Kultura scénování a scénická kultura

Týden 6


6. Proměna scénování a proměna vnímání

Od scénického působení k (tvořivému) prožitku s odpovídajícím vztahem zrakového a sluchového vnímání k vnitřně hmatovému a od počitku k tělesně prožívané myšlenkové interpretaci.

Rozvoj psychologie, vč. psychologie umění, a cesta umění osvobozeného fotografií od povinnosti popisu, od vyobrazení k výrazu a proměna herectví spojená s novým způsobem (sebe)identifikace a zpodobování člověka v důsledku proměny podmínek jeho individuálního uplatnění (‘realizace’) a sociálního postavení v moderní době, provázeného novými nároky na jeho psychiku obecně i na vnímání a prožívání zvlášť (Čechov a Stanislavskij). 

Od scénického působení k (tvořivému) prožitku s odpovídajícím vztahem zrakového a sluchového vnímání k vnitřně hmatovému (Zich a objev zrcadlových neuronů) a od počitku k tělesně prožívané myšlenkové interpretaci: praktická aktivita účastníků a myšlenková aktivita diváků. Přímé a nepřímé (zapojení imaginace diváka provokující) působení: montáž jako vůdčí princip nejen při vytváření filmového, ale jakéhokoli obrazu; scénování a zobrazování, ovlivňování a manipulace.


Úkol k 6. okruhu

  1. Seznamte se s příslušnou kapitolou Zichova díla Estetika dramatického umění a pokuste se stručně shrnout podstatu tzv. vnitřně hmatového vnímání. 
  2. Zamyslete se nad tím, nakolik (kdy, jak často, jak intenzivně) tento typ vnímání prožíváte sami na vlastní kůži – či vůbec dokážete prožívat.


Otázky k 6. okruhu

  1. Jaký je rozdíl mezi prožitkem a zážitkem? (Uvažujte o tom v návaznosti na předchozí téma.) (20 minut)