Ke kultuře řeči patří nejen správná výslovnost, ale i znalost výstavby projevu a strategie komunikování, tzn. že důležitou součástí kultury řeči je i to, jak se při komunikování chovat. V předešlé kapitole jsme popsali dialog a při dialogu je potřeba dodržovat určité zásady, aby dialog mohl probíhat a aby byl komunikačně úspěšný. Obecně je potřeba dodržovat také zásady zdvořilosti, jež v rámci komunikace podporují její úspěšný průběh.
Následující výklad se proto soustředí na ozřejmění tzv. konverzačních maxim a teorie zdvořilosti.
Představí studentům jednotlivé druhy tzv. konverzačních maxim, jejichž dodržování předurčuje naši komunikaci k tomu, aby byla kooperativní, a tedy úspěšná. Je však zřejmé, že jde o představu víceméně idealistickou, protože komunikace je jev velmi složitý a uplatňuje se při ní řada okolností, a tak naopak porušení některých z konverzačních maxim může být v určitých situacích přijatelnější než jejich dodržování. Ke kooperačnímu principu patří také tzv. princip zdvořilosti.

Ve studijní opoře studujeme strany 71-74.