Slovo a jeho mluvní prezentace.

Umělé oddělování rovin chování/jednání (řečové a fyzické, slovní a mimoslovní, verbální a nonverbální) a poměr obou rovin jednotného psychofyzického projevu ke vztahu intelektuální a emocionální psychické roviny: doprovodné jednání (actio) v rétorice a zapojení celého těla i při deklamačním hereckém projevu. Scéničnost/scénovanost (i literárního) slova a její znovuobnovení v mluvním projevu; sémantická a prozodická stránka sdělování s jejich apelem na intelektuální interpretaci a vnitřně hmatové vnímání zvukové složky, realizované tělesně a vyzývající k zapojení zrcadlových neuronů. Zrození slova v tělesném gestu: původ slovního vyjadřování a scénicky realizované metafory (‘drží se při zdi’ nebo ‘vyrazilo mu to dech’ v přeneseném a doslovném smyslu). ‘Normální’ a stylizovaný (např. veršovaný) mluvní projev a využívání zvukové stránky slova hlasem nejenom k emocionálnímu apelu, ale např. i ke scénickému vytváření prostoru (Radúz a Mahulena).