Hohenstein-Ernstthal 1; 2 – Hohenstein-Ernstthal 2 6.4.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny provedené analýzy granátických lherzolitů a dunitických serpentinitů z oblasti Krušných hor, centrálního saského hlubinného zlomu a saského granulitového masivu z lokalit uvedených v literatuře (Werner 1981). Stopové prvky byly normalizovány k hodnotám DMM. V diagramech na Obr. 42 je patrná silná pozitivní P, Zr, Sr a Rb anomálie, a naopak u větší části vzorků negativní Ti anomálie. Obsah Ni se pohyboval u vzorků z literatury v rozmezí 2050–3100 ppm, vzorky tak 43 vykazovaly velmi slabou pozitivní Ni anomálii. U vzorku z lokality Hohenstein-Ernstthal měřeného metodou XRF byl zjištěn obsah Ni 1758 ppm (DMM 1900 ppm) a vykazoval velmi slabou negativní anomálii. Obsah Sr se pohyboval v rozmezí 29–160 ppm. Obr. 42 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) serpentinitů z oblasti Krušných hor, centrálního saského hlubinného zlomu a saského granulitového masivu. Vysvětlivky: ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1 – Hohenstein-Ernstthal 2;2 – serpentinitty z oblasti Krušných hor, centrálního saského hlubinného zlomu a saského granulitového masivu, 3 – České Středohoří Obr. 43 Studovaná hornina z lokality Hohenstein-Ernstthal 2 a analýzy získané z literatury serpentinitů Českého Středohoří, z oblasti Krušných hor, centrálního saského hlubinného zlomu a saského granulitového masivu v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 42. Obr. 44 Studované serpentinity z Kutné Hory a analýzy získané z literatury z lokality Josefov serpentinitů v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 42. 44 Hodnota mg# se pohybuje v rozmezí od 0,77 do 0,89 (Obr. 43A). Obsahy Ni jsou relativně vysoké (1758–3100 ppm), u Českého Středohoří byly obsahy Ni nízké (Obr. 43B). Obsahy Cr2O3 (Obr. 43C) jsou u všech zdrojů relativně nízké (do 0,4 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 44A) spadají studované vzorky mezi gabroidní a ultrabazické horniny. Serpentinity pochází z hornin, které měly složení ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 44B). Monoklinické pyroxeny prakticky chybí. 6.5 LUGIKUM Východní lugikum 6.5.1 Serpentinity staroměstského krystalinika K analýzám byly využity dva vzorky z výskytů u Rudy nad Moravou, které pochází ze sběrů P. Gadase, a vzorek ze sbírky regionální geologie PřF MU z výskytu serpentinitu od Skorošic (Obr. 45). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-13 a I-14, Obr. I-8). Serpentinity mají černošedou až zelenošedou barvu a masivní strukturu. Na povrchu je vyvinuta šedobílá zvětrávací kůra. Horniny jsou charakterizovány poměrně vysokou magnetickou susceptibilitou 25–73 × 10-3 jednotek SI (Ø 50 × 10-3 jednotky SI). Vzorek ze Skorošic má interpenetrační mikrostrukturu, v níž jsou primární minerály již zcela přeměněny na minerály serpentinové skupiny, které jsou místy zatlačovány chlority (klinochlor). U vzorků z Rudy nad Moravou lze pozorovat smyčkovitou mikrostrukturu, kde jsou v centrech smyček zachovány relikty primárních minerálů v podobě olivínu nebo pyroxenu (enstatit – Obr. 47A), zatlačované serpentinovými minerály a chlority (klinochlor – Obr. 47B). Obr. 45 Vzorky serpentinitů staroměstského krystalinika: A – Skorošice; B – Ruda nad Moravou 1; C – Ruda nad Moravou 2 (Foto: P. Frýbová). Obr. 46 Primární spinelidy v serpentinitech staroměstského krystalinika: A – spinelidy s náznaky původního krystalového tvaru, Skorošice, B – spinelid s nepravidelnými okraji, Ruda 1; C – korodovaný nepravidelně omezený spinelid, Ruda 2 (elektronová mikroskopie, BSE). 45 Primární spinelidy serpentinitů ze staroměstského krystalinika (Obr. 46 a 47C) jsou Crbohaté. Primární spinelidy z lokality Skorošice jsou ve srovnání s lokalitou Ruda nad Moravou více bohaté na obsah Cr a místy jsou omezeny až krystalovými plochami. Spinelidy v serpentinitech z Rudy nad Moravou jsou nepravidelně omezené a slabě nabohacené Cr. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny rovněž analýzy serpentinitů z lokalit staroměstského krystalinika, které jsou známy z literatury (Procházka 1971). Obr. 47 Chemické složení pyroxenů (A) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988), chloritů (B) v klasifikačním diagramu dle Melky (1965) a primárních a sekundárních spinelidů (C) v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al serpentinitů ze staroměstského krystalinika (a: primární a sekundární spinelidy; b: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu a). Vysvětlivky: ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 4 – Skorošice; 2 – Ruda nad Moravou 1; 3 – Ruda nad Moravou 2; 5 – Velké Vrbno 6.5.1.1 Chemické složení serpentinitů Obsahy stopových prvků jsou patrné z diagramu na Obr. 48A, kde jsou normalizovány k hodnotám DMM. Hodnoty REE byly normalizovány ke složení primitivního pláště (Obr. 48B). Vzorky mají zpravidla nižší obsahy REE i ostatních stopových prvků (∑REE 0,5–1,5 ppm) ve srovnání s DMM, vykazují na bohacení v oblasti LREE (LaN/YbN = 2,0 a CeN/YbN = 1,3), dále má křivka relativně plochý průběh, který zpočátku pokračuje i v oblasti HREE a poté poměrně strmě roste (EuN/YbN = 1,2). Vzorek vze Skorošic vykazuje velmi slabou pozitivní Eu anomálii (Eu/Eu* = 1,07). Obr. 48 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B), serpentinitů staroměstského krystalinika. Vysvětlivky: ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1 – Skorošice; 2 – Ruda nad Moravou 1; 4 – okolí Starého Města, 5 – zóna Raškov-Bušín, 6 – okolí Rychlebských hor, 7 – Javornická šupina 2 3 4 5 diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 1 Skorošice 2 Ruda 1 3 Ruda 2 delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit B 46 6.5.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na vzorku z lokality Ruda nad Moravou 1 byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny ICP analýzy vzorků z této lokality a lokality Skorošice a analyzované serpentinity byly korelovány s hodnotami chemického složení z literatury (Němec – Němcová 1971, 1974, 1977a, 1977b, Poubová – Sokol 1992, Klápová – Novák 1997, Hruška – Bajer 2005; viz příloha III). Hodnota mg# kolísá u vzorků v rozmezí 0,58–0,95, s průměrnou hodnotou 0,79 (Obr. 49A). Nejvyšší obsahy Mg mají zdroje v oblasti Javornické šupiny (s průměrnou hodnotou mg# = 0,83). Obsahy Ni jsou často poměrně vysoké (909–3300 ppm), pouze u všech zdrojů v Javornické šupině byly obsahy Ni nízké (Obr. 49B). Obsahy Cr2O3 (Obr. 49C) se nejčastěji pohybují od 0,2 do 0,3 hmot. %. Ze všech uvedených lokalit mají zdroje z oblasti Javornické šupiny nejjednotnější chemismus. Obr. 49 Serpentinity z lokalit Skorošice a Ruda nad Moravou a analýzy serpentinitů staroměstského krystalinika z literatury v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1 – Skorošice; 2, 3 – Ruda nad Moravou 1; 4 – okolí Starého Města, 5 – zóna Raškov-Bušín, 6 – okolí Rychlebských hor, 7 – Javornická šupina V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 50A) spadají studované vzorky mezi gabroidní a ultrabazické horniny. Serpentinity pochází z hornin, které měly složení čistých peridotitů s různou příměsí hyperstenu (serpentinity z Javornické šupiny a zóny Raškov-Bušín) nebo ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 50B). Přítomnost monoklinických pyroxenů je vzácná. Obr. 50 Studované serpentinity z Kutné Hory a analýzy získané z literatury z lokality Josefov serpentinitů v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 49. 47 6.5.2 Serpentinity Dolního Slezska K analýzám byly použity vzorky odebrané z masivů v Dolním Slezsku (GogołówJordanów, Braszowice-Brzeźnica, Sklary) a vzorky ze sbírky A. Přichystala. Masiv Gogolów-Jordanów Z masivu Gogołów-Jordanów byly analyzovány vzorky (Obr. 51, 53 a 55) odebrané na lokalitě Wiry (2 vzorky) a Gogołów (1 vzorek) a vzorky ze sbírky A. Přichystala z lokality Tąpadła (3 vzorky), Jańska Góra (2 vzorky), Sobótka a Jordanów (1 vzorek). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-15 až I-23, Obr. I-9 až I-11). Horniny z masivu Gogołów-Jordanów jsou skvrnité, zelené až zelenočerné s tmavými pruhy, místy naznačujícími směr foliace, místy s makroskopicky patrnými zrny magnetitu. Zvětralý povrch hornin je zelenožlutý až šedobílý, s limonitickými skvrnami, které jsou způsobeny zabarvením malých vydrolenin na povrchu hornin limonitem. Struktura hornin je masivní. Hodnoty magnetické susceptibility jsou značně rozkolísané, pohybují se v rozmezí 2–70 × 10-3 jednotek SI (Ø 36 × 10-3 jednotky SI). Serpentinity mají interpenetrační mikrostrukturu, místy s přechody do mřížovité, v níž jsou primární minerály již zcela přeměněny v minerály serpentinové skupiny, které místy zatlačuje chlorit. Relikty primárních minerálů již nejsou zachovány, přítomny jsou pouze pseudomorfózy (0,5–1,0 mm), v nichž minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů. Lokálně jsou zastoupeny karbonáty (lokalita Wiry) v žilkách nebo trhlinách prostupujících minerály serpentinové skupiny nebo v podobě shluků (do 0,5 mm). Obr. 51 Vzorky serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A – Tąpadła 1; B – Tąpadła 2; C – Tąpadła 3 (Foto: P. Frýbová). Obr. 52 Primární spinelidy z masivu Gogołów-Jordanów: A – silně zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Tąpadła 1; B – silně zonální zrno spinelidu s nepravidelnými okraji, Tąpadła 2; C – silně zonální zrno spinelidu s nepravidelnými okraji, Tąpadła 3 (elektronová mikroskopie, BSE). Primární spinelidy (Obr. 52, 54 a 56) jsou často zastoupeny v podobě velkých zrn s nepravidelnými okraji o velikosti 0,5–1,0 mm. Zrna jsou často korodovaná, mají červíkovité a laločnaté tvary a jsou silně zonální. Z hlediska chemického složení jsou odlišeny dvě až tři zóny s rozdílným chemickým složením (jádro spinelu, přechodná zóna, okrajová část 48 spinelu). Jádra spinelidů mají vysoký obsah Al vázaného na spinelovou komponentu nebo Cr vázaného na chromitovou komponentu. V přechodné zóně je obsah Cr a Fe srovnatelný a obsah Al poměrně nízký. Okraje zonálních spinelů mají stejné chemické složení jako spinely sekundární, jsou tvořeny téměř čistým magnetitem. Obr. 53 Vzorky serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A – Jordanów; B – Jańska Góra 1; C – Gogołów (Foto: P. Frýbová). Obr. 54 Primární spinelidy z masivu Gogołów-Jordanów: A – silně korodované, laločnaté a nepravidelně zonální zrno spinelu, Jordanów; B – silně korodovaný, laločnatý a nepravidelně zonální spinelid, Jańska Góra 1; F – laločnatý zonální spinelid, Gogołów (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 55 Vzorky serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A – Sobótka; B – Jańska Góra 2; C – Wiry (Foto: P. Frýbová). Obr. 56 Primární spinelidy z masivu Gogołów-Jordanów: A – červíkovité, nezonální spinelidy, Sobótka; B – zonální spinelidy s nepravidelnými okraji, Sobótka; C – zonální spinelid, Jańska Góra 2; D – silně korodované, zonální spinelidy, Wiry (elektronová mikroskopie, BSE). 49 Masiv Braszowice-Brzeźnica Z masivu Braszowice-Brzeźnica byly analyzovány 3 vzorky odebrané z výchozů serpentinitů u obce Braszowice a Brzeźnica (Obr. 57). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-24 až I-26, Obr. I-12). Horniny z masivu Braszowice-Brzeźnica jsou skvrnité, zelené až zelenočerné s tmavými skvrnami, místy jsou patrná makroskopicky viditelná zrnka magnetitu, mají masivní mikrostrukturu. Hodnoty magnetické susceptibility jsou rozkolísané v rozmezí 14–58 × 10-3 jednotky SI (Ø 35 × 10-3 jednotky SI). Serpentinity mají interpenetrační mikrostrukturu, místy s přechody do mřížovité, kde orientace jemných sekundárních spinelidů kopíruje štěpnost primárních minerálů. Nejsou přítomny relikty primárních minerálů, které jsou již zcela přeměněny v minerály serpentinové skupiny, místy chloritizovanými. Pouze lokálně jsou zastoupeny pseudomorfózy (0,5–1,0 mm), v nichž minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů. Obr. 57 Vzorky serpentinitů z masivu Braszowice-Brzeźnica: A – Braszowice; B – Brzeźnica 1; C – Brzeźnica 2 (Foto: P. Frýbová). Primární spinelidy se vyskytují jako větší zrna ( 0,2 mm) s nepravidelnými okraji, jsou často korodovaná a silně zonální (Obr. 58). Z hlediska chemického složení jsou odlišeny dvě až tři zóny s odlišným chemickým složením (jádro spinelu, přechodná zóna, okrajová část spinelu). Jádra spinelidů mají vysoký obsah Al (vázaného na spinelovou komponentu nebo Cr vázaného na chromitovou komponentu. V přechodné zóně kolísá obsah Cr a Fe a obsah Al je poměrně nízký. Okraje zonálních spinelů mají stejné chemické složení jako spinely sekundární, jsou tvořeny téměř čistým magnetitem. Obr. 58 Primární spinelidy z masivu Braszowice-Brzeźnica: A – zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Braszowice, B – silně zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Brźeznica 1, C – silně zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Brzeźnica 2, D – zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Brzeźnica 2 (elektronová mikroskopie, BSE) Masiv Szklary Z masivu Szklary byly analyzovány 2 vzorky odebrané z výchozu serpentinitů u obce Sklary, který se nacházel v zářezu staré železniční trati (jižní okraj masivu). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-27 až I-28, Obr. I-13). 50 Na vzorcích je patrné silné tektonické postižení, jejich povrch je silně navětralý. Kvůli výraznému tektonickému narušení mají tendenci k rozpadu na drobnější úlomky podél predisponovaných ploch. Mají zpravidla načervenalý povrch, na kterém jsou patrné se sekundární minerály. Magnetická susceptibilita se pohybuje v rozmezí 23–34 × 10-3 jednotky SI (Ø 28 × 10-3 jednotky SI). Složení hornin z masivu Szklary je pestřejší než serpentinitů z masivů Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica. Jedná se spíše o metaultrabazické horniny se smyčkovitou mikrostrukturou s relikty serpentinizovaných až chloritizovaných primárních minerálů (klinocholor – Obr. 62A), které jsou místy zachovány v centrech těchto smyček. Často jsou zastoupeny amfiboly (tremolity – Obr. 62B) tvořící jehlicovité až radiálně paprsčité agregáty a relikty pyroxenů. Obr. 59 Vzorky serpentinitů z masivu Szklary: A – Szklary 1; B – Szklary 2 (Foto: P. Frýbová). Kromě velmi drobných nepravidelně omezených sekundárních spinelidů se ojediněle vyskytují primární spinely (Obr. 60), které mají nepravidelné okraje a jsou nezonální ( 0,5 mm). Obr. 60 Primární spinelidy ze serpentinitů z masivu Szklary: A – nezonální spinelid s nepravidelnými okraji, Szklary 1, B – nezonální spinelid s nepravidelnými okraji, Szklary 2 (elektronová mikroskopie, BSE). V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny provedené analýzy na vzorcích serpentinitů z Dolního Slezska (masivy Gogołów-Jordanów, Braszowice-Brzeźnica a Szklary) a analýzy známé z literatury z masivů Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica (Gunia 1987). Primární spinelidy z masivů Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica mají nepravidelné omezení a často laločnaté až červíkovité tvary. Tvoří poměrně velká zrna (0,5– 1,0 mm), která se vyznačují velmi silnou zonalitou. Jsou v nich patrné dvě až tři zóny odlišného chemického složení, kdy jádro je Al-bohaté až Cr-bohaté, přechodná zóna zpravidla Cr-bohatá a směrem k okrajům přibývá Fe. Okraje zonálních spinelidů jsou tvořeny až téměř čistým magnetitem. V masivu Szklary byly zjištěny pouze primární nezonální Cr-bohaté spinelidy (Obr. 61). 51 Obr. 61 Chemické složení spinelidů ze vzorků serpentinitů z Dolního Slezska v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1; 4 – masiv Gogołów-Jordanów; 2, 5 – masiv Braszowice-Brzeźnica, 3 – masiv Szklary Obr. 62 Chemické složení chloritů (A) ze vzorku serpentinitu Szklary 1 v klasifikačním diagramu dle Melky (1965) a složení amfibolů (B) ze vzorků Szklary 1 a Szklary 2 v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997). Vysvětlivky: 3a – Szklary 1, 3b – Szklary 2 6.5.2.1 Chemické složení serpentinitů Na základě provedených chemických analýz serpentinitů odebraných z lokalit Tąpadła, Jańska Góra a Wiry je možné konstatovat, že chemické složení hornin z masivu GogołówJordanów je poměrně stálé. Obsahy hlavních oxidů jsou relativně stálé a vyrovnané. Obsahy zastižených stopových prvků ve vzorcích z jednotlivých lokalit rovněž nekolísají ve větším rozsahu, jak je patrné z diagramu na Obr. 63. Vzorky vykazují pozitivní Nb, Ta a La anomálii, a naopak poměrně výraznou Zr, Ti a Y anomálii. Celková suma REE je velmi nízká (∑REE v rozsahu 0,1–2,2 ppm) ve srovnání s DMM (∑REE 3,6 ppm). Vzorky z lokality Tąpadła a Jańska Góra vykazují slabé nabohacení LREE (CeN/SmN = 1,2–2,0) a dále následuje zploštění a znovu lehké nabohacení v oblasti HREE (EuN/YbN = 0,9–1,2). Všechny vzorky vykazují slabou pozitivní Eu anomálii (Eu/Eu* = 1,1–1,4). Zjištěné obsahy stopových prvků (především REE) z lokalit Jańska Góra a Wiry jsou zpravidla velmi nízké nebo pod mezí detekce. Chemické složení serpentinitů z masivu Braszowice-Brzeźnica je rovněž poměrně stálé a srovnatelné se složením hornin z masivu Gogołów-Jordanów. Koncentrace vybraných 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe/Fe+Mg Si (apfu) 1 Szklary delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit A 0,00 0,50 1,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 Mg/(Mg+Fe+2 ) Si (apfu) 3a 3b ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 52 stopových prvků se u Ni pohybují v rozmezí 1550–2143 ppm a u Sr 2,1–2,7 ppm. V diagramu na Obr. 63A je patrná negativní P anomálie a výrazná negativní Zr a Ti anomálie. Hodnoty REE byly srovnány s DMM, celková suma REE je velmi nízká (∑REE v rozsahu 0,07–1,1 ppm). Zjištěné obsahy stopových prvků, především REE, jsou zpravidla velmi nízké nebo pod mezí detekce. Rovněž chemické složení serpentinitů z masivu Szklary vykazuje podobný trend jako u serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica. Na studovaném vzorku jsou patrné poměrně výrazné negativní Ce, Zr a Y anomálie (Obr. 63A). Ve srovnání s DMM je celková suma REE velmi nízká (∑REE v rozsahu 0,2–0,3 ppm). Zjištěné obsahy stopových prvků, především REE, u vzorku z lokality Jordanów jsou zpravidla velmi nízké nebo pod mezí detekce (Obr. 63B). Obr. 63 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) studovaných serpentinitů a analýzy získané z literatury ze serpentinitů z masivu Szklary. Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 4 – masiv Gogołów-Jordanów; 2 – masiv Braszowice-Brzeźnica; 3, 8 – masiv Szklary 6.5.2.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na vzorcích z lokalit Tąpadła 3, Jordanów, Jańska Góra 1, Gogołów, Ślęża, Wiry, Braszowice, Brzeźnica a Szklary byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny ICP analýzy vzorků z lokalit Tąpadła 1, 2 a 3, Jańska Góra 1, Gogołów, Wiry, Braszowice, Brzeźnica a Szklary a analyzované serpentinity byly porovnány s hodnotami chemického složení z literatury (Gunia 1987, 2000; viz příloha III). Hodnota mg# se u serpentinitů z oblasti Dolního Slezska pohybuje v rozmezí 0,73 až 0,86, s průměrnou hodnotou 0,79 (Obr. 64A). Obsahy Ni (Obr. č. 64B) jsou poměrně vysoké (1237–2187 ppm, s průměrnou hodnotou 1786 ppm). Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 64C) jsou relativně nízké (do 0,6 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 65A) spadají studované vzorky mezi gabroidní a ultrabazické horniny. Serpentinity pochází z hornin, které měly složení čistých peridotitů s různou příměsí hyperstenu nebo ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 65B). Přítomnost monoklinických pyroxenů je vzácná. 53 Obr. 64 Studované horniny a analýzy serpentinitů z literatury serpentinitů z Dolního Slezska v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 4 – masiv Gogołów-Jordanów; 2, 5, 7 – masiv Braszowice-Brzeźnica; 3, 6, 8 – masiv Szklary Obr. 65 Studované vzorky a analýzy získané z literatury serpentinitů z Dolního Slezska v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 64. 6.5.2.3 Výsledky XRD analýzy Ve všech vzorcích surovin z masivu Gogołów-Jordanów byly detekovány antigority (46,1–99,0 %) a magnetit (0,1–8,1 %). Ve většině vzorků, kromě vzorků z lokalit Tąpadła 1 a 2, byl zjištěn chlorit (3,4–37,4 %), u vzorku z lokality Tąpadła 2 byl kromě antigoritu zjištěn lizardit (24,4 %). Ve vzorcích z lokalit Gogołów a Wiry byly přítomny karbonáty v podobě magnezitu (1,9–15,1 %) a amfiboly (3,3–11,3 %). Ve vzorku z lokality Brzeźnica 1 byl zjištěn především antigorit (91,2 %), magnetit (5,9 %) a chlorit (2,9 %). Složení vzorku z lokality Braszowice vykazovalo pestřejší složení, které svědčilo o menším stupni serpentinizace. Zastoupen byl forsterit (51,7 %), antigorit (15,5 %), lizardit (12,8 %), chlorit (12,3 %), v menší míře mastek (6,8 %) a magnetit (0,9 %). Ve vzorku z lokality Szklary 2 byl zjištěn především antigorit (58,7 %) a chlorit (25,5 %), v menším množství pak tremolit/aktinolit (8,0 %) a antofylit/gedrit (6,6 %), dále mastek (1,2 %) a magnetit (0,1 %). Difraktogramy serpentinitů z Dolního Slezska jsou na Obr.66A, porovnání obsahu serpentinových minerálů na Obr.66B. Výsledky XRD analýz jsou podrobně shrnuty v příloze X (Tab. X-1). 54 Obr. 66 A: Difraktogramy vzorků serpentinitů z Dolního Slezska (výřez); B: Obsah jednotlivých serpentinových minerálů vevzorcích serpentinitů z Dolního Slezska (na základě XRD-analýz). Vysvětlivky: 1 – masiv Gogołów-Jordanów, 2 – masiv Braszowice-Brzeźnica, 3 – masiv Szklary Západní lugikum 6.5.3 Serpentinity železnobrodského krystalinika Analýzám byly podrobeny vzorky odebrané z výchozu v zářezu údolí Kopaňského potoka u silnice směrem z Loužnice na Železný Brod (vzorek Loužnice). Další vzorky byly odebrány z menších povrchových odkryvů u obce Radčice, Klíčnov a Alšovice (Obr. 67). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-29 až I-32, Obr. I-14). Horniny mají černozelenou až zelenošedou barvu a masivní strukturu. Makroskopicky lze rozlišit vyrostlice pyroxenu o velikosti až 0,5 cm. Hodnoty magnetické susceptibility jsou poměrně vysoké, v rozmezí 32–68 10-3 jednotek SI, s místy až 90 × 10-3 jednotky SI (Ø 57 × 10-3 jednotky SI). Typická je smyčkovitá mikrostruktura kopírující zrna původního olivínu, který je již kompletně serpentinizován. Jeho pseudomorfózy jsou často vyplněny minerály serpentinové skupiny, které jsou místy zatlačovány chloritem (pennin Obr. 70A). Často jsou přítomny relikty primárních pyroxenů (diopsid, augit Obr. 70C), na jejichž okraje narůstají sekundární amfiboly (aktinolit, tremolit, magnesiohornblend – Obr. 70B). Kromě spinelidů jsou velmi často přítomny sloupcovité ilmenity a apatity. Obr. 67 Vzorky ultrabazik z železnobrodského krystalinika: A – Loužnice; B – Radčice; C – Alšovice; D – Klíčnov (Foto: P. Frýbová). 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 [%] Atg+Lz Atg Lz B 55 Primární spinelidy (Obr. 68 a 69) bývají drobnější a často až dokonale omezené krystalovými plochami. Místy je zastižena zonalita, a to jak difuzní, tak i poměrně výrazná. Obvyklé jsou srůsty spinelidů s ilmenity. Obr. 68 Primární spinelidy z ultrabazik železnobrodského krystalinika: A – spinelidy krystalových tvarů s relikty amfibolů, Loužnice, B – zonální spinelid a nezonální omezené krystalovými plochami, srůst spinelidu s ilmenitem s odmíšeninami magnetitu, Radčice, C – zonální zrno spinelidu s částečným omezením krystalovými plochami a nezonální drobnější izometrická zrna, Klíčnov (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 69 Chemické složení spinelidům z ultrabazik železnobrodského krystalinika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – Loužnice, 2 – Radčice, 3 – Alšovice, 4 – Klíčnov Obr. 70 Chemické složení chloritů (A) v klasifikačním diagramu dle Melky (1965), amfibolů (B) v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997) a pyroxenů (C) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988) z ultrabazik železnobrodského krystalinika. Vysvětlivky: viz Obr. 69. 6.5.3.1 Chemické složení serpentinitů Chemické složení bylo zjištěno u vzorku z Loužnice, pro porovnání byly vyneseny i analýzy známé z literatury (Hon – Šindelář 1966; Fediuk 1962, 1971, 2006; Adamová et al. 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 1 Loužnice 2 Radčice delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit A 0,00 0,50 1,00 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 1 Louž 2 Rad 3 Alš 4 Klíčferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs C 56 2000) a složení DMM (Obr. 71B). Vzorek má znatelně vyšší obsahy REE i ostatních stopových prvků (∑REE 35,3 ppm) ve srovnání s DMM i primitivním pláštěm a vykazuje velmi silné nabohacení LREE (LaN/YbN 6,3 and CeN/YbN = 5,0), které dále v oblasti HREE poměrně strmě roste (EuN/YbN = 2,6). Vzorek vykazuje velmi slabou negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,94). Obr. 71 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) studovaných ultrabazik a analýzy získané z literatury z železnobrodského krystalinika. Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 5 – Loužnice; 3, 6 – Alšovice; 4, 7 – Klíčnov; Literatura: 8 – Loužnice, 9 – Alšovice, 10 – Klíčnov 6.5.3.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na vzorcích z lokality Loužnice, Alšovice a Klíčnov byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF. V následujících diagramech byly pro porovnání vyneseny ICP analýzy vzorků z lokality Loužnice a ty byly korelovány s hodnotami chemického složení z literatury (Hon – Šindelář 1966; Fediuk 1962, 1971, 2005; Hejtman 1962, Adamová et al. 2000, Hruška – Bajer 2005; viz příloha III). Hodnoty mg# ultrabazik železnobrodského krystalinika se pohybuje v rozmezí 0,56 až 0,67, s průměrnou hodnotou 0,60 (Obr. 72A). Obsahy Ni (Obr. č. 72B) se pohybují v relativně úzkém rozmezí (894–1179 ppm). Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 72C) jsou velmi nízké (do 0,2 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 73A) spadají studované vzorky mezi gabroidní horniny. Tato ultrabazika pochází z hornin, které měly složení ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 73B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 72 Studovaná ultrabazika a analýzy získané z literatury ultrabazik železnobrodského krystalinika v binárních diagramech SiO2 vs. Mg / (Mg+ Fe) – A), Mg / (Mg+ Fe) vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 71. 57 Obr. 73 Studovaná ultrabazika a analýzy získané z literatury ultrabazik železnobrodského krystalinika v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 71. 6.5.3.3 Výsledky XRD analýzy Vzorek z lokality Loužnice byl studován pomocí XRD-analýzy, která potvrdila přítomnost chloritu (26,9 %), mastku (22,6 %) a antigoritu (19,9 %), v menším množství se vyskytují amfiboly (13,5 %), lizardit (8,6 %) a dolomit (7,6 %). Akcesoricky je zastoupen kalcit (0,4 %) a magnetit (0,1 %). Difraktogram vzorku z lokality Loužnice je na Obr.74A a porovnání obsahu serpentinových minerálů na Obr.74B. Obr. 74 A: Difraktogram vzorku serpentinitů z lokality Loužnice v železnobrodském krystaliniku (výřez); B: Obsah jednotlivých serpentinových minerálů ve vzorku serpentinitu z lokality Loužnice v železnobrodském krystaliniku (na základě XRD-analýz). 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Loužnice [%] Atg+Lz Atg Lz B 58 6.6 VÝCHODNÍ ALPY 6.6.1 SERPENTINITY Z OBLASTI BERNSTEINU Z oblasti Bernsteinu byly studovány vzorky serpentinitů ze sbírky A. Přichystala (Bernstein 1 a 2) a G. Szakmányho (Rumpersdorf a Bienenhütte) – Obr. 75. Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných vzorků jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-33 až I-36, Obr. I-15 a I-16). Serpentinity jsou zelenošedé až černozelené s masivní strukturou. Zdroje z této oblasti Bernsteinu mají střední hodnoty magnetické susceptibility 21–25 × 10-3 jednotky SI (Ø 24 × 10-3 jednotky SI), vzácně vyšší (55 × 10-3 jednotky SI). Horniny mají zpravidla interpenetrační mikrostrukturu, která je tvořena minerály serpentinové skupiny. Ty vyplňují prostor po primárních minerálech a menších automorfních primárních zrnech spinelů. Místy interpenetrační mikrostruktura přechází do mřížkovité, v níž velmi jemné sekundární spinelidy kopírují původní okraje primárních minerálů. Často se vyskytují pseudomorfózy, v nichž minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů ( 1,0 mm). Obr. 75 Vzorky serpentinitů z oblasti Bernsteinu: A – Bernstein 1; B – Bernstein 2; C – Rumpersdof; D – Bienenhütte (Foto: P. Frýbová). Primární spinelidy jsou nepravidelně omezené, silně korodované, často se u nich vyskytuje zonalita. Jádra bývají Cr-obohacená, směrem k okrajům přibývá obsah Fe, ubývá obsah Cr a složením se přibližují sekundárním spinelidům, tj. blíží se čistým magnetitům (Obr. 76 a 77A). Obr. 76 Primární spinelidy a ilmenit ze serpentinitů z oblasti Burgenlandu: A – odmíšeniny Ti-magnetitu a titanitu v ilmenitu, Bernstein 2; B – silně korodovaný, zonální primární spinelid, Rumpersdorf; C – silně 59 korodovaný, nezonální primární spinelid, Rumpersdorf, D – červíkovité zonální primární spinelidy, Biernenhütte (elektronová mikroskopie, BSE). V diagramech byly korelovány analýzy převzaté z literatury různých rakouských a německých lokalit Východních Alp, a to z jednotky penninika z oblasti tektonického okna Rechnitz a Bernstein (Mikuš – Spišiak 2007), z oblasti Möll Valley ve východním Tyrolsku (Bernardini et al. (2010) a z hranice helvetika a flyšové zóny z oblasti v okolí řeky Moosgraben v Horním Bavorsku (Vielreicher 1991). Obr. 77 Chemické složení primárních a sekundárních spinelidů v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A – a: primární a sekundární spinelidy; b: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu a) a složení chloritů (B) v klasifikačním diagramu dle Melky (1965) ze vzorků serpentinitů z oblasti Bernsteinu a různých rakouských a německých lokalit Východních Alp. Vysvětlivky: ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1 – Bernstein 2; 2, 6 – Rumpersdorf, 3 – Bienenhütte, 4 – Möll Valley (penninikum), 5 – Kanitzriegel, 7 – Kinberg, 8 – Steinbach, 9 – Moosgraben (helvetikum / flyšová zóna) 6.6.1.1 Chemické složení serpentinitů Vzorky z lokality Bernstein měly poměrně rozdílné chemické složení, jak v zastoupení hlavních oxidů, tak stopových prvků (Obr. 78A), což je patrné z diagramu (Workman – Hart 2005), tak především v obsazích REE. Oproti vzorku z lokality Bernstein 2 je u vzorku z lokality Bernstein 1 patrná negativní Ti a Y anomálie a velmi slabá Nd a Zr negativní anomálie. Vzorek z lokality Bernstein 2 má ve srovnání se vzorkem z lokality Bernstein 1 a složení DMM velmi vysoké obsahy stopových prvků a rovněž i REE. Celková suma REE se u obou vzorků výrazně liší (Obr. 78B). Vzorek z lokality Bernstein 2 má velmi vysokou sumu REE (∑REE 31,6 ppm versus 3,6 ppm u DMM), naopak u vzorku z lokality Bernstein 2 je ve srovnání s DMM suma REE nižší (∑REE 3,1 ppm). Křivka vzorku z lokality Bernstein 2 vykazuje strmý růst, dále má vodorovný průběh a v oblasti HREE slabě klesá. Naopak vzorek z lokality Bernstein 1 má obsahy REE poměrně vyrovnané, výrazný je pouze obsah Eu a La, jinak má křivka poměrně plochý trend. Vzorek označený Bernstein 1 vykazuje negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,73), vzorek z lokality Bernstein 2 naopak velmi silnou pozitivní Eu anomálii (Eu/Eu* = 3,0). 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 1 Bernstein 4 Moll Valley delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit B 60 Obr. 78 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A)a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) studovaných serpentinitů z oblasti Bernsteinu a analýzy získané z literatury různých rakouských a německých lokalit Východních Alp. Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 3 – Bernstein 2; 2 – Bernstein 1; 4 – Möll Valley (penninikum), 5 – Moosgraben (helvetikum / flyšová zóna), 6 – oblast Grazu v okolí řek Mur, Utsch a Mürz (krystalinikum Alp) 6.6.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na vzorku z lokality Bernstein 2 byla provedena nedestruktivní analýza metodou XRF, která byla v následujících diagramech korelována s ICP analýzami téhož vzorku a vzorku z lokality Bernstein 1 a hodnotami chemického složení z literatury (Flügel 1975, Vielreicher 1991, Bernardini et al. 2010; viz příloha III). Vzorek Bernstein 1 měl hodnoty mg# v rozmezí 0,57–0,64, naopak vzorek Bernstein 2 dosahoval hodnoty 0,76, podobně jako suroviny z oblasti Möll Valley v jednotce penninika s hodnotou 0,79 a suroviny pocházející z alpského krystalinika z oblasti Grazu z okolí řek Mur, Utsch s hodnotami mg# = 0,61–0,83. Suroviny z hranice helvetika a flyšové zóny z oblasti Moosgraben jsou výrazně nabohacené Fe, kdy hodnota mg# = 0,18 (Obr.79A). Obsah Ni se pohyboval v rozmezí 729–2400 ppm (Obr.79B). Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 79C) byly velmi nízké (do 0,3 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 80A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní horniny. Serpentinity pochází z hornin, které měly složení ultramafických pyroxenových hornin, horniny z oblasti Moosgraben z čistých dunitů (Obr. 80B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 79 Chemické složení serpentinitů z Východních Alp z oblasti Bernsteinu, Möll Valley, Moosgraben a oblasti Grazu v okolí řek Mur, Utsch a Mürzv binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 78. 61 Obr. 80 Studované serpentinity a analýzy získané z literatury serpentinitů železnobrodského krystalinika v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 78. 6.6.1.3 Výsledky XRD analýzy Na práškových preparátech z lokalit Bernstein 2, Rumpersdorf a Bienenhütte byly provedeny XRD-analýzy. Vzorky z lokalit Rumpersdorf a Bienenhütte měly téměř totožné složení. Ve složení byl zjištěn antigorit (96,0–96,2 %) a magnetit (3,8–4,0 %). Vzorek Bernstein 2 měl odlišné složení. Byl zjištěn antigorit (66,0 %) a lizardit (17,3 %), s menším množstvím chloritu (14,9 %) a magnetitu (1,8 %). Difraktogramy vzorků serpentinitů z oblasti Bernsteinu jsou na Obr.81A a porovnání obsahu serpentinových minerálů na Obr.81B. Obr. 81 A: Difraktogramy vzorků serpentinitů z oblasti Bernsteinu (výřez); B: Obsah jednotlivých serpentinových minerálů ve vzorcích serpentinitů z oblasti Bernsteinu (na základě XRD-analýz). Vysvětlivky: 1 –Bernstein 2; 2 –Rumspersdorf; 3 –Bienenhütte 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 [%] Atg+Lz Atg Lz B 62 7 STUDIUM SERPENTINITOVÝCH ARTEFAKTŮ Kolekce serpentinitových artefaktů byla na základě makroskopického zhodnocení rozdělena do 8 skupin, které byly následně srovnávány se surovinami z potenciálních zdrojů. Při určování provenience byla rovněž uvažována typologická vazba artefaktů, především na tzv. typ Ślęża, popsaného z provenienční oblasti v okolí hory Ślęża (Chmielewski – Romanow 2015). Dále byl brán v úvahu charakter surovin, které jsou polskými autory popisovány jako typické pro provenienční oblast jižního Polska (Kufel-Diakowska – Skuła 2015). 7.1 Skupina 1 (artefakty ze serpentinitu s jemnozrnnou masivní strukturou) Do této skupiny bylo zařazeno 26 artefaktů. Většinu artefaktů z této skupiny tvořily zlomky sekeromlatů, méně pak zlomky mlatů, sekerek, motyk, bulav nebo otloukačů (zpravidla od 2 do 3 kusů). Kromě nich byly ve skupině zastoupeny také 4 celé artefakty v podobě sekeromlatů č. 65 z Boškůvek, č. 102 z Holštějna, č. 182 z Velešovic a č. 259 ze Starého Lískovce. U artefaktů č. 65 z Boškůvek, č. 157 z Velešovic a č. 259 ze Starého Lískovce je patrná typologická vazba na tzv. typ Ślęża. Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 1 byly zařazeny artefakty z velmi kvalitní suroviny s bělošedým až tmavošedým lesklým a celistvým povrchem, které mají masivní strukturu a jsou velmi jemnozrnné. Velmi jemné bělavě šedé a tmavé šlíry místy naznačují směr foliace (Obr. 82). Na jejich povrchu jsou zpravidla přítomny velmi drobné vydroleniny zabarvené limonitem (do 1 mm). V některých artefaktech jsou přítomny karbonáty (Obr. 83A). Na čerstvém lomu je surovina zelená až černozelená (Obr. 83B). Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybuje v poměrně širokém rozmezí od 13,4 do 85,3 × 10-3 SI jednotek (∅ 45,5 × 10-3 SI jednotek). Obr. 82 Artefakty skupiny 1: A – úlomek mlatu z Těšetic-Kyjovic; B – sekeromlat z Brna-Starého Lískovce; C – sekeromlat z Velešovic (Foto: P. Frýbová). Obr. 83 Struktura povrchu serpentinitového artefaktu z Těšetic-Kyjovic č. 218 (L1138): A – minerály serpentinové skupiny zatlačované karbonáty, na leštěném povrchu artefaktu; B – minerály serpentinové skupiny na odlomené části artefaktu (snímky pod binokulárním mikroskopem). Některé z analýzy na artefaktu č. 218 z Těšetic-Kyjovic byly částečně publikovány v rámci diplomové práce autora (Valová 2009). mm mm 63 Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty z lokality Těšetice-Kyjovice (L1138) a Brno-Starý Lískovec (Obr. 82A a B). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-37 a I-38, Obr. I-17). U surovin obou artefaktů byly zjištěny mřížkovité mikrostruktury, místy s relikty primárních minerálů nebo jejich pseudomorfóz. V surovině artefaktu z Brna-Starého Lískovce byly zjištěny tremolitizované pyroxeny (Obr. 85B). Zastižené primární spinelidy se vyznačovaly slabou spíše difuzní zonalitou. Primární spinelidy z artefaktu z Těšetic-Kyjovic tvořily drobnější izometrická zrna, která se jeví jako nezonální, v centrech jsou ovšem bohatší na Cr, ale odpovídají složením spíše magnetitu. U artefaktu z Brna-Starého Lískovce je patrná difuzní zonalita, kdy jádra jsou bohatší Cr a okraj se blíží složením magnetitu (Obr. 84 a 85). Obr. 84 Primární spinelidy z artefaktů skupiny 1: A – drobná izometrická zrna primárních spinelidů, TěšeticeKyjovice č. 218; B – relikt primárního spinelu se slabou difuzní zonalitou, Brno-Starý Lískovec č. 259 Rumpersdorf (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 85 Chemické složení primárních a sekundárních spinelidů (A – a: primární a sekundární spinelidy; b: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu a) v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al a amfibolů (B) v klasifikačním diagramu v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997) z artefaktů skupiny 1. Vysvětlivky: 1 – Starý Lískovec, 2 –Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138) 7.1.1 Chemické složení serpentinitů Artefakt z Těšetic-Kyjovic (č. 218) byl podroben ICP analýze, která byla korelována s výsledky XRF analýz (viz Tab. č. III-24; příloha III). Všechny artefakty vykazovaly pozitivní Zr anomálii, některé výrazné Nd, P a Ti pozitivní anomálie (Obr. 86A). Vzorek z artefaktu č. 218 z lokality Těšetice-Kyjovice vykazoval naopak negativní Ti anomálii. Hodnoty REE, které byly normalizovány ke složení primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání bylo spolu se vzorky vyneseno složení DMM (Obr. 86B). Vzorek má vyšší obsahy REE a některých stopových prvků (především LREE) ve srovnání s DMM i 0 0,5 1 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 2 St. Lísk ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 64 primitivním pláštěm (∑REE 8,1 ppm versus ∑REE 3,6 ppm u DMM). Křivka artefaktu vykazuje nabohacení LREE (LaN/YbN 5,6 a CeN/YbN = 3,6), následně poměrně strmě klesá a dále má již relativně plochý průběh s mírným vzestupem v oblasti HREE (EuN/YbN = 1,2). Vzorek vykazuje velmi slabou negativní Eu anomálii (Eu/Eu* = 0,96). 7.1.2 Chemické složení serpentinitů stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 1 byly provedeny XRF analýzy, kterými bylo zjištěno, že se u nich hodnoty mg# pohybují v rozmezí 0,66 až 0,88, s průměrnou hodnotou 0,79. Obsahy Ni (Obr. č. 87B) kolísají v rozmezí 684–1894 ppm a obsahy Cr2O3 (Obr. č. 87C) jsou velmi nízké (do 0,3 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 88A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní horniny a ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení peridotitů s různou příměsí hyperstenu až ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 88B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. V následujících diagramech jsou vyneseny výsledky XRF analýz všech artefaktů, s nimiž byla korelována ICP analýza artefaktu z Těšetic-Kyjovic (č. 218), všechny výsledky analýz viz příloha III. Obr. 86 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) (A) a hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (McDonough – Sun 1995), pro srovnání vyneseno i složení DMM (B) studovaných artefaktů skupiny 1. Vysvětlivky: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Obr. 87 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 1 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 86. 65 Obr. 88 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 1 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 86. Na základě výsledků získaných XRF analýzami, případně ICP analýzou, bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 1, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 89). Na základě statistického zhodnocení byly v rámci skupiny vyčleněny 3 větší skupiny artefaktů, které vykazovaly velmi podobné rysy i na základě chemického složení zjištěného XRF analýzou (označené barevně). První dvě skupiny (označeny odstíny modré) vykazují i podobnost mezi sebou. Naopak jsou výrazně odlišné ve srovnání s poslední skupinou (zelená). Obr. 89 Dendrogram s artefakty skupiny 1. 7.1.3 Výsledky XRD analýzy Na vzorku z artefaktu č. 218 (L1138) z lokality Těšetice-Kyjovice byla provedena v rámci diplomové práce autorky XRD analýza (Valová 2009). Ta detekovala přítomnost antigoritu, lizarditu a klinochryzotilu, dále pak pyroxenů (diopsidu) a chloritů (klinochlor). Z akcesorií byl zastižen magnetit, hematit, chromit a spinel. Byla zjištěna přítomnost karbonátů (dolomit). Difraktogram artefaktu z Těšetic-Kyjovic je na Obr.90A. 66 Obr. 90 Difraktogram serpentinitového artefaktu č. 218 (L1138) z Těšetic-Kyjovic (výřez). 7.2 Skupina 2 (artefakty z bělošedého serpentinitu s limonitickými skvrnami) Do této skupiny bylo zařazeno 50 artefaktů. Velkou část artefaktů skupiny tvořily celé artefakty, a to sekeromlaty (21 kusů), v malém množství byly zastoupeny sekerky (4 kusy). Celé sekeromlaty pocházely z lokalit Podivín (č. 9), Dřevohostice (č. 23, 197, 198), Prusinovice (č. 47, 48, 178), Blazice (č. 63), Kostelec u Holešova (č. 77), Slížany (č. 82), Zlobice (č. 105), Rudlice (č. 107), Napajedla (č. 116), Týn n. Bečvou (č. 117), Lipník n. Bečvou (č. 118, 119), Osek n. Bečvou (č. 135), Stará Ves u Přerova (č. 159), Pavlovice u Přerova (č. 199), Bučovice (č. 202) a Zdětín (č. 256). Sekerky pocházely z lokalit Luleč (č. 130), Kravsko (č. 133), Veselíčko (č. 167) a Grešlové Mýto (č. AD70). Dále byly ve větším počtu zastiženy zlomky sekeromlatů (11 kusů), méně pak zlomky diskovitých mlatů (5 kusů), mlatů (3 kusy), sekerek (4 kusy), drtidel (2 kusy) a kopytovitých klínů (1 kus). U artefaktů č. 47 a 48 z Prusinovic je jasně patrná typologická vazba na tzv. sekeromlat typu Ślęża. Vazbu na tento typ sekeromlatu naznačují také artefakty č. 256 ze Zdětína, č. 197 z Dřevohostic, č. 77 z Kostelce u Holešova a č. 118 z Lipníku n. Bečvou. Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 2 byly zařazeny artefakty s nazelenale bělošedým povrchem se zelenými až tmavozelenými skvrnami a silně patinovaným povrchem (Obr. 90). Struktura jejich surovin byla masivní a středně zrnitá, místy s uspořádáním zelených až tmavošedých skvrn naznačujících foliaci. Na jejich povrchu je typickým znakem přítomnost vydrolenin zabarvených limonitem zpravidla o velikosti 2 mm (Obr. 93). Obr. 91 Příklad artefaktů ze Skupiny 2: A – Lipník n. Bečvou (č. 118), B – Prusinovice (č. 47) Surovina těchto artefaktů je popsanými znaky makroskopicky nápadně podobná surovinám z masivu Gogołów-Jordanów, která je polskými autory (Kufel-Diakowska – Skuła 2015) popsána jako surovina artefaktů z mladšího období kultury se šňůrovou keramikou, 67 nalezených na archeologické lokalitě Brożec. Tato surovina je polskými autory považována za surovinu typickou pro provenienční oblast jižního Polska. Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybuje v širokém rozmezí 16,2–73,0 × 10-3 SI jednotek (Ø 41,3 × 10-3 SI jednotek). Obr. 92 Příklad artefaktů ze Skupiny 2: A – sekeromlat ze Zdětína; B – hraněná sekera z Grešlového Mýta (č. AD70), C – zlomek sekeromlatu z Plenkovic (AD67) Obr. 93 Struktura povrchu artefaktu ze Zdětína: A – povrch s vydroleninami zabarvenými limonitem; B – výrazné vydroleniny zabarvené limonitem (snímky pod binokulárním mikroskopem). Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty ze Zdětína (č. 256), Grešlového Mýta (AD70), Plenkovice (AD67) – Obr. 91. Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-39 až I-41, Obr. I-18). V interpenetrační mikrostruktuře jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály, které jsou doprovázeny karbonáty a minerály spinelidové skupiny. Místy jsou přítomny pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů. Zastižené primární spinelidy byly jak zonální, tak nezonální s nepravidelnými okraji (Obr. 94 a 95). V zonálních spinelidech bylo Cr-bohatší jádro a směrem k okrajům se zvyšoval podíl Fe, kdy se blížily složením až magnetitům. Nezonální spinelidy byly bohaté na obsah Fe a odpovídaly složením až téměř čistým magnetitům. Obr. 94 Primární spinelidy z artefaktů skupiny 2: A – zonální spinelid, Zdětín; B – silně korodovaný, nepravidelně omezený spinelid, Grešlové Mýto; C – nepravidelně omezený spinelid, Plenkovice (elektronová mikroskopie, BSE). mm mm 68 Obr. 95 Chemické složení spinelidů z artefaktů skupiny 2 v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – artefakt ze Zdětína, 2 – artefakt z Grešlového Mýta, 3 – artefakt z Plenkovic 7.2.1 Chemické složení artefaktů Celohorninová analýza byla provedena pomocí nedestruktivní metody PGAA na artefaktech č. AD70 z lokality Grešlové Mýto a č. AD67 z lokality Plenkovice (viz Tab. č. III- 24; příloha III). 7.2.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 2 byly provedeny XRF analýzy. V následujících diagramech jsou vyneseny výsledky XRF analýz, s nimiž byly korelovány PGAA analýzy artefaktů z lokality Grešlové Mýto a Plenkovice, všechny výsledky analýz viz příloha III (Tab. III-24). Vybrané stopové prvky byly normalizovány k hodnotám DMM dle Workman – Hart (2005). Artefakty vykazovaly pozitivní Ce, Nd, P a často i Zr Ti anomálii. U artefaktů ze Zdětína, Grešlového Mýta a Plenkovic byla zjištěna negativní Ti anomálie (Obr. 96). Hodnoty mg# se u artefaktů skupiny 2 pohybují v rozmezí 0,69 až 0,89, s průměrnou hodnotou 0,81 (Obr. 97A). Obsahy Ni (Obr. č. 97B) se pohybují v rozmezí 487–1989 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 97C) jsou poměrně nízké (do 1,1 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 98A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní až ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení především ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 98B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Na základě výsledků získaných XRF analýzami, případně PGAA analýzou, bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 2, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 99). Na základě tohoto zhodnocení bylo v rámci skupiny 2 vyčleněno větší množství menších skupin, které vykazovaly velmi podobné rysy na základě chemického složení zjištěného XRF analýzou (označené barevně). Tyto skupiny vykazovaly poměrně výraznou vzájemnou odlišnost. Poměrně vysoký stupeň podobnosti se potvrdil u artefaktů, které byly v rámci této skupiny petrograficky zkoumány (Grešlové Mýto č. AD70, Plenkovice č. AD67) a u artefaktů vykazujících typologickou podobnost s polskými zdroji (Prusinovice č. 47 a 48). 69 Obr. 96 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 2. Vysvětlivky: 1 – artefakt ze Zdětína, 2 – artefakt z Grešlového Mýta, 3 – artefakt z Plenkovic, 4 – ostatní artefakty Obr. 97 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 2 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 96. Obr. 98 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 2 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 96. 70 Obr. 99 Dendrogram s artefakty skupiny 2. 7.2.3 Výsledky XRD analýzy XRD analýza byla provedena na z artefaktu ze Zdětína (č. 256) a detekovala v minerálním složení převážně antigorit (98,7 %), z akcesorií byl zjištěn magnetit (1,1 %) a spinelid (0,2 %). Na Obr.100 je uveden difraktogram. Obr. 100 Difraktogram serpentinitového artefaktu č. 256 ze Zdětína (výřez). 7.3 Skupina 3 (artefakty ze skvrnitého serpentinitu) Do této skupiny bylo zařazeno 17 artefaktů. Větší část artefaktů této skupiny tvořily celé artefakty, a to sekeromlaty (8 kusů) nebo jejich zlomky (3 kusy), v malém množství byly zastoupeny celé sekerky (1 kus), případně jejich zlomky (2 kusy) a dále zlomky mlatu nebo palety a otloukač (po 1 kuse). Celé sekeromlaty pocházely z lokalit Slavíkovice u Rousínova (č. 64), Drnovice (č. 74), Brno-Líšeň (č. 96), Biskupice (č. 108), Břestek (č. 110), Kotvrdovice (č. 113), Lidéřovice (č. 134) a Prostějov (č. 258). Celá sekerka pocházela z lokality Přeskače (č. 165). Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 3 byly zařazeny artefakty, které se vyznačovaly světle zeleným až tmavozeleným, místy až šedozeleným povrchem, se světle zelenými až bělavě šedými skvrnami (Obr. 101). Struktura surovin byla masivní a 71 skvrnitá a byly středně zrnité (Obr. 102). Povrch artefaktů byl lesklý, místy byl patinován. Na povrchu se místy vyskytovaly velmi drobné vydroleniny zabarvené limonitem (do 1 mm). V některých artefaktech byly přítomny karbonáty (Obr. 83A). Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybovala v širokém rozmezí 16,6–79,9 × 10-3 SI jednotek (s průměrnou hodnotou 43,1 × 10-3 SI jednotek). Obr. 101 Artefakty ze skupiny 3: A – sekeromlat z Prostějova, B – sekeromlat z Ježkovic Obr. 102 Struktura povrchu artefaktu z Prostějova: A – struktura suroviny s drobnou vydroleninou, B – shluk karbonátů a minerály serpentinové skupiny (snímky pod binokulárním mikroskopem). Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty z Ježkovic (č. 260) a Prostějova (č. 258); (Obr. 101). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-42 a I-43, Obr. I-19 a I-20). U artefaktů převažovala interpenetrační mikrostruktura, v níž jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály, místy s přechody do mřížovité. Místy byly patrné pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů (0,5–1,0 mm). Minerály serpentinové skupiny jsou u artefaktu z Prostějova doprovázeny karbonáty. Zastižené primární spinelidy měly červíkovité až laločnaté tvary a často byly výrazně zonální. Jádra byla bohatá Al, v přechodné zóně rostl obsah Cr na úkor Al a jejich okraje se blížily složením sekundárním spinelům, tj. téměř čistým magnetitům (Obr. 103 a 104). Obr. 103 Primární spinelidy z artefaktů skupiny 3: A – červíkovité spinelidy, Ježkovice; B – zonální červíkovité spinelidy, Prostějov (elektronová mikroskopie, BSE). mm mm 72 Obr. 104 Chemické složení spinelidů z artefaktů skupiny 3 v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – artefakt z Prostějova, 2 – artefakt z Ježkovic 7.3.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na artefaktech skupiny 3 byly provedeny XRF analýzy (viz Tab. č. III-24; příloha III). Artefakty vykazovaly často pozitivní P anomálii, u artefaktu č. 258 z Prostějova byla zjištěna negativní Ti anomálie (Obr. 105). Hodnoty mg# se pohybují v rozmezí 0,79 až 0,89, s průměrnou hodnotou 0,83 (Obr. č. 106A). Obsahy Ni (Obr. č. 106B) kolísají v rozmezí 328– 2198 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 106C) jsou poměrně nízké (do 1,0 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 107A) spadají studované suroviny artefaktů převážně mezi gabroidní horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení peridotitů s různým podílem hyperstenu až ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 107B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 3, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 108). Na základě tohoto zhodnocení byly vyčleněny 3 skupiny, které vykazovaly velmi podobné rysy na základě chemického složení zjištěného XRF analýzou (označené barevně). Tyto skupiny však vykazovaly odlišnost navzájem mezi sebou. Vyšší stupeň podobnosti vykazovaly dvě skupiny označené odstíny modré. Obr. 105 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 3. Vysvětlivky: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 73 Obr. 106 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 3 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 105. Obr. 107 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 3 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 105. Obr. 108 Dendrogram s artefakty skupiny 3. 74 7.3.2 Výsledky XRD analýzy XRD analýza byla provedena na artefaktu z lokality Prostějov (č. 258). V jeho minerálním složení naprosto převažoval antigorit (98,3 %), akcesoricky byl zjištěn magnetit (1,4 %) a spinel (0,3 %). Na Obr.109 je uveden difraktogram. Obr. 109 Difraktogram serpentinitového artefaktu č. 258 z Prostějova (výřez). 7.4 Skupina 4 (artefakty ze serpentinitu s plošně paralelní až páskovanou strukturou) Do skupiny 4 bylo zařazeno 9 artefaktů. Tvořily ji 2 celé sekerky z lokality Ostrožská Lhota (č. 162) a Letonice (č. 163) nebo jejich zlomky (1 kus), dále byl zastižen 1 celý sekeromlat z lokality Ivanovce a 2 zlomky sekeromlatů a zlomek bulavy (1 kus). Ve skupině se kromě uvedených typů vyskytovaly rovněž poměrně netradiční typy artefaktů, jako je např. palice z lokality Suchohrdly č. 5 (1 kus) a pravděpodobně druh milodaru v podobě ozdobného valounku z lokality Křepice č. 192 (1 kus). Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Surovina artefaktů se vyznačuje světle zeleným až bělavě šedým patinovaným lesklým povrchem s tmavozelenými až černozelenými šlírami ve směru foliace (Obr. 110A a 111A). Struktura surovin je plošně paralelní nebo má náznaky plošně paralelní stavby. Na povrchu jsou místy přítomny drobné vydroleniny zabarvené limonitem. Do této skupiny byly zařazeny také 3 artefakty s páskovanou strukturou (č. 192 z Křenovic, č. 5 ze Suchohrdel, č. 205 ze Slovenska). U artefaktů č. 192 z Křenovic a č. 5 ze Suchohrdel se jednalo o tmavě zelené až černé páskování na bělavě šedém patinovaném masivním, jemně zrnitém matném povrchu. Tyto artefakty se od ostatních výrazně lišily svým kulovitým tvarem. U artefaktu č. 205 ze Slovenska se jednalo o žlutobílé pásky na tmavě zeleném masivním, jemně zrnitém lesklém povrchu, čímž se rovněž výrazněji lišil od ostatních artefaktů v této skupině (Obr. 111B). Tvar tohoto artefaktu navíc naznačuje typologickou vazbu na tzv. typ Ślęża. Magnetická susceptibilita těchto artefaktů se pohybuje v rozmezí 23,2 až 64,7 × 10-3 SI jednotek (s průměrnou hodnotou 46,5 × 10-3 SI jednotek). 75 Obr. 110 Artefakty ze skupiny 4: A – Dolní Němčí „Průhon“ (č. 4); B – Suchohrdly (č. 5); C – Ivanovce (č. 205) Obr. 111 Struktura povrchu artefaktů ze skupiny 4: A – minerály ze skupiny spinelidů tvořící jemné páskování na povrchu artefaktu z Dolního Němčí „Průhon“ (č. 4); B – karbonátová žilka obklopená minerály serpentinové skupiny v artefaktu z Ivanovců (č. 205); (snímky pod binokulárním mikroskopem). Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty z Ivanovců (č. 205) a Suchohrdel (č. 5); (Obr. 110A a B). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-44 a I-45, Obr. I-21 a I-22). Primární spinelidy byly zastiženy v artefaktu z Ivanovců. Byly nepravidelně omezené a zonální s Cr-bohatými jádry a s okraji bohatými Fe, blížily se čistému magnetitu (Obr. 112 a 113). Obr. 112 Primární spinelidy z artefaktu z Ivanovců: A – slabě zonální spinelid s nepravidelnými okraji, Ježkovice; B – slabě zonální spinelid s nepravidelnými okraji, v okolí drobné sekundární spinelidy (elektronová mikroskopie, BSE). mmmm 76 Obr. 113 Chemické složení spinelidů z artefaktů skupiny 4 v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – Suchohrdly, 2 – Ivanovce 2 7.4.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 4 byly provedeny XRF analýzy (viz Tab. č. III-24; příloha III). Artefakty vykazovaly pozitivní P anomálii a u artefaktu ze Suchohrdel byla zjištěna negativní Ti anomálie (Obr. č. 114). Hodnoty mg# se pohybují v rozmezí 0,82 až 0,89, s průměrnou hodnotou 0,85. Obsahy Ni (Obr. č. 115B) se pohybují v rozmezí 442–2170 ppm a obsahy Cr2O3 (Obr. č. 115C) jsou poměrně nízké (do 0,9 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 116A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení peridotitů s různým podílem hyperstenu až ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 116B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 114 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 4. Vysvětlivky: 1 – Suchohrdly; 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 77 Obr. 115 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 4 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 114. Obr. 116 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 4 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 114. Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 4, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 117). Obr. 117 Dendrogram s artefakty skupiny 4. 78 Na základě tohoto zhodnocení byly vyčleněny 2 skupiny, které vykazovaly velmi podobné rysy na základě chemického složení zjištěného XRF analýzou (označené barevně). Tyto skupiny vykazovaly vzájemnou méně výraznou odlišnost. 7.5 Skupina 5 (artefakty ze serpentinitů s matným silně patinovaným povrchem a tmavými šlírami) Do této skupiny bylo zařazeno 28 artefaktů. Tvořilo ji 5 celých sekeromlatů z lokalit JiřiceŽlíbek (č. 15), Mikulovice (č. 18), Biskupice (č. 123), Pěnčín (č. 186) a Syrovice (č. 257) a 4 celé motykovité sekeromlaty z lokalit Veselí n. Moravou (č. 139), Nimpšov (č. 147), Vyškovsko (č. 153) a Výškovice (č. 160). Kromě celých artefaktů bylo zjištěno 5 kusů zlomků sekeromlatů a 2 polotovary z lokality Znojmo (č. 193) a Loukov (č. 196). V menším množství se ve skupině vyskytovaly celé sekerky (3 kusy), a to z lokalit Jiřice u Jevišovic (č. 19), Velké Mašovice (č. 169) a Příbor (č. 170). Kromě nich se vyskytoval 1 kus diskovitého mlatu z lokality Strání (č. 106). V malém počtu (do 2 kusů) byly pak zastoupeny zlomky mlatů, diskovitých mlatů, motyk a neurčené zlomky. Loďkovitý tvar artefaktu č. 257 naznačuje typologickou vazbu na tzv. sekeromlat typu Ślęża (Obr. 118B). Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Pro tuto skupinu je typický bělošedý až nazelenalý povrch, který je matný a velmi silně patinovaný. Na povrchu jsou často patrné drobné tmavé skvrny tvořené kovově se lesknoucími opakními minerály, které místy naznačují plošně paralelní stavbu (Obr. 119A a B). Struktura surovin je masivní až plošně paralelní (Obr. 119). Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybuje v širokém rozmezí 25,9 až 111,2 × 10-3 SI jednotek, ale často dosahuje spíše vyšších hodnot (průměrná hodnota 59,6 × 10-3 SI jednotek). Obr. 118 Artefakty ze skupiny 5: A – Mikulovice (č. 18); B – Syrovice (č. 257) Obr. 119 Struktura povrchu artefaktu ze Syrovic: A – opakní minerály tvořící drobné šlíry; B – opakní minerály naznačující směr foliace na patinovaném povrchu (snímky pod binokulárním mikroskopem). 7.5.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 5 byly provedeny XRF analýzy (viz Tab. č. III-24; příloha III). Artefakty vykazovaly často pozitivní Nb, P a Zr anomálie a zpravidla i pozitivní Ti anomálie (Obr. č. 120). Hodnoty mg# se pohybují v poměrně širokém rozmezí 0,64 až 0,91, mm mm 79 s průměrnou hodnotou 0,77 (Obr. 121A). Obsahy Ni (Obr. č. 121B) se pohybují v rozmezí 384–1677 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 121C) jsou poměrně nízké (do 0,8 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 122A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní horniny až ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení především ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 122B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 120 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 5. Vysvětlivky: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny 5 Obr. 121 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 4 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 120. Obr. 122 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 5 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 120. Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 5, která byla vyčleněna na základě 80 makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 123). Na základě tohoto zhodnocení bylo vyčleněno větší množství menších skupin, které vykazovaly velmi podobné rysy na základě chemického složení zjištěného XRF analýzou (označené barevně). Tyto skupiny vykazovaly výraznou vzájemnou odlišnost. Poměrně vysoký stupeň odlišnosti vykazovaly první tři skupiny (značené šedou, žlutou a světle modrou barvou) od ostatních skupin. Obr. 123 Dendrogram s artefakty skupiny 5. 7.5.2 Výsledky XRD analýzy Artefakt z lokality Syrovice č. 257 byl podroben XRD analýze (Obr. 124). V minerálním složení převažoval antigorit (86,3 %), dále byl zastoupen kalcit (12,1 %), z akcesorií byl detekován magnetit (1,3 %) a spinelid (0,3 %). Obr. 124 Difraktogram serpentinitového artefaktu č. 257 ze Syrovic (výřez). 81 7.6 Skupina 6 (artefakty ze světle zeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů) Do této skupiny bylo zařazeno 10 artefaktů. Z lokality Malý Dešov (č. 93) pocházela celá sekerka, jinak byly zastiženy převážně zlomky sekeromlatů (4 kusy), zlomky motyk (2 kusy), bulav (2 kusy) a diskovitého mlatu (1 kus). Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 6 byly zařazeny artefakty, které se vyznačují bělošedým až světle zeleným, často lesklým povrchem, který je často patinován (Obr. 125). Struktura horniny je masivní a středně zrnitá (Obr. 126). Suroviny artefaktů jsou zpravidla skvrnité, místy jsou výraznější zelené a tmavozelené skvrny uspořádány do šlír naznačujících foliaci. Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybuje v rozmezí 14,6–50,1 × 10-3 SI jednotek, většinou však dosahuje spíše nižších hodnot (∅ 28,5 × 10-3 SI jednotek). Obr. 125 Artefakty ze skupiny 6: A – Nová Ves (č. 36); B – Kramolín (č. 35); C – Vedrovice 1 (č. 33); D – Vedrovice 2 (č. 32); E – Kosíř (č. 34) Obr. 126 Struktura povrchu artefaktů ze skupiny 6: A – větší zrno opakního minerálu na povrchu artefaktu z Vedrovic 2 (č. 32), B – pseudomorfóza po primárním minerálu vyplněná spinelidy na povrchu artefaktu z Vedrovic 1 (č. 33); (snímky pod binokulárním mikroskopem). Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty z Nové Vsi (č. 36), Kramolína (č. 35), Vedrovic 1 (č. 33) a 2 (č. 32) a z lokality Kosíř (č. 34); (Obr. 125A-E). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. I-46 až I-50, Obr. I-23 až I-25). Artefakty měly interpenetrační mm mm 82 mikrostrukturu, místy s přechody do mřížovité. Často byly zastiženy relikty primárních minerálů nebo jejich pseudomorfózy, v nichž byla původní štěpnost primárních minerálů zvýrazněna minerály spinelidové skupiny. Relikty pyroxenů (diopsidy) byly zpravidla uralitizovány (tremolit, magnesiohornblend) – Obr. 129. Složení primárních spinelidů v surovinách artefaktů je poměrně pestré (Obr.127 a 128). Primární spinelidy se často vyskytují jako nezonální a jsou buď Cr-bohaté nebo Fe-bohaté (artefakty z Vedrovic). U artefaktu z Kosíř a Nové Vsi byly zastiženy zonální spinelidy, které měly Cr bohatá jádra a okraje blížící se složením čistým magnetitům. U artefaktu z Kramolína nebyly primární spinelidy zastiženy. Obr. 127 Primární spinelidy a ilmenity z artefaktů skupiny 6: A – ilmenity prorůstající se spinelidy, Nová Ves (č. 36); B – uzavřeniny spinelidu v ilmenitu, Kramolín (č. 35); C – nepravidelně omezené Cr-bohaté spinelidy, Vedrovice 1 (č. 33); D – spinelid omezený krystalovými plochami a nepravidelně omezený spinelid a drobné sekundární spinelidy, Kosíř (č. 34); (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 128 Chemické složení spinelidů z artefaktů skupiny 6 v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – Kosíř; 2 – Nová Ves; 3 – Kramolín; 4 – Vedrovice 1; 5 – Vedrovice 2 83 Obr. 129 Chemické složení pyroxenů (A) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988) a amfibolů (B) v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997) ze surovin artefaktů skupiny 6. 7.6.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 6 byly provedeny XRF analýzy (viz Tab. č. III-24; příloha III). Artefakty vykazovaly často pozitivní Nb, P a Zr anomálie. U obsahu Ti byla zjištěna jak pozitivní, tak negativní anomálie (Obr. č.130). Hodnota mg# se pohybuje v poměrně úzkém rozmezí 0,78 až 0,82, s průměrnou hodnotou 0,79 (Obr. 131A). Obsahy Ni (Obr. č. 131B) se pohybují v rozmezí 865–1935 ppm. Obsahy Cr2O3 (Obr. č. 131C) jsou relativně nízké (do 1,3 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 132A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní, až ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení především ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 132B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 130 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 6. Vysvětlivky: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Kosíř Nova Ves - art. diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs 0,00 0,50 1,00 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 2 N. Ves 4 Vedr1 5 Vedr2 ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 84 Obr. 131 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 6 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 130. Obr. 132 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 6 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 130. Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 6, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 133). Obr. 133 Dendrogram s artefakty skupiny 6. 85 Na základě tohoto zhodnocení byly identifikovány 3 skupiny, v nichž vykazují artefakty velmi výraznou podobnost. Skupiny označené odstíny modré mají mezi sebou podobné rysy, jsou ovšem výrazně odlišné od první skupiny označené zeleně. 7.7 Skupina 7 (artefakty z černozeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů) Do této skupiny bylo zařazeno 6 artefaktů, kde převažovaly zlomky sekeromlatů (3 kusy) a mlatů (2 kusy). Dále byl zastižen 1 zlomek sekerky. Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 7 byly zařazeny artefakty zhotovené z kvalitní suroviny s celistvým a lesklým povrchem. Mají tmavozelenou až černozelenou barvu se světlejšími zelenými a rezavě šedými skvrnami. Na povrchu je místy patrná světlejší světlezelená patina. Struktura je masivní bez zřetelné foliace. Na povrchu jsou makroskopicky patrná nazelenalá zrna pyroxenů a relikty rezavě šedých sekundárních minerálů (pravděpodobně amfibolů – tremolitizovaných pyroxenů) o velikosti do 0,5 cm (Obr. 135). Magnetická susceptibilita artefaktů se pohybuje v rozmezí 25,4–45,36 × 10-3 SI jednotek, většinou však dosahuje spíše nižších hodnot (průměrná hodnota 36,7 × 10-3 SI jednotek). Obr. 134 Artefakty ze skupiny 7: A – Těšetice-Kyjovice (č. 217; L1147); B – Těšetice-Kyjovice (č. 203; L4511); C – Znojmo-hrad (č. AD74); D – Ivanovce (č. 204) Obr. 135 Struktura povrchu artefaktů ze skupiny 7: A – relikt primárního minerálu na povrchu artefaktu z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), B – minerály serpentinové skupiny na odlomené části artefaktu z Ivanovců (č. 204); (snímky pod binokulárním mikroskopem). Petrograficky byly podrobněji studovány artefakty z Těšetic-Kyjovic L1147 a L4511 (č. 217 a 203), Znojma-hradu (č. AD74) a Ivanovců 1 (č. 204) a 2 (č. 32); (Obr. 134A-D). Podrobný makroskopický popis, petrografická a mikrochemická charakteristika analyzovaných artefaktů jsou uvedeny v příloze I (Tab. 51 až 54, Obr. 26 a 27). Suroviny artefaktů této skupiny mají interpenetrační mikrostrukturu, která místy přechází do mřížovité, v níž spinelidy zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů. V minerálech serpentinové skupiny jsou často přítomny pseudomorfózy po primárních minerálech ( 0,5 mm), ve kterých je původní štěpnost zvýrazněna spinelidy. Velmi často mm mm 86 jsou zachovány relikty pyroxenů (Obr. 138A), které bývají částečně uralitizovány (Obr. 138B). Místy jsou minerály serpentinové skupiny zatlačovány chloritem (Obr. 138C). Primární spinelidy jsou zastiženy často v podobě větších nepravidelně omezených zrn, která jsou zonální s Cr-bohatšími jádry a Fe bohatšími okraji. Byla zjištěna i přítomnost nezonálních Cr-bohatých spinelidů s nepravidelně omezenými okraji (Obr. 136 a 137). Obr. 136 Primární spinelidy a ilmenity z artefaktů skupiny 7: A – zonální spinelid, Těšetic-Kyjovic L1147 (č. 217); B – Cr-bohatý spinelid, Těšetic-Kyjovic L1147 (č. 217); C – nepravidelně omezené Fe-bohatý spinelid a ilmenit, Těšetic-Kyjovic L4511 (č. 203); D – Fe-bohatý spinelid, Znojmo-hrad (č. AD74); (elektronová mikroskopie, BSE). Obr. 137 Chemické složení spinelidů z artefaktů skupiny 7 v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (A: primární a sekundární spinelidy; B: primární spinelidy s rozlišením zonality – barevné rozlišení odpovídá jednotlivým lokalitám uvedeným ve vysvětlivkách k diagramu A). Vysvětlivky: 1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), 3 – artefakt ze Znojmo-hrad, 4 – artefakt z Ivanovců 1 87 Obr. 138 Chemické složení pyroxenů (A) v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988), amfibolů (B) v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997) a chloritů (C) v klasifikačním diagramu dle Melky (1965) z artefaktů skupiny 7. Vysvětlivky: viz Obr. 137. 7.7.1 Chemické složení artefaktů Celohorninová analýza byla provedena pomocí nedestruktivní metody PGAA na artefaktu č. AD74 z lokality Znojmo-hrad (viz Tab. č. III-24; příloha III). 7.7.2 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny byly provedeny XRF analýzy. V následujících diagramech jsou vyneseny výsledky XRF analýz, s nimiž byly korelovány výsledky PGAA analýz artefaktu z lokality Znojmo-hrad, všechny výsledky viz příloha III (Tab. 24). Vybrané stopové prvky byly normalizovány k hodnotám DMM dle Workman – Hart (2005). Suroviny artefaktů vykazovaly pozitivní P anomálii, a naopak negativní Ti anomálii (Obr. 139). Hodnoty mg# se pohybují v rozmezí 0,65 až 0,87, s průměrnou hodnotou 0,80 (Obr. 140A). Obsahy Ni (Obr. č. 140B) se pohybují v rozmezí 734–1728 ppm a obsahy Cr2O3 (Obr. č. 140C) jsou nízké (do 0,7 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 141A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení především ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 141B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 139 Hodnoty obsahů stopových prvků normalizovaných na hodnoty DMM (Workman – Hart 2005) studovaných artefaktů skupiny 7. Vysvětlivky: 1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 T-K (L1147) Těšetice-Kyjovice (L4511) Znomo hrad Slovensko 1 diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A 0,00 0,50 1,00 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2 ) Si (apfu) 2 T-K4511 ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) Těšetice delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit C 88 Obr. 140 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 7 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: viz Obr. 139. Obr. 141 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 7 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 139. Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 7, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 142). Obr. 142 Dendrogram s artefakty skupiny 7. 89 Na základě tohoto zhodnocení byly vyčleněny 2 skupiny, v nichž vykazují artefakty velmi výraznou podobnost. Skupina označená modře potvrdila výraznou podobnost artefaktů z Těšetic-Kyjovic L1147 (č. 217) a L4511 (č. 203), kterou již prokázaly předchozí použité metody. 7.7.3 Výsledky XRD analýzy Artefakty z lokality Těšetice-Kyjovice č. 203 (L4511) a č. 217 (L1147) byly podrobeny XRD analýze, která detekovala přítomnost antigoritu (89,2–96,1 %), aktinolitu/tremolitu (2,5–5,4 %) a magnetitu (0,1–1,1 %). U vzorku z artefaktu č. L4511 byla zjištěna přítomnost chloritu (5,0 %) a dolomitu (0,2 %) a ve vzorku z artefaktu č. L1147 byl detekován spinel (0,2 %). Na obrázku Obr.143A jsou difraktogramy artefaktů z Těšetic-Kyjovic a na Obr. 143B je porovnání obsahu serpentinových minerálů. Obr. 143 A: Difraktogram serpentinitových artefaktů z Těšetic-Kyjovic (výřez); B: Obsah jednotlivých serpentinových minerálů v serpentinitových artefaktech z Těšetic-Kyjovic (na základě XRD-analýz). Vysvětlivky: 1 – artefakt č. 203 (L4511) z Těšetic-Kyjovic, 2 – artefakt č. 217 (L1147) z Těšetic-Kyjovic 7.8 Skupina 8 (artefakty ze serpentinitu nefritového vzhledu) Do této skupiny bylo zařazeno 7 artefaktů různých typů. Z lokality Popůvky (č. 158) byl zjištěn neporušený diskovitý mlat, z lokality Ctidružice (č. 95) pocházel celý korálek a z lokality Znojmo (č. 90) drtidlo. Dále byly zjištěny zlomek palety (Slavkov u Uherského Brodu č. 3), sekeromlatu (Brno-Líšeň č. 125) a motyky (Vyškovsko č. 154). Makroskopický popis a magnetická susceptibilita: Do skupiny 8 byly zařazeny artefakty, které byly vyrobeny z kvalitní suroviny s celistvým a lesklým povrchem a masivní strukturou. Povrch artefaktů je skvrnitý až šmouhovitý, se světle žlutozelenými až tmavozelenými skvrnami až šlírami, místy naznačujícími směr foliace. Tyto suroviny jsou místy až průsvitné a jejich makroskopický vzhled má tak až charakter nefritu (Obr. 144). Magnetická susceptibilita surovin artefaktů se pohybuje od 31,2 do 81,1 × 10-3 SI jednotek, většinou však dosahuje spíše nižších hodnot (průměrná hodnota 50,0 × 10-3 SI jednotek). 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Těšetice- Kyjovice (L4511) Těšetice- Kyjovice (L1147) [%] Atg+Lz Atg Lz B 90 Obr. 144 Příklad artefaktů ze skupiny 8: A – Ctidružice (č. 95), B – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3) 7.8.1 Chemické složení stanovené XRF analýzami Na všech artefaktech skupiny 8 byly provedeny XRF analýzy (viz Tab. č. III-24; příloha III). Hodnota mg# surovin artefaktů se pohybuje v relativně úzkém rozmezí 0,79 až 0,89, s průměrnou hodnotou 0,84 (Obr. 145A). Obsahy Ni (Obr. č. 145B) kolísají v rozmezí 867–1492 ppm a obsahy Cr2O3 (Obr. č. 145C) jsou nízké (do 0,7 hmot. %). V klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 (Obr. 146A) spadají studované vzorky převážně mezi gabroidní až ultrabazické horniny. Suroviny artefaktů pochází z hornin, které měly složení čistých peridotitů s různou příměsí hyperstenu nebo až ultramafických pyroxenových hornin (Obr. 146B). Přítomnost monoklinických pyroxenů ve složení prakticky chybí. Obr. 145 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 8 v binárních diagramech SiO2 vs. mg# – A), mg# vs. Ni – B) a Fe2O3 vs. Cr2O3 – C). Vysvětlivky: 1 – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3), 2 – ostatní artefakty skupiny 8 Obr. 146 Analýzy studovaných artefaktů skupiny 8 v klasifikačním diagramu dle De la Roche et al. 1980 – A) a přepočtené na normativní minerály v diagramu dle Le Maitre et al. (2002) – B). Vysvětlivky: viz Obr. 145. 91 Na základě výsledků získaných XRF analýzami bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů v rámci skupiny 8, která byla vyčleněna na základě makroskopického zhodnocení. Bylo využito Wardovy metody a vynesení do dendrogramu (Obr. 147). Na základě tohoto zhodnocení bylo prokázáno, že artefakty vykazují poměrně vysoký stupeň podobnosti i na základě XRF analýz, pouze artefakt z Ctidružic č. 95 vykazoval mírně odlišné složení. Obr. 147 Dendrogram s artefakty skupiny 8. 7.8.2 Výsledky XRD analýzy Na artefaktu ze Slavkova u Uherského Brodu (č. 3) byla provedena XRD analýza, kterou bylo zjištěno, že surovina tohoto artefaktu je tvořena téměř výhradně antigoritem (~ 100 %), jak patrné z difraktogramu na Obr. 148. Obr. 148 Difraktogram serpentinitového artefaktu ze Slavkova (výřez). 92 8 MAGNETICKÁ SUSCEPTIBILITA Magnetická susceptibilita byla měřena na všech dostupných vzorcích serpentinitů z potenciálních zdrojů a na všech získaných artefaktech. Při vyhodnocování magnetické susceptibility artefaktů byly respektovány skupiny vytvořené na základě makroskopického popisu. Na skupinách artefaktů byly naměřeny hodnoty MS v poměrně širokých rozmezích. Magnetická susceptibilita artefaktů skupiny 1 se pohybuje v poměrně širokém rozmezí od 13 do 85 × 10-3 SI jednotek (průměr 46 × 10-3 SI jednotek), podobně jako u artefaktů skupiny 2 s hodnotami v rozmezí 16 až 73 × 10-3 SI jednotek (průměr 41× 10-3 SI jednotek) a skupiny 3 s hodnotami v rozmezí 17 až 80 × 10-3 SI jednotek (průměr 43× 10-3 SI jednotek). Hodnoty MS artefaktů ze skupiny 4 se pohybují od 23 do 65 × 10-3 SI jednotek (průměr 47 × 10-3 SI jednotek). U artefaktů skupiny 5 bylo naměřeno největší rozpětí hodnot ve velmi širokém rozmezí 26 až 111 × 10-3 SI jednotek, ale často dosahuje spíše vyšších hodnot (průměr 60 × 10-3 SI jednotek). Hodnoty MS artefaktů ze skupiny 6 mají menší rozpětí hodnot pohybující se mezi 15–50 × 10-3 SI jednotek, většinou však dosahují spíše nižších hodnot (průměr 30 × 10-3 SI jednotek). Relativně úzké rozpětí hodnot bylo zjištěno rovněž u artefaktů skupiny 7, kdy se hodnoty MS pohybovaly od 25 do 45 × 10-3 SI jednotek (průměr 37 × 10-3 SI jednotek). Artefakty zařazené ke skupině 8 měly opět větší rozpětí hodnot MS od 31 do 81 × 10-3 SI jednotek, většinou se však pohybují v nižších hodnotách (průměr 50 × 10-3 SI jednotek). Vzorky serpentinitů z potenciálních zdrojů z jižního Polska měly poměrně velký rozptyl hodnot MS (průměr 30 × 10-3 SI jednotek). Nižšími hodnotami (20–24 × 10-3 jednotky SI) se vyznačovaly vzorky se zvětralým povrchem (Wiry, Sobótka, Jordanów). Vysoké hodnoty MS (57–69 × 10-3 SI jednotek) byly naměřeny na vzorcích z lokalit Jańska Góra a Brźeznica. Na serpentinitech staroměstského krystalinika bylo zjištěno rovněž velké rozpětí hodnot MS (průměr 30 × 10-3 SI jednotek) s rozptylem hodnot v rozmezí 25–73 × 10-3 SI jednotek. Serpentinity z okolí Železného Brodu (železnobrodské krystalinikum) jsou charakterizovány převážně velmi vysokými hodnotami MS (průměr 57 × 10-3 jednotky SI). Na serpentinitech z oblasti moldanubika pocházejících z okolí Jevišovic byly naměřeny nejnižší hodnoty MS ze všech naměřených vzorků (průměrně 7 × 10-3 jednotky SI). Podobně nízké hodnoty byly zjištěny na vzorcích z moravského (hrubšický a mohelenský masiv) moldanubika a strážeckého moldanubika, které jsou rovněž velmi nízké (průměr 10 × 10-3 jednotky SI). Výjimku tvořil pouze vzorek ze Žďáru nad Sázavou, jehož MS byla relativně vysoká (65 × 10-3 jednotky SI). Serpentinity kutnohorsko-svratecké oblasti mají hodnoty MS pohybující se v rozmezí 9–22 × 10-3 jednotky SI, přičemž hodnoty 22 × 10-3 jednotky SI dosahoval vzorek z Kutné hory, ostatní hodnoty byly naměřeny okolo 9 × 10-3 jednotky SI. Na serpentinitech z mariánskolázeňského metabazitového komplexu byly zjištěny hodnoty MS dosahující průměru 34 × 10-3 jednotky SI. Serpentinity nacházející se v brněnském batolitu mají hodnoty MS s průměrem 15 × 10-3 jednotky SI. Zdroje z okolí Bernsteinu (penninikum) mají spíše nižší hodnoty MS (21–25 × 10-3 SI jednotek), pouze vzorek z lokality označené jako Bernstein 2 měl MS podstatně vyšší (53 × 10-3 jednotky SI). Na vzorcích z lokality Hohenstein-Ernstthal byly naměřeny střední hodnoty MS dosahující průměrně 30 × 10-3 SI jednotek. Velmi nízké hodnoty MS vykazoval azbestonosný vzorek serpentinitu ze Slovenska pocházející z Dobšiné (průměr 0,7 × 10-3 jednotky SI). Výsledky základní statistické analýzy hodnot naměřených na vzorcích z potenciálních zdrojů a hodnot zjištěných na serpentinitových artefaktech rozdělených do skupin jsou uvedeny na obrázku č. 149 a přehledně shrnuty v příloze VII (Tab. VII-1 až VII-5). 93 Obr. 149 Statistické vyhodnocení hodnot magnetické susceptibility (MS) naměřených na vzorcích z potenciálních zdrojů a hodnot zjištěných na serpentinitových artefaktech rozdělených do skupin, srovnávací rovina (červeně) je vedena hodnotou 40 × 10-3 SI jednotek. Vysvětlivky: 1–8 označení skupin artefaktů, A – polská část lugika (masiv Gogołów-Jordanów, BraszowiceBrzeźnica a Szklary), B – penninikum (oblast Bernsteinu), C – saxothuringikum (oblast Hohenstein-Ernstthal), D – železnobrodské krystalinikum, E – moldanubikum, F – staroměstské krystalinikum, G – kutnohorskosvratecké krystalinikum, H – brněnský batolit, I – mariánskolázeňský metabazitový komplex, J – Centrální Západní Karpaty (Dobšiná) 9 HUSTOTA SERPENTINITŮ A ARTEFAKTŮ Na artefaktech a na vybraných vzorcích ze zdrojových lokalit byly zjištěny hodnoty hustoty jejich materiálu. Obecně lze konstatovat, že hustota hornin závisí na jejich minerálním složení. Zpravidla platí, že horniny složené ze světlých minerálů mají nižší hodnoty hustoty, naopak horniny s převahou tmavých minerálů mají vyšší hodnoty hustoty. U vyvřelých hornin roste hodnota hustoty od kyselých hornin k bazickým až ultrabazickým. Pórovitost u některých hornin může snížit hodnoty jejich hustoty. Hodnota hustoty artefaktu ze skupiny 1 (artefakt L1138 č. 218 z lokality TěšeticeKyjovice) byla 2,65 g.cm-3 . U artefaktů skupiny 2 (artefakt ze č. 256 ze Zdětína a artefakt č. 2 z Nivnice) byly hodnoty hustot v rozmezí 2,54 až 2,59 g.cm-3 . Hodnoty hustot u artefaktů skupiny 3 (artefakt č. 258 z Prostějova a artefakt č. 260 z Ježkovic) se pohybovaly od 2,51 až 2,65 g.cm-3 . U artefaktů skupiny 4 (artefakt č. 205 z Ivanovců, artefakt č. 1 ze Slavkova a artefakt č. 4 z Dolního Němčí) se hodnoty hustot pohybují v rozmezí 2,63 až 2,74 g.cm-3 . U artefaktu ze skupiny 5 (artefakt č. 257 ze Syrovic) byla naměřena hodnota hustoty 2,67 g.cm-3 . Hustoty u artefaktů ze skupiny 6 (artefakt č. 34 z Kosíře, č. 35 z Kramolína, č. 32 a 33 z Vedrovic a č. 36 z Nové Vsi) mají rozpětí hodnot pohybující se mezi 2,59 až 2,72 g.cm-3 . U artefaktů skupiny 7 (artefakty č. 203 a 217 z Těšetic-Kyjovic a artefakt č. 204 z Ivanovců) se hodnoty hustot pohybovaly od 2,67 do 2,69 g.cm-3 . Artefakt (č. 3 z lokality Slavkov-Nivnice) zařazený do skupiny 8 měl hodnotu hustoty 2,64 g.cm-3 . Výsledky základní statistické analýzy hodnot naměřených na vzorcích z potenciálních zdrojů a hodnot zjištěných na serpentinitových artefaktech rozdělených do skupin jsou uvedeny na obrázku č. 150 a přehledně shrnuty v příloze VII (Tab. VII-6). 94 Obr. 150 Statistické vyhodnocení hodnot hustoty naměřených na vzorcích z potenciálních zdrojů a hodnot zjištěných na serpentinitových artefaktech rozdělených do skupin, srovnávací rovina (červeně) je vedena hodnotou 2,6 g.cm-3 . Vysvětlivky: 1–8 označení skupin artefaktů, A – polská část lugika (masiv Gogołów-Jordanów, BraszowiceBrzeźnica a Szklary), B – penninikum (oblast Bernsteinu), C – saxothuringikum (oblast Hohenstein-Ernstthal), D – železnobrodské krystalinikum, E – moldanubikum, F – staroměstské krystalinikum, G – kutnohorskosvratecké krystalinikum, I – mariánskolázeňský metabazitový komplex 10 PRAVDĚPODOBNÁ PROVENIENCE ARTEFAKTŮ V rámci této práce byly na základě makroskopických a petrografických zkoumání vyčleněny skupiny artefaktů označené 1 až 8, které byly porovnávány s výsledky analýz vzorků z potenciálních zdrojových lokalit, případně s již dříve publikovanými daty. 10.1 Makroskopická podobnost a jiné pomocné metody Artefakty ze skupiny 1, 2 a 3 (Obr. 151) jsou nápadně podobné surovinám z Dolního Slezska (Obr. 152). Artefakty ze skupiny 2 mají stejný charakter jako suroviny z Dolního Slezska v podobě patinovaného povrchu s drobnými vydroleninami zabarvenými limonitem. Jsou makroskopicky velmi podobné surovinám z lokalit Tąpadła a Jańska Góra v masivu Gogołów-Jordanów. Artefakty skupiny 1 a 3 se vzhledem nápadně blíží surovinám z lokality Gogołów v masivu Gogołów-Jordanów. Obr. 151 Artefakty studované kolekce: A – Prostějov, skupina 3; B – Dřevohostice, skupina 2; C – Zdětín, skupina 2; D – Prusinovice (č. 47), skupina 2; E – Brno-Starý Lískovec, skupina 1; F – Velešovice, skupina 1. 95 Obr. 152 Surovina z masivu Gogolów-Jordanów: A – Tąpadła - patinovaný povrch, B – Tąpadła - čerstvý povrch, C – Jańska Góra - patinovaný povrch, D – Jańska Góra - čerstvý povrch, E – Gogolów - čerstvý povrch Kufel-Diakowska a Skuła (2015) popsali kamenné sekeromlaty z hrobového celku mladší fáze kultury se šňůrovou keramikou z lokality Brożec. Autoři popsaný typ suroviny, použitý k výrobě těchto artefaktů, uvádějí jako surovinu typickou pro oblast jižního Polska (Obr. 153A). Jak je patrné z Obr. 153, jsou popsané sekeromlaty makroskopicky identické se surovinou artefaktů ze skupiny 2. V případě sekeromlatů č. 47 (Obr. 151D) a 48 (Obr. 154B) z Prusinovic je úvaha o jejich provenienci v Dolním Slezsku ještě podpořena výraznou typologickou podobností s tzv. sekeromlaty typu Ślęża (Obr. 154A). Méně výrazná typologická podobnost je rovněž patrná u skupiny 2 na artefaktu z Kostelce u Holešova (č. 77), Lipníku n. Bečvou (č. 118), Dřevohostic (č. 197), Bučovic (č. 202) a Zdětína (č. 256). Výraznou typologickou podobnost se sekeromlatem typu Ślęża vykazují i sekeromlaty ze skupiny 1 z Brna-Starého Lískovce (č. 259), Velešovic (č. 157) a Boškůvek (č. 65). U skupiny 5 se u artefaktu č. 257 ze Syrovic vyskytuje výrazná typologická podobnost se sekeromlatem typu Ślęża v podobě loďkovitého tvaru (Obr. 154C). Obr. 153 Porovnání artefaktu z polské lokality Brożec s artefakty ze skupiny 2: A – sekeromlat z lokality Brożec Kufel-Diakowska – Skuła (2015), B – sekeromlat č. 119 z Lipníku n. Bečvou, C – sekerka č. 130 z Lulče. 96 Obr. 154 Typologická podobnost artefaktů se sekeromlaty typu Ślęża: A – klasifikační schéma tzv. sekeromlatů typu Ślęża z období kultury se šňůrovou keramikou s rozdělením do sérií, typů a podtypů dle Chmielewski – Romanow (2015); B – sekeromlat č. 48 z Prusinovic (skupina 2); C – sekeromlat č. 257 ze Syrovic (skupina 5). 10.2 Korelace magnetické susceptibility a hustoty Srovnání hodnot magnetické susceptibility (MS) získaných měřením artefaktů a surovin z potenciálních zdrojů podporuje myšlenku o původu suroviny artefaktů v Dolním Slezsku (masivy Gogołów-Jordanów, Braszowice-Brzeźnica a Szklary). Vyšší hodnoty naměřené na některých artefaktech (např. Syrovice, Blazice, Boškůvky) byly rovněž zjištěny na některých surovinách z Dolního Slezska (Jańska Góra, Brźeznica). Suroviny z moldanubika se jeví jako zdroj velmi nepravděpodobné, mají ve srovnání se surovinami artefaktů poměrně nízkou magnetickou susceptibilitu, podobně jako zdroje z brněnského batolitu, kutnohorského krystalinika (lokalita Kutná Hora) a Centrálních Západních Karpat (Dobšiné). Serpentinity z železnobrodského krystalinika v oblasti Jizerských hor mají převážně vyšší magnetickou susceptibilitu a zdroje z jednotky penninika z okolí Bernsteinu mají obecně nižší hodnoty magnetické susceptibility, než byly naměřeny u artefaktů. Kromě hodnot magnetické susceptibility byly na serpentinitech získaných ze zdrojů a na serpentinitových artefaktech zjišťovány také hodnoty hustoty. Hodnoty hustoty srovnatelné s artefakty (především skupiny 1, 2, 3, 5, 6 a 8) byly zjištěny na zdrojích z oblasti Dolního Slezska (masivy Gogołów-Jordanów, Braszowice-Brzeźnica a Szklary), penninika (oblasti Bernsteinu) a saxothuringika (oblasti Hohenstein-Ernstthal), srovnatelné hodnoty vykazují rovněž zdroje ze staroměstského krystalinika a kutnohorského krystalinika (lokalita Kutná Hora). Vyšší hodnoty hustoty ve srovnání s ostatními skupinami artefaktů byly zjištěny u artefaktů skupiny 4 a 7. Vysoké hodnoty hustoty vykazovaly zdroje z oblasti železnobrodského krystalinika. Naopak nízké hodnoty hustoty, jak ve srovnání se všemi skupinami artefaktů, tak s ostatními měřenými zdroji, vykazovaly zdroje z moldanubika a mariánskolázeňského metabazitového komplexu (lokalita Mnichov). Serpentinity mohou mít výrazně odlišné fyzikální vlastnosti než jejich protolit (peridotit). Bylo zjištěno, že vysoce serpentinizované peridotity mají výrazně nižší hodnoty hustoty než jejich protolit, a naopak vyšší hodnoty magnetické susceptibility (Coleman 1971). Na základě poznatků Toft et al. (1990) byla zjištěna inverzní korelace mezi hustotou a magnetickou susceptibilitou, která je typická pro serpentinizované harzburgity z lokalit ve státě Oregon. V serpentinitech byla empiricky a výpočetně pomocí rovnic vyjádřena závislost hodnot magnetické susceptibility na hustotě. Tyto vlastnosti byly modelovány reakcemi, které probíhají během vícestupňové serpentinizace, přičemž produkce magnetitu roste se stupněm serpentinizace. Dle Toft et al. (1990) je možná korelace závislosti magnetické susceptibility 97 (MS) na hustotě jak jednotlivých minerálních fází (olivínů, ortopyroxenů, magnetitů), tak serpentinizovaných hornin. Pro účely této práce je vynesena závislost magnetické susceptibility na hustotě pro serpentinity a serpentinitové artefakty (Obr. 155). Obr. 155 Diagram závislosti magnetické susceptibility (MS) na hustotě u studovaných serpentinitů a serpentinitových artefaktů. Vysvětlivky: 1–8 označení skupin artefaktů; A – polská část lugika (masiv Gogołów-Jordanów, BraszowiceBrzeźnica a Szklary), B – penninikum (oblast Bernsteinu), C – saxothuringikum (oblast Hohenstein-Ernstthal), D – železnobrodské krystalinikum, E – moldanubikum, F – staroměstské krystalinikum, G – kutnohorskosvratecké krystalinikum, I – mariánskolázeňský metabazitový komplex; barevné úsečky – lineární regrese závislosti hodnot magnetické susceptibility (MS) na hustotě Vzhledem k tomu, že se jedná o petroarcheologicky zaměřenou práci, kde je nutné použít nedestruktivní měření serpentinitových artefaktů, byly hodnoty magnetické susceptibility měřeny ručním kapametrem. V metodice dle Toft et al. (1990) byla data získána ze serpentinitů z přírodních výskytů pomocí kapamůstku. Je nutné podotknout, že pro adekvátní výsledky by byl třeba větší soubor dat z každé lokality a statistická analýza, která nebyla zadáním ani předmětem této práce. Jedná se pouze o pokusné využití této metodiky jako pomocné metody pro určení provenience artefaktů. I přesto, že byl k dispozici poměrně malý soubor dat, lze konstatovat, že při větším počtu měření z jedné oblasti bylo u studovaných serpentinitů při proložení lineární regresí možné najít u závislosti magnetické susceptibility na hustotě obdobný trend, který popisuje Toft et al. (1990) pro polskou část lugika, železnobrodské krystalinikum a moldanubikum. Kromě toho došlo k výraznějšímu vyčlenění některých zdrojových oblastí (např. moldanubikum, železnobrodské krystalinikum), což je důležitým vodítkem při určování provenience. Vyčlenění moldanubika a železnobrodského krystalinika potvrzuje, že serpentinity z těchto oblastí se nejeví jako pravděpodobné zdrojové lokality. Pro přiřazení nebo vyloučení artefaktů k těmto zdrojům jako potenciálním surovinovým základnám by bylo třeba měření na větším souboru artefaktů, neboť k těmto oblastem v grafu inklinují artefakty s jediným měřením nebo menším počtem měření, pro jejichž skupinu nebylo možné získání většího souboru dat. 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 2,2 2,4 2,6 2,8 3,0 3,2 3,4 3,6 HodnotaMS(10-3SI) Hustota (g.cm -3) 1 2 3 4 5 6 7 8 A B C D E F G I Lineární (A) Lineární (D) Lineární (E) 98 10.3 Petrografické zhodnocení a chemismus jednotlivých minerálů Suroviny artefaktů skupin 1, 2 a 3 mají interpenetrační až mřížovitou mikrostrukturu, která je tvořena minerály serpentinové skupiny, zpravidla bez reliktů primárních minerálů, výjimečně s relikty původních minerálů (pyroxen, olivín). Přítomny bývají pouze pseudomorfózy, které jsou často vyplněny spinelidy uspořádanými ve směru štěpnosti primárních minerálů (Obr. 156A). Velmi často se vyskytují červenohnědá zrna laločnatých nebo prstovitých spinelidů (Obr. 156B), místy jsou minerály serpentinové skupiny zatlačovány karbonáty. Rovněž v serpentinitech masivu Gogołów-Jordanów (Obr. 156C) byla pozorována interpenetrační mikrostruktura, místy s přechody do mikrostruktury mřížovité, bez reliktů původních minerálů, s pseudomorfózami vyplněnými spinelidy a velká zrna laločnatých nebo prstovitých primárních spinelidů (Obr. 156C a 156D), místy karbonáty. Naopak v serpentinitech západního i východního českého lugika, jednotky penninika (oblasti Bernsteinu), moldanubika, železnobrodského krystalinika, saxothuringika a kutnohorského krystalinika byly zjištěny relikty olivinů, pyroxenů, amfibolů nebo chlority. Pomocí elektronové mikroskopie bylo zjištěno, že primární spinelidy jsou jak v surovinách serpentinitů skupin 1, 2 a 3, tak v surovinách z Dolního Slezska silně zonální (Obr. 156B a 156D). Byly identifikovány dvě až tři charakteristické zóny různého chemického složení (Obr. 157, podrobněji příloha III, Tab. III-3). Chemické složení spinelidů se mění směrem od jádra zrn k jejich okrajům. Při okrajích převažoval obsah Fe na úkor Cr a složením se blížily až čistým magnetitům, čímž v podstatě odpovídaly chemismu sekundárních spinelidů. V přechodné zóně byl zpravidla srovnatelný podíl Fe a Cr, případně jedna ze složek mírně převažovala. Jádra zrn byla nabohacena Al vázaným na spinelovou složku nebo Cr vázaným na chromitovou složku. Významná zonalita spinelidů byla zjištěna u primárních spinelidových zrn v surovinách z Dolního Slezska (z masivů Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica), stejně tak i ve spinelidových zrnech surovin skupin artefaktů 1, 2 a 3. U masivu Szklary zonální spinelidy nebyly zastiženy. Zonalita spinelidů v surovinách artefaktů skupiny 1 je více difuzní ve srovnání se zonalitou spinelidů u skupin 2 a 3. Tato difuzní zonalita u skupiny 1 je srovnatelná se zonalitou zjištěnou v surovinách z polských lokalit Jordanów, Jańska Góra a Wiry. Lze tedy konstatovat, že suroviny artefaktů skupin 1, 2 a 3 jsou v zonalitě spinelidů výrazně podobné surovinám z Dolního Slezska, a to především surovinám z masivů Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica. Obr. 156 Mikrostruktura serpentinitového sekeromlatu č. 258 z Prostějova a serpentinitů z potencionálních zdrojových oblastí pod polarizačním mikroskopem. (A–D: XPL – vlevo; A–D: elektronová mikroskopie, BSE). Vysvětlivky k obrázku č. 156: A; C: pseudomorfózy po primárních minerálech vyplněné opakními minerály (A – sekeromlat č. 258 z Prostějova; C – lokalita Jańska Góra v masivu Gogołów-Jordanów) B; D: Zonální spinelidy (B – sekeromlat č. 258 z Prostějova; D – lokalita Tąpadła v masivu Gogołów-Jordanów) 99 Údaje získané ze spinelidů z těchto masivů a ze skupin artefaktů 1, 2 a 3 odpovídají rovněž zjištěním Kądziałka-Hofmokla et al. (2008). Autoři se zabývali mineralogií a magnetismem spinelidů Fe-Cr z chromitových a dunitových čoček z lokality Tąpadła, které se místy vyskytují v serpentinitech. Relativně vyvážený poměr magnetitové, chromitové a spinelové složky byl zjištěn v jádrech zonálních spinelidů u serpentinitů železnobrodského krystalinika (Obr. 157, podrobněji příloha III, Tab. III-3). Naopak na okraji spinelidových zrn převládá magnetitová složka, podobně jako u sekundárních spinelidů, kde převažuje téměř čistý magnetit. U těchto spinelidů byl navíc zjištěn zvýšený obsah Ti (0,07–0,15 apfu). Zonalita těchto spinelidů neodpovídá zonalitě spinelidů surovin skupin 1, 2 a 3, což podporuje i rozdílný tvar spinelidových zrn. Na rozdíl od surovin artefaktů těchto skupin jsou v železnobrodském krystaliniku zrna spinelidů místy až s dokonale omezenými krystalovými plochami. Zonalita, která nekoresponduje se zonalitou spinelidů skupiny artefaktů 1, 2 a 3, byla nalezena také u primárních spinelidů ze serpentinitů z jednotky penninika (z oblasti Bernsteinu), kde okraje spinelidových zrn jsou nabohaceny Fe, oproti jádrům, kde převažuje Cr, zatímco poměr Fe a Al je poměrně vyvážený. V sekundárních spinelidech opět převažuje magnetitová komponenta a blíží se tak složením čistému magnetitu. U serpentinitů moldanubika převažuje u spinelidů ze serpentinitů pocházejících z gföhlské jednotky v oblasti Jevišovic ve složení Cr vázaný na chromitovou komponentu a v sekundárních spinelidech magnetitová složka (téměř čistý magnetit), u ostatních lokalit moldanubika jsou primární spinelidy Al- nebo Cr-bohaté a sekundární spinelidy se blíží složením čistému magnetitu. Primární spinelidy mají často alterované okraje a obsahují odmíšeniny ilmenitu. Zonalita spinelidů, která neodpovídá spinelidům skupiny artefaktů 1, 2 a 3, byla zjištěna u spinelidů hrubšického masivu, kde v jádrech spinelidů převažoval spíše Al vázaný na spinelovou komponentu, v přechodné zóně se pak zvyšoval obsah Cr na úkor Al a při okraji spinelidů byl dominantní Fe vázaný na magnetitovou komponentu. Nezonální spinelidy kutnohorsko-svrateckého krystalinika byly v centrální části Al-bohaté (lokalita Kutná Hora). V tomto případě se spíše jednalo o obrůstání primárního Al-bohatého spinelidu sekundárními spinelidy s převahou magnetitové komponenty. V serpentinitech staroměstského krystalinika byla zjištěna primární Cr-bohatá korodovaná zrna spinelidů a novotvořené spinelidy, které byly tvořeny téměř čistým magnetitem (Obr. 157, podrobněji příloha III, Tab. III-3), což nekoresponduje s charakterem spinelidů skupiny artefaktů 1, 2 a 3. U serpentinitů mariánskolázeňského metabazitového komplexu (lokalita Mnichov) a saxothuringika (lokalita Hohenstein-Ernstthal) nebyla zjištěna zonalita spinelidů. Primární spinelidy byly pouze slabě nabohaceny Cr a jinak převažoval Fe vázaný na magnetitovou komponentu. Sekundární spinelidy byly tvořeny převážně čistým magnetitem, proto lze tyto oblasti jako možné zdroje pro skupiny artefaktů 1, 2 a 3 vyloučit. Zonální spinelidy ze surovin artefaktů skupiny 4 inklinují při porovnání s ostatními zdroji rovněž spíše k polským zdrojům. Na základě srovnání uvedeného v diagramech na Obr. 157 (podrobněji příloha III, Tab. III- 1 až III-5) se jako potenciální zdroje pro skupinu artefaktů 1, 2 a 3 nejeví jako pravděpodobné zdroje z oblasti penninika z okolí Bernsteinu, ani z oblasti Möll Valley, úplně odlišné složení mají spinelidy ze serpentinitů z oblasti Moosgraben (Mikuš – Spišiak 2007, Vielreicher 1991, Bernardini et al. 2010). Rovněž nelze hledat potenciální zdroj pro tyto suroviny v jednotkách východního lugika (staroměstské krystalinikum), moldanubika, saxothuringika (lokalita Hohenstein-Ernstthal) a mariánskolázeňského metabazitového komplexu (lokalita Mnichov), kde se zonální spinelidy nevyskytují, nebo v jednotkách českého západního lugika (železnobrodské krystalinikum), kde se zonální spinelidy vyskytují, ale charakter zonality je odlišný. Suroviny skupin 1, 2 a 3 neodpovídají charakterem zonality primárních spinelidů neinklinují ani některým částem moldanubika (hrubšický masiv) a penninika. Žádnému z uvedených zdrojů složením spinelidů příliš neodpovídají skupiny 6 a 7, jejichž suroviny 100 kromě spinelidů obsahují i relikty primárních minerálů a výrazně se tak liší od skupin artefaktů 1, 2, 3 a 4. Obr. 157 Porovnání chemického složení spinelidů ze serpentinitových artefaktů a ze serpentinitů z Dolního Slezska v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al. Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): 1, 2, 3, 4, 6, 7 – označení skupin artefaktů, A1, A4 – masiv Gogołów-Jordanów; A2, A5 – masiv Braszowice-Brzeźnica, A3 – masiv Szklary, B1 – penninikum (oblast Bernsteinu), B2 – Möll Valley (penninikum), B3 – Kanitzriegel, B4 – Rumpersdorf, B5 – Kinberg, B6 – Steinbach, B7 – Moosgraben (helvetikum / flyšová zóna), C – saxothuringikum, D – železnobrodské krystalinikum (západní lugikum), E1, E2 – moldanubikum, F – staroměstské krystalinikum (východní lugikum), G – kutnohorsko-svratecká oblast, I1 – mariánskolázeňský metabazitový komplex (bohemikum), I2 – letovické krystalinikum (bohemikum) Na rozdíl od suroviny artefaktů ze skupin 1, 2 a 3 jsou zpravidla ve skupinách artefaktů 6 a 7 a v serpentinitech z jiných potenciálních zdrojů (západní a východní české lugikum, penninikum v okolí Bernsteinu, moldanubikum, brněnský masiv) zachovány primární minerály nebo jejich relikty. V surovinách artefaktů skupiny 1, 2 a 3 ani v polských zdrojích (v masivech Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica) nebyly relikty primárních minerálů přítomny. Vzácně byly zastiženy v sekeromlatu z Brna-Starého Lískovce (skupina 1) a v serpentinitech z masivu Szklary, kdy složení zjištěných Ca-amfibolů (tremolitů) odpovídalo složení amfibolů ze serpentinitů z masivu Szklary. Pro serpentinity penninika z oblasti Bernsteinu byly typické výrazné pseudomorfózy po pyroxenech, v serpentinitech železnobrodského krystalinika v oblasti Jizerských hor bylo zjištěno výrazné zastoupení primárních pyroxenů (diopsidy, augity) a sekundárních Ca-amfibolů (tremolitů, aktinolitů) a hojně se vyskytující ilmenit tvořící často srůsty se spinelidy. Ty by složením mohly inklinovat k pyroxenům a amfibolům v artefaktech skupiny 7, kde byly převážně zjištěny rovněž diopsidy až augity a tremolity (Obr. 158A), tato skupina ovšem neodpovídá zdroji v železnobrodském krystaliniku na základě porovnání dalších analýz. Relikty primárních minerálů mají významné zastoupení i v serpentinitech moravského moldanubika, kde byly v hrubšickém masivu zastiženy Fe-Mg-Mn amfiboly (antofylity) a dle Kovář (2008) Caamfiboly (magnesiohornblendy), v serpentinitech v rámci tělesa gföhlské ortoruly v okolí Jevišovic pak Ca-amfiboly (tchermakit). Ca-amfiboly zjištěné v surovinách artefaktů skupiny 6 inklinují svým složením spíše k serpentinitům z hrubšického masivu, méně k serpentinitům železnobrodského krystalinika (Obr. 158B). Pyroxeny v surovinách artefaktů skupiny 6 mohou svým chemickým složením (diopsid, enstatit) inklinovat jak ke zdrojům z moldanubika, tak staroměstského krystalinika, ale i kutnohorsko-svrateckého krystalinika (lokalita Kutná Hora), kde byly zjištěny pyroxeny obdobného chemického složení. Zdroje v moravském moldanubiku, vyskytující se v rámci tělesa gföhlské ortoruly, jsou místy silně postižené zvětrávacími procesy, lokálně až opalizované. Relikty amfibolů (magnesiohornblendu-tchermakitu), které svým složením neodpovídají žádné skupině 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 Cr/(Cr+Al) Mg/(Mg+Fe2+) 1 1 St.Lísk 2 3 Zdětín 3 6 Ježk 4 8 Sucho 6 10 Kosíř 7 14 T-K 1147 A1 Polsko-G-J A2 Poslko-Br A3 Polsko_Sz A4 Lit-G-J A5 Lit-Br B 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 Fe3+/(Cr+Al+Fe3+) Fe2+/(Fe2+ + Mg) 1 St-Lísk 2 3 Zdětín 3 7 Prostěj 4 8 Suchohr 5 10 Kosíř 6 15 T-K 1147 1 Mold 2 Lit.-Mold 3 Kutná H 4 Mnichov 5 Hohenstein A 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 Cr/(Cr+Al) Mg/(Mg+Fe2+) 1 1 St.Lísk 2 3 Zdětín 3 6 Ježk 4 8 Sucho 6 10 Kosíř 7 14 T-K 1147 C Hohenstein E1 MOld E2 Mold-lit G Kutná H I Mnichov B 101 artefaktů, byly zjištěny také v serpentinitech z kutnohorsko-svratecké oblasti (lokalita Kutná Hora). Obr. 158 Porovnání chemického složení pyroxenů (A) z artefaktů skupiny 6 a 7 a serpentinitů z oblastí Českého masivu v ternárním klasifikačním diagramu En-Wo-Fs (Morimoto et al. 1988) a amfibolů (B) z artefaktů ze skupiny 1, 6 a 7 a serpentinitů z oblastí Českého masivu v klasifikačním diagramu Leaka et al. (1997). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury) pro A a B: 1, 6 a 7 – označení skupiny artefaktů 1, 6 a 7, A3 – polská část lugika (masiv Szklary), D – železnobrodské krystalinikum, E1, E2 – moldanubikum, F1, F2 – staroměstské krystalinikum, G – kutnohorsko-svratecká oblast, I – letovické krystalinikum (bohemikum) Kromě pyroxenů a amfibolů se u artefaktů skupiny 7 často vyskytoval chlorit, podobně jako v serpentinitech z potenciálních zdrojů z masivu Szklary v Dolním Slezsku, oblasti penninika (okolí Bernsteinu, Möll Valley), českého východního i západního lugika (železnobrodského krystalinika v oblasti Jizerských hor a staroměstského krystalinika), moldanubika a mariánskolázeňského metabazitového komplexu (lokalita Mnichov). U artefaktů skupiny 7 odpovídaly chlority chemickým složením klinochloru (Obr. 159A), podobně jako u serpentinitů staroměstského krystalinika, masivu Szklary a některých zdrojů moldanubika, u zdrojů z oblasti Bernsteinu byly zjištěny klinochlory poněkud odlišného složení. U ostatních zdrojů odpovídaly chlority svým chemickým složením penninu (Obr. 159A), což nekoresponduje s žádnou skupinou artefaktů. Obr. 159 Porovnání chemického složení chloritů (A) ze serpentinitových artefaktů a analyzovaných vzorků serpentinitů z oblastí Českého masivu a ze serpentinitů z Východních Alp v klasifikačním diagramu dle Melky (1965) a porovnání chemického složení ilmenitů (B) ze serpentinitových artefaktů a serpentinitů z oblastí Českého masivu a serpentinitů z Východních Alp v ternárním diagramu. Vysvětlivky (A): 7 – označení skupiny artefaktů 6 a 7 (artefakt L1147 č. 217 z Těšetic-Kyjovic), A3 – polská část lugika (masiv Szklary), B1 – penninikum (oblast Bernsteinu), B2 – Möll Valley (penninikum), D – železnobrodské krystalinikum, E1, E2 – moldanubikum, F – staroměstské krystalinikum, I – mariánskolázeňský metabazitový komplex diopsid hedenbergit augit wollastonit ferosilitenstatit pigeonit Wo En Fs A 0 0,5 1 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2 ) Si (apfu) 1 6 7 A3 D E1 E2 F2 G I ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B 0,0 0,5 1,0 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 Fe2+/Fe2++Mg Si (apfu) 7 Těšetice A3 Szklary B1 Bernstein B2 Moll Valley D Radčice E1 Zdar E2 Hrub_mold F Ruda I Mnichov delessit ripidolit klinochlor pennin chamositthuringit A 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 6 7 D E1 E2 F1 F2 G J Q ostatní Ca-Na Quad Na Jo,Ka, Pe, Es Jd,Ae, Ko, Je En,Fs, (Di, Hd), Wo Q = Ca + Mg + Fe+2 J = 2Na B 102 Vysvětlivky (B): 6 – artefakty skupiny 6 (artefakty z lokalit Nová Ves a Kramolín), 7 – artefakt ze skupiny 7 (artefakt L4511 č. 203 z lokality Těšetice-Kyjovice), B – penninikum (lokalita Bernstein), C – saxothuringikum (lokalita Hohenstein-Ernstthal), D – železnobrodské krystalinikum, E – moldanubikum (lokalita Žďár n. S.) U skupin artefaktů 6 a 7 byly zjištěny ilmenity, které se rovněž nacházely i v surovinách z potenciálních zdrojů z jednotky penninika (oblast Bernsteinu), saxothuringika (lokalita Hohenstein-Ernstthal), železnobrodského krystalinika (oblast Jizerských hor) a strážeckého moldanubika (lokalita Žďár n. S.). Z porovnání chemického složení ilmenitu-pyrofanitu ze serpentinitových artefaktů a serpentinitů z oblastí Českého masivu a serpentinitů z Východních Alp (jednotky penninika) v ternárním diagramu (Obr. 159B) je patrné, že ilmenity ze surovin artefaktů inklinují svým složením spíše k lokalitám z jednotky penninika a saxothuringika, pouze výjimečně k lokalitám v jednotce železnobrodského krystalinika. 10.4 XRD analýza zdrojových surovin a artefaktů Pomocí XRD analýz byly v artefaktech skupiny 2 a 3 (sekeromlaty z Prostějova, Zdětína, Syrovic) detekovány antigorit, magnetit a spinel, v artefaktu ze Syrovic navíc kalcit. Surovina artefaktu ze Slavkova byla tvořena téměř z čistého antigoritu. Jedná se tak o antigoritové serpentinity, u Syrovic o antigoritový serpentinit s kalcitem. V úlomku mlatu skupiny 1 z Těšetic-Kyjovic byl zjištěn antigorit, lizardit a chryzotil, pyroxeny, chlority a dolomity, akcesoricky se vyskytují opakní minerály, je tedy tvořen antigorit-lizarditovým serpentinitem s karbonátem a pyroxenem. U artefaktů skupiny 7 z Těšetic-Kyjovic byly detekovány antigorit, pyroxen a amfibol, z opakních minerálů spinel a magnetit, v případě artefaktu č. 203 (L4511) byl zjištěn navíc dolomit. Jejich surovinou jsou serpentinity s relikty primárních minerálů, případně s karbonáty. Ve všech vzorcích z Dolního Slezska byly zjištěny antigorit a magnetit, ve vzorcích z lokality Gogołów a Wiry navíc karbonáty (magnezit). U některých vzorků byl detekován chlorit, lizardit a amfibol. Vzorky z Braszowic a Szklary 2 vykazovaly mnohem pestřejší složení než ostatní vzorky. Ve srovnání s artefakty měly suroviny z železnobrodského krystalinika odlišné složení. Hlavními složkami jsou chlorit, mastek a antigorit, v menším množství se vyskytuje amfibol, lizardit a dolomit, místy kalcit a magnetit. Suroviny jednotky penninika z okolí Bernsteinu (Rumpersdorf, Bienenhütte) se složením blížily artefaktům skupiny 2 a 3, ale výsledky ostatních použitých analýz (EMPA, ICP, XRF, MS) k tomuto zdroji neinklinují. Vzorek z lokality Bernstein 2 má odlišné složení, byl v něm detekován antigorit, lizardit, chlorit a magnetit. V příloze X jsou shrnuty podrobné výsledky XRD analýz (Tab. X-1 a X-2) a je uveden graf se srovnáním obsahů jednotlivých serpentinových minerálů v potenciálních zdrojích a artefaktech (Obr. X-1). Na základě petrografického zkoumání, doplněného XRD analýzou, bylo možné klasifikovat skupiny artefaktů sestavené a pojmenované na základě makroskopického zhodnocení. Pro skupinu 1, označenou dle makroskopického vzhledu jako masivní artefakty ze serpentinitu s jemnozrnnou masivní strukturou, byla typická přítomnost karbonátů a velkých zrn zonálních spinelidů, serpentinové minerály byly XRD difrakcí určeny jako antigorit, lizardit a chryzotil (v žilkách). Surovinu této skupiny je možné charakterizovat jako antigorit-lizarditové serpentinity s karbonáty. U skupiny 2, označené dle makroskopického vzhledu jako artefakty z bělošedého serpentinitu s limonitickými skvrnami, byly zastiženy pouze serpentinové minerály a velká zrna zonálních spinelidů, často zatlačované karbonáty, XRD analýzou byl zjištěn pouze antigorit. Lze je označit jako artefakty z antigoritového serpentinitu s karbonáty nebo z monominerálního antigoritového serpentinitu. U skupiny 3, označené dle makroskopického vzhledu jako artefakty ze skvrnitého serpentinitu 103 s limonitickými skvrnami, byly zastiženy pouze serpentinové minerály a zrna zonálních spinelidů, rovněž zpravidla zatlačované karbonáty, XRD analýzou byl zjištěn antigorit. Podobně jako u skupiny 2 je jejich surovinou převážně antigoritový serpentinit s karbonáty nebo monominerální antigoritový serpentinit. Skupina 4 byla na základě makroskopického vzhledu označena jako artefakty ze serpentinitu s plošně paralelní až páskovanou strukturou. Bylo možné petrograficky zkoumat pouze páskované artefakty, které byly tvořeny serpentinovými minerály a spinelidy, u artefaktu z Ivanovců zatlačovanými karbonáty. V případě artefaktu ze Suchohrdel (č. 5) byly tvořeny serpentinové minerály chryzotilem, a jednalo se tak o chryzotilový serpentinit. Artefakt z Ivanovců (č. 205) byl tvořen serpentinitem s karbonáty. Artefakty skupiny 5, označené jako artefakty ze serpentinitů s matným velmi silně patinovaným povrchem s tmavými šlírami, byly zkoumány pouze na základě XRD analýzy, dle níž je možné označit surovinu jako antigoritový serpentinit s kalcitem. Artefakty skupiny 6 (artefakty ze světle zeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů), je možné na základě petrografie klasifikovat jako serpentinity s pyroxeny a amfiboly a artefakty skupiny 7 (artefakty z černozeleného serpentinitu s relikty primárních minerálů) na základě petrografie a XRD analýzy jako antigoritové serpentinity s pyroxeny a amfiboly, případně dolomitem. U skupiny 8, označené jako artefakty ze serpentinitu nefritového vzhledu, byla provedena XRD analýza, která prokázala monominerální antigoritový serpentinit. 10.5 Celkový chemismus zdrojových surovin a artefaktů Závěry petrografie a chemismu jednotlivých horninotvorných minerálů byly srovnány s výsledky celkového chemismu surovin z potenciálních zdrojů a artefaktů. Pro srovnání artefaktů s potenciálními zdroji bylo nutné korelovat výsledky analýz získaných metodou ICP, PGAA a XRF (výsledky analýz příloha III, Tab. III-24 a III-26). Pro některé z prvků byl nalezen poměrně dobrý stupeň shody, který je patrný v grafu na Obr. 160. Obr. 160 Příklad porovnání výsledků získaných u vybraných oxidů pomocí metody ICP (ACME) a pomocí ručního XRF-spektrometru na příkladu analyzovaného vzorku serpentinitu z potenciálního zdroje Braszowice (A) a serpentinitového artefaktu z Těšetic-Kyjovic č. 218 (B). Vysvětlivky: 1 – jednotlivá měření získaná pomocí ručního XRF-spektrometru, 2 – měření pomocí metody ICP z ACME, 3 – průměr měření získaných pomocí ručního XRF-spektrometru Bylo provedeno srovnání výsledků získaných pomocí obou metod. U metody XFRspektrometru byla porovnána jak jednotlivá měření, tak jejich průměrná hodnota, s níž bylo dále pracováno. Pro některé prvky, resp. oxidy byl nalezen poměrně dobrý stupeň shody (Mg, Si, Fe, Cr, Ni, Mn, Ti). Příklad porovnání vybraných oxidů je uveden v grafech na Obr. 160 na příkladech zdrojové lokality Braszowice a artefaktu z lokality Těšetice-Kyjovice č. 218. Poměry vybraných prvků a oxidů byly vyneseny do grafů na Obr. 161 až 163. Suroviny artefaktů skupin 1, 2 a 3 měly hodnoty mg# = 0,66 až 0,89, artefakty ze skupiny 4 v rozmezí 1 0.75 0.5 0.25 0 10.750.50.250 0 0.25 0.5 0.75 1 MgO > 1 (XRF) Braszowice 2 (ACME) Braszowice 3 (Ø XRF) Braszowice průměr) A 1 0.75 0.5 0.25 0 10.750.50.250 0 0.25 0.5 0.75 1 MgO > 1 (XRF) Art T-K (L1138) 2 (ACME) ArtT-K (L1138) 3 (Ø XRF) Art T-K (L1138) B 104 0,82 až 0,89. U skupiny 5 se hodnoty mg# pohybovaly v širším rozmezí od 0,64 do 0,91, podobně jako u skupiny 7 s rozmezím 0,65–0,87. Naopak u skupiny 6 byly hodnoty mg# v poměrně úzkém intervalu 0,78–0,82, obdobně jako u skupiny 8 (0,79–0,89). Suroviny z Dolního Slezska měly hodnoty mg# = 0,73 až 0,86, čímž odpovídaly surovinám artefaktů skupin 1, 2 a 3. U serpentinitů moldanubika se hodnoty mg# pohybovaly v širším v rozmezí (0,61–0,98), což přímo nevylučuje příslušnost skupiny 1, 2 a 3 k těmto zdrojům. Ta však byla poměrně spolehlivě vyloučena na základě dalších použitých metod. Suroviny z železnobrodského krystalinika byly ve srovnání s ostatními zdroji a surovinami artefaktů více nabohacené Fe, s hodnotami mg# = 0,56 až 0,67. Surovina z jednotky penninika z oblasti Bernsteinu (vzorek Bernstein 1) byl více nabohacen Fe (mg# = 0,57–0,64), podobně jako zdroje železnobrodského krystalinika, naopak vzorek Bernstein 2 měl hodnotu mg# = 0,76, podobně jako suroviny z oblasti Möll Valley v jednotce penninika s hodnotou 0,79 (Bernardini et al. (2010) a suroviny pocházející z alpského krystalinika z oblasti Grazu z okolí řek Mur, Utsch a Mürz s hodnotami v rozmezí 0,61–0,83 (Flügel 1975). Naopak suroviny z hranice helvetika a flyšové zóny z oblasti Moosgraben (Vielreicher 1991) jsou velmi výrazně nabohacené Fe, kdy hodnota mg# je 0,18. Zdroje z železnobrodského krystalinika, penninika i Východních Alp je možné pro většinu skupin artefaktů jako potenciální zdroje výsledků vyloučit, artefakty mají zpravidla vyšší hodnoty poměru Mg#. Prokazatelně to nelze konstatovat u skupiny artefaktů 6 a 7. Málo pravděpodobné potenciální zdroje, na jejichž použití nepoukazují výsledky jiných analýz, a to zdroje ze sobotínského masivu v moravosileziku, z oblasti Slovenska (Dobšiná, Jaklovce, Breznička, Rožnava) a saxothuringika, není možné na základě použití této metody spolehlivě vyloučit. U všech se hodnoty mg# pohybují ve velmi podobném rozmezí (0,78–0,89), ve srovnatelném poměru se nachází i hodnoty pro skupiny artefaktů. Obdobná situace je u serpentinitů bohemika (mariánskolázeňský komplex, ranský masiv, serpentinity v okolí českého křemenného valu). Ty mají zpravidla široký rozsah hodnot mg#, které se pohybují v rozmezí 0,64–0,95, pouze u železnohorského plutonu je rozmezí poměrně úzké (0,80–0,82). Všechny artefakty byly poměrně bohaté na obsah Ni (Obr. 162). U skupin artefaktů 1, 2 a 3 se pohybuje obsah Ni od 328 do 2198 ppm, s průměrnou hodnotou 1215 ppm, podobně jako u skupiny artefaktů 4 (442–2170 ppm). U skupiny artefaktů 5 jsou hodnoty Ni poněkud nižší (384–1677 ppm), stejně jako u skupiny 8 (867–1493 ppm), u které se hodnoty pohybují v relativně úzkém rozmezí. V užším rozmezí se obsahy Ni pohybují rovněž u skupiny artefaktů 6 (865–1935 ppm) a skupiny artefaktů 7 (734–1728 ppm). Suroviny z Dolního Slezska mají poměrně vysoké obsahy Ni (1237–2187 ppm, s průměrnou hodnotou 1786 ppm). U zdrojů z oblasti Bernsteinu a Východních Alp se obsah Ni pohyboval v širším rozmezí 729–3054 ppm, ještě větší rozsah obsahu Ni měly hodnoty u zdrojů ze staroměstského krystalinika (909–4199 ppm) a moldanubika (763–7253 ppm), ale i slovenské zdroje (do 4077 ppm). U zdrojů z železnobrodského krystalinika se obsahy Ni pohybují v užším rozmezí (894–1179 ppm). Serpentinity bohemika mají nízké obsahy Ni, výjimku s vyššími obsahy Ni tvoří ranský masiv (do 1781 ppm) a mariánskolázeňský komplex (2036–3690 ppm), stejně jako u surovin z kutnohorsko-svrateckého krystalinika (1952–2800 ppm) a saxothuringika (1758–3100 ppm). U serpentinitů sobotínského masivu (moravosilezikum) nebyl obsah Ni detekován. Při porovnání s daty zjištěnými měřením na skupinách artefaktů je možné konstatovat, že žádná skupina artefaktů neinklinuje ke zdrojům z oblasti Bernsteinu, Východních Alp a železnobrodského krystalinika. Jako nepravděpodobné se jeví i zdroje z moldanubika a zdroj v okolí Mnichova v mariánskolázeňském komplexu, ostatní potenciální zdroje nelze vyloučit. Na základě porovnání obsahu Cr2O3 vs. Fe2O3 (Obr. 163) je možné konstatovat, že žádná ze skupin artefaktů neinklinuje k části zdrojů moldanubika, ranského masivu, železnohorského masivu, drobných výskytů v oblasti českého křemenného valu a 105 mariánskolázeňského masivu (lokalita Mnichov). U ostatních zdrojů i všech skupin artefaktů se obsah Cr2O3 pohyboval do cca 1,5 hmot. % a nelze tak na základě toho určit, ke které ze zdrojových lokalit inklinují. Z uvedených binárních diagramů (Obr. 161 až 163) lze konstatovat, že z dat naměřených z velké části ručním XRF-spektrometrem není možné spolehlivě určit provenienci artefaktů. Bylo možné pouze potvrdit výsledky makroskopických a petrografických zkoumání, z nichž vyplývá, že artefakty skupiny 1, 2 a 3 inklinují ke zdrojům z Dolního Slezska a naopak, že zdroje z Východních Alp, okolí Bernsteinu a železnobrodského krystalinika je možné pro všechny skupiny artefaktů vyloučit, a část lokalit moldanubika a bohemika (především zdroj z okolí Mnichova) se nejeví jako pravděpodobná. Lokality moravského moldanubika (okolí Jevišovic, Hrubšic a Mohelna) nevykazují významný rozdíl od zdrojů v Dolním Slezsku. Ostatní lokality nelze na základě této metody jako potenciální zdroje vyloučit. Obr. 161 Porovnání celkového chemismu serpentinitových artefaktů a analyzovaných vzorků serpentinitů z oblastí Českého masivu a z Východních Alp v diagramu SiO2 vs. Mg / (Mg + Fet). Vysvětlivky ( – provedené analýzy, □ – analýzy získané z literatury): Diagramy 1–8: 1–8 označení skupin artefaktů Diagram A: A1 – polská část lugika (masiv Gogołów-Jordanów, Braszowice-Brzeźnica a Szklary), A2 – polská část lugika – masiv Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica, B1 – penninikum (oblast Bernsteinu), B2 – Möll Valley (penninikum), B3 – Moosgraben (helvetikum / flyšová zóna), D1, D2 – železnobrodské krystalinikum, F1, F2 – staroměstské krystalinikum Diagram B: E1, E2 – moldanubikum Diagram C: C1 – saxothuringikum (oblast Hohenstein-Ernstthal), C2 – saxothuringikum, G1, G2 – kutnohorskosvratecké krystalinikum, J – Centrální Západní Karpaty, K – moravosilezikum (sobotínský masiv), BM – brněnský batolit Diagram D (bohemikum): I1, I2 – mariánskolázeňský metabazitový komplex (lokalita Mnichov), L1 – serpentinity v okolí českého křemenného valu, L2 – železnohorský masiv, L3 – ranský masiv 106 Obr. 162 Porovnání celkového chemismu serpentinitových artefaktů a analyzovaných vzorků serpentinitů z oblastí Českého masivu a z Východních Alp v diagramu Ni vs. mg#. Vysvětlivky: viz Obr. 161. Obr. 163 Porovnání celkového chemismu serpentinitových artefaktů a analyzovaných vzorků serpentinitů z oblastí Českého masivu a z Východních Alp v diagramu Cr2O3 vs. Fe2O3. Vysvětlivky: viz Obr. 161. 107 10.6 Určení provenience pomocí statistických metod U dat získaných XRF analýzami, případně ICP nebo PGAA analýzami, bylo provedeno statistické zhodnocení podobnosti, resp. nepodobnosti artefaktů jednotlivých skupin s potenciálními zdrojovými lokalitami pomocí shlukové analýzy (Wardovy metody) a analýzy hlavních komponent (PCA), podrobně v příloze IV. Vzhledem k tomu, že nebylo možné na artefaktech i na vzorcích ze zdrojových lokalit aplikovat stejné metody, mohou být statistické analýzy ovlivněny rozdíly mezi jednotlivými metodami a chybou měření. Proto byly při vyhodnocení využity pouze výsledky získané při zpracování disertační práce, u nichž byla ověřena určitá korelovatelnost. Data ze vzorků publikovaných v literatuře a analyzovaných v průběhu času v různých laboratořích s rozdílnou chybou měření nebyla do statistického zpracování dat zahrnuta. Výjimkou byly polské lokality, které se jeví jako pravděpodobný zdroj a bylo tak zásadní ověřit tento předpoklad i na základě této metody, a proto byla použita všechna dostupná data. 10.6.1 Shluková analýza (Wardova metoda) Statistickým zhodnocením byl potvrzen předpoklad vycházející z výsledků jiných použitých metod, že polské lokality jsou pravděpodobným zdrojem pro část artefaktů ze skupin 1, 2 a 3. U některých artefaktů skupiny 2, které vykazovaly typologickou vazbu na typ tzv. sekeromlatu typu Ślęża, popsaného z předpokládané zdrojové oblasti v Polsku, byl potvrzen předpoklad, že i na základě statistického zhodnocení silně inklinují k polským zdrojům, např. Prusinovice, Zdětín (Obr. 164A). K polským zdrojům inklinují i některé artefakty z dalších skupin. Kromě těchto skupin se jeví suroviny z Dolního Slezska jako potenciální zdroj pro artefakty skupiny 8, s výjimkou artefaktu č. 95 ze Ctidružic. Jak již ukazovaly výsledky jiných použitých metod, potvrdilo toto statistické porovnání předpoklad, že pro artefakty skupiny 7 je možné polské suroviny jako potenciální zdroj vyloučit (Obr. 164B), nepravděpodobné se jeví i pro skupinu 6 (příloha IV, Obr. IV-10). Vzhledem k tomu, že hlavním znakem skupin 6 a 7 je přítomnost reliktů primárních minerálů, bylo uvažováno s možností jejich provenience v železnobrodském krystaliniku, kde se v serpentinitech rovněž vyskytují relikty pyroxenů a amfibolů. Přes prvotní dojem, že by se mohlo jednat o zdroj pro tyto suroviny, další použité metody naznačovaly, že tyto skupiny k němu spíše neinklinují. Na základě této metody bylo možné poměrně spolehlivě potvrdit vyloučení serpentinitů železnobrodského krystalinika jako možného zdroje pro artefakty skupiny 6 a 7 a rovněž i pro naprostou většinu všech studovaných artefaktů. Zdroje pro tyto dvě skupiny je nutné hledat v jiných oblastech s výskytem serpentinitů s přítomností reliktů primárních minerálů. Byly proto porovnány s již publikovanými daty z brněnského batolitu (Štelcl – Weiss et al. 1986). Jak je patrné na Obr. 165, došlo k výrazné shodě většího počtu artefaktů z obou skupin se zdroji z metabazitové zóny brněnského batolitu. Ze skupiny 7 vykazovaly shodu oba artefakty z Těšetic-Kyjovic, artefakt z Ivanovců a Znojma-hradu, ze skupiny 6 pak oba artefakty z Vedrovic, artefakt z Kosíře, Jaroměřic, Malého Dešova a Rozdrojovic. Ostatní artefakty skupiny 6 vytvořily skupiny se stejnými vlastnostmi, která k těmto zdrojům neinklinuje. Je ovšem nutné konstatovat, že není možné určit provenienci artefaktů nebo jejich skupin pouze na základě využití této metody. Některé artefakty odpovídají i několika potenciálním zdrojům. Není proto možné určit provenienci pouze na základě využití XRF analýz a následným statistickým zhodnocením, vždy je nutná kombinace různých metod. Problém může být rovněž v tom, že do statistického zhodnocení bylo zahrnuto několik různých druhů metod. Vhodné je však hodnotit data získaná pouze jedním typem metody k určení celkového chemismu. Jako doplňková metoda pro potvrzení výsledků jiných použitých metod se ovšem jeví toto statistické zhodnocení jako přínosné, protože závěry, které byly předpokládány na 108 základě syntézy jiných použitých metod, byly na základě využití statistické analýzy dat v podstatě potvrzeny a v některých případech je tato metoda doplnila o nové poznatky. Níže na Obr. 164 a 165 jsou uvedeny vybrané dendrogramy (barevně označeny skupiny vykazující vysoký stupeň shody), ostatní dendrogramy jsou uvedeny v příloze IV (Obr. IV-1 až IV-12). Obr. 164 Dendrogramy: A – porovnání artefaktů skupiny 2 a zdrojů z Dolního Slezska; B – porovnání artefaktů skupiny 7 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. 165 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupin 6 a 7 se zdroji z brněnského batolitu. 10.6.2 Analýza hlavních komponent (PCA) Podobné výsledky přinesla analýza hlavních komponent, kterou bylo prokázáno, že část artefaktů skupiny 1, 2 a 3 inklinuje k polským zdrojům jednotky lugika (příloha IV, Obr. IV- 33 až IV-35). Pro část artefaktů skupin 4, 5 a 8 polské zdroje rovněž nelze vyloučit, naopak skupiny 6 a 7 k nim téměř jistě neinklinují (příloha IV, Obr. IV-35 až IV-40). Při porovnání se zdroji ze staroměstského krystalinika bylo zjištěno, že nebudou pravděpodobně zdrojem pro suroviny artefaktů skupiny 1 (příloha IV, Obr. IV-26). U skupiny 3 nelze jednoznačně prokázat, že se nejedná o jejich provenienční oblast (příloha IV, Obr. IV-28). Větší část 109 artefaktů skupin 2 a 5 ke staroměstskému krystaliniku spíše neinklinuje, pro část artefaktů z těchto skupin tuto oblast nelze vyloučit (příloha IV, Obr. IV-27 a IV-30). U skupin 4, 6, 7 a 8 je poměrně jasně patrné, že těmto zdrojům neodpovídají (příloha IV, Obr. IV-29 až IV-32). Železnobrodské krystalinikum je možné vyloučit jako potenciální zdroj pro naprostou většinu artefaktů (příloha IV, Obr. IV-25). Zdroje z moldanubika se nejeví jako příliš pravděpodobné pro velkou část artefaktů všech skupin (příloha IV, Obr. IV-13 až IV-18). Jako možný zdroj přichází moldanubikum v úvahu jen pro malý počet artefaktů, a to ze skupiny 1 (na základě výsledků ICP i XRF analýzy) pro artefakt z Těšetic-Kyjovic (č. 218), pro artefakty z Křepic (č. 24 a 149) a artefakt z Holštějna (č. 120). Ze skupiny 2 jsou to artefakty ze Sivic (č. 72), Blazic (č. 121), Podivína (č. 9) a Veselíčka (č. 167), ze skupiny 3 jsou to Lidéřovice (č. 134) a Slavíkovice (č. 54). Ve skupinách 4, 6, 7 a 8 nebyly téměř zastiženy artefakty odpovídající moldanubiku (příloha IV, Obr. IV-22 a IV-24). Vzorek Bernstein 2 je možné vyloučit jako surovinu využívanou pro všechny skupiny artefaktů. Vzorek Bernstein 1 nebude pravděpodobně materiálem využívaným k výrobě artefaktů skupin 1, 2 a 3, i když to nelze na základě této metody srovnání dat spolehlivě vyloučit, podobně jako u lokality Mnichov z mariánskolázeňského metabazitového komplexu a Kutná Hora v kutnohorském krystaliniku (příloha IV, Obr. IV-19 až IV-21). Kromě vzorku Bernstein 2 nebylo u artefaktů skupiny 5 možné vyloučit žádnou z porovnávaných potenciálních lokalit (Mnichov, Kutná Hora, Hohenstein-Ernstthal a Bernstein 1 (příloha IV, Obr. IV-23). Naopak ani k jedné z nich evidentně neinklinují artefakty skupiny 4, 6, 7 a 8 (příloha IV, Obr. IV-22, IV-24). Zdroji Hohenstein-Ernstthal v saxothuringiku neodpovídají rovněž artefakty skupiny 1 a 3, pro skupinu 2 jej není možné spolehlivě vyloučit (příloha IV, Obr. IV-19 až IV-21). Artefakty skupiny 6 a 7, typické přítomností reliktů primárních minerálů, neodpovídají na základě těchto srovnání žádnému ze zdrojů. Byly proto porovnány s již dříve publikovanými daty z brněnského batolitu (Štelcl – Weiss et al. 1986), v němž byly zastiženy horniny podobného charakteru. U skupiny 6 k tomuto zdroji inklinoval artefakt z Kosíře, Jaroměřic, Malého Dešova a Vedrovic 2, a u skupiny 7 oba artefakty z Těšetic-Kyjovic, artefakt z Rozdrojovic a Ivanovců 1. Na základě uvedeného statistického porovnání lze také konstatovat, že v rámci skupiny 7 vykazují vzájemnou výraznou shodu oba artefakty z Těšetic-Kyjovic, podobně jako artefakty z Kobeřic a Tvarožné nebo v rámci skupiny 6 artefakty z Nové Vsi a Kramolína. 11 DISKUZE 11.1 Provenience artefaktů v Dolním Slezsku Na základě všech zjištěných poznatků a shrnutí rešeršních údajů se pro artefakty skupiny 1, 2 a 3 jako nejpravděpodobnější potenciální zdroj jejich surovin jeví oblast Dolního Slezska, a to především masiv Gogołów-Jordanów, odkud je známo dobývání této suroviny během období eneolitu (Wojciechowski 1983, 1988). Tato oblast by mohla být potenciálním zdrojem i pro suroviny skupiny 8, případně 5 a 4. Na základě petrografického zhodnocení a chemismu jednotlivých minerálů byla u artefaktů ze skupin 1, 2 a 3 zjištěna výrazná podobnost se zdroji v Dolním Slezsku. Typickými znaky jsou vysoký stupeň serpentinizace, místy až chloritizace, velká zrna primárních zonálních spinelidů, pseudomorfózy vyplněné minerály spinelidové skupiny, žádný obsah reliktů primárních minerálů, místy přítomnost karbonátů. Primární spinelidy jsou velmi silně zonální, se složením měnícím se směrem od jádra k okrajům. Porovnání skupin artefaktů 1, 2 a 3 se surovinami z potenciálních zdrojových oblastí na základě makroskopického studia surovin, petrografických popisů a studia základních horninotvorných 110 minerálů na mikrosondě podporuje myšlenku, že původ surovin k výrobě artefaktů v období eneolitu byl v Dolním Slezsku. U surovin artefaktů těchto skupin je na základě popsaných vlastností, a především zonality primárních spinelidů, patrná výrazná podobnost se zdroji z masivu Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brźeznica. Je možné konstatovat, že tyto masivy poskytují serpentinity vhodné k výrobě kamenné broušené industrie. Tyto serpentinity mají zelené až černozelené zbarvení, zpravidla se skvrnitou až masivní strukturou, místy s makroskopicky patrnými zrny magnetitu. Suroviny z masivu Szklary se naopak vzhledem k silnému tektonickému postižení a vysokému stupni navětrání jeví jako surovina nevhodná k výrobě kamenné broušené industrie. Fakt, že některé suroviny artefaktů těchto skupin inklinují k lokalitám v Dolním Slezsku, potvrzuje i typologická vazba některých artefaktů z těchto skupin na typ sekeromlatu (tzv. sekeromlat typu Ślęża), který byl popsán z předpokládané provenienční oblasti v okolí hory Ślęża. Kolem ní se koncentrují i archeologické nálezy. V období kultury se šňůrovou keramikou se předpokládá import těchto sekeromlatů, resp. suroviny na území Moravy a do české části Slezska právě z této oblasti (Přichystal 2009). Vzhledem k tomu, že z Polska jsou známy doklady dobývání z období kultury s nálevkovitými poháry z Jańske Góry v masivu Gogołów-Jordanów (Přichystal – Šebela 1992; Wojciechowski 1983, Wojciechowski 1988), je velmi pravděpodobné, že provenienční oblastí je právě masiv Gogołów-Jordanów. Výjimečnost této oblasti rovněž podtrhuje, pro východní část střední Evropy, zcela ojedinělý výchoz nefritu u osady Jordanów Śląski Přichystal (2009). Obr. 166 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů kultury se šňůrovou keramikou a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky (+ analýzy na artefaktech KŠK,  – analýzy na zdrojích z Dolního Polska, □ – analýzy z literatury na zdrojích z Dolního Polska): 1, 4 – masiv Gogołów-Jordanów; 2, 5, 7 – masiv Braszowice-Brzeźnica; 3, 6, 8 – masiv Szklary 111 Obr. 167 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů kultury se šňůrovou keramikou a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky (+ analýzy na artefaktech KŠK,  – analýzy na zdrojích z ostatních potenciálních zdrojových oblastí): 1, 2 – moldanubikum; 3, 4 – penninikum (oblast Bernstein); 5, 6 – bohemikum (Mnichov); 7, 8 – kutnohorské krystalinikum (Kutná Hora); 9, 10 – staroměstské krystalinikum; 11 – saxothuringikum (Hohenstein-Ernstthal) Vzhledem k tomu, že nejintenzivnější využití serpentinitů z Dolního Slezska se předpokládá během eneolitu, především v období kultury se šňůrovou keramikou, bylo provedeno srovnání artefaktů, které prokazatelně pocházejí z kultury se šňůrovou keramikou (Šebela 1999), se zdroji v Dolním Slezsku a s ostatními zdroji z Českého masivu a z penninika (oblasti Bernsteinu). Shrnutí závěrů všech použitých metod, včetně výsledků zjištěných pomocí nedestruktivních metod a jejich statistické zpracování, potvrzují využití zdrojů z masivu Gogołów-Jordanów jako surovin artefaktů z kultury se šňůrovou keramikou a poukazují na zdroj serpentinitů v blízkosti hory Ślęża. Jak je patrné z Obr. 166 surovina artefaktů nejvíce inklinuje k výskytu serpentinitů u Tąpadeł, Jańske Góry a Jordanówa. Jako využívané zdroje pro suroviny artefaktů této kultury se nejeví zdroje z Českého masivu a z oblasti Bernsteinu v penniniku (Obr. 167). V případě, že suroviny k některému z těchto zdrojů inklinovaly, bylo možné jej vyloučit na základě jiných použitých metod. 11.2 Provenience artefaktů skupiny 6 a 7 v brněnském batolitu Na základě použitých analytických metod nevykazovaly artefakty skupin 6 a 7 rysy podobné surovinám z lokalit v Dolním Slezsku, ani jiným potenciálním zdrojům v Českém masivu a penniniku, se kterými byly v této práci srovnávány. Pro suroviny těchto artefaktů byla typická masivní struktura bez zřetelné foliace a již makroskopicky nápadná přítomnost nazelenalých pyroxenů a rezavě šedých zvětralých amfibolů v základní hmotě. Je tedy možné předpokládat, že zdroj pro tyto suroviny pravděpodobně existoval v jiných oblastech než v Dolním Slezsku, pro které je typická silná serpentinizace. Vzhledem k přítomnosti reliktů primárních minerálů byla řešena možná provenience v železnobrodském krystaliniku, kde se nachází zdroj serpentinitů s již makroskopicky patrnými relikty primárních minerálů. Z této oblasti byly získávány metabazity tvořící hlavní surovinu pro výrobu broušené industrie v období neolitu (Přichystal – Šebela 1992). Na základě srovnání výsledků všech analýz mohly být však serpentinity z oblasti železnobrodského krystalinika jako zdroj poměrně spolehlivě vyloučeny. U těchto skupin se jedná především o artefakty z období neolitu, především z kultury s lineární keramikou, které byly v tomto období využívány pouze sporadicky. Lze tedy 112 předpokládat i využití lokálních surovin nebo použití serpentinitů, které se nachází v blízkosti v té době hojně využívaných zdrojů jiných surovin. Bylo proto provedeno porovnání s již dříve publikovanými daty z brněnského batolitu (Štelcl – Weiss et al. 1986, Čapek 2008), v němž byly zastiženy horniny podobného charakteru (Obr. 168). Obr. 168 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6 a 7 a zdrojů z brněnského batolitu. Vysvětlivky pro symbol □ – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů: 1 – brněnský batolit Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 U skupiny 6 tomuto zdrojů z brněnského batolitu odpovídal artefakt artefakt z Kosíře, Jaroměřic, Malého Dešova a Vedrovic 2 a u skupiny 8 oba artefakty z Těšetic-Kyjovic, artefakt z Rozdrojovic, Ivanovců 1 a Malého Dešova. Artefakty z Těšetic-Kyjovic L1147 (č. 217) a L4511 (č. 203) pocházejí z kolekce broušených artefaktů z neolitického sídliště kultury v Těšeticích-Kyjovicích, kde tvořily většinu surovinové základny metabazity typu Pojizeří (54 %) a dále zelené břidlice typu Želešice (7 %). Serpentinity se vyskytovaly na tomto sídlišti pouze vzácně, a to v počtu 3 kusy (Valová 2009). Vzhledem k tehdejším vazbám na zdroj metabazitů u Želešic (Přichystal – Šebela 1992), se pravděpodobnost využití serpentinitů z této oblasti jeví jako reálná. 11.3 Provenience artefaktu z Těšetic-Kyjovic ze skupiny 1 Dále byl zjištěno, že artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 218 (L1138) ze skupiny 1 inklinuje na základě statistického porovnání dat jak k polským zdrojům v lugiku, tak ke zdrojům moldanubika a zdroji z Kutné Hory. Tento artefakt byl již částečně studován autorkou v rámci diplomové práce (Valová 2009). S těmito zdroji bylo proto provedeno detailnější porovnání. Jedná se o artefakt z kultury s lineární keramikou, který pocházel z kolekce broušených artefaktů z neolitického sídliště kultury v Těšeticích-Kyjovicích. Je tedy opět možné využití lokálních surovin nebo použití serpentinitu z blízkosti jiných využívaných zdrojů. Z tohoto sídliště pocházely i serpentinitové artefakty L1147 a L4511 zařazené do skupiny 7 (č. 217 a 203), které inklinovaly ke zdrojům v brněnském batolitu, proto byl do porovnání rovněž zahrnut. Vzhledem k tomu, že z artefaktu č. 218 byla provedena ICP analýza, bylo možné srovnání s potenciálními zdroji na základě obsahu REE. Z Obr. 169A je patrné, že artefakt výrazně inklinuje k lokalitě Černín, naopak zdroje z oblasti Dolního Slezska a z brněnského 113 batolitu je možné vyloučit (Obr. 169B). Na základě petrografického studia surovina artefaktu lokalitě Černín neodpovídala. V obou byly sice zastiženy karbonáty, ale ve vzorku z Černína byly přítomny relikty primárních minerálů, zatímco materiál artefaktu byl kompletně serpentinizován. Rozdílný byl rovněž chemismus spinelidů. Primární spinelidy se ovšem vyskytovaly v materiálu artefaktu vzácně a nebylo možné jejich detailnější analyzování. Provenienci artefaktu v této oblasti nelze vyloučit. V případě gföhlské jednotky byly zastiženy jak vzorky s relikty původních minerálů, tak silně serpentinizované až chloritizované vzorky. Navíc se v této oblasti vyskytují barevně křemičité zvětraliny serpentinitů – tzv. plazmy, které byly v neolitu využívané k výrobě štípané industrie a jejich využití je popsáno právě ze sídliště v Těšeticích-Kyjovicích u Znojma (Přichystal 1984). Je tedy možné, že zdejší méně zvětralá surovina byla vzácněji využita i k výrobě BI. Fakt, že surovina artefaktu inklinuje spíše ke zdrojům v moldanubiku podporuje i relativně nízká hodnota magnetické susceptibility (15 × 10-3 SI jednotek), která odpovídá spíše zdrojům v moldanubiku (průměrně 10 × 10-3 SI jednotek). Obr. 169 Hodnoty REE normalizované k REE hodnotám primitivního pláště (A: porovnání artefaktu se zdroji moldanubika, Kutné Hory a brněnského batolitu, B: porovnání artefaktu se zdroji z Dolního Slezska (McDonough – Sun 1995). Vysvětlivky ( – provedené analýzy ze zdrojů, □ – analýzy získané z literatury): A: 1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 218, 2 – Černín, 3 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře), 4 – Kutná Hora, 5 – Žďár nad Sázavou; 6 – zdroje v brněnském batolitu; B: 1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 218, 2 – polské zdroje 114 12 ZÁVĚR V disertační práci je zpracována podrobná petrografická a geochemická charakteristika serpentinitů jako surovin broušených artefaktů a jejich potenciálních zdrojů, doplněná výsledky různých nedestruktivních analýz pro východní část střední Evropy. Hlavním cílem bylo charakterizovat důležité potenciální zdroje serpentinitů a pokusit se určit možnou provenienci artefaktů pomocí srovnání mikrosondových, geochemických, rentgenových a jiných nedestruktivních analýz (měření magnetické susceptibility kapametrem, měření hustoty, analýza celkového chemismu pomocí XRF analýzy). V úvahu byly brány rovněž mezikulturní kontakty tehdejší doby. Na základě studia literatury týkající se výskytů serpentinitů ve východní části střední Evropy, je možné konstatovat, že serpentinity se hojně objevují v moldanubiku, zejména v moravské a strážecké oblasti se nachází celá řada drobných, ale i větších těles. Významné výskyty jsou v jednotce lugika, především v její východní a polské části. V saxothuringiku jsou serpentinity téměř výhradně vázány na jeho německou část. V kutnohorsko-svratecké oblasti se jedná pouze o drobná tělíska. Na výskyt serpentinitů je vzhledem k jejich velikosti velmi chudá oblast bohemika a moravosilezika. Ve východní části střední Evropy jsou významné zdroje serpentinitů i mimo Český masiv. V Rakousku a Německu se jedná o zdroje v oblasti Východních Alp. Vzácně se objevují serpentinity na Slovensku v okolí Košic v rámci Centrálních Západních Karpat. Potenciální zdroje serpentinitů a lokality s nálezy serpentinitových artefaktů jsou v mapě v příloze VIII (Obr. VIII-1 a VIII-2). V nejstarším období pravěku, v neolitu, nepředstavovaly serpentinity příliš významnou surovinu. V období eneolitu jsou naopak serpentinity poměrně vyhledávanou surovinou. Ve východní části střední Evropy se nachází několik významných oblastí, které mohly být v pravěku zdrojovými lokalitami pro získávání surovin k výrobě kamenné broušené industrie. V některých z nich je i v současnosti serpentinit těžen a využíván k výrobě ozdobných a jiných předmětů. U některých lokalit existují doklady o jejich využití sahající do různých období v minulosti, od pravěku, přes středověk až po minulé století. Kromě významnějších serpentinitových těles, se v Českém masivu vyskytuje řada drobných serpentinitových tělísek, které pravděpodobně jako zdroje surovin k výrobě kamenné broušené industrie v pravěku nejsou příliš významné. Jako velmi pravděpodobné se jeví využití zdrojů v jižním Polsku, a to serpentinitů z masivu Gogolów-Jordanów, odkud je polskými autory popsáno dobývání serpentinitů v období kultury s nálevkovitými poháry (Wojciechowski 1983). Tato surovina byla distribuována jak do Dolního a Horního Slezska, tak po Odře až na naše území v období kultury še šňůrovou keramikou. Pro území Maďarska uvádí někteří autoři (Biró – Szakmány 2000, Horváth 2001) jako možnou zdrojovou lokalitu oblast Bernsteinu, kde je serpentinit těžen k výrobě ozdobných a jiných předmětů i v současné době. Pro jeho využití v pravěku ovšem zatím chybí podklady. V Německu byl téměř pět století využíván zdroj u obce Zöblitz v Sasku. Předměty z tohoto serpentinitu byly distribuovány až na území Dánska a Švédska (Schmid 1868, Sundin 2010). Existují také doklady o použití serpentinitů z Českého masivu. V pravěku mohl být využíván serpentinit od Mnichova, tzv. mnichovský serpentinit (Přichystal 2009), který byl atraktivní surovinou především na počátku 19. století (Rybařík 1993). V Křemžské kotlině se nachází zdroje serpentinitů, jejichž využití by mohlo spadat, dle nálezů artefaktů, pravděpodobně z této suroviny, až do doby bronzové (Poláček 1966). Serpentinity Českého masivu byly, dle slovenských autorů (Hovorka – Illášová 2002), distribuovány až na území Slovenska. Využití malých a špatně přístupných zdrojů v oblasti Slovenského rudohoří se nepředpokládá. 115 Při petrografickém zkoumání a studiu základních horninotvorných minerálů na mikrosondě byly v artefaktech hledány indikátory, na jejichž základě by bylo možné určit provenienci jejich surovin. Byla zjištěna přítomnost primárních spinelidů, které jsou důležitým indikátorem pro učení provenience u bazických a ultrabazických hornin, a byly pro tyto účely využity již řadou autorů (Čopjaková 2007). U některých skupin artefaktů (především 6 a 7, ojediněle skupina 3) se vyskytovaly relikty původních minerálů (pyroxeny, amfiboly), případně jiné akcesorické minerály (ilmenity), jejichž složení bylo rovněž možné porovnat se zdrojovými lokalitami. Pro určení provenience serpentinitových artefaktů se jeví jako klíčové minerální složení a chemismus serpentinitů, a to především studium spinelidů a reliktů původních minerálů. Na základě provedené rešerše a analýz je možné konstatovat, že serpentinity z moldanubika, kutnohorsko-svratecké oblasti, východní části lugika, Centrálních Západních Karpat, metabazitové zóny brněnského batolitu a masivů v jižním Polsku se od sebe liší přítomností reliktů olivínu, pyroxenu a amfibolu, dále pak složením a přítomností primárních a sekundárních spinelidů. Serpentinity z oblasti moldanubika, kutnohorsko-svratecké oblasti a bohemika se svým minerálním složením jeví pestřejší oproti serpentinitům z oblasti lugika, jižního Polska, případně Slovenska. Rozdílný je obsah reliktů původních minerálů, kdy v serpentinitech z Českého masivu jsou zpravidla zachovány relikty málo přeměněných olivínů, pyroxenů, příp. amfibolů, zatímco serpentinity z oblasti jižního Polska, lugika a Slovenska mají olivín téměř zcela serpentinizován, patrné jsou pouze relikty pyroxenů nebo jejich pseudomorfozy. Serpentinity jižního Polska mají ještě výraznější postižení serpentinizací (místy až chloritizací) než serpentinity v oblasti staroměstského krystalinika a Slovenska, ve kterých jsou často relikty pyroxenů zachovány. Uvedené výsledky byly doplněny korelací s nedestruktivními metodami. Korelace magnetické susceptibility a hustoty vedla k vyloučení moldanubika a železnobrodského krystalinika jako zdroje pro většinu artefaktů. I přes nedostatky, které byly způsobeny měřením na artefaktech, výsledky velmi dobře korespondují s výsledky jiných použitých metod a potvrzují tak, že by závislost magnetické susceptibility na hustotě mohla být vhodnou pomocnou metodou k určování provenience artefaktů. Bylo by ovšem třeba získat větší soubor dat ze zdrojových oblastí a tuto metodiku rozvinout a získat korelační rovnice a vztahy přímo pro naše území. Na základě všech využitých analytických metod a jejich porovnání byly vyčleněny dvě hlavní provenienční oblasti. Především pro artefakty z období kultury se šňůrovou keramikou, v níž byly serpentinity hojně využívanou surovinou, byla potvrzena provenience v oblasti Dolního Slezska v masivu Gogołów-Jordanów, nejpravděpodobněji v okolí hory Ślęża (lokalita Tąpadła) nebo v blízkosti lokalit Jordanów a Jańska Góra. Tato oblast se jeví jako typický zdroj pro artefakty z období eneolitu. Naopak artefakty z období neolitu (především z kultury s lineární keramikou), které jsou charakteristické přítomností reliktů primárních minerálů, inklinují ke zdrojům v brněnském batolitu v okolí Želešic. V neolitu byly serpentinity využívané pouze vzácně. V okolí Želešic se ovšem nacházel zdroj v tomto období hojně využívaných zelených břidlic, proto se využití serpentinitů z jeho blízkosti jeví jako velmi reálné. Kromě zmíněných dvou oblastí bylo zjištěno možné náhodné využití serpentinitu pocházejícího z výskytů v rámci jednotky gföhlské ortoruly během období neolitu. Tato oblast je typickou provenienční oblastí křemičitých zvětralin serpentinitů, které sloužily k výrobě štípané industrie v neolitu. Je tedy možné, že spolu s nimi mohlo dojít k ojedinělému využití čerstvější suroviny k výrobě broušené industrie. 116 13 LITERATURA De La Roche H. – Leterrier J. – Grandclaude P. – Marchal M. (1980): A classification of volcanic and plutonic rocks using R1R2-diagram and major element analyses - Its relationships with current nomenclature. – Chemical Geology, 29, 183–210. Beeger D. (1980): Mahlsteinfunde in Sachsen (Bezirke Dresden, Karl-Marx-Stadt und Leipzig-DDR) vom Neolithikum bis zum Mittelalter – Material und Herkunft. – In: Kulczycka-Leciejewiczowa A. (ed.) (1980): II Międzynarodowe seminarium petroarcheologiczne (2nd International Seminar on the Petroarchaeology) Wrocław-Sobótka 2.–4. October 1980, 142 s., Wrocław. Bendõ Z. – Oláh I. – Péterdi B. – Horváth E. (2012): Case studies on a nondestructive SEMEDX analytical method for polished stone tools and gems. – In: Braekmans D. – Honings J. – Degryse P. (eds.): 39th International Symposium on Archaeometry, Leuven, Abstracts, 136s. Berman R. G. – Engi M. – Greenwood H. J. – Brown T. H. (1986): Derivation of internallyconsistent thermodynamic data by the technice of mathematical programming: Areview with application to the system MgO-SiO2-H2O. – J. Petrol., 27, 1331–1364. Bernardini F. – De Min A. – Eichert D. – Alberti A. – Demarchi G. – Velušček A. – Tuniz C. – Kokelj E. M. (2010): Shaft-hole axes from Caput Adriae: mineralogical and chemical constraints about the provenance of serpentinitic artefacts. – Archaeometry, 53, 261–284. Bernstein K. H. – Blüher H. J. – Bolduan H. – Brause H. – Douffet H. – Hirschmann G. – Hoth K. – Lorenz W. – Mibus P. – Mucke C. – Scheumann K. H. (1972): Erläuterung zur geologischen Übersichtskarte der Bezirke Dresden, Karl-Marx-Stadt und Leipzig: 1 : 400 000. – VEB Forschung u. Erkundung Halle, Freiberg. Biel A. (2016): Zgeneralizowana mapa geologiczna pogranicza Polski, Niemiec i Czech (bez osadów czwartorzędu). Państwowy Instytut Geologiczny – PIB, 2016 (http://od.pgi.gov.pl/graf/pogranicze/gp.pdf) Biró K. T. – Szakmány G. (2000): Current state of research on Hungarian Neolithic polished stone artefacts. – Krystalinikum 26, 21–37, Brno-Stuttgart. Bucher K. – Grapes R. (2011): Petrogenesis of Metamorphic Rocks. – Springer Verlag, 441s., Berlin. Buchvaldek M. (1986): Kultura se šňůrovou keramikou ve střední Evropě I. Skupiny mezi Harcem a Bílými Karpaty. – Praehistorica XII, Praha. Burdych J. – Kodišová P. – Mařík J. – Míčka M. – Svoboda O. (2004): Průvodce historií města Mnichov. – Přírodní škola O.P.S., 60 s., Praha. Cambel B. (1951): Ultrabázická hornina od Sedlic a hadce najbližšieho okolia. – Geol. Sbor., 2, 91–105, Bratislava. Carlson C. (1984): Depositional facies of sedimentary serpentinite: selected examples from the Coast Ranges, California, San Jose Meeting. – Soc. Econ. Paleontol. Mineral., Guidebook 3, 73–126, Tulsa-Oklahoma. Coleman R. G. (1971): Petrologic and geophysical nature of serpentinites. – Geol. Soc. Am., Bull., 82, 918–987. Cressey B. A. (1979): Electron microscopy of serpentimte textures. – Canadian Mineralogist, 17, 741–756. Čapek M. (2008): Mafické a ultrabazické plutonické horniny mezi Bosonohami a Komínem. – PřF MU, MS, diplomová práce. 117 Čopjaková R. – Škoda R. – Pertoldová J. (2005): Cr-bohaté spinelidy z ultramafických hornin moldanubika. – Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 90, 89–98, Brno. Čopjaková R. (2007): Odraz změn provenience v psefitické a psamitické frakci sedimentů myslejovického souvrství (analýza těžkých minerálů). – MS, disertační práce, PřF MU, Brno. Dubińska E. – Gunia P. (1997): The Sudetic ophiolite: current view on its geodynamic model. – Geological Quarterly, 41, 1–20. Evans B. W. (1977): Metamorphism of alpine peridotites and serpentinites. – Ann. Rev. Earth Planet. Sci., 5, 397–448. Evans B. W. – Hattori K. – Baronnet A. (2013): Serpentinites: What, why, where? – Elements, 9, 99–106. Fediuk F. (1962): Vulkanity železnobrodského krystalinika. – Rozpravy Ústředního ústavu geologického, 30–36, Praha. Fediuk F. (1971): Ultramafity krkonoško-jizerské oblasti. – Acta Univ. Carol., Geol., 319– 343. Fediuk F. (2006): Komatiit-mejmečitová povaha ultrabazik železnobrodského krystalinika. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, 39, 109–110. Fediuk F. – Fediuková E. (1990): Kulovitá stavba skapolit-amfibolitové horniny v eklogitovém tělese v lomu Borek u Chotěboře. – Čas. Mineral. Geol., 35, 3, 277–285, Praha. Flügel H. W. (1975): Die Geologie des Grazer Berglandes. – Erläuterungen zur Geologischen Wanderkarte des Grazer Berglandes 1 : 100 000, herausgegeben von der Geologischen Bundesanstalt, Wien 1960.2. Aufl., Mitt. Abt. Geol. Joanneum, 288 s., Graz-Wien. Gregerová M. (1991): Serpentine-group minerals in ultrabasic rocks of the Brno Massif (the Bohemian Massif) metabasite zone. – Scripta Fac. Sci. Nat., 21, 3–18. Grömer K. (2002): Das Neolithikum im Oberösterreichischen Mühlviertel. – Archeologické výzkumy vjižních Čechách, 15, 7–54. České Budějovice. Guillot S. – Hattori K. (2013): Serpentinites: essential roles in geodynamics, arc volcanism, sustainable development, and the origin of life. – Elements, 9, 95–98. Gunia P. (1987): O znaczeniu chemizmu spineli chromowych dla petrogenezy niektórych ultrabazitów dolnoślaskich. – Archiwum Mineralogiczne, T. XLII, 2, 59–67. Gunia P. (1988): Deformation-Rekrystallization Structures of Olivines in Ultrabasites of the Braszowice-Brzeźnica Massif (Lower Silesia). – Mineralogia Polonica. Vol. 19, No. 2, 71–90. Gunia P. (1992): Petrologia skal ultrazasadowych z masywu Braszowic-Brzeźnicy (Blok Przedsudecki). – Geologia Sudetica, 16, 121–167. Gunia P. (1995): Petrology and Geochemistry of the Metabasic Rock from the Szklary Massif (Fore-Sudetic Block, SW Poland). – Bulletin of the Polish Academy of Sciences, Earth Sciences, Vol. 43, No. 2, 123–135. Gunia P. (2000): The petrology and geochemistry of mantle-derived basic and ultrabasic rocks from the Szklary massif in the Fore-Sudetic Block (SW Poland). – Geologia Sudetica, 33, 71–83. Gunia P. – Ziólkowska-Kozdrój M. – Kozdrój W. (1998): New Geochemistry of Ultrabasic Rocks from Eastern Surroundings of the Karkonosze Granite Intrusion (Sudetes, SW Poland). – Bulletin of the Polish Academy of Sciences, Earth Sciences, Vol. 16, No. 2, 93–108. 118 Hanžl P. (red.) (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s vysvětlivkami 24-113 Nové Město na Moravě. – Česká geologická služba, Praha. Hawthorne F. C. – Oberti R. – Harlow G. E. – Maresch W. V. – Martin R. F. – Schumacher J. C. – Welch M. D. (2012): IMA Report: nomenclature of the amphibole supergroup. – American Mineralogist, 97, 2031–2048. Hejtman B. (1962): Petrografie metamorfovaných hornin. – Nakladatelství československé akademie věd, 540 s., Praha. Holm N. G. – Oze C. – Mousis O. – Waite J. H. – Guilbert-Lepoutre A. (2015): Serpentinization and the Formation of H2 and CH4 on Celestial Bodies (Planets, Moons, Comets). – Astrobiology, 15, (7), 587–600. Hon R. – Šindelář J. (1966): Mineralogicko-petrografický posudek k úkolu Loužnice. – MS. Čes. Geol. služba., Geofond, P19156, Praha. Horváth T. (2001): Polished stone tools of the Miháldy-collection, Laczkó Dezső museum, Veszprém (archaeological investigation). – In: Regenye, J. (ed.): Sites and stones: Lengyel Culture in Western Hungary and beyond, 87–107, Veszprém. Hovorka D. – Illášová Ľ. (2002): Anorganické suroviny doby kamennej. – univerzita Konštantina FF, 190 s., Nitra. Hovorka D. – Ivan P. – Jaroš J. – Kratochvíl M. – Reichwalder P. – Rojkovič I. – Spišiak J. – Turanová L. (1985): Ultramafic rocks of the Western Carpathians. – Czechoslovakia., Geol. úst. D. Štúra, 1-258, Bratislava. Hruška B. – Bajer A. (2005): Hadcové horniny vybraných lokalit ČR a SR, jejich mineralogie, petrografie, geochemie a podrobná charakteristika zvětralinových a půdních pokryvů: Serpentinite rocks of selected localities in ČR and SR. – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 144 s., Brno. Chaloupský J. et al. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. – Ústř. Úst. Geol, 288 s., Praha. Chmielewski T. J. – Romanow J. (2015): Pozostałości kurhanu odkrytenastanowisku 6 w Wysokiej, gm. Kobierzyce. Przyczynki do badań nad kulturą ceramiki sznurowej na Nizinie Śląskiej. – Śląskie Sprawozdania Archeologiczne, Wrocław, 57, 31–64. Janatka J. (1984): Spinel minerals in ultrabasic rock sof the Letovice Metaophiolite komplex. – Acta Univertatis Carolinae-Geologica, 3, 285–299. Janoušek V. – Farrow C. M. – Erban V. – Trubač J. (2011): Brand new Geochemical Data Toolkit (GCDkit 3.0) – is it worth upgrading and browsing documentation? (Yes!). Geol. Výzk. Mor. Slez., 18, 26-30. Kądziałko-Hofmokl M. – Delura K. – Bylina P. – Jeleńska M. – Kruczyk J. (2008): Mineralogy and magnetism of Fe-Cr spinel series minerals from podiform chromitites and dunites from Tąpadła (Sudetic ophiolite, SW Poland) and their relationship to palaeomagnetic results of the dunites. – Geophysical Journal International, 175, 885–900. Kantor J. (1956): Serpentinity južnej časti Spišsko-gemerského rudohoria. – Geol. Práce, Zprávy 6, 3–34, Bratislava. Klápová H. – Novák M. (1997): Petrogenetické vztahy ultramafických hornin na tektonickém rozhraní lugika a silezika. – Závěrečná zpráva grantu GA UK č. 172/95, Ústav petrologie a strukturní geologie PřF UK, 48 s., Praha. 119 Klein P. – Paděra K. (1971): Dva typy serpentinizovaných peridotitů v zářezu u Hamrů sz. od Křemže. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III–2– 3 za rok 1966–1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Klomínský J. (ed.) – Adamová M. – Burda J. – Jarchovský T. – Kachlík V. – Kořán V. – Kříbek B. – Manová M. – Nekovařík Č. – Šalanský K. (2000): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 03–322 Jablonec nad Nisou. – 1. vyd., ČGÚ, 80 s., Praha. Adamová M. – Burda J. – Jarchovský T. – Kachlík V. – Klomínský J. (ed) – Kořán V. – Kříbek B. – Manová M. – Nekovařík Č. – Šalanský K. (2000): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, 03-322 Jablonec nad Nisou. – MS, Čes. geol. úst., Praha. Knížetová L. – Pecina P. – Pivničková M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982–1985. – Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Bohemia centralis 16, str. 25–26, Praha. Kokta J. – Kudělásková M. – Kudělásek V. – Polický J. (1971): Ultrabazické těleso Utín. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III–2–3 za rok 1966-1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Konopásek J. – Štípská P. – Klápová H. – Schulmann K. (1998): Metamorfní petrologie. – Scripta UK, Karolinum. 241 s., Praha. Koštuřík P. (1984): Užití kamene v pravěku. – Regionální muzeum v Mikulově a OV Socialistické akademie ČSSR Břeclav, 35 s. Kovář O. (2008): Puklinová karbonátová mineralizace hrubšického serpentinitového tělesa. – MS, diplomová práce, PřF MU, Brno. Kratochvíl F. (1947): Příspěvek k petrografii českého krystalinika. – Sborník Státního geologického ústavu Republiky československé, 14, 449–536. Kryza R. – Pin C. (2010): The Central-Sudetic ophiolites (SW Poland): petrogenetic issues, geochronology and palaeotectonic implications. – Gondwana Research, 17, 292–305. Kudělásek V. (1965): Comparaison du chmisme de certaines ultrabasites moldanubienes. – Geochem. V Československu, 47–65, Ostrava. Kudělásková M. (1972): Chemismus některých granátických serpentinitů moravské části moldanubika. – Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, řada hornickogeologická, roč. XVIII, č. 3, čl. 328, 113–120. Ostrava. Kudělásek V. – Polický J. – Sadílek M. – Zamarský V. (1971a): Bazická a ultrabazická tělesa v okolí Šlapanova. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III-2-3 za rok 1966-1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Kudělásek V. – Polický J. – Raclavský K. – Zamarský V. (1971b): Ultrabazická tělesa od Žďárce. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III-2-3 za rok 1966-1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Kufel-Diakowska B. – Skuła M. (2015): Life and afterlife of tools: Axes of the Corded Ware culture in morpho-functional analysis. – Sprawozdania Archeologiczne, 67, 57–65. Kynický J. et al. (2005): Metamorfované horniny v kostce. – Mendelova univerzita v Brně. 112 s., Brno. Le Maitre R. W. (ed.), (2002): Igneous Rocks: A Classification and Glossary of Terms: Recommendations of the International Union of Geological Sciences, Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. – Cambridge University Press, Cambridge. 120 Leake B. E. – Woolley A. R. – Arps C. E. S. – Birch W. D. – Gilbert M. C. – Grice J. D. – Hawthorne F. C. – Kato A. – Kisch H. J. – Krivovichev V. G. – Linthout K. – Laird J. – Mandarino J. A. – Maresch W. V. – Nickel E. H. – Rock N. M. S. – Schumacher J. C. – Smith D. C. – Stephenson N. C. N. – Ungaretti L. – Whittaker E. J. W. – Youzhi G. (1997): Nomenclature of amphiboles: Report of the Subcommittee on Amphiboles of the International Mineralogical Association, Commission on New Minerals and Mineral Names. – Am. Mineral., 82, 1019–1037. Leonhardt D. (1995): Die Geologische Übersichtskarte der Freistaates Sachsen 1 : 400 000. Karte ohne känozoische Sedimente. – Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie Bereich Boden und Geologie, Dresden. Majerowicz A. – Pin C. (1994): The main petrological problems of the Mt. Ślęża ophiolite complex, Sudetes (Poland). – Zentralblatt für Geologie und Paläontologie, 2 (9/10), 989– 1018. Majerowicz A. – Wojcik A. – Gunia P. – Cholewa P. (2000): Comparatice study of serpentinite textures and rock material of Neolithic artefacts from Lower Silesia (SW Poland). – Krystalinikum, 26, Brno. Maňour J. (1987): Šlichová prospekce. – ÚÚG, 84 s., Praha. Matějovská O. (ed.) (1991): Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 24–33 Moravský Krumlov. – ČGÚ Praha. Mathe G. (1971): Die Serpentinit-Vorkommen bei Zöblitz und ihre Nutzung. Zur Geschichte eines 500jährigen Erwerbszweiges im Erzgebirge. – In: Sächsische Heimatblätter, Heft 5/1971, 224–228. McDonough W. F. – Sun S. S. (1995): The Composition of the Earth. – Chemical Geology, 120, 223–253. Medaris G. – Wang H. – Jelínek E. – Mihaljevič M. – Jakeš P. (2005): Characteristics and origins of diverse Variscan peridotites in the Gföhl Nappe, Bohemian Massif, Czech Republic. – Lithos, 82, 1–2/1–23. Medaris G. – Jelínek E. (2004): The Mohelno peridotit: a fragment of suboceanic mantle in the Náměšť granulite. – International workshop on petrogenesis of granulites  related rocks – Excursion Guide  Abstract Volume, October 1–3, Náměšť nad Oslavou, 13–16, Brno. Melcher F. – Meisel T. – Puhl T. – Koller F. (2002): Petrogenesis and geotectonic setting of ultramafic rocks in the Eastern Alps: constrainsts from geochemistry. – Lithos, 65, 69–112. Melichar R. (1995): Styk moldanubika a svrateckého krystalinika v okolí hadcového tělesa u Věžné. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 1994, 94–95, Brno. Melka K. (1965): A proposal of classification of chlorite minerals. – Věst. Ústř. Úst. Geol., 40, 23–27. Mikuš T. – Spišiak J. (2007): Chemical composition and alteration of Cr-spinels from Meliata and Penninic serpentinized peridotites (Western Carpathians and Eastern Alps). – Geol. Quart., 51, 3, 257–270. Mísař Z. (1966): Structural History of Ultrabasic Bodies of the Letovice Crystalline Unit (Moravia). – Krystalinikum, 4, 109–125, Praha. Mísař Z. (1971): Metamorfovaná ultrabazika v okolí Nehodovky v Železných horách. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III–2–3 za rok 1966–1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. 121 Mísař Z. – Jelínek E. (1981): Uzavřeniny peridotitů, pyroxenitů, eklogitů a opálů v leptynitech moldanubika na lokalitě Bory (jihozápadní Morava). – Věstník ÚÚG, 56, 1, 13– 20. Praha. Mlčoch B. (2009): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 11–444 Klášterec nad Ohří. – Česká geologická služba, Praha. Morimoto N. – Ferguson A. K. – Ginzburg I. V. – Ross M. – Seifeit F. A. – Zussman J. (1988): Nomenclature of pyroxenes. – American Mineralogist, 73, 1123–1133. Mrázek I. – Rejl L. (1991): Drahé kameny Českomoravské vrchoviny. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Západomoravské muzeum v Třebíči, Brno. Mrázek I. – Rejl L. (2010): Drahé kameny Moravy a Slezska. – Muzejní Aventinum, 204 s, Praha. Neústupný E. (2008): Kultura se šňůrovou keramikou. – In: Neústupný E. – Dobeš E. – Turek J. – Zápotocký M. (ed.) (2008): Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. – Archeologický ústav AV ČR, 185 s., Praha. Němec F. (1937): Mineralogie, petrografie a geologie okolí Mohelna (monografie hadce). – Archiv Svazu pro ochranu přírody a domoviny v zemi Moravskoslezské, Sv. Ia, 50–97. Brno. Němec F. (1957): Příspěvek ke slovenským serpentinitům. – Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy V, 2, 93–105, Praha. Němec F. – Němcová J. (1971): Příspěvek k petrografii ultrabazických hornin v Javornické šupině. – Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Rerum Naturalium, Tom. 38, 89–123, Olomouc. Němec F. – Němcová J. (1974): A contribution to petrography of the ultrabasic and basic rocks in the area Velké Vrbno – Staré Město p. Sn. (Příspěvek k petrografii ultrabazických hornin v oblasti Velké Vrbno – Staré Město p. Sn.) – Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, 46, Geographica-Geologica XIV, 89–123. Němec F. – Němcová J. (1977a): Petrographie der ultrabasischen und basischen Gesteine in der südlichen Hälfte der Staré Město p. Sn. - Glimmerschieferzone. – Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, 54, Geographica-Geologica XVI, 117- 154. Němec F. – Němcová F. (1977b): Beitrag zur Petrographie der ultrabasischen und basischen Gesteine im Rychlebské hory. – Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, 54, Geographica-Geologica XVI. Norrell G. T. – Teixell A. – Harper G. D. (1989): Microsturcture of serpentine mylonites from the Josephine ophiolite and serpentinization in retrogresive shear zones. – Geol. Soc. Am., Bull., 101, 673–682, California. Novák J. K. – Vrbová H. (1996): Petrogenesis and geochemistry of mafic rocks from the Kutná hora Crystalline Complex and the neighbouring part of the Rataje Micaschist Zone. – Geolines, 4, 1–17, Praha. O´Haley D. S. (1996): Serpentinites – Recorders of Tectonic and Petrological History. – Oxford University Press, 296 s., USA. Pauliš P. (2003): Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech II. – Nakladatelství a vydavatelství Martin Bartoš (KUTTNA), 136 s., Kutná Hora. Peacock S. M. (1990): Fluid processes in subduction zone. – Science, 248, 329–337. Pecina V. et al. (2000): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000. 14–412 Šumperk. – Český geologický ústav, Praha. 122 Pertoldová J. (2007): Korelace litologicky kontrastních hornin v jednotkách krystalinika při sv. okraji moldanubika. – MS, ČGS, Praha. Poláček J. (1966): Dívčí kámen. Hradiště z doby bronzové. – 64 pp. Jihočeské muzeum České Budějovice. Poubová E. – Sokol A. (1992): The petrology and geochemistry of the metaophiolitic rocks of the Staré Město crystalline unit. – Krystalinikum, 21, 67–88. Pouchou J. L. – Pichoir F. (1985): “PAP” (φ–ρ–Z) procedure for improved quantitative microanalysis. – In: Microbeam Analysis. San Francisco Press (ed. J. T. Armstrong): 104– 106. San Francisco. Přichystal A. (1984): Suroviny kamenných artefaktů. – Archeologické rozhledy, 36, 29–30. Přichystal, A. (1991): Petrografický výzkum kamenných artefaktů z pravěku Československa. – In: Souček, J. (red.): Horniny ve vědách o Zemi. – Sborník k 60. výročí ústavu a katedry petrologie přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 19-33. Praha. Přichystal A. (2000): Stone raw materiále of Neolithic Aeneolithic polished artefacts in the Czech Republic: The present state of knowledge. – Krystalinikum, 26, 119–136. Přichystal A. (2002): Objev neolitické těžby zelených břidlic na jižním okraji Jizerských hor (severní Čechy). – Sborník abstraktů z konference Kvartér 8, 12–14, Brno. Přichystal A. (2002a): Objev neolitické těžby zelených břidlic na jižním okraji Jizerských hor (severní Čechy). – Kvartér, 8, 12–14. Přichystal A. (2009): Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. – MS, monografie. – PřF MU, 331 s., Brno. Přichystal A. (2017): Geologická minulost Modřic a okolí. – In: Mitáček J. – Procházka R. (ed.): Modřice – dějiny města. Město Modřice, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Muzejní spolek Modřice, 887 s., Brno. Přichystal A. – Šebela L. (1992): Lithic raw materials used by the people with Corded Ware in Moravia and the adjoining part of Upper Silesia. – Scripta, Geology, Vol. 22, 29–39. Brno. Přichystal A. – Gunia P. (2001): Magnetic properties of Lower Silesia serpentinites and some serpentinite artefacts from SW Poland and Moravia. – Slovak Geol. Mag., 7, 4, 421–422. Procházka J. (1971): Enstatit ze Skorošic u Žulové a Velkého Vrbna u Starého Města. – Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III–2–3 za rok 1966–1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Puda S. (1983): Geologické poměry na hadcovém ložisku Skorošice v Rychlebských horách. – Sborník GPO, 27, VIII, 103–116. Putiš M. – Koppa M. – Snárska B. – Koller F. – Uher P. (2012): The blueschist-associated perovskite-andradite-bearing serpentinized harzburgite from Dobšiná (the Meliata Unit). – Slovakia. J. Geosci., 57, 4, 221–240. Rakusz J. (1924): Studien an dem Granat von Dobschau. – Zbl. Mineral. Geol, Pal., 353–356. Reinisch R. – Graser H. (1929): Erläuterungen zur Geologischen Karte von Sachsen im Maßstab 1:25 000. – Nr. 129 Blatt Zöblitz 2. Aufl., Leipzig. Rejl L. – Weiss J. – Zrůstek V. (1982): Prostorová distribuce metaofiolitů a příbuzných hornin moravského bloku. – Sbor. geol. věd, Geologie, 37, 137–158. Révay Z. (2009): Determining elemental composition using prompt gamma activation analysis. – Analytical Chemistry, 81, 6851–6859. Rost R. (1956): Těžké minerály. – Nakladatelství ČSAV, Praha. 123 Rybařík V. (1993): Mnichovský hadec. – Geologický průzkum, 11–12, 365–366, Praha. Sawicki L. (1995): Mapa geologiczna regionu Dolnoślaskiego z przyleglymi obszarami Czech i Niemec (bez utworów czwartorzedowych), 1: 100 000. – Państwowy instytut geologiczny, Warszawa. Scambelluri M. – Müntener O. – Hermann J. – Piccardo G. B. – Trommsdorff V. (1995): Subduction of water in the mantle: History of an Alpine peridotite. – Geology, 23, 459–462. Schmidt J. (1868): Geschichte der Serpentin-Industrie zu Zöblitz im sächsischen Erzgebirge. – MS, Philosophischen Facultät, Universität Leipzig, Dresden. Skoczylas J. – Jochemczyk L. – Foltyn E. M. – Foltyn E. (2000): Neolithic serpentinite tools of west-central Poland and Upper Silesia. – Krystalinikum 26, 157–166, Brno-Stuttgart. Stolz D. – Malyková D. – Kovačiková L. – Přichystal A. – Řídký J. (2018): Sídliště kultury s vypíchanou keramikou na silničním obchvatu v Kolíně-Štítarech. Analýza kamenné industrie a zvířecích kostí, radiokarbonové datování a celkové zhodnocení. – Archeologie ve středních Čechách, 22, 31–69. Srunz H. – Nickel E. H. (2001): Strunz Mineralogical Tables: Chemical-Structural Mineral Classification System. – 9th ed., Schweizerbart, 870 s., Stuttgart. Sundin G. (2010): For Princes or Maids? Provenance, form and value of serpentine at Skokloster castle. – MS, Department of Art History at Stockholm University, 48 s., Stockholm. Szentmiklósi L. – Belgya T. – Révay Z. – Kis Z. (2010): Upgrade of the prompt gamma activation analysis and the neutron-induced prompt gamma spectroscopy facilities at the Budapest Research Reactor. – Journal of Radioanalytical and Nuclear Chemistry, 286, 501– 505. Šebela L. (1999): The Corded Ware culture in Moravia and in the adjacent part of Silesia (catalogue). – Archeologický Ústav AV ČR Brno, 238 s., Brno. Šrein V. – Šreinová B. – Šťastný M. – Šída P. – Prostředník J. (2002): Neolitický těžební areál na katastru obce Jistebsko. – Archeologie ve středních Čechách, 6, 91–99. Števko M. – Sejkora J. – Litochleb J. – Macek I. – Bačík P. (2013): Krutovit a sprievodné minerály z lokality Dobšiná-Teliatko (Slovenská republika). – Bulletin mineralogickopetrologického oddělení Národního muzea v Praze, 2013, vol. 21, No. 1, 1–14. Štelcl J. – Weiss J. et al. (ed.) (1986): Brněnský masív. – Univerzita J.E. Purkyně v Brně, 255 s., Brno. Štelcl J. – Malina J. (1972): Základy petroarcheologie. – Universita J. E. Purkyně, 151s. Brno. Štědrá V. (ed.) – Čáp P. – Čech S. – Dosbaba M. – Dušek K. – Dvořák I. – Holásek O. – Hradecká L. – Hroch T. – Kadlecová R. – Klečák J. – Krejčí Z. – Mašek D. – Ondovčin T. – Rejchrt M. – Skácelová D. – Skácelová Z. – Vodrážka R. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s Vysvětlivkami, list 13–324 Kutná Hora. Geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 13–324. – Česká geologická služba, 112 s., Praha. Švestka L. (1984): Minerální asociace serpentinizovaných hyperbazických hornin metabazitové zóny. – MS, diplomová práce, PF UJEP, Brno. Toft P. B. – Arkani-Hamed J. – Haggerty S. E. (1990): The effects of serpentinization on density and magnetic susceptibility: a petrophysical model. – Phys. Earth Planet. Int., 65, 137–157. 124 Tonika J. (1971): Mariánskolázeňský metabazitový komplex. – In: Mísař Z. (ed.) (1976): Ultrabazika. – Závěrečná zpráva, výzkumný úkol II–4–5 ZA 1971–1975, Ústav geologických věd University Karlovy, 114 s., Praha. Trümpy R. (1988): A possible Jurassic-Cretaceous transform system inthe Alps and the Carpathians. – GSA Special Paper, 218, 93–109. Ulmer P. – Trommsdorff V. (1995): Serpentine stability to mantle depths and subductionrelated magmatism. – Science, 268, 858-861. Valová P. (2009): Petrografický výzkum kamenné broušené industrie z neolitického sídliště v Těšeticích-Kyjovicích. – MS, diplomová práce. PřF MU, Brno. Večeřa J. – Adamová M. – Aichler J. – Buriánková K. – Čurda J. – Hanžl P. – Holásek O. – Chlupáčová M. – Končandrle J. – Krejčí Z. – Manová M. – Nekovařík Č. – Opletal M. – Pecina V. – Šalanský K. – Žáček V. (2000): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 14–414 Zábřeh. – Český geologický ústav, 93 s., Praha. Vejnar Z. – Tonika J. (1971): Ultrabazity a ultramafity západočeského metabazitového pásma. – In: Mísař Z. (ed.) (1971): Ultrabazity a ultramafity. – Soubor prací výzkumu III-2-3 za rok 1966–1970, Ústav geologických věd University Karlovy, 230 s., Praha. Vencl S. (1964): Základní tvarosloví neolitické kamenné industrie I. – Zprávy ČSSA, 6, (3), 18, Praha-Brno. Vielreicher R. M. (1991): Der Serpentinit des Moosgrabens im Grenzbereich Helvetikum/Flyschzone (Oberbayern). – Jb. Geol. B.-A., Band 134, Heft 1, 149–158, Wien. Vodička V. (2014): Ultrabazika ve svrateckém krystaliniku a jejich fyzikální vlastnosti. – MS. Bakalářská práce, PřF MU, Brno. Whitney D. L. – Evans B. W. (2010): Abbreviations for names of rock-forming minerals. – American Mineralogist, 95, 185–187. Wicks F. J. – Whittaker E. J. W. (1977): Serpentine textures and serpentinization. – Canadian Mineralogist, 15, 459–488. Williams-Thorpe O. – Jones M. C. – Webb P. – Rigby I. J. (2000): Magnetic susceptibility thickness corrections for small artefacts and comments on the effects of ’background’ materials. – Archaeometry, 42, 101– 108. Wojciechowski W. (1983): Neolityczne górnictwo dolnoslaskich serpentynitów w świetle badań wykopaliskowych na Jańskiej Górze. – Przegląd Archeologiczny 31, 5–46, Wroclaw. Wojciechowski W. (1988): Próba lokalizacji ośrodków produkcyjnych toporów Śleźańskich w świetle badań petroarcheologicznych. – Przeglad Archeologiczny, Vol. 35, 101–138. Wroclaw. Wojtulek P. M. – Puziewicz J. – Ntaflos T. – Bukała M. (2016): Podiform chromitites from the Variscan ophiolite serpentinites of Lower Silesia (SW Poland). – petrologic and tectonic setting implications. Geological Quarterly, 60, (1), 56–66. Workman, R. K. – Hart R. H. (2005): Major and trace element composition of the depleted MORB mantle (DMM). – Earth and Planetary Science Letters, 231, 53–72. Zachovalová M. (2013): Mineralogie chloritů ze serpentinitů u Hrubšic. – MS, diplomová práce, PřF MU, Brno. Zimák J. (1999): Serpentinity sobotínského amfibolitového masivu. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1998, 129–131. Žebera K. (1952): Nejstarší památky lidské práce z Čech. – Rozpravy Ústředního ústavu geologického 14, Praha. 125 Werner C. D. (1981): Outline of the evolution of the magmatism in the GDR. – In: Kramer W. – Werner C.-D. (eds.): Ophiolites and Initializes of Northern Border of the Bohemian Massif. – Academy of Sciences of German Democratic Republic and Polish People´s Republic, 1, Postdam-Freiberg. Česká geologická služba, © 2017. Geovědní mapy 1 : 50 000. Mapy.geology.cz [online]. [cit. 2017–7–17]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/ 126 14 SEZNAM ZKRATEK apfu – počet atomů ve vzorcové jednotce BI – broušená industri BSE – zpětně odražené elektrony DMM – ochuzený nejsvrchnější plášť (depleted MORB mantle) HREE – těžké prvky vzácných zemin KŠK – kultura se šňůrovou keramikou LnK – kultura s lineární keramikou LREE – lehké prvky vzácných zemin MS – magnetická susceptibilita PCA – analýza hlavních komponent REE – prvky vzácných zemin ŠI – štípaná industrie ÚGV PřF MU – Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity 15 SEZNAM PŘÍLOH Příloha I Petrografická a mikrochemická charakteristika Příloha II Srovnání primárních spinelidů a klasifikace amfibolů Příloha III Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů Příloha IV Shluková analýza a analýza hlavních komponent Příloha V Seznam artefaktů a vzorků odebraných z potenciálních zdrojů Příloha VI Fotodokumentace kolekce artefaktů Příloha VII Magnetická susceptibilita a hustota Příloha VIII Mapa výskytů serpentinitů a lokalit s nálezy artefaktů Příloha IX Vysvětlivky ke geologické mapě Příloha X Výsledky XRD analýz Příloha I PETROGRAFICKÁ A MIKROCHEMICKÁ CHARAKTERISTIKA MOLDANUBIKUM ➢ Hrubšický masiv (moravské moldanubikum) Tab. I-1 Petrografická a mikrochemická charakteristika z lomu „U Pustého Mlýna“ u obce Biskoupky (Obr. I-1). Petrografická charakteristika: Lokalita: Serpentinit z lomu „U Pustého Mlýna“ (od obce Biskoupky) Makroskopický popis: Barva od zelenošedé až po světle zelenou, místy rozpoznatelné pyroxeny a lesklá zrna spinelidů, jejich zbarvení na čerstvém lomu je zelené, na zvětralém povrchu se mění na zlatavě hnědé. Barva: Zelenošedá až černozelená po světle zelenou (barva dle postižení hydrotermálními roztoky) Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Intenzívněji přeměněné serpentinity tvoří výhradně minerály serpentinové skupiny s podružně zastoupenými spinelidy. Vzácněji se v mikrostruktuře studovaných vzorků vyskytují relikty olivínů a pyroxenů. Obsahují primární a sekundární spinelidy. Primární spinely tvoří téměř dokonale omezená zrna velikosti do 200 µm, vzácněji až 2,0 mm. Sekundární jsou zcela nepravidelných tvarů. Lokální hydrotermální přeměny – karbonátové žilky. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá, Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxeny, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita (jednotky SI): Velmi nízká: 8,7–13,4 × 10-3 Ø MS = 11,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,345–2,623 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny (Kovář 2008): Enstatit En88Wo2Fs10 se stopami Cr (do 0,01 apfu); (Obr. 22A) Amfiboly: Mg-Fe-Mn amfibol-antofylit: se stopovými obsahy Cr (0,05 apfu), Mn, a Ni ( 0,01 apfu) a nízkými obsahy Na a K (do 0,02 apfu); (Tab. III-9, Obr. 21B) Amfiboly (Kovář 2008): Ca-amfibol-magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,87–0,92 obsah Si 7,0–7,5 apfu, Cr ( 0,03 apfu), Mn ( 0,03 apfu); (Obr. 21B) Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,92–0,94; (Tab. III-11) Chlority (Zachovalová 2013): Pennin-klinochlor: Si (3,1–4,2 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,07–0,22; (Obr. 21A) Primární spinelidy (Čopjaková et al. 2005, Kovář 2008): Al- a Cr-bohaté spinelidy, (Obr. 20). Primární spinelidy: Al-bohaté, Al vázaný na spinelovou komponentu má obsah 71,0–74,8 mol. % s příměsí Cr (0,46–0,53 apfu), ve stopovém množství obsahují Ni a Zn ( 0,01 apfu). Spinelidy jsou při okrajích alterované s obsahy Al 0,09 apfu a Cr 0,07 apfu; (Tab. III-2, Obr. 20). Sekundární spinelidy: magnetit (téměř 100 %); (Tab. III-2, Obr. 20) Karbonáty: Kalcit i dolomit – tvoří výplň žilek; (Tab. III-17) Apatit: Hydroxylapatit: (50,3 mol. %) s obsahem F (0,30 apfu) a Cl (0,17 apfu) se stopami Mg (0,02 apfu) a Sr, Si, Na (0,01 apfu); (Tab. III-20) Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,24 1,62 7,82 37,18 1,99 0,00 0,08 0,00 0,00 0,00 0,51 - 87,43 0,80 2037 - Obr. I-1 Mikrostruktury serpentinitů hrubšického masivu z lomu „U Pustého Mlýna“ u obce Biskoupky: A, C – mřížovitá mikrostruktura, B, D – anizometrická zrna spinelů;(A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Tab. I-2 Petrografická a mikrochemická charakteristika serpentinitu od Nové Vsi (Obr. I-2). Petrografická charakteristika: Lokalita: Serpentinit Nová Ves Makroskopický popis: Povrch je výrazně postižen zvětrávacími procesy.Barva: Zeleno šedá, šedozelená až černozelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: V mikrostruktuře studovaných vzorků jsou přítomné relikty olivínů a pyroxenů. Relikty pyroxenů jsou částečně omezené krystalovými plochami, dosahují velikosti až 3 mm. Pyroxeny jsou uralitizovány. Olivíny tvoří velmi drobné, nepravidelně omezené relikty. Přítomné jsou růžové granáty lemované jehlicovitými kelyfytickými lemy. Kelyfytický lem bývá často dvojvrstevný. Vnitřní vrstva je tvořená antofylitem, vnější tremolit-aktinolitovým amfibolem. Obsahují velmi drobné inkluze spinelidů. Lokální hydrotermální přeměny – karbonátové žilky. Mikrostruktura: Kelyfitická, reliktní – smyčkovitá, vzácně mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxeny, amfiboly, granáty, olivín, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita (jednotky SI): Velmi nízká: 3,6–9,4 × 10-3 Ø MS = 6,5 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,351 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Diopsid En48-49Wo48-50Fs1-5 se stopami Cr ( 0,03 apfu) a Ti ( 0,02 apfu); (Tab. III-7; Obr. 22A) Amfiboly: Mg-Fe-Mn amfibol-antofylit-gedrit: se stopovými obsahy Mn, Ni a Zn ( 0,01 apfu) a nízkými obsahy Na a K ( 0,02 apfu) Ca-amfiboly-tchermakit: Mg/(Mg+Fe) = 0,89–0,90, Si (6,1 apfu), stopová množství Mn a Ni ( 0,02 apfu), Cr ( 0,09 apfu) a Ti ( 0,19 apfu), obsahy Na a K 0,90–1,03 apfu; (Tab. III-9, Obr. 21B) Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,84–0,88; (Tab. III-11) Primární spinelidy: Al-bohaté, obsah Al 88,4–90,3 mol. % s příměsí Cr (0,18–0,24 apfu), ve stopovém množství obsahují Ni a Zn ( 0,01 apfu); (Tab. III-2, obr. 20). Sekundární spinelidy: Granát: Pyrop: dominantní pyropovou složku (69,1–70,6 mol. %) doplňují přibližně stejně zastoupené grossulárová (11,9–12,3 mol. %) a almandinová (13,8–14,7 mol. %); (Tab. III-23). Obr. I-2 Mikrostruktury serpentinitů z výskytů u Nové Vsi: A, C – relikty pyroxenů a olivínů uzavírané minerály serpentinové skupiny, B, D – granát (pyrop) s tzv. kelyfytickým lemem a uzavřeninami pyroxenů (bílá šipka); (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Serpentinity v gföhlské jednotce (moravské moldanubikum) Tab. I-3 Petrografická charakteristika serpentinitu od Černína (Obr. I-3). Lokalita: Černín Petrografická charakteristika: Barva: Světle zelená, na čerstvém lomu tmavě zelená Makroskopický popis: Patrné intenzívní tektonické porušení – serpentinit se kvádrovitě rozpadá. Povrch je postižen zvětrávacími procesy. Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Serpentinity jsou složeny z minerálů serpentinové skupiny s relikty olivínu, pyroxenů (velikost od 0,2 do 0,5 mm) a primárních spinelidů. Produkty druhotných přeměn jsou amfiboly. V důsledku tektonické deformace se sekundární amfiboly shlukují do protáhlých, lineárně paralelně uspořádaných, anizometrických agregátů až tenkých žilek. Primární spinelidy dosahují velikosti až 0,3 mm. Místy jsou patrné symplektitové srůsty. Orientace velmi jemných sekundárních spinelidů často kopíruje štěpnosti primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Průběh opakních inkluzí není porušen ani uralitizací. Uralit, který uzavírá orientované opakní minerály, je, v porovnání se serpentinovými minerály, mladším produktem sekundární přeměny. Lokální hydrotermální přeměny – karbonátová hnízda. Mikrostruktura: Pseudomorfní – smyčkovitá, rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Serpentin, olivín, pyroxen, spinelidy, apatit, amfiboly Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 7,9–8,4 × 10-3 Ø MS = 8,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,450 Mikrochemické analýzy: Olivíny: Forsterit Fo91-92Fa 7,5-8 se stopami Ni (do 0,01 apfu); (Tab. III-19) Pyroxeny: Diopsid En49Wo48Fs3 se stopami Cr (do 0,01 apfu); (Tab. III-7; Obr. 22A) Amfiboly: Ca-amfibol-tchermakit: Mg/(Mg+Fe) = 0,92–0,93, obsah Si (6,4–6,5 apfu), Cr (do 0,22 apfu), F (do 0,2 apfu), Mn, Ni a Zn (do 0,01 apfu); Na (0,57–0,64 apfu) a K (do 0,1 apfu); (Tab. III-9, Obr. 21B) Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,94; (Tab. III-11) Primární spinelidy: Nepravidelně omezená zrna primárních Cr-bohatých spinelidů o velikosti do 0,3 mm (Obr. 23); obsah Cr 64,6–64,9 mol. %; alterovaný okraj s obsahem Al (32,5– 54,9 mol. %); (Tab. III-2, obr. 20). Sekundární spinelidy: magnetit (99,8–99,9 mol. %) pouze se stopami Mn a Mg (do 0,05 apfu); (Tab. III-2, Obr. 20) Karbonáty: Kalcit (výplň pórů), magnezit; (Tab. III-17) Apatit: Hydroxylapatit:(50,3 mol. %) s obsahem F (0,30 apfu) a Cl (0,17 apfu) se stopami Mg (0,02 apfu) a Sr, Si, Na (0,01 apfu); (Tab. III-20) Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 39,24 0,76 7,77 34,97 0,77 0,02 0,01 0,02 0,03 0,08 0,35 15,10 99,40 0,80 2287 14,1 Tab. I-4 Petrografická charakteristika serpentinitu od Bojanovic (Obr. I-3). Lokalita: Bojanovice Petrografická charakteristika: Barva: Světle zelená, na čerstvém lomu tmavě zelená Makroskopický popis: Povrch je výrazně postižen zvětrávacími procesy – povrch světle zelený, místy až nahnědlý (způsobují oxidy železa) vs. na čerstvém lomu tmavě zelený, směrem k okrajům přechází do světle zelené barvy. Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Serpentinity jsou složeny z minerálů serpentinové skupiny s relikty olivínů, pyroxenů (o velikosti od 0,2 do 0,5 mm) a primárních spinelidů. Produkty druhotných přeměn jsou amfiboly. V důsledku tektonické deformace se sekundární amfiboly shlukují do protáhlých, lineárně paralelně uspořádaných, anizometrických agregátů až tenkých žilek. Primární spinelidy dosahují velikosti až 0,3 mm. Místy jsou patrné symplektitové srůsty. Orientace velmi jemných sekundárních spinelidů často kopíruje štěpnosti primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Průběh opakních inkluzí není porušen ani uralitizací. Uralit, který uzavírá orientované opakní minerály, je, v porovnání se serpentinovými minerály, mladším produktem sekundární přeměny. Místy je patrná silicifikace. Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Serpentin, spinelidy, amfiboly, chlorit, Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 7,3–8,7 × 10-3 Ø MS = 8,0 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,095 Mikrochemické analýzy: Chlority: Pennin: Si (3,2 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,31–0,33; (Tab. III-18; Obr. 21A) Primární spinelidy: Nepravidelně omezená zrna primárních Cr-bohatých spinelidů o velikosti do 0,3 mm (Obr. 23); obsah Cr 64,6–64,9 mol. %; alterovaný okraj bohatý Al (54,9 mol. %); (Tab. III-2, obr. 20). Sekundární spinelidy: Téměř čistý magnetit (100,0 mol. %), pouze se stopami Mn a Mg ( 0,02 apfu), Ni ( 0,03 apfu); (Tab. III-2, Obr. 20) Apatit: Hydroxylapatit:(50,3 mol. %) s obsahem F (0,30 apfu) a Cl (0,17 apfu) se stopami Mg (0,02 apfu) a Sr, Si, Na (0,01 apfu); (Tab. III-20) Poznámka: Silicifikace – chalcedon, opál Obr. I-3 Mikrostruktury serpentinitů z výskytů v okolí Jevišovic: A, C – smyčkovitá mikrostruktura v serpentinitu z Černína, B, D – smyčkovitá mikrostruktura s patrnými „oky“ vyplněnými minerály serpentinové skupiny, Bojanovice (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Serpentinity ze strážeckého moldanubika Tab. I-5 Petrografická charakteristika serpentinitu z lomu v Borku u Chotěboře (Obr. I-4). Lokalita: Borek u Chotěboře Petrografická charakteristika: Barva: Světle šedá, tmavě šedá, na čerstvém lomu tmavě zelená Makroskopický popis: Povrch postižený zvětrávacími procesy je světle šedý, místy vyvinuta šedobílá zvětrávací kůra, na čerstvém lomu je hornina tmavě šedá až černá, jsou patrné lesklé plošky tmavých minerálů do 0,5 mm. Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Serpentinit má smyčkovitou mikrostrukturu s relikty pyroxenů (o velikosti do 0,5 mm) a primárních spinelidů. Původní pyroxeny jsou uralitizovány. Často jsou patrné lupenité až tabulkovité chlority. Primární spinelidy se vyskytují v podobě zrn o velikosti do 500 µm s nepravidelně omezenými alterovanými okraji. Sekundární spinelidy jsou velmi drobné, roztroušené v minerálech serpentinové skupiny, jejich orientace často kopíruje štěpnosti primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Místy se vyskytují pukliny vyplněné karbonáty. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy, ilmenit, pentlandit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 8,9–9,3 × 10-3 Ø MS = 9,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,572 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol-magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,91–0,93, obsah Si 6,9–7,0 apfu, Cr ( 0,10 apfu), F ( 0,03 apfu), Mn (0,01 apfu); Na (0,17–0,39 apfu) a K ( 0,02 apfu); (Tab. III-9, Obr. 21B) Chlority: Klinochlor: Si (2,8 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,06 (Tab. III-18; Obr. 21A) Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,83–0,90; (Tab. III-11) Primární spinelidy: Primární spinely jsou bohaté Al (1,0–1,2 apfu) a Cr (0,73–88 apfu), směrem k okrajům zrn jsou alterované, s pokračující alterací mírně roste obsah Al (1,4 apfu) a lehce klesá obsah Cr (0,54 apfu), vykazují zvýšený obsah Mg (0,49– 0,59 apfu) a stopy Zn a Mn (do 0,01 apfu); (Tab. III-2, obr. 20). Sekundární spinelidy: Magnetit je velmi čistý s obsahem Fe (99,9 mol. %), obsahuje stopová množství Ni a Mg (< 0,01 apfu), místy zatlačuje pentlandit; (Tab. III-2, Obr. 20) Pentlandit: Akcesorický pentlandit je zatlačován magnetitem a dosahuje velikosti 50–150 µm (Obr. 19A). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,05 2,31 8,41 33,20 1,40 0,11 0,02 0,04 0,01 0,11 0,36 13,10 99,43 0,77 2015 14 37,62 3,87 7,86 34,74 1,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,38 - 86,06 0,79 1790 16 Tab. I-6 Petrografická charakteristika serpentinitu ze Žďáru nad Sázavou (Obr. I-4). Lokalita: Žďár nad Sázavou Petrografická charakteristika: Barva: Světle až tmavě zelená, na čerstvém lomu tmavě zelená Makroskopický popis: Na povrchu jsou místy patrné druhotné přeměny – povrch světle zelený až světle šedý vs. na čerstvém lomu tmavě zelený až černý. Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Hornina má rekrystalizační mikrostrukturu, bez reliktů. Oka mřížky jsou tvořena minerály serpentinové skupiny (lizardit nebo antigorit), tenké žilky jsou tvořeny chrysotilem. V minerálech serpentinové skupiny jsou zachovány relikty nepravidelně omezených primárních spinelidů (o velikosti od 0,2 do 0,5 mm), relikty primárních minerálů jsou již silně chloritizovány, často je přítomen tabulkovitý až lupenitý chlorit (až 0,5 mm) a ve výbruse je patrná sekundární limonitizace. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Serpentin, spinelidy, ilmenit, pentlandit, chlorit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 63,6–66,3 × 10-3 ; Ø MS = 64,8 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,97; (Tab. III-11) Chlority: Pennin: Si (3,2 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,05; (Tab. III-18; Obr. 21A) Primární spinelidy: Spinelidy jsou poměrně jednotvárné magnetity s obsahem Fe (85,6–93,9 mol. %) a s obsahem Cr v rozmezí 0,08–0,28 apfu. Z dalších příměsí byly identifikovány Mg (0,05–0,12 apfu), Mn (< 0,01 apfu), Ni (< 0,03 apfu), vzácněji V (< 0,01 apfu); (Tab. III-2, obr. 20). Ilmenit: Spinelidy obsahují odmíšeniny ilmenitu (Obr. 19B, 19C), složené z ilmenitové, geikielitové (31,7 mol. %) a pyrofanitové složky (8,2 mol. %). (Tab. III-22, obr. 159B). Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 39,87 1,12 8,92 35,36 0,28 0,00 0,00 0,00 0,01 0,12 0,49 13,00 99,42 0,77 2060 3,60 Obr. I-4 Mikrostruktury serpentinitů z výskytů strážeckého moldanubika: A, C – smyčkovitá mikrostruktura v serpentinitu z Borku u Chotěboře, B, D – rekrystalizační mikrostruktura serpentinitu ze Žďáru nad Sázavou (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST Tab. I-7 Petrografická charakteristika serpentinitu z Kutné Hory (Obr. I-5). Petrografická charakteristika: Lokalita: Kutná Hora Makroskopický popis: Povrch postižený zvětrávacími procesy je zelenošedý až žlutorezavý, na čerstvém lomu má černošedou až černozelenou barvu. Barva: Černošedá až černozelená, na povrchu místy zelenošedá až žlutorezavá Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Hornina má smyčkovitou mikrostrukturu, v níž se nachází pseudomorfózy po olivínu, který je již nahrazen minerály serpentinové skupiny. Často jsou přítomny relikty přeměněných (uralitizovaných) pyroxenů. V serpentinových minerálech jsou místy přítomny primární spinelidy v podobě velkých hnědočervených nepravidelně omezených zrn (až 2,0 mm) a jemné vláskovité sekundární spinelidy. Primární spinelidy jsou místy porušeny procesy sekundárních přeměn (prostoupeny žilkami karbonátů). Lokálně patrné hydrotermální přeměny – pukliny vyplněné karbonáty. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 20,2–22,8 × 10-3 Ø MS = 21,8 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,578 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Diopsid En47Wo50Fs3, alkalická složka prakticky chybí (Tab. III-7; Obr. 29A) Amfiboly: Ca-amfibol-magnesiohornblend-tchermakit: Mg/(Mg+Fe) = 0,89–0,92, obsahu Si 6,4–7,0 apfu; obsahy Na a K (0,37–0,58 apfu), stopy Mn ( 0,06 apfu), Ni ( 0,12 apfu), Zn ( 0,24 apfu), Cl ( 0,36 apfu) a F ( 0,08 apfu) a poměrně vysoké stopové obsahy Cr ( 0,78 apfu) a Ti ( 0,46 apfu). (Tab. III-9, Obr. 29B) Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,85–0,94; (Tab. III-12) Primární spinelidy: Primární spinely mají vysoký obsah Al vázaného na spinelovou komponentu (81,3– 86,0 mol. %; 1,63–1,72 apfu), obsah Mg je 0,72 apfu a obsah Cr 0,26–0,33 apfu, se stopami Ni a Zn (do 0,01 apfu). Některé spinelidy mají alterované okraje, které tvoří převážně Fe vázané na magnetitovou komponentu (83,1 mol. %) se stopami Cr (do 0,33 apfu), Mn a Al (do 0,06 apfu), Mg (do 0,03 apfu) a Ni a Zn (do 0,01 apfu); (Tab. III-4, obr. 28). Sekundární spinelidy: Magnetit je velmi čistý s obsahem Fe (téměř 100 mol. %), se stopami množství Mn (< 0,01 apfu) a Mg (< 0,08 apfu); (Tab. III-4, Obr. 28) Karbonáty: Primární spinelidy jsou protkány kalcitovými žilkami; (Tab. III-17) Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,24 2,30 7,97 35,03 1,23 0,02 0,03 0,03 0,02 0,11 0,44 13,70 99,39 0,79 1952 16,70 43,43 2,84 8,94 42,25 0,43 0,00 0,04 0,00 0,00 0,10 0,12 - 98,14 0,80 2236 6,00 Obr. I-5 Mikrostruktury serpentinitu z Kutné Hory: A, C – smyčkovitá mikrostruktura s relikty pyroxenů a amfibolů; B, D – zrno primárního spinelidu prostoupené žilkami karbonátu (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). BOHEMIKUM Tab. I-8 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Mnichov 1 (Obr. I-6). Petrografická charakteristika: Lokalita: Mnichov 1 Makroskopický popis: Na čerstvém lomu tmavozelené až černozelené. Na povrchu hornin je vyvinuta světle zelenobílá zvětrávací kůra se zelenými skvrnami, makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Barva: Tmavozelená až černozelená, světle zelenobílá zvětrávací kůra Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny, případně lupenitým až tabulkovitým chloritem. V serpentinových minerálech jsou nerovnoměrně rozptýlena drobná zrnka minerálů spinelidové skupiny vřetenovitých tvarů, která místy kopírují průběh trhlin. Místy se vyskytují větší nepravidelně omezená zrma primárních spinelidů (0,5–0,7 mm, místy ≤ 2 mm), lokálně jsou vyvinuta do krystalových tvarů. Jako produkty sekundárních přeměn se objevují karbonáty, které tvoří výplň drobných trhlinek a dutin. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, chlorit, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 34,2–37,1 × 10-3 Ø MS = 36,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,449 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,98–0,99; (Tab. III-12) Primární spinelidy: Primární spinely mají vysoký obsah Al vázaného na spinelovou komponentu (81,3– 86,0 mol. %; 1,63–1,72 apfu), obsah Mg je 0,72 apfu a obsah Cr 0,26–0,33 apfu, se stopami Ni a Zn (do 0,01 apfu). Některé spinelidy mají alterované okraje, které tvoří převážně Fe vázané na magnetitovou komponentu (83,1 mol. %) se stopami Cr (do 0,33 apfu), Mn a Al (do 0,06 apfu), Mg (do 0,03 apfu) a Ni a Zn (do 0,01 apfu); (Tab. III-4, Obr. 35A, 35B). Sekundární spinelidy: Magnetit je velmi čistý s obsahem Fe (téměř 100 mol. %), se stopami množství Mn (< 0,01 apfu) a Mg (< 0,08 apfu); (Tab. III-4, Obr. 35A, 35B). Karbonáty: Primární spinelidy jsou protkány kalcitovými žilkami. Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,16 0,72 8,05 36,44 0,03 0,00 0,00 0,02 0,03 0,12 0,39 13,20 99,38 0,80 2081 1,40 38,80 1,89 7,61 36,99 0,03 0,00 0,02 0,00 0,00 0,00 0,34 - 85,68 0,81 2301 - Tab. I-9 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Mnichov 2 (Obr. I-6). Petrografická charakteristika: Lokalita: Mnichov 2 Makroskopický popis: Na čerstvém lomu tmavozelené až černozelené. Na povrchu hornin je vyvinuta světle zelenobílá zvětrávací kůra se zelenými skvrnami, makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Barva: Tmavozelená až černozelená, světle zelenobílá zvětrávací kůra Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny, případně lupenitým až tabulkovitým chloritem. Místy patrné pseudomorfózy po olivínu jsou již zcela vyplněny směsí minerálů serpentinové skupiny nebo lupenitým chloritem. V serpentinových minerálech jsou nerovnoměrně rozptýlena drobná zrnka minerálů spinelidové skupiny tvořící lokálně kumulace. Místy se vyskytují větší nepravidelně omezená zrma primárních spinelidů (0,5–0,6 mm, místy ≤ 2 mm), lokálně se vykytují zrna omezená krystalovými plochami o velikosti až 0,2 mm. Produkty sekundárních hydrotermálních přeměn tvoří karbonáty vyplňující drobné trhliny a dutiny, místy tvoří hnízda až shluky. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, chlorit, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 30,1–32,8 × 10-3 Ø MS = 31,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,528 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,97–0,98; (Tab. III-12) Chlority: Pennin: Si (3,2 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,05–0,06; (Tab. III-18; Obr. 35C) Primární spinelidy: Primární spinely jsou tvořeny poměrně čistým magnetitem s obsahem Fe vázaným na magnetitovou komponentu (87,4–90,6 mol. %) s obsahem Cr 0,18–0,24 apfu, se stopami Mg (0,07–0,09 apfu), Al ( 0,03 apfu), Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-4, Obr. 35A, 35B). Sekundární spinelidy: Sekundární spinely vřetenovitého tvaru jsou tvořeny téměř čistým magnetitem (obsah Fe dosahoval téměř 100 mol. %), pouze se stopami Ni ( 0,08 apfu), Mn ( 0,04 apfu) a Mg ( 0,02 apfu); (Tab. III-4, Obr. 35A, 35B). Karbonáty: Tvoří výplně dutin a trhlin. Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,67 1,71 8,84 35,82 0,03 0,00 0,00 0,04 0,00 0,08 0,42 13,50 99,38 0,78 2240 1,30 Obr. I-6 Mikrostruktury serpentinitů z mariánsko-lázeňského metabazitového komplexu: A, C – rekrystalizační mikrostruktura se spinelidy, Mnichov 1; B, D – rekrystalizační mikrostruktura s lupenitými chlority, Mnichov 2 (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). SAXOTHURINGIKUM Tab. I-10 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Hohenstein-Ernstthal 1 (Obr. I-7). Petrografická charakteristika: Lokalita: Hohenstein-Ernstthal 1 Makroskopický popis: Hornina tmavozelené až černozelené barvy, makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Na povrchu je vyvinuta světle zelená zvětrávací kůra. Barva: Tmavozelená až černozelená, světle zelená zvětrávací kůra Struktura: Masivní – interpenetrační Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny, které jsou poměrně homogenní, jsou často zatlačovány karbonáty, které se v hornině často vyskytují jako produkty sekundárních hydrotermálních přeměn. Lokálně tvoří karbonáty větší shluky, místy zatlačují zrna spinelidů. V menším množství se vyskytují větší nepravidelně omezená zrna primárních spinelidů (0,5–1,0 mm). Hojněji jsou zastoupena sekundární zrna spinelidů s roztřepenými okraji, místy ilmenity (zrna do 20 µm). Mikrostruktura: Rekrystalizační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, ilmenit, apatit Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 36,4–37,2 × 10-3 Ø MS = 36,9 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,671 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,95–0,96; (Tab. III-14) Primární spinelidy: Primární zrna větších spinelidů nejsou zonální a mají vysoké obsahy Fe. Odpovídají magnetitu (89,6–99,0 mol. %) s obsahem Cr (do 0,20 apfu), se stopami Ni a Mg (do 0,03 apfu), Mn a Ti (do 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 41). Sekundární spinelidy: Velmi drobné, roztroušené v minerálech serpentinové skupiny. Karbonáty: Karbonáty často tvoří shluky, odpovídají především dolomitu a kalcitu; (Tab. III-17) Ilmenit: Na složení se kromě ilmenitové složky podílí komponenta pyrofanitová (22,7–26,7 mol. %) a geikielitová (2,7–5,5 mol. %); (Tab. III-22, Obr. 159B) Tab. I-11 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Hohenstein-Ernstthal 2 (Obr. I-7). Petrografická charakteristika: Lokalita: Hohenstein-Ernstthal2 Makroskopický popis: Horniny tmavozelené až černozelené barvy, makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Na povrchu je vyvinuta světle zelená zvětrávací kůra. Barva: Tmavozelená až černozelená, světle zelená zvětrávací kůra Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny. V hornině jsou často zastoupeny karbonáty jako produkty hydrotermálních sekundárních přeměn, které často zatlačují jak serpentinové minerály, tak primární spinelidy a místy v hornině tvoří i větší shluky. Místy se objevují větší nepravidelně omezená zrna primárních spinelidů (≤ 1,0 mm). Často jsou zastoupena sekundární nepravidelně omezená zrna spinelidů. Akcesoricky se vyskytují ilmenity (20 µm) a nepravidelně omezená zrna apatitu (200 µm). Ve vzorku jsou patrné náznaky tlakového usměrnění. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, ilmenit, apatit Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 31,2–33,7 × 10-3 Ø MS = 32,7 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,645 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96–0,97; (Tab. III-14) Primární spinelidy: Primární spinely mají vysoký obsah Fe vázaného na magnetitovou komponentu (89,6– 99,9 mol. %; 1,79–1,98 apfu), s obsahem Cr 0,02–0,20 apfu, se stopami Mg ( 0,03 apfu), se stopami Mn ( 0,03 apfu), Ni ( 0,03 apfu) a Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 41). Sekundární spinelidy: Velmi drobné, roztorušení v minerálech serpentinové skupiny. Karbonáty: Karbonáty tvoří lokálně shluky, odpovídají především dolomitu, v menší míře zastoupen kalcit; (Tab. III-17) Apatit: Hydroxylapatit: poměrně čistý hydroxylapatit (88,1–89,8 mol. %), obsah F (0,09 apfu), obsah Si (0,03 apfu); (Tab. III-20) Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 37,56 2,32 3,83 35,95 0,52 0,00 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 80,23 0,89 1758 - Obr. I-7 Mikrostruktury serpentinitů saského granulitového pohoří: A, C – rekrystalizační mikrostruktura, karbonáty zatlačující minerály serpentinové skupiny, Hohenstein-Ernstthal 1; B, D – rekrystalizační mikrostruktura se spinelidy a karbonáty, Hohenstein-Ernstthal 2(A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). LUGIKUM ➢ Serpentinity staroměstského krystalinika Tab. I-12 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Skorošice (Obr. I-8). Petrografická charakteristika: Lokalita: Skorošice Makroskopický popis: Horniny tmavozelené až černozelené barvy, makroskopicky patrné nepravidelné žilky karbonátů. Místy, světle zelená zvětrávací kůra. Barva: Tmavozelená až černozelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny a lupenitým chloritem. V hornině jsou často zastoupeny karbonáty jako produkty hydrotermálních sekundárních přeměn, které zatlačují jak serpentinové minerály, tak primární spinelidy a lokálně v hornině tvoří i větší shluky. Místy se objevují větší nepravidelně omezená zrna primárních spinelidů s náznaky původního krystalového tvaru (≤ 1,0 mm), která jsou zatlačována karbonáty nebo chlority. Často jsou zastoupena sekundární nepravidelně omezená zrna spinelidů, místy sledují průběh trhlin. Akcesoricky jsou zastoupeny sulfidy niklu, které jsou zatlačovány spinelidy. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, chlorit, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 61,6–64,5 × 10-3 Ø MS = 63,7 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,644 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,97; (Tab. III-12) Chlority: Klinochlor: Si (2,9–3,1 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,05–0,06 (Tab. III-18, Obr. 47B) Primární spinelidy: Primární spinely jsou Cr-bohaté (54,3–55,0 mol. %) s obsahem Cr 1,07–1,08 apfu, obsahem Fe (39 mol. %), se stopami Mg (0,17–0,18 apfu), Al (0,08–0,09 apfu), Ti ( 0,04 apfu), Zn ( 0,03 apfu), Mn ( 0,02 apfu) a Zn a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 47C). Sekundární spinelidy: Sekundární spinely tvořeny téměř čistým magnetitem (obsah Fe téměř 100 mol. %), pouze se stopami Ni, Mn ( 0,01 apfu) a Mg ( 0,04 apfu); (Tab. III-3, Obr. 47C). Karbonáty: Kalcit, dolomit: tvoří výplně dutin a trhlin, zatlačují minerály serpentinové skupiny (Tab. III-17) Sulfidy: Sulfidy niklu, místy zatlačované magnetitem Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,97 1,03 8,77 36,13 0,58 0,01 0,02 0,03 0,02 0,10 0,41 13,00 99,39 0,78 2267 6,70 Tab. 13 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Ruda nad Moravou 1. Petrografická charakteristika: Lokalita: Ruda nad Moravou 1 Makroskopický popis: Hornina má tmavě šedou až zelenošedou barvu, místy jsou makroskopicky patrné zelené až hnědozelené skvrny tvořené pyroxeny. Povrch často pokrývá šedá až bělošedá zvětrávací kůra Barva: Tmavě šedá až zelenošedá, šedá až bělošedá zvětrávací kůra Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena oky vyplněnými relikty původních olivínů a nahnědlých až nazelenalých pyroxenů, které jsou zatlačovány minerály serpentinové skupiny, lupenitým chloritem a sekundárními spinelidy. V minerálech serpentinové skupiny jsou místy zachovány primární spinelidy s nepravidelnými okraji (1 mm). Novotvořené nepravidelně omezené spinelidy vřetenovitého tvaru často sledují průběh štěpných ploch chloritů (200 µm). Místy přítomny karbonáty. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, olivín, pyroxen, chlorit, spinelidy Přeměny: Chloritizace až talkizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 38,4–43,0 × 10-3 Ø MS = 41,7 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,550 Mikrochemické analýzy: Olivíny: Forsterit: Fo94Fa6se stopami Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-19) Pyroxeny: Enstatit: En94Fs5-6, obsah wollastonitové komponenty je velmi nízký ( 0,2 mol. %), alkalická složka u pyroxenů prakticky chybí; (Tab. III-7, Obr. 47A). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,99; (Tab. III-12) Chlority: Klinochlor: Si (3,0 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,04–0,05; (Tab. III-18, Obr. 47B) Primární spinelidy: Cr-obohacené spinelidy, obsah Fe vázaný na magnetitovou komponentu dosahoval 81,3–82,6 mol. %, obsah Cr 15,6 –17,1 mol. % (0,31–0,34 apfu), s obsahem Mg v rozmezí 0,11–0,12 apfu a se stopami Al ( 0,03 apfu), Ni (do 0,04 apfu), Mn a V (do 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 47C). Sekundární spinelidy: Velmi drobné spinelidy jsou tvořeny téměř čistým magnetitem (99,0–100,0 mol. %), se stopami Mg ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 47C). Sulfidy: Sulfidy niklu, vzácněji zatlačované magnetitem Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,97 1,03 8,77 36,13 0,58 0,01 0,02 0,03 0,02 0,10 0,41 13,00 99,39 0,78 2267 6,70 43,58 1,09 4,23 40,66 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 - 89,56 0,89 2097 - Tab. I-14 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Ruda nad Moravou 2 (Obr. I-8). Petrografická charakteristika: Lokalita: Ruda nad Moravou 2 Makroskopický popis: Hornina tmavě šedé až zelenošedé barvy, místy se světlejšími zelenými skvrnami (pyroxeny). Na povrchu bývá vyvinuta zvětrávací kůra šedé až bělošedé barvy. Barva: Tmavě šedá až zelenošedá, šedá až bělošedá zvětrávací kůra Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitou mikrostrukturu tvoří oka, v nichž jsou relikty původních olivínů a pyroxenů. Primární minerály jsou silně alterovány. Pyroxeny bývají uralitizovány. Jsou zatlačovány minerály serpentinové skupiny nebo lupenitým chloritem. Lokálně se vyskytují karbonáty. Místy se v minerálech serpentinové skupiny nacházejí větší zrna nepravidelně omezených primárních spinelidů (až 1,5 mm). Novotvořené nepravidelně omezené spinelidy mají vřetenovitý tvar a často sledují průběh trhlin. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, olivín, pyroxen, amfibol, chlorit, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 35,2–42,3 × 10-3 Ø MS = 40,0 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,469 Mikrochemické analýzy: Olivíny: Forsterit: Fo95Fa4 se stopami Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-19) Pyroxeny: Enstatit: En94-95Fs5-6, obsah wollastonitové komponenty je velmi nízký (0,1–0,2 mol. %), alkalická složka u pyroxenů prakticky chybí; (Tab. III-7, Obr. 47A). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94–0,99; (Tab. III-12) Chlority: Klinochlor: Si (3,1 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,04; (Tab. III-18, Obr. 47B) Primární spinelidy: Cr-obohacené spinelidy s obsahem Fe 80,9–84,9 mol. % (obsah Cr 13,2 –16,5 mol. %; 0,26–0,33 apfu), s obsahem Mg v rozmezí 0,20–0,23 apfu a se stopami Al ( 0,05 apfu), Ni (do 0,04 apfu), Mn (do 0,01 apfu), (Tab. III-3, Obr. 47C). Sekundární spinelidy: Velmi drobné spinelidy; (Tab. III-3, Obr. 47C). Obr. I-8 Mikrostruktury serpentinitů staroměstského krystalinika: A, C – rekrystalizační mikrostruktura, karbonáty a chlorit zatlačující minerály serpentinové skupiny, Skorošice; B, D – smyčkovitá mikrostruktura s relikty primárních minerálů a chlority, Ruda nad Moravou 2(A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Serpentinity Dolního Slezska Tab. I-15 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Tąpadła 1 (Obr. I-9). Petrografická charakteristika: Lokalita: Tąpadła 1 Makroskopický popis: Horniny jsou skvrnité, zelené až zelenočerné, místy s makroskopicky patrnými černými zrny magnetitu. Zvětralý povrch hornin je zelenožlutý šedobílý, s limonitickými skvrnami, způsobenými zabarvením malých vydrolenin na povrchu hornin limonitem. Barva: Zelená až zelenočerná Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny, které zcela nahradily původní minerály. Pseudomorfózy o velikosti 0,5–1,0 mm jsou vyplněny sekundárními spinelidy, které kopírují původní štěpnost primárních minerálů. Často je možné pozorovat velká červenohnědá zrna primárních spinelidů s nepravidelnými okraji o velikosti 0,5–1,0 mm, místy 1,0 mm. Kolem trhlin a štěpných ploch se často vyskytují sekundární drobnější (0,3–0,3 mm) nebo velmi drobné (0,01–0,05 mm) nepravidelně omezené sekundární spinelidy. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 27,2–30,7 × 10-3 Ø MS = 28,4 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,566 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, tři zóny s odlišným chemickým složením (jádro, přechodná zóna, okrajová část). Jádra jsou Al- a Cr-bohatá s Al vázaným na spinelovou komponentu (47,8–48,1 mol. %; 0,96 apfu) a Cr vázaným na chromitovou komponentu (49,7–50,1 mol. %; 0,99–1,00 apfu), s obsahem Mg 0,43 apfu a se stopami V ( 0,01 apfu), Mn a Zn ( 0,02 apfu). Přechodná zóna je Cr-bohatší (50,3–52,0 mol. %; 1,01–1,04 apfu), s obsahem Fe 43,0–45,7 mol. % (0,84–0,85 apfu), se stopami Al (0,05–0,13 apfu), Mg (0,09–0,10 apfu), Mn ( 0,04 apfu), Ni, Zn a V (do 0,01 apfu). Okraje spinelidů vysoký obsah Fe (91,5–95,4 mol. %; 0,95 apfu), s obsahem Cr 4,7–8,4 mol. % (0,09– 0,17 apfu), se stopami Mg a Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Velmi drobné spinelidy rozptýlené v minerálech serpentinové skupiny. Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 41,24 1,20 8,16 36,30 0,03 0,00 0,01 0,00 0,02 0,07 0,46 11,60 99,38 0,79 1436 1,80 Tab. I-16 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Tąpadła 2. Petrografická charakteristika: Lokalita: Tąpadła 2 Makroskopický popis: Horniny jsou skvrnité, zelené až zelenočerné, místy s makroskopicky patrnými černými zrny magnetitu. Zvětralý povrch hornin je světle zelený až šedobílý. Barva: Zelenočerná až zelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Interpenetrační mikrostruktura je tvořena šupinkatými minerály serpentinové skupiny, které zcela nahradily původní minerály. Místy jsou pseudomorfózy (0,5–1,0 mm) vyplněné serpentinovými minerály, v nichž jsou štěpné trhliny původního minerálu zvýrazněny spinelidy (magnetity) orientovanými ve směru jeho původní štěpnosti. Často je možné pozorovat velká červenohnědá zrna primárních spinelidů s okraji nepravidelných tvarů (0,5–1,0 mm, místy 1,0 mm). Lokálně je patrná mřížovitá mikrostruktura, kde orientace jemných sekundárních spinelidů kopíruje štěpnost primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Drobné až velmi jemné sekundární spinelidy (0,01–0,3 mm) s nepravidelnými okraji se vyskytují i kolem trhlin a štěpných ploch. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, místy mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 38,2–42,7 × 10-3 Ø MS = 40,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,618 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96–0,99; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, tři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al- a Cr-bohatá s Al vázaným na spinelovou komponentu (50,0–50,4 mol. %; 1,01–1,00 apfu) a Cr vázaným na chromitovou komponentu (47,4–47,6 mol%; 0,95 apfu), s obsahem Mg 0,57–0,58 apfu a se stopami Fe ( 0,04 apfu), Mn a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Cr-bohatší (48,7–51,9 mol. %; 0,97–1,04 apfu), s obsahem Fe 34,5–43,1 mol. % (0,69– 0,86 apfu), s obsahem Al (0,16–0,27 apfu), Mg (0,14–0,18 apfu) a stopami Mn (0,09– 0,12 apfu), Zn ( 0,04 apfu), Ni ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Okraje zonálních spinelidů mají vysoký obsah Fe (91,1–97,8 mol. %; 1,82–1,96 apfu), s obsahem Cr 2,2– 8,8 mol. % (0,04–0,18 apfu), se stopami Mg ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,02 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy vysoký obsah Fe (99,9 mol. %), se stopami Mg ( 0,04 apfu), Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sulfidy: Sulfidy niklu tvoří místy inkluze ve spinelidech. Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 42,67 0,65 6,26 37,24 0,03 0,00 0,00 0,00 0,01 0,08 0,34 11,90 99,39 0,84 1553 1,20 Tab. I-17 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Tąpadła 3 (Obr. I-9). Petrografická charakteristika: Lokalita: Tąpadła 3 Makroskopický popis: Horniny jsou skvrnité, zelené až zelenočerné, místy s makroskopicky patrnými černými zrny magnetitu. Zvětralý povrch hornin je zelenožlutý šedobílý, s limonitickými skvrnami, způsobenými zabarvením malých vydrolenin na povrchu hornin limonitem. Barva: Zelená až zelenočerná Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostrukturu tvoří šupinkaté minerály serpentinové skupiny, které již zcela nahradily původní minerály. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy (0,5–1,0 mm) vyplněné sekundárními spinelidy kopírujícími původní štěpnost primárních minerálů. V serpentinových minerálech jsou patné primární spinelidy červenohnědého zbarvení s nepravidelnými okraji o velikosti (0,5–1,0 mm). Sekundární drobnější (0,3–0,3 mm) nebo velmi drobné (0,01–0,05 mm) nepravidelně omezené sekundární spinelidy se často vyskytují v místech trhlin a štěpných ploch. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 34,2–35,3 × 10-3 Ø MS = 30,8 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,650 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,98; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, patrné dvě zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Crbohatá (53,3–57,4 mol. %; 1,06–1,15 apfu), s obsahem Fe 39,5–41,0 mol. % (0,78–0,82 apfu), s obsahem Mg 0,12–0,16 apfu a Al 0,05–0,10 apfu, se stopami Mn ( 0,09 apfu), Zn a V ( 0,03 apfu), Ti ( 0,02 apfu), Ni ( 0,01 apfu). Okraje zonálních spinelů mají vysoký obsah Fe (96,7–98,9 mol. %), s obsahem Cr 1,1–3,3 mol. % (0,02–0,07 apfu), se stopami Mg ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy mají vysoký obsah Fe (99,5 mol. %), se stopami Mg ( 0,05 apfu), Ni, Mn a Cr ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 41,94 0,76 8,40 36,11 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,06 0,35 11,50 99,42 0,79 1584 0,80 41,01 0,93 8,74 36,27 0,19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10 0,36 - 87,60 0,78 1976 2,00 Obr. I-9 Mikrostruktury serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A, C – interpenetrační mikrostruktura, Tąpadła 1; B, D – pseudomorfóza po primárním minerálu se spinelidy orientovanými ve směru jejich původní štěpnosti, Tąpadła 3 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Tab. I-18 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Jordanów (Obr. I-10). Petrografická charakteristika: Lokalita: Jordanów Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch hornin má zelenožluté zbarvení, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostrukturu tvoří minerály serpentinové skupiny. Primární minerály (olivíny, pyroxeny) jsou již zcela zatlačeny serpentinovými minerály, které jsou místy chloritizovány. Lokálně jsou přítomny pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů. V minerálech serpentinové skupiny jsou patrná relativně velká korodovaná zrna primárních spinelidů s nepravidelnými okraji (0,5–1,0 mm). Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 23,9–24,5× 10-3 Ø MS = 24,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,637 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,89–0,97; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Zonální, silně korodovaná, dvě zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Crbohatá s obsahem Cr (76,7–76,8 mol. %; 1,53 apfu) aFe (17,8–18,2 mol%; 0,78–0,81 apfu), s obsahem Mg 0,11–0,13 apfu, stopami Al, (0,08–0,09 apfu), Mn (0,06–0,07 apfu), Zn ( 0,03 apfu), V ( 0,02 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (97,3– 99,8 mol. %), s obsahem Cr 0,2–2,7 mol. % (0,05 apfu), se stopami Mg ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární přeměny: Jílové minerály Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr42,64 1,19 6,30 35,44 0,17 0,00 0,03 0,02 0,00 0,06 0,30 - 86,15 0,83 1881 - Tab. I-19 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Jańska Góra 1 (Obr. I-10). Petrografická charakteristika: Lokalita: Jańska Góra 1 Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch hornin má zelenožluté zbarvení, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, v níž jsou již primární minerály (olivíny, pyroxeny) přeměněny v minerály serpentinové skupiny. Místy jsou patrné pseudomorfózy, kde minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů. Primární spinelidy mají laločnaté až prstovité tvary s nepravidelnými okraji (0,5–1,5 mm). Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 67,5–70,0× 10-3 Ø MS = 68,9 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,650 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,98; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Zonální, silně korodované, prstovitý až laločnatý tvar, tři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al-bohaté (53,5–55,5 mol. %; 1,07–1,11 apfu) a obsahem Cr (40,6–44,2 mol%; 0,81–0,88 apfu), s obsahem Mg 0,54–0,57 apfu a Fe 0,41–0,44 apfu, se stopami V, Mn a Zn ( 0,01 apfu). Přechodná zóna má srovnatelný obsah Fe (30,2– 51,2 mol. %; 0,76–0,82 apfu) a Cr (43,8–57,1 mol. %; 0,88–1,14 apfu), s obsahem Mg ( 0,13 apfu), Al ( 0,25 apfu), stopami Mn ( 0,13 apfu), Zn ( 0,03 apfu) a V ( 0,01 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (99,6–99,7 mol. %), s obsahem Cr 0,4– 0,5 mol. % (0,01 apfu), se stopami Mg ( 0,07 apfu) a Ni ( 0,02 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,99 0,67 10,10 35,43 0,05 0,00 0,02 0,00 0,02 0,06 0,40 11,40 99,40 0,75 1792 2,20 40,09 0,88 6,34 33,53 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,04 0,14 - 81,07 0,82 1928 2,50 Tab. I-20 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Gogołów. Petrografická charakteristika: Lokalita: Gogołów Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch hornin má zelenožluté zbarvení, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, v níž jsou již primární minerály (olivíny, pyroxeny) téměř zcela přeměněny v minerály serpentinové skupiny nebo chloritizovány. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny, které kopírují štěpnost původních minerálů. Primární spinelidy mají laločnaté až prstovité tvary s nepravidelnými okraji (0,2–1,0 mm). Místy jsou přítomny tenké karbonátové žilky. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 38,7–39,8× 10-3 Ø MS = 39,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,425 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,97–0,98; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, laločnaté až prstovité, tři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al-bohatá s obsahem Al (57,1–58,0 mol. %; 1,14–1,16 apfu) a Cr (38,9– 39,2 mol%; 0,78 apfu), s obsahem Mg 0,58–0,60 apfu, se stopami Fe ( 0,07 apfu), Mn, Zn a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Fe-bohatá (56,9–58,3 mol. %; 1,14–1,17 apfu), s obsahem Cr 39,5–40,6 mol. % (0,79–0,81 apfu), se stopami Mn ( 0,13 apfu), Mg (0,10 apfu), Al (0,02–0,07 apfu), Ni a Zn ( 0,02 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (98,2–98,9 mol. %), s obsahem Cr 1,2–1,7 mol. % (0,03 apfu), se stopami Mg ( 0,05 apfu) a Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy mají vysoký obsah Fe (téměř 100,0 mol. %), se stopami Mg ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,02 apfu); drobná zrnka v serpentinových minerálech; (Tab. III-3, Obr. 61). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,43 1,07 8,30 37,08 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 0,21 11,90 99,37 0,79 1618 0,80 39,06 1,70 8,12 36,16 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 - 85,04 0,79 2035 - Obr. I-10 Mikrostruktury serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A, C – radiálně paprsčité minerály serpentinové skupiny a akumulace spinelidů, Jordanow; B, D interpenetrační mikrostruktura a červíkovité spinelidy, Jańska Góra 1 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Tab. I-21 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Sobótka. Petrografická charakteristika: Lokalita: Sobótka Makroskopický popis: Horniny jsou skvrnité, světle zelené až šedobílé, místy s makroskopicky patrnými tmavými zrny magnetitu. Zvětralý povrch hornin je zelenožlutý šedobílý, s limonitickými skvrnami, způsobenými zabarvením malých vydrolenin na povrchu hornin limonitem. Barva: Světle zelená až šedobílá, tmavě zelené skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Interpenetrační mikrostrukturu tvoří minerály serpentinové skupiny, vzácně s relikty po primárních minerálech, které jsou velmi silně přeměněné. Orientace velmi jemných sekundárních spinelidů často kopíruje štěpnosti primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Pravděpodobně se jedná o blíže neidentifikované bastitizované pyroxeny. Primární spinelidy červovitých tvarů s nepravidelnými okraji dosahují velikosti ( 0,6 mm). Místy jsou patrné symplektitové srůsty. V hornině jsou přítomny jílové minerály. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 19,5–20,0 × 10-3 Ø MS = 19,7 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,103 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, červíkovité tvary, tři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al- a Cr-bohatá s Al vázaným na spinelovou komponentu (50,7–50,9 mol. %; 1,01– 1,02 apfu) a Cr vázaným na chromitovou komponentu (46,9–47,1 mo. l%; 0,94 apfu), s obsahem Mg 0,52 apfu a Fe 0,46–0,47 apfu, se stopami Fe ( 0,04 apfu), Mn, Zn a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Fe-bohatší (44,8–57,5 mol. %; 0,90–1,15 apfu), s obsahem Cr 41,7–47,4 mol. % (0,83–0,95 apfu), s obsahem Al (0,01–0,16 apfu), Mg (0,07–0,09 apfu) a stopami Mn ( 0,04 apfu), Ni ( 0,02 apfu), V, Ti a Zn ( 0,01 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (96,6–96,7 mol. %), s obsahem Cr 3,3–3,4 mol. % (0,07 apfu), se stopami Mg ( 0,03 apfu) a Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy mají vysoký obsah Fe (99,9 mol. %), se stopami Mg ( 0,02 apfu) a Ni ( 0,01 apfu); kopírují štěpnost primárních minerálů; (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární přeměny: opál Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 42,67 0,65 6,26 37,24 0,03 0,00 0,00 0,00 0,01 0,08 0,34 11,90 99,39 0,84 1553 1,20 Tab. I-22 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Jańska Góra 2 (Obr. I-11). Petrografická charakteristika: Lokalita: Jańska Góra 2 Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, světle zelená až šedobílá, místy makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch hornin má zelenožluté až šedobílé zbarvení, s limonitickými skvrnami, způsobenými zabarvením malých vydrolenin na povrchu hornin limonitem. Barva: Světle zelená až šedobílá, tmavě zelené skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Interpenetrační mikrostrukturu tvoří minerály serpentinové skupiny, vzácně s relikty po primárních minerálech, které jsou velmi silně přeměněné. Pseudomorfózy jsou zvýrazněny minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnosti primárních minerálů. Primární spinelidy červovitých tvarů s nepravidelnými a dosahují velikosti ( 0,3 mm). Hornina je výrazně postižena hydrotermálními přeměnami, jsou přítomny žilky karbonátů, formy SiO2. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: Talkizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 42,5–43,8× 10-3 Ø MS = 43,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,153 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,97; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Patrná zonalita, červíkovité tvary, rozpoznatelné dvě až tři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al- a Cr-bohatá s Al vázaným na spinelovou komponentu (52,4– 52,5 mol. %; 1,05 apfu) a Cr vázaným na chromitovou komponentu (44,9–45,2 mol. %; 0,90 apfu), s obsahem Mg 0,50–0,52 apfu, se stopami Fe ( 0,05 apfu), Mn, Zn ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Fe-bohatší (50,1 mol. %; 0,80 apfu), s obsahem Cr 45,4 mol. % (0,91 apfu), s obsahem Mg (0,12 apfu), Al (0,08 apfu), Mn ( 0,06 apfu), Ni a Zn ( 0,01 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (94,3 mol. %), s obsahem Cr 5,5 mol. % (0,11 apfu), se stopami Mg ( 0,07 apfu) a Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,02 apfu); Nezonální spinelidy jsou Fe-bohaté (55,3–77,0 mol. %), s obsahem Cr 22,4–44,2 mol. %, s obsahem Mg (0,11–0,13 apfu), Mn ( 0,11 apfu), stopami Ni ( 0,02 apfu), Al a Zn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy jsou Fe-bohaté (57,1 mol. %), s obsahem Cr 42,3 mol. %, s obsahem Mg (0,14 apfu), Mn ( 0,17 apfu), stopami Ni ( 0,02 apfu), Al a Zn ( 0,01 apfu); kopírují štěpnost primárních minerálů; (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární přeměny: Chalcedon, místy opál Tab. I-23 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Wiry (Obr. I-11). Petrografická charakteristika: Lokalita: Wiry Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy jsou makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch hornin je zelenožlutého zbarvení, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: V mikrostruktuře horniny jsou primární minerály (olivíny, pyroxeny) již zcela přeměněny v minerály serpentinové skupiny, které jsou místy zatlačovány chloritem. Pouze lokálně jsou zastoupeny pseudomorfózy, v nichž s minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů. Primární spinelidy mají nepravidelné tvary, jsou silně korodované (0,2–0,5 mm). Minerály serpentinové skupiny jsou zatlačovány karbonáty, které lokálně tvoří shluky nebo vyplňují pukliny a dutiny. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 21,5–22,0× 10-3 Ø MS = 21,9 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,577 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Zonální, korodované, dvě zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Cr-bohatá (78,6–79,8 mol. %; 1,57–1,59 apfu), s obsahem Fe (12,9–15,3 mol%; 0,26–0,31 apfu), se stopami Al (0,11–0,13 apfu), Mg (0,07–0,11 apfu), Mn (0,05–0,06 apfu), Zn ( 0,02 apfu), Ti a V ( 0,01 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (96,2–98,2 mol. %), s obsahem Cr 1,8–3,8 mol. % (0,04–0,08 apfu), se stopami Mg ( 0,01 apfu) a Ni ( 0,02 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy vysoký obsah Fe (95,0 mol. %), se stopami Cr ( 0,01 apfu) a Ni ( 0,03 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Karbonáty: Magnezit – zatlačuje minerály serpentinové skupiny, tvoří shluky, hnízda, výplně dutin, kalcit – výplně trhlin, žilky Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,48 0,60 7,16 36,93 0,49 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 0,27 15,00 99,37 0,82 1237 1,90 38,42 1,06 6,71 39,10 0,35 0,00 0,00 0,00 0,00 0,09 0,23 - 85,96 0,83 2018 - Obr. I-11 Mikrostruktury serpentinitů z masivu Gogołów-Jordanów: A, C – interpenetrační mikrostruktura, Jańska Góra 2; B, D – interpenetrační mikrostruktura se shluky karbonátů a spinelidy, Wiry (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Tab. I-24 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Braszowice (Obr. I-12). Petrografická charakteristika: Lokalita: Braszowice Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy patrná tmavá zrna magnetitu. Povrch je pokryt zelenožlutou zvětrávací kůrou, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, s primárními minerály (olivíny, pyroxeny) přeměněnými na minerály serpentinové skupiny, které místy zatlačuje chlorit. Jsou patrné žilky chryzotilu. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny, které kopírují štěpnost původních minerálů. Primární spinelidy mají nepravidelné okraje (≤ 0,2 mm). U primárních spinelidů jsou patrné tlakové stíny svědčící o tektonických pohybech. Drobné sekundární spinelidy s roztřepenými okraji jsou tektonicky rozvlečeny podél trhlin. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 14,2–15,4× 10-3 Ø MS = 14,9 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,991 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,97–0,99; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, nepravidelné, tři až čtyři zóny s odlišným chemickým složením. Jádra jsou Al-bohatá s obsahem Al (50,3–51,2 mol. %) a Cr (44,5–46,4 mol%), s obsahem Mg 0,65–0,67 apfu, stopami Fe ( 0,08 apfu), Mn a Zn ( 0,03 apfu). Přechodná zóna je Cr-bohatá, s obsahem Cr (70,8–75,6 mol. %), s obsahem Fe 20,5– 25,5 mol. % (0,41–0,51 apfu), nebo lokálně mírně převažuje obsah Fe (50,3–54,9 mol. %) nad obsahem Cr (44,5–48,9 mol. %), dále byly zjištěny stopy Mn ( 0,28 apfu), Mg ( 0,14 apfu), Al ( 0,07 apfu), Zn ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,02 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (97,9 mol. %), s obsahem Cr 1,0 mol. % (0,02 apfu), se stopami Mg ( 0,06 apfu) a Ni ( 0,04 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy mají vysoký obsah Fe (97,5–99,0 mol. %), se stopami Cr ( 0,05 apfu), Mg ( 0,06 apfu) a Ni ( 0,04 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); zrnka v serpentinových minerálech až 0,5 mm; (Tab. III-3, Obr. 61). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 41,41 1,40 7,78 42,12 0,13 0,00 0,00 0,01 0,01 0,11 0,52 5,50 99,28 0,82 2143 2,70 41,63 1,31 7,66 42,42 0,19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12 0,57 93,90 0,83 1882 3,33 Tab. I-25 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Brzeźnica 1. Petrografická charakteristika: Lokalita: Brzeźnica 1 Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě šedozelená až zelená, s makroskopicky patrnými černými zrny magnetitu. Zvětralý povrch horniny má zelenožluté zbarvení, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě šedozelená až zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, v níž jsou primární minerály (olivíny, pyroxeny) přeměněny na minerály serpentinové skupiny, které jsou místy zatlačovány chloritem. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy, v nichž minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů, místy je patrná mřížovitá mikrostruktura, kde orientace jemných sekundárních spinelidů kopíruje štěpnost primárních minerálů. Primární spinelidy mají nepravidelně omezené okraje s nepravidelnými okraji (0,2–0,9 mm). Sekundární spinelidy jsou drobné s roztřepenými okraji, tektonicky rozvlečené podél trhlin. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, místy mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 55,0–58,4× 10-3 Ø MS = 57,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,632 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96–0,98; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, nepravidelné, dvě až tři zóny s odlišným chemickým složením. U spinelidů s patrnými třemi zónami jsou jádra Al- a Cr-bohatá, s obsahem Al (45,7–48,3 mol.%) a Cr (45,1–47,9 mol%), s obsahem Mg 0,31–0,44 apfu a Fe 0,10–0,17 apfu a stopami Zn ( 0,03 apfu), Mn ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Cr-a Fe-bohatá, s obsahem Cr 44,3–51,8 mol. % a Fe 36,7–48,5 mol. %, se stopami Mg ( 0,12 apfu), Mn ( 0,08 apfu), Al ( 0,30 apfu), Zn a V ( 0,02 apfu), Ti a Ni ( 0,01 apfu). V zonálních spinelidech se 2 zónami různého složení odpovídá jádro přechodné zóně spinelidů se třemi zónami s různým chemickým složením. Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (95,1–99,0 mol. %), se stopami Cr ( 0,09 apfu), Mg a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 41,41 1,40 7,78 42,12 0,13 0,00 0,00 0,01 0,01 0,11 0,52 5,50 99,28 0,82 2143 2,70 41,63 1,31 7,66 42,42 0,19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12 0,57 93,90 0,83 1882 3,33 Tab. I-26 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Brzeźnica 2 (Obr. I-12). Petrografická charakteristika: Lokalita: Brzeźnica 2 Makroskopický popis: Hornina je skvrnitá, tmavě zelená až světle zelená, místy jsou makroskopicky patrná tmavá zrna magnetitu. Zvětralý povrch je zelenožlutý, s limonitickými skvrnami. Barva: Tmavě zelená až světle zelená, tmavé skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Mřížovitá mikrostruktura je tvořena z minerálů serpentinové skupiny, v níž jsou primární minerály (olivíny, pyroxeny) přeměněny v minerály serpentinové skupiny. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny, které kopírují štěpnost původních minerálů. Orientace velmi jemných sekundárních spinelidů často kopíruje štěpnosti primárních minerálů (opakní paralelní žilky, síťovité uspořádání). Primární spinelidy mají nepravidelné okraje (0,2–0,5 mm). Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 33,0–34,9× 10-3 Ø MS = 39,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,614 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Výrazná zonalita, nepravidelné, dvě až tři zóny s odlišným chemickým složením. U spinelidů s patrnými třemi zónami jsou jádra Al- a Cr-bohatá, s obsahem Al (47,6–48,8 mol.%) a Cr (44,1–46,9 mol%), s obsahem Mg 0,49–0,56 apfu a Fe 0,11–0,14 apfu a stopami Mn ( 0,03 apfu), Zn ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Přechodná zóna je Febohatá, s obsahem Fe 56,8–78,6 mol. % a s obsahem Cr 19,7–41,1 mol. %, se stopami Mg ( 0,12 apfu), Mn ( 0,18 apfu), Al ( 0,09 apfu), Zn a Ni ( 0,02 apfu). Okraje spinelidů mají vysoký obsah Fe (97,7–98,6 mol. %), se stopami Cr ( 0,05 apfu), Mg( 0,05 apfu), Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární spinelidy: Sekundární spinelidy mají vysoký obsah Fe (96,3 mol. %), se stopami Cr ( 0,07 apfu), Mg ( 0,04 apfu) a Ni ( 0,02 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); drobná zrnka v serpentinových minerálech; (Tab. III-3, Obr. 61). Sekundární přeměny: Jílové minerály Obr. I-12 Mikrostruktury serpentinitů z masivu Braszowice-Brzeźnica: A, C – interpenetrační mikrostruktura s primárními spinelidy, Braszowice; B, D – mřížovitá mikrostruktura, Brzeźnica 2 (A/B: PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Tab. I- 27 Petrografická charakteristika metaultrabazické horniny z lokality Szklary 1 (Obr. I-13). Petrografická charakteristika: Lokalita: Szklary 1 Makroskopický popis: Hornina má tmavě zelené až zelené zbarvení. Na povrchu je zvětrávací kůra narezavělého až načervenalého zbarvení. Na povrchu jsou patrné kalcitové žilky. Barva: Tmavě zelená až rezavě zelená, narezavělá až načervenalá Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena smyčkami, v jejichž centrech jsou místy zachovány relikty primárních olivínů, které jsou již zpravidla silně serpentinizovány až chloritizovány. Hojně jsou zastoupeny amfiboly a místy světlé nahnědlé pyroxeny v podobě jehlicovitých až radiálně paprsčitých agregátů, které jsou velmi často chloritizovány. Kromě velmi drobných nepravidelně omezených novotvořených spinelidů se lokálně vyskytují primární spinely s nepravidelnými okraji (0,5 mm). Akcesoricky se vyskytuje granát. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, olivín, spinelidy, granát Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 32,2–33,8× 10-3 Ø MS = 33,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,884 Mikrochemické analýzy: Olivíny: Forsterit: Fo92-93Fa7-8 se stopami Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-19). Amfiboly: Ca-amfiboly – tremolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,96–0,97, obsahuje Si 7,9–8,0 apfu, se stopami Ni ( 0,02 apfu), místy Cr ( 0,01 apfu), obsahy Na+K je nízký ( 0,06 apfu); (Tab. III-9, Obr. 62B). Mg-Fe-Mn-amfiboly – antofylit: Mg/(Mg+Fe) = 0,90–0,92, obsahje Si (8,0), se stopami Ni (do 0,02 apfu); (Tab. III-9). Chlority: Klinochlor: Si (3,0–3,1 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,04–0,06; (Tab. III-18, Obr. 61). Primární spinelidy: Cr-obohacené spinelidy, obsah Fe vázaný na magnetitovou komponentu dosahoval 75,0–81,4 mol. %, obsah Cr 15,9–21,8 mol. % (0,32–0,44 apfu), s obsahem Mg v rozmezí 0,11–0,18 apfu a se stopami Al ( 0,06 apfu), Ni (do 0,03 apfu), Mn (do 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 62A). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 45,18 0,92 8,65 37,48 1,48 0,03 0,01 0,00 0,00 0,11 0,39 4,80 99,35 0,79 2005 7,50 45,53 1,49 7,17 38,31 1,54 0,00 0,00 0,02 0,00 0,13 0,13 - 94,32 0,82 2058 8,00 Tab. I-28 Petrografická charakteristika serpentinizované horniny z lokality Szklary 2 (Obr. I-13). Petrografická charakteristika: Lokalita: Szklary 2 Makroskopický popis: Hornina má tmavě zelená až zelená. Povrch je pokryt zvětrávací kůrou narezavělého až načervenalého zbarvení. Barva: Tmavě zelená až zelená, narezavělá až načervenalá Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny se silně přeměněnými relikty primárních minerálů (pyroxenů) v centrech smyček. Produkty druhotných přeměn tvoří amfiboly. Místy jsou zastoupeny amfiboly v podobě jehlicovitých až radiálně paprsčitých agregátů, které jsou silně chloritizovány. V serpentinových minerálech se ojediněle vyskytují primární spinelidy s nepravidelnými okraji ( 0,5 mm). Sekundární spinelidy nepravidelného tvaru jsou velmi jemné a tektonicky rozvlečené. Hornina je výrazně postižena hydrotermálními přeměnami (přítomny formy SiO2). Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 22,6–23,2× 10-3 Ø MS = 39,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,481 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfiboly – tremolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,96, obsahuje Si 7,9–8,0 apfu, se stopami Mn a Ni ( 0,02 apfu), obsahy Na+K je velmi nízký ( 0,02 apfu); (Tab. III-9, Obr. 62B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,98; (Tab. III-13) Primární spinelidy: Cr-obohacené spinelidy, obsah Fe vázaný na magnetitovou komponentu dosahoval 74,5–81,2 mol. %, obsah Cr 17,0–23,2 mol. % (0,34–0,46 apfu), s obsahem Mg v rozmezí 0,10–0,14 apfu a se stopami Al ( 0,04 apfu), Ni (do 0,02 apfu), V a Mn (do 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 62A). Sekundární přeměny: Chalcedon, jílové minerály Obr. I-13 Mikrostruktury serpentinitů z masivu Szklary: A, C – jehličkovité amfiboly, Szklary 1 (XPL), B, D – smyčkovitá mikrostruktura s jehlicemi amfibolu, Szklary 2 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Serpentinity železnobrodského krystalinika Tab. I-29 Petrografická charakteristika metaultrabazické horniny z lokality Loužnice. Petrografická charakteristika: Lokalita: Loužnice Makroskopický popis: Hornina má černozelené až tmavě zelenošedé zbarvení, místy světlé zelené skvrny. Barva: Černozelená až tmavě zelenošedá Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena smyčkami kopírující zrna původních minerálů (olivínů nebo pyroxenů), která jsou již kompletně serpentinizována a tremolitizována. Pseudomorfózy jsou často vyplněny minerály serpentinové skupiny (antigoritem, popřípadě chryzotilem). Jako produkt přeměn je přítomen amfibol., místy je přítomen lupenitý chlorit. V serpentinových minerálech jsou lokálně přítomny primární spinelidy omezené krystalovými plochami (0,1–0,2 mm). Z akcesorií jsou velmi často přítomna nepravidelně omezená zrna ilmenitů protaženého až nepravidelného tvaru ( 0,3 mm), dále sloupečkovité apatity ( 0,5 mm). Nepravidelně omezené sekundární spinelidy jsou velmi drobné. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, amfibol, chlorit, spinelidy, ilmenit, apatit Přeměny: Chloritizace až talkizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 44,2–48,7× 10-3 Ø MS = 46,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,750 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol-aktinolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,87–0,88, obsah Si 7,9–8,0 apfu, obsahy Na a K poměrně nízké ( 0,11 apfu), stopy Mn ( 0,02 apfu), Cr ( 0,04 apfu), a Zn ( 0,03 apfu), Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-9, Obr. 70B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,74–0,78; (Tab. III-14) Chlority: Pennin: Si (3,4–3,5 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,19–0,21 (Tab. III-18, Obr. 70A). Primární spinelidy: Relikty primárních spinelidů jsou dokonale omezeny krystalovými plochami. U zonálních spinelidů jsou jádra Cr-bohatá (11,9–22,9 mol. %; 0,24–0,43 apfu), obsah Fe (64,7–84,1 mol. %; 1,20–1,66 apfu), obsah Al je 0,03–0,15 apfu, se stopami Mn ( 0,02 apfu), Ti ( 0,14 apfu), V ( 0,04 apfu), Mg, Zn a Ni ( 0,01 apfu). Okraje tvoří převážně Fe (99,6–99,8 mol. %) se stopami Mg a Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 69). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (93,8–95,4 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (4,0–5,6 mol. %) a geikielitová (0,6–0,9 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny; (Tab. III-22, Obr. 159B). Apatity: Fluorapatit/hydroxylapatit: chemickým složením odpovídá apatitu-(F) a apatitu-(OH) s obsahem F 0,36–0,41 apfu, se zvýšenými obsahy Si (0,03 apfu), S ( 0,02 apfu), Ce (0,01 apfu), Ce a Nd (0,01 apfu), Na ( 0,05 apfu) a Mg ( 0,04 apfu). (Tab. III-20). Sulfidy: Tvoří inkluze ve spinelidech, sulfidy Ni a Co Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 37,65 5,04 16,14 25,04 3,67 0,06 0,04 1,12 0,14 0,18 0,21 10,10 99,50 0,57 1179 129,30 36,40 6,24 14,40 25,47 3,99 0,00 0,00 0,00 0,37 0,00 0,00 - 86,87 0,60 895 147,00 Tab. I-30 Petrografická charakteristika metaultrabazické horniny z lokality Radčice (Obr. I-14). Petrografická charakteristika: Lokalita: Radčice Makroskopický popis: Hornina má černozelené až tmavě zelenošedé zbarvení, místy světlé zelené skvrny. Makroskopicky jsou patrné vyrostlice pyroxenů. Barva: Černozelená až tmavě zelenošedá, místy světle zelené skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena smyčkami kopírující zrna původního olivínu, která jsou již kompletně serpentinizována a tremolitizována. Jeho pseudomorfózy jsou často vyplněny minerály serpentinové skupiny (antigoritem, popřípadě chryzotilem). V serpentinových minerálech jsou místy přítomny relikty primárních pyroxenů, na jejich okraje narůstají sekundární amfiboly, místy je přítomen lupenitý chlorit a primární spinelidy omezené krystalovými plochami, místy s nepravidelnými okraji (0,2–0,5 mm). Často jsou přítomna nepravidelně omezená zrna ilmenitů protaženého až nepravidelného tvaru (0,5 mm) a apatity, které jsou sloupečkovité ( 0,3 mm). Sekundární spinelidy jsou velmi drobné a nepravidelně omezené. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, chlorit, spinelidy, ilmenit, apatit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 57,3–63,0× 10-3 Ø MS = 59,5 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,793 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid-augit: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En45-50Wo44-49Fs3-11, obsah alkalické složky je velmi nízký Jd0-2; (Tab. III-7, Obr. 70C). Amfiboly: Ca-amfibol-aktinolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,88–0,90, obsah Si 7,9–8,0 apfu, obsahy Na a K poměrně nízké (0,09 apfu), stopy Mn ( 0,03 apfu), Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-9, Obr. 70B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,85–0,86; (Tab. III-14) Chlority: Pennin: Si (3,4–3,6 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,14–0,15 (Tab. III-18, Obr. 70A). Primární spinelidy: Zrna dokonale omezena krystalovými plochami, místy zonální. U zonálních spinelidů je v jádrech zvýšený obsah Cr (37,0–38,5 mol. %; 0,70–0,72 apfu), obsah Fe (36,0–42,0 mol. %; 0,67–0,80 apfu), obsah Al je 0,28–0,33 apfu, se stopami Mn ( 0,06 apfu), Mg ( 0,04 apfu), Ti ( 0,13 apfu), V ( 0,02 apfu), Zn ( 0,03 apfu), Ni ( 0,01 apfu). Okraje tvoří převážně Fe (98,0–99,5 mol. %) se stopami Cr ( 0,03 apfu), (Mg a Ti (0,01 apfu). Nezonální spinelidy jsou, jak Cr-bohaté (obsahem Cr  22,0 mol. %) podobné složením jádrům zonálních spinelidů, tak Fe-bohaté (obsah Fe 99,5–99,8 mol. %) blížící se složením okrajům zonálních spinelidů. Mají nepravidelný tvar nebo jsou omezeny krystalovými plochami. (Tab. III-3, Obr. 69). Sekundární spinelidy: Vřetenovitý tvar, velmi drobné. Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (88,9–91,8 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (6,7–10,1 mol. %) a geikielitová (1,0–1,5 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny; (Tab. III-22, Obr. 159B). Sulfidy: Tvoří inkluze ve spinelidech, sulfidy Ni a Co Tab. I-31 Petrografická charakteristika metaultrabazické horniny z lokality Alšovice. Petrografická charakteristika: Lokalita: Alšovice Makroskopický popis: Hornina má černozelené až tmavě zelenošedé zbarvení, místy světlé zelené skvrny. Na povrchu vyvinuta hnědorezavá zvětrávací kůra. Barva: Černozelená až tmavě zelenošedá, na povrchu hnědorezavá Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena smyčkami kopírující zrna původního olivínu, která jsou již kompletně serpentinizována a tremolitizována. Jeho pseudomorfózy jsou často vyplněny minerály serpentinové skupiny. V serpentinových minerálech jsou často přítomny relikty primárních pyroxenů, na jejich okraji narůstají sekundární amfiboly. Primární spinelidy se vyskytují omezeny krystalovými plochami nebos nepravidelně omezenými okraji (0,5 mm). Často jsou přítomna nepravidelně omezená zrna ilmenitů protaženého až nepravidelného tvaru ( 1 mm). Sekundární spinelidy jsou velmi drobné a nepravidelně omezené. Akcesoricky se vyskytují nepravidelně omezená zrnka zirkonu. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy, ilmenit, zirkon Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 61,1–72,1× 10-3 Ø MS = 68,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,590 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol – tremolit-magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,78–0,92, obsah Si 6,8– 8,0 apfu, s obsahy Na a K 0,01–0,59 apfu, se stopami Mn ( 0,03 apfu), Ni ( 0,01 apfu), Zn ( 0,24 apfu), Cl ( 0,07 apfu) a F ( 0,05 apfu), Cr ( 0,03 apfu) a Ti ( 0,15 apfu); (Tab. III-9, Obr. 70B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,85–0,87; (Tab. III-14) Primární spinelidy: Zonální spinelidy jsou často dokonale omezeny krystalovými plochami. V jádrech je zvýšený obsah Cr (24,6 mol. %; 0,47 apfu), obsah Fe (55,5 mol. %; 1,06 apfu), obsah Al je 0,27 apfu, se stopami Mn ( 0,04 apfu), Mg ( 0,02 apfu), Ti ( 0,09 apfu), V ( 0,02 apfu), Zn ( 0,04 apfu), Ni ( 0,01 apfu). Okraj je bohatší na obsah Fe (67,8 mol. %; 1,31 apfu), obsah Cr je 20,8 mol. % (0,40 apfu), se stopami Al ( 0,13 apfu), Mn ( 0,02 apfu), Mg ( 0,01 apfu), Ti ( 0,07 apfu), V a Zn ( 0,02 apfu). Nezonální spinelidy mají zpravidla nepravidelný tvar a jsou složením buď srovnatelné s okrajem zonálních spinelidů, se zvýšeným obsahem Ti ( 0,15 apfu), nebo jsou tvořeny téměř čistým Fe (99,7 mol. %) se stopami Mg ( 0,03 apfu) a Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-3, Obr. 69). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (90,1–90,2 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (9,1–9,6 mol. %) a geikielitová (0,3–0,7 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny, uvnitř zrn často odmíšeniny spinelidů. (Tab. III-22, Obr. 159B). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 37,54 6,74 15,56 27,52 2,79 0,00 0,06 0,00 0,23 0,25 0,00 - 90,69 0,60 1130 37,00 Tab. I-32 Petrografická charakteristika metaultrabazické horniny z lokality Klíčnov (Obr. I-14). Petrografická charakteristika: Lokalita: Klíčnov Makroskopický popis: Hornina má černozelené až tmavě zelenošedé zbarvení, místy světlé zelené skvrny. Barva: Černozelená až tmavě zelenošedá, místy světle zelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Smyčkovitá mikrostruktura je tvořena smyčkami kopírující zrna původního olivínu, která jsou již kompletně serpentinizována a tremolitizována. Jeho pseudomorfózy jsou často vyplněny minerály serpentinové skupiny, případně sekundárním amfibolem. V serpentinových minerálech jsou přítomny relikty primárních pyroxenů, které jsou při okrajích zatlačovány amfiboly. Primární spinelidy jsou omezeny krystalovými plochami až nepravidelně omezené ( 0,2 mm). Často jsou přítomna nepravidelně omezená zrna ilmenitů protaženého až nepravidelného tvaru ( 0,5 mm). Sekundární spinelidy jsou velmi drobné a nepravidelně omezené. Akcesoricky se vyskytují nepravidelně omezná zrnka zirkonu, vzácně apatit. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy, ilmenit, zirkon, apatit Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 37,5–45,5× 10-3 Ø MS =41,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,802 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En49-50Wo46-47Fs3-4, alkalická složka je nízká Jd2-9; (Tab. III-7, Obr. 70C). Amfiboly: Ca-amfibol –aktinolit-magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,78–0,90, obsah Si 7,1– 8,0 apfu, s obsahy Na a K 0,01–0,46 apfu, se stopami Mn ( 0,02 apfu), Ni ( 0,01 apfu), Cl ( 0,05 apfu) a F ( 0,05 apfu), Cr ( 0,05 apfu) a Ti ( 0,08 apfu); (Tab. III-9, Obr. 70B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,85–0,88; (Tab. III-14) Primární spinelidy: Zonální spinelidy jsou často dokonale omezeny krystalovými plochami. V jádrech je zvýšený obsah Cr (34,5 mol. %; 0,68 apfu), obsah Fe (52,2 mol. %; 1,02 apfu), obsah Al je 0,20 apfu, se stopami Mn ( 0,05 apfu), Mg ( 0,02 apfu), Ti ( 0,04 apfu), V ( 0,02 apfu) a Zn ( 0,04 apfu). Při okrajích je především Fe (99,2–99,7 mol. %), se stopami Cr a Ti ( 0,01 apfu) a Mg ( 0,02 apfu). Nezonální spinelidy jsou složením srovnatelné s jádrem zonálních spinelidů (obsah Cr 22,8–36,4 mol. % a obsah Fe 34,5–68,5 mol. %), místy mají zvýšený obsah Ti ( 0,14 apfu), spinelidy s vyšším obsahem Cr mají i vyšší obsah Al ( 0,39 apfu); (Tab. III-3, Obr. 69). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (89,6–90,5 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (8,9–9,1 mol. %) a geikielitová (0,7–1,3 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny; (Tab. III-22, Obr. 159B). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 35,74 5,49 14,08 33,36 2,67 0,00 0,00 0,00 0,47 0,00 0,00 - 91,82 0,67 894 24,00 Obr. I-14 Mikrostruktury serpentinitů železnobrodského krystalinika: A, C – smyčkovitá mikrostruktura s relikty pyroxenů a amfibolů, Radčice; B, D – smyčkovitá mikrostruktura s relikty amfibolů, Klíčnov (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). VÝCHODNÍ ALPY ➢ Serpentinity z oblasti Bernsteinu (Centrální Burgenland, Rakousko) Tab. I-33 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Bernstein 1 (Obr. I-15). Petrografická charakteristika: Lokalita: Bernstein 1 Makroskopický popis: Horniny tmavě zelené, místy se štěpnými plochami reliktních pyroxenů (1,0 cm). Barva: Černozelená až tmavě zelenošedá, místy světle zelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mřížovitá mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, kde jsou primárními minerály (olivíny, pyroxeny) již zcela přeměněny na minerály serpentinové skupiny. Velmi jemné sekundární spinelidy kopírují původní okraje primárních minerálů. V serpentinových minerálech jsou místy přítomny pseudomorfózy po pyroxenech ( 1,0 mm). Primární spinelidy nebyly ve vzorku zastiženy. Místy jsou patrné znaky sekundární přeměny – limonitizace. Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 20,9–21,3× 10-3 Ø MS =21,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,802 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, Mg/(Mg+Fe) = 0,92–0,93; (Tab. III-15). Chemické horninové složení (ICP): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,28 1,34 9,35 34,37 0,07 0,00 0,00 0,04 0,02 0,09 0,34 13,20 99,41 0,76 2374 2,60 Tab. I-34 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Bernstein 2 (Obr. I-16). Petrografická charakteristika: Lokalita: Bernstein 2 Makroskopický popis: Hornina je tmavě zelenošedá, nápadné štěpné plochy reliktních pyroxenů o velikosti zpravidla 1,0 cm. Barva: Tmavě zelenošedá až světle zelená, skvrnitý Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační interpenetrační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, v níž jsou primární minerály (olivíny, pyroxeny) přeměněny na minerály serpentinové skupiny a lupenitý až vějířkovitý chlorit. Lokálně se vyskytují pseudomorfózy, v nichž minerály spinelidové skupiny kopírují štěpnost původních minerálů ( 1,0 mm). Velmi jemné sekundární spinelidy jsou zpravidla nerovnoměrně roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny (0,01–0,02 mm) Primární spinelidy nebyly ve vzorku zastiženy. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, ilmenity Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 51,3–55,2× 10-3 Ø MS =55,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,707 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, jsou zatlačovány chlority, Mg/(Mg+Fe) = 0,91–0,92; (Tab. III-15). Chlority: Klinochlor: Si (2,9–3,1 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,23–0,41; (Tab. III-18, Obr. 77B). Spinelidy: Tvoří odmíšeniny v ilmenitech, ve složení převládá Fe (93,4–94,2 mol. %) se stopami Cr ( 0,02 apfu), V ( 0,07 apfu), Ti ( 0,05 apfu), Al, Mg a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 77A). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (79,1–81,4 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (14,1–14,4 mol. %) a geikielitová (4,2–6,5 mol. %); místy srůsty s apatitem, odmíšeniny titanitu (Tab. III-22, Obr. 159B). Sulfidy: místy pyrit Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 32.96 6.71 17.14 26.83 1.03 0.02 0.03 3.85 0.05 0.48 0.19 10.00 99.45 0.57 805 4.70 31.21 7.02 13.66 28.42 1.06 0.00 0.00 6.09 0.00 0.05 0.00 - 87.51 0.64 729 - Tab. I-35 Petrografická charakteristika serpentinitu horniny z lokality Rumpersdof. Petrografická charakteristika: Lokalita: Rumpersdof Makroskopický popis: Horniny je tmavě zelenošedá až černozelená.Barva: Tmavě zelenošedá až černozelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační interpenetrační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, které vyplňují prostor po primárních minerálech a menších automorfních primárních zrnech spinelů. Spinelidy nekopírují původní okraje primárních minerálů, ale jsou soustředěny spíše do center původních smyček. Drobná nepravidelně omezená zrna sekundárních spinelidů (0,02–0,03 mm) jsou nerovnoměrně roztroušena v minerálech serpentinové skupiny nebo velmi drobná zrna těchto spinelidů jsou rozvlečena kolem trhlin nebo vyplňují dutiny. Primární spinelidy byly zastiženy místy v podobě nepravidelně omezených, silně korodovaných zrn ( 1 mm). Akcesoricky se vyskytují sulfidy niklu. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, místy mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, sulfidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 21,0–26,3 × 10-3 Ø MS =24,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,559 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, Mg/(Mg+Fe) = 0,93; (Tab. III-15). Primární spinelidy: Silně korodovaná, nepravidelně omezená zrna, zonálních spinelidů mají jádra se zvýšeným obsahem Al (25,6–26,8 mol. %; 0,51–0,54 apfu) a Cr-bohatá (47,4–49,0 mol. %; 0,95–0,98 apfu), obsah Fe je 0,50–0,51 apfu, se stopami Mg ( 0,10 apfu), Mn ( 0,08 apfu), Zn ( 0,07 apfu) a V ( 0,01 apfu). Větší část zrn tvoří převážně Fe (59,0–64,4 mol. %; 1,29–1,18 apfu) s vyšším obsahem Cr (35,3–40,8 mol. %; 0,71– 0,81 apfu), se stopami Mg ( 0,04 apfu), Mn ( 0,06 apfu), Zn ( 0,02 apfu); (Tab. III- 5, Obr. 77A). Sekundární spinelidy: Tvořeny téměř čistým magnetitem, obsah Fe (99,8–99,9 mol. %) se stopami Mg (0,04 apfu), Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 77A). Sulfidy: Akcesoricky sulfidy Fe, Ni a Co Tab. I-36 Petrografická charakteristika serpentinitu z lokality Bienenhütte (Obr. I-16). Petrografická charakteristika: Lokalita: Bienenhütte Makroskopický popis: Hornina je tmavě zelenošedá až černozelená.Barva: Tmavě zelenošedá až černozelená Struktura: Masivní Mikroskopický popis: Rekrystalizační mikrostruktura je tvořena minerály serpentinové skupiny, které vyplňují prostor po primárních minerálech a menších automorfních primárních zrnech spinelů. Lokálně velmi jemné sekundární spinelidy kopírují původní okraje primárních minerálů. Drobné nepravidelně omezená zrna sekundárních spinelidů (0,02–0,03 mm) jsou zpravidla nerovnoměrně roztroušena v minerálech serpentinové skupiny nebo velmi drobná zrna těchto spinelidů jsou rozvlečena kolem trhlin nebo vyplňují dutiny. Primární spinelidy měly červíkovité tvary s nepravidelnými okraji ( 0,3 mm). Akcesoricky se vyskytují sulfidy niklu. Mikrostruktura: Reliktní – smyčkovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, sulfidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Vysoká: 24,5–26,6× 10-3 Ø MS =25,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,588 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,94; (Tab. III-15) Primární spinelidy: Silně korodovaná, zonální spinelidy červovitých tvarů mají jádra se zvýšeným obsahem Cr (25,8 mol. %; 0,52 apfu), obsah Fe je 74,1 mol. % (1,48 apfu), se stopami Mg ( 0,03 apfu), Mn ( 0,04 apfu), Zn a Ni ( 0,07 apfu). Okraj tvořen převážně téměř čistým magnetitem, obsah Fe (96,1–98,7 mol. %) se stopami Cr ( 0,08 apfu), Mg a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 77A). Sekundární spinelidy: Drobná často nepravidelně omezená zrnka tvoří téměř čistý magnetit, obsah Fe (99,9– 100,0 mol. %), se stopami Mg ( 0,03 apfu), Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-5, Obr. 77A). Sulfidy: Akcesoricky se vyskytují sulfidy Fe, Ni a Co (0,2–0,3 mm) Obr. I-15 Mikrostruktury serpentinitů z oblasti Bernsteinu: A, C mřížovitá mikrostruktura, Bernstein 1; B, D – relikt primárního minerálu (pyroxenu), Bernstein 1 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-16 Mikrostruktury serpentinitů z oblasti Bernsteinu: A, C – interpenetrační mikrostruktura s chlority, Bernstein 2; B, D – rekrystalizační mřížky interpenetrační mikrostruktury, Bienenhütte (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). SERPENTINITOVÉ ARTEFAKTY ➢ Skupina 1 Tab. I-37 Petrografická charakteristika artefaktu z Těšetic-Kyjovic č. 218 (Obr. I-17). Petrografická charakteristika: Lokalita: Těšetice-Kyjovice Makroskopický popis: Středová partie dvouramenného mlatu s plankonvexním příčným průřezem. Hornina má černozelenou barvu, místy se zelenými skvrnami. Označení: 218 Inventární číslo: L1138 Barva: černozelená, místy zelené skvrny Struktura: Masivní Mikroskopický popis: V mřížovité mikrostruktuře jsou primární minerály již zpravidla přeměněny na serpentinové minerály. Tato mřížovitá mikrostruktura je tvořena opakními minerály, které zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů, které jsou již téměř zcela serpentinizovány. Minerály serpentinové skupiny jsou doprovázeny karbonáty, do nichž na okrajích zarůstají jehličky minerálů serpentinové skupiny. Místy se vyskytuje lupenitý chlorit. Okolo karbonátů jsou soustředěny opakní minerály. Spinelidy jsou tvořeny relikty větších zrn, které tvoří relikty primárních spinelidů a drobnějšími sekundárními spinelidy roztroušenými v minerálech serpentinové skupiny. Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 12,5–14,6 × 10-3 Ø MS =13,4 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,648 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, Mg/(Mg+Fe) = 0,95; (Tab. III-10) Primární spinelidy: Spinelidy tvoří izometrická zrna do 100 µm, jádra bohatší na obsah Cr (22,7 mol. %; 0,45 apfu) s obsahem Fe 77,2 mol. %, se stopami Mn ( 0,06 apfu), Zn a Ni ( 0,02 apfu) a Mg ( 0,01 apfu). Směrem k okraji přibývá obsahu Fe a svým složením se blíží spíše čistým magnetitům (91,6 mol. %), se stopami Cr ( 0,17 apfu), Ni ( 0,03 apfu) a Mn ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 85A). Karbonáty: Magnezit: tvoří shluky (Tab. III-16). Chemické horninové složení (modře – ICP; červeně – XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 39,89 2,98 7,83 34,26 1,76 0,10 0,05 0,09 0,03 0,11 0,31 11,80 99,21 0,79 1667 48,20 36,40 4,16 7,44 34,58 0,34 0,00 0,06 0,06 0,00 0,12 0,55 - 83,71 0,80 1657 18,00 Tab. I-38 Petrografická charakteristika artefaktu z Brna-Starého Lískovce (Obr. I-17). Petrografická charakteristika: Lokalita: Brno-Starý Lískovec Makroskopický popis: Sekeromlat tzv. typu Ślęża. Hornina má černošedou barvu, s bělavými šlírami. Označení: 259 Inventární číslo: 303992 Barva: černošedá, s bělavými šlírami Struktura: Plosně paralelní Mikroskopický popis: V mřížovité mikrostruktuře, v níž opakní minerály zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů, jsou primární minerály již přeměněny na minerály serpentinové skupiny. Serpentinové minerály jsou doprovázeny karbonáty. Místy se objevují pseudomorfózy po primárních minerálech, v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny, lokálně i relikty pyroxenů, které jsou již uralitizovány. Lokálně se vyskytují relikty větších zrn primárních spinelidů, drobnější sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, amfibol, spinelidy, karbonáty Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 27,2–30,8 × 10-3 Ø MS =28,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol – tremolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,97-0,98, Si (7,9–8,0 apfu), s nízkými obsahy Na a K (0,03–0,06 apfu), se stopami Mn a Ni ( 0,01 apfu), vzácněji Cr ( 0,10 apfu) a Ti ( 0,04 apfu); (Tab. III-8, Obr. 85B). Serpentinové minerály: Tvoří i výplně pseudomorfóz po primárních minerálech, Mg/(Mg+Fe) = 0,95 (Tab. III-10) Primární spinelidy: Slabá difuzní zonalita, jádra jsou Cr-obohacená (53,5–55,9 mol. %; 1,06–1,11 apfu), s obsahem Fe 0,83–0,90 apfu (41,7–45,3 mol. %), se stopami Mg ( 0,04 apfu), Al a Zn ( 0,03 apfu), Mn a Ni ( 0,01 apfu). Směrem k okrajům ubývá obsah Cr (16,1–23,4 mol. %; 0,32–0,47 apfu) a převládá obsah Fe (76,4–83,9 mol. %; 0,92–0,94 apfu), se stopami Mn ( 0,05 apfu), Ni ( 0,03 apfu), Mg a Zn ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 85A). Karbonáty: Dolomit: s drobnými uzavřeninami magnezitu (Tab. III-16). Obr. I-17 Mikrostruktury artefaktů skupiny 1: A, C – mřížovitá mikrostruktura zatlačovaná karbonáty, artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 218 (L1138); B, D – relikty pyroxenů a karbonáty v minerálech serpentinové skupiny, artefakt z Brna-Starého Lískovce č. 259 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Skupina 2 Tab. I-39 Petrografická charakteristika artefaktu ze Zdětína (Obr. I-18). Petrografická charakteristika: Lokalita: Zdětín Makroskopický popis: Sekeromlat se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem, se silnou nazelenale bělošedou patinou. Na povrchu jsou patrné drobné vydroleniny zabarvené limonitem (o velikosti až 2 mm). Označení: 256 Inventární číslo: 006086 (Dp15) Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá, skvrnitá, silná nazelenale bělošedá patina Struktura: Masivní Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály, které jsou doprovázeny karbonáty a minerály spinelidové skupiny. Lokálně tvoří karbonáty větší shluky ( 500 µm), častěji jsou drobnější ( 200 µm). Místy se vyskytují nepravidelně omezená zrna primárních spinelidů ( 200 µm), jsou zastoupena spíše drobnější zrna roztroušená v minerálech serpentinové skupiny. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 16,1–17,3 × 10-3 Ø MS =16,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,541 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatá Cr (54,2 mol. %; 1,08 apfu), při obsahu Al 38,6 mol. % (0,77 apfu) a Fe 6,3 mol. % (0,13 apfu), se stopami Mg ( 0,26 apfu), Zn ( 0,04 apfu) a Mn ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Směrem k okraji se obsah Cr snižuje (25,2 mol. %; 0,50 apfu) a roste obsah Fe 74,1 mol. % (1,47 apfu), se stopami Mg ( 0,02 apfu), Mn, Zn, Ni a Ti ( 0,01 apfu). Nezonální spinelidy jsou tvořeny převážně magnetitem (obsah Fe 80,2–93,0 mol. %), s obsahem Cr 6,7–18,9 mol. % (0,38-0,13 apfu) a se stopami Mg ( 0,02 apfu), Mn, Zn a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 95). Karbonáty: Dolomit: tvoří shluky (200 až 500 µm, místy až 800 µm), magnezit – tvoří uzavřeniny v dolomitu; (Tab. III-16). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 41,75 3,96 7,59 31,55 0,78 0,00 0,17 0,05 0,42 0,07 0,29 86,63 0,782 1751 - Tab. I-40 Petrografická charakteristika artefaktu z Grešlového Mýta (Obr. I-18). Petrografická charakteristika: Lokalita: Grešlové Mýto Makroskopický popis: Hraněná sekera se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým skvrnitým povrchem, s tmavšími zelenými skvrnami, se silnou nazelenale bělošedou patinou. Na povrchu jsou patrné velmi drobné vydroleniny zabarvené limonitem a tmavé skvrny tvořené rudními minerály. Označení: AD70 Inventární číslo: A24297 (č. 568, kr. 502) Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá, skvrnitá, silná nazelenale bělošedá patina Struktura: Masivní Mikroskopický popis (elektronová mikroskopie): Rekrystalizační interpenetrační mikrostrukturu tvoří minerály serpentinové skupiny. Primární minerály (olivíny, pyroxeny) jsou již zcela zatlačeny serpentinovými minerály. Nejsou patrné ani jejich pseudomorfózy. V minerálech serpentinové skupiny jsou patrná velká zrna primárních spinelidů s nepravidelnými okraji (zpravidla 0,5 mm) a drobnější zrna spinelidů roztroušená v serpentinových minerálech. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 37,8–41,0 × 10-3 Ø MS =39,5 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94–0,95; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatší Cr (6,3–10,7 mol. %; 0,13–0,21 apfu), při obsahu Fe 87,9–91,8 mol. % (1,76–1,84 apfu) a Al ( 2,0 mol. %; 0,03–0,04 apfu), se stopami Mg ( 0,09 apfu). U okraje je obsah Cr 6,1–7,7 mol. % (0,12–0,15 apfu) a roste obsah Fe (92,3–93,0 mol. %), se stopami Mg ( 0,05 apfu) a Al ( 0,02 apfu). Nezonální spinelidy jsou tvořeny převážně magnetitem (obsah Fe 89,8–95,0 mol. %), s obsahem Cr 5,0–5,9 mol. % (0,10–0,12 apfu) a se stopami Mg ( 0,07 apfu) a Al ( 0,09 apfu); (Tab. III-1, Obr. 95). Chemické horninové složení (PGAA): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,93 1,73 7,54 37,19 0,13 - - 0,02 - 0,12 0,32 11,78 99,75 0,81 1813 - Tab. I-41 Petrografická charakteristika artefaktu z Plenkovic (Obr. I-18). Petrografická charakteristika: Lokalita: Plenkovice Makroskopický popis: Zlomek sekeromlatu se světle zelenošedým až bělošedým povrchem, se silnou nazelenale bělošedou patinou. Na povrchu jsou patrné velmi drobné vydroleniny zabarvené limonitem a tmavé skvrny tvořené rudními minerály. Označení: AD67 Inventární číslo: A25450 Barva: Světle zelenošedá až bělošedá, silná nazelenale bělošedá patina Struktura: Masivní Mikroskopický popis (elektronová mikroskopie): Rekrystalizační interpenetrační mikrostrukturu tvoří minerály serpentinové skupiny. Primární minerály (olivíny, pyroxeny) jsou již zcela zatlačeny serpentinovými minerály. Místy jsou patrné pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů. V minerálech serpentinové skupiny jsou patrná větší zrna primárních spinelidů s nepravidelnými okraji (zpravidla  0,5 mm) a drobnější zrna spinelidů roztroušená v serpentinových minerálech. Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 28,9–30,8 × 10-3 Ø MS =30,2 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,91–0,95; zjištěn Al-bohatý minerál serpentinové skupiny (amesit) s obsahem Al 0,86–1,06 apfu, obsah Al u ostatních serpentinových minerálů byl 0,17– 0,21 apfu; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatší Cr (10,2–11,2 mol. %; 0,20–0,22 apfu), při obsahu Fe 87,9–88,8 mol. % (1,76–1,78 apfu), se stopami Al ( 0,02 apfu), Mg ( 0,03 apfu). U okraje je obsah Cr 7,7–9,7 mol. % (0,16–0,19 apfu) a roste obsah Fe (89,7– 91,1 mol. %), se stopami Mg ( 0,03 apfu) a Al ( 0,02 apfu). Nezonální spinelidy jsou tvořeny převážně magnetitem (obsah Fe 91,8–97,6 mol. %), s obsahem Cr 2,4–4,0 mol. % (0,05–0,08 apfu) a se stopami Mg ( 0,27 apfu) a Al ( 0,09 apfu); (Tab. III-1, Obr. 95). Chemické horninové složení (PGAA): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 39,77 2,81 7,62 36,26 1,54 - - 0,05 - 0,12 0,36 11,24 99,79 0,80 1528 - Obr. I-18 Mikrostruktury artefaktů skupiny 1: A, B – interpenetrační mikrostruktura tvořená minerály serpentinové skupiny zatlačovanými karbonáty, artefakt ze Zdětína č. 256; C – pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů, primární spinelid, artefakt z Grešlového Mýta č. AD70, D – interpenetrační mikrostruktura tvořená minerály serpentinové skupiny se spinelidy, artefakt ze Plenkovic č. AD67; E – spinelidy v minerálech serpentinové skupiny, artefakt ze Plenkovic č. AD67 (A: PPL – nahoře/XPL – dole; B–E: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Skupina 3 Tab. I-42 Petrografická charakteristika artefaktu z Ježkovic (Obr. I-19). Petrografická charakteristika: Lokalita: Ježkovice Makroskopický popis: Sekeromlat se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem, se slabou žlutošedou patinou. Označení: 260 Inventární číslo: A2930 Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře, v níž opakní minerály místy ještě zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů, jsou primární minerály většinou již přeměněny na minerály serpentinové skupiny. Místy se objevují pseudomorfózy po primárních minerálech (0,5–1,0 mm), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny, lokálně i relikty pyroxenů, které jsou již uralitizovány. Lokálně jsou zastoupena poměrně velká červenohnědá, nepravidelně omezená zrna větších spinelidů (0,5 mm, místy  1,0 mm). Drobnější sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá, světle žlutošedá patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatá Al (54,2 mol. %; 1,08 apfu), při obsahu Al 38,6 mol. % (0,77 apfu) a Fe 6,3 mol. % (0,13 apfu), se stopami Mg ( 0,26 apfu), Zn ( 0,04 apfu) a Mn ( 0,02 apfu) a V ( 0,01 apfu). Směrem k okraji se obsah Cr snižuje (25,2 mol. %; 0,50 apfu) a roste obsah Fe 74,1 mol. % (1,47 apfu), se stopami Mg ( 0,02 apfu), Mn, Zn, Ni a Ti ( 0,01 apfu). Nezonální spinelidy jsou tvořeny převážně magnetitem (obsah Fe 80,2–93,0 mol. %), s obsahem Cr 6,7–18,9 mol. % (0,38-0,13 apfu) a se stopami Mg ( 0,02 apfu), Mn, Zn a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 104). Tab. I-43 Petrografická charakteristika artefaktu z Prostějova (Obr. I-19 a I-20). Petrografická charakteristika: Lokalita: Prostějov Makroskopický popis: Sekeromlat se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem. Na povrchu se slabou bělošedou patinou. Označení: 258 Inventární číslo: 6598 Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály. Místy jsou patrné relikty mřížovité mikrostruktury, která je tvořena opakními minerály zvýrazňujícími okraje původních vyrostlic primárních minerálů. Místy jsou patrné pseudomorfózy s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů (0,5–1,0 mm). Minerály serpentinové skupiny jsou doprovázeny karbonáty, do nichž na okrajích zarůstají jehličky minerálů serpentinové skupiny. V blízkosti karbonátů se vyskytují kumulace spinelidů. Místy se vyskytují relikty primárních spinelidů v podobě větších zrn, drobnější sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá, skvrnitá, silná nazelenale bělošedá patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 31,2–34,6 × 10-3 Ø MS =32,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,505 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Jsou Cr-bohaté (14,6–42,4 mol. %; 0,29–0,85 apfu) s obsahem Fe (57,4–85,5 mol. %; 1,15–1,71 apfu), se stopami Mn ( 0,07 apfu), Mg ( 0,02 apfu), Zn ( 0,02 apfu) a Ni ( 0,03 apfu); (Tab. III-1, Obr. 104). Sekundární spinelidy: Tvořeny téměř čistým magnetitem (obsah Fe 95,6–97,3 mol. %), s obsahem Ni ( 0,03 apfu) a Cr ( 0,09 apfu); (Tab. III-1, Obr. 104). Karbonáty: Magnezit: výplň žilek (Tab. III-16). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 39,04 3,31 7,10 34,25 1,76 0,00 0,11 0,02 1,46 0,57 0,20 - 87,82 0,806 1785 20,00 Obr. I-19 Mikrostruktury artefaktů skupiny 3: A, C – mřížovitá mikrostruktura, místy s relikty primárních minerálů (bílá šipka), artefakt z Ježkovic č. 260; B, D – pseudomorfóza po primárním minerálu, se spinelidy uspořádanými ve směru původní štěpnosti minerálu, artefakt z Prostějova č. 258 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-20 Mikrostruktury artefaktů skupiny 3: A, C – zrno primárního zonálního spinelidu, artefakt č. 258 z Prostějova; B, D – relikt mřížovité mikrostruktury, artefakt z Prostějova č. 258 (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Skupina 4 Tab. I-44 Petrografická charakteristika artefaktu z Ivanovců (Obr. I-21 a I-22). Petrografická charakteristika: Lokalita: Ivanovce Makroskopický popis: Sekeromlat s tmavozeleným až černozeleným zbarvením, nepravidelně světle žlutozeleně páskovaný. Označení: 205 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály. Minerály serpentinové skupiny jsou doprovázeny karbonáty, které zatlačují minerály serpentinové skupiny a místy primární spinelidy. Karbonáty lokálně tvoří větší shluky (0,5–1 mm). Kromě shluků starších karbonátů jsou přítomny mladší karbonáty tvořící výplň žilek, které prostupují jak karbonáty tvořícími shluky, tak okolní hmotu. Místy se vyskytují relikty primárních spinelidů v podobě větších nepravidelně omezených zrn (500–600 µm), drobnější sekundární spinelidy s nepravidelnými okraji jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: tmavozelená až černozelená, světle žlutozelené pásky Struktura: Slabě lineárně paralelní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, karbonáty Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 40,8–43,4 × 10-3 Ø MS =42,0 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,703 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,95–0,96; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Slabě zonální, jádro Cr-bohaté (64,6–69,7 mol. %; 1,29–1,39 apfu), s obsahem Fe 24,8– 28,3 mol. % (0,49–0,56 apfu) a s nízkým obsahem Al (1,9–6,2 mol. %; 0,04–0,12 apfu), se stopami Mg (0,07–0,11 apfu), Mn (0,04–0,05 apfu), Zn ( 0,02 apfu), V, Ti a Ni ( 0,01 apfu). Směrem k okraji se obsah Cr snižuje (1,8–8,2 mol. %; 0,04–0,16 apfu) při obsahu Fe 91,8–98,2 mol. % (1,83–1,96 mol. %), se stopami Ni ( 0,02 apfu) a Mg ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 113). Sekundární spinelidy: Složení okrajů primárních spinelidů odpovídá v podstatě složení sekundárních spinelidů s obsahem Cr (3,8–4,5 mol. %; 0,08–0,09 apfu) a Fe (95,6–96,3 mol. %; 1,91–1,93 apfu), se stopami Ni a Mg ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 113). Karbonáty: Magnezit, dolomit: tvoří shluky, kalcit – výplň žilek; (Tab. III-16). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 44,40 2,92 7,38 38,29 0,08 0,00 0,18 0,00 0,25 0,00 0,00 - 93,50 0,82 2167 63,00 Tab. I-45 Petrografická charakteristika artefaktu ze Suchohrdel (Obr. I-21). Petrografická charakteristika: Lokalita: Suchohrdly Makroskopický popis: Palice světle žlutá až žlutozelená, s tmavozeleným až černozeleným páskováním. Označení: 5 Inventární číslo: A24278 (č. 183, kr. 499) Mikroskopický popis (elektronová mikroskopie): V mřížovité mikrostruktuře spinelidy zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů, které jsou již přeměněny na minerály serpentinové skupiny. V minerálech serpentinové skupiny (pravděpodobně antigorit) jsou patrné drobné žilky vyplněné vláknitým chryzotilem. V hornině je patrné usměrnění do pásků. Ty jsou tvořeny kromě běžných minerálů serpentinové skupiny (pravděpodobně antigoritem) a drobnějšími páskami až žilkami vyplněnými vláknitým chryzotilem střídajícími se páskami bohatými spinelidy. Barva: světle žlutá až žlutozelená, tmavozelené až černozelené pásky Struktura: lineárně-paralelní Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovitá Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 37,7–40,2 × 10-3 Ø MS =39,0 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,92–0,97; (Tab. III-10). Sekundární spinelidy: Odpovídají složením téměř čistému magnetitu, obsah Fe (98,8–100,0 mol. %), se stopami Mg (0,03–0,13 apfu), Al ( 0,02 apfu); (Tab. III-1, Obr. 113). Obr. I-21 Mikrostruktury artefaktů skupiny 1: A, B – interpenetrační mikrostruktura tvořená minerály serpentinové skupiny zatlačovanými karbonáty, artefakt ze Slovenska č. 205; C – mřížovitá mikrostruktura s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů, artefakt ze Suchohrdel č. 5, D – pásky až žilky chryzotilu, artefakt ze Suchohrdel č. 5; E – vláknitý chryzotil, artefakt ze Suchohrdel č. 5 (A: PPL – nahoře/XPL – dole; B–E: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-22 Mikrostruktury artefaktů skupiny 1: A, B – zrno primárního slabě zonálního spinelidu zatlačované karbonáty, artefakt ze Slovenska č. 205; (A: PPL – nahoře/XPL – dole; B: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Skupina 6 Tab. I-46 Petrografická charakteristika artefaktu z Nové Vsi (Obr. I-23). Petrografická charakteristika: Lokalita: Nová Ves Makroskopický popis: Sekeromlat se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem. Označení: 36 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře, v níž opakní minerály místy ještě zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů a vznikají tak přechody k mikrostruktuře mřížovité, jsou primární minerály většinou již přeměněny na minerály serpentinové skupiny. Často se objevují pseudomorfózy po primárních minerálech, v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny nebo i relikty pyroxenů, které jsou často uralitizovány. Lokálně jsou zastoupena poměrně velká červenohnědá, nepravidelně omezená zrna větších spinelidů (0,5 mm). Drobnější sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, chlorit, spinelidy, ilmenit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 28,6–32,7 × 10-3 Ø MS =31,7 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,722 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En47Wo49Fs4, alkalická složka chybí Mg-Fe-pyroxeny – enstatit: En-90Wo0Fs10, alkalická složka chybí; (Tab. III-6, Obr. 129A). Amfiboly: Ca-amfibol – tremolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,96, obsah Si 7,9 apfu, s obsahy Na a K 0,27 apfu, se stopami Mn ( 0,02 apfu), Ni a Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-8, Obr. 129B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94–0,95; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatá Cr (32,6–33,0 mol. %; 0,65 apfu), při obsahu Fe 65,5–65,8 mol. % (1,30 apfu), se stopami Mn ( 0,06 apfu), Mg ( 0,04 apfu), Ti ( 0,02 apfu), Ni, V a Zn ( 0,01 apfu). Okraje jsou tvořeny téměř čistým Fe (95,4–97,0 mol. %), se stopami Cr (2,7–4,3 mol. %; 0,09–0,05 apfu), Mg a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 128). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (75,5–77,1 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (20,5–22,2 mol. %) a geikielitová (2,3–2,5 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny; (Tab. III-21, Obr. 159B). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 42,00 4,96 8,20 40,16 0,60 0,00 0,09 0,05 0,57 0,13 0,28 97,04 0,81 1181 5,00 Tab. I-47 Petrografická charakteristika artefaktu z Kramolína (Obr. I-24). Petrografická charakteristika: Lokalita: Kramolín Makroskopický popis: Zlomek sekeromlatu se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým povrchem. Označení: 35 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře jsou primární minerály již přeměněny na serpentinové minerály. Místy jsou patrné pseudomorfózy po primárních minerálech, které jsou již zcela nahrazeny serpentinovými minerály. Místy se vyskytují relikty primárních spinelidů v podobě větších zrn, drobnější sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Kromě spinelidů jsou zastoupeny ilmenity. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, spinelidy, ilmenity Přeměny: - Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Nízká: 13,8–15,0 × 10-3 Ø MS =14,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,633 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,91–0,92; (Tab. III-10). Sekundární spinelidy: Tvořeny téměř čistým magnetitem (obsah 97,2–98,3 mol. %), se stopami Cr ( 0,05 apfu), Mg ( 0,02 apfu) a Ti a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 128). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (89,1–89,4 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (8,3–8,7 mol. %) a geikielitová (2,2 mol. %), zrna jsou často korodovaná, s uzavřeninami spinelidů, pyritu; (Tab. III-21, Obr. 159B). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 42,32 5,53 8,40 40,27 0,92 0,00 0,12 1,47 1,47 0,08 0,33 - 100,91 0,81 1281 5,00 Tab. I-48 Petrografická charakteristika artefaktu z Vedrovic 1 (Obr. I-24). Petrografická charakteristika: Lokalita: Vedrovice Makroskopický popis: Zlomek motyky se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem. Označení: 1 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V mřížovité mikrostruktuře minerály spinelidové skupiny zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů. Často jsou zastiženy relikty primárních minerálů, které jsou částečně již přeměněny na minerály serpentinové skupiny nebo jsou při pokročilejší přeměně pseudomorfózy po primárních minerálech, v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny. Relikty pyroxenů jsou zpravidla uralitizovány. Lokálně jsou zastoupena i velká, nepravidelně omezená, zrna větších spinelidů ( 0,5 mm). Sekundární spinelidy jsou v podobě drobných nepravidelných zrnek roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 32,6–33,3 × 10-3 Ø MS =33,0 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,645 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol – magnesiohornblend-tremolit: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,96, obsah Si 7,3–7,8 apfu, s obsahy Na a K 0,08–0,39 apfu, se stopami Mn a Ti ( 0,02 apfu), Cr ( 0,08 apfu), Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-8, Obr. 129B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93–0,95; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Spinelidy jsou nezonální, často se zvýšeným obsahem Cr (3,9–25,3 mol. %; 0,08–0,51 apfu), obsah Fe mají 74,4–96,1 mol. % (1,49–1,92 apfu), obsahují stopy Mn ( 0,05 apfu), Zn a Ni ( 0,02 apfu) a Mg ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 128). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 34,94 3,48 7,60 30,56 0,52 0,00 0,07 0,04 0,29 0,12 0,38 - 78,00 0,78 1935 5,00 Tab. I-49 Petrografická charakteristika artefaktu z Vedrovic 2 (Obr. I-25). Petrografická charakteristika: Lokalita: Vedrovice Makroskopický popis: Zlomek motyky se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým, skvrnitým povrchem. Označení: 2 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V mřížovité mikrostruktuře minerály spinelidové skupiny zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů. Často jsou zastiženy relikty primárních minerálů, které jsou částečně již přeměněny na minerály serpentinové skupiny nebo jsou při pokročilejší přeměně pseudomorfózy po primárních minerálech (karbonatizované), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny. Relikty pyroxenů jsou zpravidla uralitizovány. Lokálně jsou zastoupena i větší nepravidelně omezená zrna větších spinelidů, místy až omezené krystalovými plochami ( 0,5 mm). Sekundární spinelidy jsou v podobě drobných nepravidelných zrnek roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: Počátky talkizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 22,3–23,0 × 10-3 Ø MS =22,5 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,591 Mikrochemické analýzy: Amfiboly: Ca-amfibol – magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,94, obsah Si 7,1–7,3 apfu, s obsahy Na a K 0,27–0,46 apfu, se stopami Mn a Ni ( 0,01 apfu), Ti ( 0,08 apfu); (Tab. III-8, Obr. 129B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,93; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Spinelidy jsou nezonální, často se zvýšeným obsahem Cr (2,7–32,2 mol. %; 0,05–0,64 apfu), obsah Fe mají 67,3–97,4 mol. % (1,35–1,95 apfu), obsahují stopy Mn ( 0,05 apfu), Mg, Zn a Ni ( 0,02 apfu); (Tab. III-1, Obr. 128). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,32 3,95 7,48 30,18 0,46 0,00 0,06 0,35 0,25 0,11 0,32 - 81,48 0,78 1933 3,00 Tab. I-50 Petrografická charakteristika artefaktu z Kosíř (Obr. I-25). Petrografická charakteristika: Lokalita: Kosíř Makroskopický popis: Zlomek motyky se světle zelenošedým až tmavě zelenošedým povrchem, se silnou nazelenale bělošedou patinou. Označení: 34 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře minerály spinelidové skupiny místy ještě zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů. Lokálně jsou zastiženy relikty primárních minerálů, ale ty jsou často přeměněny na minerály serpentinové skupiny a jsou přítomny pouze pseudomorfózy, v nichž je původní štěpnost primárních minerálů zvýrazněna minerály spinelidové skupiny. Přítomné relikty pyroxenů jsou zpravidla silně uralitizovány. Spinelidy jsou drobnější (200 µm), nepravidelně omezené, místy jsou omezeny krystalovými plochami a jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Světle zelenošedá až tmavě zelenošedá, nazelenale bělošedá patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 26,8–27,9 × 10-3 Ø MS =27,3 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,639 Mikrochemické analýzy: Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,90–92; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Spinelidy jsou místy zonální, s Cr-bohatšími jádry (28,8 mol. %; 0,57 apfu) a obsahem Fe 70,7 mol. % (1,41 apfu), se stopami Mg ( 0,02 apfu) a Ti ( 0,01 apfu). Okraj se blíží složením čistému magnetitu s obsahem Fe 95,1 mol. %, se stopami Cr (4,9 mol. %; 0,10 apfu). Nezonální spinelidy mají obdobné složení jako jádra zonálních spinelidů; (Tab. III-1, Obr. 128). Sekundární spinelidy: Tvořeny téměř čistým magnetitem (obsah 90,4–97,6 mol. %), se stopami Cr ( 0,16 apfu), Al ( 0,04 apfu) a Mg ( 0,03 apfu); (Tab. III-1, Obr. 128). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 38,85 6,37 10,17 41,10 0,40 0,00 0,22 1,41 0,80 0,10 0,21 - 99,63 0,78 1564 19,00 Obr. I-23 Mikrostruktury artefaktů skupiny 6: A, C – relikty primárních minerálů a sekundární amfibol v artefaktu z Nové Vsi (č. 36); B, D – interpenetrační mikrostruktura se spinelidy a ilmenity, artefakt z Kramolína (č. 35); (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-24 Mikrostruktury artefaktů skupiny 6: A, C – relikty primárních minerálů (uralitizované pyroxeny) v artefaktu z Vedrovic 1 (č. 33); B, D – mřížovitá mikrostruktura relikty primárních minerálů (uralitizované pyroxeny) a spinelidy, artefakt z Vedrovic 2 (č. 32); (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-25 Mikrostruktury artefaktů skupiny 6: A, C – karbonatizovaná pseudomorfóza po primárním minerálu v artefaktu z Vedrovic 2 (č. 32); C – relikt mřížovité mikrostruktury s minerály spinelidové skupiny kopírujícími štěpnost původních minerálů, artefakt z Kosíře č. 34, D – primární spinelid omezený krystalovými plochami, artefakt z Kosíře č. 34; E – primární spinelid s nepravidelnými okraji, artefakt z Kosíře č. 34; (A: PPL – nahoře/XPL – dole; B–E: elektronová mikroskopie, BSE). ➢ Skupina 7 Tab. I-51 Petrografická charakteristika artefaktu z Těšetic-Kyjovic L1147 (Obr. I-26). Petrografická charakteristika: Lokalita: Těšetice-Kyjovice Makroskopický popis: Středová partie dvouramenného mlatu s plankonvexním příčným průřezem má skvrnitou černozelenou až zelenavou barvu. Na povrchu se místy objevuje světlezelená patina. Jsou patrné relikty primárních minerálů (0,5 mm). Označení: 217 Inventární číslo: L1147 Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře, v níž drobné spinelidy místy zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů a vznikají tak přechody k mikrostruktuře mřížovité. Primární minerály jsou přeměněny na minerály serpentinové skupiny a spolu s primárními spinelidy jsou zatlačovány karbonáty, místy chloritem. Často se objevují pseudomorfózy po primárních minerálech (0,5–1,0 mm), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny nebo i relikty pyroxenů, které jsou zpravidla uralitizovány. Primární spinelidy tvoří velká nepravidelně omezená zrna spinelidů (0,5–1,0 mm). Drobnější nepravidelně omezené sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Černozelená až zelenavá, místy světlezelená patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, karbonáty, spinelidy, ilmenit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 25,0–25,7 × 10- 3 Ø MS =25,4 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,694 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid-wollastonit: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En-46- 49Wo49-51Fs1-3, alkalická prakticky složka chybí; (Tab. III-6, Obr. 138A). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94–0,96; (Tab. III-10). Chlority: Klinochlor: Si (2,9–3,1 apfu), poměr Fe2+ /(Mg+Fe2+ ) = 0,05–0,06; (Tab. III-1, Obr. 137). (Tab. III-18, Obr. 138C). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatá Cr (18,0–36,1 mol. %; 0,36–0,71 apfu), při obsahu Fe 62,3–80,8 mol. % (1,23–1,60 apfu), se stopami Mn ( 0,08 apfu), Mg ( 0,06 apfu), Ti ( 0,03 apfu), Ni a Zn ( 0,01 apfu). Okraje jsou tvořeny téměř čistým Fe (92,5–99,0 mol. %), se stopami Cr (1,1–4,2 mol. %; 0,02–0,14 apfu), Mg a Ni ( 0,02 apfu), Mn a Ti ( 0,01 apfu). Nezonální spinelidy jsou Cr-bohaté (17,7–27,9 mol. %; 0,35–0,55 apfu), o obsahu Fe 71,5–81,3 mol. % (1,42–1,61apfu), se stopami Mn ( 0,05 apfu), Mg ( 0,03 apfu), Ti a Ni ( 0,02 apfu), Zn ( 0,01 apfu) nebo Fe-bohaté, které jsou tvořeny téměř čistým magnetitem s obsahem Fe 96,2–99,0 mol. %, se stopami Cr ( 0,07 apfu), Mn, Al a Mg ( 0,01 apfu) a Ni ( 0,02 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Sekundární spinelidy: Blíží se složením čístému magnetitu s obsahem Fe 98,1–99,1 mol. %, se stopami Cr ( 0,04 apfu), Al ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 36,24 3,20 7,78 31,67 1,10 0,00 0,13 0,04 0,30 0,12 0,54 - 81,12 0,78 1648 22,00 Tab. I-52 Petrografická charakteristika artefaktu z Těšetic-Kyjovic L4511 (Obr. I-26). Petrografická charakteristika: Lokalita: Těšetice-Kyjovice Makroskopický popis: Středová partie dvouramenného mlatu s plankonvexním příčným průřezem má skvrnitou černozelenou až zelenavou barvu. Na povrchu je vyvinuta světlezelená patina. Jsou patrné relikty primárních minerálů (0,5 mm). Označení: 203 Inventární číslo: L4511 Mikroskopický popis: Interpenetrační mikrostruktura místy přechází do mikrostruktury mřížovité, kde spinelidy zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů. Primární minerály jsou často již přeměněny na minerály serpentinové skupiny, ve kterých se vyskytují pseudomorfózy po primárních minerálech ( 0,5 mm), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny nebo i relikty pyroxenů, které jsou často uralitizovány. Primární spinelidy tvoří velká nepravidelně omezená zrna spinelidů (0,5 mm). Drobnější nepravidelně omezené sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Černozelená až zelenavá, světlezelená patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy, ilmenit Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 25,2–39,8 × 10-3 Ø MS =37,6 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,694 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid-wollastonit: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En45- 50Wo48-51Fs3-4, alkalická většinou prakticky složka chybí; (Tab. III-6, Obr. 138A). Amfiboly: Ca-amfiboly – tremolit-magnesiohornblend: Mg/(Mg+Fe) = 0,89–0,97, obsah Si 6,5–8,0 apfu, obsah alkálií 0,02–0,80 apfu, se stopami Mn a Ni ( 0,01 apfu), vzácněji Cr ( 0,10 apfu) a Ti ( 0,04 apfu); (Tab. III-8, Obr. 138B). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,90–0,94; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra bohatá Cr (27,9 mol. %; 0,55 apfu), při obsahu Fe 71,2 mol. % (1,41 apfu), se stopami Ti ( 0,02 apfu). Okraje jsou tvořeny téměř čistým Fe (94,2 mol. %), se stopami Cr (5,6 mol. %; 0,11 apfu), Ti (0,01 apfu). Nezonální spinelidy jsou Cr-bohaté (18,0 mol. %; 0,36 apfu), při obsahu Fe 80,9 mol. % (1,61apfu), se stopami Mn a Mg ( 0,03 apfu), Ti (0,02 apfu), Ni a Zn ( 0,01 apfu) nebo Fe-bohaté (90,2–98,2 mol. %; 1,80– 1,96), se stopami Cr (1,6–9,6 mol. %; 0,03–0,19 apfu), Mg ( 0,02 apfu), Ti a Ni ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Sekundární spinelidy: Blíží se složením čístému magnetitu s obsahem Fe 96,4–96,6 mol. %, se stopami Cr ( 0,07 apfu), Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Ilmenity: Na složení se kromě ilmenitové složky (75,5–77,1 mol. %) podílí komponenta pyrofanitová (20,5–22,2 mol. %) a geikielitová (2,3–2,5 mol. %), místy tvoří srůsty s minerály spinelidové skupiny; (Tab. III-21, Obr. 159B). Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 36,63 4,94 7,58 31,44 3,20 0,00 0,05 0,00 0,41 0,00 0,48 - 84,73 0,78 1046 - Tab. I-53 Petrografická charakteristika artefaktu z lokality Znojmo-hrad (Obr. I-27). Petrografická charakteristika: Lokalita: Znojmo-hrad Makroskopický popis: Středová partie dvouramenného mlatu s plankonvexním příčným průřezem má skvrnitou černozelenou až zelenavou barvu. Na povrchu se místy objevuje světlezelená patina. Jsou patrné relikty primárních minerálů (0,5 mm). Označení: AD74 Inventární číslo: A30692 (kr. 682) Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře místy drobné spinelidy zvýrazňují okraje původních vyrostlic primárních minerálů a vznikají tak přechody k mikrostruktuře mřížovité. Primární minerály jsou přeměněny na minerály serpentinové skupiny, ale často se objevují pseudomorfózy po primárních minerálech ( 0,5 mm), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny nebo i relikty pyroxenů, které jsou uralitizovány. Primární spinelidy tvoří velká nepravidelně omezená zrna spinelidů ( 0,5 mm). Drobnější nepravidelně omezené sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Barva: Černozelená až zelenavá, místy světlezelená patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační, s přechody do mřížovité Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, amfibol, spinelidy Přeměny: Chloritizace Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 23,8–29,0 × 10-3 Ø MS =26,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – diopsid-augit: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En46-50Wo45-50Fs3-5, alkalická složka je poměrně nízká Jd1-12; (Tab. III-6, Obr. 138A). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,94–0,96; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Zonální spinelidy mají jádra velmi slabě nabohacené Cr (7,9–8,0 mol. %; 0,16 apfu), při obsahu Fe 91,0–91,4 mol. % (1,82 apfu), se stopami Mg ( 0,11 apfu), Al ( 0,02 apfu), Ti ( 0,01 apfu). Okraje jsou bohatší Fe (94,7–94,9 mol. %; 1,89–1,90), se stopami Cr (4,5–4,7 mol. %; 0,09 apfu), Mg ( 0,11 apfu) a Al ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Chemické horninové složení (PGAA): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 37,85 2,47 14,56 31,29 3,04 0,06 - 0,08 - 0,20 0,70 9,51 99,75 0,65 1728 - Tab. I-54 Petrografická charakteristika artefaktu z lokality Ivanovce 1 (Obr. I-27). Petrografická charakteristika: Lokalita: Ivanovce Makroskopický popis: Středová partie dvouramenného mlatu s plankonvexním příčným průřezem má skvrnitou černozelenou až zelenavou barvu. Na povrchu se místy objevuje světlezelená patina. Jsou patrné relikty primárních minerálů (0,5 mm). Označení: 201 Inventární číslo: - Mikroskopický popis: V interpenetrační mikrostruktuře jsou zpravidla primární minerály již přeměněny na minerály serpentinové skupiny. Místy se vyskytují pseudomorfózy po primárních minerálech (0,5 mm), v nichž je původní štěpnost zvýrazněna minerály spinelidové skupiny nebo i relikty pyroxenů. Větší zrna primárních spinelidů jsou zastoupena zřídka. Drobnější nepravidelně omezené sekundární spinelidy jsou roztroušeny v minerálech serpentinové skupiny. Spinelidy často tvoří srůsty se sulfidy. Barva: Černozelená až zelenavá, místy světlezelená patina Struktura: Masivní Mikrostruktura: Rekrystalizační – interpenetrační Minerální složení: Minerály serpentinové skupiny, pyroxen, spinelidy, sulfidy Přeměny: Magnetická susceptibilita: (jednotky SI) Střední: 34,5–48,0 × 10-3 Ø MS = 42,1 × 10-3 Hustota [g.cm-3 ]: 2,671 Mikrochemické analýzy: Pyroxeny: Ca-pyroxeny – augit: vyvážený poměr enstatitové a wollastonitové komponenty, nízké zastoupení ferrosilitové komponenty En45-46Wo44Fs10-11, alkalická složka je velmi nízká; (Tab. III-6, Obr. 138A). Serpentinové minerály: Mg/(Mg+Fe) = 0,96; (Tab. III-10). Primární spinelidy: Nezonální spinelidy jsou Fe-bohaté, jsou tvořeny téměř čistým magnetitem s obsahem Fe 95,2–97,6 mol. %, se stopami Cr ( 0,08 apfu), Mg ( 0,04 apfu), Mn a Ti ( 0,01 apfu); (Tab. III-1, Obr. 137). Sulfidy: Pentlandit – často tvoří srůsty se spinelidy. Chemické horninové složení (XRF-spektrometr): Hmot. % ppm SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Mg/(Mg+Fe) Ni Sr 40,73 3,82 4,35 33,56 0,07 0,00 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 - 82,59 0,87 1013 - Obr. I-26 Mikrostruktury artefaktů skupiny 7: A, C – relikt pyroxenu se spinelidy kopírujícími jeho štěpnost, artefakt z Těšetic-Kyjovic L1147 (č. 217); B, D – rekrystalizační mikrostruktura, místy s přechody do mřížovité, artefakt z Těšetic-Kyjovic L4511 (č. 203); (PPL – nahoře/XPL – dole; C/D: elektronová mikroskopie, BSE). Obr. I-27 Mikrostruktury artefaktů skupiny 7: A – relikt pyroxenu v minerálech serpentinové skupiny, artefakt z lokality Znojmo-hrad (č. AD74); B – spinelidy v minerálech serpentinové skupiny, artefakt z lokality Znojmohrad (č. AD74); C – detail reliktu primárního minerálu (pyroxenu), Znojmo-hrad (č. AD74); D, E – rekrystalizační mikrostruktura s minerály spinelidové skupiny, místy s relikty primárních minerálů, artefakt z Ivanovců (č. 204); (A–C, E: elektronová mikroskopie, BSE; D: PPL – nahoře/XPL – dole). Příloha II Srovnání primárních spinelidů a klasifikace amfibolů MOLDANUBIKUM Obr. II-1 Chemické složení spinelidů ze serpentinitů z moldanubika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1-7). Vysvětlivky: a) zdroje: tmavě červená – Hrubšice (lom), tmavě modrá – Nová Ves u Oslavan, žlutá – Černín, zelená – Bojanovice, světle modrá – Žďár nad Sázavou, červená – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře) b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 0 0,5 1 0 0,5 1 1,5 2 A (Na+K+2Ca)apfu C (Al+Fe+3 +2Ti)apfu 2 Nová Ves-zdroj 3 Černín 6 Chotěboř 7 Hrubš (Kov) edenit/ ferro-edenit pargasit/ ferro-pargasite sadanagait/ ferro- sadanagait magnesio-hornblend/ ferro-hornblend tremolit/ ferro-actinolit tchermakit/ ferro- tchermakit Obr. II-2 Chemické složení amfibolů ze serpentinitů moravského, strážeckého a šumavského moldanubika v klasifikačním diagramu Hawthorna et al. (2012). Vysvětlivky: 1 – Hrubšice (lom), 3 – Černín, 6 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře), 7 – Hrubšice (Kovář 2008, Čopjaková et al. 2010) KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST Obr. II-3 Chemické složení spinelidů ze serpentinitů z Kutné Hory v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1-7). Vysvětlivky: a) zdroj: modrá – Kutná Hora b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 0 0,5 1 0 0,5 1 1,5 2 A (Na+K+2Ca)apfu C(Al+Fe+3+2Ti)apfu 1 Kutná Hora edenit/ ferro-edenit pargasit/ ferro-pargasite sadanagait/ ferro-sadanagait magnesio-hornblend/ ferro-hornblend tremolit/ ferro-actinolit tchermakit/ ferro-tchermakit Obr. II-4 Chemické složení amfibolů ze vzorku serpentinitu z Kutné Hory v klasifikačním diagramu Hawthorna et al. (2012). Vysvětlivky: 1 – Kutná Hora BOHEMIKUM Obr. II-5 Chemické složení spinelidů ze serpentinitů z bohemika (lokalita Mnichov) v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1- 7). Vysvětlivky: a) zdroj: červená – Mnichov 1; zelená – Mnichov 2 b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 VÝCHODNÍ ALPY (BERNSTEIN) Obr. II-6 Chemické složení spinelidů ze serpentinitů z oblasti Bernsteinu v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1-7). Vysvětlivky: a) zdroje: tmavě modrá – Bernstein 2; světle modrá – Rumpersdorf, zelená – Bienenhütte b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 LUGIKUM ➢ Serpentinity železnobrodského krystalinika Obr. II-7 Chemické složení spinelidům ze serpentinitů z železnobrodského krystalinika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1- 7). Vysvětlivky: a) zdroje: světle modrá – Loužnice, tmavě modrá – Radčice, zelená – Alšovice, žlutá – Klíčnov b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 0 0,5 1 0 0,5 1 1,5 2 A(Na+K+2Ca)apfu C(Al+Fe+3+2Ti)apfu Loužnice Loužnice-Radcice Alsovice Klicnov edenit/ ferro-edenit pargasit/ ferro-pargasite sadanagait/ ferro-sadanagait tremolit/ ferro-actinolit magnesio-hornblend/ ferro-hornblend tchermakit/ ferro-tchermakit Obr. II-8 Chemické složení amfibolů ze vzorků ultrabazik železnobrodského krystalinika v klasifikačním diagramu Hawthorna et al. (2012). Vysvětlivky: 1 – Loužnice, 2 – Radčice, 3 – Alšovice, 4 – Klíčnov 0,00 0,50 1,00 5,5 6 6,5 7 7,5 8 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 1 Louž 2 Rad 3 Alš 4 Klíčferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B ➢ Serpentinity staroměstského krystalinika Obr. II-9 Chemické složení spinelidů ze vzorků serpentinitů ze staroměstského krystalinika v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1-7). Vysvětlivky: a) zdroje: zelená – Skorošice, tmavě modrá – Ruda nad Moravou 1; světle modrá – Ruda nad Moravou 2 b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 ➢ Serpentinity Dolního Slezska Obr. II-10 Chemické složení spinelidů ze vzorků serpentinitů z Dolního Slezska v ternárním diagramu s poměrem trivalentních kationtů Cr-Fe+3 -Al (a: primární spinelidy s rozlišením zonality ze zdrojů Dolního Slezska; b: primární spinelidy s rozlišením zonality jednotlivých skupin artefaktů, číslo skupiny nahoře vlevo 1- 7). Vysvětlivky: a) zdroje: světle zelená – masiv Gogołów-Jordanów, tmavě zelená – masiv Braszowice-Brzeźnica, žlutá – masiv Szklary, b) skupiny artefaktů: skupina 1: červená – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), modrá – Starý Lískovec skupina 2: modrá – artefakt ze Zdětína, červená – artefakt z Grešlového Mýta, zelená – artefakt z Plenkovic; skupina 3: černá – artefakt z Prostějova, červená – artefakt z Ježkovic skupina 4: červená – Suchohrdly, modrá – Slovensko 2 skupina 6: červená – Kosíř; šedá – Nová Ves; modrá – Kramolín; zelená – Vedrovice 1; černá – Vedrovice 2 skupina 7: červená – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147), modrá – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511), zelená – artefakt ze Znojmo-hrad, černá – artefakt z Ivanovců 1 0 0,5 1 0 0,5 1 1,5 2 A(Na+K+2Ca)apfu C (Al+Fe+3 +2Ti)apfu 1 Kutná Hora edenit/ ferro-edenit pargasit/ ferro-pargasite sadanagait/ ferro-sadanagait magnesio-hornblend/ ferro-hornblend tremolit/ ferro-actinolit tchermakit/ ferro-tchermakit 0 0,5 1 0 0,5 1 1,5 2 A (Na+K+2Ca)apfu C (Al+Fe+3 +2Ti)apfu Sklary1 Szklary2 edenit/ ferro-edenit pargasit/ ferro-pargasite sadanagait/ ferro-sadanagait tremolit/ ferro-actinolit magnesio-hornblend/ ferro-hornblend tchermakit/ ferro-tchermakit A 0,00 0,50 1,00 5,50 6,00 6,50 7,00 7,50 8,00 Mg/(Mg+Fe+2) Si (apfu) 3a 3b ferro-hornblend tremolit ferro-tchermakit actinolit ferro- actinolit tchermakit magnesio-hornblend B Obr. II-11 Chemické složení amfibolů ze vzorků serpentinitu (Szklary 1 a Szklary 2) z masivu Szklary v klasifikačním diagramu Hawthorna et al. (2012). Vysvětlivky: 3a – masiv Szklary (vzorek č. 1), 3b – masiv Szklary (vzorek č. 2) Příloha III Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů Tab. III-1 Mikrosondové analýzy a přepočty spinelidů z artefaktů skupin 1, 2, 3, 4, 6 a 7. Přepočteno na sumu 3 kationtů a 4 aniontů s rozpočtem Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. Vzorek Těšetice-Kyjovice (L1138) Těšetice-Kyjovice (L1138) Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Zdětín Zdětín Zdětín Zdětín GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice TiO2 0.07 0.00 0.00 0.04 0.00 0.65 0.00 0.63 0.09 0.09 0.16 0.18 0.40 0.40 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 V2O3 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.06 0.07 0.14 0.00 0.47 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Al2O3 0.00 0.00 0.04 0.03 0.04 0.11 0.00 0.61 0.00 22.41 0.04 19.99 0.06 0.06 0.62 0.00 0.89 0.42 1.93 0.72 0.00 0.44 0.31 0.43 0.50 1.98 0.00 Fe2O3 49.25 59.20 59.91 49.54 57.47 31.36 57.72 29.27 52.79 1.77 64.11 5.13 51.39 55.29 59.85 62.63 63.57 62.79 62.82 63.86 64.42 59.88 61.60 60.87 62.53 65.96 66.83 Cr2O3 13.81 5.19 8.48 18.55 10.64 35.33 10.53 37.31 15.40 43.00 4.38 41.81 16.67 12.39 6.91 4.98 4.12 3.88 3.90 3.22 3.27 7.23 6.31 6.65 5.05 2.70 1.56 FeO 25.51 27.87 29.42 27.94 28.85 26.64 28.95 26.76 28.52 21.83 30.20 25.00 30.26 30.17 27.99 29.30 31.18 29.27 30.25 28.77 30.53 29.74 29.86 30.39 30.43 23.53 30.80 NiO 0.59 0.82 0.75 0.55 0.64 0.43 0.80 0.39 0.65 0.00 0.44 0.05 0.36 0.41 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MnO 1.83 0.30 0.59 1.89 0.94 3.07 0.90 3.08 1.45 1.90 0.11 0.74 0.34 0.25 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MgO 0.16 0.07 0.05 0.11 0.06 0.48 0.05 0.64 0.10 5.33 0.28 5.35 0.37 0.35 1.48 0.69 0.00 0.62 0.68 1.12 0.00 0.52 0.59 0.25 0.25 4.95 0.00 ZnO 0.67 0.00 0.18 0.68 0.44 1.17 0.26 1.13 0.49 4.40 0.00 1.56 0.17 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 91.89 93.45 99.42 99.39 99.08 99.24 99.21 99.88 99.56 100.87 99.71 100.27 100.03 99.52 96.86 97.61 99.76 96.98 99.58 97.69 98.22 97.81 98.67 98.59 98.75 99.12 99.20 Ti 0.002 0.000 0.000 0.001 0.000 0.019 0.000 0.018 0.003 0.002 0.005 0.004 0.011 0.012 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 V 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.002 0.002 0.004 0.000 0.012 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Al 0.000 0.000 0.002 0.001 0.002 0.005 0.000 0.027 0.000 0.852 0.002 0.771 0.003 0.003 0.029 0.000 0.040 0.019 0.086 0.033 0.000 0.020 0.014 0.020 0.023 0.086 0.000 Fe2+ 0.887 0.958 0.949 0.897 0.933 0.847 0.935 0.841 0.916 0.589 0.971 0.684 0.964 0.968 0.914 0.960 1.000 0.964 0.961 0.935 1.000 0.970 0.966 0.986 0.986 0.727 1.000 Cr 0.454 0.169 0.259 0.563 0.325 1.061 0.322 1.108 0.467 1.097 0.133 1.082 0.502 0.376 0.213 0.154 0.125 0.121 0.117 0.099 0.101 0.223 0.193 0.204 0.155 0.079 0.048 Fe3+ 1.541 1.831 1.739 1.431 1.673 0.897 1.678 0.827 1.525 0.043 1.856 0.126 1.473 1.596 1.758 1.846 1.835 1.860 1.796 1.868 1.899 1.757 1.793 1.776 1.823 1.835 1.952 Ni 0.020 0.027 0.023 0.017 0.020 0.013 0.025 0.012 0.020 0.000 0.014 0.001 0.011 0.013 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.064 0.010 0.019 0.061 0.031 0.099 0.029 0.098 0.047 0.052 0.004 0.021 0.011 0.008 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 0.010 0.004 0.003 0.006 0.003 0.027 0.003 0.036 0.006 0.256 0.016 0.261 0.021 0.020 0.086 0.040 0.000 0.036 0.039 0.065 0.000 0.030 0.034 0.014 0.014 0.273 0.000 Zn 0.021 0.000 0.005 0.019 0.013 0.033 0.007 0.031 0.014 0.105 0.000 0.038 0.005 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 skupina 1 skupina 2 Tab. III-1 Pokračování Vzorek Ježkovice Ježkovice Ježkovice Ježkovice Ježkovice Prostějov Prostějov Prostějov Prostějov Prostějov Prostějov Prostějov Prostějov Suchohrdly Suchohrdly Suchohrdly Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 TiO2 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.08 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.36 0.05 0.44 0.04 0.11 0.00 0.00 0.00 V2O3 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.07 0.08 0.21 0.14 0.06 0.19 0.09 0.06 0.00 0.00 0.00 0.35 0.00 0.35 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 Al2O3 0.00 0.00 0.04 0.04 0.00 0.00 0.03 30.20 3.76 0.00 31.32 0.03 0.00 0.00 0.00 0.53 2.90 0.00 2.76 0.00 0.88 0.00 0.00 0.00 Fe2O3 66.56 65.84 39.96 40.10 58.76 67.70 67.77 1.71 32.24 64.18 1.82 67.39 68.30 68.53 68.81 69.15 18.06 62.88 20.58 65.77 20.18 67.55 66.43 65.73 Cr2O3 1.76 2.87 28.10 26.76 9.52 0.55 0.33 37.31 30.91 3.42 36.50 1.66 0.01 0.00 0.00 0.00 47.05 5.32 44.72 2.74 47.67 1.19 2.46 2.92 FeO 30.01 29.97 27.45 27.36 29.11 29.86 29.89 17.61 27.72 29.62 16.27 30.24 29.77 30.83 30.10 27.53 27.80 29.88 27.75 30.08 27.92 30.28 30.29 30.14 NiO 0.74 0.83 0.48 0.49 0.82 0.55 0.55 0.09 0.36 0.67 0.08 0.59 0.58 0.00 0.00 0.00 0.12 0.47 0.16 0.45 0.11 0.41 0.40 0.40 MnO 0.06 0.10 2.17 1.74 0.63 0.06 0.06 0.27 1.70 0.08 0.26 0.07 0.04 0.00 0.00 0.00 1.37 0.11 1.33 0.07 1.49 0.00 0.09 0.09 MgO 0.00 0.06 0.34 0.29 0.16 0.17 0.13 12.10 0.98 0.10 13.11 0.14 0.22 0.00 0.48 2.22 1.85 0.25 1.97 0.21 1.33 0.16 0.16 0.19 ZnO 0.00 0.00 0.68 0.69 0.13 0.00 0.00 0.28 0.50 0.00 0.29 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.71 0.00 0.61 0.00 0.64 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 99.13 99.67 99.28 97.47 99.13 98.95 98.84 99.78 98.39 98.13 99.83 100.26 98.98 99.37 99.39 99.43 100.57 98.96 100.67 99.36 100.42 99.59 99.83 99.47 Ti 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.001 0.012 0.001 0.003 0.000 0.000 0.000 V 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.002 0.005 0.004 0.002 0.005 0.003 0.002 0.000 0.000 0.000 0.010 0.000 0.010 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 Al 0.000 0.000 0.002 0.002 0.000 0.000 0.001 1.070 0.166 0.000 1.097 0.001 0.000 0.000 0.000 0.024 0.124 0.000 0.118 0.000 0.038 0.000 0.000 0.000 Fe 2+ 0.975 0.968 0.877 0.891 0.941 0.971 0.973 0.443 0.869 0.970 0.404 0.970 0.968 1.000 0.972 0.874 0.845 0.969 0.843 0.973 0.862 0.978 0.975 0.974 Cr 0.054 0.088 0.848 0.824 0.291 0.017 0.010 0.887 0.916 0.106 0.858 0.050 0.000 0.000 0.000 0.000 1.352 0.163 1.285 0.084 1.392 0.036 0.075 0.089 Fe3+ 1.946 1.912 1.148 1.175 1.709 1.981 1.986 0.039 0.909 1.892 0.041 1.946 1.998 2.000 2.000 1.976 0.494 1.834 0.563 1.914 0.561 1.964 1.925 1.911 Ni 0.023 0.026 0.015 0.015 0.025 0.017 0.017 0.002 0.011 0.021 0.002 0.018 0.018 0.000 0.000 0.000 0.004 0.015 0.005 0.014 0.003 0.013 0.012 0.012 Mn 0.002 0.003 0.070 0.057 0.021 0.002 0.002 0.007 0.054 0.003 0.007 0.002 0.001 0.000 0.000 0.000 0.042 0.004 0.041 0.002 0.047 0.000 0.003 0.003 Mg 0.000 0.003 0.019 0.017 0.009 0.010 0.008 0.542 0.055 0.006 0.581 0.008 0.013 0.000 0.028 0.126 0.100 0.014 0.107 0.012 0.073 0.009 0.009 0.011 Zn 0.000 0.000 0.019 0.020 0.004 0.000 0.000 0.006 0.014 0.000 0.006 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.019 0.000 0.016 0.000 0.017 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 skupina 3 skupina 4 Tab. III-1 Pokračování Vzorek Kramolín Kramolín Kramolín Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice2 Vedrovice2 Vedrovice2 NováVes NováVes NováVes NováVes Kosíř Kosíř Kosíř Kosíř Kosíř Kosíř TiO2 0.00 0.00 0.16 0.00 0.00 0.00 0.04 0.04 0.09 0.00 0.00 0.74 0.11 0.74 0.15 0.20 0.00 0.00 0.30 0.00 0.00 V2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.08 0.07 0.00 0.00 0.18 0.09 0.18 0.09 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Al2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.08 0.00 0.04 0.10 0.00 0.09 0.00 0.00 0.78 0.47 0.00 0.00 0.54 Fe2O3 68.65 68.63 67.78 67.43 62.34 58.14 58.92 52.16 47.43 68.24 65.09 46.21 67.12 46.27 67.96 48.63 61.76 66.55 47.87 65.06 67.24 Cr2O3 1.51 1.16 1.67 2.59 7.47 11.43 10.68 16.89 21.62 1.78 4.65 22.16 2.85 21.83 1.76 18.04 5.09 0.93 18.57 3.18 0.80 FeO 31.30 31.11 30.59 30.88 30.34 29.66 29.74 28.73 28.73 31.05 30.40 28.86 31.10 28.72 31.01 30.16 29.91 30.23 30.16 30.78 30.17 NiO 0.17 0.18 0.17 0.55 0.57 0.53 0.60 0.48 0.43 0.47 0.55 0.35 0.37 0.30 0.32 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MnO 0.07 0.04 0.07 0.06 0.29 0.82 0.79 1.51 1.59 0.04 0.08 1.78 0.09 1.78 0.10 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MgO 0.04 0.06 0.42 0.05 0.04 0.05 0.07 0.10 0.16 0.00 0.28 0.74 0.13 0.77 0.17 0.34 0.47 0.27 0.39 0.00 0.47 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.37 0.53 0.44 0.78 0.87 0.00 0.00 0.49 0.01 0.49 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 101.74 101.18 100.86 101.57 101.42 101.17 101.27 100.82 101.07 101.59 101.09 101.61 101.88 101.17 101.56 97.37 98.01 98.45 97.30 99.02 99.23 Ti 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.001 0.001 0.003 0.000 0.000 0.021 0.003 0.021 0.004 0.006 0.000 0.000 0.009 0.000 0.000 V 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.002 0.000 0.000 0.005 0.003 0.005 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Al 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.004 0.000 0.002 0.004 0.000 0.004 0.000 0.000 0.036 0.022 0.000 0.000 0.025 Fe 2+ 0.990 0.990 0.973 0.978 0.961 0.940 0.941 0.911 0.906 0.984 0.965 0.899 0.981 0.899 0.982 0.986 0.973 0.984 0.986 1.000 0.973 Cr 0.045 0.035 0.050 0.078 0.224 0.342 0.320 0.506 0.644 0.053 0.140 0.653 0.085 0.646 0.053 0.558 0.157 0.029 0.574 0.098 0.024 Fe3+ 1.955 1.965 1.941 1.922 1.776 1.658 1.678 1.487 1.345 1.947 1.859 1.296 1.906 1.303 1.936 1.431 1.808 1.950 1.408 1.902 1.951 Ni 0.005 0.006 0.005 0.017 0.017 0.016 0.018 0.015 0.013 0.014 0.017 0.010 0.011 0.009 0.010 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.002 0.001 0.002 0.002 0.009 0.026 0.025 0.048 0.051 0.001 0.003 0.056 0.003 0.056 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 0.002 0.003 0.024 0.003 0.002 0.003 0.004 0.006 0.009 0.000 0.016 0.041 0.007 0.043 0.010 0.020 0.027 0.016 0.023 0.000 0.027 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.015 0.012 0.022 0.024 0.000 0.000 0.013 0.000 0.014 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 skupina 6 Tab. III-1 Pokračování Vzorek Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad TiO2 0.13 0.50 0.16 0.58 0.97 0.22 1.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.41 0.17 0.16 0.57 0.18 0.25 0.00 0.16 0.60 0.00 0.17 0.00 0.44 0.10 0.00 V2O3 0.00 0.11 0.00 0.10 0.11 0.07 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.07 0.00 0.07 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Al2O3 0.00 0.05 0.00 0.05 0.07 0.00 0.00 0.00 0.21 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.93 0.32 0.19 0.00 0.26 0.24 Fe2O3 66.54 55.43 66.20 55.92 47.00 64.14 41.09 67.79 67.14 45.50 66.98 67.16 48.20 66.86 67.87 55.65 61.41 65.69 66.13 64.27 47.86 66.58 62.44 65.19 62.28 64.95 65.68 Cr2O3 2.37 11.50 2.75 11.87 19.72 4.71 22.65 0.68 0.30 20.48 1.42 1.26 17.86 1.42 1.01 11.76 6.19 2.13 2.20 3.60 17.81 0.61 5.23 3.05 5.12 2.95 1.79 FeO 30.25 28.10 30.28 28.53 27.18 29.79 31.08 30.82 30.50 30.15 30.81 30.81 30.86 30.55 30.41 29.28 30.88 31.01 30.79 30.91 31.03 28.22 27.78 27.64 29.68 28.07 27.98 NiO 0.50 0.50 0.51 0.47 0.43 0.57 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.28 0.33 0.37 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MnO 0.18 1.50 0.21 1.45 2.59 0.43 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.09 0.11 0.89 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.50 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 MgO 0.21 0.59 0.22 0.67 0.98 0.41 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.10 0.26 0.53 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 1.22 1.86 1.83 0.87 1.63 1.45 ZnO 0.00 0.24 0.00 0.28 0.40 0.01 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.24 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 100.18 98.51 100.33 99.92 99.45 100.35 95.87 99.29 98.15 96.13 99.21 99.23 97.33 99.54 100.15 99.43 98.66 99.08 99.13 98.94 97.29 98.05 97.80 97.90 98.39 97.97 97.14 Ti 0.004 0.015 0.005 0.017 0.028 0.006 0.031 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.012 0.005 0.005 0.016 0.005 0.007 0.000 0.005 0.018 0.000 0.005 0.000 0.013 0.003 0.000 V 0.000 0.003 0.000 0.003 0.003 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Al 0.000 0.002 0.000 0.002 0.003 0.000 0.000 0.000 0.010 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.042 0.015 0.009 0.000 0.012 0.011 Fe 2+ 0.970 0.909 0.970 0.909 0.864 0.951 1.031 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.012 0.988 0.976 0.939 1.005 1.007 1.000 1.005 1.018 0.913 0.898 0.894 0.963 0.909 0.915 Cr 0.072 0.352 0.083 0.358 0.593 0.142 0.711 0.021 0.009 0.642 0.044 0.039 0.554 0.043 0.031 0.357 0.191 0.065 0.068 0.111 0.552 0.019 0.160 0.093 0.157 0.090 0.055 Fe3+ 1.921 1.613 1.908 1.604 1.345 1.843 1.227 1.979 1.981 1.358 1.956 1.961 1.422 1.945 1.960 1.606 1.799 1.920 1.932 1.880 1.412 1.939 1.816 1.898 1.817 1.892 1.934 Ni 0.015 0.016 0.016 0.014 0.013 0.018 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.009 0.010 0.011 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.006 0.049 0.007 0.047 0.083 0.014 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.004 0.029 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.016 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 0.012 0.034 0.013 0.038 0.056 0.023 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.006 0.015 0.030 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.070 0.107 0.106 0.050 0.094 0.085 Zn 0.000 0.007 0.000 0.008 0.011 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 skupina 7 Tab. III-1 Pokračování Vzorek Znojmo-hrad Slovensko1 Slovensko1 Slovensko1 TiO2 0.00 0.24 0.20 0.37 V2O3 0.00 0.00 0.00 0.07 Al2O3 0.73 0.00 0.03 0.00 Fe2O3 67.17 67.32 67.26 65.99 Cr2O3 0.67 1.32 1.31 2.73 FeO 30.15 30.32 30.27 29.97 NiO 0.00 0.09 0.14 0.14 MnO 0.36 0.22 0.19 0.29 MgO 0.30 0.40 0.37 0.72 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 99.38 99.90 99.77 100.28 Ti 0.000 0.007 0.006 0.011 V 0.000 0.000 0.000 0.002 Al 0.033 0.000 0.001 0.000 Fe 2+ 0.971 0.974 0.974 0.956 Cr 0.020 0.040 0.040 0.082 Fe3+ 1.946 1.946 1.947 1.894 Ni 0.000 0.003 0.004 0.004 Mn 0.012 0.007 0.006 0.009 Mg 0.017 0.023 0.021 0.041 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 skupina 7 Tab. III-2 Mikrosondové analýzy a přepočty spinelidů ze serpentinitů moldanubika. Přepočteno na sumu 3 kationtů a 4 aniontů s rozpočtem Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. Vzorek Hrubšice Hrubšice Hrubšice Hrubšice Hrubšice NováVes NováVes NováVes NováVes Bojanovice Bojanovice Bojanovice Bojanovice Bojanovice Bojanovice Černín Černín Černín Černín Černín Žďárn.S. Žďárn.S. Žďárn.S. Žďárn.S. Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř TiO2 0.00 0.00 0.05 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.47 0.46 0.42 0.51 0.15 0.14 0.11 0.03 0.04 0.18 2.07 0.13 0.12 0.04 0.06 0.04 0.00 V2O3 0.10 0.07 0.12 0.00 0.07 0.08 0.00 0.00 0.08 0.00 0.00 0.27 0.28 0.28 0.29 0.00 0.21 0.20 0.12 0.00 0.10 0.14 0.16 0.13 0.16 0.13 0.12 0.00 Al2O3 46.25 46.00 45.13 2.05 43.48 57.15 57.56 59.28 57.10 0.00 0.00 16.64 18.21 18.55 18.60 0.00 17.55 17.52 31.57 0.00 0.04 0.00 0.07 0.09 33.35 27.89 40.98 0.05 Fe2O3 2.14 2.13 2.23 63.63 2.35 0.56 0.23 0.56 -0.07 61.77 64.94 7.25 7.15 6.13 4.29 68.95 1.98 1.84 2.08 69.14 65.67 62.96 66.27 61.32 4.40 5.10 3.60 68.60 Cr2O3 21.36 21.04 22.46 2.19 24.02 10.60 10.65 8.95 11.42 0.00 0.00 46.60 45.21 45.62 46.59 0.00 51.71 52.12 36.62 0.01 4.19 2.76 3.66 9.43 31.33 36.65 24.19 0.00 FeO 13.54 13.08 13.37 29.88 13.08 11.11 11.20 10.54 11.67 25.88 28.94 19.98 20.13 20.29 20.87 28.32 19.42 18.43 14.98 29.21 29.21 30.69 29.60 27.34 18.10 19.52 16.49 30.59 NiO 0.22 0.19 0.19 0.00 0.22 0.33 0.36 0.36 0.34 0.95 0.00 0.09 0.13 0.15 0.09 0.00 0.05 0.00 0.08 0.00 0.71 0.64 0.62 0.84 0.10 0.10 0.16 0.17 MnO 0.18 0.16 0.16 0.21 0.18 0.11 0.11 0.14 0.09 0.58 0.14 0.32 0.30 0.32 0.32 1.43 0.34 0.35 0.28 0.82 0.15 0.25 0.15 0.36 0.27 0.32 0.19 0.00 MgO 16.49 16.56 16.59 0.57 16.60 18.95 19.04 19.76 18.75 0.23 0.07 9.76 9.92 9.73 9.29 0.85 10.14 10.75 14.06 0.65 1.05 1.05 0.87 2.18 12.13 10.78 13.89 0.08 ZnO 0.42 0.46 0.34 0.00 0.21 0.29 0.11 0.00 0.21 0.00 0.00 0.22 0.15 0.20 0.33 0.00 0.19 0.17 0.22 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.38 0.34 0.52 0.00 Suma ox.: 100.70 99.67 100.63 98.52 100.31 99.18 99.26 99.57 99.62 89.41 94.09 101.61 101.93 101.66 101.17 99.70 101.74 101.48 100.04 99.87 101.30 100.56 101.53 101.80 100.26 100.88 100.19 99.49 Ti 0.000 0.000 0.001 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.011 0.011 0.010 0.012 0.004 0.003 0.002 0.001 0.001 0.005 0.059 0.004 0.003 0.001 0.001 0.001 0.000 V 0.002 0.002 0.003 0.000 0.002 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.007 0.007 0.007 0.007 0.000 0.005 0.005 0.003 0.000 0.003 0.004 0.005 0.004 0.004 0.003 0.003 0.000 Al 1.492 1.496 1.461 0.093 1.419 1.767 1.775 1.806 1.762 0.000 0.000 0.624 0.676 0.690 0.696 0.000 0.652 0.650 1.096 0.000 0.002 0.000 0.003 0.004 1.163 0.998 1.374 0.002 Fe 2+ 0.310 0.302 0.305 0.961 0.299 0.244 0.245 0.228 0.254 0.931 0.991 0.509 0.509 0.515 0.530 0.901 0.505 0.480 0.368 0.935 0.910 0.855 0.924 0.840 0.446 0.493 0.391 0.990 Cr 0.462 0.459 0.488 0.066 0.526 0.220 0.220 0.183 0.236 0.000 0.000 1.173 1.126 1.138 1.170 0.000 1.289 1.297 0.853 0.000 0.125 0.083 0.109 0.276 0.733 0.880 0.544 0.000 Fe3+ 0.044 0.044 0.046 1.841 0.049 0.011 0.005 0.011 -0.001 2.000 2.000 0.174 0.169 0.145 0.103 1.992 0.047 0.043 0.046 1.997 1.860 1.795 1.876 1.709 0.098 0.117 0.077 1.998 Ni 0.005 0.004 0.004 0.000 0.005 0.007 0.008 0.007 0.007 0.033 0.000 0.002 0.003 0.004 0.002 0.000 0.001 0.000 0.002 0.000 0.022 0.019 0.019 0.025 0.002 0.002 0.004 0.005 Mn 0.004 0.004 0.004 0.007 0.004 0.002 0.003 0.003 0.002 0.021 0.005 0.009 0.008 0.009 0.009 0.047 0.009 0.009 0.007 0.027 0.005 0.008 0.005 0.011 0.007 0.008 0.005 0.000 Mg 0.673 0.681 0.679 0.033 0.685 0.741 0.743 0.762 0.732 0.015 0.004 0.463 0.466 0.458 0.440 0.049 0.476 0.504 0.618 0.037 0.059 0.059 0.049 0.120 0.535 0.488 0.589 0.005 Zn 0.008 0.009 0.007 0.000 0.004 0.006 0.002 0.000 0.004 0.000 0.000 0.005 0.003 0.005 0.008 0.000 0.004 0.004 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.008 0.008 0.011 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 moldanubikum Tab. III-3 Mikrosondové analýzy a přepočty spinelidů ze serpentinitů lugika. Přepočteno na sumu 3 kationtů a 4 aniontů s rozpočtem Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. Vzorek Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Jordanów Jordanów Jordanów TiO2 0.00 0.00 0.00 0.13 0.11 0.14 0.00 0.04 0.04 0.03 0.00 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.00 0.60 0.35 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.15 0.14 0.00 V2O3 0.20 0.20 0.20 0.13 0.18 0.15 0.00 0.07 0.07 0.18 0.00 0.17 0.13 0.19 0.00 0.00 0.00 1.02 0.76 0.00 0.00 0.00 0.36 0.00 0.64 0.55 0.00 Al2O3 26.47 26.26 26.47 1.19 2.91 1.58 0.00 0.00 0.00 28.55 0.04 3.73 6.44 28.46 0.05 0.00 0.00 2.28 1.07 0.00 0.00 0.03 1.12 0.00 2.05 1.90 0.00 Fe2O3 1.66 1.85 1.87 32.31 31.19 32.99 65.70 63.25 65.23 1.76 68.28 31.53 25.77 1.91 62.96 69.27 66.40 28.61 29.35 67.52 68.62 68.85 28.34 67.60 13.12 13.51 69.67 Cr2O3 41.31 40.64 40.69 35.52 34.74 34.63 3.06 5.51 3.81 40.03 1.44 33.88 36.99 40.37 5.78 0.06 0.05 36.74 37.53 2.21 1.05 0.28 39.18 0.70 53.64 54.39 0.36 FeO 20.95 20.96 20.81 27.22 27.45 27.68 29.56 29.57 29.64 16.40 29.28 24.11 21.81 16.67 28.33 29.42 27.78 25.91 25.73 29.26 29.31 29.10 24.65 29.00 25.82 27.04 30.34 NiO 0.07 0.00 0.05 0.42 0.39 0.33 0.65 0.69 0.68 0.11 0.83 0.51 0.36 0.10 0.98 0.75 0.89 0.45 0.42 0.86 0.79 0.40 0.40 0.80 0.06 0.12 0.56 MnO 0.51 0.59 0.59 1.24 1.08 1.28 0.10 0.23 0.30 0.24 0.26 2.95 4.06 0.29 0.65 0.24 0.21 1.59 1.87 0.19 0.13 0.17 2.76 0.17 2.34 2.06 0.13 MgO 9.47 9.23 9.39 1.82 2.00 1.62 0.41 0.40 0.37 13.03 0.61 2.56 3.45 12.86 0.65 0.45 0.59 2.85 2.37 0.64 0.66 0.82 2.14 0.45 2.37 2.01 0.28 ZnO 0.69 0.71 0.71 0.39 0.37 0.51 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.86 1.43 0.18 0.00 0.00 0.00 0.44 0.48 0.00 0.00 0.00 0.91 0.00 0.93 0.93 0.00 Suma ox.: 101.33 100.43 100.78 100.36 100.42 100.91 99.47 99.76 100.13 100.33 100.74 100.30 100.44 101.06 99.40 100.19 95.92 100.48 99.95 100.68 100.55 99.67 99.98 98.72 101.11 102.66 101.34 Ti 0.000 0.000 0.000 0.003 0.003 0.004 0.000 0.001 0.001 0.001 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.016 0.010 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.004 0.004 0.000 V 0.005 0.005 0.005 0.004 0.005 0.004 0.000 0.002 0.002 0.004 0.000 0.005 0.004 0.005 0.000 0.000 0.000 0.030 0.023 0.000 0.000 0.000 0.011 0.000 0.018 0.016 0.000 Al 0.956 0.958 0.961 0.052 0.125 0.068 0.000 0.000 0.000 1.007 0.002 0.160 0.269 1.000 0.002 0.000 0.000 0.098 0.047 0.000 0.000 0.001 0.049 0.000 0.087 0.080 0.000 Fe 2+ 0.537 0.543 0.536 0.834 0.833 0.843 0.953 0.947 0.947 0.409 0.932 0.733 0.648 0.414 0.911 0.943 0.929 0.755 0.776 0.931 0.934 0.935 0.755 0.943 0.771 0.799 0.963 Cr 1.001 0.994 0.991 1.038 1.005 1.007 0.093 0.167 0.115 0.947 0.043 0.973 1.038 0.951 0.176 0.002 0.002 1.057 1.096 0.066 0.032 0.009 1.145 0.021 1.530 1.534 0.011 Fe3+ 0.038 0.043 0.043 0.899 0.858 0.913 1.907 1.828 1.880 0.040 1.955 0.862 0.689 0.043 1.822 1.998 1.998 0.783 0.816 1.934 1.968 1.990 0.788 1.979 0.356 0.363 1.989 Ni 0.002 0.000 0.001 0.012 0.011 0.010 0.020 0.021 0.021 0.003 0.025 0.015 0.010 0.002 0.030 0.023 0.029 0.013 0.013 0.026 0.024 0.012 0.012 0.025 0.002 0.003 0.017 Mn 0.013 0.015 0.015 0.039 0.033 0.040 0.003 0.007 0.010 0.006 0.008 0.091 0.122 0.007 0.021 0.008 0.007 0.049 0.059 0.006 0.004 0.006 0.087 0.006 0.072 0.062 0.004 Mg 0.433 0.426 0.431 0.100 0.109 0.089 0.023 0.023 0.021 0.581 0.035 0.139 0.183 0.571 0.037 0.026 0.035 0.154 0.131 0.037 0.038 0.047 0.118 0.026 0.127 0.107 0.016 Zn 0.016 0.016 0.016 0.011 0.010 0.014 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.023 0.037 0.004 0.000 0.000 0.000 0.012 0.013 0.000 0.000 0.000 0.025 0.000 0.025 0.025 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum - Dolní Slezsko Tab. III-3 Pokračování Vzorek Jordanów Jordanów JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra2 Sobótka Sobótka Sobótka Sobótka Sobótka Sobótka Sobótka Sobótka Gogołów Gogołów Gogołów TiO2 0.00 0.00 0.00 0.00 0.07 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.09 0.06 0.08 0.00 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.03 0.11 0.10 0.00 0.00 0.17 0.00 0.06 0.00 V2O3 0.00 0.00 0.20 0.20 0.10 0.21 0.00 0.00 0.25 0.00 0.08 0.10 0.11 0.20 0.20 0.13 0.08 0.20 0.16 0.00 0.19 0.19 0.00 0.00 0.12 0.22 0.10 0.00 Al2O3 0.00 0.00 30.84 30.57 2.11 5.76 0.00 0.00 31.76 0.00 0.14 0.15 0.19 30.09 29.91 1.93 0.03 28.68 28.82 0.00 1.38 3.83 0.00 0.00 0.16 33.33 0.37 0.00 Fe2O3 68.68 70.32 2.13 1.93 36.15 21.95 69.23 69.16 3.31 69.30 38.76 53.13 40.52 2.15 1.91 36.04 66.22 1.83 1.83 70.46 35.32 32.88 69.33 68.69 40.58 2.59 40.69 67.98 Cr2O3 1.82 0.13 37.34 37.63 29.46 39.45 0.23 0.30 34.64 0.32 29.50 14.73 28.55 38.41 38.45 31.10 3.69 39.74 39.58 0.00 32.47 32.52 2.25 2.30 28.03 33.35 26.92 0.99 FeO 30.28 29.88 16.65 16.99 24.23 26.84 29.22 29.13 17.54 28.98 26.02 22.70 21.42 18.45 18.63 25.82 27.86 18.37 18.58 30.63 27.84 28.84 31.74 30.51 27.84 16.14 23.27 28.92 NiO 0.82 0.57 0.08 0.08 0.09 0.07 0.10 0.00 0.10 0.49 0.64 0.74 0.53 0.08 0.09 0.45 0.90 0.08 0.08 0.35 0.30 0.23 0.00 0.53 0.53 0.12 0.54 0.71 MnO 0.16 0.15 0.22 0.26 3.14 4.34 0.09 0.09 0.46 0.10 1.33 3.32 5.21 0.49 0.59 1.87 0.64 0.27 0.34 0.10 1.41 0.71 0.25 0.16 1.02 0.27 4.05 0.18 MgO 0.29 0.62 13.03 12.75 2.25 0.22 1.04 1.14 12.26 1.00 1.92 2.32 2.48 11.86 11.36 2.24 1.19 11.67 11.54 0.39 1.52 1.69 0.15 0.45 1.29 13.29 1.73 0.71 ZnO 0.00 0.00 0.28 0.26 0.38 1.12 0.00 0.00 0.45 0.00 0.31 0.24 0.49 0.30 0.72 0.33 0.12 0.45 0.40 0.00 0.28 0.38 0.00 0.00 0.32 0.35 0.55 0.00 Suma ox.: 102.06 101.68 100.77 100.67 97.97 99.96 99.91 99.82 100.80 100.19 98.78 97.48 99.58 102.04 101.86 99.95 100.73 101.29 101.32 101.97 100.83 101.37 103.71 102.64 100.06 99.65 98.26 99.48 Ti 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.002 0.002 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.001 0.003 0.003 0.000 0.000 0.005 0.000 0.002 0.000 V 0.000 0.000 0.005 0.005 0.003 0.006 0.000 0.000 0.006 0.000 0.002 0.003 0.003 0.005 0.005 0.004 0.002 0.005 0.004 0.000 0.006 0.006 0.000 0.000 0.004 0.005 0.003 0.000 Al 0.000 0.000 1.075 1.069 0.093 0.248 0.000 0.000 1.109 0.000 0.006 0.007 0.008 1.049 1.048 0.084 0.001 1.013 1.017 0.000 0.060 0.163 0.000 0.000 0.007 1.159 0.016 0.000 Fe2+ 0.954 0.943 0.412 0.422 0.759 0.821 0.935 0.932 0.435 0.925 0.818 0.727 0.665 0.456 0.463 0.795 0.882 0.460 0.465 0.963 0.853 0.868 0.984 0.954 0.865 0.398 0.738 0.931 Cr 0.054 0.004 0.873 0.883 0.876 1.141 0.007 0.009 0.811 0.010 0.883 0.448 0.844 0.898 0.904 0.908 0.111 0.941 0.937 0.000 0.947 0.930 0.066 0.068 0.833 0.778 0.811 0.030 Fe3+ 1.946 1.996 0.047 0.043 1.024 0.604 1.993 1.991 0.074 1.990 1.104 1.539 1.140 0.048 0.043 1.002 1.886 0.041 0.041 1.998 0.981 0.895 1.934 1.932 1.147 0.058 1.166 1.970 Ni 0.025 0.017 0.002 0.002 0.003 0.002 0.003 0.000 0.002 0.015 0.020 0.023 0.016 0.002 0.002 0.013 0.027 0.002 0.002 0.011 0.009 0.007 0.000 0.016 0.016 0.003 0.016 0.022 Mn 0.005 0.005 0.006 0.007 0.100 0.135 0.003 0.003 0.012 0.003 0.043 0.108 0.165 0.012 0.015 0.058 0.020 0.007 0.008 0.003 0.044 0.022 0.008 0.005 0.032 0.007 0.131 0.006 Mg 0.017 0.035 0.575 0.564 0.126 0.012 0.059 0.065 0.542 0.057 0.108 0.133 0.138 0.523 0.504 0.123 0.067 0.521 0.515 0.022 0.084 0.091 0.008 0.025 0.072 0.585 0.098 0.041 Zn 0.000 0.000 0.006 0.006 0.011 0.030 0.000 0.000 0.010 0.000 0.009 0.007 0.013 0.007 0.016 0.009 0.003 0.010 0.009 0.000 0.008 0.010 0.000 0.000 0.009 0.008 0.015 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum - Dolní Slezsko Tab. III-3 Pokračování Vzorek Gogołów Gogołów Gogołów Gogołów Gogołów Gogołów Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 TiO2 0.00 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.15 0.00 0.22 0.00 0.14 0.00 0.00 0.00 0.15 0.00 0.26 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.06 0.00 V2O3 0.22 0.00 0.23 0.10 0.00 0.00 0.34 0.00 0.52 0.00 0.32 0.00 0.00 0.00 0.38 0.00 0.36 0.00 0.00 0.21 0.06 0.00 0.20 0.09 0.00 0.21 0.08 0.00 Al2O3 32.84 0.07 32.83 1.53 0.00 0.00 2.21 0.00 2.82 0.00 2.32 0.00 0.00 0.00 2.41 0.00 2.90 0.00 0.00 27.01 0.63 0.00 26.60 1.98 0.06 26.78 1.24 0.03 Fe2O3 3.08 68.50 3.00 40.32 68.72 69.16 21.19 67.28 13.05 67.22 19.75 66.39 65.77 65.11 10.93 68.00 9.26 65.61 67.75 5.92 54.21 67.41 4.59 38.48 68.59 4.71 40.03 68.24 Cr2O3 33.62 1.08 33.10 26.66 0.77 0.02 42.30 1.56 49.81 1.45 44.29 2.80 1.01 3.27 53.37 1.18 54.48 2.48 1.18 36.40 12.92 1.54 39.05 27.69 0.97 38.72 26.97 0.90 FeO 15.46 29.48 16.13 24.71 29.31 29.12 25.37 30.16 26.07 30.04 25.76 30.23 29.01 29.85 26.90 30.23 26.47 29.80 30.15 18.01 24.55 29.69 16.92 22.16 29.52 17.25 21.72 28.91 NiO 0.11 0.24 0.10 0.62 0.70 0.70 0.20 0.77 0.07 0.70 0.23 0.80 0.71 0.82 0.10 0.74 0.08 0.78 0.75 0.09 0.51 0.55 0.08 0.39 0.63 0.09 0.37 0.49 MnO 0.22 0.13 0.25 2.79 0.12 0.12 2.14 0.00 2.31 0.00 2.08 0.05 0.00 0.07 1.95 0.00 1.74 0.05 0.00 1.08 2.66 0.21 0.28 5.59 0.28 0.34 5.27 0.26 MgO 13.70 0.86 13.18 1.84 0.66 0.68 1.59 0.06 1.45 0.12 1.70 0.08 0.22 0.07 1.33 0.11 1.93 0.05 0.09 10.79 1.72 0.35 12.28 1.83 0.54 12.01 2.19 0.84 ZnO 0.35 0.00 0.30 0.60 0.00 0.00 1.08 0.00 1.11 0.00 0.86 0.00 0.00 0.00 1.07 0.00 0.98 0.00 0.00 0.65 0.32 0.00 0.23 0.54 0.00 0.35 0.51 0.00 Suma ox.: 99.61 100.36 99.13 99.20 100.29 99.79 96.55 99.83 97.42 99.53 97.44 100.35 96.70 99.18 98.58 100.26 98.46 98.77 99.92 100.16 97.63 99.75 100.24 98.81 100.59 100.46 98.43 99.67 Ti 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.004 0.000 0.006 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 V 0.005 0.000 0.005 0.003 0.000 0.000 0.010 0.000 0.016 0.000 0.010 0.000 0.000 0.000 0.011 0.000 0.011 0.000 0.000 0.005 0.002 0.000 0.005 0.003 0.000 0.005 0.002 0.000 Al 1.142 0.003 1.150 0.068 0.000 0.000 0.099 0.000 0.125 0.000 0.103 0.000 0.000 0.000 0.105 0.000 0.126 0.000 0.000 0.976 0.029 0.000 0.952 0.088 0.003 0.958 0.055 0.001 Fe 2+ 0.381 0.940 0.401 0.773 0.937 0.935 0.800 0.973 0.807 0.972 0.804 0.969 0.965 0.968 0.828 0.971 0.803 0.971 0.972 0.462 0.788 0.956 0.430 0.692 0.941 0.438 0.682 0.928 Cr 0.784 0.033 0.778 0.790 0.023 0.001 1.275 0.048 1.479 0.044 1.319 0.085 0.032 0.100 1.569 0.036 1.591 0.076 0.036 0.882 0.394 0.047 0.938 0.821 0.029 0.929 0.804 0.027 Fe3+ 0.068 1.964 0.067 1.137 1.977 1.999 0.608 1.952 0.369 1.956 0.560 1.915 1.968 1.900 0.306 1.964 0.257 1.924 1.964 0.137 1.572 1.953 0.105 1.086 1.968 0.108 1.136 1.971 Ni 0.003 0.007 0.002 0.019 0.022 0.022 0.006 0.024 0.002 0.022 0.007 0.025 0.023 0.026 0.003 0.023 0.002 0.024 0.023 0.002 0.016 0.017 0.002 0.012 0.019 0.002 0.011 0.015 Mn 0.006 0.004 0.006 0.088 0.004 0.004 0.069 0.000 0.074 0.000 0.066 0.002 0.000 0.002 0.061 0.000 0.054 0.001 0.000 0.028 0.087 0.007 0.007 0.177 0.009 0.009 0.168 0.008 Mg 0.603 0.049 0.584 0.103 0.038 0.039 0.090 0.004 0.081 0.007 0.095 0.004 0.013 0.004 0.074 0.007 0.106 0.003 0.005 0.493 0.099 0.020 0.556 0.103 0.031 0.544 0.123 0.048 Zn 0.008 0.000 0.007 0.017 0.000 0.000 0.030 0.000 0.031 0.000 0.024 0.000 0.000 0.000 0.029 0.000 0.027 0.000 0.000 0.015 0.009 0.000 0.005 0.015 0.000 0.008 0.014 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum - Dolní Slezsko Tab. III-3 Pokračování Vzorek Brźeznica2 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Braszowice(LV4) Szklary1(LV1) TiO2 0.00 0.72 0.05 0.83 0.07 0.00 0.18 0.05 0.27 0.34 0.00 0.12 0.04 0.00 0.17 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 0.05 0.11 V2O3 0.00 0.96 0.07 0.78 0.00 0.28 0.18 0.24 0.40 0.50 0.00 0.29 0.00 0.20 0.40 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.19 0.00 0.00 0.21 0.13 0.00 0.15 0.13 Al2O3 0.00 1.15 0.00 1.21 0.00 26.39 3.03 24.49 6.70 3.35 0.00 25.09 0.00 24.54 7.04 0.00 0.00 0.00 0.03 0.31 29.45 0.30 0.03 28.90 1.68 0.37 1.54 0.90 Fe2O3 67.27 32.28 66.15 30.07 65.71 4.69 34.12 5.57 27.08 30.96 66.52 4.31 68.00 7.25 27.84 67.64 67.45 68.01 67.85 38.00 3.73 37.28 67.52 2.74 14.68 35.22 18.21 56.18 Cr2O3 2.47 32.74 3.10 34.46 2.64 37.42 29.68 37.85 33.71 32.99 2.77 38.59 0.61 35.88 31.98 2.31 1.63 0.93 0.65 29.30 38.14 30.10 1.38 39.71 51.54 32.65 48.05 11.90 FeO 29.21 27.67 30.70 27.44 30.10 21.46 27.67 23.66 27.55 27.61 30.64 20.55 30.39 24.12 26.97 30.77 29.15 29.02 27.70 21.23 11.79 21.31 29.23 11.71 17.60 21.27 17.90 26.86 NiO 0.75 0.17 0.30 0.17 0.39 0.05 0.25 0.07 0.17 0.20 0.32 0.06 0.29 0.06 0.16 0.35 1.34 1.26 1.21 0.73 0.00 0.75 1.26 0.00 0.29 0.65 0.22 0.91 MnO 0.31 2.28 0.12 2.44 0.12 0.42 2.53 0.52 1.34 1.77 0.08 0.35 0.07 0.67 2.33 0.11 0.15 0.14 0.11 6.10 1.14 6.45 0.17 1.21 8.54 6.52 8.98 0.44 MgO 0.67 1.16 0.14 1.23 0.19 9.04 0.52 7.05 2.31 1.60 0.12 9.40 0.12 6.52 1.71 0.17 0.29 0.38 1.05 1.38 14.82 1.18 0.24 15.09 2.44 1.40 2.01 2.03 ZnO 0.00 0.40 0.00 0.32 0.00 0.54 0.59 1.17 0.38 0.32 0.00 0.56 0.00 1.27 0.63 0.00 0.00 0.00 0.00 0.68 1.34 0.62 0.00 0.72 1.59 0.64 1.54 0.00 Suma ox.: 100.67 99.54 100.63 98.93 99.22 100.29 98.76 100.66 99.90 99.62 100.44 99.31 99.52 100.52 99.23 101.34 100.02 99.73 98.60 97.73 100.61 97.98 99.83 100.29 98.54 98.71 98.66 99.46 Ti 0.000 0.020 0.002 0.024 0.002 0.000 0.005 0.001 0.007 0.009 0.000 0.003 0.001 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.001 0.003 V 0.000 0.029 0.002 0.023 0.000 0.007 0.005 0.006 0.012 0.015 0.000 0.007 0.000 0.005 0.012 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.005 0.004 0.000 0.004 0.004 Al 0.000 0.051 0.000 0.053 0.000 0.965 0.134 0.913 0.284 0.146 0.000 0.928 0.000 0.919 0.301 0.000 0.000 0.000 0.001 0.014 1.023 0.014 0.001 1.007 0.074 0.017 0.068 0.040 Fe 2+ 0.929 0.826 0.977 0.816 0.971 0.557 0.861 0.624 0.813 0.833 0.981 0.534 0.981 0.641 0.810 0.976 0.937 0.935 0.898 0.681 0.291 0.683 0.941 0.289 0.543 0.674 0.555 0.841 Cr 0.074 0.970 0.094 1.025 0.081 0.918 0.883 0.946 0.958 0.962 0.084 0.957 0.019 0.902 0.918 0.069 0.049 0.028 0.020 0.889 0.889 0.912 0.042 0.928 1.511 0.979 1.415 0.355 Fe3+ 1.926 0.910 1.901 0.851 1.915 0.110 0.967 0.133 0.732 0.859 1.916 0.102 1.979 0.173 0.760 1.931 1.951 1.972 1.979 1.097 0.083 1.075 1.957 0.061 0.409 1.005 0.510 1.595 Ni 0.023 0.005 0.009 0.005 0.012 0.001 0.008 0.002 0.005 0.006 0.010 0.002 0.009 0.002 0.005 0.011 0.042 0.039 0.038 0.023 0.000 0.023 0.039 0.000 0.009 0.020 0.007 0.027 Mn 0.010 0.072 0.004 0.078 0.004 0.011 0.081 0.014 0.041 0.055 0.002 0.009 0.002 0.018 0.072 0.004 0.005 0.005 0.004 0.198 0.029 0.209 0.006 0.030 0.268 0.209 0.283 0.014 Mg 0.038 0.065 0.008 0.069 0.011 0.418 0.029 0.332 0.123 0.088 0.007 0.440 0.007 0.309 0.093 0.010 0.017 0.022 0.061 0.079 0.651 0.068 0.014 0.665 0.135 0.079 0.112 0.114 Zn 0.000 0.011 0.000 0.009 0.000 0.012 0.017 0.027 0.010 0.009 0.000 0.013 0.000 0.030 0.017 0.000 0.000 0.000 0.000 0.019 0.029 0.018 0.000 0.016 0.043 0.018 0.042 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum - Dolní Slezsko Tab. III-3 Pokračování Vzorek Szklary1(LV1) Szklary1(LV1) Szklary1(LV1) Szklary2 Szklary2 Szklary2 Szklary2 Klíčnov Klíčnov Klíčnov Klíčnov Klíčnov Klíčnov Klíčnov Alšovice Alšovice Alšovice Alšovice Alšovice Radčice Radčice Radčice Radčice Radčice Radčice Radčice Loužnice Loužnice TiO2 0.08 0.11 0.11 0.08 0.09 0.10 0.09 0.22 1.50 0.16 4.49 2.28 5.07 4.96 5.25 3.42 2.60 0.19 0.19 4.90 0.38 0.14 9.29 0.11 3.91 0.15 0.09 3.37 V2O3 0.12 0.13 0.13 0.21 0.18 0.21 0.17 0.00 0.62 0.00 0.75 0.85 0.37 0.38 0.63 0.68 0.69 0.00 0.00 0.51 0.00 0.00 0.70 0.00 0.54 0.00 0.00 0.95 Al2O3 1.05 1.27 1.00 0.63 0.59 0.80 0.86 0.00 4.66 0.04 1.90 1.18 9.33 7.91 1.12 6.18 2.87 0.00 0.03 7.87 0.10 0.00 3.52 0.00 6.48 0.00 0.00 3.41 Fe2O3 57.36 53.46 56.98 56.24 56.18 54.92 52.79 69.91 37.11 68.68 43.23 47.36 24.14 26.41 44.64 38.38 46.84 69.14 69.14 25.19 68.39 69.67 33.40 69.96 29.24 69.44 69.95 44.89 Cr2O3 10.66 14.81 11.76 11.18 11.79 13.13 15.69 0.01 23.31 0.28 14.47 15.90 24.61 24.11 12.79 16.21 13.69 0.01 0.01 25.65 0.84 0.19 13.11 0.00 24.56 0.21 0.02 13.31 FeO 26.78 25.72 25.93 27.26 27.37 27.15 26.53 31.24 30.34 31.18 33.54 32.01 33.55 33.48 34.46 32.63 32.41 30.34 30.54 34.16 31.52 31.23 36.99 31.37 32.71 31.22 31.45 33.92 NiO 0.85 0.65 0.62 0.74 0.73 0.80 0.72 0.13 0.11 0.13 0.19 0.17 0.25 0.18 0.13 0.20 0.14 0.07 0.08 0.24 0.13 0.10 0.21 0.09 0.17 0.12 0.06 0.21 MnO 0.29 0.24 0.23 0.22 0.22 0.24 0.27 0.04 1.48 0.04 1.23 0.97 1.95 1.81 1.16 1.24 1.00 0.05 0.04 1.95 0.09 0.07 1.97 0.07 1.86 0.06 0.05 0.56 MgO 2.19 3.15 3.03 1.66 1.80 2.03 2.48 0.26 0.36 0.00 0.31 0.23 0.92 0.63 0.24 0.30 0.20 0.55 0.46 0.67 0.11 0.16 0.20 0.08 0.51 0.11 0.04 0.16 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.14 0.00 0.00 0.11 0.00 1.59 0.00 0.62 0.70 1.10 1.53 0.54 1.30 0.75 0.00 0.00 0.58 0.00 0.00 1.37 0.00 1.08 0.00 0.00 0.49 Suma ox.: 99.38 99.54 99.78 98.36 98.94 99.37 99.71 101.80 101.07 100.52 100.73 101.65 101.29 101.40 100.96 100.55 101.19 100.35 100.50 101.70 101.55 101.56 100.76 101.68 101.07 101.32 101.66 101.26 Ti 0.002 0.003 0.003 0.002 0.002 0.003 0.003 0.006 0.041 0.005 0.126 0.064 0.135 0.133 0.148 0.094 0.073 0.005 0.005 0.131 0.011 0.004 0.258 0.003 0.106 0.004 0.003 0.094 V 0.004 0.004 0.004 0.006 0.005 0.006 0.005 0.000 0.018 0.000 0.023 0.025 0.010 0.011 0.019 0.020 0.020 0.000 0.000 0.015 0.000 0.000 0.021 0.000 0.016 0.000 0.000 0.028 Al 0.047 0.056 0.044 0.028 0.026 0.036 0.038 0.000 0.201 0.002 0.084 0.052 0.389 0.333 0.049 0.266 0.126 0.000 0.001 0.330 0.004 0.000 0.153 0.000 0.276 0.000 0.000 0.148 Fe 2+ 0.840 0.795 0.803 0.869 0.866 0.851 0.826 0.974 0.847 0.990 0.795 0.869 0.722 0.733 0.783 0.810 0.860 0.959 0.965 0.753 0.976 0.982 0.626 0.987 0.776 0.984 0.991 0.861 Cr 0.318 0.436 0.347 0.339 0.355 0.392 0.464 0.000 0.675 0.008 0.427 0.468 0.688 0.681 0.379 0.469 0.402 0.000 0.000 0.721 0.025 0.006 0.383 0.000 0.701 0.006 0.001 0.389 Fe3+ 1.627 1.498 1.599 1.622 1.609 1.560 1.488 1.987 1.023 1.981 1.215 1.327 0.643 0.710 1.258 1.056 1.307 1.989 1.987 0.674 1.949 1.986 0.928 1.994 0.795 1.985 1.994 1.248 Ni 0.026 0.019 0.019 0.023 0.022 0.024 0.022 0.004 0.003 0.004 0.006 0.005 0.007 0.005 0.004 0.006 0.004 0.002 0.002 0.007 0.004 0.003 0.006 0.003 0.005 0.004 0.002 0.006 Mn 0.009 0.007 0.007 0.007 0.007 0.008 0.009 0.001 0.046 0.001 0.039 0.030 0.058 0.055 0.037 0.038 0.031 0.002 0.001 0.059 0.003 0.002 0.061 0.002 0.057 0.002 0.002 0.017 Mg 0.123 0.175 0.168 0.095 0.102 0.114 0.138 0.014 0.020 0.000 0.017 0.012 0.049 0.033 0.013 0.016 0.011 0.031 0.026 0.035 0.006 0.009 0.011 0.005 0.028 0.006 0.002 0.009 Zn 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.003 0.000 0.043 0.000 0.017 0.019 0.029 0.040 0.015 0.035 0.020 0.000 0.000 0.015 0.000 0.000 0.037 0.000 0.029 0.000 0.000 0.013 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum - Dolní Slezsko lugikum - železnobrodské krystalinikum Tab. III-3 Pokračování Vzorek Loužnice Loužnice Loužnice Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda2 Ruda2 Ruda2 TiO2 0.14 5.02 0.19 1.32 1.35 0.00 0.00 1.32 0.13 0.14 0.10 0.00 0.00 0.07 0.06 0.08 V2O3 0.00 1.21 0.00 0.32 0.26 0.00 0.00 0.30 0.14 0.14 0.17 0.00 0.00 0.12 0.11 0.12 Al2O3 0.00 1.18 0.00 2.11 1.99 0.00 0.00 1.94 0.41 0.54 0.65 0.04 0.00 0.98 1.08 0.73 Fe2O3 69.55 42.29 69.61 27.67 27.86 69.29 70.00 27.90 58.18 58.10 59.29 69.35 69.23 59.92 58.79 61.03 Cr2O3 0.10 14.24 0.06 37.32 36.79 0.04 0.05 37.89 11.43 11.62 10.67 0.04 0.03 10.46 11.44 9.01 FeO 31.35 34.82 31.45 27.01 27.48 30.57 29.67 27.45 26.97 27.42 27.45 30.88 30.98 24.14 23.87 24.54 NiO 0.10 0.14 0.08 0.29 0.27 0.05 0.38 0.30 1.21 1.07 1.14 0.00 0.00 1.21 1.17 1.22 MnO 0.00 0.72 0.05 0.55 0.52 0.34 0.28 0.54 0.26 0.22 0.17 0.09 0.00 0.33 0.37 0.34 MgO 0.08 0.07 0.06 3.40 3.02 0.13 0.68 3.26 2.11 2.00 2.09 0.16 0.10 4.00 4.16 3.58 ZnO 0.00 0.47 0.00 0.23 0.27 0.00 0.00 0.29 0.00 0.10 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 101.31 100.15 101.50 100.21 99.82 100.42 101.05 101.19 100.83 101.34 101.72 100.55 100.35 101.23 101.04 100.65 Ti 0.004 0.143 0.005 0.036 0.037 0.000 0.000 0.036 0.004 0.004 0.003 0.000 0.000 0.002 0.002 0.002 V 0.000 0.036 0.000 0.009 0.008 0.000 0.000 0.009 0.004 0.004 0.005 0.000 0.000 0.004 0.003 0.003 Al 0.000 0.053 0.000 0.090 0.086 0.000 0.000 0.083 0.018 0.024 0.028 0.002 0.000 0.042 0.046 0.032 Fe 2+ 0.988 0.814 0.987 0.749 0.766 0.980 0.941 0.756 0.834 0.844 0.843 0.988 0.994 0.734 0.726 0.754 Cr 0.003 0.425 0.002 1.072 1.065 0.001 0.001 1.080 0.337 0.341 0.312 0.001 0.001 0.302 0.330 0.263 Fe3+ 1.989 1.201 1.987 0.756 0.767 1.999 1.999 0.757 1.634 1.624 1.649 1.997 1.999 1.648 1.617 1.697 Ni 0.003 0.004 0.002 0.008 0.008 0.002 0.012 0.009 0.036 0.032 0.034 0.000 0.000 0.036 0.034 0.036 Mn 0.000 0.023 0.002 0.017 0.016 0.011 0.009 0.016 0.008 0.007 0.005 0.003 0.000 0.010 0.011 0.011 Mg 0.005 0.004 0.003 0.184 0.165 0.007 0.038 0.175 0.118 0.111 0.115 0.009 0.006 0.218 0.226 0.197 Zn 0.000 0.013 0.000 0.006 0.007 0.000 0.000 0.008 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 železnobrodské krystalinikum lugikum staroměstské krystalinikum Tab. III-4 Mikrosondové analýzy a přepočty spinelidů ze serpentinitů kutnohorského krystalinika a bohemika. Přepočteno na sumu 3 kationtů a 4 aniontů s rozpočtem Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. Vzorek KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora Mnichov1 Mnichov1 Mnichov1 Mnichov1 Mnichov1 Mnichov1 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 TiO2 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.04 0.05 0.04 0.00 0.00 0.00 0.08 0.09 0.15 0.00 V2O3 0.08 0.12 0.00 0.10 0.08 0.11 0.11 0.11 0.00 0.00 0.00 0.11 0.09 0.10 0.00 Al2O3 55.03 51.04 0.00 53.11 1.28 0.29 0.28 0.54 0.00 0.00 0.00 0.00 0.03 0.06 0.00 Fe2O3 1.05 1.75 69.01 1.24 57.27 63.59 64.45 63.96 69.93 70.25 70.46 62.89 63.32 61.35 66.93 Cr2O3 12.32 15.61 0.00 14.31 9.15 6.81 6.15 6.59 0.06 0.08 0.01 6.07 6.15 8.08 0.01 FeO 11.85 12.11 28.37 11.86 27.96 26.93 27.30 26.30 31.11 31.37 31.36 27.96 27.51 27.86 26.28 NiO 0.27 0.28 0.00 0.29 0.18 1.09 1.01 1.12 0.00 0.00 0.00 0.79 0.83 0.66 2.37 MnO 0.14 0.14 0.26 0.12 1.95 0.21 0.23 0.22 0.16 0.12 0.18 0.34 0.35 0.38 1.08 MgO 18.29 17.73 1.36 18.17 0.43 2.23 2.09 2.69 0.12 0.09 0.09 1.29 1.66 1.56 0.26 ZnO 0.29 0.17 0.00 0.17 0.18 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.13 0.00 Suma ox.: 99.31 99.00 99.00 99.37 98.48 101.30 101.66 101.57 101.39 101.90 102.10 99.53 100.03 100.31 96.93 Ti 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.001 0.001 0.001 0.000 0.000 0.000 0.002 0.003 0.004 0.000 V 0.002 0.003 0.000 0.002 0.003 0.003 0.003 0.003 0.000 0.000 0.000 0.003 0.003 0.003 0.000 Al 1.719 1.626 0.000 1.671 0.058 0.013 0.012 0.023 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.003 0.000 Fe2+ 0.263 0.272 0.914 0.265 0.901 0.836 0.846 0.811 0.988 0.991 0.989 0.889 0.867 0.872 0.873 Cr 0.258 0.334 0.000 0.302 0.279 0.200 0.181 0.193 0.002 0.002 0.000 0.183 0.184 0.241 0.000 Fe 3+ 0.021 0.036 2.000 0.025 1.661 1.781 1.802 1.779 1.998 1.998 2.000 1.808 1.806 1.745 2.000 Ni 0.006 0.006 0.000 0.006 0.006 0.033 0.030 0.033 0.000 0.000 0.000 0.024 0.025 0.020 0.076 Mn 0.003 0.003 0.009 0.003 0.064 0.007 0.007 0.007 0.005 0.004 0.006 0.011 0.011 0.012 0.036 Mg 0.723 0.715 0.078 0.723 0.025 0.124 0.116 0.148 0.007 0.005 0.005 0.073 0.094 0.088 0.015 Zn 0.006 0.003 0.000 0.003 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 bohemikumkutnohorské krystalinikum Tab. III-5 Mikrosondové analýzy a přepočty spinelidů ze serpentinitů penninika a saxothuringika. Přepočteno na sumu 3 kationtů a 4 aniontů s rozpočtem Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. Vzorek Bernstein2 Bernstein2 Bernstein2 Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 TiO2 1.65 1.75 1.78 0.04 0.05 0.05 0.10 0.10 0.09 0.08 0.00 0.06 0.00 0.00 0.04 0.08 0.40 0.21 0.23 0.27 0.15 V2O3 1.97 2.11 1.70 0.00 0.00 0.00 0.00 0.23 0.00 0.18 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.06 0.00 Al2O3 0.10 0.06 0.00 0.00 0.03 0.00 0.08 13.09 0.03 12.46 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Fe2O3 63.30 63.40 63.53 68.85 68.70 68.35 44.86 19.45 40.65 19.07 68.94 50.99 67.04 68.74 68.88 67.76 58.50 64.13 63.34 61.67 68.23 Cr2O3 0.54 0.29 0.31 0.04 0.03 0.05 23.41 34.55 26.79 35.50 0.88 16.89 2.64 0.03 0.03 0.84 9.01 4.24 3.45 6.50 0.54 FeO 32.26 32.31 32.23 29.51 30.05 29.86 28.00 26.19 27.32 25.95 31.01 28.43 31.02 29.92 29.76 30.12 29.03 29.43 28.88 28.89 29.42 NiO 0.10 0.11 0.09 0.21 0.17 0.15 0.15 0.08 0.16 0.08 0.19 0.19 0.13 0.16 0.18 0.56 0.91 0.96 0.66 1.10 0.89 MnO 0.18 0.22 0.22 0.08 0.11 0.07 1.46 2.43 1.77 2.57 0.11 1.32 0.13 0.08 0.08 0.13 0.81 0.28 0.28 0.46 0.17 MgO 0.11 0.12 0.11 0.71 0.40 0.44 0.76 1.94 0.69 1.83 0.08 0.43 0.07 0.44 0.60 0.13 0.25 0.34 0.43 0.52 0.43 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.55 2.75 0.72 2.81 0.00 0.36 0.00 0.00 0.00 0.00 0.18 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 100.20 100.36 99.97 99.44 99.54 98.96 99.37 100.80 98.21 100.52 101.20 98.67 101.04 99.36 99.56 99.61 99.14 99.59 97.25 99.47 99.83 Ti 0.047 0.050 0.051 0.001 0.001 0.001 0.003 0.003 0.002 0.002 0.000 0.002 0.000 0.000 0.001 0.002 0.012 0.006 0.007 0.008 0.004 V 0.060 0.065 0.052 0.000 0.000 0.000 0.000 0.007 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 Al 0.005 0.003 0.000 0.000 0.001 0.000 0.003 0.535 0.001 0.512 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Fe2+ 0.938 0.933 0.932 0.949 0.967 0.966 0.887 0.754 0.875 0.753 0.986 0.914 0.988 0.967 0.957 0.969 0.914 0.936 0.938 0.913 0.938 Cr 0.016 0.009 0.010 0.001 0.001 0.002 0.705 0.946 0.815 0.979 0.026 0.515 0.079 0.001 0.001 0.026 0.275 0.129 0.107 0.198 0.016 Fe 3+ 1.823 1.824 1.836 1.997 1.995 1.996 1.286 0.507 1.178 0.500 1.974 1.481 1.921 1.999 1.997 1.970 1.700 1.859 1.879 1.785 1.975 Ni 0.003 0.003 0.003 0.006 0.005 0.005 0.005 0.002 0.005 0.002 0.006 0.006 0.004 0.005 0.006 0.017 0.028 0.030 0.021 0.034 0.027 Mn 0.006 0.007 0.007 0.003 0.004 0.002 0.047 0.071 0.058 0.076 0.003 0.043 0.004 0.003 0.003 0.004 0.027 0.009 0.009 0.015 0.005 Mg 0.006 0.007 0.007 0.041 0.023 0.025 0.043 0.100 0.040 0.095 0.004 0.025 0.004 0.025 0.034 0.007 0.014 0.019 0.025 0.030 0.025 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.015 0.070 0.020 0.072 0.000 0.010 0.000 0.000 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 O2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 saxothuringikumpenninikum Poznámka: V diagramech byly korelovány analýzy publikované v literatuře. Penninikum – tektonické okno Rechnitz a Bernstein (Mikuš – Spišiak 2007), oblast Möll Valley ve východním Tyrolsku (Bernardini et al. 2010) Helvetikum / flyšová zóna – oblast v okolí řeky Moosgraben v Horním Bavorsku (Vielreicher 1991) Lugikum – masivy Gogołów-Jordanów a Braszowice-Brzeźnica (Gunia 1987) Bohemikum – letovické krystalinikum (Janatka 1984) Tab. III-6 Mikrosondové analýzy a přepočty pyroxenů z artefaktů skupin 6 a 7. Přepočteno na sumu 4 kationtů a 6 aniontů. * Obsah Fetot na Fe2+ a Fe3+ stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Kosíř Tešetice-Kyjovice (L1147) Tešetice-Kyjovice (L1147) Tešetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Slovensko1 Slovensko1 Slovensko1 px1 127 / 1 . 128 / 1 . 137 / 1 . 64 / 1 . 65 / 1 . 77 / 1 . di1 di2 di3 di1 di2 di1 di2 di3 di4 1 / 1 . 2 / 1 . 9 / 1 . SiO2 48.04 53.84 54.30 55.86 55.01 55.76 55.25 52.72 52.31 54.93 53.21 53.08 51.48 54.35 54.49 51.84 55.07 55.74 53.00 Al2O3 6.22 1.15 1.35 0.10 0.60 0.62 0.77 1.79 2.11 0.00 1.85 1.72 5.29 0.00 0.00 5.36 0.00 0.00 4.90 FeO 8.81 1.72 1.93 0.83 1.58 1.73 1.94 2.02 2.09 1.55 1.82 1.82 2.62 0.81 0.86 2.91 0.94 1.02 2.41 Cr2O3 0.00 0.43 0.42 0.17 0.16 0.16 0.26 0.23 0.27 0.20 0.19 0.19 0.65 0.00 0.00 0.63 0.00 0.00 0.87 MnO 0.21 0.11 0.10 0.11 0.07 0.07 0.06 0.00 0.00 0.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.05 0.00 0.08 CaO 22.42 24.78 25.82 25.61 25.23 25.58 25.19 25.63 25.59 24.86 25.74 25.65 23.54 26.33 26.08 22.68 26.35 26.53 23.39 MgO 11.93 17.69 17.00 18.12 17.38 17.76 17.51 17.61 17.63 18.26 17.18 17.54 16.12 18.51 18.57 16.30 17.84 17.87 15.08 Fe2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 TiO2 2.37 0.09 0.12 0.00 0.06 0.08 0.07 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.29 0.00 0.00 0.28 0.00 0.00 0.25 NiO 0.00 0.04 0.09 0.00 0.00 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.07 Na2O 0.00 0.18 0.37 0.10 0.14 0.12 0.18 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 1.08 Suma ox.: 100.00 100.03 101.50 100.90 100.23 101.88 101.28 100.00 100.00 100.00 99.99 100.00 99.99 100.00 100.00 100.00 100.27 101.16 101.13 Si 1.802 1.958 1.953 2.002 1.990 1.986 1.982 1.925 1.912 1.992 1.939 1.935 1.872 1.974 1.978 1.881 1.993 1.998 1.906 Ti 0.067 0.002 0.003 0.000 0.002 0.002 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.008 0.000 0.000 0.008 0.000 0.000 0.007 Al 0.275 0.049 0.057 0.004 0.026 0.026 0.033 0.077 0.091 0.000 0.079 0.074 0.227 0.000 0.000 0.229 0.000 0.000 0.208 Fe3+ 0.000 0.039 0.063 0.000 0.000 0.000 0.006 0.024 0.015 0.012 0.024 0.009 0.003 0.009 0.015 0.033 0.027 0.054 0.060 Cr 0.000 0.012 0.012 0.005 0.005 0.005 0.007 0.007 0.008 0.006 0.005 0.005 0.019 0.000 0.000 0.018 0.000 0.000 0.025 Ca 0.901 0.965 0.995 0.983 0.978 0.976 0.968 1.003 1.002 0.966 1.005 1.002 0.917 1.025 1.014 0.882 1.022 1.019 0.901 Mg 0.667 0.959 0.912 0.968 0.938 0.943 0.936 0.959 0.961 0.987 0.933 0.953 0.874 1.002 1.005 0.882 0.962 0.955 0.809 Fe2+ 0.276 0.052 0.058 0.025 0.048 0.052 0.058 0.062 0.064 0.047 0.055 0.055 0.080 0.025 0.026 0.088 0.028 0.031 0.072 Mn 0.007 0.003 0.003 0.003 0.002 0.002 0.002 0.000 0.000 0.006 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.002 Ni 0.000 0.001 0.003 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 Na 0.000 0.013 0.026 0.007 0.010 0.008 0.013 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.075 Suma kat.: 3.994 4.015 4.022 3.997 3.998 4.000 4.002 4.033 4.038 4.005 4.018 4.025 3.997 4.026 4.022 3.988 4.008 4.002 4.008 O2- 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 En 36.0 48.5 46.3 48.9 47.7 47.8 47.7 45.3 48.6 49.6 47.8 47.6 48.5 49.8 48.6 46.1 46.5 46.3 44.8 Wo 48.7 48.8 50.6 49.7 49.8 49.5 49.3 50.5 48.2 47.7 50.8 50.8 48.4 44.8 46.2 49.7 43.7 44.0 44.3 Fs 15.3 2.8 3.1 1.4 2.5 2.7 3.1 4.2 3.2 2.7 1.4 1.6 3.0 5.4 5.2 4.1 9.8 9.8 10.9 Jd 0.0 0.7 1.3 0.7 0.9 0.8 1.1 7.0 0.6 1.0 0.0 0.0 0.8 10.9 12.3 10.8 2.1 1.7 2.2 Ae 0.0 0.6 1.4 0.0 0.0 0.0 0.2 0.8 0.3 1.4 0.2 0.0 0.1 0.3 0.6 1.3 0.4 0.6 0.8 skupina 7skupina 6 Poznámka: V diagramech byly korelovány analýzy publikované v literatuře. Lugikum – staroměstské krystalinikum (Procházka 1971) Tab. III-7 Mikrosondové analýzy a přepočty pyroxenů ze serpentinitů potenciálních zdrojových oblastí. Přepočteno na sumu 4 kationtů a 6 aniontů. * Obsah Fetot na Fe2+ a Fe3+ stanoven na základě stechiometrie. Vzorek NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes Černín KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda2 Ruda2 Ruda2 26 / 1 . 27 / 1 . 29 / 1 . 49 / 1 . 53 / 1 . 48 / 1 . 38 / 1 . 44 / 1 . 51 / 1 . 52 / 1 . 53 / 1 . 31 / 1 . 42 / 1 . 43 / 1 . 18 / 1 . 19 / 1 . 25 / 1 . SiO2 55.81 55.97 55.75 52.73 52.67 52.59 55.62 53.81 53.59 56.75 56.81 58.19 57.62 57.94 58.43 58.27 58.55 Al2O3 0.65 0.18 0.73 6.72 7.14 6.92 1.97 3.17 3.47 3.00 3.10 0.24 0.33 0.19 0.27 0.34 0.26 FeO 2.01 1.68 1.92 2.28 2.98 2.77 2.24 2.15 2.02 6.63 6.32 4.02 3.85 4.32 3.71 3.71 3.74 Cr2O3 0.17 0.04 0.12 0.85 0.94 0.95 1.73 0.53 0.57 0.24 0.26 0.10 0.09 0.07 0.00 0.05 0.05 MnO 0.11 0.10 0.10 0.07 0.06 0.09 0.08 0.06 0.10 0.18 0.14 0.03 0.07 0.14 0.15 0.20 0.27 CaO 25.09 24.50 25.05 22.11 19.84 20.08 21.58 23.34 23.22 0.17 0.14 0.07 0.08 0.08 0.07 0.05 0.08 MgO 18.19 18.29 18.03 14.76 15.82 15.17 17.12 17.40 17.28 34.97 34.44 38.50 37.98 37.99 38.57 38.47 38.48 Fe2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 TiO2 0.04 0.07 0.04 0.59 0.50 0.51 0.05 0.14 0.15 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 NiO 0.00 0.07 0.00 0.07 0.08 0.06 0.04 0.00 0.06 0.11 0.04 0.12 0.13 0.05 0.11 0.10 0.06 Na2O 0.13 0.34 0.14 1.65 1.54 1.75 1.23 0.32 0.63 0.00 0.00 0.08 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 Suma ox.: 102.20 101.24 101.88 101.83 101.57 100.89 101.66 100.92 101.09 102.05 101.30 101.35 100.15 100.78 101.31 101.21 101.49 Si 1.982 2.001 1.985 1.877 1.872 1.883 1.979 1.931 1.922 1.922 1.932 1.962 1.964 1.966 1.967 1.964 1.968 Ti 0.001 0.002 0.001 0.016 0.013 0.014 0.001 0.004 0.004 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Al 0.027 0.008 0.031 0.282 0.299 0.292 0.083 0.134 0.147 0.120 0.124 0.010 0.013 0.008 0.011 0.014 0.010 Fe3+ 0.042 0.003 0.000 0.077 0.000 0.069 0.012 0.048 0.072 0.098 0.113 0.098 0.077 0.089 0.077 0.080 0.075 Cr 0.005 0.001 0.003 0.024 0.026 0.027 0.049 0.015 0.016 0.006 0.007 0.003 0.002 0.002 0.000 0.001 0.001 Ca 0.955 0.939 0.955 0.843 0.756 0.770 0.823 0.898 0.892 0.006 0.005 0.003 0.003 0.003 0.003 0.002 0.003 Mg 0.963 0.975 0.957 0.783 0.838 0.810 0.908 0.931 0.924 1.765 1.746 1.935 1.930 1.922 1.936 1.933 1.929 Fe2+ 0.060 0.050 0.057 0.068 0.089 0.083 0.067 0.065 0.061 0.188 0.180 0.113 0.110 0.123 0.104 0.105 0.105 Mn 0.003 0.003 0.003 0.002 0.002 0.003 0.002 0.002 0.003 0.005 0.004 0.001 0.002 0.004 0.004 0.006 0.008 Ni 0.000 0.002 0.000 0.002 0.002 0.002 0.001 0.000 0.002 0.003 0.001 0.003 0.004 0.001 0.003 0.003 0.002 Na 0.009 0.024 0.010 0.114 0.106 0.121 0.085 0.022 0.044 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 Suma kat.: 4.005 4.004 4.002 4.011 4.004 4.005 3.997 4.001 4.014 4.015 4.001 4.035 4.028 4.029 4.028 4.029 4.026 O2- 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 En 89.9 90.2 46.7 48.8 47.6 49.1 49.2 46.8 47.4 47.4 47.4 94.4 94.4 93.7 94.6 94.5 94.3 Wo 0.3 0.3 49.0 50.0 47.6 49.6 48.2 50.4 49.9 49.6 49.4 0.1 0.2 0.2 0.1 0.1 0.2 Fs 9.8 9.5 4.3 1.2 4.8 1.3 2.6 2.8 2.7 3.1 3.2 5.6 5.5 6.2 5.3 5.4 5.5 Jd 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.1 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 Ae 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.5 0.0 0.0 0.0 0.1 0.0 moldanubikum kutnohorsko-svratecká oblast lugikum - staroměstské krystalinikum Tab. III-7 Pokračování. Vzorek Radčice Radčice Radčice Radčice Radčice Radčice Klicnov Klicnov Klicnov 42 / 1 . 43 / 1 . 44 / 1 . 36 / 1 . 37 / 1 . 40 / 1 . 9 / 1 . 10 / 1 . 20 / 1 . SiO2 55.74 55.04 55.03 51.94 51.52 50.43 50.44 50.89 50.48 Al2O3 0.05 0.21 0.13 3.65 3.24 3.69 3.63 3.59 4.45 FeO 3.59 4.36 3.91 6.04 6.02 6.56 6.46 6.47 5.97 Cr2O3 0.00 0.00 0.00 0.83 0.66 0.78 0.62 0.68 0.89 MnO 0.09 0.14 0.15 0.09 0.13 0.19 0.12 0.12 0.13 CaO 25.36 24.92 25.06 21.27 21.64 21.40 21.29 21.33 21.70 MgO 16.87 16.47 16.93 16.25 16.37 15.56 15.63 15.75 15.44 Fe2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 TiO2 0.04 0.09 0.08 1.09 1.14 1.70 1.90 1.74 1.28 NiO 0.00 0.07 0.05 0.05 0.00 0.10 0.07 0.03 0.00 Na2O 0.15 0.14 0.10 0.33 0.31 0.39 0.43 0.26 0.29 Suma ox.: 101.89 101.44 101.44 101.54 101.03 100.80 100.59 100.86 100.63 Si 2.001 1.992 1.989 1.883 1.881 1.855 1.857 1.866 1.853 Ti 0.001 0.002 0.002 0.030 0.031 0.047 0.053 0.048 0.035 Al 0.002 0.009 0.006 0.156 0.139 0.160 0.158 0.155 0.193 Fe3+ 0.003 0.045 0.000 0.051 0.024 0.036 0.009 0.018 0.030 Cr 0.000 0.000 0.000 0.024 0.019 0.023 0.018 0.020 0.026 Ca 0.975 0.966 0.970 0.826 0.847 0.843 0.840 0.838 0.853 Mg 0.903 0.889 0.912 0.878 0.891 0.853 0.858 0.861 0.845 Fe2+ 0.108 0.132 0.118 0.183 0.184 0.202 0.199 0.198 0.183 Mn 0.003 0.004 0.005 0.003 0.004 0.006 0.004 0.004 0.004 Ni 0.000 0.002 0.001 0.001 0.000 0.003 0.002 0.001 0.000 Na 0.010 0.010 0.007 0.023 0.022 0.028 0.031 0.018 0.021 Suma kat.: 4.003 4.006 4.010 4.008 4.019 4.020 4.018 4.008 4.013 O2- 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 6.000 En 49.1 49.1 50.4 45.1 45.3 44.8 45.4 44.6 45.5 Wo 47.4 47.5 45.7 44.2 44.1 45.3 49.0 48.5 48.4 Fs 3.5 3.4 3.8 10.7 10.6 9.9 5.6 6.8 6.1 Jd 2.2 3.5 8.6 2.4 1.6 1.8 0.2 0.3 0.1 Ae 0.1 1.1 0.0 0.8 0.3 0.3 0.8 0.7 0.6 lugikum - železnobrodské krystalinikum Tab. III-8 Mikrosondové analýzy a přepočty amfibolů z artefaktů skupin 1, 6 a 7. Přepočteno na sumu 24 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice2 Vedrovice2 Vedrovice2 Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) 7 8 15 16 9 10 11 12 13 14 1 2 3 4 5 6 SiO2 58.76 58.62 58.76 58.62 53.22 53.88 57.25 51.94 52.23 53.47 58.78 58.83 58.97 59.22 45.94 59.55 TiO2 0.00 0.03 0.00 0.03 0.19 0.16 0.04 0.20 0.21 0.19 0.00 0.00 0.00 0.00 0.35 0.00 FeO 1.09 1.17 1.09 1.17 2.54 2.75 1.80 2.54 2.65 2.53 1.71 1.63 1.49 1.61 4.23 1.32 Al2O3 0.13 0.11 0.13 0.11 6.92 5.41 1.71 8.23 7.41 7.16 0.00 0.00 0.00 0.12 10.74 0.06 Cr2O3 0.00 0.03 0.00 0.03 0.73 0.64 0.25 0.75 0.77 0.66 0.00 0.00 0.00 0.00 1.21 0.00 MgO 24.47 24.60 24.47 24.60 21.40 21.77 23.96 20.75 21.69 21.18 23.42 23.50 24.10 23.65 19.78 23.72 CaO 13.31 13.36 13.31 13.36 12.50 12.46 12.83 12.27 12.13 12.53 14.08 14.04 13.44 13.73 12.16 13.97 MnO 0.09 0.06 0.09 0.06 0.06 0.08 0.13 0.07 0.04 0.12 0.00 0.00 0.00 0.05 0.07 0.05 NiO 0.11 0.12 0.11 0.12 0.12 0.13 0.12 0.12 0.13 0.11 0.00 0.00 0.00 0.12 0.11 0.08 K2O 0.05 0.07 0.05 0.07 0.06 0.06 0.00 0.05 0.05 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 Na2O 0.07 0.18 0.07 0.18 0.82 1.42 0.30 1.68 1.28 1.00 0.00 0.00 0.00 0.11 2.96 0.07 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.13 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 2.19 2.21 2.19 2.21 2.19 2.19 2.21 2.19 2.19 2.17 2.20 2.20 2.21 2.22 2.04 2.23 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.18 0.00 F 0.05 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.06 0.00 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.04 0.00 O=F -0.02 0.00 -0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.03 0.00 Suma ox.: 100.30 100.56 100.30 100.56 100.75 101.08 100.60 100.79 100.78 101.20 100.19 100.20 100.21 100.83 99.88 101.05 Si 7.966 7.938 7.966 7.938 7.276 7.372 7.775 7.126 7.161 7.278 8.000 8.002 8.001 8.002 6.523 8.018 Na 0.018 0.047 0.018 0.047 0.217 0.377 0.079 0.447 0.340 0.264 0.000 0.000 0.000 0.029 0.815 0.018 Al 0.021 0.018 0.021 0.018 1.115 0.872 0.274 1.331 1.197 1.149 0.000 0.000 0.000 0.019 1.797 0.010 Mg 4.945 4.966 4.945 4.966 4.362 4.440 4.851 4.244 4.433 4.298 4.752 4.765 4.875 4.764 4.187 4.761 Ca 1.933 1.938 1.933 1.938 1.831 1.826 1.867 1.804 1.782 1.827 2.053 2.046 1.954 1.988 1.850 2.015 K 0.009 0.012 0.009 0.012 0.010 0.010 0.000 0.009 0.009 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.022 0.000 Cr 0.000 0.003 0.000 0.003 0.079 0.069 0.027 0.081 0.083 0.071 0.000 0.000 0.000 0.000 0.136 0.000 Ti 0.000 0.003 0.000 0.003 0.020 0.016 0.004 0.021 0.022 0.019 0.000 0.000 0.000 0.000 0.037 0.000 Fe2+ 0.124 0.132 0.124 0.132 0.290 0.315 0.204 0.291 0.304 0.288 0.195 0.185 0.169 0.182 0.502 0.149 Mn 0.010 0.007 0.010 0.007 0.007 0.009 0.015 0.008 0.005 0.014 0.000 0.000 0.000 0.006 0.008 0.006 Ni 0.012 0.013 0.012 0.013 0.013 0.014 0.013 0.013 0.014 0.012 0.000 0.000 0.000 0.013 0.013 0.009 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.013 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.043 0.000 F 0.021 0.000 0.021 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.026 0.000 0.000 0.000 0.000 0.027 0.000 H+ 1.979 2.000 1.979 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 1.974 2.000 2.000 2.000 2.000 1.930 2.000 O2- 23.979 24.000 23.979 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 23.974 24.000 24.000 24.000 24.000 23.930 24.000 Suma kat.: 15.038 15.078 15.038 15.078 15.221 15.335 15.110 15.375 15.351 15.228 15.000 14.998 14.999 15.003 15.891 14.986 skupina 1 skupina 6 skupina 7 Tab. III-9 Mikrosondové analýzy a přepočty amfibolů ze serpentinitů potenciálních zdrojových oblastí. Přepočteno na sumu 24 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Hrubšice NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes Černín Černín Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora 57 17 27 28 53 54 55 56 25 26 18 19 20 21 22 23 24 51 52 SiO2 54.71 59.20 43.34 43.53 55.51 55.51 55.51 56.08 45.69 46.17 52.83 48.34 48.71 49.78 47.25 50.24 46.12 56.75 56.81 TiO2 0.07 0.05 1.80 1.46 0.12 0.12 0.16 0.12 0.75 0.50 0.10 0.22 0.23 0.18 0.46 0.31 0.38 0.00 0.05 FeO 5.96 1.73 3.86 3.44 6.48 6.48 6.38 6.41 2.94 2.66 2.85 3.48 3.53 3.33 3.50 3.05 4.03 6.63 6.32 Al2O3 3.42 0.56 15.51 15.53 5.27 5.27 5.45 4.90 13.53 12.53 5.31 9.11 8.25 7.90 12.80 9.01 14.11 3.00 3.10 Cr2O3 0.52 0.00 0.66 0.80 0.50 0.50 0.49 0.46 1.42 2.02 0.33 0.82 1.14 0.79 0.78 0.47 0.68 0.24 0.26 MgO 32.35 24.59 18.33 17.72 32.96 32.96 32.71 32.74 18.74 19.05 22.05 20.31 20.57 21.06 18.80 20.37 18.31 34.97 34.44 CaO 0.63 12.19 11.28 11.65 0.66 0.66 0.87 0.64 12.54 12.63 12.55 12.27 12.46 12.51 12.77 12.71 12.75 0.17 0.14 MnO 0.18 0.13 0.17 0.07 0.11 0.11 0.10 0.14 0.06 0.09 0.08 0.05 0.04 0.10 0.00 0.06 0.00 0.18 0.14 NiO 0.06 0.05 0.17 0.08 0.07 0.07 0.08 0.07 0.19 0.11 0.12 0.13 0.11 0.10 0.10 0.08 0.12 0.11 0.04 K2O 0.00 0.25 0.04 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.63 0.04 0.14 0.13 0.11 0.13 0.08 0.36 0.00 0.00 Na2O 0.06 0.88 3.29 3.73 0.00 0.00 0.05 0.00 2.35 2.11 0.64 1.41 1.24 1.11 1.86 1.32 1.90 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.12 0.00 0.00 0.00 0.13 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.24 0.00 0.00 0.00 H2O* 2.22 2.24 2.13 2.13 2.30 2.30 2.30 2.30 2.08 2.05 2.15 2.08 2.08 2.10 2.07 2.08 2.04 2.31 2.30 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.34 0.17 0.36 0.00 0.00 F 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.14 0.20 0.00 0.06 0.07 0.07 0.00 0.08 0.05 0.00 0.00 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.08 -0.04 -0.08 0.00 0.00 O=F 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.06 -0.08 0.00 -0.03 -0.03 -0.03 0.00 -0.03 -0.02 0.00 0.00 Suma ox.: 100.18 101.87 100.58 100.18 104.10 104.10 104.10 103.86 100.41 100.80 99.05 98.40 98.53 99.11 100.78 100.20 101.10 104.36 103.60 Si 7.387 7.926 6.088 6.135 7.229 7.229 7.225 7.305 6.390 6.455 7.360 6.862 6.912 6.997 6.573 6.978 6.427 7.366 7.407 Na 0.016 0.228 0.896 1.019 0.000 0.000 0.013 0.000 0.637 0.572 0.173 0.388 0.341 0.303 0.502 0.355 0.513 0.000 0.000 Al 0.544 0.088 2.568 2.579 0.809 0.809 0.836 0.752 2.230 2.065 0.872 1.524 1.380 1.309 2.098 1.475 2.317 0.459 0.476 Mg 6.512 4.908 3.839 3.723 6.399 6.399 6.347 6.357 3.907 3.971 4.579 4.298 4.352 4.413 3.899 4.218 3.804 6.767 6.694 Ca 0.091 1.749 1.698 1.759 0.092 0.092 0.121 0.089 1.879 1.892 1.873 1.866 1.894 1.884 1.903 1.891 1.904 0.024 0.020 K 0.000 0.043 0.007 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.007 0.112 0.007 0.025 0.024 0.020 0.023 0.014 0.064 0.000 0.000 Cr 0.056 0.000 0.073 0.089 0.051 0.051 0.050 0.047 0.157 0.223 0.036 0.092 0.128 0.088 0.086 0.052 0.075 0.025 0.027 Ti 0.007 0.005 0.190 0.155 0.012 0.012 0.016 0.012 0.079 0.053 0.010 0.023 0.025 0.019 0.048 0.032 0.040 0.000 0.005 Fe2+ 0.673 0.194 0.453 0.405 0.706 0.706 0.694 0.698 0.344 0.311 0.332 0.413 0.419 0.391 0.407 0.354 0.470 0.720 0.689 Mn 0.021 0.015 0.020 0.008 0.012 0.012 0.011 0.015 0.007 0.011 0.009 0.006 0.005 0.012 0.000 0.007 0.000 0.020 0.015 Ni 0.007 0.005 0.019 0.009 0.007 0.007 0.008 0.007 0.021 0.012 0.013 0.015 0.013 0.011 0.011 0.009 0.013 0.011 0.004 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.012 0.012 0.000 0.000 0.000 0.013 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.025 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.080 0.040 0.085 0.000 0.000 F 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.062 0.088 0.000 0.027 0.031 0.031 0.000 0.035 0.022 0.000 0.000 H+ 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 1.938 1.912 2.000 1.973 1.969 1.969 1.920 1.925 1.893 2.000 2.000 O2- 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 23.938 23.912 24.000 23.973 23.969 23.969 23.920 23.925 23.893 24.000 24.000 Suma kat.: 15.313 15.161 15.852 15.889 15.329 15.329 15.322 15.284 15.659 15.690 15.266 15.513 15.492 15.447 15.550 15.411 15.626 15.392 15.337 moldanubikum kutnohorské krystalinikum Tab. III-9 Pokračování. Vzorek Szklary1 Szklary1 Szklary1 Szklary1 Szklary1 Szklary1 Szklary2 Szklary2 Szklary2 Loužnice Loužnice Loužnice Radčice Radčice Radčice Klíčnov Klíčnov Klíčnov Alšovice Alšovice Alšovice Alšovice 42 43 44 48 49 50 45 46 47 36 37 38 39 40 41 29 30 31 32 33 34 35 SiO2 58.29 56.14 57.29 59.32 58.35 58.20 57.97 58.12 58.45 57.20 58.24 58.55 58.54 58.16 57.51 51.79 50.24 58.32 47.87 48.16 58.79 58.86 TiO2 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.50 0.78 0.00 1.30 1.42 0.00 0.00 FeO 1.52 1.88 1.73 5.84 5.55 5.46 1.85 1.68 1.57 5.64 5.17 5.32 4.50 4.36 5.58 9.22 8.60 4.62 8.70 8.59 3.92 3.80 Al2O3 0.16 0.86 0.74 0.18 0.13 0.11 1.03 0.50 0.36 0.47 0.12 0.09 0.07 0.06 0.14 5.08 6.81 0.14 8.83 8.27 0.09 0.08 Cr2O3 0.00 0.00 0.05 0.03 0.03 0.00 0.07 0.03 0.04 0.38 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.47 0.43 0.00 0.33 0.26 0.00 0.00 MgO 23.93 23.40 23.49 30.26 30.92 31.04 23.65 23.61 23.58 21.24 21.87 21.55 22.21 21.86 22.13 18.21 17.75 22.13 17.59 17.31 22.32 23.01 CaO 13.42 12.54 12.40 0.59 0.27 0.25 12.19 12.37 13.04 12.70 12.89 13.10 13.24 13.35 12.94 11.82 12.00 12.96 11.63 11.80 12.88 13.08 MnO 0.04 0.04 0.05 0.17 0.14 0.20 0.00 0.08 0.07 0.11 0.18 0.17 0.22 0.08 0.14 0.13 0.12 0.09 0.15 0.06 0.23 0.15 NiO 0.14 0.07 0.10 0.11 0.16 0.14 0.00 0.13 0.08 0.04 0.10 0.11 0.07 0.12 0.05 0.08 0.00 0.05 0.00 0.10 0.10 0.00 K2O 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.08 0.04 0.04 0.05 0.05 0.09 0.07 0.07 0.12 0.11 0.12 0.10 0.05 Na2O 0.05 0.22 0.18 0.05 0.07 0.05 0.29 0.17 0.14 0.45 0.18 0.05 0.13 0.13 0.33 1.62 1.81 0.29 2.14 2.04 0.38 0.29 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.28 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.13 0.00 0.00 0.00 H2O* 2.20 2.11 2.16 2.21 2.19 2.19 2.19 2.18 2.19 2.17 2.19 2.14 2.20 2.18 2.14 2.03 2.04 2.16 2.02 1.99 2.20 2.19 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.19 0.18 0.00 0.23 0.27 0.00 0.00 F 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 0.09 0.11 0.07 0.06 0.07 0.10 0.00 0.06 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.04 -0.04 0.00 -0.05 -0.06 0.00 0.00 O=F 0.00 -0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.05 0.00 0.00 -0.04 -0.05 -0.03 -0.03 -0.03 -0.04 0.00 -0.03 Suma ox.: 99.75 97.29 98.19 98.76 97.81 97.64 99.24 98.87 99.52 100.76 101.09 101.23 101.23 100.35 101.10 101.23 100.83 100.92 101.02 100.38 101.01 101.54 Si 7.962 7.873 7.938 8.030 7.974 7.966 7.937 7.988 7.989 7.902 7.976 8.005 7.983 7.996 7.905 7.300 7.106 7.979 6.795 6.871 8.011 7.973 Na 0.013 0.060 0.048 0.013 0.019 0.013 0.077 0.045 0.037 0.121 0.048 0.013 0.034 0.035 0.088 0.443 0.496 0.077 0.589 0.564 0.100 0.076 Al 0.026 0.142 0.121 0.029 0.021 0.018 0.166 0.081 0.058 0.077 0.019 0.015 0.011 0.010 0.023 0.844 1.135 0.023 1.477 1.391 0.014 0.013 Mg 4.873 4.892 4.852 6.107 6.299 6.334 4.827 4.837 4.805 4.374 4.465 4.392 4.515 4.481 4.535 3.826 3.743 4.514 3.722 3.682 4.534 4.647 Ca 1.964 1.884 1.841 0.086 0.040 0.037 1.788 1.821 1.910 1.880 1.891 1.919 1.934 1.967 1.906 1.785 1.819 1.900 1.769 1.804 1.880 1.898 K 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.014 0.007 0.007 0.009 0.009 0.016 0.013 0.013 0.021 0.020 0.022 0.017 0.009 Cr 0.000 0.000 0.005 0.003 0.003 0.000 0.008 0.003 0.004 0.042 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.052 0.048 0.000 0.037 0.029 0.000 0.000 Ti 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.053 0.083 0.000 0.139 0.152 0.000 0.000 Fe2+ 0.174 0.221 0.200 0.661 0.634 0.625 0.212 0.193 0.179 0.652 0.592 0.608 0.513 0.501 0.641 1.087 1.017 0.529 1.033 1.025 0.447 0.430 Mn 0.005 0.005 0.006 0.019 0.016 0.023 0.000 0.009 0.008 0.013 0.021 0.020 0.025 0.009 0.016 0.016 0.014 0.010 0.018 0.007 0.027 0.017 Ni 0.015 0.008 0.011 0.012 0.018 0.015 0.000 0.014 0.009 0.004 0.011 0.012 0.008 0.013 0.006 0.009 0.000 0.006 0.000 0.011 0.011 0.000 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.029 0.011 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.014 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.045 0.043 0.000 0.055 0.065 0.000 0.000 F 0.000 0.027 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.052 0.000 0.000 0.039 0.049 0.031 0.026 0.031 0.045 0.000 0.026 H + 2.000 1.973 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 1.948 2.000 2.000 1.961 1.906 1.926 1.974 1.913 1.890 2.000 1.974 O 2- 24.000 23.973 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 24.000 23.948 24.000 24.000 23.961 23.906 23.926 23.974 23.913 23.890 24.000 23.974 Suma kat.: 15.032 15.085 15.023 14.960 15.023 15.031 15.015 14.993 14.999 15.106 15.042 14.996 15.033 15.021 15.135 15.427 15.474 15.058 15.613 15.559 15.041 15.063 lugikum - železnobrodské krystalinikumlugikum - Dolní Slezsko Tab. III-10 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny z artefaktů skupin 1 až 7. Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Brno-StarýLískovec Tešetice-Kyjovice (L1138) Tešetice-Kyjovice (L1138) Zdětín Zdětín GrešlovéMýto GrešlovéMýto GrešlovéMýto Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice Plenkovice Prostejov Prostejov Prostejov Ježkovice Ježkovice Ježkovice 61 / 1 . 62 / 1 . 63 / 1 . 28 / 1 . 29 / 1 . 17 / 1 . 18 / 1 . s1 s2 s3 ams1 ams2 ams3 s1 s2 s3 3 / 1 . 4 / 1 . 5 / 1 . 46 / 1 . 47 / 1 . 48 / 1 . Na2O 0.02 0.04 0.00 0.10 0.03 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.05 0.00 0.02 0.03 0.07 0.00 SiO2 43.90 42.73 42.02 43.85 43.08 43.57 43.45 44.34 44.41 44.34 32.43 32.68 32.73 44.23 43.83 44.21 44.02 43.85 43.75 43.90 44.07 43.97 Al2O3 1.22 2.08 2.26 1.81 2.38 1.59 1.22 3.52 3.44 3.45 15.70 19.52 18.29 3.25 3.73 4.00 0.95 1.23 1.21 0.75 0.61 0.78 MgO 39.41 38.97 38.35 37.98 37.64 37.52 37.41 37.67 38.29 37.78 35.68 31.46 33.83 38.72 36.90 36.85 39.45 39.04 38.64 39.53 40.10 39.69 Cr2O3 0.08 0.11 0.46 0.00 0.09 0.19 0.19 0.20 0.17 0.30 0.78 0.91 0.53 0.00 0.39 0.32 0.11 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 FeO 3.39 3.64 3.87 3.45 3.41 5.17 5.29 4.28 3.69 4.12 5.41 5.43 4.61 3.80 5.15 4.62 3.07 3.07 2.97 3.29 2.97 3.24 MnO 0.12 0.06 0.11 0.08 0.19 0.06 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.07 0.06 0.05 0.00 0.00 NiO 0.18 0.22 0.30 0.18 0.27 0.30 0.32 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.21 0.26 0.26 0.20 0.31 0.29 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.00 H2O* 13.02 12.91 12.79 12.91 12.84 12.91 12.83 13.27 13.30 13.27 12.96 13.05 13.08 13.29 13.20 13.25 12.98 12.93 12.85 12.94 13.01 12.97 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 101.45 100.76 100.16 100.36 99.93 101.31 100.81 103.28 103.30 103.26 102.96 103.05 103.07 103.29 103.20 103.25 100.95 100.49 99.76 100.69 101.25 100.94 Si 2.022 1.985 1.970 2.037 2.012 2.023 2.030 2.004 2.002 2.004 1.501 1.501 1.500 1.996 1.992 2.001 2.033 2.033 2.042 2.035 2.031 2.033 Al 0.066 0.114 0.125 0.099 0.131 0.087 0.067 0.188 0.183 0.184 0.856 1.057 0.988 0.173 0.200 0.213 0.052 0.067 0.067 0.041 0.033 0.042 Na 0.002 0.004 0.000 0.009 0.003 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.002 0.003 0.006 0.000 Mg 2.706 2.699 2.680 2.630 2.621 2.598 2.606 2.538 2.573 2.545 2.462 2.154 2.312 2.605 2.500 2.486 2.717 2.699 2.688 2.731 2.755 2.735 Cr 0.003 0.004 0.017 0.000 0.003 0.007 0.007 0.007 0.006 0.011 0.029 0.033 0.019 0.000 0.014 0.011 0.004 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 Fe2+ 0.131 0.141 0.152 0.134 0.133 0.201 0.207 0.162 0.139 0.156 0.209 0.209 0.177 0.143 0.196 0.175 0.119 0.119 0.116 0.128 0.114 0.125 Mn 0.005 0.002 0.004 0.003 0.008 0.002 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.003 0.002 0.002 0.000 0.000 Ni 0.007 0.008 0.011 0.007 0.010 0.011 0.012 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.008 0.010 0.010 0.007 0.011 0.011 Zn 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.944 4.958 4.959 4.918 4.922 4.930 4.936 4.899 4.903 4.899 5.057 4.954 4.996 4.917 4.901 4.887 4.941 4.932 4.926 4.946 4.955 4.946 skupina 3skupina 2skupina 1 Tab. III-10 Pokračování. Vzorek Suchohrdly Suchohrdly Suchohrdly Suchohrdly Suchohrdly Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 NováVes NováVes NováVes Kramolín Kramolín Kramolín Kramolín Kramolín Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice1 Vedrovice2 Vedrovice2 a1 a2 s1 s2 s3 113 / 1 .121 / 1 .123 / 1 . 30 / 1 . 31 / 1 . 32 / 1 . 39 / 1 . 40 / 1 . 43 / 1 . 44 / 1 . 45 / 1 . 7 / 1 . 8 / 1 . 9 / 1 . 10 / 1 . 19 / 1 . 20 / 1 . Na2O 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 SiO2 44.04 44.28 43.60 44.54 43.88 43.89 44.50 44.63 42.72 42.80 43.00 42.03 42.45 42.40 40.83 41.41 42.91 42.62 44.98 44.29 43.17 42.91 Al2O3 2.23 2.89 2.56 1.51 2.29 0.85 0.61 0.61 3.41 2.90 2.44 3.72 2.42 2.79 4.59 2.37 2.36 2.40 0.64 1.35 2.08 2.52 MgO 38.95 38.69 36.46 41.83 38.62 37.83 38.54 38.48 37.99 38.19 38.27 33.96 36.98 37.10 34.69 36.78 37.61 37.03 38.53 38.21 37.47 37.55 Cr2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.31 0.00 0.19 0.25 0.25 0.27 0.45 0.33 0.51 0.46 0.25 0.77 0.91 0.05 0.11 0.34 0.70 FeO 4.15 3.50 5.78 2.02 4.87 3.36 3.17 3.20 4.04 3.80 3.92 6.30 6.03 5.70 6.45 5.77 4.47 4.65 3.73 4.26 4.81 5.05 MnO 0.00 0.00 0.20 0.00 0.00 0.37 0.07 0.05 0.08 0.11 0.09 0.03 0.12 0.13 0.03 0.06 0.09 0.12 0.13 0.11 0.09 0.10 NiO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.27 0.15 0.23 0.13 0.13 0.14 0.61 0.11 0.22 1.02 0.11 0.29 0.25 0.27 0.32 0.27 0.24 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.15 0.00 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.14 0.17 H2O* 13.15 13.22 12.94 13.35 13.15 12.80 12.89 12.92 13.02 12.96 12.95 12.66 12.84 12.92 12.70 12.60 12.94 12.85 13.02 13.02 12.91 13.00 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 102.52 102.58 101.54 103.25 102.81 99.70 100.04 100.31 101.64 101.14 101.08 100.02 101.28 101.88 100.77 99.35 101.44 100.83 101.35 101.67 101.32 102.24 Si 2.008 2.009 2.020 2.001 2.002 2.056 2.071 2.071 1.968 1.980 1.991 1.991 1.982 1.968 1.928 1.971 1.989 1.990 2.071 2.040 2.005 1.980 Al 0.120 0.155 0.140 0.080 0.123 0.047 0.033 0.033 0.185 0.158 0.133 0.208 0.133 0.153 0.255 0.133 0.129 0.132 0.035 0.073 0.114 0.137 Na 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 Mg 2.647 2.617 2.518 2.802 2.626 2.642 2.673 2.662 2.609 2.633 2.642 2.398 2.574 2.568 2.441 2.609 2.599 2.577 2.645 2.624 2.594 2.583 Cr 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.011 0.000 0.007 0.009 0.009 0.010 0.017 0.012 0.019 0.017 0.009 0.028 0.034 0.002 0.004 0.012 0.026 Fe2+ 0.158 0.133 0.224 0.076 0.186 0.132 0.123 0.124 0.156 0.147 0.152 0.250 0.235 0.221 0.255 0.230 0.173 0.182 0.144 0.164 0.187 0.195 Mn 0.000 0.000 0.008 0.000 0.000 0.015 0.003 0.002 0.003 0.004 0.004 0.001 0.005 0.005 0.001 0.002 0.004 0.005 0.005 0.004 0.004 0.004 Ni 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.006 0.009 0.005 0.005 0.005 0.023 0.004 0.008 0.039 0.004 0.011 0.009 0.010 0.012 0.010 0.009 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.005 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.005 0.006 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.933 4.914 4.910 4.959 4.937 4.915 4.913 4.909 4.935 4.937 4.937 4.902 4.945 4.946 4.936 4.958 4.933 4.928 4.911 4.921 4.934 4.939 skupina 6skupina 4 Tab. III-10 Pokračování. Vzorek Tešetice-Kyjovice (L1147) Tešetice-Kyjovice (L1147) Tešetice-Kyjovice (L1147) Tešetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L1147) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Těšetice-Kyjovice (L4511) Znojmo-hrad Znojmo-hrad Znojmo-hrad Slovensko1 Slovensko1 Slovensko1 129 / 1 .130 / 1 .136 / 1 .140 / 1 . s1 s2 66 / 1 . s1 s2 s3 67 / 1 . 76 / 1 . s1 s2 s3 3 / 1 . 4 / 1 . 6 / 1 . Na2O 0.02 0.00 0.04 0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 SiO2 42.16 42.14 42.56 42.58 44.21 44.23 43.27 43.79 43.96 43.88 41.81 44.35 44.30 44.45 44.32 43.78 42.90 42.62 Al2O3 2.82 2.71 2.20 2.62 3.06 3.75 2.50 3.83 6.48 3.95 3.51 1.45 4.11 2.91 3.86 1.28 1.34 2.04 MgO 37.11 37.62 37.97 37.71 38.68 37.56 37.80 35.30 32.43 35.39 36.88 38.28 37.41 39.54 38.02 38.58 37.90 37.39 Cr2O3 0.34 0.41 0.06 0.22 0.00 0.29 0.15 0.67 0.99 0.63 0.79 0.05 0.17 0.26 0.51 0.12 0.17 0.00 FeO 3.16 3.39 3.18 3.26 4.05 4.17 4.29 6.41 6.15 6.15 4.52 4.01 4.01 2.84 3.30 2.86 3.06 3.04 MnO 0.03 0.00 0.03 0.05 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 0.00 0.11 0.10 0.00 0.00 0.00 0.07 0.00 0.07 NiO 0.26 0.19 0.16 0.19 0.00 0.00 0.23 0.00 0.00 0.00 0.15 0.19 0.00 0.00 0.00 0.08 0.06 0.00 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 12.67 12.73 12.72 12.78 13.27 13.27 12.97 13.12 13.20 13.14 12.83 13.02 13.29 13.34 13.32 12.85 12.63 12.61 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 98.57 99.19 98.92 99.44 103.27 103.27 101.33 103.12 103.21 103.14 100.60 101.47 103.29 103.34 103.33 99.62 98.06 97.77 Si 1.995 1.985 2.006 1.997 1.998 1.999 2.001 2.002 1.998 2.002 1.955 2.042 1.998 1.999 1.995 2.043 2.036 2.027 Al 0.157 0.150 0.122 0.145 0.163 0.200 0.136 0.206 0.347 0.212 0.193 0.079 0.218 0.154 0.205 0.070 0.075 0.114 Na 0.002 0.000 0.004 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 2.618 2.641 2.668 2.637 2.606 2.530 2.606 2.406 2.197 2.408 2.570 2.628 2.516 2.651 2.551 2.684 2.682 2.651 Cr 0.013 0.015 0.002 0.008 0.000 0.010 0.005 0.024 0.036 0.023 0.029 0.002 0.006 0.009 0.018 0.004 0.006 0.000 Fe2+ 0.125 0.134 0.125 0.128 0.153 0.158 0.166 0.245 0.234 0.235 0.177 0.154 0.151 0.107 0.124 0.112 0.121 0.121 Mn 0.001 0.000 0.001 0.002 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.004 0.004 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.003 Ni 0.010 0.007 0.006 0.007 0.000 0.000 0.009 0.000 0.000 0.000 0.006 0.007 0.000 0.000 0.000 0.003 0.002 0.000 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.921 4.932 4.934 4.927 4.920 4.896 4.928 4.883 4.811 4.880 4.934 4.918 4.890 4.920 4.894 4.919 4.923 4.916 skupina 7 Tab. III-11 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny ze serpentinitů moldanubika. Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Hrubšice Hrubšice Hrubšice Hrubšice NováVes NováVes NováVes NováVes NováVes Černín Černín Žďár Žďár Žďár Žďár Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř 130 / 1 .131 / 1 .135 / 1 .140 / 1 . 50 / 1 . 51 / 1 . 59 / 1 . 60 / 1 . 61 / 1 . 30 / 1 . 31 / 1 . 65 / 1 . 66 / 1 . 67 / 1 . 68 / 1 . 48 / 1 . 49 / 1 . 50 / 1 . 51 / 1 . Na2O 0.02 0.02 0.03 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.03 0.05 0.00 0.00 0.00 SiO2 34.39 40.07 38.96 41.43 44.66 41.90 38.77 48.14 41.58 39.10 42.10 44.54 44.01 42.10 42.21 41.65 39.67 39.81 38.06 Al2O3 3.61 0.33 1.69 0.47 0.65 0.30 5.67 1.89 0.68 0.00 0.36 0.00 0.06 0.00 0.00 0.58 0.23 1.28 1.54 MgO 36.89 37.40 35.69 38.05 30.44 34.10 31.70 28.73 32.94 39.66 39.42 41.97 40.82 38.87 39.19 32.56 35.70 35.36 36.02 Cr2O3 0.90 0.00 0.50 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.08 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 FeO 3.93 5.68 5.58 4.65 7.48 10.05 7.62 7.55 11.21 5.98 4.37 1.74 1.99 5.04 5.27 12.01 10.66 7.21 7.33 MnO 0.11 0.04 0.16 0.03 0.11 0.00 0.16 0.13 0.05 0.08 0.09 0.00 0.05 0.10 0.09 0.10 0.12 0.18 0.14 NiO 0.15 0.25 0.00 0.15 0.44 0.43 0.12 0.63 0.31 0.28 0.00 0.28 0.13 0.44 0.39 0.77 0.10 0.52 0.36 Cl 0.33 0.00 0.14 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.09 0.21 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.22 0.00 0.00 0.00 0.00 0.10 0.10 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 11.46 12.12 11.92 12.37 12.21 12.33 12.13 12.80 12.26 12.22 12.63 13.14 12.92 12.58 12.65 12.28 12.17 12.07 11.86 O=CL -0.07 0.00 -0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.03 0.00 -0.02 -0.05 Suma ox.: 91.71 95.91 94.64 97.15 95.99 99.14 96.39 99.87 99.06 97.32 99.05 101.77 100.08 99.13 99.83 100.09 98.65 96.50 95.47 Si 1.787 1.983 1.954 2.008 2.193 2.038 1.917 2.256 2.033 1.919 1.999 2.032 2.042 2.007 2.001 2.029 1.955 1.974 1.916 Al 0.221 0.019 0.100 0.027 0.038 0.017 0.330 0.104 0.039 0.000 0.020 0.000 0.003 0.000 0.000 0.033 0.013 0.075 0.091 Na 0.002 0.002 0.003 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.005 0.000 0.000 0.000 Mg 2.857 2.759 2.669 2.749 2.228 2.472 2.336 2.007 2.401 2.902 2.790 2.855 2.824 2.763 2.769 2.365 2.622 2.613 2.703 Cr 0.037 0.000 0.020 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Fe2+ 0.171 0.235 0.234 0.188 0.307 0.409 0.315 0.296 0.458 0.245 0.174 0.066 0.077 0.201 0.209 0.489 0.439 0.299 0.309 Mn 0.005 0.002 0.007 0.001 0.005 0.000 0.007 0.005 0.002 0.003 0.004 0.000 0.002 0.004 0.004 0.004 0.005 0.008 0.006 Ni 0.006 0.010 0.000 0.006 0.017 0.017 0.005 0.024 0.012 0.011 0.000 0.010 0.005 0.017 0.015 0.030 0.004 0.021 0.015 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.008 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.029 0.000 0.012 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.000 0.008 0.018 H+ 3.971 4.000 3.988 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 3.990 4.000 3.992 3.982 O2- 8.971 9.000 8.988 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 8.990 9.000 8.992 8.982 Suma kat.: 5.085 5.009 4.987 4.979 4.788 4.955 4.918 4.692 4.949 5.081 4.989 4.968 4.956 4.993 5.000 4.956 5.039 4.989 5.039 moldanubikum Tab. III-12 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny ze serpentinitů kutnohorského krystalinika, bohemika a staroměstského krystalinika. Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek KutnáHora KutnáHora KutnáHora KutnáHora Mnichov1 Mnichov1 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 Mnichov2 Skorošice Skorošice Skorošice Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda1 Ruda2 Ruda2 47 / 1 . 48 / 1 . 49 / 1 . 50 / 1 . 57 / 1 . 58 / 1 . 58 / 1 . 59 / 1 . 61 / 1 . 62 / 1 . 65 / 1 . 60 / 1 . 4 / 1 . 5 / 1 . 10 / 1 . 32 / 1 . 35 / 1 . 37 / 1 . 38 / 1 . 39 / 1 . 15 / 1 . 16 / 1 . Na2O 0.00 0.04 0.04 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 0.03 0.04 0.00 0.00 0.05 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 SiO2 38.36 38.68 41.97 41.94 44.61 44.16 45.25 45.25 44.19 46.49 45.14 46.09 41.92 41.88 41.21 42.21 43.90 43.59 38.42 41.53 43.32 44.03 Al2O3 0.06 0.07 0.05 0.13 0.14 0.05 0.89 0.29 0.00 0.04 0.00 0.05 0.18 0.18 0.09 0.26 0.06 0.03 0.00 0.35 0.08 0.04 MgO 36.12 36.51 40.00 39.62 41.65 42.74 40.75 40.67 41.73 39.89 42.21 42.05 41.81 41.72 41.82 39.24 42.77 42.68 39.46 40.04 36.49 42.23 Cr2O3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.03 0.00 0.15 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 0.00 FeO 11.62 11.31 4.16 4.21 1.30 0.92 1.66 1.77 1.92 2.48 2.77 2.82 2.47 2.37 2.47 2.19 0.97 0.89 4.98 4.06 5.19 1.12 MnO 0.08 0.12 0.03 0.09 0.09 0.08 0.00 0.03 0.00 0.08 0.08 0.12 0.09 0.00 0.04 0.16 0.05 0.00 0.07 0.00 0.33 0.06 NiO 0.22 0.12 0.33 0.33 0.22 0.10 0.18 0.13 0.35 0.26 0.28 0.13 0.31 0.22 0.18 0.09 0.12 0.14 0.09 0.17 0.73 0.07 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.10 0.22 0.00 0.31 0.31 0.33 0.00 0.00 0.00 0.21 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 12.05 12.13 12.63 12.60 13.10 13.11 13.23 13.13 13.06 13.24 13.30 13.49 12.68 12.64 12.52 12.47 13.08 13.00 11.94 12.59 12.54 13.03 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 -0.02 -0.05 0.00 -0.07 -0.07 -0.07 0.00 0.00 0.00 -0.05 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 98.51 98.98 99.21 98.92 101.16 101.16 102.07 101.27 101.25 102.56 103.99 104.75 99.73 99.32 98.59 96.77 101.00 100.33 95.12 98.81 98.68 100.58 Si 1.909 1.912 1.992 1.997 2.042 2.020 2.050 2.067 2.029 2.101 2.027 2.048 1.971 1.974 1.960 2.029 2.013 2.011 1.922 1.978 2.071 2.026 Al 0.004 0.004 0.003 0.007 0.008 0.003 0.048 0.016 0.000 0.002 0.000 0.003 0.010 0.010 0.005 0.015 0.003 0.002 0.000 0.020 0.005 0.002 Na 0.000 0.004 0.004 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.003 0.004 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 Mg 2.680 2.691 2.831 2.812 2.842 2.914 2.753 2.769 2.856 2.688 2.826 2.786 2.930 2.932 2.965 2.813 2.924 2.936 2.942 2.843 2.601 2.897 Cr 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.006 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 Fe2+ 0.484 0.468 0.165 0.168 0.050 0.035 0.063 0.068 0.074 0.094 0.104 0.105 0.097 0.093 0.098 0.088 0.037 0.034 0.208 0.162 0.208 0.043 Mn 0.003 0.005 0.001 0.004 0.003 0.003 0.000 0.001 0.000 0.003 0.003 0.005 0.004 0.000 0.002 0.007 0.002 0.000 0.003 0.000 0.013 0.002 Ni 0.009 0.005 0.013 0.013 0.008 0.004 0.007 0.005 0.013 0.009 0.010 0.005 0.012 0.008 0.007 0.003 0.004 0.005 0.004 0.007 0.028 0.003 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.008 0.017 0.000 0.025 0.025 0.027 0.000 0.000 0.000 0.018 0.000 0.000 0.000 H + 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 3.992 3.983 4.000 3.975 3.975 3.973 4.000 4.000 4.000 3.982 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 8.992 8.983 9.000 8.975 8.975 8.973 9.000 9.000 9.000 8.982 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 5.089 5.088 5.008 5.000 4.957 4.979 4.924 4.925 4.971 4.898 4.974 4.951 5.026 5.022 5.037 4.960 4.988 4.988 5.078 5.013 4.926 4.973 kutnohorské krystalinikum bohemikum lugikum - staroměstské krystalinikum Tab. III-13 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny ze serpentinitů z lugika – Dolního Slezska. Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła1 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła2 Tąpadła3 Tąpadła3 Tąpadła3 Jordanów Jordanów Jordanów Jordanów JańskaGóra2 JańskaGóra2 JańskaGóra1 JańskaGóra1 JańskaGóra1 Gogołów Gogołów Gogołów Gogołów 21 / 1 . 22 / 1 . 23 / 1 . 27 / 1 . 28 / 1 . 29 / 1 . 37 / 1 . 8 / 1 . 9 / 1 . 10 / 1 . 8 / 1 . 9 / 1 . 12 / 1 . 7 / 1 . 16 / 1 . 18 / 1 . 33 / 1 . 34 / 1 . 35 / 1 . 63 / 1 . 64 / 1 . 65 / 1 . 66 / 1 . Na2O 0.00 0.00 0.09 0.00 0.00 0.03 0.02 0.03 0.03 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 SiO2 45.27 44.95 44.36 43.98 45.21 41.91 45.83 44.83 44.89 45.03 45.06 44.43 45.36 49.79 45.62 45.61 44.58 45.11 45.35 43.40 43.38 42.97 43.21 Al2O3 0.62 0.79 0.93 0.60 0.25 1.03 0.85 0.43 0.42 0.30 3.38 0.91 0.37 1.20 0.56 0.46 0.41 0.29 0.25 0.55 0.55 0.54 0.76 MgO 40.09 39.88 39.76 40.98 41.19 40.30 41.56 40.50 40.79 40.97 32.41 39.74 40.28 23.68 40.04 40.61 40.87 41.26 40.60 38.69 38.90 38.58 39.00 Cr2O3 0.06 0.05 0.37 0.44 0.29 0.20 0.03 0.00 0.05 0.00 0.14 0.10 0.00 0.18 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.09 FeO 2.73 2.91 3.02 1.63 1.09 3.23 1.70 1.86 1.69 1.58 7.36 2.55 2.44 16.05 2.37 2.00 1.85 1.72 1.58 1.83 1.87 1.72 2.00 MnO 0.07 0.04 0.00 0.04 0.09 0.07 0.06 0.06 0.00 0.04 0.10 0.00 0.04 0.06 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.09 0.00 0.07 NiO 0.19 0.30 0.19 0.31 0.24 0.35 0.38 0.18 0.25 0.22 0.85 0.27 0.21 0.79 0.20 0.22 0.18 0.24 0.30 0.11 0.25 0.16 0.19 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.21 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.15 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 13.19 13.15 13.11 13.05 13.17 12.77 13.45 13.07 13.11 13.14 12.98 13.04 13.16 12.96 13.21 13.23 13.06 13.18 13.13 12.60 12.64 12.51 12.67 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 102.22 102.07 102.04 101.03 101.53 99.89 103.88 100.96 101.23 101.48 102.28 101.07 101.86 104.71 102.21 102.15 100.95 101.80 101.21 97.18 97.68 96.48 97.99 Si 2.058 2.050 2.030 2.022 2.058 1.969 2.044 2.057 2.053 2.056 2.082 2.043 2.066 2.303 2.071 2.067 2.046 2.052 2.072 2.066 2.058 2.061 2.045 Al 0.033 0.042 0.050 0.033 0.013 0.057 0.045 0.023 0.023 0.016 0.184 0.049 0.020 0.065 0.030 0.025 0.022 0.016 0.013 0.031 0.031 0.031 0.042 Na 0.000 0.000 0.008 0.000 0.000 0.003 0.002 0.003 0.003 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 2.717 2.711 2.712 2.808 2.795 2.822 2.763 2.770 2.781 2.788 2.232 2.725 2.735 1.633 2.709 2.744 2.797 2.798 2.765 2.745 2.751 2.758 2.752 Cr 0.002 0.002 0.013 0.016 0.010 0.007 0.001 0.000 0.002 0.000 0.005 0.004 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 Fe 2+ 0.104 0.111 0.116 0.063 0.041 0.127 0.063 0.071 0.065 0.060 0.284 0.098 0.093 0.621 0.090 0.076 0.071 0.065 0.060 0.073 0.074 0.069 0.079 Mn 0.003 0.002 0.000 0.002 0.003 0.003 0.002 0.002 0.000 0.002 0.004 0.000 0.002 0.002 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.003 Ni 0.007 0.011 0.007 0.011 0.009 0.013 0.014 0.007 0.009 0.008 0.032 0.010 0.008 0.029 0.007 0.008 0.007 0.009 0.011 0.004 0.010 0.006 0.007 Zn 0.000 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.005 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.924 4.928 4.943 4.954 4.930 5.001 4.934 4.933 4.936 4.936 4.823 4.932 4.924 4.661 4.914 4.921 4.943 4.940 4.922 4.919 4.927 4.924 4.932 lugikum - serpentinity Dolního Slezska Tab. III-13 Pokračování. Vzorek Sobótka Sobótka Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica2 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Brźeznica1 Braszowice Braszowice Braszowice Braszowice Szklary2 Szklary2 Szklary2 Szklary2 48 / 1 . 49 / 1 . 19 / 1 . 20 / 1 . 21 / 1 . 28 / 1 . 34 / 1 . 35 / 1 . 36 / 1 . 50 / 1 . 52 / 1 . 53 / 1 . 54 / 1 . 55 / 1 . 11 / 1 . 12 / 1 . 13 / 1 . 14 / 1 . 30 / 1 . 31 / 1 . 32 / 1 . 33 / 1 . 7 / 1 . 8 / 1 . 9 / 1 . 10 / 1 . Na2O 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 0.00 0.00 0.03 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.08 SiO2 44.43 44.89 44.79 44.79 40.36 44.89 43.61 43.74 44.25 44.05 40.89 41.72 43.83 43.39 42.83 42.81 42.91 43.27 44.00 43.80 43.77 43.10 40.46 41.16 41.69 51.93 Al2O3 1.35 0.80 0.52 0.45 5.40 0.22 0.62 0.62 0.34 0.39 2.20 2.22 1.07 0.65 0.43 0.44 0.41 0.42 0.29 0.22 1.14 0.27 0.04 0.00 0.00 0.34 MgO 39.83 39.81 38.50 38.99 36.38 39.33 38.27 38.04 38.18 39.15 38.62 38.63 38.92 39.52 37.25 37.50 37.00 37.32 39.52 39.42 39.27 39.33 38.33 38.19 36.89 33.86 Cr2O3 0.00 0.00 0.10 0.09 1.19 0.00 0.00 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.53 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.55 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 FeO 2.75 2.78 2.93 2.93 3.45 2.46 2.84 2.70 2.61 1.93 2.64 2.54 1.92 1.69 4.02 3.97 3.98 4.54 1.09 0.98 1.99 1.00 5.45 5.39 5.26 1.01 MnO 0.06 0.00 0.06 0.07 0.00 0.03 0.05 0.04 0.00 0.08 0.04 0.00 0.06 0.04 0.13 0.09 0.10 0.12 0.05 0.04 0.05 0.05 0.12 0.07 0.07 0.00 NiO 0.22 0.09 0.28 0.30 0.21 0.25 0.26 0.26 0.27 0.10 0.36 0.31 0.14 0.10 0.20 0.21 0.23 0.20 0.13 0.19 0.20 0.14 0.15 0.18 0.21 0.40 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.10 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 13.13 13.10 12.91 12.97 12.76 12.94 12.68 12.66 12.72 12.76 12.49 12.62 12.80 12.76 12.47 12.50 12.45 12.59 12.72 12.66 12.90 12.53 12.24 12.33 12.25 13.38 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 101.87 101.47 100.09 100.63 99.75 100.12 98.33 98.06 98.41 98.46 97.24 98.04 98.88 98.68 97.33 97.55 97.08 98.46 97.80 97.31 99.87 96.42 96.79 97.32 96.37 101.00 Si 2.030 2.055 2.080 2.071 1.897 2.080 2.063 2.072 2.086 2.071 1.964 1.982 2.053 2.038 2.059 2.054 2.067 2.061 2.074 2.075 2.034 2.062 1.982 2.001 2.041 2.327 Al 0.073 0.043 0.028 0.025 0.299 0.012 0.035 0.035 0.019 0.022 0.125 0.124 0.059 0.036 0.024 0.025 0.023 0.024 0.016 0.012 0.062 0.015 0.002 0.000 0.000 0.018 Na 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.007 Mg 2.713 2.716 2.665 2.687 2.549 2.717 2.699 2.686 2.684 2.743 2.765 2.736 2.718 2.768 2.670 2.682 2.657 2.650 2.777 2.784 2.721 2.805 2.799 2.768 2.692 2.262 Cr 0.000 0.000 0.004 0.003 0.044 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.020 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.020 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Fe2+ 0.105 0.106 0.114 0.113 0.136 0.095 0.112 0.107 0.103 0.076 0.106 0.101 0.075 0.066 0.162 0.159 0.160 0.181 0.043 0.039 0.077 0.040 0.223 0.219 0.215 0.038 Mn 0.002 0.000 0.002 0.003 0.000 0.001 0.002 0.002 0.000 0.003 0.002 0.000 0.002 0.002 0.005 0.004 0.004 0.005 0.002 0.002 0.002 0.002 0.005 0.003 0.003 0.000 Ni 0.008 0.003 0.010 0.011 0.008 0.009 0.010 0.010 0.010 0.004 0.014 0.012 0.005 0.004 0.008 0.008 0.009 0.008 0.005 0.007 0.007 0.005 0.006 0.007 0.008 0.014 Zn 0.003 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H + 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O 2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.934 4.924 4.904 4.917 4.932 4.914 4.920 4.911 4.903 4.919 4.974 4.956 4.918 4.934 4.928 4.935 4.921 4.927 4.918 4.919 4.924 4.930 5.017 4.999 4.959 4.667 Tab. III-14 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny ze serpentinitů železnobrodského krystalinika a serpentinitů saxothuringika. Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Loužnice Loužnice Loužnice Radčice Radčice Radčice Alšovice Alšovice Alšovice Alšovice Klíčnov Klíčnov Klíčnov Hohenstein-Ernstthal1 Hohenstein-Ernstthal1 Hohenstein-Ernstthal1 Hohenstein-Ernstthal2 Hohenstein-Ernstthal2 Hohenstein-Ernstthal2 81 / 1 . 86 / 1 . 88 / 1 . 45 / 1 . 46 / 1 . 47 / 1 . 30 / 1 . 31 / 1 . 32 / 1 . 33 / 1 . 15 / 1 . 16 / 1 . 17 / 1 . 85 / 1 . 86 / 1 . 92 / 1 . 96 / 1 . 101 / 1 . 103 / 1 . Na2O 0.00 0.03 0.02 0.00 0.05 0.00 0.00 0.04 0.00 0.02 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 SiO2 39.66 41.81 41.93 41.98 41.58 41.52 40.69 40.63 42.92 43.28 42.38 41.79 42.24 42.82 42.95 42.48 42.71 43.18 42.62 Al2O3 3.49 2.70 6.29 2.60 3.80 3.26 4.08 3.95 2.53 2.51 2.23 4.61 4.01 2.27 1.81 1.69 1.70 2.12 2.24 MgO 26.68 28.23 29.69 33.39 32.24 32.89 33.88 34.35 31.45 31.85 33.51 34.04 33.22 38.03 37.91 37.56 38.89 38.32 37.82 Cr2O3 0.00 0.00 0.04 0.04 0.00 0.00 0.05 0.00 0.00 0.06 0.00 0.00 0.06 0.31 0.30 0.18 0.20 0.11 0.39 FeO 16.68 14.36 12.95 10.05 9.93 10.02 8.80 9.00 10.08 10.15 10.24 8.27 9.10 2.79 2.97 3.35 3.02 2.34 2.69 MnO 0.20 0.14 0.07 0.18 0.14 0.15 0.15 0.12 0.20 0.12 0.16 0.09 0.09 0.08 0.12 0.07 0.13 0.06 0.07 NiO 0.18 0.13 0.44 0.10 0.15 0.09 0.22 0.11 0.25 0.20 0.23 0.34 0.40 0.24 0.15 0.32 0.22 0.22 0.16 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.10 0.00 0.00 0.11 0.00 H2O* 11.95 12.23 12.90 12.59 12.55 12.54 12.58 12.61 12.51 12.62 12.64 12.83 12.78 12.79 12.74 12.62 12.80 12.82 12.72 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 98.84 99.63 104.33 100.93 100.44 100.47 100.45 100.81 99.94 100.81 101.39 102.01 101.90 99.33 99.05 98.27 99.67 99.28 98.71 Si 1.990 2.050 1.950 1.999 1.986 1.985 1.940 1.932 2.058 2.056 2.011 1.953 1.982 2.008 2.021 2.019 2.000 2.020 2.009 Al 0.206 0.156 0.345 0.146 0.214 0.184 0.229 0.221 0.143 0.141 0.125 0.254 0.222 0.125 0.100 0.095 0.094 0.117 0.124 Na 0.000 0.003 0.002 0.000 0.005 0.000 0.000 0.004 0.000 0.002 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mg 1.995 2.064 2.058 2.370 2.296 2.344 2.408 2.435 2.248 2.256 2.370 2.372 2.324 2.658 2.660 2.661 2.715 2.672 2.658 Cr 0.000 0.000 0.001 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.011 0.011 0.007 0.007 0.004 0.015 Fe 2+ 0.700 0.589 0.504 0.400 0.397 0.401 0.351 0.358 0.404 0.403 0.406 0.323 0.357 0.109 0.117 0.133 0.118 0.092 0.106 Mn 0.008 0.006 0.003 0.007 0.006 0.006 0.006 0.005 0.008 0.005 0.006 0.004 0.004 0.003 0.005 0.003 0.005 0.002 0.003 Ni 0.007 0.005 0.016 0.004 0.006 0.003 0.008 0.004 0.010 0.008 0.009 0.013 0.015 0.009 0.006 0.012 0.008 0.008 0.006 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.004 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.907 4.873 4.878 4.928 4.909 4.923 4.944 4.959 4.871 4.873 4.927 4.922 4.906 4.924 4.923 4.930 4.949 4.919 4.921 lugikum - železnobrodské krystalinikum saxothuringikum Tab. III-15 Mikrosondové analýzy a přepočty minerálů serpentinové skupiny ze serpentinitů penninika (oblast Bernsteinu). Přepočteno na sumu 9 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Bernstein1 Bernstein1 Bernstein1 Bernstein2 Bernstein2 Bernstein2 Rumpersdorf Rumpersdorf Rumpersdorf Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte Bienenhütte 40 / 1 . 41 / 1 . 43 / 1 . 74 / 1 . 75 / 1 . 76 / 1 . 3 / 1 . 4 / 1 . 5 / 1 . 21 / 1 . 22 / 1 . 23 / 1 . 24 / 1 . 25 / 1 . Na2O 0.02 0.03 0.02 0.00 0.00 0.00 0.02 0.04 0.02 0.05 0.00 0.03 0.00 0.00 SiO2 40.68 42.82 42.56 40.46 41.15 40.64 42.84 42.69 42.20 42.22 42.19 43.16 44.73 44.08 Al2O3 1.52 0.99 1.12 4.20 3.74 4.12 0.92 0.99 1.35 0.85 0.58 0.92 1.42 1.54 MgO 38.03 38.11 38.24 37.08 36.90 36.83 38.58 37.82 37.51 38.50 37.37 38.33 38.05 38.06 Cr2O3 1.61 0.11 0.12 0.00 0.00 0.00 0.10 0.05 0.20 0.05 0.06 0.14 0.30 0.33 FeO 5.25 5.80 5.41 6.16 5.97 6.34 5.00 4.69 5.17 5.28 5.25 4.59 3.95 4.04 MnO 0.10 0.09 0.03 0.13 0.14 0.11 0.12 0.08 0.11 0.06 0.06 0.08 0.13 0.10 NiO 0.20 0.22 0.31 0.14 0.07 0.11 0.11 0.10 0.09 0.12 0.10 0.10 0.07 0.07 Cl 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.19 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 H2O* 12.62 12.80 12.78 12.76 12.77 12.76 12.79 12.65 12.63 12.68 12.48 12.79 13.07 12.98 O=CL 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 100.03 100.97 100.78 100.93 100.74 100.91 100.48 99.11 99.28 99.81 98.09 100.14 101.72 101.20 Si 1.933 2.005 1.997 1.901 1.932 1.910 2.008 2.023 2.003 1.997 2.027 2.024 2.053 2.036 Al 0.085 0.055 0.062 0.233 0.207 0.228 0.051 0.055 0.076 0.047 0.033 0.051 0.077 0.084 Na 0.002 0.003 0.002 0.000 0.000 0.000 0.002 0.004 0.002 0.005 0.000 0.003 0.000 0.000 Mg 2.694 2.661 2.674 2.597 2.583 2.580 2.696 2.672 2.655 2.714 2.676 2.680 2.603 2.621 Cr 0.060 0.004 0.004 0.000 0.000 0.000 0.004 0.002 0.008 0.002 0.002 0.005 0.011 0.012 Fe 2+ 0.209 0.227 0.212 0.242 0.234 0.249 0.196 0.186 0.205 0.209 0.211 0.180 0.152 0.156 Mn 0.004 0.004 0.001 0.005 0.006 0.004 0.005 0.003 0.004 0.002 0.002 0.003 0.005 0.004 Ni 0.008 0.008 0.012 0.005 0.003 0.004 0.004 0.004 0.003 0.005 0.004 0.004 0.003 0.003 Zn 0.000 0.000 0.007 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cl 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 H+ 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 O2- 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 9.000 Suma kat.: 4.995 4.967 4.971 4.983 4.964 4.976 4.965 4.950 4.956 4.981 4.956 4.949 4.903 4.916 penninikum Tab. III-16 Mikrosondové analýzy a přepočty karbonátů z artefaktů skupiny 1 až 4. Přepočteno na sumu 3 aniontů. * Obsah CO2 stanoven na základě stechiometrie. Tešetice- Kyjovice(L1138) Tešetice- Kyjovice(L1138) Brno-Starý Lískovec Brno-Starý Lískovec Zdětín Zdětín Zdětín Zdětín Zdětín Prostějov Prostějov Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 Slovensko2 26 / 1 . 27 / 1 . 66 / 1 . 68 / 1 . 14 / 1 . 15 / 1 . 16 / 1 . 23 / 1 . 24 / 1 . 12 / 1 . 13 / 1 . 111 / 1 . 112 / 1 . 114 / 1 . 115 / 1 . 118 / 1 . 122 / 1 . 124 / 1 . 125 / 1 . FeO 0.81 1.00 1.04 0.79 1.38 1.54 2.61 1.16 1.25 4.71 2.40 3.35 7.36 2.93 0.72 2.69 3.29 0.89 1.24 MnO 0.39 0.38 0.44 0.34 0.76 0.49 0.42 0.56 0.46 0.96 1.14 0.85 0.87 0.82 0.35 0.70 0.84 0.33 0.34 MgO 20.79 20.63 20.69 19.73 20.04 20.28 45.19 20.25 20.33 44.33 44.67 45.04 41.64 44.95 21.11 45.19 44.65 22.20 20.90 CaO 0.00 0.00 27.93 28.34 28.24 28.18 0.38 28.66 27.89 0.23 0.14 0.29 0.05 0.18 29.53 0.14 0.36 28.82 29.42 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 SrO 0.18 0.26 0.26 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 1.08 0.00 0.00 0.56 1.16 BaO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 0.00 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.04 CO2* 23.52 23.49 45.53 44.48 45.36 45.51 51.50 45.66 45.14 52.07 51.06 51.99 50.56 51.53 47.36 51.54 51.57 47.85 47.38 Suma ox.: 45.69 45.76 95.89 93.68 95.78 96.00 100.10 96.29 95.07 102.30 99.41 101.53 100.48 100.41 100.20 100.26 100.71 100.65 100.48 Ca 0.000 0.000 0.481 0.500 0.489 0.486 0.006 0.493 0.485 0.003 0.002 0.004 0.001 0.003 0.489 0.002 0.005 0.473 0.487 Fe2+ 0.021 0.026 0.014 0.011 0.019 0.021 0.031 0.016 0.017 0.055 0.029 0.039 0.089 0.035 0.009 0.032 0.039 0.011 0.016 Mg 0.965 0.959 0.496 0.484 0.482 0.487 0.958 0.484 0.492 0.930 0.955 0.946 0.899 0.953 0.487 0.957 0.945 0.507 0.482 Sr 0.003 0.005 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.010 0.000 0.000 0.005 0.010 Ba 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.010 0.010 0.006 0.005 0.010 0.007 0.005 0.008 0.006 0.011 0.014 0.010 0.011 0.010 0.005 0.008 0.010 0.004 0.004 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 C4+ 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 Suma kat.: 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 O 2- 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 magnezit 96.6 95.9 49.6 48.4 48.2 48.7 95.8 48.4 49.2 93.1 95.5 94.7 89.9 95.2 48.7 95.8 94.6 50.7 48.2 kalcit 0.0 0.0 48.1 50.0 48.9 48.6 0.6 49.3 48.5 0.3 0.2 0.4 0.1 0.3 48.9 0.2 0.5 47.3 48.7 siderit 2.1 2.6 1.4 1.1 1.9 2.1 3.1 1.6 1.7 5.5 2.9 3.9 8.9 3.5 0.9 3.2 3.9 1.1 1.6 rodochrozit 1.0 1.0 0.6 0.5 1.0 0.7 0.5 0.8 0.6 1.1 1.4 1.0 1.1 1.0 0.5 0.8 1.0 0.4 0.4 Vzorek skupina 1 skupina 2 skupina 3 skupina 4 Tab. III-17 Mikrosondové analýzy a přepočty karbonátů ze serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit. Přepočteno na sumu 3 aniontů. * Obsah CO2 stanoven na základě stechiometrie. Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Wiry Hrubšice Hrubšice Hrubšice Černín Černín Černín 1 / 1 . 2 / 1 . 11 / 1 . 12 / 1 . 22 / 1 . 23 / 1 . 24 / 1 . 25 / 1 . 26 / 1 . 37 / 1 . 38 / 1 . 39 / 1 . 142 / 1 . 143 / 1 . 144 / 1 . 34 / 1 . 35 / 1 . 37 / 1 . FeO 1.28 0.21 0.04 0.57 1.44 0.96 1.15 0.59 0.59 1.14 1.91 2.41 0.28 0.00 0.00 4.10 4.64 0.38 MnO 0.13 0.79 0.77 1.17 0.99 1.10 1.03 0.14 0.05 1.11 1.10 0.82 0.00 0.00 0.03 0.25 0.23 0.08 MgO 20.49 2.06 0.48 20.74 47.44 47.02 47.05 6.57 2.07 47.80 46.07 45.74 13.50 7.56 0.04 45.00 43.94 1.97 CaO 28.36 53.02 54.16 29.21 0.11 0.24 0.24 44.97 51.76 0.12 0.18 0.15 40.55 48.25 57.63 0.71 0.21 51.77 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.34 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 SrO 0.14 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.34 0.10 0.00 0.00 0.00 0.17 BaO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.37 0.15 0.00 0.00 0.00 0.00 CO2* 45.55 44.48 43.53 46.65 53.38 52.80 52.91 42.91 43.27 53.68 52.30 52.05 47.17 46.21 45.29 52.36 51.13 43.13 Suma ox.: 95.95 100.56 98.98 98.34 103.36 102.12 102.38 95.18 97.74 103.85 101.56 101.17 102.55 102.27 102.99 102.42 100.15 97.50 Ca 0.489 0.936 0.976 0.491 0.002 0.004 0.004 0.822 0.939 0.002 0.003 0.002 0.675 0.819 0.999 0.011 0.003 0.942 Fe2+ 0.017 0.003 0.001 0.007 0.017 0.011 0.013 0.008 0.008 0.013 0.022 0.028 0.004 0.000 0.000 0.048 0.056 0.005 Mg 0.491 0.051 0.012 0.486 0.970 0.972 0.971 0.167 0.052 0.972 0.962 0.960 0.313 0.179 0.001 0.938 0.938 0.050 Sr 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.001 0.000 0.000 0.000 0.002 Ba 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.002 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.002 0.011 0.011 0.016 0.012 0.013 0.012 0.002 0.001 0.013 0.013 0.010 0.000 0.000 0.000 0.003 0.003 0.001 Zn 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 C4+ 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 Suma kat.: 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 O2- 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 magnezit 49.1 5.1 1.2 48.6 96.9 97.2 97.1 16.7 5.2 97.2 96.2 96.0 31.3 17.9 0.1 93.8 93.8 5.0 kalcit 48.9 93.5 97.6 49.1 0.2 0.4 0.4 82.3 93.9 0.2 0.3 0.2 67.4 81.9 99.9 1.1 0.3 94.2 siderit 1.7 0.3 0.1 0.7 1.7 1.1 1.3 0.8 0.8 1.3 2.2 2.8 0.4 0.0 0.0 4.8 5.6 0.5 rodochrozit 0.2 1.1 1.1 1.6 1.2 1.3 1.2 0.2 0.1 1.3 1.3 1.0 0.0 0.0 0.0 0.3 0.3 0.1 staroměstské krystalinikum Dolní Slezsko moldanubikum lugikum Vzorek Tab. III-17 Pokračování. KutnáHora Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 42 / 1 . 82 / 1 . 83 / 1 . 84 / 1 . 88 / 1 . 91 / 1 . 95 / 1 . 104 / 1 . 105 / 1 . 106 / 1 . 108 / 1 . FeO 0.09 1.51 1.84 0.35 1.28 0.31 0.23 1.17 1.11 1.03 0.13 MnO 0.00 0.60 0.44 0.42 1.43 0.13 0.00 0.80 0.60 0.68 0.00 MgO 0.03 19.40 20.09 1.14 19.49 0.42 3.57 19.09 19.68 20.25 2.57 CaO 54.37 31.28 30.71 55.03 30.80 56.40 52.43 31.73 31.95 31.21 54.32 ZnO 0.00 0.19 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 SrO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 BaO 0.00 0.03 0.03 0.04 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 CO2* 42.76 47.14 47.45 44.92 47.13 44.99 45.18 46.96 47.68 47.66 45.51 Suma ox.: 97.25 100.15 100.56 101.90 100.15 102.25 101.41 99.75 101.14 100.83 102.53 Ca 0.998 0.521 0.508 0.961 0.513 0.984 0.911 0.530 0.526 0.514 0.937 Fe2+ 0.001 0.020 0.024 0.005 0.017 0.004 0.003 0.015 0.014 0.013 0.002 Mg 0.001 0.449 0.462 0.028 0.452 0.010 0.086 0.444 0.451 0.464 0.062 Sr 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Ba 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Mn 0.000 0.008 0.006 0.006 0.019 0.002 0.000 0.011 0.008 0.009 0.000 Zn 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 C4+ 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 Suma kat.: 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 2.000 O2- 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 magnezit 0.1 44.9 46.2 2.8 45.2 1.0 8.6 44.4 45.1 46.4 6.2 kalcit 99.8 52.1 50.8 96.1 51.2 98.4 91.1 53.0 52.6 51.4 93.6 siderit 0.1 2.0 2.4 0.5 1.7 0.4 0.3 1.5 1.4 1.3 0.2 rodochrozit 0.0 0.8 0.6 0.6 1.9 0.2 0.0 1.1 0.8 0.9 0.0 Vzorek kutnohorské krystalinikum saxothuringikum Tab. III-18 Mikrosondové analýzy a přepočty chloritů z artefaktů skupiny 7 a serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit. Přepočteno na sumu 18 aniontů. * Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Tešetice- Kyjovice(L1147) Tešetice- Kyjovice(L1147) Tešetice- Kyjovice(L1147) Bojanovice Bojanovice Žďárn.S. Žďárn.S. Žďárn.S. CHotěboř CHotěboř CHotěboř Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Skorošice Ruda2 Ruda1 Ruda1 135 / 1 . 138 / 1 .139 / 1 . 6 / 1 . 11 / 1 . 63 / 1 . 64 / 1 . 69 / 1 . 47 / 1 . 59 / 1 . 60 / 1 . 3 / 1 . 8 / 1 . 9 / 1 . 13 / 1 . 14 / 1 . 17 / 1 . 41 / 1 . 44 / 1 . SiO2 30.23 31.84 31.14 29.08 30.20 34.01 34.19 34.29 29.76 29.87 30.10 31.48 31.92 32.65 30.73 30.73 32.36 32.33 31.25 Al2O3 19.98 16.13 19.20 10.59 11.22 13.42 13.62 12.96 20.16 20.29 20.46 16.92 13.99 13.79 17.91 17.63 16.22 16.30 17.40 Cr2O3 0.74 1.62 1.10 0.87 0.88 1.12 0.83 1.32 0.91 0.68 0.79 2.07 2.97 2.68 1.70 1.79 1.13 1.18 0.81 FeO 3.20 2.85 2.95 19.07 18.21 3.12 3.14 3.04 3.43 3.53 3.42 3.97 3.71 3.57 3.95 3.94 2.68 2.79 3.16 MgO 30.15 32.87 31.65 22.26 23.31 35.57 35.32 35.73 31.81 32.09 32.14 33.16 34.14 34.54 33.04 33.19 33.97 34.43 33.68 K2O 0.08 0.04 0.09 0.07 0.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.05 0.00 0.10 0.04 0.04 0.04 0.12 0.07 0.00 0.00 Na2O 0.09 0.09 0.08 0.17 0.09 0.00 0.00 0.00 0.03 0.05 0.06 0.10 0.08 0.06 0.02 0.14 0.00 0.00 0.02 NiO 0.14 0.22 0.29 2.29 2.54 0.18 0.24 0.26 0.22 0.24 0.25 0.26 0.25 0.23 0.25 0.57 0.27 0.27 H2O* 12.38 12.49 12.64 11.06 11.44 12.75 12.76 12.77 12.57 12.63 12.71 12.72 12.54 12.64 12.67 12.67 12.69 12.74 12.62 Suma ox.: 96.99 98.15 99.14 95.46 98.09 100.17 100.10 100.37 98.89 99.43 99.93 100.78 99.64 100.20 100.32 100.46 99.69 100.04 99.21 Na 0.017 0.017 0.015 0.036 0.018 0.000 0.000 0.000 0.006 0.009 0.011 0.018 0.015 0.011 0.004 0.026 0.000 0.000 0.004 Si 2.928 3.058 2.955 3.154 3.167 3.199 3.214 3.220 2.839 2.835 2.841 2.969 3.053 3.097 2.908 2.908 3.059 3.043 2.970 Al 2.281 1.826 2.147 1.354 1.387 1.488 1.509 1.434 2.267 2.270 2.276 1.881 1.577 1.542 1.997 1.966 1.807 1.808 1.949 Mg 4.354 4.706 4.477 3.599 3.644 4.987 4.950 5.002 4.524 4.541 4.522 4.662 4.867 4.884 4.661 4.682 4.787 4.831 4.772 K 0.010 0.005 0.011 0.010 0.027 0.000 0.000 0.000 0.000 0.006 0.000 0.012 0.005 0.005 0.005 0.014 0.008 0.000 0.000 Cr 0.057 0.123 0.083 0.075 0.073 0.083 0.062 0.098 0.069 0.051 0.059 0.154 0.225 0.201 0.127 0.134 0.084 0.088 0.061 Fe2+ 0.259 0.229 0.234 1.729 1.597 0.245 0.247 0.239 0.274 0.280 0.270 0.313 0.297 0.283 0.313 0.312 0.212 0.220 0.251 Ni 0.011 0.017 0.022 0.200 0.214 0.014 0.018 0.020 0.017 0.018 0.019 0.020 0.019 0.018 0.020 0.019 0.043 0.020 0.021 H+ 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 Suma kat.: 9.916 9.979 9.943 10.155 10.126 10.016 10.000 10.013 9.996 10.012 9.997 10.029 10.057 10.040 10.034 10.062 10.000 10.009 10.027 O2- 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 moldanubikumskupina 7 Vzorek lugikum staroměstské krystalinikum Tab. III-18 Pokračování. Mnichov2 Mnichov2 Loužnice Loužnice Loužnice Radčice Radčice Radčice Szklary1 Szklary1 Szklary1 Bernstein2 Bernstein2 56 / 1 . 63 / 1 . 84 / 1 . 85 / 1 . 87 / 1 . 48 / 1 . 49 / 1 . 50 / 1 . 44 / 1 . 45 / 1 . 54 / 1 . 77 / 1 . 78 / 1 . SiO2 33.96 33.63 35.84 36.65 34.61 36.77 35.63 36.76 30.87 31.49 30.69 31.20 27.23 Al2O3 13.60 13.97 12.30 11.65 12.47 9.27 11.59 10.07 17.10 16.38 17.19 16.44 18.98 Cr2O3 0.57 0.95 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.98 1.29 0.85 0.00 0.00 FeO 3.64 2.93 11.85 12.38 13.05 9.44 9.90 9.20 2.70 2.57 3.38 13.82 22.48 MgO 35.13 35.19 28.66 28.48 27.69 31.13 30.82 31.14 31.92 32.61 31.55 25.90 17.91 K2O 0.04 0.00 0.35 0.13 0.05 0.16 0.24 0.55 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 Na2O 0.00 0.00 0.07 0.04 0.03 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 NiO 0.18 0.23 0.22 0.27 0.17 0.11 0.13 0.15 0.29 0.18 0.16 0.29 0.06 H2O* 12.70 12.69 12.55 12.60 12.31 12.37 12.53 12.50 12.27 12.37 12.23 12.15 11.44 Suma ox.: 99.82 99.59 101.84 102.20 100.38 99.25 100.86 100.37 96.13 96.89 96.05 99.80 98.12 Na 0.000 0.000 0.013 0.007 0.006 0.000 0.004 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.004 Si 3.208 3.177 3.424 3.489 3.373 3.564 3.411 3.527 3.018 3.054 3.010 3.079 2.854 Al 1.514 1.556 1.385 1.307 1.432 1.059 1.308 1.139 1.970 1.872 1.987 1.912 2.344 Mg 4.947 4.956 4.082 4.042 4.023 4.499 4.398 4.454 4.652 4.714 4.612 3.810 2.798 K 0.005 0.000 0.043 0.016 0.006 0.020 0.029 0.067 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Cr 0.043 0.071 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.076 0.099 0.066 0.000 0.000 Fe2+ 0.288 0.232 0.947 0.986 1.064 0.765 0.793 0.738 0.221 0.208 0.277 1.141 1.970 Ni 0.014 0.017 0.017 0.021 0.013 0.009 0.010 0.012 0.023 0.014 0.013 0.023 0.005 H+ 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 8.000 Suma kat.: 10.017 10.009 9.911 9.869 9.917 9.916 9.952 9.937 9.959 9.961 9.964 9.965 9.976 O2- 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 18.000 penninikum Vzorek lugikum železnobrodské krystalinikum Dolní Slezsko Poznámka: V diagramech byly korelovány analýzy převzaté z literatury. Penninikum – z oblasti Möll Valley ve východním Tyrolsku (Bernardini et al. 2010) Tab. III-19 Mikrosondové analýzy a přepočty olivínu ze serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit. Přepočteno na sumu 4 aniontů. Vzorek Černín Černín Černín Ruda 1 Ruda 1 Ruda 2 Szklary 1 Szklary 1 Szklary 1 Szklary 1 Szklary 1 28 / 1 . 36 / 1 . 27 / 1 . 30 / 1 . 36 / 1 . 22 / 1 . 38 / 1 . 39 / 1 . 40 / 1 . 50 / 1 . 52 / 1 . SiO2 42.46 42.49 42.09 41.37 40.86 41.30 41.20 41.38 41.00 41.30 41.46 MgO 51.66 51.48 52.00 54.09 54.03 54.68 51.07 51.09 51.39 51.03 50.84 FeO 7.96 8.09 7.61 5.87 5.74 4.50 7.38 7.45 7.24 7.01 6.87 MnO 0.06 0.13 0.10 0.05 0.07 0.16 0.13 0.09 0.08 0.10 0.09 NiO 0.41 0.43 0.43 0.46 0.44 0.35 0.34 0.35 0.32 0.42 0.33 Suma ox.: 102.55 102.62 102.23 101.84 101.14 100.99 100.12 100.36 100.03 99.86 99.59 Si 1.005 1.006 0.999 0.981 0.976 0.982 0.998 1.000 0.994 1.001 1.006 Mg 1.823 1.817 1.840 1.912 1.924 1.937 1.845 1.841 1.857 1.845 1.840 Fe2+ 0.158 0.160 0.151 0.116 0.115 0.089 0.150 0.151 0.147 0.142 0.139 Mn 0.001 0.003 0.002 0.001 0.001 0.003 0.003 0.002 0.002 0.002 0.002 Ni 0.008 0.008 0.008 0.009 0.008 0.007 0.007 0.007 0.006 0.008 0.006 Suma kat.: 2.995 2.994 3.001 3.019 3.024 3.018 3.002 3.000 3.006 2.999 2.994 O 2- 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 4.000 lugikum staroměstské krystalinikum Dolní Slezsko moldanubikum Tab. III-20 Mikrosondové analýzy a přepočty apatitů ze serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit. Přepočteno na sumu 8 kationtů. Obsah H2O stanoven na základě stechiometrie. Vzorek Černín Loužnice Loužnice Hohenstein- Ernstthal2 Hohenstein- Ernstthal2 39 / 1 . 79 / 1 . 80 / 1 . 97 / 1 . 100 / 1 . P2O5 39.63 40.10 39.94 42.48 42.48 SiO2 0.13 0.32 0.33 0.11 0.34 SO2 0.00 0.28 0.29 0.00 0.00 Ce2O3 0.08 0.40 0.23 0.00 0.00 Nd2O3 0.09 0.13 0.31 0.00 0.00 CaO 54.40 53.53 53.93 55.72 56.46 SrO 0.23 0.00 0.00 0.00 0.00 La2O3 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 Na2O 0.06 0.29 0.18 0.00 0.00 MgO 0.16 0.28 0.18 0.03 0.00 MnO 0.00 0.00 0.05 0.00 0.00 F 1.10 1.50 1.33 0.34 0.36 CL 1.13 1.65 1.80 0.00 0.00 H2O* 0.93 0.61 0.66 1.63 1.64 O=F -0.46 -0.63 -0.56 -0.14 -0.15 O=Cl -0.25 -0.37 -0.41 0.00 0.00 Suma ox.: 97.22 98.09 98.38 100.17 101.13 moldanubikum lugiukm - železnobrodské krystalinikum saxothuringikum Tab. III-21 Mikrosondové analýzy a přepočty ilmenitů z artefaktu skupiny 7 a skupiny 6. Přepočteno na sumu 3 aniontů. Těšetice- Kyjovice (L4511) Těšetice- Kyjovice (L4511) Těšetice- Kyjovice (L4511) Těšetice- Kyjovice (L4511) Nová Ves Nová Ves Kramolín Kramolín 69 / 1 . 73 / 1 . ilm1 ilm2 34 / 1 . 35 / 1 . 38 / 1 . 41 / 1 . MgO 0.46 0.50 0.00 0.00 0.62 0.65 0.61 0.62 Cr2O3 0.09 0.05 0.00 0.00 0.05 0.05 0.07 0.07 FeO 38.15 38.65 38.03 38.72 35.50 36.48 43.16 43.40 MnO 8.58 8.91 9.52 8.45 10.26 9.56 4.15 4.00 V2O3 0.09 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 TiO2 52.52 52.18 52.45 52.82 52.75 52.07 50.29 51.38 Nb2O5 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZrO2 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 WO3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 Suma ox.: 99.89 100.29 100.00 99.99 99.18 98.81 98.28 99.59 Mg2+ 0.017 0.019 0.000 0.000 0.023 0.025 0.023 0.023 Cr3+ 0.002 0.001 0.000 0.000 0.001 0.001 0.001 0.001 Fe2+ 0.804 0.814 0.803 0.816 0.750 0.776 0.932 0.922 Mn2+ 0.183 0.190 0.204 0.180 0.220 0.206 0.091 0.086 V3+ 0.002 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Ti4+ 0.995 0.988 0.996 1.002 1.003 0.996 0.976 0.982 Nb5+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Zn 2+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Zr4+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 W6+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 Suma kat.: 2.003 2.012 2.004 1.998 1.997 2.004 2.023 2.016 O2- 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 Ilm 80.1 79.6 79.7 81.9 75.5 77.1 89.1 89.4 Pyr 18.2 18.6 20.3 18.1 22.2 20.5 8.7 8.3 Gei 1.7 1.9 0.0 0.0 2.3 2.5 2.2 2.2 skupina 7 Vzorek skupina 6 Tab. III-22 Mikrosondové analýzy a přepočty ilmenitů ze serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit. Přepočteno na sumu 3 aniontů. Žďár Loužnice Loužnice Loužnice Klíčnov Klíčnov Alšovice Alšovice Radčice Radčice Radčice Radčice Bernstein2 Bernstein2 Bernstein2 Hohenstein- Ernstthal1 Hohenstein- Ernstthal1 62 / 1 . 70 / 1 . 72 / 1 . 73 / 1 . 7 / 1 . 8 / 1 . 24 / 1 . 25 / 1 . 51 / 1 . 52 / 1 . 53 / 1 . 54 / 1 . 68 / 1 . 69 / 1 . 70 / 1 . 79 / 1 . 93 / 1 . MgO 9.53 0.18 0.23 0.16 0.19 0.34 0.08 0.19 0.44 0.31 0.40 0.27 1.10 1.71 1.73 0.72 1.46 Cr2O3 0.17 1.13 0.00 0.00 0.09 0.13 0.10 0.66 1.27 1.31 1.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.16 FeO 32.28 46.26 44.24 43.95 42.97 42.72 43.78 44.03 45.85 45.38 46.92 42.18 37.52 37.29 37.66 32.59 34.21 MnO 4.37 1.91 2.29 2.58 4.17 4.28 4.63 4.40 4.05 4.27 3.39 4.70 6.57 6.70 6.60 12.20 10.65 V2O3 0.12 0.29 0.00 0.11 0.00 0.00 0.08 0.00 0.63 0.50 0.48 0.00 0.13 0.23 0.16 0.00 0.00 TiO2 53.87 48.71 53.35 53.19 51.35 51.94 51.43 49.34 46.54 47.51 46.80 52.52 51.75 53.13 52.31 52.32 52.65 Nb2O5 0.00 0.00 0.12 0.00 0.07 0.13 0.19 0.00 0.10 0.06 0.08 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 ZnO 0.00 0.00 0.00 0.00 0.18 0.00 0.00 0.15 0.29 0.14 0.00 0.00 0.00 0.13 0.00 0.00 0.00 ZrO2 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.20 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 WO3 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.00 0.00 0.00 0.00 Suma ox.: 100.34 98.48 100.23 99.99 99.02 99.54 100.29 98.77 99.37 99.48 99.13 99.72 97.19 99.19 98.46 97.83 99.13 Mg2+ 0.338 0.007 0.009 0.006 0.007 0.013 0.003 0.007 0.017 0.012 0.016 0.010 0.042 0.064 0.065 0.027 0.055 Cr3+ 0.003 0.023 0.000 0.000 0.002 0.003 0.002 0.014 0.026 0.027 0.021 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 Fe2+ 0.641 1.005 0.928 0.924 0.919 0.906 0.927 0.953 0.998 0.983 1.024 0.891 0.807 0.782 0.797 0.697 0.720 Mn2+ 0.088 0.042 0.049 0.055 0.090 0.092 0.099 0.096 0.089 0.094 0.075 0.101 0.143 0.142 0.141 0.264 0.227 V3+ 0.002 0.006 0.000 0.002 0.000 0.000 0.002 0.000 0.013 0.010 0.010 0.000 0.003 0.005 0.003 0.000 0.000 Ti4+ 0.962 0.951 1.006 1.006 0.988 0.991 0.980 0.960 0.911 0.925 0.918 0.998 1.001 1.001 0.996 1.006 0.997 Nb5+ 0.000 0.000 0.001 0.000 0.001 0.001 0.002 0.000 0.001 0.001 0.001 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 Zn2+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.000 0.003 0.006 0.003 0.000 0.000 0.000 0.002 0.000 0.000 0.000 Zr4+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.003 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 W6+ 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.001 0.000 0.000 0.000 0.000 Suma kat.: 2.035 2.034 1.992 1.993 2.010 2.006 2.015 2.033 2.065 2.055 2.064 2.001 1.996 1.996 2.003 1.994 2.002 O2- 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 3.000 Ilm 60.1 95.4 94.1 93.8 90.5 89.6 90.1 90.2 90.4 90.3 91.8 88.9 81.4 79.1 79.5 70.5 71.9 Pyr 8.2 4.0 5.0 5.6 8.9 9.1 9.6 9.1 8.1 8.6 6.7 10.1 14.4 14.4 14.1 26.7 22.7 Gei 31.7 0.7 0.9 0.6 0.7 1.3 0.3 0.7 1.5 1.1 1.4 1.0 4.2 6.5 6.5 2.7 5.5 Vzorek saxothuringikumpenninikumlugikum - železnobrodské krystalinikummoldanubikum Tab. III-23 Mikrosondové analýzy a přepočty granátů ze serpentinitu z lokality Nová Ves. Přepočteno na sumu 8 kationtů a 12 aniontů. * rozpočet Fetot na Fe2+ a Fe3+ na základě stechiometrie. ** průměrný obsah H2O v granátech. Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves 56 / 1 . 57 / 1 . 58 / 1 . 63 / 1 . 64 / 1 . SiO2 42.79 42.58 42.80 42.81 42.81 Al2O3 22.72 22.84 22.76 22.51 22.38 MgO 20.68 20.75 20.73 20.58 20.45 CaO 5.08 5.03 4.91 4.90 4.88 Cr2O3 1.18 1.24 1.08 1.25 1.37 TiO2 0.22 0.19 0.22 0.25 0.24 FeO* 7.56 7.35 7.25 7.38 7.75 Fe2O3* 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 H2O - - - - MnO 0.37 0.30 0.34 0.27 0.34 Suma ox.: 100.71 100.50 100.21 100.01 100.40 Ca 0.383 0.381 0.371 0.371 0.370 Mg 2.171 2.182 2.182 2.171 2.156 Mn 0.022 0.018 0.021 0.016 0.021 Fe2+ 0.445 0.433 0.428 0.437 0.459 Suma A pozice: 3.021 3.014 3.002 2.995 3.006 Al 1.885 1.899 1.894 1.877 1.865 Fe3+ 0.000 0.006 0.000 0.000 0.000 Cr 0.066 0.069 0.060 0.070 0.077 Ti 0.012 0.010 0.011 0.013 0.013 Suma B pozice: 1.963 1.984 1.965 1.960 1.955 Si 3.014 3.004 3.022 3.029 3.028 H+ - - - - - O2- 12.000 12.000 12.000 12.000 12.000 Suma kat.: 7.998 8.002 7.989 7.984 7.989 Alm 14.3 13.8 13.8 14.1 14.7 Pyr 69.6 69.8 70.6 70 69.1 Gro 12.3 12.2 12 12 11.9 Spe 0.7 0.6 0.7 0.5 0.7 Uva 3.2 3.3 2.9 3.4 3.7 And 0 0.3 0 0 0 Vzorek moldanubikum Tab. III-24 Celkový chemismus artefaktů. Skupina Označení Název lokality Analýza hm. % SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum 1 218 Tešetice-Kyjovice (L1138) ACME 39.89 2.98 7.83 34.26 1.76 0.10 0.05 0.09 0.03 0.11 0.31 11.80 99.21 1 218 Tešetice-Kyjovice (L1138) XRF 36.40 4.16 7.44 34.58 0.34 0.00 0.06 0.06 0.00 0.12 0.55 - 83.71 1 11 Mikulovice XRF 43.59 5.74 8.09 36.11 0.58 0.00 0.19 0.00 0.44 0.00 0.28 - 95.03 1 12 Brno-Líšeň XRF 41.90 7.27 10.42 34.51 0.42 0.00 0.10 0.00 0.59 0.00 0.00 - 95.21 1 13 Brno-Líšeň XRF 41.95 6.94 7.04 35.14 2.36 0.00 0.34 0.00 2.59 0.00 0.52 - 96.88 1 24 Křepice XRF 40.12 3.34 4.26 35.62 0.49 0.00 0.13 0.92 0.56 0.00 0.14 - 85.57 1 27 Brno-Líšeň XRF 41.23 6.52 9.43 36.82 1.77 0.00 0.12 1.09 0.44 0.11 0.16 - 97.71 1 65 Boškůvky XRF 40.69 5.20 8.47 36.76 2.10 0.00 0.17 0.00 0.42 0.00 0.33 - 94.13 1 71 Jevišovice (Starý zámek) XRF 39.62 4.10 9.99 36.61 0.93 0.00 0.09 0.00 1.90 0.00 0.39 - 93.63 1 78 Brno-Líšeň XRF 41.92 6.47 10.37 38.70 0.08 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.28 - 97.82 1 79 Brno-Líšeň XRF 43.21 6.80 10.70 38.44 0.21 0.00 0.02 0.00 0.34 0.19 0.00 - 99.91 1 87 Brňany XRF 40.93 4.81 9.65 33.32 0.49 0.00 0.13 0.00 0.33 0.00 0.00 - 89.66 1 102 Brno-Líšeň XRF 43.09 1.99 6.07 38.92 0.10 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 0.45 - 90.71 1 111 Brno-Líšeň (Staré Zámky) XRF 40.22 6.49 11.23 35.87 1.82 0.00 0.06 0.00 1.69 0.00 0.00 - 97.38 1 114 Kostelany XRF 40.20 5.89 10.01 36.69 0.27 0.00 0.06 0.00 0.56 0.23 0.00 - 93.91 1 120 Holštějn XRF 40.31 3.24 7.19 36.89 1.59 0.00 0.12 0.00 0.47 0.00 0.00 - 89.81 1 124 Brno-Líšeň XRF 41.70 4.15 9.68 42.67 0.03 0.00 0.08 0.00 0.32 0.28 0.78 - 99.70 1 140 Moravské Budějovice XRF 37.97 7.55 14.82 32.71 0.38 0.00 0.19 0.00 0.99 0.22 0.25 - 95.07 1 142 Tasov XRF 40.68 5.49 6.71 34.93 0.47 0.00 0.10 0.00 0.48 0.00 0.00 - 88.85 1 149 Křepice XRF 37.11 2.88 5.21 35.02 0.40 0.00 0.06 0.00 0.65 0.00 0.51 - 81.83 1 150 Křepice XRF 39.59 5.12 8.76 35.68 0.85 0.00 0.05 0.00 0.54 0.00 1.02 - 91.61 1 156 Jevišovice XRF 39.31 2.90 3.22 25.74 2.43 0.00 0.09 0.00 0.92 0.00 0.00 - 74.61 1 157 Velešovice XRF 40.17 4.45 7.64 35.32 0.34 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.00 - 87.95 1 176 Jevišovice XRF 42.82 3.75 7.38 42.93 0.25 0.00 0.00 0.00 0.39 0.00 0.31 - 97.83 1 182 Vedrovice XRF 40.94 4.09 6.91 32.70 1.37 0.00 0.11 0.00 1.89 0.00 0.00 - 88.01 1 188 Grešlové Mýto XRF 40.45 5.71 8.41 34.55 0.61 0.00 0.06 0.00 0.47 0.20 1.55 - 92.02 2 2 Nivnice-Padělky XRF 43.78 6.69 7.04 36.19 1.37 0.00 0.10 3.64 0.00 0.00 0.29 - 99.10 2 9 Podivín XRF 39.28 4.08 6.43 37.48 0.81 0.00 0.18 3.70 0.33 0.00 0.00 - 92.29 2 14 Marefy XRF 41.95 5.42 6.03 38.54 0.39 0.00 0.31 2.90 0.00 0.37 0.87 - 96.79 2 21 Bohušice XRF 40.45 5.52 5.94 35.12 0.11 0.00 0.18 1.33 0.19 0.09 0.22 - 89.15 2 23 Dřevohostice XRF 44.79 3.59 6.27 41.76 0.08 0.00 0.15 1.26 0.31 0.07 0.42 - 98.71 2 28 Boskovštějn XRF 41.22 4.74 5.46 34.97 0.18 0.00 0.14 1.01 0.21 0.05 0.20 - 88.18 2 29 Boskovštějn XRF 38.57 5.83 9.23 35.46 1.13 0.00 0.11 1.23 0.38 0.06 0.33 - 92.33 2 38 Grešlové Mýto XRF 41.37 2.70 4.06 37.85 0.32 0.00 0.02 0.00 0.33 0.00 0.53 - 87.18 2 43 Ctidružice XRF 41.86 8.62 8.57 37.30 1.37 0.00 0.18 0.00 0.36 0.00 0.00 - 98.27 2 47 Prusinovice XRF 40.63 4.01 6.56 38.62 2.39 0.00 0.17 0.00 0.31 0.23 0.32 - 93.24 2 48 Prusinovice XRF 42.53 4.60 7.28 38.72 0.27 0.00 0.15 0.00 0.35 0.34 0.37 - 94.61 2 63 Blazice XRF 42.77 4.79 7.42 37.52 0.54 0.00 0.16 0.00 0.53 0.00 0.45 - 94.17 2 67 Němčičky XRF 44.51 4.39 7.48 39.86 0.21 0.00 0.09 0.00 0.28 0.00 0.56 - 97.38 2 70 Habrovany u Vyškova XRF 45.57 3.55 5.07 43.33 0.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.48 - 98.19 2 72 Sivice XRF 38.23 3.86 7.84 35.33 0.61 0.00 0.11 0.00 0.85 0.22 0.42 - 87.47 2 77 Kostelec u Holešova XRF 41.27 5.33 10.18 38.70 0.12 0.00 0.17 0.00 0.35 0.00 0.00 - 96.13 2 81 Jaroměřice XRF 44.54 5.12 4.10 36.80 0.31 0.00 0.12 0.00 0.57 0.00 0.00 - 91.57 2 82 Slížany XRF 44.46 5.47 5.99 38.63 0.39 0.00 0.21 0.00 0.32 0.00 0.00 - 95.47 2 88 Rašovice XRF 44.85 4.51 7.48 39.13 2.31 0.00 0.07 0.00 0.00 0.00 0.42 - 98.77 2 98 Radslavice XRF 42.31 5.88 7.16 31.15 0.78 0.00 0.36 0.00 0.47 0.00 0.51 - 88.62 2 99 Biskupice XRF 40.95 6.76 5.65 33.96 0.45 0.00 0.32 0.00 0.33 0.00 0.00 - 88.42 2 100 Oslavany XRF 42.23 4.31 6.85 39.43 0.08 0.00 0.06 0.00 0.39 0.00 0.62 - 93.97 2 104 Popovice u Rapotic XRF 42.07 5.25 9.65 39.64 0.26 0.00 0.12 0.00 0.46 0.00 0.46 - 97.91 2 105 Zlobice XRF 40.64 3.09 5.98 36.44 0.63 0.00 0.19 0.00 0.87 0.00 0.32 - 88.16 2 107 Rudlice XRF 39.80 5.01 6.64 30.33 0.42 0.00 0.14 0.00 0.47 0.00 0.00 - 82.81 2 109 Radslavice u Vyškova XRF 37.89 5.74 8.84 31.61 1.82 0.00 0.10 0.00 0.69 0.00 0.32 - 87.02 2 115 Znojmo XRF 41.62 5.44 8.61 32.89 1.40 0.00 0.08 0.00 0.23 0.00 0.56 - 90.83 2 116 Napajedla XRF 41.61 4.70 8.45 33.14 1.18 0.00 0.45 0.00 0.75 0.00 0.56 - 90.84 2 117 Týn nad Bečvou XRF 46.42 6.73 7.08 37.07 0.00 0.00 0.50 0.00 0.00 0.00 0.00 - 97.79 2 118 Lipník nad Bečvou XRF 40.99 6.07 6.88 28.86 0.16 0.00 0.52 0.00 0.32 0.00 0.37 - 84.17 2 119 Lipník nad Bečvou XRF 42.71 4.81 7.11 32.40 0.33 0.00 0.17 0.00 0.86 0.21 0.29 - 88.89 2 121 Blazice XRF 37.05 4.33 8.08 33.80 0.88 0.00 0.23 0.00 0.45 0.00 0.44 - 85.27 2 128 Střelice XRF 41.45 7.77 9.80 28.64 0.06 0.00 0.13 0.00 0.20 0.00 0.57 - 88.62 2 129 Střelice XRF 40.24 7.98 10.16 25.80 0.46 0.00 0.17 0.00 0.31 0.00 0.49 - 85.61 2 130 Luleč XRF 44.70 3.17 4.94 42.51 0.25 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.73 - 96.36 2 133 Kravsko XRF 37.50 2.99 7.11 39.82 0.54 0.00 0.08 0.00 0.28 0.00 0.38 - 88.70 2 135 Osek nad Bečvou XRF 37.63 5.68 5.17 24.92 0.83 0.00 0.46 0.00 0.86 0.00 0.29 - 75.84 2 145 Velehrad XRF 33.93 2.88 8.35 32.31 0.21 0.00 0.08 0.00 0.33 0.25 0.72 - 79.06 2 148 Veselíčko XRF 43.00 3.54 4.99 34.74 0.14 0.00 0.09 0.00 0.00 0.00 0.00 - 86.50 2 159 Stará Ves U Přerova XRF 42.54 3.66 8.20 25.11 1.66 0.00 0.13 0.00 1.90 0.58 0.90 - 84.68 2 167 Veselíčko XRF 36.20 4.67 6.47 32.88 0.17 0.00 0.18 0.00 0.27 0.00 1.12 - 81.97 2 178 Prusinovice XRF 41.57 3.17 7.23 35.35 0.39 0.00 0.31 0.00 0.45 0.00 0.45 - 88.93 2 197 Dřevohostice XRF 42.95 5.89 7.71 33.84 0.62 0.00 0.58 0.00 0.49 0.00 0.00 - 92.08 2 198 Dřevohostice XRF 42.89 4.41 5.90 35.09 0.21 0.00 0.15 0.00 0.28 0.00 0.70 - 89.62 2 199 Pavlovice u Přerova XRF 38.14 4.21 7.83 30.67 1.36 0.00 0.46 0.00 0.39 0.23 0.85 - 84.14 2 200 Hluboké Mašůvky XRF 42.65 4.48 5.39 34.67 0.35 0.00 0.18 0.00 0.31 0.00 0.00 - 88.02 2 202 Bučovice XRF 38.93 3.60 5.70 29.60 2.40 0.00 0.14 0.00 0.51 0.00 0.34 - 81.22 2 256 Zdětín XRF 41.75 3.96 7.59 31.55 0.78 0.00 0.17 0.05 0.42 0.07 0.29 - 86.63 2 AD67 Plenkovice PGAA 39.77 2.81 7.62 36.26 1.54 - - 0.05 - 0.12 0.36 11.24 99.79 2 AD70 Grešlové Mýto PGAA 40.93 1.73 7.54 37.19 0.13 - - 0.02 - 0.12 0.32 11.78 99.75 Tab. III-24 Pokračování. Skupina Označení Název lokality Analýza SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum 3 6 Dolní Němčí-Kráčina za Kapličkou XRF 44.42 6.10 8.43 38.46 0.05 0.00 0.19 0.00 0.24 0.00 0.75 - 98.63 3 37 Grešlové Mýto XRF 37.65 5.72 6.96 30.34 1.02 0.00 0.22 0.00 0.36 0.00 0.00 - 82.26 3 64 Slavíkovice u Rousínova XRF 39.33 2.77 5.68 35.00 1.46 0.00 0.24 0.00 0.42 0.00 0.47 - 85.37 3 74 Drnovice XRF 38.59 6.20 6.86 34.48 0.87 0.00 0.26 0.00 1.33 0.00 0.28 - 88.87 3 75 Luleč XRF 41.36 4.69 6.47 38.48 0.80 0.00 0.06 0.00 0.43 0.00 0.77 - 93.07 3 96 Brno-Líšeň XRF 44.31 4.17 8.64 40.01 0.16 0.00 0.11 0.00 0.38 0.00 0.00 - 97.77 3 108 Biskupice XRF 40.52 3.75 4.09 37.12 0.80 0.00 0.20 0.00 0.33 0.00 0.31 - 87.12 3 110 Břestek XRF 40.25 3.24 8.13 36.42 0.15 0.00 0.07 0.00 0.00 0.00 0.98 - 89.24 3 113 Kotvrdovice XRF 41.11 3.07 5.44 36.38 0.96 0.00 0.24 0.00 0.52 0.25 0.64 - 88.62 3 134 Lideřovice XRF 38.25 2.35 4.92 34.54 0.56 0.00 0.10 0.00 0.00 0.00 0.42 - 81.14 3 138 Znojmo XRF 37.10 5.83 5.10 36.34 0.45 0.00 0.08 0.00 0.54 0.00 0.00 - 85.44 3 152 Křepice XRF 41.49 5.40 6.48 36.78 0.88 0.00 0.14 0.00 0.40 0.00 0.00 - 91.57 3 164 Hradisko u Krnova XRF 41.66 5.87 8.00 35.09 0.29 0.00 0.22 0.00 0.56 0.00 0.88 - 92.56 3 165 Přeskače XRF 42.61 2.70 8.04 42.89 0.19 0.00 0.03 0.00 0.35 0.00 0.51 - 97.32 3 166 Luleč XRF 41.44 4.50 7.41 35.48 0.25 0.00 0.12 0.00 0.32 0.00 0.53 - 90.05 3 171 Strážnice XRF 40.57 4.00 6.29 39.50 0.33 0.00 0.08 0.00 0.54 0.00 0.42 - 91.72 3 258 Prostějov XRF 39.04 3.31 7.10 34.25 1.76 0.00 0.11 0.02 1.46 0.57 0.20 - 87.82 4 1 Slavkov u Uherského BroduPadělský mlýn XRF 40.12 6.04 6.24 39.52 0.07 0.00 0.14 0.00 0.00 0.00 0.88 - 93.01 4 4 Dolní Němčí-Průhon XRF 42.99 3.69 6.55 41.79 0.00 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.64 - 95.70 4 91 Drásov XRF 44.85 5.12 4.06 36.66 0.21 0.00 0.14 0.00 0.30 0.00 0.32 - 91.65 4 122 Kobeřice XRF 39.26 3.35 6.55 34.71 0.44 0.00 0.08 0.00 0.38 0.00 0.31 - 85.07 4 162 Ostrožská Lhota XRF 43.73 3.99 4.85 36.66 0.64 0.00 0.13 0.00 0.99 0.00 0.00 - 90.99 4 163 Letonice XRF 41.60 5.11 5.54 35.20 0.27 0.00 0.45 0.00 0.24 0.00 0.00 - 88.41 4 192 Křenovice XRF 42.32 4.45 4.39 35.55 1.55 0.00 0.22 0.00 0.40 0.00 0.00 - 88.88 4 205 Slovensko XRF 44.40 2.92 7.38 38.29 0.08 0.00 0.18 0.00 0.25 0.00 0.00 - 93.50 5 15 Jiřice-Žlíbek XRF 34.99 3.96 6.63 27.91 0.55 0.00 0.24 0.00 0.46 0.00 0.00 - 74.73 5 18 Mikulovice XRF 41.85 2.51 5.99 39.43 0.61 0.00 0.08 0.92 0.30 0.12 0.66 - 92.47 5 19 Jiřice u Jevišovic XRF 44.28 4.20 5.73 42.62 0.46 0.00 0.17 0.80 0.42 0.00 0.12 - 98.81 5 22 Bohušice XRF 40.32 3.48 6.61 39.88 0.03 0.00 0.11 1.14 0.17 0.06 0.15 - 91.95 5 41 Křepice XRF 43.93 3.41 5.73 38.07 0.09 0.00 0.06 0.00 0.29 0.00 0.47 - 92.05 5 49 Ondratice XRF 39.34 9.21 11.02 24.42 0.55 0.00 0.20 0.00 0.76 0.50 0.31 - 86.31 5 61 Jevišovice XRF 42.25 3.69 5.58 34.17 0.56 0.00 0.07 0.00 0.91 0.00 0.00 - 87.23 5 62 Jevišovice XRF 40.45 5.25 7.99 37.55 1.24 0.00 0.12 0.00 0.87 0.00 0.34 - 93.81 5 66 Dolní Dubňany XRF 40.71 4.55 5.93 36.31 0.39 0.00 0.20 0.00 0.35 0.00 0.00 - 88.43 5 103 Brno-Líšeň XRF 37.41 7.86 9.25 28.94 0.27 0.00 0.26 0.00 0.32 0.00 0.48 - 84.79 5 106 Strání XRF 39.26 5.76 11.26 35.85 0.26 0.00 0.11 0.00 0.40 0.21 0.65 - 93.75 5 123 Biskupice XRF 38.41 5.24 6.87 29.55 2.68 0.00 0.18 0.00 0.71 0.00 0.38 - 84.02 5 139 Veselí nad Moravou XRF 36.26 4.09 7.24 26.16 1.60 0.00 0.30 0.00 0.63 0.00 0.37 - 76.65 5 147 Nimpšov XRF 37.83 4.44 11.49 34.44 0.38 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.48 - 89.06 5 153 Vyškovsko XRF 39.12 6.42 7.17 30.26 0.42 0.00 0.29 0.00 0.48 0.00 0.00 - 84.17 5 160 Býškovice XRF 39.09 4.46 8.89 35.42 0.36 0.00 0.12 0.00 0.73 0.00 0.54 - 89.61 5 161 Milonice u Vyškova XRF 39.26 2.83 3.22 37.49 0.15 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.00 - 82.99 5 169 Velké Mašovice XRF 38.77 5.33 5.88 33.14 0.22 0.00 0.20 0.00 0.24 0.00 0.41 - 84.20 5 170 Příbor XRF 36.80 3.80 9.49 34.35 0.30 0.00 0.13 0.00 0.28 0.00 0.00 - 85.15 5 179 Letošov XRF 37.78 8.01 7.00 23.78 0.47 0.00 0.57 0.00 0.47 0.00 0.00 - 78.08 5 180 Sivice XRF 31.86 4.25 9.36 28.12 2.22 0.00 0.37 0.00 3.95 0.00 0.81 - 80.95 5 183 Vevčice XRF 38.81 5.04 7.79 22.95 0.62 0.00 0.44 0.00 0.51 0.00 0.00 - 76.17 5 186 Pěnčín XRF 35.22 7.24 11.50 23.80 1.53 0.00 0.34 0.00 0.70 0.00 0.00 - 80.34 5 187 Újezd u Hrotovic XRF 38.70 4.28 6.96 31.52 0.54 0.00 0.14 0.00 0.81 0.00 0.00 - 82.96 5 193 Znojmo XRF 33.48 8.70 10.21 23.41 1.63 0.00 0.36 4.92 0.87 0.00 0.83 - 84.41 5 195 Tvořihráz XRF 34.07 5.76 13.38 28.71 0.88 0.00 0.26 0.00 0.41 0.00 0.72 - 84.19 5 196 Loukov XRF 38.53 4.80 7.59 28.90 0.77 0.00 0.34 0.00 0.54 0.00 0.00 - 81.47 5 257 Syrovice XRF 34.26 3.84 6.25 28.44 8.25 0.00 0.09 0.08 0.10 0.10 0.20 - 81.61 6 32 Vedrovice 2 XRF 38.32 3.95 7.48 30.18 0.46 0.00 0.06 0.35 0.25 0.11 0.32 - 81.48 6 33 Vedrovice 1 XRF 34.94 3.48 7.60 30.56 0.52 0.00 0.07 0.04 0.29 0.12 0.38 - 78.00 6 34 Kosíř XRF 38.85 6.37 10.17 41.10 0.40 0.00 0.22 1.41 0.80 0.10 0.21 - 99.63 6 35 Kramolín XRF 42.32 5.53 8.40 40.27 0.92 0.00 0.12 1.47 1.47 0.08 0.33 - 100.91 6 36 Nová Ves XRF 42.00 4.96 8.20 40.16 0.60 0.00 0.09 0.05 0.57 0.13 0.28 - 97.04 6 46 Bojanovice XRF 45.72 5.88 8.48 40.02 0.11 0.00 0.22 0.00 0.33 0.00 0.42 - 101.18 6 80 Jaroměřice XRF 36.87 7.63 8.46 30.51 0.75 0.00 0.08 0.00 0.51 0.25 1.29 - 86.34 6 93 Malý Dešov XRF 38.35 5.66 7.87 31.13 1.08 0.00 0.21 0.00 0.52 0.00 0.11 - 84.93 6 146 Rozdrojovice XRF 38.19 3.73 7.54 36.95 0.19 0.00 0.02 0.00 0.27 0.00 0.00 - 86.89 6 155 Němčičky XRF 42.74 6.09 7.44 38.93 0.19 0.00 0.04 0.00 0.56 0.00 0.00 - 95.99 7 112 Tvarožná XRF 42.72 4.81 6.18 39.00 0.68 0.00 0.12 0.00 0.00 0.00 0.00 - 93.51 7 173 Kobeřice XRF 43.23 4.10 5.91 39.90 0.12 0.00 0.00 0.00 0.46 0.00 0.31 - 94.03 7 203 Tešetice-Kyjovice (L4511) XRF 36.63 4.94 7.58 31.44 3.20 0.00 0.05 0.00 0.41 0.00 0.48 - 84.73 7 204 Ivanovce XRF 40.73 3.82 4.35 33.56 0.07 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 - 82.59 7 217 Tešetice-Kyjovice (L1147) XRF 36.24 3.20 7.78 31.67 1.10 0.00 0.13 0.04 0.30 0.12 0.54 - 81.12 7 AD74 Znojmo-hrad PGAA 37.85 2.47 14.56 31.29 3.04 0.06 - 0.08 - 0.20 0.70 9.51 99.75 8 3 Slavkov u Uherského Brodu- Nivnice XRF 39.51 4.06 6.04 42.68 0.02 0.00 0.07 0.00 0.00 0.00 0.28 - 92.65 8 90 Znojmo XRF 40.65 3.16 8.90 39.21 0.35 0.00 0.04 0.00 0.57 0.00 0.68 - 93.56 8 95 Ctidružice XRF 44.90 5.47 5.82 39.93 0.09 0.00 0.21 0.00 0.27 0.00 0.47 - 97.16 8 125 Brno-Líšeň XRF 39.60 2.93 6.91 37.86 0.53 0.00 0.06 0.00 0.00 0.00 0.00 - 87.89 8 154 Vyškovsko XRF 39.19 2.45 4.14 38.85 0.97 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 - 85.60 8 158 Popůvky XRF 39.20 3.12 7.64 39.87 0.08 0.00 0.04 0.00 0.00 0.00 0.34 - 90.29 Tab. III-24 Pokračování - stopové prvky (artefakty s hodnotami pod detekčním limitem nejsou uvedeny). ppm Ni Nb Ta Zr Hf Y La Ce Pr Nd Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu Tešetice-Kyjovice (L1138) ACME 1439 1.50 <0,1 9.30 <0.1 2.40 1.80 3.00 0.34 1.40 0.28 0.09 0.29 0.05 0.33 0.07 0.20 0.03 0.22 0.04 Brno-Líšeň XRF 82.00 Brno-Líšeň XRF 12.00 Křepice XRF 327 826 2651 Brno-Líšeň XRF 7.00 4.00 537 1591 Brno-Líšeň XRF 14.00 Brno-Líšeň XRF 16.00 Brno-Líšeň (Staré Zámky) XRF 25.00 Kostelany XRF 20.00 Moravské Budějovice XRF 15.00 Bohušice XRF 5.00 284 763 2343 Dřevohostice XRF 2.00 2.00 306 812 2342 Boskovštějn XRF 3.00 687 1659 Boskovštějn XRF 2.00 2.00 272 634 1904 Týn nad Bečvou XRF 60 17 Lipník nad Bečvou XRF 40 Veselíčko XRF 21 Dřevohostice XRF 31 Mikulovice XRF 277 867 2584 Jiřice u Jevišovic XRF 700 2022 Bohušice XRF 611 2011 Strání XRF 12 Pěnčín XRF 43 Vedrovice 2 XRF 1745 0 645 Vedrovice 1 XRF 1463 0 543 Kosíř XRF 2 12 2 2 Kramolín XRF 7 290 767 2563 ppm AnalýzaNázev lokality Tab. III-25 Celkový chemismus serpentinitů z potenciálních zdrojových oblastí. Jednotka Název lokality Analýza hm. % SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Tąpadła 1 ACME 41.24 1.20 8.16 36.30 0.03 <0.01 0.01 <0.01 0.02 0.07 0.46 11.60 99.38 Tąpadła 2 ACME 42.67 0.65 6.26 37.24 0.03 <0.01 <0.01 <0.01 0.01 0.08 0.34 11.90 99.39 Tąpadła 3 ACME 41.94 0.76 8.40 36.11 0.04 <0.01 <0.01 <0.01 0.00 0.06 0.35 11.50 99.42 Jańska Góra 1 ACME 40.99 0.67 10.10 35.43 0.05 <0.01 0.02 <0.01 0.02 0.06 0.40 11.40 99.40 Gogołów ACME 40.43 1.07 8.30 37.08 0.02 <0.01 <0.01 <0.01 <0.01 0.08 0.21 11.90 99.37 Wiry ACME 38.48 0.60 7.16 36.93 0.49 <0.01 <0.01 <0.01 <0.01 0.13 0.27 15.00 99.37 Tąpadła 3 XRF 41.01 0.93 8.74 36.27 0.19 0.00 0.00 0.00 0.00 0.10 0.36 - 87.60 Jordanów XRF 42.64 1.19 6.30 35.44 0.17 0.00 0.03 0.02 0.00 0.06 0.30 - 86.15 Jańska Góra XRF 40.09 0.88 6.34 33.53 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 0.04 0.14 - 81.07 Gogołów XRF 39.06 1.70 8.12 36.16 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 - 85.04 Tąpadła 2 XRF 41.05 0.00 4.72 24.11 1.49 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 - 71.37 Wiry XRF 38.42 1.06 6.71 39.10 0.35 0.00 0.00 0.00 0.00 0.09 0.23 - 85.96 Braszowice ACME 41.41 1.40 7.78 42.12 0.13 <0.01 <0.01 0.01 0.01 0.11 0.52 5.50 99.28 Brzeznica ACME 40.91 1.36 9.28 35.61 0.17 <0.01 <0.01 0.02 0.01 0.11 0.42 11.30 99.40 Brźeznica XRF 36.22 2.03 9.20 37.06 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.11 0.35 - 84.97 Braszowice XRF 41.63 1.31 7.66 42.42 0.19 0.00 0.00 0.00 0.00 0.12 0.57 - 93.90 Szklary ACME 45.18 0.92 8.65 37.48 1.48 0.03 0.01 <0.01 <0.01 0.11 0.39 4.80 99.35 Sklary XRF 45.53 1.49 7.17 38.31 1.54 0.00 0.00 0.02 0.00 0.13 0.13 - 94.32 Skorošice ACME 38.97 1.03 8.77 36.13 0.58 0.01 0.02 0.03 0.02 0.10 0.41 13.00 99.39 Ruda 1 ACME 42.92 1.11 8.41 35.46 0.04 <0.01 0.01 <0.01 <0.01 0.07 0.54 10.50 99.39 Ruda 1 XRF 43.58 1.09 4.23 40.66 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 - 89.56 Louznice ACME 37.65 5.04 16.14 25.04 3.67 0.06 0.04 1.12 0.14 0.18 0.21 10.10 99.50 Loužnice XRF 36.40 6.24 14.40 25.47 3.99 0.00 0.00 0.00 0.37 0.00 0.00 - 86.87 Alšovice XRF 37.54 6.74 15.56 27.52 2.79 0.00 0.06 0.00 0.23 0.25 0.00 - 90.69 Klíčnov XRF 35.74 5.49 14.08 33.36 2.67 0.00 0.00 0.00 0.47 0.00 0.00 - 91.82 Mnichov 1 ACME 40.16 0.72 8.05 36.44 0.03 <0.01 <0.01 0.02 0.03 0.12 0.39 13.20 99.38 Mnichov 2 ACME 38.67 1.71 8.84 35.82 0.03 <0.01 <0.01 0.04 <0.01 0.08 0.42 13.50 99.38 Mnichov 1 XRF 38.80 1.89 7.61 36.99 0.03 0.00 0.02 0.00 0.00 0.00 0.34 - 85.68 saxothuringikum Hohenstein-Ernstthal 2 XRF 37.56 2.32 3.83 35.95 0.52 0.00 0.05 0.00 0.00 0.00 0.00 - 80.23 Kutná Hora ACME 38.24 2.30 7.97 35.03 1.23 0.02 0.03 0.03 0.02 0.11 0.44 13.70 99.39 Kutná Hora XRF 43.43 2.84 8.94 42.25 0.43 0.00 0.04 0.00 0.00 0.10 0.12 - 98.14 Hrubšice XRF 38.24 1.62 7.82 37.18 1.99 0.00 0.08 0.00 0.00 0.00 0.51 - 87.43 Černín ACME 39.24 0.76 7.77 34.97 0.77 0.02 0.01 0.02 0.03 0.08 0.35 15.10 99.40 Žďár n. S. ACME 39.87 1.12 8.92 35.36 0.28 <0.01 <0.01 <0.01 0.01 0.12 0.49 13.00 99.42 Chotěboř ACME 40.05 2.31 8.41 33.20 1.40 0.11 0.02 0.04 0.01 0.11 0.36 13.10 99.43 Chotěboř XRF 37.62 3.87 7.86 34.74 1.61 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.38 - 86.06 Bernstein 1 ACME 40.28 1.34 9.35 34.37 0.07 <0.01 <0.01 0.04 0.02 0.09 0.34 13.20 99.41 Bernstein 2 ACME 32.96 6.71 17.14 26.83 1.03 0.02 0.03 3.85 0.05 0.48 0.19 10.00 99.45 Bernstein 2 XRF 31.21 7.02 13.66 28.42 1.06 0.00 0.00 6.09 0.00 0.05 0.00 - 87.51 bohemikum kutnohorské krystalinikum moldanubikum pennikum lugikum Tab. III-25 Pokračování – stopové prvky. Jednotka Název lokality Analýza ppm Ni Nb Ta Zr Hf Y La Ce Pr Nd Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu Tąpadła 1 ACME 1436 1.10 0.00 4.70 0.20 0.20 0.30 0.50 0.08 < 0.03 0.06 0.03 0.08 0.03 0.07 0.03 0.06 0.03 0.07 0.03 Tąpadła 2 ACME 1553 0.80 0.30 1.20 0.10 0.70 0.30 0.40 0.06 < 0.03 0.05 0.03 0.09 0.02 0.07 0.03 0.08 0.03 0.07 0.03 Tąpadła 3 ACME 1584 0.60 0.00 1.20 0.00 0.30 0.60 0.50 0.13 0.50 0.08 0.03 0.09 0.03 0.08 0.03 0.04 0.02 0.09 0.02 Jańska Góra 1 ACME 1792 0.70 0.20 3.30 0.10 0.40 0.40 0.40 0.08 0.00 0.08 0.03 0.09 0.02 0.09 0.02 0.07 0.02 0.10 0.02 Gogołów ACME 1618 < 0.1 < 0.1 0.70 < 0.1 < 0.1 0.20 < 0.01 < 0.02 < 0.3 < 0.05< 0.02 < 0.05 < 0.01< 0.05 < 0.02< 0.03 < 0.01< 0.05 < 0.01 Wiry ACME 1237 < 0.1 < 0.1 0.60 < 0.1 < 0.1 0.10 < 0.01 < 0.02 < 0.3 < 0.05< 0.02 < 0.05 < 0.01< 0.05 < 0.02< 0.03 < 0.01< 0.05 < 0.01 Tąpadła 3 XRF Jordanów XRF Jańska Góra XRF 4.00 Gogołów XRF Tąpadła 2 XRF Wiry XRF Braszowice ACME 1962 < 0.1 < 0.1 0.70 < 0.1 < 0.1 < 0.1 < 0.1 < 0.02 < 0.3 < 0.05< 0.02 < 0.05 0.00 < 0.05 < 0.02< 0.03 < 0.01 0.07 < 0.01 Brzeznica ACME 1246 < 0.1 < 0.1 0.50 < 0.1 0.30 0.50 0.40 0.02 < 0.3 < 0.05< 0.02 0.05 0.00 0.07 < 0.02< 0.03 < 0.01 0.06 < 0.01 Brźeznica XRF Braszowice XRF Szklary ACME 1818 < 0.1 < 0.1 0.50 < 0.1 0.30 0.20 0.10 < 0.02 < 0.3 < 0.05 0.03 < 0.05 0.00 < 0.05 < 0.02< 0.03 < 0.01< 0.05 < 0.01 Sklary XRF Skorošice ACME 2265 0.20 < 0.1 1.10 < 0.1 0.60 0.30 0.50 0.06 < 0.3 0.10 0.04 0.13 0.02 0.09 0.03 0.08 0.02 0.10 0.02 Ruda 1 ACME 2030 0.30 0.10 0.60 < 0.1 0.20 0.20 0.10 0.03 < 0.3 < 0.05< 0.02 0.05 0.01 < 0.05 < 0.02 0.04 0.01 < 0.05 0.02 Ruda 1 XRF Louznice ACME 1079 8.70 0.50 53.60 1.30 7.50 6.00 12.40 1.68 7.20 1.84 0.58 1.93 0.30 1.55 0.28 0.74 0.09 0.65 0.08 Loužnice XRF 44.00 Alšovice XRF 26.00 Klíčnov XRF 59.00 Mnichov 1 ACME 2008 0.40 < 0.1 1.60 0.10 0.50 0.30 0.40 0.06 < 0.3 0.06 0.02 0.08 0.02 0.10 0.02 0.08 0.02 0.08 0.02 Mnichov 2 ACME 2132 0.60 0.10 2.80 < 0.1 0.50 0.30 0.30 0.05 < 0.3 0.06 0.02 0.08 0.02 0.12 0.03 0.07 0.02 0.12 0.02 Mnichov 1 XRF saxothuringikum Hohenstein-Ernstthal 2 XRF Kutná Hora ACME 1926 0.80 0.10 8.10 0.30 1.00 0.70 0.90 0.11 0.50 0.11 0.03 0.14 0.03 0.21 0.04 0.13 0.03 0.17 0.04 Kutná Hora XRF Hrubšice XRF Černín ACME 2318 0.40 < 0.1 2.70 < 0.1 1.50 0.80 1.90 0.29 1.30 0.31 0.07 0.28 0.04 0.27 0.05 0.14 0.03 0.23 0.04 Žďár n. S. ACME 1986 0.30 < 0.1 1.70 < 0.1 0.30 0.20 0.20 0.04 < 0.3 0.05 0.02 0.06 0.01 0.06 0.00 0.05 0.02 0.07 0.02 Chotěboř ACME 1986 0.20 < 0.1 7.20 0.30 1.30 0.20 0.20 0.04 < 0.3 0.09 0.04 0.19 0.03 0.24 0.05 0.15 0.03 0.18 0.04 Chotěboř XRF Bernstein 1 ACME 2367 0.80 0.30 4.50 < 0.1 1.30 0.60 0.70 0.13 0.50 0.14 0.16 0.19 0.04 0.19 0.04 0.15 0.03 0.17 0.03 Bernstein 2 ACME 796 5.50 0.40 68.20 2.40 22.90 1.10 3.50 0.84 5.80 2.83 0.80 4.00 0.71 5.12 1.01 2.77 0.41 2.42 0.31 Bernstein 2 XRF 129 54.00 bohemikum kutnohorské krystalinikum moldanubikum penninikum lugikum Poznámka: u analýzy XRF jsou výsledky s hodnotou nula pod mezí detekce použité metody Tab. III-26 Analýzy serpentinitů a peridotitů z potenciálních zdrojových lokalit získané z literatury. ppm Literatura Název lokality Analýza SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Ni Gunia (1987) Braszowice-Brźeznica lit. 36.55 1.05 4.85 34.70 4.81 0.08 0.19 0.10 0.00 0.18 0.00 18.45 100.96 Gunia (1987) Braszowice-Brźeznica lit. 42.26 4.23 10.19 31.24 5.05 0.49 0.34 0.63 0.00 0.41 0.00 4.52 99.36 Gunia (1987) Braszowice-Brźeznica lit. 35.24 1.90 7.90 27.17 8.82 0.22 0.09 0.33 0.00 0.17 0.00 18.73 100.57 Gunia (2000) Szklary lit. 41.43 0.69 8.63 39.60 1.60 0.00 0.07 0.05 0.00 0.12 0.35 0.17 100.25 2187 Němec – Němcová (1974) Velké Vrbno/Harbichstein 1 lit. 39.20 2.44 7.41 37.74 0.73 0.00 0.00 0.00 0.06 0.06 0.00 11.23 98.87 Němec – Němcová (1974) Velké Vrbno/Harbichstein 2 lit. 55.07 2.24 7.91 21.10 7.70 0.65 0.23 0.00 0.02 0.09 0.00 4.60 99.61 Němec – Němcová (1974) Velké Vrbno/Harbichstein 3 lit. 38.94 3.46 8.42 34.47 1.30 0.84 0.08 0.10 0.14 0.13 0.22 12.16 100.26 Němec – Němcová (1974) Velké Vrbno/Harbichstein 4 lit. 38.37 1.70 7.44 37.60 1.06 0.56 0.06 0.06 0.09 0.12 0.62 11.99 99.67 Němec – Němcová (1974) Staré Město 5 lit. 36.36 2.07 9.38 36.30 1.30 1.20 0.05 0.09 0.03 0.15 0.26 112.76 199.95 Němec – Němcová (1974) Staré Město 6 lit. 32.12 15.06 9.06 29.21 0.55 0.17 0.16 0.56 0.15 0.10 0.23 12.48 99.85 Hruška – Bajer (2005) Staré Město pod Sněžníkem lit. 43.31 1.45 8.24 34.56 0.15 0.08 0.10 0.04 0.02 0.12 0.00 12.04 100.11 Klápová – Novák (1997) Chrastice lit. 39.58 1.23 7.61 37.88 0.41 0.02 0.01 0.07 0.08 0.08 0.00 12.74 99.71 Klápová – Novák (1997) Chrastice - lom lit. 38.38 0.71 7.99 38.71 0.02 0.01 0.01 0.00 0.20 0.06 0.00 13.28 99.37 Klápová – Novák (1997) Chrastice lit. 43.52 1.35 1.74 41.38 0.00 0.08 0.00 0.02 0.18 0.08 0.00 11.20 99.55 Němec – Němcová (1977a) Chrastice/Hegerhaus lit. 38.07 2.68 8.55 37.05 0.65 0.35 0.20 0.23 0.00 0.09 0.31 11.53 99.95 3054 Němec – Němcová (1977a) Chrastice/Steinbruch lit. 37.07 0.91 11.01 36.61 1.03 0.50 0.35 0.22 0.00 0.11 0.22 11.34 99.63 3308 Němec – Němcová (1977a) Vikantice lit. 38.58 2.38 8.38 36.05 0.55 0.23 0.11 0.22 0.03 0.18 0.55 12.33 99.92 4199 Němec – Němcová (1977a) Vikantice/Habartice lit. 40.88 8.07 8.47 28.16 4.08 0.42 0.17 0.25 0.05 0.10 0.06 8.96 99.80 1654 Němec – Němcová (1977a) Habartice lit. 38.71 1.55 8.00 38.53 0.70 0.45 0.10 0.02 0.00 0.09 0.23 11.06 99.57 1654 Hruška – Bajer (2005) Raškov u Rudy na Moravě 1 lit. 40.19 1.36 8.75 38.43 0.11 0.05 0.07 0.04 0.02 0.13 0.00 10.99 100.14 Hruška – Bajer (2005) Raškov u Rudy na Moravě 2 lit. 39.02 1.19 7.90 37.76 0.1 0.06 0.07 0.05 0.05 0.12 0.00 13.89 100.21 Klápová – Novák (1997) Strážnice u Rudy nad Moravou lit. 41.06 0.97 6.20 37.92 0.28 0.03 0.02 0.28 0.10 0.16 0.00 13.13 100.15 Klápová – Novák (1997) Strážnice u Rudy nad Moravou lit. 38.72 0.92 9.66 37.09 0.08 0.01 0.00 0.00 0.01 0.11 0.00 13.05 99.65 Klápová – Novák (1997) Žďár u Rudy nad Moravo lit. 39.56 0.82 8.46 37.25 0.67 0.06 0.01 0.24 0.09 0.13 0.00 12.53 99.82 Klápová – Novák (1997) Raškov lit. 38.85 0.97 8.90 38.2 0.41 0.02 0.04 0.08 0.10 0.04 0.00 12.7 100.31 Klápová – Novák (1997) Raškov lit. 38.81 0.81 8.78 38.22 0.06 0.01 0.01 0.00 0.18 0.12 0.00 13.05 100.05 Němec – Němcová (1977a) Raškov lit. 42.40 2.37 8.32 35.60 1.05 0.24 0.04 0.21 0.02 0.12 0.19 9.21 99.98 2672 Němec – Němcová (1977a) Hostice (Homolka) lit. 36.83 1.13 9.63 36.78 1.25 0.70 0.22 0.12 0.00 0.10 0.29 12.49 99.73 2418 Němec – Němcová (1977a) Bušín/Hostice lit. 39.97 1.77 9.34 37.40 0.88 0.10 0.03 0.19 0.03 0.21 0.26 9.39 99.81 3054 Hruška – Bajer (2005) Ruda n Moravě 1 lit. 38.98 1.17 8.35 37.04 0.19 0.38 0.20 0.02 0.03 0.08 0.00 13.66 100.10 Hruška – Bajer (2005) Ruda na Moravě 2 lit. 38.33 0.51 10.24 37.45 0.42 0.09 0.07 0.03 0.02 0.08 0.00 12.91 100.15 Němec – Němcová (1977b) Kamenné/Chlum lit. 40.02 1.71 8.03 36.34 0.95 0.70 0.35 0.07 0.04 0.17 0.19 11.00 99.75 2290 Němec – Němcová (1977b) Skorošice - lom lit. 39.40 1.99 9.98 36.41 0.03 0.01 0.04 0.01 0.19 0.08 0.00 11.82 99.96 Němec – Němcová (1977b) Skorošice lit. 38.38 1.17 8.79 38.28 0.35 0.02 0.15 0.05 0.02 0.08 0.00 11.48 98.77 Němec – Němcová (1977b) Skorošice/Petrovice lit. 39.95 1.81 7.43 36.06 1.94 1.07 0.54 0.04 0.00 0.21 0.23 10.29 99.77 2545 Němec – Němcová (1977b) Petrovice u Žulové lit. 41.10 1.26 8.70 35.79 1.61 0.06 0.01 0.18 0.01 0.10 0.00 11.12 99.94 Němec – Němcová (1977b) Petrovice/Dvorec lit. 38.95 1.36 8.80 36.42 0.87 0.15 0.25 0.04 0.05 0.15 0.22 12.85 100.32 2672 Němec – Němcová (1977b) Petrovice/Steinbruch lit. 39.26 0.40 9.58 35.22 0.61 0.52 0.24 0.20 0.00 0.12 0.00 13.62 99.77 Poubová - Sokol (1992) Petrovice (peridotit) lit. 40.09 1.27 7.84 39.03 0.20 0.40 0.04 0.11 0.02 0.08 0.37 11.90 101.00 Němec - Němcová (1977) Petrovice lit. 41.89 3.95 9.18 30.07 3.11 0.28 0.13 0.09 0.03 0.09 0.00 0.00 88.82 Němec - Němcová (1977) Vlčice I lit. 38.85 1.54 11.17 36.82 1.20 0.30 0.28 0.01 0.00 0.16 0.21 8.90 99.57 1654 Němec - Němcová (1977) Vlčice II lit. 39.45 1.35 10.39 37.56 1.21 0.30 0.21 0.02 0.00 0.17 0.22 8.91 99.99 2545 Poubová - Sokol (1992) Vlčice (peridotit) lit. 36.38 2.25 19.60 30.86 1.50 0.26 0.20 0.51 0.30 0.26 0.04 7.91 100.03 Němec – Němcová (1971) Bílý Potok 7 lit. 39.81 1.77 7.05 35.99 0.92 0.76 0.28 0.14 0.02 0.06 0.27 12.66 99.73 Němec – Němcová (1971) Bílý Potok 8 lit. 39.90 1.84 6.78 36.23 0.84 0.81 0.41 0.11 0.01 0.06 0.22 12.61 99.82 Němec – Němcová (1971) Bílý Potok 9 lit. 39.12 1.98 7.13 36.02 0.75 0.82 0.40 0.07 0.02 0.05 0.26 12.38 99.00 Němec – Němcová (1971) Javorník/Totenkoppe 10 lit. 39.86 2.45 6.02 36.42 2.10 0.86 0.32 0.09 0.00 0.10 0.29 11.91 100.42 Němec – Němcová (1971) Javorník/Totenkoppe 11 lit. 38.24 2.38 6.51 36.47 1.96 0.71 0.38 0.10 0.00 0.12 0.26 12.58 99.71 Němec – Němcová (1971) Javorník/Totenkoppe 12 lit. 38.13 2.26 6.84 36.49 1.87 0.68 0.36 0.15 0.01 0.12 0.21 12.75 99.87 Němec – Němcová (1971) Javorník/Totenkoppe 13 lit. 39.75 1.52 6.10 37.24 0.94 0.69 0.38 0.11 0.01 0.14 0.25 12.39 99.52 Němec – Němcová (1971) Javorník/Totenkoppe 14 lit. 40.08 2.42 5.77 35.84 2.12 0.64 0.34 0.04 0.00 0.19 0.24 12.19 99.87 Fediuk (1962) Loužnice lit. 39.08 5.05 14.95 25.95 4.06 0.13 0.12 1.06 0.22 0.19 0.00 8.86 99.67 Hon – Šindelář (1966) Loužnice lit. 37.10 4.50 17.14 25.55 4.04 0.38 0.11 0.93 0.22 0.21 0.00 8.66 98.84 Fediuk (2006) Loužnice lit. 43.04 5.56 16.46 28.58 4.47 0.14 0.13 1.17 0.24 0.21 0.00 0.00 100.00 Hon – Šindelář (1966) Loužnice lit. 41.14 4.99 19.00 28.33 4.48 0.42 0.12 1.03 0.25 0.24 0.00 0.00 100.00 Adamová et al.(2000) Loužnice lit. 41.62 6.43 16.66 29.56 3.87 0.11 0.16 1.23 0.16 0.20 0.00 0.00 100.00 Fediuk (2006) Alšovice lit. 42.42 4.61 18.21 30.68 2.77 0.09 0.07 0.78 0.17 0.20 0.00 0.00 100.00 Fediuk (1971) Alšovice lit. 38.08 4.09 15.47 28.05 3.08 0.19 0.23 0.77 0.08 0.22 0.00 10.16 100.42 Fediuk (2006) Klíčnov lit. 42.19 4.53 17.14 31.08 3.41 0.21 0.26 0.85 0.09 0.24 0.00 0.00 100.00 Hejtman (1962) Prameny (Marián.Lázně) 3 lit. 41.02 0.47 7.32 35.24 0.20 1.93 0.35 0.10 0.02 0.25 0.40 12.82 100.41 3690 Hejtman (1962) Prameny (Marián.Lázně) 7 lit. 38.94 0.58 7.23 37.50 0.00 1.80 0.15 0.05 0.03 0.20 0.38 13.68 100.76 2799 Hejtman (1962) Mnichov (2) lit. 40.28 1.40 2.52 26.71 0.18 0.32 0.31 0.10 0.05 0.09 5.90 12.29 90.15 Hejtman (1962) Prameny (3) lit. 40.07 6.20 5.77 32.27 1.37 1.55 0.36 0.22 0.08 0.35 3.39 0.87 92.66 2036 Hejtman (1962) Prameny (4) lit. 36.61 1.20 1.74 36.74 0.20 1.44 0.34 0.00 0.00 0.11 6.91 13.54 99.09 3308 Hejtman (1962) Prameny (5) lit. 41.02 0.74 2.75 35.24 0.20 1.93 0.35 0.10 0.02 0.25 4.97 12.82 100.68 3690 Hejtman (1962) Prameny (6) lit. 38.94 0.58 2.73 37.50 0.00 1.80 0.15 0.50 0.03 0.20 4.88 13.68 101.21 2799 Hruška – Bajer (2005) Prameny u Mariánských Lázní lit. 40.12 2.47 7.38 35.74 0.32 0.08 0.16 0.06 0.13 0.09 0.00 13.58 100.13 Hruška – Bajer (2005) Nová Ves u Mariánských Lázní 2 lit. 39.58 1.91 7.95 36.59 0.18 0.05 0.06 0.04 0.01 0.11 0.00 13.68 100.16 Hruška – Bajer (2005) Nová Ves u Mariánských Lázní 3 lit. 40.49 1.82 7.82 34.81 1.00 0.07 0.07 0.03 0.02 0.09 0.00 13.87 100.09 Vejnar – Tonika (1971) Poběžovice/Drahonín (serpentinit) lit. 44.20 9.32 10.95 22.74 9.14 0.63 0.89 0.74 0.16 0.08 0.32 1.19 100.39 382 Vejnar – Tonika (1971) Poběžovice (pyrox.peridotit) lit. 38.40 1.24 7.24 38.40 0.07 0.11 0.11 0.00 0.05 0.09 0.50 13.50 99.71 Vejnar – Tonika (1971) Poběžovice/Drahonín 1 (1) lit. 38.40 1.24 2.68 38.40 0.07 0,11, 0.11 0.00 0.05 0.09 5.06 13.50 99.60 Vejnar – Tonika (1971) Třískolupy (Bělá n. Radbuzou) lit. 44.10 6.05 10.42 27.11 4.20 1.06 1.91 0.65 0.45 0.17 0.12 3.42 99.66 Vejnar – Tonika (1971) Bělá n. Radbuzou lit. 44.10 6.05 10.42 27.11 4.20 1.06 1.91 0.62 0.45 0.17 0.12 3.42 99.63 Vejnar – Tonika (1971) Hvožďany lit. 44.20 9.32 10.95 22.74 9.14 0.63 0.89 0.74 0.16 0.08 0.32 1.19 100.39 382 Vejnar – Tonika 1971 s. Meclova lit. 44.30 5.63 12.75 30.54 3.51 1.40 0.30 0.67 0.07 0.18 0.00 2.92 102.27 Mísař (1971) Železné hory 1 lit. 38.40 2.57 7.81 37.28 0.14 0.33 0.37 0.08 0.00 0.06 0.35 12.77 100.16 Mísař (1971) Železné hory 2 lit. 51.79 2.51 6.34 29.85 0.84 0.29 0.34 0.10 0.00 0.13 0.31 6.93 99.43 Mísař (1971) Železné hory 3 lit. 38.48 1.78 7.51 37.28 0.28 0.26 0.32 0.07 0.00 0.06 0.45 13.06 99.55 Mísař (1971) Železné hory 4 lit. 40.76 1.98 7.12 36.88 0.56 0.27 0.16 0.08 0.00 0.03 0.42 11.73 99.99 Holub et. al (1971) Ránský masiv (peridotit) lit. 35.78 2.60 13.38 33.75 1.81 0.19 0.06 0.15 0.00 0.17 0.23 10.75 98.87 Holub et. al (1971) Ránský masiv (peridotit) lit. 36.76 5.03 12.39 31.97 3.36 0.25 0.08 0.13 0.00 0.14 0.00 8.81 98.92 Holub et. al (1971) Ransko (serpentinit) lit. 33.98 1.08 3.66 35.32 0.00 2.30 0.21 0.00 0.00 0.00 12.10 11.64 100.43 1781 hm. % Tab. III-26 Pokračování. ppm Označení Název lokality Analýza SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Ni Holub et. al (1971) Ransko (serpentinit) lit. 34.86 2.86 2.69 33.21 0.52 1.78 0.35 0.00 0.00 0.18 9.77 14.43 100.65 Holub et. al (1971) Ransko (serpentinit) lit. 35.94 1.53 2.39 34.87 0.17 0.95 0.15 0.00 0.00 0.18 10.41 13.48 100.07 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 37.23 3.20 3.76 32.99 1.75 0.07 0.02 0.16 0.00 0.00 10.12 10.96 100.32 763 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 36.48 3.82 3.43 32.19 5.21 0.45 0.07 0.00 0.00 0.00 9.55 9.22 100.56 1781 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 36.21 3.24 3.54 33.06 3.01 0.42 0.11 0.00 0.00 0.00 10.04 10.80 100.51 1018 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 35.61 3.54 3.66 35.01 0.10 0.07 0.00 0.15 0.00 0.00 10.30 11.93 100.49 1527 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 40.24 5.38 6.49 31.05 4.10 0.39 0.21 0.00 0.06 0.00 6.61 6.80 101.33 Holub et. al (1971) Ransko (peridotit) lit. 36.57 5.00 5.60 33.36 1.94 0.06 0.00 0.35 0.00 0.00 9.42 8.02 100.39 891 Holub et. al (1971) Ransko lit. 36.98 8.10 4.85 27.43 4.36 2.45 0.55 0.08 0.04 0.12 7.16 8.63 100.75 Holub et. al (1971) Ransko (Troctolit) lit. 39.71 12.41 3.67 22.65 8.72 0.12 0.05 0.21 0.00 0.00 4.89 7.16 99.61 254 Werner (1981) saský ganulitový masiv lit. 37.80 0.80 8.94 37.40 0.63 0.04 0.03 0.03 0.03 0.09 0.30 14.2 100.30 Werner (1981) saský ganulitový masiv lit. 39.30 3.25 8.61 34.10 2.00 0.15 0.05 0.11 0.06 0.11 0.26 12.35 100.35 Werner (1981) Krušné Hory lit. 38.90 2.75 8.22 36.60 1.85 0.15 0.04 0.09 0.08 0.11 0.31 11.3 100.40 Werner (1981) centrální saský hlubinný zlom lit. 37.55 0.15 7.37 40.10 0.00 0.00 0.00 0.40 0.00 0.08 0.44 13.6 99.69 Werner (1981) centralní saský lineament lit. 37.60 0.45 8.31 38.20 0.35 0.02 0.01 0.03 0.03 0.11 0.33 14.9 100.35 Werner (1981) České Středohoří (vrt) lit. 40.22 1.80 9.64 36.40 3.20 0.40 0.04 0.18 0.00 0.00 0.30 8.26 100.44 Bernardini et al. (2010) Möll Valley lit. 39.96 2.66 8.35 36.05 1.07 0.00 0.00 0.09 0.06 0.11 0.26 11.80 99.43 Vielreicher (1991) Moosgraben lit. 9.85 1.61 6.77 1.76 42.12 0.00 0.10 0.05 0.03 0.22 0.25 36.89 99.65 Flügel (1975) GulsenBruch (Kraubath) lit. 39.43 1.76 7.25 37.32 1.68 0.00 0.00 0.00 0.00 0.40 0.12 11.31 99.51 3054 Flügel (1975) Kraubath lit. 40.81 1.09 7.00 37.09 1.32 0.00 0.00 0.00 0.00 0.64 0.32 10.26 98.53 Flügel (1975) Ochsenkogel lit. 41.74 2.56 6.50 37.17 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 12.11 100.08 Flügel (1975) Kirchkogel b. Pernegg lit. 39.77 3.41 6.48 37.54 1.18 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 11.5 99.88 Flügel (1975) Utsch-Graben lit. 39.98 1.68 15.89 28.99 5.79 0.15 0.13 0.29 0.00 0.19 0.00 7.29 100.38 Kudělásek 1965 Josefov (serpentinit) lit. 37.51 0.62 4.47 36.41 0.00 0.21 0.53 0.00 0.00 0.00 7.25 12.81 100.03 2799 Hruška – Bajer (2005) Staré Ransko u ždírce lit. 35.96 2.85 12.14 34.49 0.38 0.06 0.11 0.06 0.23 0.19 0.00 13.82 100.29 Hruška – Bajer (2005) Borovsko u Dolních Kralovic lit. 70.67 1.42 4.20 14.38 0.84 0.05 0.06 0.30 0.05 0.03 0.00 8.29 100.29 Hruška – Bajer (2005) Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu lit. 39.49 2.79 9.68 34.80 0.76 0.07 0.09 0.04 0.02 0.11 0.00 1.12 88.97 Mísař Z. – Jelínek (1981) Nové Město lit. 40.22 5.12 16.41 24.38 4.28 1.09 0.59 1.26 0.14 0.19 0.00 6.28 99.96 Mísař Z. – Jelínek (1981) Sklené (peridotit) 1 lit. 43.60 3.91 7.61 37.10 3.80 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 2.68 98.70 Mísař Z. – Jelínek (1981) Sklené (peridotit) 2 lit. 42.01 1.70 7.07 42.80 2.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 3.68 99.26 Mísař Z. – Jelínek (1981) Sklené (peridotit) 3 lit. 41.48 0.70 7.61 44.26 2.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 4.30 100.35 Mísař Z. – Jelínek (1981) Sklené lit. 42.30 2.42 9.22 41.26 1.93 0.00 0.00 0.14 0.00 0.16 0.48 1.63 99.54 Mísař Z. – Jelínek (1981) Dolní Bory lit. 42.32 2.60 9.59 40.83 1.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 2.63 99.17 Kudělásek (1965) Dolní Bory lit. 37.23 2.04 3.34 37.75 0.71 0.63 0.37 0.00 0.00 0.00 6.14 11.51 99.99 3435 Kudělásek (1965) Dolní Bory (serpentinit) lit. 38.69 0.26 2.09 36.12 1.20 0.69 0.85 0.00 0.00 0.00 7.13 13.54 100.85 3563 Kudělásek (1965) Horní Bory lit. 41.28 2.77 8.50 40.97 1.60 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 5.29 100.41 Hruška – Bajer (2005) Horní Bory lit. 41.14 2.54 7.43 34.07 0.17 0.17 0.25 0.07 0.08 0.08 0.00 14.11 100.11 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (1) lit. 35.50 2.94 4.62 36.40 0.42 0.25 0.05 0.00 0.04 0.00 7.25 12.31 99.90 1527 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (2) lit. 35.72 1.84 4.30 35.39 0.99 1.01 0.25 0.00 0.03 0.10 7.62 12.90 100.32 2163 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (3) lit. 39.26 1.91 1.02 35.78 2.10 0.88 0.46 0.18 0.15 0.30 8.02 10.26 100.32 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (4) lit. 38.69 2.57 1.57 34.71 0.14 0.13 0.11 0.00 0.00 0.12 7.02 9.07 94.40 3435 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (5) lit. 36.94 1.90 1.09 37.70 1.42 0.15 0.07 0.20 0.00 0.08 6.62 13.43 99.85 3181 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (6) lit. 38.60 4.12 1.81 28.41 7.70 0.55 0.30 0.00 0.00 0.00 8.22 9.70 99.65 3054 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (7) lit. 38.24 3.96 2.34 38.42 3.80 0.58 0.40 0.00 0.00 0.00 5.14 6.84 99.98 3308 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (8) lit. 39.54 4.48 1.41 26.60 8.20 0.11 0.10 0.00 0.00 0.00 8.48 10.28 99.35 1909 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (9) lit. 43.61 2.28 2.39 30.81 3.45 0.13 0.09 0.09 0.00 0.00 5.76 10.96 99.81 3054 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (10) lit. 39.18 3.59 2.37 35.86 1.99 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 5.47 11.85 100.52 2672 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec (11) lit. 37.64 3.29 1.51 36.81 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 10.13 10.37 100.01 3308 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec-Rojetín (serpentinit) lit. 35.50 2.49 4.62 36.40 0.42 0.25 0.05 0.00 0.04 0.00 7.25 12.31 99.45 1527 Kudělášek et. al (1971a) Žďárec-Rojetín (serpentinit) lit. 35.72 1.84 4.30 35.39 0.99 1.01 0.25 0.00 0.03 0.00 7.62 12.90 100.22 2163 Kudělásková (1972) Níhov SV obce lit. 42.53 4.36 2.82 32.32 1.93 0.29 0.05 0.12 0.00 0.15 5.57 9.21 99.55 2545 Kudělásková (1972) Níhov v obci lit. 41.41 4.76 2.63 31.95 1.98 0.22 0.08 0.08 0.00 0.03 5.44 10.69 99.50 2927 Kudělásek (1965) Tišnovská Nová Ves lit. 39.08 3.23 3.48 37.37 0.99 0.00 0.00 0.00 0.00 0.05 6.02 9.44 99.85 2418 Kudělásek (1965) Tišnovská Nová Ves lit. 39.10 0.90 0.89 37.71 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.02 9.10 12.04 99.97 2672 Kudělásková (1972) Borovník (serpentinit) lit. 40.04 4.29 4.20 35.04 1.92 0.00 0.00 0.00 0.00 0.07 6.31 7.86 99.96 2927 Hruška – Bajer (2005) Borovník lit. 40.29 1.96 8.03 35.24 1.38 0.08 0.05 0.04 0.02 0.13 0.00 12.89 100.11 Kudělásková (1972) Kuřimská N. Ves lit. 40.40 3.76 2.90 33.89 1.51 1.51 0.11 0.09 0.00 0.09 5.83 11.26 101.58 2927 Kudělásková (1972) Zňátky lit. 42.45 4.68 2.71 32.91 1.71 0.18 0.05 0.07 0.00 0.08 5.83 8.68 99.57 2799 Kudělásková (1972) Radňoves lit. 42.58 3.98 2.15 32.70 1.74 1.74 0.06 0.07 0.00 0.12 5.94 9.77 101.08 2927 Kudělásková (1972) Nová Ves u Heřmanova lit. 42.01 4.53 2.68 34.20 1.51 1.51 0.05 0.05 0.00 0.12 5.07 9.00 100.96 2927 Kudělásková (1972) Drahonín lit. 41.40 4.54 2.68 32.98 1.43 1.43 0.05 0.09 0.00 0.16 5.70 10.20 100.91 3181 Kudělásek (1965) Katov (serpentinit) lit. 37.64 3.29 1.51 36.81 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 10.13 10.37 100.01 Kudělásek (1965) Biskoupky (serpentinit) lit. 38.60 1.12 11.58 36.81 0.00 0.95 0.65 0.00 0.00 0.00 0.00 10.58 100.73 3308 Kudělásek (1965) Biskoupky (serpentinit) lit. 37.96 0.80 8.92 37.61 1.34 0.45 0.33 0.00 0.00 0.00 0.00 12.27 100.04 5599 Kudělásek (1965) Biskoupky (serpentinit) lit. 39.28 1.45 10.36 34.38 3.49 0.71 0.29 0.00 0.00 0.01 0.45 9.67 100.38 4581 Hruška – Bajer (2005) Biskoupky lit. 42.78 3.8 8.94 32.24 1.32 0.39 0.35 0.13 0.1 0.15 0.00 8.11 98.31 3690 Kudělásek (1965) Polánka (serpentinit a chromit) lit. 34.07 0.85 8.72 32.56 0.00 0.55 0.54 0.00 0.00 0.00 9.98 11.67 99.51 7253 Kudělásek (1965) Polánka (serpentinit) lit. 39.04 1.00 0.52 37.75 0.00 0.94 0.21 0.00 0.01 0.00 8.81 12.23 100.84 4199 Kudělásek (1965) Polánka (serpentinit) lit. 38.63 1.04 0.60 38.43 0.00 0.51 0.39 0.00 0.00 0.00 8.06 12.71 100.88 6489 Kudělásková (1972) Nové dvory - Rouchovany (granátický serpentinit) lit. 40.77 4.68 7.15 34.49 1.68 0.18 0.06 0.03 0.00 0.11 0.31 10.21 99.91 3054 Kudělásek (1965) Nové Dvory -Rouchovany lit. 35.28 1.77 12.86 31.65 4.36 1.07 0.47 0.00 0.00 0.00 0.00 13.15 100.87 3308 Hruška – Bajer (2005) Rouchovany lit. 40.4 4.93 11.39 20.58 1.17 0.07 0.05 0.24 0.06 0.2 0.00 13.81 92.90 Kudělásek (1965) Hrotovice (serpentinit) lit. 39.68 4.17 11.03 29.23 4.22 2.08 0.49 0.00 0.00 0.00 0.47 8.75 100.24 1527 Kudělásková (1972) Biskupice lit. 42.02 3.17 2.27 34.32 1.51 0.18 0.04 0.03 0.00 0.10 5.82 10.00 99.69 2927 Hruška – Bajer (2005) Biskupice lit. 44.63 15.51 13.04 10.31 11.95 1.38 0.59 1.15 0.41 0.21 0.00 1.79 100.97 Hruška – Bajer (2005) Jamolice lit. 40.5 3.04 8.88 33.38 1.92 0.18 0.03 0.12 0.02 0.14 0.00 11.92 100.13 Hruška – Bajer (2005) Dolní Dubňany lit. 51.3 0.94 10.50 24.25 0.54 0.02 0.05 0.04 0.04 0.09 0.00 12.24 100.01 Hruška – Bajer (2005) Mohelno 1 lit. 41.27 2.24 8.16 33.5 1.29 0.1 0.03 0.07 0.03 0.11 0.00 13.3 100.10 Hruška – Bajer (2005) Mohelno 2 lit. 39.71 2.14 8.33 35.21 0.39 0.07 0.09 0.07 0.02 0.12 0.00 13.98 100.13 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 8 lit. 44.41 0.23 9.89 32.99 0.57 0.00 0.04 0.01 0.00 0.02 0.20 11.37 99.83 1272 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 12 lit. 40.72 2.38 11.43 29.83 7.67 0.05 0.01 0.15 0.00 0.12 0.29 7.99 100.74 1272 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 17 lit. 38.02 0.63 7.21 39.98 0.42 0.02 0.01 0.02 0.00 0.08 0.16 12.93 99.75 3435 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 20 lit. 42.14 1.44 10.47 30.96 4.19 0.07 0.07 0.07 0.00 0.16 0.17 10.01 99.98 2927 hm. % Tab. III-26 Pokračování. ppm Označení Název lokality Analýza SiO2 Al2O3 Fe2O3 MgO CaO Na2O K2O TiO2 P2O5 MnO Cr2O3 LOI Sum Ni Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 22 lit. 37.82 1.07 9.07 36.32 0.54 0.03 0.00 0.25 0.00 0.08 0.55 13.68 99.71 3817 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 23 lit. 37.14 0.97 9.54 38.09 0.43 0.07 0.07 0.02 0.00 0.04 0.18 13.20 100.11 4581 Kudělášek et. al (1971b) Šlapanov 44 lit. 35.56 1.40 6.68 39.45 1.34 0.05 0.04 0.04 0.00 0.07 0.33 14.46 99.66 3054 Kokta et al. (1971) Utín (1) lit. 37.77 0.75 2.32 37.85 0.00 0.19 0.18 0.00 0.00 0.02 8.50 12.48 100.17 1400 Kokta et al. (1971) Utín (3) lit. 35.72 2.99 3.71 37.58 1.40 0.01 0.03 0.12 0.00 0.02 6.19 11.21 99.31 4199 Kokta et al. (1971) Utín (4) lit. 36.54 2.42 8.04 32.92 2.13 0.16 0.08 0.00 0.00 0.00 7.51 10.69 100.59 1272 Kokta et al. (1971) Utín (5) lit. 36.62 0.68 3.31 37.13 0.84 1.50 0.39 0.00 0.00 0.00 6.92 12.76 100.35 2545 Kokta et al. (1971) Utín (6) lit. 34.72 0.93 2.94 39.71 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 8.07 12.85 99.42 2418 Kokta et al. (1971) Utín (8) lit. 34.95 1.37 2.95 37.13 0.56 1.84 0.38 0.00 0.00 0.00 8.66 12.71 100.79 3054 Kokta et al. (1971) Utín (9) lit. 38.35 0.75 3.26 34.06 0.85 0.70 0.21 0.00 0.00 0.04 8.28 13.23 99.91 2290 Kokta et al. (1971) Utín (10) lit. 35.58 3.21 1.87 39.65 0.99 1.77 0.88 0.00 0.00 0.00 7.14 8.60 99.96 3435 Kokta et al. (1971) Utín (11) lit. 38.33 1.30 1.52 40.32 0.00 0.81 0.55 0.00 0.00 0.01 6.84 10.20 100.10 2799 Kokta et al. (1971) Utín (12) lit. 38.07 0.05 1.88 40.29 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 6.69 9.51 96.68 2290 Kokta et al. (1971) Utín (13) lit. 37.68 1.17 2.77 27.42 0.42 0.21 0.37 0.00 0.00 0.00 8.44 10.97 89.61 2036 Kokta et al. (1971) Utín (14) lit. 38.94 1.87 2.53 38.70 0.66 0.00 0.00 0.00 0.00 0.01 5.33 11.37 99.55 1781 Kokta et al. (1971) Utín (15) lit. 38.34 0.05 2.54 38.10 0.00 0.56 0.36 0.00 0.00 0.02 7.90 12.56 100.66 2927 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 37.66 0.75 2.32 37.85 0.00 0.19 0.18 0.00 0.00 0.03 8.50 12.48 100.07 1400 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 35.42 2.99 3.71 37.58 1.40 0.61 0.03 0.12 0.00 0.02 6.19 11.21 99.61 4199 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 36.54 2.42 8.04 32.92 2.13 0.16 0.08 0.00 0.00 0.00 7.51 10.69 100.59 1272 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 34.95 1.37 2.95 37.13 0.56 1.84 0.39 0.00 0.00 0.00 8.66 12.71 100.80 3054 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 35.58 3.21 1.87 39.65 0.90 1.77 0.88 0.00 0.00 0.00 7.14 8.60 99.87 3435 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 38.33 1.30 1.52 40.32 0.00 0.81 0.55 0.00 0.00 0.01 6.84 10.20 100.10 2799 Kudělásek (1965) Utín (serpentinit) lit. 38.94 1.87 2.53 38.70 0.66 0.00 0.00 0.00 0.02 0.01 5.33 11.37 99.57 1781 Kudělásek (1965) Utín (dunit) lit. 42.32 2.17 3.36 40.21 1.38 0.00 0.00 0.00 0.02 0.01 4.15 6.47 100.48 4962 Klein – Paděra (1971) Holubov lit. 41.49 2.55 9.29 35.69 3.20 0.00 0.00 0.15 0.00 0.11 0.53 6.43 99.44 Klein – Paděra (1971) Křemže lit. 42.04 3.52 7.93 38.25 2.88 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.50 4.55 99.67 Hruška – Bajer (2005) Holubov u Křemže lit. 43.81 2.06 8.18 35.03 0.94 0.05 0.09 0.06 0.07 0.11 0.00 9.82 100.22 Klein – Paděra (1971) Kleť H lit. 42.80 1.50 7.83 45.10 2.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 1.34 100.77 Klein – Paděra (1971) Kleť J lit. 42.96 1.60 7.71 44.60 2.20 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.82 99.89 Klein – Paděra (1971) Kleť K lit. 42.64 1.43 7.60 44.20 2.40 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 2.02 100.29 Klein – Paděra (1971) Kleť L lit. 42.16 1.70 7.61 43.10 3.10 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 2.64 100.31 Klein – Paděra (1971) Kleť M lit. 42.48 2.30 7.39 40.10 3.80 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 4.69 100.76 Klein – Paděra (1971) Hamry (46) lit. 41.41 2.46 8.34 37.12 2.70 0.26 0.05 0.05 0.00 0.12 0.30 6.44 99.36 1400 Klein – Paděra (1971) Hamry (55) lit. 42.75 2.55 8.70 35.20 2.68 0.45 0.09 0.05 0.00 0.09 0.31 6.32 99.32 1654 Klein – Paděra (1971) Hamry (111) lit. 42.27 3.52 7.86 37.41 2.51 0.38 0.05 0.06 0.00 0.11 0.31 5.41 100.03 1781 Klein – Paděra (1971) Hamry (138) lit. 41.62 3.18 9.86 38.35 2.24 0.58 0.12 0.03 0.00 0.09 0.29 4.19 100.74 2418 Klein – Paděra (1971) Hamry lit. 42.70 3.18 8.85 37.04 2.69 0.19 0.00 0.14 0.00 0.16 0.38 4.79 100.18 763 Klein – Paděra (1971) Hamry (45) lit. 41.80 0.79 7.73 40.40 0.69 0.29 0.09 0.03 0.00 0.10 0.39 7.47 99.96 2290 Klein – Paděra (1971) Hamry (84) lit. 40.31 0.71 7.68 41.50 0.42 0.58 0.12 0.02 0.00 0.07 0.40 8.05 100.04 2290 Klein – Paděra (1971) Hamry (111) lit. 41.26 0.72 7.77 39.90 0.60 0.20 0.05 0.03 0.00 0.09 0.42 8.20 99.43 2418 Klein – Paděra (1971) Hamry (138) lit. 40.62 0.75 8.50 39.56 1.12 0.28 0.05 0.01 0.00 0.07 0.37 7.67 99.20 2545 Klein – Paděra (1971) Hamry lit. 41.95 1.18 8.51 40.41 0.66 0.06 0.00 0.07 0.00 0.13 0.49 6.50 100.06 1272 Zimák (1999) Sobotín (hadec) lit. 38.73 1.26 8.99 37.14 0.56 0.00 0.00 0.11 0.59 0.10 0.23 11.77 99.48 Zimák (1999) tremolit. skalina) lit. 45.62 1.57 7.79 31.47 4.03 0.00 0.00 0.11 0.46 0.12 0.28 8.11 99.56 Zimák (1999) Rudná Hora lit. 45.02 2.72 8.15 33.66 0.50 0.03 0.08 0.09 0.05 0.16 0.07 9.34 99.87 Hejtman (1962) (Rožnava) lit. 40.98 1.85 6.52 38.17 0.50 0.42 0.00 0.12 0.18 0.54 0.21 10.72 100.21 Hejtman (1962) Borka (Rožnava) lit. 38.95 3.67 4.99 38.05 0.08 0.82 0.30 0.04 0.00 0.09 0.31 12.94 100.56 4072 Hruška – Bajer (2005) Breznička u Poltáru lit. 41.6 2.06 8.75 35.17 0.34 0.04 0.05 0.06 0.03 0.11 0.00 4.74 92.95 Hruška – Bajer (2005) Jaklovce u Margecan lit. 40.8 1.23 4.89 37.43 0.73 0.06 0.03 0.05 0.03 0.15 0.00 14.33 99.73 Hruška – Bajer (2005) Dobšiná lit. 41.55 3.46 5.92 33.23 3.13 0.11 0.05 0.15 0.02 0.12 0.00 12.39 100.13 Štelcl - Weiss et al. (1986) Modřice lit. 37.80 1.70 12.18 35.80 0.10 0.10 0.20 0.50 0.00 0.10 0.22 10.31 99.01 636 Štelcl - Weiss et al. (1986) Modřice lit. 38.30 3.20 9.78 30.30 2.50 0.20 4.60 0.10 0.00 0.10 0.13 10.51 99.72 891 Štelcl - Weiss et al. (1986) Kohoutovice lit. 44.80 1.40 15.89 19.00 8.80 0.00 0.10 0.20 0.00 0.10 0.09 3.82 94.20 1018 Štelcl - Weiss et al. (1986) Jinačovice lit. 39.20 5.80 16.15 25.30 6.80 0.10 0.20 0.30 0.00 0.10 0.02 5.11 99.08 127 Štelcl - Weiss et al. (1986) Bystrc lit. 41.00 10.50 13.15 18.10 11.10 0.10 0.40 0.60 0.00 0.20 0.03 10.71 105.89 127 Štelcl - Weiss et al. (1986) Závist lit. 36.90 3.30 7.91 39.10 0.20 0.10 0.10 0.30 0.00 0.10 0.14 11.91 100.06 891 Štelcl - Weiss et al. (1986) Milonice lit. 37.20 4.10 7.69 38.60 1.00 0.10 0.30 0.40 0.00 0.00 0.50 10.31 100.20 1145 Štelcl - Weiss et al. (1986) Želešice lit. 39.70 2.80 4.07 37.00 0.70 0.10 0.10 0.40 0.00 0.00 0.23 14.71 99.81 636 Štelcl - Weiss et al. (1986) Lažany lit. 37.40 5.20 5.46 31.10 0.20 0.00 0.10 0.40 0.00 0.00 0.11 20.11 100.08 254 Štelcl - Weiss et al. (1986) Jundrov lit. 39.20 2.60 4.07 38.00 1.00 0.10 0.10 0.40 0.00 0.00 0.05 14.47 99.99 891 Štelcl - Weiss et al. (1986) Kuřim lit. 46.90 9.90 9.87 20.30 6.70 0.80 0.20 0.20 0.00 0.20 0.05 5.51 100.63 Štelcl - Weiss et al. (1986) Kuřim lit. 41.00 12.60 11.80 23.02 2.90 0.20 0.10 0.20 0.00 0.08 0.08 8.72 100.70 hm. % Poznámka: Hodnotou nula označeny výsledky pod mezí detekce. U analýz je celkového chemismu Fe2O3 vždy uveden jako Fe2O3tot. Tab. III-26 Pokračování – stopové prvky. Nb Ta Zr Hf Y La Ce Pr Nd Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu Gunia (2000) Szklary lit. 1.00 16 1.00 0.20 Poubová - Sokol (1992) Petrovice (peridotit) lit. 7.00 7.00 Poubová - Sokol (1992) Vlčice (peridotit) lit. 5.00 0.30 4.00 1.21 6.00 0.16 0.05 0.22 0.09 Werner (1981) saský ganulitový masiv lit. 14.00 Werner (1981) saský ganulitový masiv lit. 17.00 Werner (1981) Krušné Hory lit. 15.00 Werner (1981) centrální saský hlubinný zlom lit. 30.00 Werner (1981) centralní saský lineament lit. Bernardini et al. (2010) Möll Valley lit. 0.48 0.00 1.63 0.07 1.94 0.28 0.62 0.41 0.15 0.07 0.25 0.05 0.33 0.07 0.23 0.04 0.26 0.04 Vielreicher (1991) Moosgraben lit. 1.50 7.60 2.70 11.80 Čapek (2008) Holedná lit. 4.84 14.88 2.40 13.01 3.53 2.19 3.37 1.00 2.40 0.38 1.11 0.30 1.09 0.15 Čapek (2008) Holedná lit. 0.60 3.00 2.40 7.00 1.20 0.13 1.20 1.00 0.41 0.30 1.00 0.30 0.25 0.13 ppm Název lokality AnalýzaLiteratura Poznámka: lokality, u nichž nebyly hodnoty uvedeny nebo s hodnotami pod detekčním limitem, nejsou zahrnuty do tabulky. Poznámka: U analýz je Fe2O3 vždy uveden jako Fe2O3tot. Příloha IV Shluková analýza a analýza hlavních komponent MOLDANUBIKUM Obr. IV-1 Dendrogram s porovnáním artefaktů všech skupin se zdroji z moldanubika. KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST, BOHEMIKUM, SAXOTHURINGIKUM A VÝCHODNÍ ALPY (BERNSTEIN) Obr. IV-2 Dendrogram s porovnáním artefaktů všech skupin se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. LUGIKUM ➢ Serpentinity železnobrodského krystalinika Obr. IV-3 Dendrogram s porovnáním artefaktů všech skupin se zdroji z železnobrodského krystalinika. ➢ Serpentinity staroměstského krystalinika Obr. IV-4 Dendrogram s porovnáním artefaktů všech skupin se zdroji ze staroměstského krystalinika. ➢ Serpentinity Dolního Slezska Obr. IV- 5 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 1 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV-6 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 2 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV- 7 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 3 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV-8 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 4 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV- 9 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 5 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV-10 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 6 a zdrojů z Dolního Slezska Obr. IV-11 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 7 a zdrojů z Dolního Slezska. Obr. IV-12 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 8 a zdrojů z Dolního Slezska. ➢ Brněnský batolit Obr. IV-13 Dendrogram s porovnáním artefaktů skupiny 8 a zdrojů z Dolního Slezska. Analýza hlavních komponent MOLDANUBIKUM Obr. IV-14 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 1 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky (pro symbol  – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů, platné pro Obr. 13 až 18): 1 – Hrubšice (lom), 3 – Černín, 5 – Žďár nad Sázavou, 6 – Chotěboř (lom Borek u Chotěboře) Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Obr. IV-15 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 2 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky pro symbol + – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Zdětína, 4 – ostatní artefakty Obr. IV-16 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 3 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 Obr. IV-17 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 4 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky pro symbol – analýzy artefaktů: 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 Obr. IV-18 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 5 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny Obr. IV-19 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6, 7 a 8 studovaných serpentinitů z moldanubika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců č. 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Vysvětlivky pro symbol • – analýzy artefaktů: 1 – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3), 2 – ostatní artefakty skupiny 8 KUTNOHORSKO-SVRATECKÁ OBLAST, BOHEMIKUM, SAXOTHURINGIKUM A VÝCHODNÍ ALPY (BERNSTEIN) Obr. IV-20 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 1 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky (pro symbol  – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů, platné pro Obr. 19 až 24): 1, 2 – Bernstein; 3, 4 – Mnichov u Mariánských Lázní, 5 – Hohenstein-Ernstthal 2; 6, 7 – Kutná Hora Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Obr. IV-21 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 2 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky pro symbol + – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Zdětína, 4 – ostatní artefakty Obr. IV-22 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 3 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 Obr. IV-23 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 4 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky pro symbol – analýzy artefaktů: 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 Obr. IV-24 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 5 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny Obr. IV-25 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6, 7 a 8 se zdroji z kutnohorsko-svratecké oblasti, bohemika a saxothuringika a oblasti Bernsteinu. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců č. 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Vysvětlivky pro symbol • – analýzy artefaktů: 1 – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3), 2 – ostatní artefakty skupiny 8 LUGIKUM ➢ Serpentinity železnobrodského krystalinika Obr. IV-26 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů všech skupin se zdroji z železnobrodského krystalinika. Vysvětlivky (pro symbol  – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů): 1, 2 – serpentinity železnobrodského krystalinika (Loužnice, Radčice, Alšovice, Klíčnov) Vysvětlivky pro symbol + – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Zdětína, 4 – ostatní artefakty Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 Vysvětlivky pro symbol – analýzy artefaktů: 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců č. 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Vysvětlivky pro symbol • – analýzy artefaktů: 1 – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3), 2 – ostatní artefakty skupiny 8 ➢ Serpentinity staroměstského krystalinika Obr. IV-27 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 1 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky (pro symbol  – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů, platné pro Obr. 26 až 32): 1 – Skorošice; 2, 3 – Ruda nad Moravou 1 Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Obr. IV-28 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 2 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol + – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Zdětína, 4 – ostatní artefakty Obr. IV-29 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 3 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 Obr. IV-30 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 4 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol – analýzy artefaktů: 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 Obr. IV-31 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 5 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny Obr. IV-32 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6 a 7 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců č. 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Obr. IV-33 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 8 se zdroji ze staroměstského krystalinika. Vysvětlivky pro symbol • – analýzy artefaktů: 1 – Slavkov u Uherského Brodu (č. 3), 2 – ostatní artefakty skupiny 8 ➢ Serpentinity Dolního Slezska Obr. IV- 34 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 1 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky (pro symbol  – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů, platné pro Obr. 33 až 40): 1, 4 – masiv Gogołów-Jordanów; 2, 5 – masiv Braszowice-Brzeźnica; 3, 6 – masiv Szklary; literatura: 7 – masiv Braszowice-Brzeźnica, 8 – masiv Szklary Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1, 3 – Těšetice-Kyjovice č. 218 (L1138), 4 – ostatní artefakty skupiny 1 Obr. IV-35 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 2 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol + – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Zdětína, 4 – ostatní artefakty Obr. IV- 36 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 3 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt z Prostějova (č. 258), 3 – ostatní artefakty skupiny 3 Obr. IV-37 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 4 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol – analýzy artefaktů: 2 – Ivanovce 2; 3 – ostatní artefakty skupiny 4 Obr. IV- 38 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 5 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – artefakt ze Syrovic (č. 257), 2 – ostatní artefakty skupiny Obr. IV-39 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Obr. IV-40 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 7 a zdrojů z Dolního Slezska. Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt ze Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců č. 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Obr. IV-41 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 8 a zdrojů z Dolního Slezska. ➢ Brněnský batolit Obr. IV-42 Graf analýzy hlavních komponent artefaktů skupiny 6 a 7 a zdrojů z brněnského batolitu. Vysvětlivky pro symbol □ – analýzy serpentinitů z potenciálních zdrojů: 1 – brněnský batolit (Štelcl – Weiss et al. 1986) Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů: 1 – Kosíř, 2 – Nová Ves, 3 – Kramolín, 4 – Vedrovice 1, 5 – Vedrovice 2, 6 – ostatní artefakty skupiny Vysvětlivky pro symbol  – analýzy artefaktů:1 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 217 (L1147); 2 – artefakt z Těšetic-Kyjovic č. 203 (L4511); 3 – artefakt z Znojmo-hrad; 4 – artefakt z Ivanovců 1; 5 – ostatní artefakty skupiny 7 Příloha V Seznam artefaktů a vzorků odebraných z potenciálních zdrojů včetně provedených analýz Tab. V-1 Seznam artefaktů včetně provedených analýz a základních informací. Skupina Lokalita Počet artefaktů ve skupině Označení Analytické metody Kulturní zařazení Inventární číslo Archiv Boškůvky 65 XRF, MS KŠK 51827 Moravské zemské muzeum, Brno Brňany 87 XRF, MS neolit-eneolit 92772 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 12 XRF, MS neolit-eneolit 105.0-e-580/54 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 13 XRF, MS neolit-eneolit 105.0-e-577/54 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 27 XRF, MS neolit-eneolit 105.0-e-2031/63 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 78 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 79 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 102 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 124 XRF, MS neolit-eneolit 105.0-e-498/57 (885/57) Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň (Staré Zámky u Líšně) 111 XRF, MS neolit-eneolit 883 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Starý Lískovec 259 výbrus, EMPA (výbrus), MS KŠK 303992 Muzeum města Brna, Brno Grešlové Mýto 188 XRF, MS neolit-eneolit 92888 Moravské zemské muzeum, Brno Holštějn 120 XRF, MS KŠK 68525 Moravské zemské muzeum, Brno Jevišovice 156 XRF, MS neolit-eneolit 3400 Moravské zemské muzeum, Brno Jevišovice 176 XRF, MS neolit-eneolit 3394 Moravské zemské muzeum, Brno Jevišovice (Starý zámek) 71 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Kostelany 114 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Křepice 24 XRF, MS neolit-eneolit 49671 Moravské zemské muzeum, Brno Křepice 149 XRF, MS neolit-eneolit 50322 Moravské zemské muzeum, Brno Křepice 150 XRF, MS neolit-eneolit 50326 Moravské zemské muzeum, Brno Mikulovice 11 XRF, MS neolit-eneolit 68758 Moravské zemské muzeum, Brno Moravské Budějovice 140 XRF, MS neolit-eneolit 47289 Moravské zemské muzeum, Brno Tasov 142 XRF, MS neolit-eneolit H9 Moravské zemské muzeum, Brno Těšetice-Kyjovice 218 výbrus, EMPA (výbrus), XRD, ICP, XRF, MS, hustota Lnk L1138 Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně Vedrovice 182 XRF, MS neolit-eneolit 102.150 Moravské zemské muzeum, Brno Velešovice 157 XRF, MS KŠK 17789/1-60/85 Moravské zemské muzeum, Brno Biskupice 99 XRF, MS neolit-eneolit 92.750 Moravské zemské muzeum, Brno Blazice 63 XRF, MS KŠK 51844 Moravské zemské muzeum, Brno Blazice 121 XRF, MS neolit-eneolit 80001 Moravské zemské muzeum, Brno Bohušice 21 XRF, MS neolit-eneolit 7206 Moravské zemské muzeum, Brno Boskovštějn 28 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Boskovštějn 29 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Bučovice 202 XRF, MS KŠK 52322 Moravské zemské muzeum, Brno Ctidružice 43 XRF, MS neolit-eneolit 92828 (550) Moravské zemské muzeum, Brno Dřevohostice 23 XRF, MS KŠK 92883 Moravské zemské muzeum, Brno Dřevohostice 197 XRF, MS KŠK 52343 Moravské zemské muzeum, Brno Dřevohostice 198 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Grešlové Mýto AD70 EMPA (povrch), PGAA, XRF, MS - 568 Jihomoravské muzeum ve Znojmě Grešlové Mýto 38 XRF, MS neolit-eneolit 50746 Moravské zemské muzeum, Brno Habrovany u Vyškova 70 XRF, MS neolit-eneolit 69211 Moravské zemské muzeum, Brno Hluboké Mašůvky 200 XRF, MS neolit-eneolit 374 Moravské zemské muzeum, Brno Jaroměřice 81 XRF, MS neolit-eneolit 62989 Moravské zemské muzeum, Brno Kostelec u Holešova 77 XRF, MS KŠK 131 Moravské zemské muzeum, Brno Kravsko 133 XRF, MS neolit-eneolit 68943 Moravské zemské muzeum, Brno Lipník nad Bečvou 118 XRF, MS KŠK StAÚ136 Moravské zemské muzeum, Brno Lipník nad Bečvou 119 XRF, MS KŠK 51913 Moravské zemské muzeum, Brno Luleč 130 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Marefy 14 XRF, MS neolit-eneolit Pa6953/38 Moravské zemské muzeum, Brno Napajedla 116 XRF, MS KŠK 51861 Moravské zemské muzeum, Brno Němčičky 67 XRF, MS neolit-eneolit 133 Moravské zemské muzeum, Brno Nivnice-Padělky 2 XRF, MS neolit-eneolit Id Obecní muzeum Ostrožská Lhota Osek nad Bečvou 135 XRF, MS KŠK 51832 Moravské zemské muzeum, Brno Oslavany 100 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Pavlovice u Přerova 199 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Plenkovice AD67 EMPA (povrch), PGAA, XRF, MS neolit-eneolit A24297 (č. 568, kr. 502) Jihomoravské muzeum ve Znojmě Podivín 9 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Popovice u Rapotic 104 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Prusinovice 47 XRF, MS KŠK - Moravské zemské muzeum, Brno Prusinovice 48 XRF, MS KŠK - Moravské zemské muzeum, Brno Prusinovice 178 XRF, MS KŠK 51893 Moravské zemské muzeum, Brno Radslavice u Vyškova 109 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Radslavice u Vyškova 98 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Rašovice 88 XRF, MS neolit-eneolit Pa1015/38 Moravské zemské muzeum, Brno Rudlice 107 XRF, MS neolit-eneolit 68456 Moravské zemské muzeum, Brno Sivice 72 XRF, MS neolit-eneolit 69133 Moravské zemské muzeum, Brno Slížany 82 XRF, MS KŠK 52360 Moravské zemské muzeum, Brno Stará Ves u Přerova 159 XRF, MS neolit-eneolit 155 Moravské zemské muzeum, Brno Střelice 128 XRF, MS neolit-eneolit 32271 Moravské zemské muzeum, Brno Střelice 129 XRF, MS neolit-eneolit 32291 Moravské zemské muzeum, Brno Týn nad Bečvou 117 XRF, MS neolit-eneolit Pa366/87Bi Moravské zemské muzeum, Brno Velehrad 145 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Veselíčko 148 XRF, MS neolit-eneolit 47694 Moravské zemské muzeum, Brno Veselíčko 167 XRF, MS neolit-eneolit 47692 Moravské zemské muzeum, Brno Zdětín 256 výbrus, EMPA (výbrus), XRD, XRF, MS, hustota KŠK 006086 (Dp15) Muzeum a galerie v Prostějově Zlobice 105 XRF, MS KŠK 52368 Moravské zemské muzeum, Brno Znojmo 115 XRF, MS neolit-eneolit 50028 Moravské zemské muzeum, Brno 2 1 26 50 Tab. V-1 Pokračování. Skupina Lokalita Počet artefaktů ve skupině Označení Analytické metody Kulturní zařazení Inventární číslo Archiv Biskupice 108 XRF, MS neolit-eneolit 196 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 96 XRF, MS neolit-eneolit 150.0-e-2172/56 Moravské zemské muzeum, Brno Břestek 110 XRF, MS neolit-eneolit 68509 Moravské zemské muzeum, Brno Dolní Němčí (Kráčina za Kapličkou) 6 XRF, MS neolit-eneolit Moravské zemské muzeum, Brno Drnovice 74 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Grešlové Mýto 37 XRF, MS neolit-eneolit 50744 Moravské zemské muzeum, Brno Hradisko u Krnova 164 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Ježkovice 260 výbrus, EMPA (výbrus) KŠK A2930 Muzeum Vyškovska, Vyškov Kotvrdovice 113 XRF, MS neolit-eneolit 68513 Moravské zemské muzeum, Brno Křepice 152 XRF, MS neolit-eneolit 49859 Moravské zemské muzeum, Brno Lidéřovice 134 XRF, MS KŠK 51809 Moravské zemské muzeum, Brno Luleč 75 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Luleč 166 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Prostějov 258 výbrus, EMPA (výbrus), XRD, XRF, MS, hustota KŠK 6598 Muzeum a galerie v Prostějově Přeskače 165 XRF, MS neolit-eneolit 69244 Moravské zemské muzeum, Brno Slavíkovice u Rousínova 64 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Strážnice 171 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Znojmo 138 XRF, MS neolit-eneolit 35564 Moravské zemské muzeum, Brno Dolní Němčí (Průhon) 4 XRF, MS neolit-eneolit IIIa Obecní muzeum Ostrožská Lhota Drásov 91 XRF, MS neolit-eneolit 47940 Moravské zemské muzeum, Brno Kobeřice 122 XRF, MS neolit-eneolit 60 Moravské zemské muzeum, Brno Křenovice 192 XRF, MS neolit-eneolit 69205 Moravské zemské muzeum, Brno Letonice 163 XRF, MS neolit-eneolit 20 Moravské zemské muzeum, Brno Ostrožská Lhota 162 XRF, MS neolit-eneolit Moravské zemské muzeum, Brno Slavkov u Uher. Brodu (Padělský mlýn) 1 XRF, MS neolit-eneolit Ib Obecní muzeum Ostrožská Lhota Ivanovce 2 205 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Suchohrdly 5 EMPA (povrch), XRF, MS neolit-eneolit A24278 (č. 183, kr. 499) Jihomoravské muzeum ve Znojmě Biskupice 123 XRF, MS neolit-eneolit 68838 Moravské zemské muzeum, Brno Bohušice 22 XRF, MS neolit-eneolit 7202 Moravské zemské muzeum, Brno Brno-Líšeň 103 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Dolní Dubňany 66 XRF, MS neolit-eneolit 92854 Moravské zemské muzeum, Brno Jevišovice 61 XRF, MS neolit-eneolit B3435 Moravské zemské muzeum, Brno Jevišovice 62 XRF, MS neolit-eneolit 3389 Moravské zemské muzeum, Brno Jiřice u Jevišovic 19 XRF, MS neolit-eneolit 575 Moravské zemské muzeum, Brno Jiřice-Žlíbek 15 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Křepice 41 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Letošov 179 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Loukov 196 XRF, MS KŠK 68907 Moravské zemské muzeum, Brno Mikulovice 18 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Milonice u Vyškova 161 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Nimpšov 147 XRF, MS neolit-eneolit 47468 Moravské zemské muzeum, Brno Ondratice 49 XRF, MS neolit-eneolit 50090 Moravské zemské muzeum, Brno Pěnčín 186 XRF, MS neolit-eneolit 68922 Moravské zemské muzeum, Brno Příbor 170 XRF, MS neolit-eneolit 68593 Moravské zemské muzeum, Brno Sivice 180 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Strání 106 XRF, MS neolit-eneolit 47426 Moravské zemské muzeum, Brno Syrovice 257 XRD, XRF, MS, hustota KŠK 006083 (Dp12) Muzeum a galerie v Prostějově Tvořihráz 195 XRF, MS neolit-eneolit 60 Moravské zemské muzeum, Brno Újezd u Hrotovic 187 XRF, MS neolit-eneolit 46939 Moravské zemské muzeum, Brno Velké Mašovice 169 XRF, MS neolit-eneolit 155 Moravské zemské muzeum, Brno Veselí nad Moravou 139 XRF, MS neolit-eneolit 68479 Moravské zemské muzeum, Brno Vevčice 183 XRF, MS neolit-eneolit 86889 Moravské zemské muzeum, Brno Býškovice 160 XRF, MS neolit-eneolit - Moravské zemské muzeum, Brno Vyškovsko 153 XRF, MS neolit-eneolit Pa16080 Moravské zemské muzeum, Brno Znojmo 193 XRF, MS neolit-eneolit 33 Moravské zemské muzeum, Brno Bojanovice 46 XRF, MS neolit-eneolit 68951 Moravské zemské muzeum, Brno Jaroměřice 80 XRF, MS neolit-eneolit 476 Moravské zemské muzeum, Brno Kosíř 34 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Kramolín 35 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Malý Dešov 93 XRF, MS neolit-eneolit 68694 Moravské zemské muzeum, Brno Němčičky 155 XRF, MS neolit-eneolit 477 Moravské zemské muzeum, Brno Nová Ves 36 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Rozdrojovice 146 XRF, MS neolit-eneolit 81 Moravské zemské muzeum, Brno Vedrovice 1 33 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Vedrovice 2 32 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Kobeřice 173 XRF, MS neolit-eneolit 222 Moravské zemské muzeum, Brno Ivanovce 1 204 výbrus, EMPA (výbrus), XRF, MS, hustota - - povrchový sběr Těšetice-Kyjovice 217 výbrus, EMPA (výbrus), EMPA (povrch), XRF, MS, hustota LnK L1147 Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně Těšetice-Kyjovice 203 výbrus, EMPA (výbrus), EMPA (povrch), XRD, XRF, MS, hustota LnK L4511 Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně Tvarožná 112 XRF, MS KŠK Pa20/34 Moravské zemské muzeum, Brno Znojmo-hrad AD74 EMPA (povrch), PGAA, XRF, MS LnK A30692 (kr. 682) Jihomoravské muzeum ve Znojmě Brno-Líšeň 125 XRF, MS KŠK 105.0-e-493/57 (602/57) Moravské zemské muzeum, Brno Ctidružice 95 XRF, MS neolit-eneolit 11856 Moravské zemské muzeum, Brno Popůvky 158 XRF, MS neolit-eneolit 106586 Moravské zemské muzeum, Brno Slavkov u Uher. Brodu (Nivnice) 3 XRF, XRD, MS, hustota - - Obecní muzeum Ostrožská Lhota Vyškovsko 154 XRF, MS neolit-eneolit Pa16083 Moravské zemské muzeum, Brno Znojmo 90 XRF, MS neolit-eneolit 69270 Moravské zemské muzeum, Brno 285 94 3 18 8 6 6 10 7 6 Tab. V-2 Seznam vzorků z potenciálních zdrojů včetně provedených analýz a základních informací. Lokalita Označení Analýza Tąpadła 1 215 EMPA ICP, XRD, MS, hustota Tąpadła 2 243 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Tąpadła 3 241 EMPA, ICP, XRF, MS, hustota Jańska Góra 1 213 EMPA, ICP, XRF, MS Jańska Góra 2 - EMPA, XRF, MS, hustota Wiry 212 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Gogołów 219 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Jordanów 216 EMPA, XRD, XRF, MS, hustota Sobótka - EMPA, XRF, MS Braszowice 211 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Brźeznica 1 244 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Brźeznica 2 210 EMPA, MS, hustota Szklary 1 209 EMPA, ICP, XRF, MS, hustota Szklary 2 - EMPA, XRD, XRF, MS, hustota Bernstein 1 246 EMPA, ICP, MS, hustota Bernstein 2 208 EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Rumpersdorf 262 EMPA, XRD, XRF, MS, hustota Bienenhütte 260 EMPA, XRD, XRF, MS, hustota Hohenstein-Ernstthal 1 207 EMPA. MS, hustota Hohenstein-Ernstthal 2 261 EMPA, XRF, MS, hustota Loužnice - EMPA, ICP, XRD, XRF, MS, hustota Radčice 221 EMPA, XRF, MS, hustota Klíčnov 222 EMPA, XRF, MS, hustota Alšovice 224 EMPA, XRF, MS, hustota Hrubšice 206 EMPA, XRF, MS, hustota Biskoupky 251 MS Nová Ves - EMPA, MS, hustota Mohelno 231 MS, hustota Slatina - MS, hustota Černín - EMPA, ICP, MS, hustota Bojanovice - EMPA, MS, hustota Medlice-Višňové - MS Dolní Bory - MS Chotěboř 226 EMPA, ICP, XRF, MS, hustota Žďár n. s. - EMPA, ICP, MS Dolní Bory - MS Staré Město - MS Habartice - MS, hustota Raškov - MS, hustota Hostice - MS Bušín - MS Bušín-Ruda n. M. - MS Ruda n. M. 1 - EMPA, ICP, XRF, MS, hustota Ruda n. M. 2 - EMPA, MS, , hustota Skorošice - EMPA, MS, hustota Javorník - MS Rožná - MS Věžná - MS Kutná hora 228 EMPA, ICP, XRF, MS, hustota Kohoutovice - MS Mnichov 1 225 EMPA, MS, hustota Mnichov 2 - EMPA, MS, hustota Dobšiná - MS Příloha VI Fotodokumentace kolekce artefaktů Skupina 1 Obr. VI-1 Sekeromlat z lokality Boškůvky (č. 65). Obr. VI-2 Zlomek sekerky z lokality Brňany (č. 87). Obr. VI-3 Zlomek mlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 12). Obr. VI-4 Zlomek sekerky z lokality Brno-Líšeň (č. 13). Obr. VI-5 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 27). Obr. VI-6 Zlomek mlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 78). Obr. VI-7 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 79). Obr. VI-8 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 102). Obr. VI-9 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 124). Obr. VI-10 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (Staré Zámky u Líšně) (č. 111). Obr. VI-11 Sekeromlat z lokality Brno-Starý Lískovec (č. 259). Obr. VI-12 Artefakt z lokality Grešlové Mýto (č. 188). Obr. VI-13 Sekeromlat z lokality Holštejn (č. 120). Obr. VI-14 Zlomek bulavy z lokality Jevišovice (č. 156). Obr. VI-15 Zlomek bulavy z lokality Jevišovice (č. 176). Obr. VI-16 Zlomek sekeromlatu z lokality Jevišovice (Starý zámek) (č. 71). Obr. VI-17 Zlomek sekeromlatu z lokality Kostelany (č. 114). Obr. VI-18 Zlomek sekeromlatu z lokality Křepice (č. 24). Obr. VI-19 Zlomek sekeromlatu z lokality Křepice (č. 149). Obr. VI-20 Otloukač z lokality Křepice (č. 150). Obr. VI-21 Zlomek mlatu z lokality Mikulovice (č. 11). Obr. VI-22 Zlomek motyky z lokality Moravské Budějovice (č. 140). Obr. VI-23 Reutilizovaný otloukač z lokality Tasov (č. 142). Obr. VI-24 Zlomek středové partie mlatu z lokality Těšetice-Kyjovice (č. 218). Obr. VI-25 Zlomek motyky z lokality Vedrovice (č. 182). Obr. VI-26 Sekeromlat z lokality Velešovice (č. 157). Skupina 2 Obr. VI-27 Zlomek sekerky z lokality Biskupice (č. 99). Obr. VI-28 Sekeromlat z lokality Blazice (č. 63). Obr. VI-29 Zlomek mlatu z lokality Blazice (č. 121). Obr. VI-30 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Bohušice (č. 21). Obr. VI-31 Zlomek drtidla z lokality Boskovštejn (č. 28). Obr. VI-32 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Boskovštejn (č. 29). Obr. VI-33 Sekeromlat z lokality Bučovice (č. 202). Obr. VI-34 Zlomek mlatu z lokality Ctidružice (č. 43). Obr. VI-35 Sekeromlat z lokality Dřevohostice (č. 23). Obr. VI-36 Sekeromlat z lokality Dřevohostice (č. 197). Obr. VI-37 Sekeromlat z lokality Dřevohostice (č. 198). Obr. VI-38 Hraněná sekera z lokality Grešlové Mýto (č. AD70). Obr. VI-39 Zlomek sekeromlatu z lokality Grešlové Mýto (č. 38). Obr. VI-40 Zlomek sekerky z lokality Habrovany u Vyškova (č. 70). Obr. VI-41 Zlomek sekeromlatu z lokality Hluboké Mašůvky (č. 200). Obr. VI-42 Zlomek sekeromlatu z lokality Jaroměřice (č. 81). Obr. VI-43 Sekeromlat z lokality Kostelec u Holešova (č. 77). Obr. VI-44 Sekerka z lokality Kravsko (č. 133). Obr. VI-45 Sekeromlat z lokality Lipník nad Bečvou (č. 118). Obr. VI-46 Sekeromlat z lokality Lipník nad Bečvou (č. 119). Obr. VI-47 Sekerka z lokality Luleč (č. 130). Obr. VI-48 Zlomek kladivovitého mlatu z lokality Marefy (č. 14). Obr. VI-49 Sekeromlat z lokality Napajedla (č. 116). Obr. VI-50 Zlomek spodní partie sekeromlatu z lokality Němčičky (č. 67). Obr. VI-51 Úlomek kopytovitého klínu z lokality Nivnice (Padělky) (č. 2). Obr. VI-52 Sekeromlat z lokality Osek nad Bečvou (č. 135). Obr. VI-53 Zlomek sekeromlatu z lokality Oslavany (č. 100). Obr. VI-54 Sekeromlat z lokality Pavlovice u Přerova (č. 199). Obr. VI-55 Zlomek sekeromlatu z lokality Plenkovice (č. AD67). Obr. VI-56 Sekeromlat z lokality Podivín (č. 9). Obr. VI-57 Polotovar sekerky z lokality Popovice u Rapotic (č. 104). Obr. VI-58 Sekeromlat z lokality Prusinovice (č. 47). Obr. VI-59 Sekeromlat z lokality Prusinovice (č. 48). Obr. VI-60 Sekeromlat z lokality Prusinovice (č. 178). Obr. VI-61 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Radslavice u Vyškova (č. 109). Obr. VI-62 Zlomek sekeromlatu z lokality Radslavice u Vyškova (č. 98). Obr. VI-63 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Rašovice (č. 88). Obr. VI-64 Sekeromlat z lokality Rudlice (č. 107). Obr. VI-65 Zlomek sekeromlatu z lokality Sivice (č. 72). Obr. VI-66 Sekeromlat z lokality Slížany (č. 82). Obr. VI-67 Sekeromlat z lokality Stará ves u Přerova (č. 159). Obr. VI-68 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Střelice (č. 128). Obr. VI-69 Zlomek sekeromlatu z lokality Střelice (č. 129). Obr. VI-70 Sekeromlat z lokality Týn nad Bečvou (č. 117). Obr. VI-71 Zlomek sekeromlatu z lokality Velehrad (č. 145). Obr. VI-72 zlomek sekeromlatu z lokality Veselíčko (č. 148). Obr. VI-73 Sekerka z lokality Veselíčko (č. 167). Obr. VI-74 Sekeromlat z lokality Zdětín (č. 256). Obr. VI-75 Sekeromlat z lokality Zlobice (č. 105). Obr. VI-76 Drtidlo z lokality Znojmo (č. 115). Skupina 3 Obr. VI-77 Sekeromlat z lokality Biskupice (č. 108). Obr. VI-78 Sekeromlat z lokality Brno-Líšeň (č. 96). Obr. VI-79 Sekeromlat z lokality Břestek (č. 110). Obr. VI-80 Úlomek mlatu z lokality Dolní Němčí (Kráčina za Kapličkou) (č. 6). Obr. VI-81 Sekeromlat z lokality Drnovice (č. 74). Obr. VI-82 Úlomek sekeromlatu z lokality Grešlové Mýto (č. 37). Obr. VI-83 Úlomek sekerky z lokality Hradisko u Krnova (č. 164). Obr. VI-84 Sekeromlat z lokality Ježkovice (č. 260). Obr. VI-85 Sekeromlat z lokality Kotvrdovice (č. 113). Obr. VI-86 Úlomek palety z lokality Křepice (č. 152). Obr. VI-87 Sekeromlat z lokality Lidéřovice (č. 134). Obr. VI-88 Otloukač z lokality Luleč (č. 75). Obr. VI-89 Zlomek sekeromlatu z lokality Luleč (č. 166). Obr. VI-90 Sekeromlat z lokality Prostějov (č. 258). Obr. VI-91 Sekerka z lokality Přeskače (č. 165). Obr. VI-92 Sekeromlat z lokality Slavíkovice u Rousínova (č. 64). Obr. VI-93 Zlomek sekerky z lokality Strážnice (č. 171). Obr. VI-94 Úlomek sekeromlatu z lokality Znojmo (č. 138). Skupina 4 Obr. VI-95 Zlomek sekerky z lokality Dolní Němčí (Průhon) (č. 4). Obr. VI-96 Zlomek sekeromlatu z lokality Drásov (č. 91). Obr. VI-97 Zlomek sekeromlatu z lokality Kobeřice (č. 122). Obr. VI-98 Artefakt z lokality Křenovice (č. 192). Obr. VI-99 Sekerka z lokality Letonice (č. 163). Obr. VI-100 Sekerka z lokality Ostrožská Lhota (č. 162). Obr. VI-101 Zlomek bulavy z lokality Slavkov u Uher. Brodu (Padělský mlýn) (č. 1). Obr. VI-102 Sekeromlat z lokality Ivanovce (č. 205). Obr. VI-103 Palice z lokality Suchohrdly (č. 5). Skupina 5 Obr. VI-104 Sekeromlat z lokality Biskupice (č. 123). Obr. VI-105 Zlomek mlatu z lokality Bohušice (č. 22). Obr. VI-106 Zlomek motyky z lokality Brno-Líšeň (č. 103). Obr. VI-107 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Dolní Dubňany (č. 66). Obr. VI-108 Zlomek sekeromlatu z lokality Jevišovice (č. 61). Obr. VI-109 Zlomek sekeromlatu z lokality Jevišovice (č. 62). Obr. VI-110 Sekerka z lokality Jiřice u Jevišovic (č. 19). Obr. VI-111 Sekeromlat z lokality Jiřice-Žlíbek (č. 15). Obr. VI-112 Artefakt z lokality Křepice (č. 41). Obr. VI-113 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Letošov (č. 179). Obr. VI-114 Polotovar sekeromlatu z lokality Loukov (č. 196). Obr. VI-115 Sekeromlat z lokality Mikulovice (č. 18). Obr. VI-116 Artefakt z lokality Milonice u Vyškova (č. 161). Obr. VI-117 Motyka z lokality Nimpšov (č. 147). Obr. VI-118 Zlomek sekeromlatu z lokality Ondratice (č. 42). Obr. VI-119 Sekeromlat z lokality Pěnčín (č. 186). Obr. VI-120 Sekerka z lokality Pěnčín (č. 170). Obr. VI-121 Zlomek mlatu z lokality Sivice (č. 180). Obr. VI-122 Diskovitý mlat z lokality Strání (č. 106). Obr. VI-123 Sekeromlat z lokality Syrovice (č. 257). Obr. VI-124 Zlomek sekeromlatu z lokality Tvořihráz (č. 195). Obr. VI-125 Zlomek motyky z lokality Újezd u Hrotovic (č. 187). Obr. VI-126 Sekerka z lokality Velké Mašovice (č. 169). Obr. VI-127 Motyka z lokality Veselí nad Moravou (č. 139). Obr. VI-128 Zlomek sekeromlatu z lokality Vevčice (č. 183). Obr. VI-129 Sekeromlat motykovitý z lokality Býškovice (č. 160). Obr. VI-130 Motyka z lokality Vyškovsko (č. 153). Obr. VI-131 Polotovar sekeromlatu z lokality Znojmo (č. 193). Skupina 6 Obr. VI-132 Zlomek sekeromlatu z lokality Bojanovice (č. 46). Obr. VI-133 Zlomek motyky z lokality Jaroměřice (č. 80). Obr. VI-134 Zlomek sekeromlatu z lokality Kosíř (č. 34). Obr. VI-135 Zlomek bulavy z lokality Kramolín (č. 35). Obr. VI-136 Sekerka z lokality Malý Dešov (č. 93). Obr. VI-137 Zlomek sekeromlatu z lokality Němčičky (č. 155). Obr. VI-138 Zlomek bulavy z lokality Nová Ves (č. 36). Obr. VI-139 Zlomek sekeromlatu z lokality Rozdrojovice (č. 146). Obr. VI-140 Zlomek motyky z lokality Vedrovice 1 (č. 33). Obr. VI-141 Zlomek diskovitého mlatu z lokality Vedrovice 2 (č. 32). Skupina 7 Obr. VI-142 Zlomek sekeromlatu z lokality Kobeřice (č. 173). Obr. VI-143 Zlomek sekeromlatu z lokality Ivanovce (č. 204). Obr. VI-144 Zlomek dvouramenného mlatu z lokality Těšetice-Kyjovice (č. 217). Obr. VI-145 Zlomek mlatu z lokality Těšetice-Kyjovice (č. 203). Obr. VI-146 Zlomek sekeromlatu z lokality Tvarožná (č. 112). Obr. VI-147 Zlomek sekerky z lokality Znojmo-hrad (č. AD74). Skupina 8 Obr. VI-148 Zlomek sekeromlatu z lokality Brno-Líšeň (č. 125). Obr. VI-149 Korál z lokality Ctidružice (č. 95). Obr. VI-150 Diskovitý mlat z lokality Popůvky (č. 158). Obr. VI-151 Úlomek palety z lokality Slavkov u Uher. Brodu (Nivnice) (č. 3). Obr. VI-152 Zlomek motyky z lokality Vyškovsko (č. 154). Obr. VI-153 Drtidlo z lokality Znojmo (č. 90). Příloha VII Magnetická susceptibilita a hustota Tab. VII-1 Statistické vyhodnocení měření magnetické susceptibility na serpentinitech z potenciálních zdrojových oblastí (hodnoty jsou uvedeny v n × 10-3 jednotky SI). Lokalita Označení Počet kusů Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Tąpadła 1 215 27.2 30.7 28.3 1.1 28.4 Tąpadła 2 243 38.2 42.7 40.2 1.3 40.2 Tąpadła 3 241 34.2 35.3 34.9 0.4 30.8 Jańska Góra 1 213 67.5 70.0 68.8 0.9 68.9 Jańska Góra 2 42.5 43.8 43.4 0.5 43.3 Wiry 263 36.2 37.6 36.6 0.6 36.8 Wiry 212 21.5 22.0 21.9 0.2 21.9 Gogołów 219 38.7 39.8 39.5 0.4 39.3 Jordanów 216 23.9 24.5 24.1 0.2 24.1 Sobótka 19.5 20.0 19.7 0.2 19.7 Braszowice 211 14.2 15.4 15.3 0.5 14.9 Brźeznica 1 244 55.0 58.4 57.2 1.1 57.2 Brźeznica 2 210 33.0 34.9 34.0 0.6 33.9 Szklary 1 209 32.2 33.8 33.0 0.6 33.2 Szklary 2 22.6 23.2 23.0 0.2 22.9 Bernstein 1 246 20.9 21.3 21.1 0.2 21.1 Bernstein2 208 51.3 55.2 53.6 1.6 53.3 Rumpersdorf 262 21.0 26.3 25.1 1.9 24.6 Bienenhütte 260 24.5 26.6 25.1 0.9 25.3 Hohenstein-Ernstthal 1 207 36.4 37.2 37.0 0.3 36.9 Hohenstein-Ernstthal 2 261 31.2 33.7 32.9 0.9 32.7 Alšovice 224 61.1 72.1 69.1 4.4 68.1 Radčice 221 58.3 63.9 63.3 1.9 62.4 Loužnice 44.2 48.7 45.9 1.7 46.3 Loužnice -zářez 220 31.9 35.7 32.9 1.6 33.5 Radčice 57.3 63.0 59.0 2.1 59.5 Radčice 86.4 98.2 93.5 4.2 92.5 Klíčnov 43.0 57.6 49.8 5.3 50.9 Klíčnov 222 37.5 45.5 40.1 3.1 41.6 Hrubšice-lom 206 6.5 14.7 7.7 3.0 8.7 Hrubšice-lom 206 11.2 15.1 13.4 1.3 13.4 Hrubšice-lom 206 6.6 13.5 12.2 2.5 11.5 Hrubšice-lom 206 11.5 13.5 12.9 0.7 12.7 Biskoupky 251 5.9 7.4 6.6 0.5 6.7 Nová Ves u Oslavan 8.0 10.2 9.4 0.7 9.4 Nová Ves u Oslavan 3.3 4.1 3.6 0.3 3.6 Mohelno 231 8.5 12.0 11.3 1.3 10.8 Slatina 2.9 3.4 3.2 0.2 3.2 Černín 6.9 8.5 8.0 0.6 7.9 Černín 7.8 8.9 8.5 0.4 8.4 Bojanovice 7.3 8.7 8.0 0.5 8.0 Medlice-Višňové 2.6 4.4 3.8 0.6 3.7 Dolní Bory 8.4 9.5 8.8 0.4 8.9 Dolní Bory 8.4 9.5 8.8 0.4 8.9 Chotěboř 226 8.9 9.3 9.2 0.2 9.1 Žďár n. s. 63.6 66.3 64.8 1.0 64.8 Dolní Bory 8.4 9.5 8.8 0.4 8.9 Dolní Bory 8.4 9.5 8.8 0.4 8.9 Chotěboř 226 8.9 9.3 9.2 0.2 9.1 Staré Město 59.3 62.5 61.3 1.2 61.0 Habartice 60.1 77.7 74.4 8.6 69.6 Raškov 37.3 44.1 42.9 2.9 41.5 Hostice 50.4 58.9 57.6 3.0 56.5 Hostice 43.1 48.1 45.5 1.8 45.9 Hostice 35.5 42.5 39.2 2.7 39.2 Bušín 63.8 73.8 68.5 3.6 69.0 Bušín 29.8 38.8 31.7 3.0 33.2 Bušín-Ruda n. M. 44.3 51.9 46.2 2.6 46.9 Ruda n. M. 227 20.9 27.9 25.0 2.8 24.5 Ruda n. M. 1 38.4 43.0 42.2 1.7 41.7 Ruda n. M. 2 35.2 42.3 40.6 2.5 40.0 Skorošice 61.6 64.5 63.9 1.0 63.7 Javorník 42.7 53.8 51.8 4.2 50.5 Javorník 70.2 78.2 72.4 2.9 73.3 Rožná 7.6 9.4 8.8 0.6 8.7 Rožná 8.3 10.2 9.1 0.8 9.2 Věžná 9.2 12.7 11.2 1.2 11.2 Kutná hora 228 20.2 22.8 22.4 1.1 21.8 Kohoutovice 5.0 6.1 5.7 0.4 5.6 Kohoutovice 4.2 5.6 5.2 0.5 5.1 Mnichov 1 225 34.2 37.1 36.5 1.0 36.1 Mnichov 2 30.1 32.8 31.0 1.1 31.2 Dobšiná 1 0.7 0.7 0.7 0.1 0.7 0.5 0.8 0.7 0.1 0.7 35.3 3.0 14.9 57.2 33.9 21.2 35.3 10.0 19.7 68.9 33.8 14.3 28.1 4.0 21.1 53.3 24.9 14.9 31.1 2.0 22.9 33.2 28.1 7.2 34.8 8.0 33.5 92.5 55.2 18.4 56.9 2.0 32.7 36.9 34.8 3.0 9.6 5.0 2.6 8.4 7.9 2.6 6.2 8.0 3.6 13.4 10.1 3.3 22.9 4 8.9 9.1 8.9 0.1 9.0 4 8.9 64.8 9.0 27.9 50.4 4 8.7 21.8 10.2 6.2 12.7 15 24.5 73.3 46.9 14.5 15.7 2 31.2 36.1 33.7 3.4 33.7 2 0.7 36.1 5.6 16.6 Tab. VII-2 Statistické vyhodnocení měření magnetické susceptibility na studovaných artefaktech skupiny 1 (hodnoty jsou uvedeny v n × 10-3 jednotky SI). Skupina Lokalita Označení Počet kusů Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr 1 Boškůvky 65 69.2 72.6 72.4 1.7 71.3 1 Brno-Starý Lískovec 259 27.2 30.8 27.6 1.5 28.6 1 Velešovice 157 24.2 26.2 24.9 0.8 25.1 1 Jevišovice (Starý zámek) 71 44.2 48.1 45.8 1.8 46.1 1 Těšetice-Kyjovice (L1138) 218 12.5 14.6 13.4 0.7 13.4 1 Brňany 87 15.2 16.2 15.6 0.3 15.6 1 Brno-Líšeň 12 69.0 71.6 70.2 1.0 70.3 1 Brno-Líšeň 13 34.3 36.9 34.7 1.1 35.1 1 Brno-Líšeň 27 51.4 56.2 53.6 1.6 53.7 1 Brno-Líšeň 78 83.5 87.4 84.9 1.7 85.3 1 Brno-Líšeň 79 63.6 72.0 70.5 3.1 69.7 1 Brno-Líšeň 102 35.6 41.3 40.1 2.3 39.3 1 Brno-Líšeň 124 57.7 63.9 61.1 2.1 61.1 1 Brno-Líšeň (Staré Zámky u Líšně) 111 80.3 88.4 82.8 2.9 83.5 1 Grešlové Mýto 188 32.1 34.5 34.2 1.0 33.8 1 Holštějn 120 48.5 51.4 50.0 1.1 50.0 1 Jevišovice 156 31.0 47.6 33.7 6.8 38.1 1 Jevišovice 176 12.6 14.0 13.9 0.6 13.7 1 Kostelany 114 52.8 73.4 68.1 6.8 67.1 1 Křepice 24 30.7 32.8 32.3 0.8 32.0 1 Křepice 149 30.6 40.8 36.9 4.5 36.5 1 Křepice 150 42.1 59.9 59.7 7.9 54.8 1 Mikulovice 11 18.8 19.4 19.2 0.2 19.1 1 Moravské Budějovice 140 51.4 55.9 52.3 1.8 52.8 1 Tasov 142 57.9 59.9 58.5 22.2 50.4 1 Vedrovice 182 27.5 41.2 40.0 6.0 36.7 13.43 85.3 20.942.7 45.526 Tab. VII-3 Statistické vyhodnocení měření magnetické susceptibility na studovaných artefaktech skupiny 2 (hodnoty jsou uvedeny v n × 10-3 jednotky SI). Skupina Lokalita Označení Počet kusů Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr 2 Zdětín 256 16.1 17.3 16.6 0.4 16.6 2 Prusinovice 47 31.1 34.1 32.7 1.1 32.5 2 Prusinovice 48 38.9 40.7 40.0 0.7 39.9 2 Prusinovice 178 51.1 54.8 52.6 1.4 52.8 2 Dřevohostice 23 44.5 53.1 51.6 3.4 49.8 2 Blazice 63 63.9 67.0 65.4 1.2 65.6 2 Kostelec u Holešova 77 38.8 40.9 40.0 0.9 40.0 2 Zlobice 105 33.3 35.1 33.8 0.7 34.0 2 Dřevohostice 197 31.3 33.4 32.4 0.7 32.4 2 Lipník 118 39.3 40.8 40.6 0.6 40.3 2 Lipník 119 42.7 44.9 44.1 0.9 43.9 2 Napajedla 116 49.0 51.6 50.6 1.0 50.5 2 Osek nad Bečvou 135 23.3 24.3 24.1 0.4 23.9 2 Pavlovice u Přerova 199 42.0 46.0 45.6 1.7 44.9 2 Slížany 82 29.9 31.1 30.5 0.5 30.5 2 Grešlové Mýto AD70 37.8 41.0 39.6 1.3 39.5 2 Plenkovice AD67 28.9 30.8 30.4 0.7 30.2 2 Biskupice 99 56.0 62.1 61.6 2.4 60.6 2 Blazice 121 26.2 28.9 27.9 0.9 27.8 2 Bohušice 21 61.8 66.4 65.3 1.9 64.7 2 Boskovštějn 28 64.3 65.3 64.8 0.4 64.8 2 Boskovštějn 29 53.9 55.7 55.1 0.8 54.9 2 Bučovice 202 51.3 54.7 52.4 1.4 52.9 2 Býškovice 9b 43.8 45.3 44.6 0.6 44.6 2 Ctidružice 43 28.3 31.2 30.8 1.2 30.3 2 Grešlové Mýto 38 23.3 26.9 26.5 1.4 25.9 2 Habrovany u Vyškova 70 47.7 53.6 50.3 2.0 50.5 2 Hluboké Mašůvky 200 58.6 59.7 59.2 0.4 59.2 2 Jaroměřice 81 21.9 22.9 22.5 0.4 22.4 2 Kravsko 133 39.4 48.3 47.4 4.3 45.0 2 Luleč 130 16.1 16.3 16.2 0.1 16.2 2 Marefy 14 20.1 21.2 20.6 0.4 20.7 2 Němčičky 67 38.6 41.3 40.5 1.0 40.1 2 Oslavany 100 33.2 34.0 33.8 0.4 33.6 2 Nivnice-Padělky 2 49.7 51.2 50.7 0.5 50.6 2 Podivín 9a 35.7 39.2 36.6 1.4 36.9 2 Popovice u Rapotic 104 57.3 64.8 58.8 3.2 60.1 2 Radslavice u Vyškova 109 44.4 45.6 45.3 0.4 45.2 2 Radslavice 98 55.7 57.1 56.8 0.5 56.6 2 Rašovice 88 34.3 38.0 35.8 1.3 35.9 2 Rudlice 107 42.2 49.3 46.3 2.7 45.8 2 Sivice 72 18.3 22.0 19.6 1.6 19.8 2 Stará Ves U Přerova 159 57.0 59.2 58.2 0.8 58.2 2 Střelice 128 42.2 45.7 43.6 1.4 43.9 2 Střelice 129 15.8 18.4 17.7 0.9 17.5 2 Týn nad Bečvou 117 38.7 41.9 41.0 1.5 40.3 2 Vážany 194 29.4 33.5 31.1 1.6 31.2 2 Velehrad 145 52.9 54.8 54.1 0.7 54.0 2 Veselíčko 148 24.7 26.0 25.4 0.4 25.5 2 Veselíčko 167 32.0 32.5 32.4 0.3 32.3 2 Znojmo 115 71.3 74.4 73.7 1.3 73.0 57 16.2 73.0 40.3 14.3 41.3 Tab. VII-4 Statistické vyhodnocení měření magnetické susceptibility na studovaných artefaktech skupiny 3 a 4 (hodnoty jsou uvedeny v n × 10-3 jednotky SI). Skupina Lokalita Označení Počet kusů Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr 3 Prostějov 258 31.2 34.6 32.6 1.1 32.6 3 Lideřovice 134 40.0 42.7 41.3 1.1 41.5 3 Biskupice 108 41.0 44.9 43.4 1.6 43.0 3 Brno-Líšeň 96 27.1 28.9 28.3 0.7 28.1 3 Břestek 110 57.6 60.6 58.9 1.2 58.9 3 Drnovice 74 40.7 46.0 41.3 2.1 42.3 3 Grešlové Mýto 37 30.8 35.7 34.3 1.7 34.0 3 Hradisko u Krnova 164 42.8 45.4 44.9 1.0 44.6 3 Kotvrdovice 113 52.7 63.8 58.8 3.4 58.7 3 Křepice 152 16.1 17.1 16.8 0.4 16.6 3 Luleč 75 55.9 60.8 59.7 1.8 59.3 3 Luleč 166 36.9 38.0 37.7 0.4 37.6 3 Dolní Němčí-Kráčina za Kapličkou 6 78.0 80.8 80.3 1.1 79.9 3 Přeskače 165 39.4 42.9 41.6 1.3 41.5 3 Slavíkovice u Rousínova 64 33.3 39.5 38.0 2.1 37.3 3 Strážnice 171 53.9 58.4 57.0 1.7 56.6 3 Znojmo 138 19.5 20.4 20.0 0.4 20.0 4 Suchohrdly 5 37.7 40.2 38.9 0.9 39.0 4 Drásov 91 39.5 41.3 40.0 0.6 40.2 4 Kobeřice 122 52.8 72.6 63.5 6.8 64.7 4 Křenovice 192 19.7 26.9 23.4 2.5 23.2 4 Letonice 163 58.7 63.7 61.9 2.0 61.7 4 Ostrožská Lhota 162 51.1 62.0 54.5 3.7 56.0 4 Slavkov u Uher.Brod.-Padělský Mlýn 1 34.7 39.2 35.9 1.7 36.2 4 Dolní Němčí-Průhon 4 53.2 57.8 56.2 1.5 55.9 4 Ivanovce 205 40.8 43.4 42.2 1.1 42.0 17 9 43.1 23.2 64.7 42.0 13.7 16.6 79.9 41.5 15.9 Tab. VII-5 Statistické vyhodnocení měření magnetické susceptibility na studovaných artefaktech skupin 5, 6, 7 a 8 (hodnoty jsou uvedeny v n × 10-3 jednotky SI). Skupina Lokalita Označení Počet kusů Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr Minimum Maximum Medián Standardní odchylka Průměr 5 Syrovice 257 54.7 62.1 57.7 2.2 57.9 5 Dolní Dubňany 66 56.4 71.8 69.5 5.7 67.8 5 Mikulovice 18 77.5 86.3 83.2 2.9 82.5 5 Ondratice 49 96.4 102.0 100.5 2.2 99.7 5 Biskupice 123 45.2 46.9 46.3 0.6 46.2 5 Bohušice 22 49.2 51.7 51.2 0.9 50.8 5 Brno-Líšeň 103 28.4 30.9 30.1 0.9 30.0 5 Dědice 97 101.2 119.8 111.4 6.3 111.2 5 Jevišovice 61 82.3 87.1 84.5 1.7 84.9 5 Jevišovice 62 24.3 27.4 26.5 1.0 26.3 5 Jiřice u Jevišovic 19 55.5 62.1 61.5 2.5 60.5 5 Jiřice-Žlibek 15 44.5 48.1 46.1 1.2 46.1 5 Křepice 41 24.8 26.9 25.9 0.8 25.9 5 Letošov 179 24.6 30.1 26.8 2.2 27.1 5 Loukov 196 40.4 43.2 40.8 1.4 41.6 5 Milonice u Vyškova 161 79.0 95.7 82.5 6.7 84.6 5 Nimpšov 147 67.3 70.8 69.1 1.6 69.1 5 Pěnčín 186 71.5 76.2 73.0 1.6 73.3 5 Příbor 170 29.7 31.8 31.1 0.9 30.8 5 Sivice 180 73.4 76.8 74.5 1.3 74.9 5 Strání 106 58.6 69.8 63.8 3.8 64.7 5 Tvořihráz 195 52.8 57.2 55.7 1.6 55.4 5 Újezd u Hrotovic 187 64.4 74.2 69.2 4.1 68.9 5 Velké Mašovice 169 39.8 48.2 46.1 3.3 45.3 5 Veselí nad Moravou 139 63.5 68.2 66.0 1.6 65.8 5 Vevčice 183 60.3 64.9 63.5 1.9 63.4 5 Býškovice 160 50.1 57.8 52.7 2.7 53.1 5 Vyškovsko 153 69.2 74.8 71.2 2.0 71.2 5 Znojmo 193 47.7 49.1 47.8 0.5 48.1 6 Kosíř 34 26.8 27.9 27.3 0.5 27.3 6 Kramolín 35 13.8 15.0 14.7 0.4 14.6 6 Vedrovice 1 33 32.6 33.3 33.2 0.3 33.0 6 Vedrovice 2 32 22.3 23.0 22.4 0.3 22.5 6 Bojanovice 46 40.1 40.9 40.4 0.3 40.5 6 Jaroměřice 80 48.9 51.2 50.2 0.8 50.1 6 Malý Dešov 93 20.0 21.5 21.1 0.6 20.9 6 Němčičky 155 24.7 28.8 26.7 1.3 26.7 6 Nová Ves 36 28.6 32.7 32.1 1.5 31.7 6 Rozdrojovice 146 16.9 17.8 17.4 0.5 17.4 7 Těšetice-Kyjovice (L1147) 217 25.0 25.7 25.5 0.3 25.4 7 Těšetice-Kyjovice (L4511) 203 35.2 39.8 37.9 1.5 37.6 7 Znojmo-hrad AD74 23.8 29.0 26.0 1.9 26.1 7 Kobeřice 173 43.7 47.1 45.2 1.2 45.3 7 Ivanovce 1 204 34.5 48.0 45.8 6.0 42.1 7 Tvarožná 112 40.3 47.1 43.8 2.6 43.9 8 Brno-Líšeň 125 32.1 41.7 35.0 3.7 36.4 8 Ctidružice 95 56.4 60.3 57.6 1.8 58.3 8 Popůvky 158 77.5 84.5 81.4 2.8 81.1 8 Slavkov-Padělský mlýn 3 29.2 32.4 31.9 1.4 31.2 8 Vyškovsko 154 28.7 38.2 36.8 4.2 34.8 8 Znojmo 90 57.0 59.9 58.6 1.2 58.5 7 31.2 81.1 47.3 19.4 50.0 6 25.4 45.3 39.9 8.9 36.7 29 10 25.9 111.2 60.5 21.6 59.6 14.6 50.1 27.0 10.8 28.5 Tab. VII-6 Hodnoty hustoty některých artefaktů a serpentinitů z potenciálních zdrojových oblastí. Názek Lokality Označení Hustota (g.cm -3 ) Hmotnost na vzduchu (g) Hmotnost ve vodě (g) Hmotnost vysušeného vzorku (g) Hustota vody (kg.m -3 ) Hustota (kg.m -3 ) Tąpadła 1 215 2.566 96.68 59.59 95.36 998 2565.90 Tąpadła 2 243 2.618 28.12 17.48 27.91 998 2617.87 Tąpadła 3 241 2.650 52.31 32.70 52.07 998 2649.97 Sobótka 2.103 25.51 14.40 23.41 998 2102.90 Wiry 263 2.602 75.18 46.60 74.50 998 2601.50 Wiry 212 2.577 162.62 100.18 161.24 998 2577.15 Gogołów 2.425 133.15 80.10 128.93 998 2425.49 Jańska Góra 2 2.153 54.36 31.00 50.40 998 2153.22 Jordanów 216 2.637 34.65 21.61 34.46 998 2637.35 Braszowice 211 2.991 73.69 49.16 73.52 998 2991.15 Brźeznica 1 244 2.632 78.35 48.87 77.74 998 2631.77 Brźeznica 2 210 2.614 115.37 71.67 114.45 998 2613.76 Szklary 1 209 2.884 161.46 106.10 159.99 998 2884.21 Szklary 2 2 2.481 84.97 51.58 83.00 998 2480.80 Bernstein 1 2.506 158.06 96.36 154.96 998 2506.48 Bernstein 2 2.707 18.07 11.50 17.82 998 2706.90 Rumpersdorf 2.559 153.08 94.03 151.44 998 2559.48 Bienenhütte 2.588 81.21 50.14 80.57 998 2587.99 Loužnice 2.750 32.29 20.74 31.83 998 2750.33 Radčice 221 2.793 97.90 63.18 97.17 998 2793.08 Klíčnov 2.802 56.91 36.81 56.44 998 2802.34 Alšovice 224 2.590 61.81 38.71 59.96 998 2590.48 Biskoupky 2.601 216.95 135.24 212.98 998 2601.32 Hrubšice 206 2.623 62.27 38.70 61.95 998 2623.08 Hrubšice (lom) 206 2.345 169.96 100.53 163.14 998 2345.01 Mohelno 2.360 114.25 67.55 110.43 998 2359.94 Slatina 2.522 105.08 64.00 103.82 998 2522.21 Chotěboř 2.572 235.03 144.48 233.38 998 2572.21 Nová Ves 2.351 110.92 65.49 107.04 998 2351.44 Bojanovice 2.095 23.26 12.86 21.83 998 2094.84 Černín 2.450 42.38 25.33 41.86 998 2450.22 Hohenstein-Ernstthal 1 207 2.671 184.90 115.89 184.70 998 2671.07 Hohenstein-Ernstthal 2 261 2.645 82.33 51.36 82.07 998 2644.68 Habartice 2.648 79.22 49.46 78.97 998 2648.25 Raškov 2.680 151.07 94.86 150.93 998 2679.74 Ruda 1 1 2.550 249.66 153.96 244.53 998 2550.06 Ruda 2 2 2.469 25.75 15.57 25.18 998 2468.53 Skorošice 2.644 196.65 122.65 196.04 998 2643.89 Mnichov 1 225 2.449 95.59 57.81 92.70 998 2448.77 Mnichov 2 2.528 84.46 51.76 82.83 998 2527.96 Kutná Hora 2.578 8.44 5.20 8.37 998 2578.17 Těšetice-Kyjovice (L1138) 218 2.648 28.248700 17.611000 28.23 998 2648.46 Zdětín 256 2.541 288.070700 175.502000 286.62 998 2541.09 Nivnice-Padělky 2 2.592 130.97 81.00 129.79 998 2592.16 Prostějov 258 2.505 301.627900 181.997500 300.33 998 2505.46 Dolní Němčí-Kráčina za Kapličkou 6 2.650 216 135.00 215.09 998 2650.12 Ivanovce 2 205 2.703 242.642400 153.026100 242.70 998 2702.80 Slavkov u Uh.Brodu-Padělský Mlýn 1 2.631 138.10 86.00 137.36 998 2631.20 Dolní Němčí-Průhon 4 2.739 31.41 20.00 31.31 998 2738.60 Syrovice 257 2.670 350.174100 219.293300 350.13 998 2669.83 Kosíř 34 2.639 120.743700 75.144300 120.60 998 2639.48 Kramolín 35 2.633 123.997900 77.005300 123.96 998 2632.59 Vedrovice 1 2.645 132.010200 82.204400 132.00 998 2644.99 Vedrovice 2 2.591 125.447200 77.203700 125.24 998 2590.81 Nová Ves 36 2.722 108.165500 68.514400 108.13 998 2721.58 Těšetice-Kyjovice (1147) 217 2.694 49.365900 31.097500 49.32 998 2694.34 Těšetice-Kyjovice (L4511) 203 2.694 182.610400 114.994400 182.54 998 2694.26 Ivanovce 1 204 2.671 151.273900 94.731600 151.31 998 2670.70 Slavkov-Nivnice 3 2.636 63.642400 39.547100 63.64 998 2636.00 Příloha VIII Mapa výskytů serpentinitů a lokalit s nálezy artefaktů Obr. VIII-1 Schematická mapa hlavních výskytů serpentinitů ve východní části střední Evropy. Obr. VIII-2 Mapa potenciálních výskytů serpentinitů (vyznačeny bíle) a lokalit s nálezy artefaktů (vyznačeny červeně). Příloha IX Vysvětlivky ke geologické mapě Obr. IX-1 Vysvětlivky k výřezu geologické mapy 1 : 400 000 pro Sasko s výskyty serpentinitů v okolí Zöblitzu a okraje saského granulitového pohoří (Leonhardt 1995). Příloha X Výsledky XRD analýz Tab. X-1 Výsledky XRD analýz z potenciálních zdrojů serpentinitů. Atg+Lz Atg Lz Gogołów 46.1 46.10 0 antigorit (46.1%), chlorit (37.4%), tremolit/aktinolit (11.3%), magnetit (3.3%), magnezit (1.9%) Jordanów 68.0 68.00 0 antigorit (68.0%), chlorit (23.9%), magnetit (8.1%) Tąpadła 1 99.0 99.00 0 antigorit (99.0%), magnetit (1.0%) Tąpadła 2 99.9 75.50 24.4 antigorit (75.5%), lizardit (24.4%), magnetit (0.1%) Wiry 78.2 78.20 0 antigorit (78.2%), magnezit (15.1%), chlorit (3.4%), tremolit/aktinolit (3.3%), magnetit (0.1%) Braszowice 41.1 28.30 12.8 antigorit (15.5%), forsterit (51.7%), lizardit(12.8%), chlorit (12.3%), mastek (6.8%), magnetit (0.9%) Brźeznica 1 91.2 91.20 0 antigorit (91.2%), magnetit (5.9%), chlorit (2.9%) Szklary 2 58.7 58.70 0 antigorit (58.7%), chlorit (25.5%), tremolit/aktinolit (8.0%), antofylit/gedrit (6.6%), mastek (1.2%), magnetit (0.1%) železnobrodské krystalinikum Loužnice 28.5 19.90 8.6 chlorit (26.9%), mastek (22.6%), antigorit (19.9%), tremolit/aktinolit (13.5%), lizardit(8.6%), dolomite (7.6%), calcite (0.4%), magnetite(0.1%) Bernstein 2 83.3 66.00 17.3 antigorit (66.0%), lizardit(17.3%), chlorit (14.9%), magnetit (1.8%) Rumpersdorf 96.2 96.20 0 antigorit (96.2%), magnetit (3.8%) Bienenhütte 96.0 96.00 0 antigorit (96.0%), magnetit (4.0%) Analyzované minerályLokalitaGeologické zařazení (%) Lugikum lugikum v Dolním Slezsku penninikum Východní Alpy Tab. X-2 Výsledky XRD analýz serpentinitových artefaktů. Atg+Lz Atg Lz Zdětín 98.7 98.70 0 antigorit (98.7%), magnetit (1.1%), spinel (0.2%) Prostějov 98.3 98.30 0 antigorit (98.3%), magnetit (1.4%), spinel (0.3%) Syrovice 86.3 86.30 0 antigorit (84.6%), kalcit(12.1%), magnetit (1.3%), spinel (0.3%) Slavkov 100.0 100.00 0 antigorit (100%) Těšetice-Kyjovice (L4511) 89.2 89.20 0 antigorit (89.2%), aktinolit (5.4%), chlorit (5.0%), magnetit (0.1%), dolomit (0.2%) Těšetice-Kyjovice (L1147) 96.1 96.10 0 antigorit (96.1%), augit (2.5%), magnetit (1.1%), spinel (0.2%) Těšetice-Kyjovice (L1138) - - - antigorit, lizardit, klinochryzotil, diopsid, chlorit,dolomit, magnetit, chromit, spinel kultura se šňůrovou keramikou (%) Lokalita Analyzované minerály kultura s lineární keramikou Kulturní zařazení Artefakt 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 90.0 100.0 [%] Atg+Lz Atg Lz Obr. X-1 Srovnání obsahu serpentinových minerálů ze serpentinitů z potenciálních zdrojových lokalit a ze serpentinitových artefaktů (rozdělení lokalit viz Tab. X-1 a artefaktů viz Tab. X-2).