Archeologie středověké a novověké sakrální architektury 4. Správní vývoj farní organizace v Čechách a na Moravě. •Říše – 800: Karel Veliký obnovil římské císařství (do 1157: Romanum Imperium) • – 936: Ota I. Veliký korunován německým králem; 962: císařem Svaté říše římské (Sacrum Imperium Romanum) • – soupeření světské a církevní moci: panovníci korunováni papežem, církevní hodnostáři panovníkem • •Boj o investituru – z lat. Investicio – oblékat roucho: uvedení do funkce (posilování papežské moci) • – 1073: Řehoř VII.: zvolen papežem • – 1075: vydal teze Dictus papae, které papeži umožňovaly dosazování biskupů a odvolání císaře • a zakazovaly přijmout církevní úřad od laika • římsko-německý král Jindřich IV. přesto jmenoval svého kaplana arcibiskupem milánským, • za což byl papežem exkomunikován a dán do klatby (vyloučen z církve) • římsko-německý král ho na oplátku sesadil • – 1077: císař se kvůli zradě knížat papeže odprosil (putoval za papežem ze Špýru na hrad Canossa) • – 1080: němečtí biskupové sesadili Řehoře VII. a zvolili „vzdoropapeže“ Klimenta III. • – 1084: poté, co se Jindřich IV. zmocnil Říma, jej papež Kliment III. korunoval císařem • – 1122: Jindřich V. (syn J. IV.) uzavřel s papežem Kalixtem II ve Wormsu konkordát (dohodu) s tím, že • papež vybíral církevní hodnostáře, kteří skládali lenní přísahu císaři (kompromis) • Sedm říšských kurfiřtů (volitelé) duchovní: arcibiskup mohučský, kolínský a trevírský světští: český král( číšník), rýnský falckrabě (stolník), saský vévoda (maršálek), braniborský markrabě (komorník) • evropa-10 Arcibiskupství Vznik a vývoj církevní organizace •Čechy: 973 – založeno pražské biskupství: spadalo pod arcibiskupství v Mohuči (dříve Řezno) • – před tím nelze hovořit o církevní organizaci • – první pražský biskup: Dětmar (výchova kněží, svěcení kostelů), druhý: Slavníkovec Vojtěch • – do úřadu církevní hodnostáře uváděl kníže • • 1045, 1048 (falza z 13. stol.) – Břetislav I. daroval biskupství statky kolem Rajhradu • 1046 (falzum z 12. stol.) – kapitula ve Staré Boleslavi dostala majetky na Hodonínsku a Břeclavsku • •Velkofarní organizace – hradské kostely: na centrálních hradištích s velkou územní působností • – 10. a 11. stol.: fundátoři – panovník a šlechta zajišťovali založení materiálně • – ustanovovali kněze: arcipryšt (arcipresbyter) – tj. arcikněz závislý na knížeti • – do pol. 12. stol.: postupné vyčleňování církve ze světské moci za episkopátu Daniela I. • u kostelů vznikají kapituly: společenství kněží jmenovaných biskupem, kteří se společně modlí (u sv. Víta) • – od pol. 12. stol. : Arcijáhenství – nezávislé na světské moci: postupně za biskupa Daniela I. • – nenavazovaly na hradskou soustavu, mezičlánek mezi farnostmi a diecézí • – arcijáhn (arcidiakoni): jmenování biskupem ze členů kapituly • starost o nižší klérus • spojení mezi biskupy a farními kostely • •Morava: Olomouc – po zániku VM se světské i církevní nobility stáhly do bezpečí • – VM nálezy: Křížkovského ul. – v jámě sekerovitá hřivna, keramika z pol. 10. stol. • – kamenná destička s rytinou muže s křížem (kněz, z oltáře ?) • Třída 1. máje – velmožský dvorec: množství artefaktů • Předhradí – od katedrály sv. Václava po Muzeum umění: • úlomky tašek (krytina VM stavby z 9. stol.), malty, vitráží, stylus • • 976 – v pramenech uvedeni dva moravští biskupové (účastni na synodě v Mohuči) • 1063 – vznik (obnoveného) biskupství v Olomouci jako soukromé fundace Vratislava II. (1061-1092) • • 1146 – Jindřich Zdík: získal od knížete imunitu pro statky olomouckého biskupství: centralizace správy • – reformy: propojení úřadu arcijánů správních hradů s úřady kanovníků při biskupské kapitule • všechny hradské (tzv. velkofarní) kostely podřízeny novému biskupskému chrámu sv. Václava • na olomoucký hrad bylo přeneseno sídlo biskupství od kostela sv. Petra na Předhradí • • – majetek kapituly: proboštství, kanovnické prebendy, kostel sv. Václava, vlastní majetek biskupa • výčet biskupských držav uvádí tzv. Zdíkova listina (1141) • Olomouc – Křížkovského ul.: – zlomek střešní krytiny (velkomoravské) – žel. sekerovitá hřivna – – kamenná destička s rytinou kněze (z oltáře?) •13. stol. – dotváření farní sítě: budování sítě kostelů v nově kolonizovaných oblastech • nárůst obyvatel a potřeba duchovní péče • • – 1212: Zlatá bula sicilská – dědičné království: Přemysl Otakat I. získal od Fridricha II. za pomoc • v bojích mezi Štaufy a Welfy • – investitura biskupů: svěcení v Mohuči, do úřadu uvedeni ř. králem (císařem) • • – konec 13. stol.: děkanáty – spojovací články mezi farnostmi a biskupstvím • – děkan: představený kléru daného obvodu • kázeň, duchovní správa, schůze, vizitace a vybírání biskupského desátku • • – 14. stol.: ustáleny hranice • •Církevní správa českých zemí – biskupství • – arcijáhenství • – děkanáty • – fary • • • • 1) Období emancipačního boje: 10. – poč. 13. stol.: • • – Středověká farní síť : vývoj navázal na tzv. velko-farní systém, v němž základní církevní správu zajišťovaly • kostely na zeměpanských hradech (povolení pro Vysokou u KH) • 10. a 11. stol.: platila tzv. zakladatelská práva fundátorů (vlastníků): • 12. stol.: osamostatněním nehradských (venkovských) kostelů vzniká farní organizace • 1222: Velké privilegium české církve: vlastník se změnil na patrona s omezenými právy • • a) panovník – fiskální politika (lat. fiscus, původně košík, později státní pokladna): daně a poplatky • – regál: nárok na důchod z uprázdněného beneficia (+ spolia: na majetek zemřelého duchovního) • – Hradské kostely – tzv. vlastnické kostely: stavebník disponoval majetkem kostela a ustanovoval kněze • – do konce 10. stol.: pouze ve správních centrech provincií (hradiště) • – tzv. farní přímus: povinnost věřících vykonávat náboženské úkony ve svém kostele • – svátosti: křest, biřmování, svátost oltářní, zpověď, manželství, poslední pomazání • kněžské svěcení • b) šlechta – od konce 11. stol.: soukromé (vlastnické) kostely (konec 12. stol. oratoře bez farních práv) • • c) církev – 10. a 11. stol.: kláštery, pražské nebo olomoucké biskupství, • •Změny velkofarní oranizace: • •Pol. 12. stol. – rozklad staré farní organizace a vznik nových kostelů v rámci arcidiakonátú • – některé soukromé kaple nabyly charakter veřejných svatyň (empora, patronátní pán) • – kapituly s arciknězi u velkých kostelů: 1039: St. Boleslav, 1057: Litoměřice, 1070: Vyšehrad, 1125: Mělník • •Kolonizační řády – přichází většinou z Německa (Podunají, Bavorsko, Hesensko): benediktini, cisterciáci a premonstráti • – centra kultury, vzdělanosti a hospodářské činnosti: kultivace duchovní i fyzická (kolonizace krajiny) • •1. vlna zakládání klášterů – 10. až pol. 12. stol: benediktínské • – kolonizace: Soběslav I. a Vladislav II., olomoucký biskup Zdík a šlechta • – 976: klášter u kostela sv. Jiří na Pražském hradě • – 993: Břevnovský klášter (arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty) • – 999: klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle • – 1078: Hradisko u Olomouce (1151: převzali premonstráti) • – 1101: Porta coeli v Předklášteří u Třebíče (76 vsí na Znojemsku a Brněnsku) • • •Premonstrátské kláštery: • •2. vlna zakládání klášterů – 12/13. stol.: premonstrátské – panovník • cisterciácké – šlechta • (13. stol.: patronátní právo panovníka) • • – mužské – 1184/1187: Milevsko, 1086: Opatovice n. Labem, • 1190: Louka u Znojma, 1193: Teplá, 1200/9: Zábrdovice u Brna • • – ženské – 1181: Dolní Kounice u Brna, 1202: Chotěšov u Stříbra, • 1211: Nová Říše u Telče, kol 1220: Doubravník u Tišnova • •Cisteriácké kláštery: 13. stol. • •Mužské – 1192/1193: Mašťov u Kadaně (1198: přemístěn do Oseku), 1205: Velehrad (první na Moravě) • •Ženské – 1225: Oslavany u Brna • •2) Období konsolidace: 13. – konec 14. stol.: • • – posílení autority církve: vymanění z vlivu světské moci, vzrůst církevního majetku (celibát) • – středověký člověk navštěvoval bohoslužby, kázání, církevní slavnosti (poutě, procesí, svěcení svátků aj.) • – desátky: tzv. peníz sv. Petra: poplatky za náboženské úkony a obřady (fiskální politika papežské kurie) • • – 2 formy majetku: fiskální politika papežské kurie • a) obročí (prebenda, lat. praebeo, poskytuji) – osobní příjem duchovního příjem z církevní služby • (poplatky za náboženskými úkony, desátky) • b) záduší (lat. bona fabricae) – výnos z nemovitého majetku na vybudování a údržbu kostela • (+ náklady na svíčky aj.) • •Farní síť – 13. stol: vzrůstá počet farních kostelů: nová vlna christianizace: podpora šlechty a měšťanstva • členění: a) katedrální chrám: sídlo biskupa a kapituly, v čele kanovník • b) velkofarní kostely • c) venkovské kostely ( ecclesiae plebales) a kaple (ecclesiae filiae) • • • • •Robert (Angličan) – osecký převor a v letech 1201 až 1240: olomoucký biskup • – 1206: od Přemysla Otakara I získal právo svobodné volby biskupa • •Bruno z Schauenburku – 1245 až 1281: olomoucký biskup, pocházel z Dolního Saska (sev. Ň) • – rádce Přemysla Otakara II. • – 1260: v Kroměříži vznikla kolegiátní kapitula u sv. Mořice • • – koncentrace držav: 3 komplexy kolem Kroměříže a Olomouce, jižně Vyškova a Brna • nově: kolem Mohelnice a Svitav, Osoblahy, levý břeh Ostravice • 11 souvislých oblastí, každá 1 až 2 biskupská města • (Mohelnice, Brušperk, Vyškov, Blansko, Kelč , Kroměříž, Slavičím) • – na biskupských statcích vybudoval lenní systém (lidé ze Saska; okolo 150 vesnic) • – hrady: Šaumburk, Pustiměř, Modřice, Fulštejn, Mírov, Hukvaldy (pův. šlechtické) • •Dětřich z Hradce – 1281 až 1302: nástupce Bruna • • •20. léta 30. stol. – ve městech se usazují mendikantské (žebravé) řády: • – dominikáni a minoriti • •Pol. 13. stol. – augustiniáni eremiti (poustevníci) • – od 1256: usazují se v Praze, Olomouci, Brně, Znojmě, Jihlavě Opavě • – spory s městským farním klérem: směli kázat jen ve svých kostelích • veřejně jen, když se nekázalo ve farním kostele • – mohli pohřbívat laiky, ale ¼ získaných poplatků měli odvádět místnímu faráři, • s jehož svolením mohli udělovat svátosti manželství, eucharistii či pomazání • •30. dubna 1344 – Karel IV.: povýšil pražské biskupství na arcibiskupství a opíral se o avignonské papežství • vznikla samostatná církevní provincie v čele s pražským arcibiskupem • podřízena biskupství: Olomouc (1063) • Litomyšl (1344) • první arcibiskup: Arnošt z Pardubic • založeno: 35 nových klášterů • •Česká církevní provincie – organizace církevních institucí nabyla pevné podoby s přesně vymezenou působností • – jmenování do úřadu (investitura) řešena kompromisem: feudál se stal patronem kostela a • biskup potvrdil návrh na • jmenování správce kostela • – 10 arcijáhenství: děkanáty a farnosti řízeny usnesením synod (shromáždění kněží) • •Papežské schizma – 1378: mezi papežem a francouzským králem: boj o svrchovanost církve nad světskou mocí • – papežská kurie přesídlila do Avignonu: proti Urbanovi VI. zvolen Kliment VII. • – 1409: koncil v Pise sesadil Řehoře XII. a Benedikta XIII. a zvolil Alexandra V. (3 papeži) • – 1418: krizi vyřešil kostnický koncil •c) Období krize a husitské revoluce: 15. stol. – 16. stol.: • •14. stol. – začaly se projevovat příznaky první vlny sekularizací • – kazatelé: Matěj z Janova: kritický pohled na kláštery: zbytečnost řádů • •Ukončení fundačních aktivit – poslední 1391: kláštery ve Fulneku a Prostějově • •Prohloubení hospodářských problémů řádových institucí : • – různá fundátorská břemena: obecné berně a speciální berně • – zadlužení: za Václava IV. klášterní poplatky zdrojem královských příjmů • – vyhánění řádových farářů: první útoky na kláštery ve městech i vesnicích • •Smrt Václava IV. – napadány mendikantské (lat. mendicans – žebrající) konventy v centrech husitství v Praze a na Táboře • – klášter Na Slovanech zůstal zachován, protože opat přijal husitské požadavky • – klášter sv. Anny fungoval jako jakýsi sběrný klášter uprchlíků • – husitské války: církev ztratila asi 90 % statků • – husité se opírali o znění 3. artikule: proti světskému panování kněží • – 1437: porážka radikálního křídla husitů • mniši vrací do klášterů (v sv. Čechách k obnově klášterů vůbec nedošlo) • Biskupské hrady •Pražské (arci)biskupství – Pražský hrad: první zmínka 935 • • – Biskupský dvůr na Malé Straně: 2. pol. 12. stol. (první zmínka 1249, kaple 1273) • poblíž Juditina mostu, část kvádříkové hradby • • – Roudnice n. Labem: 1189 Jindřich Břetislav, do 1431 v biskupských rukou • obdélná románská falc (39,1 x 15 m) • pod SZ nárožím dnešního zámku (7 věžic) • dvoulodní sál s křížovými klenbami (27 x 11,5 m) • za Jana IV. Z Dražic rozšířen o válcovou věž s kaplí • • • • Durdík, Tomáš; Bolina, Pavel: Hrady pražského biskupství (arcibiskupství), AH 1996, vol. 21 [1], 291-306. Kresebná rekonstrukce předpokládané podoby roudnického zámku v 1. po. 17. stol., Hláska XXVIII, 2017, . 2, 17–20.