Kultura scénování a scénická kultura

Týden 7


7. Scénologie prostoru

Prostor a jeho typy, vlastnosti, možnosti, proměny.

Prostor fyzický a psychologický, scénický a dramatický, reálný a imaginativní a jejich vztahy: prostor jako silové pole; fyzické dispozice a symbolická potence prostoru a jeho rovin, (vy)tvarovanost a výtvarnost. Prostor a možnosti jeho proměn pomocí vybavení, osvětlení či ozvučení a pohybu v jeho hranicích i za či nad nimi; vizuální i akustický prostor. Jednání a pohyb v prostoru: situace a rozehrávání, aranžmá a mizanscéna; prostor a jeho hranice a jejich překračování. Scéna jako jeviště a dějiště, resp. místo a prostředí: děj a proměny místa i držení (postoje) v prostoru, a to jak ve vzájemném vztahu aktérů v konkrétním nebo abstraktním (imaginárním), v daném naturálním (naturalistickém) či univerzálním, resp. potenciálně symbolickém prostoru: umělecké scénování jako střetnutí těchto rovin a čas jako čtvrtý rozměr daného prostoru. Prostor a problematika obzoru či perspektivy. Scénologie a scénografie a její vývoj od antiky k dnešku (i od kulis k site-specific).


Úkol k 7. okruhu

  1. Přečtěte si kapitolu „Scénologie japonského prostoru“ (in VOSTRÁ, D. Předpoklady japonské scéničnosti, s. 96–111) a pokuste se analyzovat jednotlivé aspekty „pocitu z prostoru“ a „prožitku z prostoru“. 
  2. Přečtěte si kapitoly „Scenerie“, „Vnímání scenerií“ a „Estetika krajiny“ (in VALENTA, J. Scénologie krajiny, s. 18–28) a vysvětlete, za jakých okolností se krajina stává scénickou. 


Otázky k 7. okruhu

  1. Uveďte reálné příklady proměny ´prostého´ veřejného prostoru v prostor scénický. Při jaké konkrétní příležitosti k ní například došlo? S pomocí jakých prostředků? (20 minut)
  2. Čím je japonský přístup k prostoru inspirativní? (10 minut)
  3. Co je třeba mít na paměti při pořádání akcí ve veřejném prostoru? (10 minut)