Archeologie středověké a novověké sakrální architektury 3. Archeologické doklady christianizace (církevní architektura, ritus, předměty). Archeologické projevy křesťanství •Církevní architektura – kostely: M: Mikulčice, St. Město, Pohansko, Modrá, chrámový komplex Sady u UH • Č: Budeč, Praha, Levý Hradec • •2. Pohřební ritus – konec 8. a 9. stol.: inhumace (v natažené poloze hlavou k západu) • – kostrový ritus souběžně s žárovými mohylníky • – změna ritu: vlivy avarské, křesťanství (Franská říše) • – pohřebiště cca 200 až 500 m od sídlišť (svět živých a mrtvých) • – hradiště: hroby kolem i uvnitř kostelů • – 9. až 1. pol. 10. stol.: v hrobech milodary, pak úbytek (potraviny) • – 11. a 12. stol.: obol mrtvých (substituce mincí) • – poč. 12. stol.: síť venkovských kostelů • – 13. stol.: hroby bez milodarů • •3. Hmotné nálezy – závěsné křížky, oranti, stily (rydla do voskových tabulek), • kování modlitebních knih, relikviáře • – Č: přímý velkomoravský viv: šperky, gombíky, náušnice • – 895: vlivem Řezna (v rovině cirkevni i životním stylu elit • (zbraně, ozdoby oděvu, atributy moci – meč, botka, banderia/praporce, ostruhy aj.) • • • • • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku zrcadlo, řetěz, klíč Popis byl vytvořen automaticky Sakrální architektura •Ecclesia – kostel: v přeneseném slova smyslu Boží dům • – církev: společenství věřících • •Nejstarší kostely – původně dřevěné: 7. kostel v Mikulčicích, 2 kostel na Pohansku • – organizace: kněží hradských kostelů • – 20/30. léta: Modrá u Velehradu: bavorské misie • – 2. pol. 9. stol.: kamenné (půdorysy tvoří otisky základového zdiva: tzv. negativy) • •Vzory – Podunají: východní část franské říše (merovejské a karolínské stavby) • – Adriatická oblast: Istrie, Dalmácie – půdorys kříže, pravoúhlé kněžiště (presbytář): Sady u UH, Mikulčice-kostel X • – rotundy: Mikulčice: VI., VII., IX; Staré Město-Na dědině, Pohansko-sv. předhradí • •Koncentrace – Mikulčice: 10 kostelů • Staré Město: 5 kostelů • Břeclav-Pohansko: 2 kostely • •Typologie – kostely: jednolodní, půdorys kříže (transept), kněžiště: pravoúhlé, apsida • – bazilika: trojlodní • – rotundy (centrály): jedna nebo dvě apsidy Půdorysy velkomoravských kostelů 1 – Kopčany, kostel sv. Markéty Antiochijské; 2–10 – Mikulčice, kostely č. 2 až 10 ; 11 – Staré Město „Na Valach“; 12 – Staré Město „Špitalky“; 13 – Staré Město „Na Dědině“; 14 – Modrá u Velehradu; 15 – Uherské Hradiště – Sady; 16–17 – Břeclav – Pohansko, kostely č. 1 a 2; 18 – Ducové; 19 – Bratislava; 20 – Devín. Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, budova Popis byl vytvořen automaticky Kopčany Velkomoravské rotundy: M: Mikulčice: VI., VII., IX; Staré Město-Na dědině Pohansko-sv. předhradí S: Ducové (?), Nitranská Blatnica Velkomoravské kostely s nartexy: 1 – Břeclav– Pohansko, kostel č. 1; 2 – Staré Město – Špitálky; 3 – Uherské Hradiště – Sady; 4 – Mikulčice, kostel č. 3. Ducové Obsah obrázku budova, staré, kostel, věž Popis byl vytvořen automaticky Blatnica •Čechy – u kostelů se začínají pohřbívat příslušníci dynastického rodu • •Budeč – rotunda sv. Petra založená knížetem Spytihněvem mezi lety 895–915 v knížecím dvorci • – autentická je loď, kolem elitní pohřebiště • – výzkumy: Ivana Boháčová • •Praha – kostel Panny Marie: založil Bořivoj po jeho křtu na Svatoplukově dvoře (882–883) • – zmínky tzv. Kristiánově legendě z 10. stol. • – dochována torza zdiva lodi, apsidy s hrobkou z první třetiny 10. stol. (Bořivoj I. † 889?) • – mladší hrobka s ostatky muže a ženy s náušnicemi moravského typu (Spytihněv 915 s manželkou) • – kostel sv. Jiří: Vratislav I. před 921; revize: 2015 – stavba kol. r. 1000 (hrob Boleslava II. † 999), bazilika: 1142 • – rotunda sv. Víta: kníže Václav 30. léta 10. stol. • •Levý Hradec – kostel. Sv. Klimenta: nejstarší nebyl nalezen (dřevěný?) • – rotunda je mladší: v základech lapis primarius (základní kámen s křížem) • výjimečně v 11. a běžně ve 12. stol. • – výzkum Ivan Borkovský: 1939-1941 a 1947-1955 • • Budeč – rotunda sv. Petra 1 – kostel P. Marie 2 – rotunda sv. Petra a Pavla; 3,4 - Kováry; 5 – Zákolany; 6 - hromadný hrob „Na Týnici”; 7 - Klatovka; 8 - Mozolín; 9 – mohyla 10-13 – stopy raně střed. osídlení (Šolle 1990) Praha kostel Panny Marie Borkovský, I. O počátcích Pražského hradu a o nejstarším kostele v Praze, Praha 1949. Frolík, J. Pohřebiště na II. nádvoří Pražského hradu, AH 38, 2013, s. 91–105. Maříková-Kubková, J. – Herichová, I. Revize první stavební fáze kostela Panny Marie na Pražském hradě/Hradčanech Návrat po šedesáti pěti letech, Staletá Praha 31/2, 2015, s. 62–75. Praha – Hrad, I, II. a IV. nádvoří. Lokalizace příkopů, zmiňovaných k r. 1278 (šedé), černé linie: průběh staršího příkopu (před 1135), křížek – kostel Panny Marie, Kroužky: poloha hrobů, čárkovaně: cesta od kostela P. M. k bráně do akropole. J. Frolík. Rotunda sv. Víta Kostel sv. Jiří Dům biskupa s kaplí sv. Mořice Starý královský palác Původní knížecí palác(?) rotunda sv. Víta bazilika sv. Jiří Borkovský, I. 1975: Svatojiřská bazilika a klášter na Pražském hradě. Praha. Mašterová, K. 2015: Bazilika a kláštor sv. Jiří na Pražskom hrade vo svetle archeologického výskumu. Nepublikovaná dizertační práce, FF UK Praha. Levý Hradec – kostel. Sv. Klimenta 1 - přístupová šíje 2 - brána předhradí, 3 - brána vnitřního hradiště, 4 - kostel sv. Klimenta, 5 - místo domnělého dvorce, 6 - intenzivně osídlený prostor vnitřního hradiště, 7 - rokle (podle výzkumu vedeného I. Borkovským J. Sláma) Rekonstrukce palácového okrsku, vystavěného Slavníkem na hradišti Libice. Jako u většiny staveb rekonstruovaných pouze na základě archeologických reliktů jde o hypotetické ztvárnění. Podle R. Turka. Z knihy M. Lutovského ``Bratrovrah a tvůrce státu'', Set out, 1998. •Základní třídění: 1. venkovská: mimo osady a inundace • 2. městské: v areálech hradišť, u kostelů • •Dělení podle pohřebního ritu: 1. kostrová • 2. birituální • •Dělení podle vnější úpravy hrobů: • • 1. Plochá – s povrchově označenými hroby: původně rovy, kameny nebo náhrobky • • 2. Mohylníky – zpravidla opodál osad, na stráních, v lesích, považovány za pohanský zvyk • – uspořádání: skupiny (Hluk, Strážovice), řady (Brankovice, Stěbořice) • – protáhlé mohyly (Žlutava: M 12 – 3 kostrové H) • • 3. Kostelní hřbitovy – ohrazeny palisádou, kamennou zdí s příkopem • – uvnitř i vně kostela zděné hrobky (kámen, dřevo) • – bohaté hroby příslušníků elit (zpravidla vyloupeny) • Pohřebiště •1. Pohřebiště s plochými hroby: • •Ritus – 8/9. stol.: kostrový (ve starším období žárové v mohylách) • •Rozdělení podle velikosti: a) jednotlivé hroby • b) malé: cca 20 H • c) střední: cca 50 H • d) velké: cca 100 H Dol. Věstonice-Na pískách – 1299H: 1945-1959: J. Poulík) • 8./9. – pol. 11. stol. •Uspořádání hrobů – venkovské pohřebiště: nepravidelné skupinky, později náznaky řad • •Hrobová jáma – půdorys: obdélná či lichoběžná, stěny kolmé i zešikmené, výklenky • – orientace: základní: Z – V odchylky: JZ – SV až SZ – JV (východ slunce v různých obdobích) • – rozměry: cca. 200 x 60 až 100 cm • – hloubka: velmi mělké 10 – 30 cm, hluboké (Žlutava – 330 cm) • – dno: vysypané pískem, vymazané jílem, stopy vápna, dřevěná deska • – vystýlka: traviny, větvičky, těla přikrývána látkou (otisky tkanin na milodarech), prkno • – úprava: prosté bez vyložení, významnější s obklady • – obložení: kameny, kamenné skříňky z plochých kamenných desek • – rakve: desky spojovány železnými skobami, pravoúhle zalomené plechy, pásy • • •Poloha koster: • základní – naznak s lebkou na týlu, hlavou k Z, paže podél těla a nohama vedle sebe • odchylky – uložení rukou, nohou, lebky (druhotné , bioturbace, hlodavci aj.) • anomálie – pohřby na okraji pohřebiště, na břiše, zavalení kameny (vampyrismus), se zvířetem (Diváky), pohřby psů (Břeclav-Líbivá) • •Hrobové nálezy: • milodary – předměty úmyslně uložené do hrobu za fiktivním účelem (ostruhy u lebky) • amulety: předměty s magickým (ochranným) významem – korálky proti uhranutí, kaptorgy, rolničky, fosílie (ulity) • starožitnosti: předměty pravěké nebo protohistorické (avarská kování) • dokladové předměty – věci vložené bez zvláštního záměru (součásti oděvu) • předměty denní potřeby – nádoby, vědra, nože, srpy • • Pohřební výbava: • venkovské prostředí – poměr M a Ž hrobů je přibližně vyrovnaný (index maskulinity) • – cca 70% více vybavených hrobů: Dol. Věstonice, Morkůvky, Vel. Bílovice; Rajhradice 54% • centrální lokality – menší podíl vybavených hrobů: Mikulčice-6. kostel 36,5%, Modrá 39% • • keramika – vesnická pohřebiště: Nechvalín I+II. 21 a 13%; Prušánky 1 34,5% , Morkůvky 44 %, Hor. Kotvice 30%, • D. Věstonice 25% • – centrální pohřebiště: Mikulčice-6. kostel 0,5%, St. Město-Na Valách 6,5%, Rajhradice 3 % • • Prušánky-Podsedky: Hrob s rakví a pásovými kováními Deskripční schéma typů poloh horních a dolních končetin (s využitím návrhu M. Hanuliaka 2004 •2. Mohylníky: • • mohylník – skupina mohyl: kostrové, birituální • – Č: jižní a východní • M: jihovýchodní • mohyla – průměr: 2 m až 15 m • – výška: 20 cm až 2 m • – půdorys – oválný, kruhový, obdélný • – násyp: těleso z hlíny, po obvodu mělký příkop, plášť: zpevnění vrstvou kamení, stopy po ohni (rituální) • • a) žárové hroby – L. Niederle – pohřby nad a pod úrovní: v násypu, pod povrchem v jámě • – popelnicové a bez popelnic (středohradištní: žárové v menšině) • • b) kostrové hroby – pohřby na úrovni: bez úpravy, prosté, dřevěné desky, kamenný obklad či skříňky • – pohřby v jámách: tytéž varianty • – vystýlání dna travinami, kožešinami, deskami, bednění • – jámy s postranními výklenky (starší), schůdky • – pohřební komory z kulatiny • • Stěbořice kostrový mohylník, 2. pol. 9. stol. 1952–1953, 1955 a 1961 – výzkum Lumíra Jisla – 43 mohyl, 2. pol. 9. stol. •3. Kostelní hřbitovy • • – doklad upevňování křesťanství, bohatý inventář (elity) • – 9. stol: hřbitovy (nekropole) u kostelů se stovkami hrobů • Mikulčice, Pohansko, St. Město • •Pohansko – hřbitov u 1. kostela: 407 H • v areálu velmožského dvorce • • M: 38% Ž: 19% žen, D: 41% 2% neurčených • 90 H – bohatých jedinců • 32 H – ostruhy (5 H i se zbraněmi, 8 jen zbraně) • 47 H – šperky byz.-orient. rázu, 3 H blatnicko-mikulčic. rázu • 50 % – bez milodarů • – jižní předhradí: 200 H ve skupinkách mezi sídlištními objekty • • • • • 1958: výzkum pol. 9. stol. Jednolodní: 18,65 x 7,2 m Pohansko u Břeclavi 2007 – rotunda: 2.pol. 9-poč. 10. stol. – zákl. nosná konstrukce ze dřeva – vlastnický kostel (?) – 152 pohřbených jedinců – skupina velkomor. rotund (6) Ducové (?), Nitranská Blatnica (?), Staré Město/Na dědině (?) Mikulčice: kostely VI, VII a IX – hrob zakladatele na ose stavby H 153: nad 60 let, 184,8 cm kamenná úprava Akropole mikulčického hradiště s kostely (II až XII), knížecím palácem (P) a hypotetickou kultovní ohradou v lokalitě „Kostelec“ (K). Hroby spojené s knížecím prostředím •Mojmír I. – Valy u Mikulčic: H 240 u baziliky (Josef Poulík) • nákončí: muž s praporcem („labaro“) a picí roh • – symboly panovnické moci nebo za atributy • pohanských bohů (Thor a Perun) • •Svatopluk I. – Valy u Mikulčic: H 50/VI u 6. kostela (Zdeněk Klanica) • pozlacené ostruhy, opasek: 30–40letý muž • • – U. Hradiště – „Sady“ hrobka 12/59 Metodějova výšina (Michal Lutovský) • hrobová kaple kostela s křížovou dispozici, muž 45–50 let, dva pozlacené gombíky • okovaná dřevěná rakev vložená do dřevem obložené hrobové komory, obložené • kamennými plotnami, zalitými maltou (stopy malby) • •Hroby v interiérech kostelů – Mikulčice: v bazilice s jezdeckou výbavou (Metodějův s mečem a sekerou?) Křížky •Kouřil, P.: ´2015: Archeologické doklady křesťanství v památkách hmotné kultury 9. až 10 století na Moravě se zaměřením na křížky. In: P. Kouřil, a kol.: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno, 102–113. • •I. Závěsné: 1. rovnoramenné (tzv. řeckého typu–crux quadrata): 2. pol. 9. stol. • – typ Dolní Věstonice: plastické okraje • – typ Bernhardsthal: Ukřižovaný v adoračním gestu • • 2. kosočtverečné, olověné: konec 9. – poč. 10. stol. • – typ Velké Bílovice • – typ Mutěnice • – typ Windegg • •II. Procesní – s trnem • •Složení – totožné, jedna dílna, zakázková výroba • typ Dolní Věstonice typ Bernhardsthal typ Velké Bílovice typ Windeg typ Mutěnice Křesťanská symbolika v archeologických nálezech v Čechách: Motivy – kříž: závěsky – olověný (10. stol.): pohřebiště ve Slanem – Kvičku hradiště v Libici – karolínského původu z Levého Hradce gombíky – vyobrazeni ruky (pravice boži?), páva akvamanile – v podobě beranka z Libice 1–2: gombíky: 3–7: křížky 8: enkolpion (prsní kříž) 9: kostěné obloženi Praha-Hradčany, Kralovska zahrada (1) Praha-Hradčany, Lumbeho zahrada – bažantnice (2) Litoměřice, rekonstrukce (3) Počaply – Bozeň (4) Libice (5) Želenky (6) Budeč (7) Kouřim (8) Budeč – předhradi (9) Profantová, N., Nálezy byzantského původu z 6. – 10. století z České republiky: teze, Zborník Slovenského národného muzea, Archeológie, Supplementum 2.