Metodologie archeologie středověku a novověku 1. Předmět studia, chronologie, periodizace a datování. •Archeologie – věda studující minulé lidské společnosti prostřednictvím archeologických pramenů, mezi něž patří lidské výtvory (artefakty) a zbytky přírodního původu, které byly člověkem ovlivněny (ekofakty). Archeologie archaios – starobylý, logos – nauka •Předmět studia – zabývá se zkoumáním pramenů hmotné kultury z období pravěku, středověku a novověku • •Dříve: v systému spol. věd byla klasifikována jako pomocná věda historická se specifickými formami průzkumu: • archeologie – hmotné prameny vyhledávala • prehistorie – hmotné prameny hodnotila • •Dnes: představuje svébytný vědní obor s vlastní metodologií, který je chápán jako způsob, jak klást otázky • týkající se existence člověka v minulosti. • prehistorie – společenská věda, která zkoumá dějiny lidské společnosti na základě archeologických • pramenů z období pravěku. • (dějiny pravěku - Geschichte der Vorzeit - Vorgeschichte) • • protohistorie – zkoumá dějiny lidské společnosti na základě archeologických a písemných pramenů. • (protohistorie – časná doba dějinná – Frühschichte) • • • Periodizace •Rozdělení času do časových úseků (období) z hlediska vývoje lidské společnosti. • •2 předpoklady: 1. sestavení souvislého chronologického obrazu dějin • 2. jednotící vývojové hledisko (čas, prostor) • •Periody – éry (siecles) – rozdělení času na století (od 16. stol.) • •Židovsko-křesťanská tradice – 2 modely opřené o symbolická čísla: • a) Roční období • b) Lidský život • •Historická periodizace – studium faktů a událostí v rámci určitého období (letopočty) Periodizace (řec. Periodus – obvod) •Egypt – 2. tis. př. n. l.: podle vlády panovníků (tzv. královské anály) • •Řekové – podle vlády úředníků v polis nebo vítězů her v Olympii (od 776 př. n. l.) • •Řím – seznamy konzulů (fasti consulares) vedené na Kapitolu • •Křesťanství – podle bible se dějiny se rozčleňovaly do 6 světových věků: • – Isidor ze Sevilly (636): 1. doba od stvoření světa do potopy • 2. do Abrahamova narození • 3. do počátku vlády krále, Davida • 4. do babylónského zajetí. • 5. do Kristova umučení • 6. do posledního soudu •Archeologie pravěku – období od nejstaršího vývoje člověka až do vzniku písemných pramenů • •Archeologie středověku – zabývá se poznáním minulosti skrze hmotné prameny z období středověku: • – Evropa: rámcově 476 (rozpad římské říše) až po r. 1492 (objevení Ameriky) • – U nás: počátek 568 (odchod Langobardů – konec DSN) • konec 1492, 1450 (knihtisk), 1526 (nástup Habsburků) • přechodné období konec 15. až 1. pol. 16. stol. • •Středověká archeologie – nepřesné sémantické (významové) označení (ve středověku archeologie nebyla) • •Historická archeologie – dnes se začíná znovu používat: využívá písemné prameny • – někdy vede k mylnému závěru, že dějiny našich zemí začínají až existencí • písemných pramenů • •Postmedievální archeologie – vymezil Z. Smetánka a J. Žeglitz: přelom 15./16. aý konec 18. stol. • – raný novověk: 15./16. až pol. 17. stol. • •Industriální archeologie – od konce 18. stol. • • •Archeologie slovanská – období slovanského osídlení 6. – 10/11. stol. • •Raněstředověká archeologie – od příchodu Slovanů: 6. – přelom 12./13. stol. • – v záp. a již. Evropě raný středověk končí ve 12. stol. • • časně slovanské období: 6. – 7. stol. • starší doba hradištní (předvelkomor.): 7. – 8. stol. • střední doba hradišní (velkomor.): 9. – 1.pol. 10. st. • mladší doba hradištní: 10. – konec 12. st. • pozdní doba hradištní: 1. pol. 13. stol. • •Archeologie medievální – (lat. medii aevii – střední věk) • – vrcholný středověk: pol. 13. stol. – 15. stol. • – pozdní středověk: do pol. 16. stol. • – raný novověk: do pol. 17. stol. • – Německo: poč. středověku v době stěhování národů • – Polsko: od počátku příchodu Slovanů • – Rusko, Ukrajina: od počátků slovanského osídlení • – Anglie: počátek středověku od přelomu 4. a 5. stol. • •Postmedievální archeologie – poč. 16. – pol. 18. stol. • •Industriální archeologie – od pol. 18. stol. • •M. Lutovský - 2009: Raně středověká archeologie v Čechách. Praha. • 1. Časně slovanské období: 530/560 – 650/700 • 2. Starší doba hradištní: 650/700 – 800/850 • 3. Střední doba hradištní: 800/850 – 950 • 4. Mladší doba hradištní: 950 – 1150/1200 • 5. Pozdní doba hradištní: 1200 – 1250 • •L. Krušinová: Státní archeologický seznam • • rs. 1: raný středověk 5. stol. – 600 • rs. 2: raný středověk 600 – 800 (starohrad. obd., druhý smíšený hor. časně slov.) • rs. 3: raný středověk 800 – 1000 (středohradištní období) • rs. 4: raný středověk 1000 – 1200 • • vs. 1: vrcholný středověk 1200 – 1300 • vs. 2: vrcholný středověk 1300 – 1500 • • no. 1 - novověk 1 1500 – 1650 • no. 2 - novověk 2 1650 – souč. • Čechy a Morava • •Konec 19. a poč. 20. stol. – definitivně se podařilo oddělit středověké památky od pravěkých. • •Meziválečné období – řešily se otázky základního chronologického třídění hmotné kultury • •Třídění keramiky – základ periodizačních systémů jako ukazatel změn vývoje • – typologie: vycházela z technologie, morfologie a stratigrafie • •Bubeník, J.: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hmotné • kultury v Čechách, AR XLVI, 1994, č. 1, 54-64. • •Bialeková, D.: Slovanské obdobie – periodizace, SA XXVIII, č. 1/1980, 213 an. • Předmět studia •Problematika – otázky spojené s materiální kulturou a hospodářskými, společenskými a duchovními • dějinami lidské společnosti ve středověku a novověku. • •1. Vesnice – vznik, dispozice, usedlosti, zástavba, polnosti • •2. Panská sídla – funkce, hradiska, hrady, tvrze, strážní fortifikace • •3. Města – funkce, parcelace, zástavba, komunikace, řemesla • •4. Církevní sídla – církevní organizace, kláštery, kostely a hřbitovy • • Základní okruhy studia Problematika •1) Přírodní poměry – geologie, klima, zdroje surovin •2) Vývoj osídlení – topografie, krajina, kolonizace, sídelní strategie •3) Vývoj vesnických struktur •4) Vývoj fortifikační architektury •5) Vývoj městského osídlení a urbanismus •6) Těžba a zpracování surovin •7) Řemeslná výroba, obchod a směna •8) Komunikace, doprava •9) Výzkum sakrálních struktur a duchovní kultury •10) Sociální diverzita středověké společnosti •11) Každodenní život, hmotná kultura Historické prameny • •Prameny – 1. nepsané: hmotné – archeologizované pozůstatky lidské činnosti • a) archeologické památky – všechny pozůstatky lidské existence • b) archeologické prameny – předměty informující o lidské minulosti • c) archeologické nálezy – věci dokládající život člověka a jeho činnost v minulosti • • 2. psané: nehmotné (obsahem) • a) písemné: psané a tištěné • b) obrazové: ikonografické • • 3. kartografické – historické mapy, plány • • 4. jazykové – lingvistické (zabývají se např. osobními nebo zeměpisnými jmény) • Archeologická metoda •Promyšlený pracovní postup směřující k získání vědeckých poznatků, který vychází z ověřování hypotéz (verifikaci), jež se stávají vědeckými teoriemi. •Způsob získávání informací z archeologických pramenů tj. cesta, kterou volíme k dosažení poznání. • Jde o „Know how“ – máme-li dostat správné odpovědi, musíme klást správné otázky. • •Archeologické prameny – představují empirická data, na jejichž základě se rekonstruuje minulost • – předměty nebo soubory předmětů obsahující nějakou informaci o daném období • – jsou nositeli řady vlastností a mívají symbolický význam • – vypovídají o činnosti a chování člověka v rámci určitého společenství • – odráží vliv životních podmínek a přírodního prostředí • •Analýza – dokumentace (deskripce) a klasifikace (materiálové a morfologicko-typologické třídění) •Syntéza – zjišťování pravidelností (struktur), tj. skládání faktů do celku •Interpretace – získání historické výpovědi, tj. vysvětlení (interpretace) v rámci paradigmatu (koncepce) Archeologické nálezy •Představují lidské výtvory (artefakty), které byly vyřazeny ze živé kultury: • • a) pochází z určitého prostoru (místo) • b) pochází z určitého časového období (čas) • c) jsou vyrobeny z určitého materiálu (informace materiálně-technické povahy) • d) souvisí s určitým kulturním prostředím (sakrální–pohřebiště, profánní–sídliště) • e) přináší obecně kulturní informace (o ekonomické, sociální nebo duchovní sféře) • f) dokumentují výskyt určitých jevů (obolus mrtvých) • Výsledek obrázku pro archeologie středověku Výsledek obrázku pro archaeologia historica Výsledek obrázku pro archaeologia historica Prameny Datovací metody •Určení stáří archeologických objektů a hmotných artefaktů: • •1. Chronometrická – zjištění relativního a absolutního stáří artefaktů • a) relativní – přibližné určení stáří (stratigrafie, typologie) • b) absolutní – přesné určení stáří: písemné prameny (data) • technické metody (uhlík) • •2. Stratigrafická – Statigrafie: nauka o stratifikaci, tj. o ukládání vrstev přírodního nebo antropogenního původu • – převzata z geologie a aplikována na tvorbu kulturních souvrství • – vztahy statigrafických jednotek vychází z principu postupného ukládání, • tj. spodní vrstvy jsou starší než horní • 3.Typologická – sledování morfologických a technologických změn v čase • – Christian Jürgensen Thomsen († 1865): doba kamenná – bronzová – železná • – Oskar Montelius († 1821): vývoj nástrojů a zbraní v době bronzové • • Starý Bohumín výzkum Archaia, 2007 Dokumentace Harrisova metoda (matice) •Edward Cecil Harris – k výše uvedeným přidal v 70. letech další pravidla, u nás aplikovány po r. 1989 • – Harrisův vývojový diagram zobrazuje 3 základní možnosti stratigrafických vztahů: • •A: jednotky (vrstvy) nemají žádný vztah, protože se nedotýkají • •B: jednotky (vrstvy) jsou uloženy nad sebou nebo pod sebou • •C: jednotky (vrstvy) jsou totožné, i když jsou odděleny mladším zásahem (pozdější výkop) • • • • Stratigrafické jednotky (s. j.) •Uloženiny (vrstvy) •Výkopy (objekty) •Stykové plochy •Konstrukce •Pohřby • Řez jámou: Nejstarší je podloží (104), do něhož je vyhlouben výkop (500) zaplněný uloženinami (101–104), které jsou překryty nejmladší nadložní vrstvou (100) (Procházka–Vařeka–Merta 2005) Zanikání sídelního objektu 111_1166 Vizualizace Harrisovy matice PC grafické zobrazení sledu vrstev prostřednictvím numerické stratigrafické sekvence HMC_Layout Získávání archeologických nálezů 1.Náhodně – zkoumání archeologických situací v důsledku působení činitelů: • a) přírodních – eroze vítr, voda, gravitace • b) antropogenních – orba, těžba, výsadba, výstavba • 2.Záměrně – archeologický výzkum: souhrn výzkumných činností zajišťujících vědecké poznání, • záchranu, uchování, dokumentaci a vyhodnocení nálezů 2. • a) destruktivní – terénní exkavace movitých památek • – kontexty: evidence nálezových situací, deskripce stratigrafických jednotek • – PC zpracování dat: speciální databázové programy • • b) nedestruktivní – povrchový průzkum (terénní prospekce) • – dálkový průzkum • – přírodovědné metody • – sondáže • • • • • Typologická metoda •Jedna z prvních vědeckých metod v archeologii. • •Zakladatel: Oskar Montelius (1843–1921) • •Princip – vývoj předmětů jako u živých organismů: od jednodušších ke složitějším, od méně účelných k dokonalejším • – odráží morfologické (tvarové) a technologické (výrobní) změny v čase • – analogie (obdoba): předměty morfologicky (tvarově) shodné jsou časově blízké • – komparace (srovnání): vychází z typologického hodnocení • – respektuje stratigrafické zákonitosti • •Seriace – seřazení nálezů v typologické řadě: a) kontextuální – sleduje dobu výskytu • b) frekvenční – sleduje četnost na základě obliby (módnost) • •Uzavřené nálezové celky – soubory předmětů uložené do země ve stejné době • (výbava hrobu, depoty: hromadné nálezy pronzových předmětů aj.) • • Přírodovědné metody - datování • •Radiokarbonová či uhlíková – anglický fyzik Willard Libby: určování stáří organických předmětů na základě • měření rozpadu izotopů C14 : C14 a C12 • – po odumření se C:14 snižuje (poločas rozpadu: 5735) • •Fluorové testy – stanovení stáří podle obsahu floru, uranu a dusíku (v kostech) • •Termoluminiscence – minerální látky po zahřátí vysílají záření, které po zahřátí získávají konstantní hodnoty • (čím starší, tím vyšší) • •Archeomagnetika – využívá kolísání směru a intenzity geomagnetického pole země, které se vypálením fixuje • • Dendrochronologie – datování dřeva podle měření šířek letokruhů (alespoň 40) • Astronomie – na základě pohybů nebeských těles • Geochronologie – podle vrstvičey na mořském pobřeží vzniklých táním ledovců • Glottochronologie – podle štěpení jazyků • Petrochronologie – podle vzniku hornin Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně – ing. Michal Rybníček USA – sekvoje: 6. tis. BC Novgorod (rok poražení stromu – letokruh podkorní) Švýcarsko, Německo – nejdelší sekvence v E: 12 400 let Irsko – dubová křivka (7172 BC) Dendrochronologická pracoviště •Průhonice u Prahy – Josef a Tomáš Kynclovi, datace konstrukcí staveb •Mikulčice – pracoviště AÚ AV ČR datace dubů, archeologická dřeva •Brno – Ústav nauky o dřevě - Jitka dvorská (výuka studentů) •Německo – Berlín – laboratoř při Deutsches Archäologisches Institut (synchronizovaná křivka dubů k r. 200) • Rakousko – Vídeň – Institut Für Botanik víd.univ. (Ruppert Wimmer) • Polsko – Krakov – Akademie Górnicko-Hutnicza, Katedra stratygrafii i Geologii Regionalnej (Marek Krąpiec) • Maďarsko – Budapešť – laboratoř při AÚ Univerzity Loránda Ëtvöse (András Grynaeus) • •Dvorská, J., Poláček, L.: K možnostem dendrochronolog. datování v oblasti severně od Dunaje. • In: Velká Morava mezi východem a Západem, Spisy AÚ AV ČR Brno 2001. Enviromentální výzkum •Palinologie – analýzy zrnek pylu v půdě, rašeliništích, v obsahu jímek a studní • – podle druhového určení se sestavují pylové diagramy zastoupení jednotlivých rostlin • – rekonstrukce dávné krajiny (les, step, kulturní krajina) • • Paleobotanika – informace o složení vegetace skrze makrozbytkové analýzy • – dříve: Opava: dr. Čulíková, M. Opravil (ARUB) • – chemické analýzy rizikových prvků v říčních sedimentech pro určení intenzity těžby kovů • – Č. Budějovice: J. Beneš: Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Biologické • fakulty Jihočeské univerzity v ČB • •Paleopatologie – zkoumá zdravotní stav středověké populace • •Antropologie (fyzická) – zjišťuje pohlaví, věk a biologickou charakteristiku Věkové kategorie a průměrný věk • 0 – 7 let - infans 1 • 8 – 14 let - infans 2 • 15 – 19 let - juvenis • 20 – 30 let - adultus 1 • 30 – 40 let - adultus 2 • 40 – 50 let - maturus 1 • 50 – 60 let - maturus 2 • 60 a více - senilis •neolit – 26,9 let • •d. bronzová – 32,1 let • •d. halštatská a římská – 27,3 let • •středověk – 28,1 let • Nedestruktivní archeologický výzkum • Metody, které v minimální míře ohrožují archeologické památky: • •Povrchový průzkum: • – povrchových útvarů (relikty, destrukce) • – geobotanická indikace (rostlinné příznaky) • – povrchové sběry • •Dálkový průzkum: • – družicové snímky • – kolmé letecké snímkování (skener, radar) • – šikmé letecké snímkování (video, foto) • – drony s termokamerou (ukazují na dřívější zásahy do terénu) • •Přírodovědné metody: • – geofyzikální a geochemické analýzy • – detektory kovů • •Omezený zásah do terénu: • – vyhledávání a vzorkování vrstev (mikrosondáž, vrty) • – vyhledávání objektů (sondování) • • • Letecké laserové snímkování Archeologický výzkum • •Cíl: zajištění movitých a nemovitých archeologických nálezů: • – dokumentace nálezových situací a hmotného materiálu • – vypracování nálezové zprávy • – komplexní zpracování: vyhodnocení z hlediska historického a kulturního významu • •Zjištění nálezových situací: • – plošný výzkum: horizontální stratigrafie informuje o využití území • – řez či sonda: vertikální stratigrafie informuje o podpovrchových vrstvách • •Terénní výzkum: • – projektová příprava • – terénní exkavace (výkop) • – ošetření, evidence, adjustace („zabalení“) a vyhodnocení nálezů • – vypracování nálezové zprávy • – konečné uložení nálezů (archeologické sbírky) •