Faktické události a jejich možnosti.

V tomto rámci se předmětem zábavy či aspoň pobaveného zájmu stávají i faktické události, ať se publiku nabízejí v podobě referování původně v časopisech a dnes zaznamenávaných díky novým médiím, nebo v souvislosti s jejich scénováním (např. scénování slavných bitev s tisíci dobrovolných účastníků). Tyto faktické události tvoří samozřejmě menšinu proti speciálně připraveným a konaným právě za účelem obstarání zábavných zážitků (ne náhodná je charakterizace dnešní doby coby společnost zážitku), ať už účastníci těchto událostí zůstávají jenom diváky, nebo se sami podílejí na jejich průběhu: rozpětí těchto událostí je široké podobně jako výběr příležitostí k nim – od fotbalu až k počítačovým hrám.

Tyto eventy, jak můžeme říkat událostem sloužícím zábavě, představují příležitost k uspokojení potřeby zážitku něčeho neobvyklého a nového a ve spojení s tím k vydání přebytečné emocionální energie. To bývá ovšem i jakýmsi prvotním důvodem četby či návštěvy divadla nebo kina, ale i galerie výtvarného umění: všechny podobné mediální instituce si pak na této úrovni (tj. na trhu zábavných zážitků) s fotbalem i počítačovými hrami konkurují. Tato konkurence je dnes taková, jakou si nebylo vůbec možné představit v době, kdy se o uspokojení této potřeby zážitků staraly většinou (na umělecké úrovni) jen romány a divadelní představení a (mimo umění) zejména teprve vznikající časopisy. 

I vzhledem k této konkurenci vznikají další žánry scénického umění, ať už opravdu či údajně směřují např. k obnově divadla a zejména herectví a jejich vyvázání z tržního rámce či spíše zajištění jejich větší konkurenceschopnosti, nebo k jeho nahrazení takovými projevy, které jako by si mohly zachovat větší autenticitu, když divadlu a zejména herectví se čím dál víc přibližují projevy komerční scénovanosti. V tom rámci vzniká a rozvíjí se performanční umění.

Součást trhu scénických eventů představují přitom díky boomu turismu i tradiční (a z hlediska Evropana exotické) rituály a slavnosti Asie, Afriky či Jižní Ameriky, které se současně stávají předmětem antropologických výzkumů spojených i se snahou nově a lépe odpovědět na otázky týkající se původu divadla; to zde obvykle zastupuje širší oblast a hlubší problematiku scénování a scénovanosti.