Archeologie středověkých a novověkých panských sídel a fortifikací 4. Středověké hrady, půdorysná dispozice a stavební typy. Architektura hradu. Typologie hradů • •Carl Schuchhard – 30. léta: hrady na území Franské říše rozdělil do 2 základní skupin: • a) západní: franko-normanský: obytná věž hranolová i okrouhlá • vlivy: římská, franská a normanská architektonická tradice • b) východní: germánsko-saský: z oválných saských útočištných hradišť • – třídění na slezské hrady aplikoval: • •Herbert Alois Weinelt – převzal typologii postavenou na etnickém principu • – 1931: koncept opevněných sídel: a) fransko-normanský • b) typ sasko-germánský • – 1934: první články o Cvilíně (Schellenburg) a opevněných sídlech v okolí Vrbna • – 1936: tvrze v Jeseníku, Javorníku, Skorošicích a Adolfovicích přiřadil k fransko-normanskému typu • 13. stol.: stavebníci byli Němci, později je převzali Slované • – filologická studia na KU, pak tamní asistent • – 1940: jmenován docentem německé národní vědy a výzkumu na univerzitě v pruském Königsbergu • odvelen na západní frontu do Bretagne: výzkum tamních hradů • – 1942: získal místo v oddělení středověké archeologie AÚ v Praze • – 194: padl u Hadače v charkovské oblasti na Ukrajině • • • •Dobroslava Menclová – 1972: monografie o vývoji českých hradů (stavebně historický a architektonický) • – částečně převzala Schuchhardovu typologii: fransko-normanská obytná věž je u nás cizí • • 1. Klasifikace architektonická: • a) sasko-hesenský: kombinace obou typů s okrouhlou věží • b) podunajský: hranolová věž s částečně obytnou funkcí • c) s okrouhlou věží s břitem • d) kastel s pravidelným půdoryse a okrouhlými věžemi • e) s hranolovou obytnou věží • f) hrad s tzv. dynamickou dispozicí (věž – palác) • g) hrad s obalovou zdí a zaoblenými rohy • h) poklasické hrady s čtvercovou věží • • .2. Klasifikace podle stavebníků: • – hrady Vítkovců • – hrady Přenyslovců: Přemysla I., Václava I., Přemysla II. • – hrady Karla IV. a Václava IV. (dvoupalácové dispozice) • • •Tomáš Durdík – architektonická klasifikace podle vztahů mezi hradními prvky: věž – palác – hradba – kaple •Zdeněk Měřínský, Miroslav Plaček, Pavel Bolina – typologie moravských hradů •Michal Slivka, Adrian Vallašek – typologie slovenských hradů • •Nejstarší typy hradů: • •Přechodný typ – kombinace západních a domácích prvků • – provizorní řešení v počátcích osídlování (kolonizace) • – zpochybňováno: proti vyčlenění: Vladimír Razím: bez relevantních důkazů • Lubomír Konečný: přetrvávající hradištní tradice • •Tzv. kolonizační provizorium – hradištní fortifikační prvky (dřevohlinité) • – Č: Vladimír Wolf a Pavel Jansa (Trutnovsko - Bolkov, obrana vsí a cest) • – M: Pavel Kouřil a Miroslav Plaček (Luginsland) • přechodný charakter v období vrcholné kolonizace • •Morava a Slezsko – Zdeněk Měřínský: specifické postavení ve vývoji a typové škále hradní architektury: • zeměpisná poloha otevřená do Podunají • horstva: Z – Českomoravská vrchovina, S – Jeseníky, V – Beskydy • historický vývoj, feudální držba, sociální a hospodářské poměry • • – 2/4 13. stol.: přestavba významných údělných a hradských center z 11. – 12. stol. • Tomáš Durdík, Pavel Bolina: vzory obytných věží (donjonů) ve Francii • Dobroslava Menclová: Bítov – přímý francouzský import zprostředkovaný klášterními • hutěmi působícími v Podunají • válcové donjony: vliv francouzského stavitelství • Břeclav (Ø 16,8 m), Znojmo (11 m), Olomouc (10,6 m), Přerov (10 m), Bítov (10 m) • • hranolové donjony: vliv Podunají • Veveří (2,2 x 4,8 m), Mikulov (11,2x16,8 m), Brumov (11 x 11 m) • Buchlov (2 věže: v: nejstarší 8,7 Xx10 m; z: 10 x 10 m) • • – 2. pol. 13. stol.: rozšiřování opevnění – Veveří, Vranově a Mikulově • – u vjezdů budovány břitové donjony • • Typologie hradů •Horský hrádek – nezděné objekty, málo zkoumané, opevněné valem a příkopem (Kynžvart) •Donjonového typu •Bergfritového typu •Obvodová zástavba (Tzv. dvorcový typ) •Kastely – francouzský • – středoevropský •Bezvěžové hrady – s plášťovou zdí •Palácového typu (hlavní obranná stavba) •Dvoupalácové dispozice •Hrad blokové dispozice •Husitské hrady Typologie podle Tomáše Durdíka • •Hrad donjonového typu: Donjon = obytná věž, v Čechách nejčastěji čtverhranná • – v královském hradním stavitelství od samého počátku (Přimda) • – dispozici tvoří volně stojící obytná věž s otopným zařízením (krby), ohrazená hradbou • – donjon tvoří hlavní obytnou a hospodářskou stavbu (ostatní zástavba pomocná) • – přístupný (hospod. důvody) z přízemí (špatné pro obranu). • Lokality: Přimda, Rábí (13 x 19 m), Pajrek (16 x 16 m), Týřov (zadní část), Zvíkov • •Hrad begrfritového typu: Bergfrit = útočištná věž, přístupná z patra • – D. Menclová: hesensko-saský typ • – typický pro šlechtické hrady vrcholné kolonizace • – v Čechách většinou okrouhlá: v přízemí nejsou žádné otvory (funkce útočiště) • – nebyla určena k obývání a její prostory nejsou k tomuto účelu vybaveny • – základní dispozice: věž, palác a hradba • – palác: v nejchráněnějším místě, bergfrit: volně na nádvoří (nebo v hradbě) • Lokality: Žebrák (přestavěn), Zvíkov (bergfrit s břitem) • Související obrázek Přechodný typ •Vyčlenil – T. Durdík (pouze v Čechách) • •1. pol. 13. stol. – objekty mezi raně středověkými hradišti a vrcholně středověkými hrady •Fortifikace – s valovým opevněním • – do valové hradby jsou na rozdíl • od hradišť vkládány obytné stavby • •Čechy: Hlavačov u Rakovníka (nejjednodušší) • Angerbach u Kožlan (bezvěžový) • Týnec nad Sázavou. (nejsložitější) • Tachov (na místě hradiska) • •Morava: Loučka na Vsetínsku (bez dochované zástavby) • Osiky na Brněnsku • • Angerbach u Kožlan Přimda •1121 – podle Kosmy postavili „nějací Němci“ • na české straně pohraničního lesa • – pravděpodobně Děpold II. z Vohburgu • – nejstarší kamenný hrad u nás • •Hlavní stavba – čtverhranná obytná věž s malým • obdélníkovým přístavkem, volně • stojící uprostřed ohrazení • •První patro – obytná místnost s krbem. • – u průchodu do přístavku začínalo schodiště, • které vedlo v síle zdi do 2. patra. • •V přístavku – románský prevet • (nejstarší záchod v Čechách) • Výsledek obrázku pro Přimda dispozice Donjonový typ •Obytná věž – volně stojící či do hradby vevázaná, obtočená • hradbou, do níž může být zakomponován další • objekt (branská věž) • •Ostatní zástavba – pomocný charakter • – výjimečně může hrad tvořit pouze • donjon bez ohrazení • – typická dispozice se podobá nejčastěji • užívanému typu vesnických tvrzí • •Lokality – Rabí, Čejchanov, Kraví Hora, Spišský Hrad • Bergfritový typ •Dispozice – základní typ šlechtických hradů 13. a 14. stol. • – kombinace 3 prvků: věž, hradba a palác • – rozvinutá dispozice: větší kvůli obraně či komfortu • Cimburk u Koryčan, Bezděz • •Útočištná věž – bergfrit v čele (v exponovaném místě) • – v hradbě nebo volně na nádvoří (poslední útočiště) • – přístupná z prvního patra. • •Palác – na nejchráněnějším místě (konec ostrožny) • •Lokality – Č: Volfštejn, Krašov, Dobronice • – M: Šterberk, Sovinc, Cimburk • – S: Frýdberk (Žulová) Obvodová zástavba (Rundhausburg) •Dispozice – základní typ královských hradů 13. stol., z něhož se později vyvinul • středoevropský kastel • – většinou vícedílný s větším počtem budov podél vnitřního opevnění • – od pol. 13. stol.: čtverhranné donjony, pasivní obrana (věž, ochoz) • • – D. Menclová: hrad sasko-hesenského typu s okrouhlou • obytnou věží (hranolová: vliv Podunají) • •Tzv. dvorcový typ – pouze palác na téměř nezastavěné ploše (Víckov) • • •Královské – Č: Jindřichův Hradec, Křivoklát a Zvíkov, Bezděz • – M: Vranov n. Dyjí, Hradec nad Moravicí •Šlechtické – Vítkovci: Příběnice • – Páni z Dubé: Stará Dubá Křivoklát Lelekovice Francouzský kastel •Dispozice – pravidelný půdorys s okrouhlými věžemi • (aktivní systém obrany) • – vnitřní obvodová zástavba • – vznik ve Francii za krále Filipa Augusta II., kol. r. 1200 • – D. Manclová: do literatury zavedla jako kastel • – T. Durdík: typ hradu převzatý z Francie • •Flankovací věže – vystupují z hradby: ostřelování paty hradby • – každá byla samostatný pevnostní článek. • •Lokality – Č: čistý typ pouze Týřov-dolní hrad, Konopiště • – M: Úsov (nepochopení flankovací funkce) Úsov Středoevropský kastel •Založení – královské hrady Přemysla Otakara II. zakládané • ve městech s pravoúhlým parcelním systémem • (na "zeleném drnu„) • •Dispozice – pravidelný čtyřúhelný půdorys s nárožními věžemi, • zataženými do hradby • – věže bez flankovací funkce • (ne jako u francouzského kastelu) • •Otázka původu – J. Kuthan: import z oblasti sicilského království , kde • za Fridricha II. vznikl typ pravidelného kastelu • s arkádovým nádvořím (1233 Bari a Trani, 1239 Augusta) • do Čech měli zprostředkovat Babenberkové (nedoloženo) • – Imre Holl: z Byzance (byzantsko-orientální typ, Köszeg) • – Tomáš Durdík: odmítl import, kastely v Čechách i Rakousku jsou městské • • •Lokality – Chodský hrad v Domažlicích, Kadaň, Písek, Chrudim Středoevropské kastely v Čechách a Rakousku: 1 — Chrudim 2 — Hofburg ve Vídni 3 — Wiener Neustadt 4 — Kadaň 5 — Písek 6 — Domažlice 7 — Horšovský Týn Podle T. Durdika Trani Augusta Prato Italský kastel •Stejná dispozice jako středoevropský kastel, ale věže jsou vysunuty a dovolují flankovací (boční) střelbu. • •Dolní Kounice – jediný v Čechách • Bezvěžové hrady s plášťovou zdí •Vznik – na konci 13. stol. • •Dispozice – oválný nebo polygonální půdorys • – jedno- nebo dvoupalácová • •Hradní objekty – za obvodovou hradbou • – ochoz plášťové zdi umožňoval pohyb obránců • • •Lokality – Č: Lanšperk, Košumberk, Kumburk, Purchart • – M: Děvičky (Maidberk – Děvičky) • 1222: kastelán Štěpán z Medlova, Víckov • • Víckov Děvičky K o š u m b e r k - nevelké vejčité jádro hradu (asi 420 m² vymezovala přes dva metry silná hradba. Trojici pravoúhle navazujících zdí ve středu se nepovažuje za věž, ale za části vnitřních zdí obvodové zástavby. Východní a západní zeď jsou snad ještě zbytky původních, proti sobě položených paláců, tenčí severní zeď pak výsledkem zahušťování zástavby, při němž byla zaklenuta i část původního nádvoří. Druhotné jsou i čtverhranné opěrné pilíře či věžice a bašta. Hrad vznikl nejpozději na počátku 14. století Bezvěžové hrady palácového typu •Dispozice – hlavní a zároveň jedinou obytnou • i obrannou stavbou byl obdélný palác • •Jádro – obdélný palác, většinou rovnoběžný • s přístupovou komunikací • – k paláci připojeno nádvoří se studnou • •Palác – výrazně převyšuje hradby. • •Lokality – Tetín, Nový Žeberk či Vlčtejn Nový Žeberk Dvoupalácové dispozice •Dispozice – dva protilehlé paláce propojené hradbou. • – rozšířeny v době vlády Karla IV, • •Paláce – spojené pavlačemi nebo ochozem • – hlavní stavba z hlediska obrany • •Věž – vyskytuje-li, má funkci spíše komunikační či • zajišťuje vnější opevnění. • •Vstupní brána – většinou v jedné ze spojovacích • hradeb. • •Lokality – Radyně, Helfenburk u Bavorova, Dívčí Kámen Kožlí Blokové dispozice •Počátky – první pol. 14. stol. • •Dispozice – uzavřený celek kolem dvora – donjonová věž + palác • •Čechy: Lipnice, Okoř, Orlík u Humpolce • •Morava: Bítov (?) Strážnice a Uherský Ostroh (ochrana hranice) Husitské hrady •Příčiny výstavby: 1. pol. 15. stol. – pasivní obrana (nevhodné místo) • • – vláda Karla IV. a Václava IV.: důraz na obytnou funkci, komfort • potlačení fortifikační funkce • (Krakovec: mezi hradem a zámkem) • • – husitské války: důraz na obranyschopnost, nástup palných zbraní • – budované husitskými hejtmany ze strategických důvodů nebo jako soukromá sídla • – přechod od klasických středověkých opevnění k novověkým sypaným fortifikacím („sruby“) • •1. skupina: Kalich, Kunětická Hora obsahuje kromě hejtmanova sídla velkou • opevněnou plochu (zimoviště polního vojska) •2. skupina: Oltářík, Starý Berštejn, Sion – sídla hejtmanů připomínala spíše velké • tvrze předhusitského období •Moderní prvky: pouze ojediněle (vysunutá dělostřelecká bašta na Kalichu, • sypaná obezděná bašta na Sionu) Příběnice •Dispozice: • • a) situovány na skalním suku • b) vstup do paty suku skalní spárou • c) vlastní hrad je na skalní plošině • d) převýšení je hlavním obranným prvkem • • • •Obytná či hospodářská zástavba – základy dřevěných nebo zděných staveb zahloubeny • do skalního podloží • •Relikty dřevěné zástavby – tzv. draže (drážky či žlábky) zahloubené části staveb • – kapsy pro ukotvení trámů • • •Čechy – hrady v Českém Švýcarsku, Valdštejn na Trutnovsku •Morava – Skály u Jimramova, Rabštejn u Rýmařova •Slezsko – Quinburg nebo Rabštejn na Jesenicku • • •Fišara, Z., 2016: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha • • • Výsledek obrázku pro skalní hrady V. Gabriel Skalní hrady (Blokové dispozice) SLOUP Jeskynní hrady •Dispozice: • • – využívají přírodní útvary • – obytná i obranná část využívá jeskyně • – zděná architektura tvoří doplněk • •Rrozšíření – Apeninský a Pyrenejský pol. • – Slovinsko • •Čechy – Harasov a Starý Kokořín na Mělnicku • •Morava – oblast Moravského krasu • Rytířská jeskyně v Suchém Žlebu • na Blanensku • • •Fišera, Z., 2005: Jeskynní hrady střední Evropy. Praha. • • • • Predjamský hrad ve Slovinsku Rytířská jeskyně v Moravském Krasu Francouzský kastel •Vznik – francouzské kapetovské království: vláda Filipa II. Augusta (1180–1223), zvláště 4/4 12. stol. • znaky: donjon a flankovací věžice • •Datování – od druhé poloviny 12. stol. (konec 12. stol.) • J. Mesqui: konec 12. stol. (1170–1200) • •Dispozice – nebyly stavěny podle šablony, přizpůsobovaly se terénu • – čtverhranný půdorys s obvodovou zástavbou a nárožními flankovacími věžemi • – brány ve středu kurtin chránila dvojice věží • – okrouhlý donjon: nejdříve na vnitřním nádvoří, později zakomponován do nárožní flankovací věže • •Rozšíření – 12. stol.: stř. Francie, Alsasko, sicilské král. Fridricha II. (vliv antického a arabského opevňování) • – 2. pol. 13. stol.: Anglie, Holandsko, Švýcarsko, Španělsko • stř. a vých. Evropa: pouze u několika českých hradů • 1. Královské stavby •1. Čtvercové půdorysy: • • Louvre – kol. r. 1200: čtvercový půdorys s nárožními flankovacími věžemi • Caen – v Normandii (jádro: starší donjon) • Dourdan – před r. 1222 (okrouhlý donjon) • Monthéry – pentagonální půdorys • Yéevre-Chatel – kosočtverečná dispozice • •2. Okrouhlé půdorysy: • •Rouen – kol. r. 1205 • 2. Šlechtické stavby •Stavebníci z nebližšího panovníkova okolí •Hrady typu De Dreux – Nesles en Tardenois: replika Dourdanu, 1226 • – Thiers sur Théve: 9 flankovacích věžic, 1250 • – Féren Tardenois: 1206, bez donjonu s věžicemi • – Boulogne-sur-Mer: 1228-1234, okrouhlá dispozice • – Angers: pětiúhelníková dispozice se 17 věžicemi • – Carcassone: po r. 1226 • • • • • • • Rozšíření francouzských kastelů •Normandie – Châateau Gailard: 1196 zbudoval Richard Lví Srdce • •Německo – skupina hradů na Rýnské planině: 1220-84: Lahr, Delle • – Porýní: Mayen: 1277 • •Sicílie – hrady Fridricha II: Castel del Monte, 1240, oktogonální • – okrouhlé věžice: 1230-1240 • – hrady Karla I. z Anjpu: Castel Nuovo v Neapoli: 1279-1283 • •Anglie – za vlády Edvarda I. ve Walesu: přelom 13/14. stol. •Holandsko – hrad Montfort: 1265 (nevelká čtvercové dispozice) •Belgie – Valonsko •Lucemburko – istý typ francouzského pevnostního stavitelství není •Španělsko – Alcázar v Segóvii, rozšíření až ve 14. a 15. stol. •Švédsko – ojedinělý výskyt: Kalmar přestavba 1180-1300 •Čechy – 13. stol. • Hrad Kolosi u Limasou 1210: pevnost získali od krále Huga I. Půdorysy křižáckých johanitských hradů Saranda Kolones na Kypru Belvoir ve Svaté zemi Křižácké hrady ve Svaté zemi vliv na evropské hradní stavitelství •Křižácké výpravy – války mezi křesťany a muslimy • •Aplikace fortifikací – účastníci křížových výprav si ze svých vlastí přiváželi vzory pro stavbu fortifikací, • které stavěli ve Svaté zemi • •Křižáci – seznamovali se s kvalitními fortifikacemi antickými, byzantskými, arabskými a arménskými, • které užívali a dostavovali • •Arabové – zpočátku ve stavbě fortifikací a obléhání zcela negramotní • – rychle si osvojili stavitelství na obsazených územích • – převzali budování fortifikací (antických a byzantských) • •Ovlivnění evropského hradního stavitelství fortifikačními stavbami ve Svaté zemi: • – největší ve Francii (severně od Loiry) a Anglii • Sýrie, Libanon, Izrael Jordánsko – 35 hradů a pevností Château Pèlerin •Poutnický hrad v severní části Izraele: • •1218: za páté výpravy postaven • templářskými rytíři •1291: dobyto město Akkon • vyvráceno Jeruzalémské království • hrad dobyt sultánem Kállem • Krak de Chevaliers –„Pevnost rytířů“ (Qalcat al-Hisn) Krak de Chevaliers –„Pevnost rytířů“ (Qalcat al-Hisn) 1142 – hlavní sídlo velmistra johanitů 1255 –1265: kapitulní sál (120 m) 1170, 1202 – poškozen při zemětřesení 1171 – dobyt (nové centrum: Marqab) – 2 části: a) pevnost (bosované zdivo) b) město (příkopem a zeď). Plocha: 2.5 ha, d. 300 m, š. 130-150 m Poloha: mezi Tripolisem a Homsem donjon v. 27 m, 18 x 31 m Château Gaillard Křižácká architektura •Strategické požadavky: • • a) vojenský – využití terénu a reliéfu krajiny, aby byla vyloučena možnost útoku. • b) hospodářský – střediska kolonizace: prostředek nátlaku na okolní obyvatelstvo při vymáhání poplatků • a služeb pro osobní a vojenské potřeby (střediska kolonizace) • •Opevňovací techniky: • •Donjon – konec 11. stol.: věž obehnaná hradbami, vhodná k obraně vesnic a malých měst (cca 20) • – čtvercový půdorys (d cca 10-15 m, v. 10 m, š. 3 m) • – z velkých kamenných bloků z helénistického období (4. – 1. stol. př. n l.) • – nízké dveře a úzká okna, přístupný z vnějšku po žebříku • – v západní Evropě ze dřeva (11. stol.) • – východ: kamenné Castel Blanc (u Tartusu v Sýrii, 1202) •Kurtiny – zdi mezi věžemi zesílené skosením a zabudovanými antickými sloupy, aby byly chráněny proti • odstřelování, podkopání a zemětřesení • •Castra – čtvercová dispozice s věžemi v rozích • – vzor: tábory římských legií na byzantské hranici v umájjovských chalífátech, které Frankové • přejali a zdokonalili pro své účely • – postaveny velmi rychle v otevřené krajině, což vyžadovalo obranu ze všech stran: symetrický plán • – aktivní obrana: oddálení útoku (obléhací stroje) • •Machikuly – podsebití (hurda) • – vystupující ochozy s otvory v podlaze umožňující obráncům střílet na nepřátele nebo • na ně vrhat kameny, žhavý písek, vařící vodu, horký olej a smolu • – podpírané kamennými krakorci (konzoly) • • • Birka Machikuly - podsebití Caen, Francie Carcassone Belvoir u Galilejského jezera Křižácké hrady vliv na evropské hradní stavitelství •Ovlivnily evropskou hradní produkci (ze Svaté země): •Hans Hofrichter, Peter Purton, Mathias Pian •Dobroslava Menclová: • – bosované zdivo: inspirace z Malé Asie • Fridrich Barbarossa za druhé křížové výpravy • – v Sýrii ho používali křižáci od počátku 12. stol. • – kvádříkovité zdivo vystupující ze zdi (zpevnění nároží) • – v říši se rozšířilo především v Alsasku, Švábsku a Francích • – T. Durdík: u nás 2. pol. 12/13. stol.: 1. štaufská kolonizace Chebska (falc, Černá věž) • 2. za Přemysla Otakara II (Zvíkov, Loket) • 3. za Václava IV. (Točník) • •Kontakty českých zemí s Předním východem: • – od druhé křížové výpravy • – 1147: Vladislav II. navštívil Konstantinopol a Češi se seznámili s fortifikačním systémem • – císařská tažení a korunovační jízdy v Itálii v letech 1083, 1111, 1132 • – 1136 a 1158: dobytí Říma, Milána Loket Zvíkov Hlízová věž Točník Vliv na evropské hradní stavitelství • •Jean Mesqui – 1191: vznik francouzského kastelu po návratu Filipa Augusta z křížové výpravy (není vyřešen) • • – ve Svaté zemi není žádná dispozice klasifikovatelná jako kastel francouzského typu i jeho předchůdce • • – flankovací systémy mají čtverhranné věže, větší než evropské • • – okrouhlé flankovací věže v nárožích čtverhranných dispozic jsou typickým prvkem arabského stavitelství • • – kastelové hrady se čverhrannými věžemi (johanitské– Belvoir) • • – hrad Akko, Belvoir: připomínají francouzské kastely • • •České hrady – spojované s francouzským kastelovým typem • – vliv francouzského pevnostního stavitelství • •Imre Holl – všechny kastely ve střední Evropě považoval za „byzantsko-orientální formu hradu • v jednoduchém „provedení“ • • – byzantsko-orientální původ dispozic dával do souvislosti s účastí Babenberků (Leopolda V. a VI.) • na třetí a čtvrté křížové výpravě (Leopold VI. i jeho syn měli byzantské manželky) • • – ve Svaté zemi hledá původ nevelké středoevropské skupinky • oktogonálních věží: Istanbul – hradby, Alsasko, Rakousko – Hainburk, Morava – Znojmo Vliv na naše hradní stavitelství •12. a poč. 13. stol. – hradiště: raně středověký hrad s dřevo-zemní hradbou a kamennou plentou • •Přimda – první hrad založený neoprávněně na českém území z německé strany (Kosmas) • • Pražský hrad – 1135: románská přestavba za knížete Soběslava II. • – zcela cizí opevnění s několika obytnými věžemi a polookrouhlými věžicemi na jižní exponované straně • – soudobý kronikář napsal, že stavba probíhala „po způsobu latinských měst“ • – obecně středomořské souvislosti • •Roudnice n. Labem – aktivní obranný systém z druhé pol. 12. stol. • •Přímé zkušenosti z východního Středomoří se v průběhu 12. stol. neprojevily. Francouzský kastel •D. Menclová: • – jako první se (u nás) zabývala kastely (konec 13. a poč. 14. stol.) • – hledala souvislosti mezi hrady v Porýní a cizími staviteli působícími koncem 13. století na královském dvoře • • – hrady na ostrožnách: Úsov: na okraji planiny • 1260, 7 věžic zatažených do nádvoří) • Konopiště a Týřov: čistý typ • Tábor: hybridní • ostatní: napodobení a nepochopení principu • • – hrady v královském hvozdu: Týřov, Džbán a Nižbor • • – osamocené: Konopiště, Tábor, a Úsov (královská založení) • Konopiště – biskupský (řadí se ke královské huti) Týřov - Angerbach 1, 2) 1. pol. 13. stol 3) kolem pol. 13. stol. 4) 14. stol., 5) 15. stol. 6) konec 15. stol. 7) patrně 13. stol. 8) nedatováno 1973 a 1976-84 – výzkum T. Durdíka Dolní hrad – 6 flankovacích věží o průměru: 5,8 – 7,3 m Francouzské kastely v Čechách •Nejstarší – Týřov: u nás první: 1249, Václav I. • – francouzský kastel má souvislost s křižáckými výpravami • – vzory odvozené od hradní architektury ve Svaté zemi • •1. pol. 13. stol. – Džbán •2. pol. 13. stol. – Nižbor, Úsov, a Tábor •Konec 13. stol. – Konopiště • •Čechy – nesetkáváme s typickými bránami, sevřenými dvěma věžemi věžicemi • •Týřov a Konopiště – předsunutí flankovacích věží před kurtiny podobně jako ve Francii • •Týřov – druhá brána řešena typickou domácí čtyřhrannou průjezdní věží a stěžejkovým padacím mostem •Džbán – kombinace francouzského kastelového schématu s • obvodovou zástavbou • – čelní stana zřejmě byla inspirována Týřovem • – nemá ucelený flankovací systém (jen čelní strana) • •Nižbor – postavil Přemysl Otakar II. • – jen jediná věž mezi kaplí a palácem znemožňující frankování • •Úsov, Tábor – věže nemají flankovací schopnost • •Vzor – Týřov: ale nepochopení flankovací funkce opevnění Vliv křížových výprav na evropské hradní stavitelství •Oktogonální věže – Istanbul (Theodosiánské hradby, poč. 5. stol.) • – Alsasko, Rakousko – Hainburk, Morava – Znojmo) • •Bosované zdivo – antické dědictví (Řecko. Řím, Arabové) • – Francie: hrad Cignod (1100) a Gressan (1120). • – recepce do německé hradní architektury • •T. Steinmetz – bosované kvádry do německé hradní architektury zavedl král Konrád III., který se s ní seznámil • na cestě do Jeruzaléma v letech 1122–1127 • • – Konrád III. požadoval na papeži nezávislé císařství a odvolával se při tom na biblické a antické panovníky • Tomu měla sloužit i architektura, kterou znal z Jeruzaléma a připisoval ji biblickým králům Davidovi • a Šalamounovi. Istanbul – Theodosiánské hradby Bosované zdivo •T. Durdík, K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země, in: Archaeologia historica 36/1, 2011, 7–25. • •T. Durdík, Buckelquader auf böhmischen Burgen der stauschen und spätpřemyslidischen Zeit, in: Die Pfalz Wimpfen und der Burgenbau in Südwestdeutschland, Petersberg 2013, Forschungen zu Burgen und Schlösser 15, 217–225. • •J. Varhaník, Bosované zdivo na českých hradech, SVORNÍK 12/2014, 1–12. • •P. Schicht – výskytu bosovaných kvádrů v Rakousku •T. Durdík, K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země, in: Archaeologia historica 36/1, 2011, 7–25. •T. Durdík, Buckelquader auf böhmischen Burgen der stauschen und spätpřemyslidischen Zeit, in: Die Pfalz Wimpfen und der Burgenbau in Südwestdeutschland, Petersberg 2013, Forschungen zu Burgen und Schlösser 15, 217–225. •J. Varhaník, Bosované zdivo na českých hradech, SVORNÍK 12/2014, 1–12. •P. Schicht – výskytu bosovaných kvádrů v Rakousku Obléhací technika •Přínos křižáckých výprav: • • – vznik hradů s věží v čele nebo se štítovou zdí • • – rozvoj vojenství (strategie dobývání) • • – rozvoj vyspělé obléhací techniky (velké obléhací stroje) • • – prolamování hradebních zdí střílnami (Landštejn) • • – lukostřelecké šrěrbinové střílny (Křivoklát) • • – pětiboké věže (v Čechách věže s břitem) • • •