DĚLNICKÁ KUCHAŘKA sepsaná ANUŠÍ KEJŘOVOU učitelkou dělnických kursů, majitelkou zem. polit, správou konces. kuchařské školy a emer. učitelkou varenia hospodářství na školách v Hradci Králové //. OPRAVENĚ A DOPLNĚNÉ VYDÁNÍ V Praze 1923 Úitfednl dilnické knihkupectví, nakladatelství, antikvari4t (Antonín Svěcený) Praha II., Hybernská ul. {, 7. W5 /1 01 ilc L|g 012 11 6 Několik upřímných slov. Za dnešní nepoměrné drahoty potravin hledí skorém každá rodina připravit si pokrmy chutné a vydatné co nejlevněji. Zejména dělník, který musí často těžce pra-covati, má býti vydatně živen, aby měl dostatečné síly a chuti k práci; tělo špatně živené podléhá snadněji různým nemocem, nemajíc dostatečné síly jim vzdorovati. Mnohé hospodyně myslí si, že větší dávkou másla, vajec atd. připraví pokrmy výživnější, zapomínají však při tom, že nesprávným poměrem a nedokonalou prací při úpravě různých pokrmů stávají se tyto těžko stravitelnými. Jen správným použitím potravin těchto docílíme jídla sytá, chutná, ale i mnohem levnější. Vezměme si za příklad pouze třeba jen úpravu obyčejného knedlíku; dáme-li do něho více vajec a těsto řádně nepropracujeme, tu místo křehkého, kyprého a výživného knedlíku obdržíme knedlík tvrdý, těžko stravitelný a při tom nechutný; tak jest to i s buchtou, koláčem, vdol-kem, lívancem atd. iiiiiiiiiiimiii 11111111 mimi .....111111111 3I 41 sl bI ľ! 8 ZE , 9E , 52 frE , EE 312 lllllll llIMlillllflj 1I0 li 06 6 Spíše podle dobrého předpisu zhotovíme dort, cukroví, nežli jednoduchý, dobrý moučný pr.1" krm. Snažím se proto ve svých předpisech hospodyňce vše řádně vysvětliti a o správném P°" ■ užití potravin ji svědomitě poučiti. Mnohá hospodyňka si myslí, že bramborová jídla jsou ta nejlevnější, zapomíná však na t°; že brambory samy jsou velice málo výživné (říká se správně, že po bramborách bývá hlad), a že se musí doplniti moukou, krupici a dosti je omastiti (na příklad škubánek, bramborovou kaši atd.), a tím opět ničeho neušetří. _ Střídám proto ve svých jídelníčkách jídla moučná, masitá, bramborová, zeleninová, luštěninová atd., abych docílila stravy nejen výživné, ale i chutné. Střídání takové podporuje nejen chut k ií 1 1 1 1 i 1 1 i lliiillll lllllllll iiiiiiiiiiiiiiiiih iniiini |llll|llll|llllillíl □ | 1111ii 11 li 2l 3\ ' 4l 3 bI ' 7l ' sl vařímc-Ii kosti, vodou z kostí. Polévku zahustíme 2—3 lžícemi bledé jíšky. Pak poleviv i osolíme, muškátovým oříškem okořeníme, přidáme zelenou sekauou petrželku. K ní podáváme na nudličky kráicnou osmaženou housku. Polévka husi s játrovými knedlíčky. Drůbky z husy, křídla, hlavu, krk, žaludek a srdce dají se do 2,Alitrového hrnku do studené vody vařiti, zasolí se lžící hrubé soli (jemná je vydatnější), přidá se udušená zelenina na kousku loje nebo jiné mastnotě, kousek petržele, pórek, celer, mrkev, kapusta, cibule (asi lžíci rozkrájeného každého druhu), nechá se zvolna 2% hodiny vařiti. Přecezená polévka se dá stranou. Na drůbkách se nechá trochu polévky (na druhý deň); na zeleninu nalijeme vody zby* lé z knedlíků a uschováme na druhý den buď na polévku nebo omáčky. Knedlíčky játrové. Na falíř dáme lžíci husího nebo vepřového sádla, 1 vejce, 'A menších husích jater, nebo kousek hovězích, které jsme Špičatým nožem rozetřely, štipku majoránky, štipku pepře, malý stroužek česneku se solí utřeného, 2 lžíce mléka, 2 housky strouhané, soli dle potřeby; vše zaděláme v tužší těsto, které pořádně rozmícháme. Je-li třeba, přidáme ještě strouhané housky. Ruce máčíme ve studené vodě a z hmoty dě- 27 OIE 612 , 812 12. 912 , SE , t« , CIS . 2E t|2 012 láme knedlících • , y a varime 10 minut. III. týden. Polévka kapustová. Jednu menši hlávku kapusty vypereme a dáme do zasolené vody vařiti; zvlášť v hrnečku vaříme kousek cibule, mrkve, petržele, celeru a l na kostičky rozkrájený brambor. Uvařenou měkkou kapustu vyndáme, nasekáme na drobno a nalijeme na rozsekanou kapustu vodu ze zeleniny i z kapusty, ve které se vařila, a přidáme 2—3 lžíce jíšky ze sádla neb másla, též hezkou štipku pepře, 2 lžíce drobné usekaného uzeného masa, štipku majoránky a necháme " dobře povařiti. Kapustová polévka na juvý způsob. Do 21itrového hrnku dáme vody, přidáme mens! kapustu na nudličky rozkrájena hrne, pndame 4 brambor- -jene, necháme vše ■> hrnku dáme vody, přidáme 1 .„onsi kapustu na nudličky rozkrájenou, osolíme, přidáme 4 brambory na kostičky rozkrájené, necháme vše vařiti do měkká; pak přidáme 1 až 2 oloupané vuřty, na kostičky rozkrájené. Chceme-li míti polévku hustší, přidáme lžíci jíšky nebo neplnou lžíci mouky v trošce vody rozkverlanou. Necháme vše povařiti, zahustili-28 Polévka kapaná. Do 21itrovčho hrnku dáme do vařící vody 'A až % kg hovězího masa, kousek jater, něco kostí, kousek petržele, mrkve, celeru, brukve, cibule, osolíme a necháme vařiti. Uvařenou polévku, když je maso měkké, přecedíme a zavaříme do ní kapání. Kapání. Vejce a lžíce mléka s moukou se rozkverlá na řídké těstíčko; když jest polévka vařící, lijeme do ní těstíčko a vidličkou v polévce mícháme. Chceme-li míti větší kapání, nekverláme polévkou. Anebo: % vejce, 1 lžičku mléka a I mouky aby to bylo řidší těstíčko. Polévka králičí s flíčky. Do hrnku do vody dáme stáhnutou, očí a zubů zbavenou rozsekanou hlavu králičí, plíce, játra a srdce; osolíme, přidáme kousek mrkve, petržele, celeru, brukve, kapusty, cibule (vše na nudličky krájené, několik plátků hříbků sušených), necháme vařiti asi hodinu. Pak maso z hlavy obereme, na nudličky nakrájíme, taktéž i plíce, játra atd.; polévku na to procedíme, sádlovou nebo lojovou jíškou zahustíme a necháme povařiti. Do povařené polévky hodíme vaječné flíčky a necháme ještě vařiti. Okořeníme zelenou petrželkou a štipkou muškátového oříšku. 29 l"ľ,"'"ílľ"i,,3l",,i,,jj|",,i»|j('' PF 6E 21 ZP 9|2 , SE 6 se ie OE PoIévIca krupiC0V;i. Do čisté víici polévky hovězí zavaříme (.počítá se pro 1 osobu po lžíci) krupici a necháme vařiti asi 10 minut; máme-li trochu vejce, roz-kverláme je do polévky; jsou-li játra u masa, rozkrájíme je na nudličky aneb dáme vařiti kousek květáku (karíiohi) do teplé vody zvlášt do hrnku, ten pak k polévce přidáme, okořeníme květem anebo muškátovým oříškem a zelenou petrželkou. Polévka housková. Tři housky dáme do hrnečku do studené vody vařiti. Úplně rozvaříme, prolisujeme, dáme tolik vody, co je třeba polévky a necháme povařit, ťak rozkverláme do koflíku mléka žloutek a polévku tím zlepšíme. Též přidáme do ní lžičku polévkového koření. Pak ji však nesmíme ne-cnan vanu poněvadž by se nám srazila. Okořeňme muškátovým oříškem*) a osolíme. P°lévka -^-Zel1' ZaleiS Vařící vodu ml?Ce roz *) Muškátoví 6 a nechámp Ve které s< fvM musí V ? >'äek Je - ^ P°Vařiti; při- IL vel*i ien maŕLt Polévky, 30 liplía koření dáme do ní na kostky nakrájené uvařené dve brambory; podle chuti osolíme; pro zlepšení můžeme přidati několik lžic kyselé smetany. Polévka zelná na jiný způsob. Pro 4 osoby dáme vařiti 1 litr vody, 4 vrchovaté lžíce nevypraného, usekaného kyselého zelú 3 lžíce trhaných krupek ve vlažné vodě vypraných, 2 lžíce vepřových, mastných škvarků, lžičku soli, a vaříme vše A —% hodiny, až máme krupky měkké; dáme na rendlík lžíci sádla, do ní lA malé cibule drobně krájené, necháme zapěnit, přidáme tolik jemné mouky, abychom měly přiměřeně hustou jíšku a mícháme na plotně do žlutá. Pak tuto jíšku, prochladlou, do polévky přidáme a necháme pova-řiti. Je-li polévka příliš hustá, přidáme trochu vody a podle chuti prisolíme. Chceme-li polévku upotřebiti jako večeři, přidáme do ní 6 uvařených oloupaných, na půlky rozkrájených bramborů a necháme několik varů vše povařiti. Je to sytá, zdravá polévka. Polévka květáková. Odměříme si předem vodu na polévku, za-smažíme ji světlou jíškou (asi 2 lžícemi) ze sádla nebo másla, osolíme a necháme dobře povařiti; přidáme do ní na malé růžičky rozebraný květák. Tento jsme vařily zvláště v hrnečku ve va- 31 říci vodě s kouskem másla. Polévku okořeníme malinko muškátovým oříškem, trochou sekané zelené petrželky a nežli ji neseme na stůl, zalijeme polévku malým koílíčkem mléka. Polévka z kůzleěí hlavy. Očištěnou stáhnutou hlavu kůzlečí, očí zbavenou, řádně vypereme, zuby odřízneme, hlavu rozsekneme uprostřed, svážeme nití, aby nám mozek vytéci nemohl, dáme do vařící vody, pridáme kousek celeru, brukve, petržele, mrkve, kapusty a kousek květáku, polévku osolíme, necháme vařiti do měkká asi hodinu. Pak polévku procedíme, 2—3 lžícemi bledé máslové nebo sádlové jíšky zahustíme a necháme povařiti; maso s kůzleěí hlavy obereme, taktéž i vybraný mozeček rozkrájíme, k polévce přidáme, okořeníme muškátovým oříškem, zelenou petrželkou a podáme k tomu na stůl osmaženou žemličkvi.1 *V. týden. Hnědá polévka s krupičným svítkem. ičľkíľkopst^red-enéh° návod»uvaHme p°- levku L kosti a usmažené zeleniny. Do hotové polévky přidáváme pak následující 32 k r upičn ý svítek. Spaříme dvě lžíce krupice lžící vřícího sádla. Do tuhého, ze dvou bílků a špetky soli ušlehaného sněhu, zamícháme onu spařenou krupici (ovšem již vychladlou), lžíci mouky a přidáme k tomu ještě jeden žloutek a potřebnou sůl. Vše zlehka vařečkou dobře promícháme. Rozpustíme půl lžíce omastku na omeletní pánvi, připravenou směs na to nalijeme a pečeme v dobře prohřáté troubě do zlatová. ' Upečený vychladlý svítek nakrájíme ve větší Čtverečky. Hotovou polévku z kostí dáme do mísy, nakrájený svítek dáme do ní na chvíli napařit a neseme tuto, zelenou usekanou petrželkou okořeněnou, na stůl. Hnědá polévka z kostí s pažitkovým svítkem. Táž polévka z kostí a usmažené zeleniny jako shora udáno, pouze připravíme do ní tento pažitkový svítek: Ušleháme ze dvou bílků a špetky soli tuhý sníh. Do hotového sněhu zamícháme kverlačkou zvolna jeden žloutek, špetku žluti A. Kejřové, dvě lžíce mouky a jednu lžíci drobně sekané, čerstvé zelené pažitky. Dobře promíchané a dosti osolené vlijeme na omeletní pánev, na které jsme trochu omastku rozpustily a jí strouhanou houskou vysypaly. 33 mu ol iiinimi i 'iiiiiiiiii a 1111 ■".' -.. 111111 3l A\ iiiiiiiiii 5\ mimn bI 1111111 ?\ .....iii il \ m Hlllllll \\\\\\\\\\ m 9e lllllllllfíllllll I f lilám PE Hllllfll cp as Hlllllll1 a L15 110 íl OE B mnu lim Pečeme v dobře vyhřáté troubě do růžová a pak vychladlý krájíme na větší kostičky. Podáváme ho k polévce zvlášť na talířku. Polévka z kosti s krupičnými noky. Polévku z kostí a usmažené zeleniny upravenou dáme do hrnce a jakmile začne vřiťi, zavaříme do ní tyto krupičné noky. Rozšleháme na míse jedno celé vejce a pí'1' dáme k tomu dvě lžíce vlahé vody s několika kapkami dobrého polévkového koření smíchané-Mezitím utřeme na misce kousek sádla nebo másla ve velikosti lískového oříšku s trochou soli-přidáme k tomu ušlehané vejce a za stálého míchání přidáme ještě 3 lžíce krupice a 2 lžíce mouky. Z připraveného tčstlčka vykrojíme na zkoušku lžičkou jeden nok a dáme ho vařiti; neroz-vaří-li se, jest těsto dobré, jinak přidáme je^s trochu mouky. ew VfíCÍ P0lévky havarujeme pak lžičkou- íSS) ve víicí polévce'menši noky ( SSSř^ *s 5~7 minut povařit!. taSfiSL"? P°lévku vydatnější, pak, njg ,JeíoultrtTv d0 misy> okořeníme sekáno* zelenou petrželkou a neseme na stůl. 34 | y i i|iin|ini|iiii|iiii|iiM|iiii|iiM|iiii 812 Ĺ 9E , SE , Wg 71 EE 81 5E 91 LI2 i íi j i 111111111 OE , 6 Zapražená polévka s mozečkovými knedlíčky. Do uvařené polévky z kostí a zeleniny dáme dvě lžíce světlé máslové jíšky, dobře rozkver-láme, necháme několik varů přejiti a pak do ní zavaříme tyto mozečkové knedííčky: Menší kozlečí mozeček spaříme, zbavíme ho všech blan a krevních žilek; pak ho dobře na malé kousky rozsekáme. Třeme na misce jednu lžíci másla nebo umělého tuku s jedním vejcem a trochou soli; do dobře utřeného, špetkou pepře zaprášeného, přidáváme po lžících onen rozsekaný mozeček, třeme dobře a mezi třením přidáváme po lžících umletou nebo strouhanou housku. Pak vše ještě rukou zpracujeme v tužší těstíčko, okořeníme špetkou strouhaného muškátového oříšku. Jestli jest těstíčko příliš řídké, pak přidáme trochu sypké mouky a ještě jednou dobře vypracujeme. Uděláme z toho na zkoušku jeden knedlíček a zavaříme ho do vřící polévky; nerozvaří-li se, tedy činíme z těsta rukou, smočenou ve studené vodě, menší kulaté knedlíčky ve velikosti lískového ořechu a dáme je do vařící polévky zava-řiti; podle velikosti vaříme je as 5—7 minut. Polévku nalijeme pak do mísy, podle potřeby přidáme trochu dobrého polévkového koření a okořeníme ji, než ji neseme na stůl, lžičkou na drobno nasekané zelené pažitky neb petrželky. 35 do Polévka z kostí s houbovými noky. Do hotové polévky z kosti s usmaženou hnědá zeleninou připravíme si tyto houbové noky. Dáme na síto 2 lžíce suchých hříbků,dobí® {^o děnou vodou propláchneme, dáme je do n hrnečku se vřící vodou uvařiti; uvařené Pavetló díme, polévku z nich přilneme do oné pnut ^se, polévky z kostí, a houby na drobno nožem káme. vtcos^ Dáme na misku kousek másla ve ve vlašského ořechu, přidáme k tomu šPe|* - ^ a špetku pepře, půl vajíčka, ony usekané ho vše dohromady dobře utřeme; mezi třenu*1 ^ dáváme dvě lžíce strouhané housky a jednu krupice. Když je vše utřeno, zpracujeme to rukoU^no ne příliš husté těstíčko; zkusíme z připraven ^ těstíčka udělati jeden nok a zavaříme no zkoušku do oné polévky. Rozvaří-li se, uak v dáme jednu lžíci sypké mouky. Do vřící polévky zavařujeme pak noky jsme lžičkou, smočenou ve vřící polévce, stíčka vykrajovaly a vaříme je podle velik°s as 7 minut. Uvařenou polévku zlepšíme podle potřeby lévkovým kořením a okořeníme drobně seka^ zelenou petrželkou nebo pažitkou. Zelná polévka ukrajinská. jež tě- káčkem nebo n0zem"02Stvím vody, osolíme a řene menu., Vezmeme lžíci omastku, saum iého tuku a dáme na pánev rozpáliti; mezitím si usekáme jednu menší cibulku na drobno, vhodíme ji do rozpáleného tuku a necháme zapěniti; pak přidáme dvě lžíce mouky a za stálého míchání připravíme si z toho zlatovou jíšku. Tuto smícháme s trochou studené vody, dobře rozmícháme, aby se neutvořily z toho knedlíčky, a zavaříme pak do onoho uvařeného zelí v polévce. V menším hrnečku uvaříme si na měkko dva nebo tři na malé kostečky nakrájené brambory a měkké do polévky zamícháme; přidáme k ní dvě lžíce na drobno rozsekaného tučnějšího uzeného masa, dobře vše promícháme a neseme polévku, špetkou pepře okořeněnou, na stůl. Hovězí polévka se slaninovými knedlíčky. Hovězí polévku s osmaženou zeleninou hnědou procedíme, dáme do hrnce a zavaříme do ní tyto slaninové knedlíčky: Usekáme si as dvě lžíce tučnějšího uzeného masa nebo slaniny na drobné kostečky. Nakrá- 37 ||||||I1II!!I!III111|III!!IIIIJIIII|!!II|IIII|IIII|III d 1 il 1 2l ' 3l 4l 5l qe 612 , 812 . ZE 9E , SR , jíme jednu žemttčku opět na menši KOb ^eflýjn dáme s onou rozsekanou slaninou neoo masem na lžičku sádla zasmažiti. mezu ^ láme si z jednoho celého vejce, ze ^tyr. fídsí lžic mléka a dvěma lžícemi sypké mouw> QftU kapání, do kterého dobře zapracujem t0 osmaženou housku s uzeným masem; ůl ^gfíj patřičně osolíme. Jestli.je to snad na kne příliš řídké, přidáme ještě trochu mouky- {U-Zkusíme jeden knedlíček zavaíiti; r0Ä zn0-je-li se, tedy přidáme ještě trochu mouky a vu těsto dobře propracujeme. , me^ Z těsta takto připraveného tvoříme ,évCe knedlíčky — noky a vaříme je ve vříci P° as 10 minut až čtvrt hodiny. . „vapovl Polévku dáme na mísu, okořeníme ji sf^ petrželkou nebo pažitkou a neseme na stul- Různé pokyny hospodyňce. O mouce. Kupujeme-Ii mouku, tedy zkusme, zda není "orka; dobrá jest chuti nasládlé. Na kned/íky bereme vždy mouku krupičnou 0, sypkou, neboř jen z takovéto mouky obdržíme Kfiedlík bílý, kyprý, chutný a vydatný. Na buchty, koláče a jiné moučníky béřemc nasi českou mouku nulku; můžeme též použiti mouky číslo 1, není to však žádnou šetrností, neboř těsto z mouky hrubší jest těžší, nenabude a Pečivo z ní není právě to nejlepší. P Na jíšky tére se mouka černější, třeba 1. ouďine však opatrný, aby nebyla hořká, neboř J'Skou z ní upravenou zkazily bychom připravo-Va"e pokrmy. Na lívance je nejlepší mouka ječná, neboř z ní •isou lívance nejchutnější a nejvýživnější! jve vdolkům používáme bud pšeničné jed-icKy nebo ještě lépe, pěkného prvního žitného Pražku. Pr» Přípravě perníku můžeme užiti mouky 41 černější, a to bud pšeničné jedničky aneb i mou- iPrílľ-11^ Před "Potřebením má se vždy přes «-mne síto mouční přesíti, neboť tím odstraníme hmv/ľlrS> hrudky delSím ležením povstalé, sein- .Uka Prosát™ vyvetrá, zkypří a pak se s ni mnohem lépe pracuje. chámeH í0ÍfU u kamen ohnváme aneb spě-mícháním íame ji na mísu na Plotnu a pro" těsto z ní hui i U naP°máháme zahřátí mouky; z mouky nezahrá é06 * ^ "eŽU ^ O tucích. věnování J nemaiící dosti volného času ku na PríkladSs'5ľe í0mácnosti, kupují rády tuky, že tím ušetří ■2' ' iiž vyškvařenč, a myslí si, v§ak mylný nähle"! tak 1 PalÍVU5 ÍeSt *' Lůj od řezníka ■•'» zbytky loje «tT 312 vyskvařený obsahuje často ných PnpáleS°Vého nebo kozíh0' zbytky ji~ iiž zaPáchajícíhn °™astků' někdy 1 zbytky loie škvařen, čímž Uáic zpravidla silněji vy-1 chutí. Upravím ,nabyvá nepříjemných vůní omáčky atd tu r 2 tak°vého loje jíšku do zíme. " 11 pravidla pokrm takový zka- Nejoblíbenějšim t i sádlo. Oboje však x ovšem iest másl° a drahé, takže sknr l6Stě 1 dnes Jest nepoměrné se nákupu jich každá hospodyně vyhýbá Doporučuji proto vřele uiívati stolních, dobrých margarinů jak k úpravě masa, tak i moučníků atd. Já sama, ač jsem mívala velkou antipatii proti Margarinům, užívám již dva roky s nejlepším úspěchem ve své škole kuchařské stolního margarinu Sana i Axa, a mohu říci, že jsem jimi velice spokojena. Připravujeme z nich ty nejjemnější moučníky, které v některých případech jsou lepší než ze samého másla! Margarin tento se nekazí tak rychle jako máslo a při tom jest o polovinu lacinější. Sádlo kupujme vždy syrové; nakrájíme je na menší kostky a opatrně, za stálého jím míchání, škvaříme je tak dlouho, až škvarečky začnou zioutnouti. Pak je ihned odstavíme, procedíme a škvarky dobře vylisujeme. Dostaneme tak sádlo pěkně bílé, velice chutne. Zbylé škvarečky dáme znovu na rendlík a necháme je znovu na plotně ještě pěkně zrůzo-veti; chutnají nám horké na chlebíčku anebo jich Užijeme k náplni bramborových knedlíků, k úprave chutných škvarečkových placiček atd. (Viz m°» knihu »Úsporná kuchařka., páté vydaní.) Uiceme-H sádlo vyškvafiti tak, aby nám dlon-nou ůobu vydrželo, pak musíme je ^y'skv^' van více, než jak vpředu udáno, neboť sádlo °V nam mohlo zplesnivěti. . „ ■Buďme však při tom velice opatrné, aby se *?m P/i škvaření sádlo nepřipálilo; bylo by za-^outle a nepříjemné chu(i! 43 Skvaříme-li si doma lůj, pak kupme si pekný písní lůj, nakrájíme ho na kostky a škvaříme tak dlouho za občasného jím míchání, až škvarky lůj úplně vypustily, avšak opatrně, abychom ho nepřipálily. Když máme lůj vyškvařený, tu můžeme do něho přidati as osminu svařeného, vlahého mléka a dobře ho s ním promíchati; obdržíme tak lůj velice jemné chuti. Stolní margariny i druhé omastky chovejme vždy v suché, dobře větrané a chladnější spíži, nebot se tak rychle nekazí a jakosti své neztrácejí. Nemáme-li podobné zásobárny, pak kupujme vždy jen tolik, co v několika dnech spotřebujeme. I. týden. Příkrmy. Omáčka rajská s knedlíkem. Dáme % malé rozkrájené cibulky se lžící sádla zapčniti, 3 kostky cukru, bobkový list, štipku fvmiánu, 4 nová koření, 8 pepřů, hřebíček a kousek skořice; na rozpěněnou cibulku dáme pak 5 rajských jablíček (na "A litrový hrnek omáčky). Jablíčka necháme dusití, až jsou jako povidla, Pak nalijeme na ně polévky a polovinu voay, 1 až 2 lžíce jíšky na sádle nebo loji, nechar"e zavařiti, prolisujcme, přidáme podle chuti ocw (as 1 až 2 lžíce), osolíme a vůbec podle cmm "Pravíme. Místo jíšky můžeme omáčku zalwsm 4—5 lžícemi smetany, do které přidáme 1 lžíci mouky a necháme povařiti. Jest velice dobra. Obyčejné knedlíky. Půl kg sypké mouky dáme na mísu, osolíme 'zicí soli, přidáme koflík mléka, rozředěného trochou vlažné vody, do kterého rozkverláme bud celé vejce neb jen žloutek; zaděláme vše v řid-i těsto, které vařečkou dobře vypracujeme, 45 □I ! -J ' 2\ 3 4 si a 7l a a 10 il |3 , EE . 5E US OE B □E 6E , 8E , í 2 9E 93 , ť] aby se na vařečku nechytalo, a tvořilo vetší puchýře. Pak do těsta as půl hodiny odpočatého vmícháme 4 žemličky na kostky nakrájené a těsto znovu vypracujeme. Necháme je znovu as půl hodiny odpočinouti, nebot tun se stane mnohem kypřejší. Odpočinuté těsto rozkrájíme na pomoučeném vále na kousky asi jako pěst velké, ze kterých vyválíme podlouhlé bochánky — knedlíky. Zaváříme je do vařící zasolené vody a vaříme je podle velikosti 20—25 minut. Když jsme knedlíky zavařily, tedy je po nějaké chvíli vařečkou ode dna hrnce, ve kterém je vaříme, opatrně nadzvedneme, aby se nám ke dnu nepřivařily. Vyndáme jeden z nich, v půli ho nožem přeřízneme; nelepí-H se ve středu k prstu, pak jsou dosti vařené. Uvařené rychle rozkrájíme (jinak se po chvíli srazí a jsou pak tvrdé) a dáme je do pařáku. Zbudou-li nám nějaké knedlíky od oběda, tedy připravíme je třeba k večeři s vajíčkem. Jest to chutný a při tom sytý příkrm. Čočka s párkem. Přebranou čočku vypereme ve studené vodě, zasolíme a dáme vařiti do hrnku. Na % kg čočky dáme na kastrol nebo do hrnce vody tolik, aby byla čočka potopena, a malou pokličku, která pevně přiléhá, dáme na čočku dovnitř hrnku. Aby se nevařila ob zrno, občas s ní zatřepáme, aby spodní přišla též nahoru, trochu teplé vody 46 • t čočka měkká, tedy časem ^M^tiofst, když změkne, ji odcedime.*) Cocka sui Čočka na kyselo. Vlítli... Uděláme ze sádla řídkou jíšku; dáme do půllitrového hrnku 2—3 lžíce octa, sůl, 2 kostky cukru a 2 lžíce jíšky dobře povařiti. Když dáváme oběd na stůl, dáme do té omáčky odce-zenou, měkkou čočku var přejiti. Kdyby se tam dala čočka dříve, tedy by ztvrdla. Omáčka musl býti sladkokyselá. Anebo dáme čočku na mísu, omastíme smaženou cibulkou se sádlem a omáčku kyselou k ní s hovězím masem podáváme. Jindy dáváme též k čočce karbanátky, párky i klobásy. Bramborové knedlíky s povidly. Uvaříme X kg brambor (nebo 6 velkých) ve slupkách, pak je oloupáme, dáme na vál, rychle je na něm válečkem rozmačkáme, přidáme 16 lžic mouky, 8 lžic krupice, osolíme a jedním vajíčkem zaděláme v těsto. Je-li těsto husté, přidáme trochu mléka, je-li řídké, přidáme trochu mouky. Těsto dobře propracujeme, pak vytlučeme válečkem, nařežeme větší kousky a nadíváme je tuhými povidly. Zaváříme je do vařící *) Na čočku neb hrách nalijeme vždy vařící vody; luštěniny jsou chutnější a nerozvarí se tak snadno. Chceme-h však čočku a hrách na polévku rozvariti, dáme vařiti do studené vody. 47 6E , se , 42 ač , se i *P 812 l|2 OE B Bramborové knedlíky. Rozstrouháme na masovém mlecím strojku 1 kg vařených teplých bramborů, nebo ie válečkem rozmačkáme, posypeme je 20 dkg syP-ké mouky, lžící soli a doprostřed dáme 7 dkg krupice, kterou naběračkou horké vody neb horkého mléka spaříme. Pak přidáme 1 vejce, vše dohromady spojíme v tužší těsto (vajíčko může se vynechati). Rádně těsto vypracujeme, pak z toho krájíme kousky, doprostřed dáme kousek tuhých povidel, pak knedlíky ve velikosti pěsti vyválíme v mouce a vaříme ie ye slané vařící vodě 15—20 minut. Uvařené drátěnou naběračkou vyndáme, polijeme rozpáleným sádlem a sypeme do zlatová osmaženou strouhanou houskou. Bramborové knedlíky na jiný způsob. Jeden kg od předešlého dne zbylých bramboru na vale rozstrouháme, přidáme k nim 20 az 25 dkg mouky, ve které jsme rozdrolily 4 dké sadla neb stolního margarinu, lžíci (rovnou) sob a dobre to vse spolu promícháme; zaděláme to půlkou neb celým vejcem a 2-4 lžícemi mléka v těsto, které dobře vypracujeme a válečkem vytlučeme, až jest hladké a se nelepí. Z těsta upravíme jeden knedlík as jako pěst velký a vaříme ho na zkoušku ve vřící vodě 10—15 minut. Pak ho rozřízneme v půli a zkusíme, zda se do něho prst neboří; v tom případě je těsto dobré i knedlík správně uvařen. Je-li snad příliš měkký, tu do těsta přidáme mouky a znovu je dobře vypracujeme. Pak knedlíky plníme nepřipravenými povidly a vaříme je ve vřící, zasolené vodě. Uvařené dáme na mísu, mastíme je vřelým sádlem a sypeme buď do zlatová osmaženou houskou (strouhanou) aneb i tlučeným, slazeným mákem. Knedlíky můžeme plniti i rozsekanými posole-nymi skvarečkami; pak mastíme je sádlem s cibulkou do zlatová osmaženou. V době čerstvých švestek můžeme knedlíky Plniti vždy jednou švestkou, pak je ovšem tvoříme přiměřeně menší, aby pouze švestka byla tence těstem obalena a vaříme je pak jen asi ° "ľ1""*- Mastíme je rozpáleným sádlem a sy-ľwľ, * stJ,ouhaným syrečkem nebo slazeným tlučeným makem. um a BE 1 a\ 1 4 Bl 71 Hl 3! 41 912 51 SIS W5 110 ll 2E US OP i 6 Vuřty na paprice., dvě Vuřty se nakrájejí na koláčky nebo na podélné Půlky a dají se na zapěněnou cm Liti (na ^ vuřty as H cibule lzici ^ dáme štipku papriky, necháme do zluta usn 49 zalijeme trochou polévky a vody, ajMtagg vuřty tam dáme dusití na několik mnut. «. kverláme špetku mouky v trochu vodo neb selé smetané a omáčku tím zahustíme. Rouc se oklepou od cibule, vyndají do jiné nadoDKi omáčku na ně přecedíme. Je-li malo husta,_ P» se ještě trochu mouky. Knedlíky osmažené ne" na páře ohřáté k tomu dáme a obdržíme dobré a levné jídlo. Taktéž sc mohou vuíty Ja* řízky obaliti a smažiti. Párky neb vuřty na paprice na Jiný způsob. Na rendlík dáme lžíci stolního margarinu ^ lžíci drobně nakrájené cibulky zapěniti (s^cl,n0 as na 4—6 párků nebo vintů); do zpSn5ue» přidáme pul kávové lžičky dobré, sladké, růžo papriky a necháme to chvíli zaškvířiti. Pak P^j dáme k tomu tolik mouky, aby z toho byla í1?< jíška, kterou necháme ještě zasmáhnouti, na t0 nalijeme na ni trochu studené vody a dorjí,?kv. promícháme, aby se nám neutvořily knedHčW' žmolky. Pak teprve zalijeme to slabší vla, n, polévkou z kostí nebo trochou vlahé vody, dQ\ šené několika kapkami polévkového koření a n*' cháme to chvíli povařiti, zahoustnouti. Do v'!' čího dáme pak bud párky nebo na plátky nakf'1' jene vuřty, které v tom necháme as 5—10 povařiti. ^ Takto upravené párky a vuřty zůstanou Pělcíl° šťavnaté. 50 jllllllllllll l|llll|llll|lllllllll|IHI|lll iiiiiiiiimiiiliii ÍÍÍ11TÍTI 1 " 1 1 [ 1 1 1 1 ! 1 ll 21 3l 4l 5l Bl 1 71 bI 91 01 11 3 t|2 j Ej2 j 2p j 1 Bramborová kaše. r Oškrábeme 1 kg syrových brambor, rozkrájíme je na čtvrtky, a dáme je do vařící slané vody vařiti. Když jsou na měkko uvařené, pak je scedíme, rozšťucháme a do hodně rozmíchaných přilejeme horkého mléka; podle potřeby Prisolíme. Rozkrájíme na nudličky cibulku, dáme ji na sádlo nebo máslo zapěniti; lžicí naděláme do kaše na míse důlky a cibulkou polejeme. Vodu scezenou z bramborů uchovejme pro polévky. Zelí. Rozkrájíme zelí, spaříme je vařící vodou. Na kastrol dáme na malou hlávku % rozkrájené cibulky na lžíci sádla zapěniti. Odcezené zelí tam damc, osolíme, okmínujeme (tak štipkou), osladíme 2 kostkami cukru, okyselíme 2 lžícemi octa a dusíme to hodinu; dle potřeby přilejeme vody, Pak zapražíme lžičkou mouky a necháme zaVa-nti. Podle chuti pak buď okyselíme neb osolíme. Nové brambory. Brambory se oškrábou (pro 4 osoby asi 1 kg) a uyaří se ve slané vodě, do níž se přidá trochu Kmmu a kousek zelené petržele. Dáváme-li je ™ příkrm na stůl, mastíme je máslem a sy-1 le strouhaným tvarůžkem (osoleným). Brambory na kyselo. Vyprané brambory oloupáme, na půlky r°z" krájíme, osolíme a dáme vařiti. .Přidáme 2 lzice 51 13 OE B octa, H cibule do žlutá na sádle usmažené a dve lžíce růžové jíšky (když nám počínají brambory měknouti). Zvlášf v hrnečku vařily jsme 12 pepřů, 5 nových koření, 1 bobkový list a Špetku dymiánu. Když se nám koření hodně povaří, do bramborů procedíme, podle chuti prisolíme neb přikyselíme. Zbude-li nám kousek hovězího masa, na kostičky k tomu rozkrájíme. Jest to dobrá, sytá večeře. Bramborové placky. 5 větších studených, vařených bramborů roz> strouháme, přidáme % kg sypké mouky, lžičku soli, 2 lžíce sádla a jedním vejcem dohromady spojíme. Je-li hmota příliš řídká, přidáme tolik mouky, abychom měly těsto vláčné. Rádně válečkem vytloukáme. Pak kousky bramborové nmoty na pomoučeném vále rozválíme a na P°; mastěnem plechu nebo plotně (jako na lívance) prudce pečeme po obou stranách. Pekou-U sc nS* J-T tvrdé- Placky můžeme Podávat> flSÄW sádlem a Posolené anebo dáme tíx?dé plack* teplé osolené vepřové ZÍZl\ í,1 S^iako omelety a hodně teplé se Bramborové koblihy. Totéž těsto, ale rozválíme ho silně ve V# prstu a nakrájíme skleničkou nebo tvořítkem »a □I ' li ' 2l □E 615 . SE 52 • |IIIIIIIII|IIII|IH U III 1111)11 3 A '5! 1 61 TnTrpTTVpr 7l ZE 912 , SE . W. 81 9l EE , 2E LE OP ^rfTTÍTI ilo 1 koblihy malé koláčky. Tyto wchgj» Si prudčeji do žlutá opéci. Pak ie sioz ^ yodoUj mísy, polijeme vařícím uileKcii ^ (napa. ihned scedíme a necháme Pfl«* _vrubem, rozliti). Pak je polijeme rozpustený nii m perníkem Páleným máslem, sypeme strourw y sádlcnl nebo tlučeným mákem, aneb je v' koU; též je a sypeme strouhanou smaženou 1 kQUi jak je • můžeme jen politi povidlovou 01» již v knize této popsána. Szegedínský guláš se zelím a bramborem- ^ Vepřové maso s kozičkou,z nohy ^a%ndlík bůčku, na větší kousky rozkrajun^^ drobne dáme 1 lžíci sádla, do toho pak /> neCfcáme za-rozsekanč, na špičku nože PaPnKy' 0iíme a nežloutnout, pak tam maso dáme, . ^. oDčas cháme dusiti do měkká asi 15-f3 .*.GÍ mouky, vodou podlijeme. Měkké zahustit^ 0máčku kterou jsme v trošce vody rozkve:n ^„ kysa. necháme zahoustnouti, přidáme ?°varu přejiti-né zelí, a vše necháme několik bory. K tomu podáváme vařené, loupané o Prejt z krve (náhradou kroupových Jettte s bramborem na cibulce a zelU- ^ Dáme vařiti Ví kg velkých krup, ^"vaříme dříve vypraly ve vlažné vodě. M vérnaso. *) Na prejt béře se vždy velmi t^^gíSé sádla-nejlépe „lalok" (podkrčí),aneb 1 kousek syř 53 1 '* s í ve studené vodě do měkká UsUoáUuí). v hrnku vafíme K kg vepřového masa y_ Ja. Polévku muzeme prílev ati v n.a patll\, Měkké maso jemrtě usekáme a stefflK do měkká vařenými, smícháme. Pridame vou krev a trochu té mastné polévky, s>"£• > c majoránku a trochu utřeného česneku. NaJu áI iiiwj"'--------- — - uším to na pekáč a prudce v troubě pečeme, krev zčervená (20—30 min,). Podáváme sd» borem a zelím. Buchty neb koláče s tvarohem, mákem 3 povidly. Dáme na mísu '/> kg jemné mouky, * _ cukru, lžičku soli, citrónovou kůru, trošinku n škátového oříšku. Mouku dáme na kamna oWí ' zejména, je-li to v zimě. Dvě dkg kvasnic se r ředí ve vlažném mléce s kostkou cukru, y chou mouky, uděláme řídký kvásek a "eC ,ti) na vlahém místě na kamnech vzejiti (vykyn°u. Vykynutý rozkverláme, do mouky nalijeme; » nek od kvasnic _ do něhož % vajíčka tozkV« lame - vypláchneme mlékem do mouky, P" me tež i rozstrouhaný vařený brambor, tři W rozpuštěného vlažného sádla vepřového «eDlí husího. iKTuSt°^Smí býU « husté, ani řídké;j£ treba, pndamc mléka nebo mouky a řádné gsj vařečkou vypracujeme, až se nám na něm tvo puchýře. Posypeme moukou a necháme zv°» kynouti na kamnech. Za pul hodiny máme tes* 1 54 čeme n- vytálmutiiu dosti. rsa y oUtu oZÍe-d0 "l l£í které acháme ^ymažemeydky bochníčky, ktetc ^egM a pro^ me Z nÍChÍkem "eb °^Sv^l-- P<*e" děným vaitfkem m naa plníme mze prudce11, no buchet a Nádivky d0 , ,tí Mák k van" leme v <™'»LS =»" "JS Se«'feÓ>-M!a 11 21 612 812 3> 4 212 ue 0,5 1 9P 512 , f ' E12 1 vanilky nebo květu, smísíme a máme tak tvaroh výtečné chuti. Povidla. jsou-li tuhá, rozředíme je teplou vodo", P* dáme citrónovou kůru, tlučený hřebiček, rumu nebo jiného likéru a cukru podle chuti. J ablka. Rozstrouhaná jablíčka dáme na kousek m|P ^ (.3 velká jablka a lžice másla), přidáme 2 aA^ cukru a necháme dusiti do měkká. Do vyctua -lých povidel přidáme citrónové kůry (přidáme-trochu bílého vína, jsou dušená jablka Jemnel*1' a tlučené vanilky.*) Šimlova nádivka. Roztlučený nespařený mák smícháme s tvarohem, aby to bylo vláčnější; je-li tvaroh sUC»>< nebo syreček, přidáme kyselé smetany neb mléka a cukru podle potřeby. Nádivku tu na kola^ namažeme a hustou kyselou smetanou ještě P0' kropíme. Nádivka z b r u s i n e k. Jest to rychlá a dobrá nádivka. Vezmeme \í}c\ brusinek i se Slávou. Jé-li třeba, vezmeme vice *) Jablka mohou být nadaná (nPt\n?Tn\a\ Rozstrou; tlučeny cukr. sto, byly sladké, tSu citrónové f& a štipku škorice a hřebičku, a vychladlé husté n» těsto namažeme. výtečnou nad, k Sypán Wa nebo nvarga- - • čerstvého n*»J nAOuky, asi Vezmeme «M£ etf**Ä ** %o rinu, lžíci vanúkove ndn, něco 10 sladký^ jÄ^^i čujeme. Je-h u koláče * h „laikov též mouky. De atn6 me iavr hu nou zavařenino^ SY é KoV nav divku; lesttov u> p sypati nádivkou máslem pokroP««e- ^ vuřty s vaiicke - •v cibulku- v ^me lU neme, nakrájh** * duSit • f necUáme g elUti rozpěněnou dfPrft&B* ^etGe <** dáme 2 vajíčka, 1 fis0Ume. a podle potřeby ľ špetkou pepře- dáme do hrnku J-jJJ poku^ opetP<*U vodou, uvnitř píikloP^e 57 ob zrno nevaril, 'll 56 fcfcfc? v»te 2»,, a «°o|Ses=»le, podle ti?'';"5' «««• 0b£a! ,r ha,«ätanä.° S bran,b°rový,ni ?cb S^S í-S /.pcháme onľPrového (a*i za S Př%alv r "lž ^chom P°d po,í'ič-»vaFp„,>ťvrt b*y- Je-li r^„om #8 míchnK, k°u v ľ,1'10 sácí I ^ridáme' SX ryzi na dva (a*>' za S Př%alv r "lž ^chom P°d po,íbc- výše udáno, až máme rendlík plný; necháme roube prudčeji rozpéci, zalijeme koflíkem J<-Ka, do něhož jsme 1 vejce rozkverlaly. a pak ecnáme v troubě do růžová dopéci (asi H hod.). Chlupaté knedlíky bramborové kynuté. , ^z%txouhámc 4 syrové brambory, polijeme na Sltku (aby zbělely) studenou vodou, v utěrce vymačkáme, dáme na mísu, přidáme dvě vařené ■sfrouhané brambory, 6—8 lžic sypké mouky a lroclui soli. Do malého hrnečku dáme 5 lžic "deka, 1 kostku cukru, 2 dkg kvasnic a necháme "a teplém místě vykynouti. Pak tím rozkver-'aným zaděláme tužší těsto, řádně vypracujeme anecháme asi hodinu na kamnech kynouti. Na-0eračkii máčíme ve studené vodě, tvoříme jí fnedifky jako pěst velké a vaříme 15-20 minut ^vařící, solené vodě. Uvařené knedlíky pro-Plchám,e, aby se nám nesrazily. Chlupaté knedlíky bez kvasnic. ...ostrouháme 4 syrové brambory, dame na J''0 a Prolijeme studenou vodou, v utěrce hrám-d°rý bodně vymačkáme, dáme na misku, W-sS?e k nim 2 strouhané vařené brambory, \wf 3j rozděláme to koflíkem mléka nebo pod-a asI'm- Zejména podmáslím nám těsto zbělá S,Jabude. Přidáme tolik mouky, dychom do-řen- řuž§í těsto. Vaříme jako předešle. Uva-e Podáme maštěné a se zelím. 59 a 8E Ulili Bl 7, z'2 9'5 se , M= '"''"T'rPPPBi " ?! ' 8Í Sl^ff--T LI5 CK 6 i Vepřoví vrabci. (Odrezky tučnébo Jí kg vepřového masa.) Koupíme kousky masa od sádla odřezané a ira rendlík- osolíme- okminuieme, podlijme trochou vody a necháme v troubě do měkká upéci; měkké pak dáme ke knedlíkům se zelím. Trochu sádla sleieme, aneb tyto do hrnku vložíme a sádlem zalijeme. Vydrží dlouho a ic to pochoutka na chléb. Szegedinský guláš se zelím a bramborem. Uvaříme % kg brambor, pak je oloupáme, roz-strouháme, přidáme 16 lžic mouky, 8 lžic krupice, osolíme a jedním vajíčkem zaděláme tia těsto. Je-li těsto tuhé, přidáme trochu mléka, je-li řídké, přidáme mouky. Těsto dobře propracujeme a válečkem hodně vytlučeme. Pak tvoříme hnízdečka, vyplníme je škvarečky a knedlíky zakulatíme; zaváříme je do vařící zasolené vody a necháme je vařiti 15—20 minut, omastíme sádlem a posypeme smaženou houskou nebo cibulkou. Sekané maso. Zbylo-li nám od předešlého dne hovězí maso, pridáme k němu kousek vepřového tučného, a obe rozemelcmc nebo na prkénku drobně rozsekáme. Do rozemletého přidáme močenou housku, vejce, špetku pepře, smaženou cibulku a dle potreby strouhané housky. Vše zpracujeme a 60 Sní %Íl^°ZSÍm; ÍUř0 v,ož™e na vy-a da™ Péci do trouby. UPe7e- Zelí naložené. Naložené zelí vypereme a dáme do kastrolu žov vody* přidáme fousek sádla, do řfl-Va usmažené cibulky, moukou zaprášíme, /"e do zelí, necháme zavahti a podle chuti Drisolíme.*) ftízek s mrkví a s bramborem. tvlrfCJ' řl'zek zoav'me bílých blan (byly by rc,eA osolíme, naklepeme, obalíme v mouce, ejci a strouhané housce a smažíme na sádle margarinu. Když se řízky dopékaií, propí-Jiarne je vidíičJf0Uj ajjy z nícii pára vyšla; zů-zu ?u měkké. Je-li sádlo hodně rozpálené, což ' svřSÍ!"e' v,ožíme-li do něho drobeček, jak bude nechá teprve Pak tam řízek dame- 0mastek P311 jf ^an,e chvíli stati, opatrně sleieme a opět v Síi1ažení upotřebíme. Pečeme 5—10 minut "ojném omastku. Mrkev dušená. ~-5°ikrájíme asi 6 větších mrkví na silnější nu-na cJn,^ na'ožené není dobře práíi — neb tu zeli Přf,iS kyselé'0110 Ztraíí' l£Č tenkráte' ie'11 1 3 dličky, dáme do litrového kastrolku do vařící vody dusití (lžíci sádla neb másla na 3 mrkve), zasolíme a přidáme 4 kostky cukru. Když jest měkká, rozkverláme v trošce studené vody lžíci mouky a tím ji zahustíme. Mrkev musí býti sladká. Kedlubny upravíme rovněž tak jako mrkev, jenže nepřidáme cukru (případně nepatrný kousek), 3 kousky nového koření a štipku pepře a květu. ■ nomazaný ítech Pak opatrně ovineme, ^ g^ a dán^do vložíme, na povrch u sádlem v ^, trouby (dobře prohrate asi posy pečením potíráme zaviň^sadiet peme vanilkovým cukrem. Jablkový závin. Nasypeme na vál Y\ kg jemné mouky; do koílíku dáme vlažné vody, asi lžíci másla (rozpuštěného), štipku soli, tím mouku zaděláme, hodně vypracujeme a 15—20 minut hněteme; těsto musí býti řidší, vláčné. Přiklopíme teplým hrnkem nebo kastrolem a necháme asi hodinu odpočinouti. Poprášíme ubrus moukou, těsto tence vyválíme a vytáhneme. Pozor, aby se nepotrhalo. 2 housky nebo 2 rohlíky strouhané ' dáme s kouskem másla ve velikosti lískového ořechu do trouby usmažiti do zlatová. Vychladlé nasypeme na závin. Oloupáme a rozkrájíme 10 jablek na tenké lístky, jež klademe na housku tak, až jest všechno těsto pokryto, posypeme tlučeným cukrem se skořicí smíchaným, k čemuž rozkrájíme 10 sladkých mandlí, 3 hořké utlučeme, přidáme lžíci očištěných hrozinek, něco strouhané citrónové kůry a závin máslem nebo rozehřátým sádlem pokropíme. 62 lllllllll m , «P . ,S,.,i,äiiliÄikw 6C se , HP .S„\„5 II. týden. Povidlové kynuté knedlíky. Na mísu „ dáme půl kg sypké mouky a lzi^ soli; do koílíku vlahého mléka dáme kostku c kru, lžíci mouky, 2 dkg kvasnic a necháme to 1 kamnech zkynouti. Zkynuté nalijeme do mouKv přidáme k tomu trochu vlahého mléka, v které isme rozkverlaly 1 vejce i půl kávové -žluti A. Kejřové do těsta a zaděláme to v W», těsto, které vařečkou dobře vypracujeme a P1 kryté na kamnech necháme as půl hodiny K»a nouti. Z vykynutého těsta krájíme kousky ^ plníme hustšími povidly nebo oloupanými ktaJ nými jablky, třešněmi, višněmi, švestkami, " růvkami, ostružinami anebo kousky pomoranc ' který zbavíme peciček (jinak byly by uoí^ný Hotové knedlíky, necháme na vále asi á i10"1^ kynouti a házíme je pak do trochu zaS0 vřící vody vařiti asi na 10 minut, podle ton°» jak jsou veliké. Jeden knedlík na zkoušku r0*'^ trhneme dvěmi vidličkami a tak nejlépe se P1'^' svědčíme, isou-li uvařeny (neboíí-li se prst něho). Nesmíme jich dáti mnoho najednou vanti a musíme dbáti, aby měly vždy dosti vody; uvařené dáme do pařáku a rychle jednotlivé jetůničkou propícháme, aby se nesrazily. Mastíme; j sádlem a sypeme tlučeným mákem s cuKrem. aneb máslem a sypeme je syrečkem. Bramborový salát. Uvařené teplé brambory rozkrájíme na kostky; na 8 bramborů počítáme 1 cibulku jemne sekanou, špetku pepře a soli, smícháme a uw říme z toho kopeček, který dobrým octem trochu polejeme. Je dobrý ke studeným "ar"""J pečením a pod. Též můžeme přidati T0?se*d kyselé okurky, kapary a na tvrdo uvarene, kostičky usekané vajíčko. Houby (lišky nebo klouzky) na kyselo. Očištěné lišky neb klouzky rozkrájíme na polovinu. Na rendlík dáme lžíci sádla, lzici {< sekané cibulky, štipku kmínu, "echa"\eme cnvíli Přidáme tam houby, osolíme a necnan dusití. Pak je podlijeme polévkou, zahust me flíčkem kyselé smetany, do které jsme l^^,, ky rozkverlaly,'a necháme povariti. — ^ podáváme brambory. Vdolky s mákem. Na mísu dáme 'A kg mouky a do ní 2uvařené strouhané brambory, lžičku sou a - 55 64 6E ■ 8P vp CE \\\\\\\\\vv\\\v\\wu\u\v 2E * °f květu. Do hrnečku vlahého mléka dáme kostku cukru, 2 dkg kvasnic, lžíci mouky, uděláme kvásek, který rozkverláme, do mouky nalijeme, přidáme ještě trochu vlahého mléka, 4 lžíce rozpuštěného másla neb sádla, zaděláme vše v pH" měřeně husté těsto, které hodně vařečkou vytloukáme, až se nám tvoří puchýře a těsto se vařečky nechytá. Na kamnech na vlahém místě necháme kynouti %—l hodinu. Z kynutého vyválíme placku silnou ve výši prstu, tvořítkem nebo skleničkou vykrajujeme koláčky, které plníme následující nádivkou: Maková nádivka s řepou. Na rendlík dáme vařiti vypranou buo" dárne uvařenou rozstrouháme na rendlík, Prl lžíci másla a necháme vše zahoustnoutt. ' přidáme 3 hrsti tlučeného máku, špetku sKo. a hřebíčku, cukru podle libosti. Do vykraien> koláčů dáme kousek nádivky, druhou P e vinou těsta přikryjeme, hrany k sobě pí". ottt. a necháme na vále přikryté as % hod. ky Pak vdolky dáme na pomazaný plech, vrchu je taktéž pomažeme omastkem a P®^etjj v troubě do růžová. Upečené potřeme nue* . (změknou) a posypeme cukrem. Vdolky muztí ^ též smažiti na sádle, aneb opatrně péci plotně po obou stranách. Když pečeme Vj* ky na plotně, zkoušíme je na hranách; se nám do nich prst neboří, jsou dosti uPe°e ^ ale přes to je ještě necháme na kraji plotny rámu dopéci. 66 Jelítko z husí krve. Dáme vařiti X kg vepřového tučného masa do měkká. Měkké usekáme na male kousKy. Přidáme rozkverlanou husí krev, 1 strou;?an° housku v mléce namočenou, okořeníme štípnou pepře, majoránky, nového koření, zázvoru, osolíme podle potřeby, přidáme lžičku do z«atova na sádle usmažené cibulky a vše promicname. Staženou kůži z husího krku na jedné strane mu svážeme, hmotou naplníme, opět niti ?av*zeru a dáme vařiti do vařící zasolené vody 1 10,ain"n Může se podávati na stůl teplé, aneb druhy jw na sádle usmažili jako jaterničky »e™ JJEJfc K tomu se podává bramborová kase a ' Taktéž můžeme husí krev upotřebitina prejt z krup místo vepřové krve. jak ]C v e sc již mezi recepty udáno. Polévka' ve Které jelítko vařilo, upotřebí se s přidáním trochu vařených krup k obědu. Nudle s houbami. Hrst sušených hříbků vypereme a dáme o studeného mléka 1 hodinu močiti. Mezitímup« víme si toto těsto: na vál dáme cm jemné mouky, 2 vejce a lžíci «*^™^£a. hromady spojíme v tužsi těsto, a rádné^ y ... čujeme. Necháme chvíli pod rendlíkem.odpoci nouti a rozválíme je na 3 silnejší plachy. 67 r cháme p0 obou stnná.i ZZTm n^ZSf-[' P0t0m "ozkráií-ň*Z \ ,!",m,t- Pak nudí"! Je v zasolené vaří- ^ í ,ľrTýniÍ n«SleÍÍ?*SvDl Srn^it. PaK Povrch nudifPaný' W«<£é« ľ7"18*"* sádlem. * trochrii.mfl2eme Ä, °,trouby Péci- Na koflíken, mil'61? Dolfti 2aDí?USlíy slani"v nebo d0 kteľéh?éfe (tím- co í v Sné "udle Polijeme V létě J d0]3éc> (va L ajíčko' a ne' menáče máme če Iľ ° ztuhnoutí). Vdobě ^n„>iíh 0'0upa,lýcl1' Udh a Jableu ^lem *ní sko"covým e rendlík piný. Na |MliMM|Mi||P,!|ll|i|i|||i|i| □ ' 11 2\ 3\ 0£ 65 , 8E , Z£ lili 111 ,■ j; 11 p. i, 41 51 6. 9E . SE , frg 7l Dl 'V í°tronh-Pak ,dámC kousky niás!a a necháme žerno „n Pr- JI Péci do růžova- Tak*ež to mu-ze'"e upraviti z hrušek. Vepřové kůže s turínem. svrív'f d° Varící zasole"é vody vařiti kůže od nalfr--' ° Sadla do mékka. Oloupáme turín, vaříc? i-"3 nudličkv a Pak nalijeme na něj 5 Den-°P03 1 z kůží vepřových, přidáme cháme' s n0Va koření> 1 kostku cukru a ne-stímJ iVS? do měkká vařiti. Pak turín zahu- nn L T bledé jíšky ze sadIa a rněkké kůže chám i rozkráJené k tomu přidáme; ne-na smi VS-6 Povařiti* zahoustnouti. Než to dáme br-imí! pricIame několik uvařenýcli. oloupaných • mooru do omáčky a necháme brambory V "', c"víli ohřátí. DřoíS ľepF°vých kůží můžeme uvařiti ve-yrove nožičky. Brainborové knedlíky ze zbylých škubánků. PřidLVálJdáme 12~14 'žič zbylých škubánků, mličkľ6 nich 1 vejce- 2 lžíce mléka a 1 že" zadeiľ na kousky rozkrájenou, trochu prisolíme, troch,, V tésto> a J0"1' Příliš řídké> Pfidáme knedflr ^ Necháme chvíli stati, pak děláme vode l«f V6 velikosti Pěsti a vaříme v zasolené ženo,, .™lnut- Uvařené mastíme sádlem a sma-k nim c!buIkou. Taktéž i dušené kysané zeli n,In výborně chutná. 69 LE 02 , 6 Tóč. (Šumavské jídlo.) % kg oloupaných syrových bramborů se rOZ-strouhá, dá na síto, přikryje poklicí a nechá vy kapat. Koflíkem horkého mléka sc brambor* spaří na sítě, dají na mísu, přidá se lžička sou. 4 lžíce škvarků drobně sekaných, špetka pepic, majoránky a zázvoru, malý stroužek česneku, utřeného se solí, a na dně hrnku usazený bramborový škrob, 1 strouhaná žemlička, vše se promíchá, a je-li to husté, přidá se trochu toho slitého mléka. Na pekáč dáme kousek sádla husího neb vepřového rozpáliti, a prudce početne do růžová asi 'A hodiny. Pak se to stočí a pod'-1 se k tomu vařené kyselé zelí. Salát ze slanečků. Slanečka mléčného zbavíme kostí a dáme do w?Lm0AM. "a hodmu> t>ak sej na kousky nakrájíme. Mha dáme na talíř, přidáme na tvrdo mÄ'Ä*** a utíeme vše dohromady, na-hoľsľlá r " 2? ik °Cta' aby byla oraá£ka Zr mettv n Tľleme p"dat* několik lžic kysele ničíLíf í "b0k0U misu dame vrstvu vařC' ľene robnř ľTých bra'nborů, které posY; rľzsekanýmf . v**?' taktóž 1 kapary drobl tak střídáme ^ «*» brambory, salát polijeme «Ä? Vse pracoval ""Pravenou omá?^-- 70 me na a Pak a z frva- řeného na čtvrtky rozkrájeného vajíčka uděláme a salátu hvězdu, kterou kyselými okurkami, na piatky rozkrájenými, ještě proložíme. Salát ten je chutný, když je nějakou hodinu anve upraven, neboř se rozleží. Bramborový guláš. Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na tenké koláčky. Na sádlo dáme zapěniti 1 cibulku, brambory na cibulce udusíme, přidáme soli a trochu papriky. Jsou-li skoro měkké, roz-kvcrláme v kyselé smetaně lžičku mouky, vlijeme na brambory a vše necháme chvíli povařit! QuJáš hustý vlijeme do mísy. Můžeme k tomu přidati párek. Bramborový guláš na jiný způsob. Brambory loupané nakrájíme na silnější plátky a osolíme je. Mezi tím dáme na rendlík 4 lžíce rozhřátého husího sádla, 1 velkou drobné krájenou cibulku a na špičku nože papriky. (Nejlépe koupiti pro domácnost dvojí druh papriky, jednu, jež pálí a druhou, jež barví.) Cibulku necháme s paprikou zažloutnout (ne zhnědnout!). Zalijeme Pak trochou teplé vody a brambory Prraryjé dusíme asi Vt hodiny. Pak dvěmi lžícemi zlute sádlové jíšky zahustíme, necháme povařiti, za-housfiiouti. 71 i...zl2 , 9P , se PIE i , SE ip OP Slepice na paprice s knedlíkem. Uvařená měkká půlka slepice se na kousky rozkrájí. (Druhou půlku necháme se smetanou na večeři.) Vezmeme lžíci sádla, 1 cibuli rozsekáme a dáme na sádlo zapěniti; přidáme na štipku nože papriky, dáme na to onu slepici dusití; zä Ví hodiny podlejeme jednou naběračkou polévky. Rozkverláme v koílíku vody lžíci mouky a tím onu omáčku zahustíme. Maso vyndáme na mísu, omáčku na ně procedíme a podle potřeby prisolíme. K tomu dáme knedlíky nebo noky. Kure syrové upravuje se též tak, Jenže je necháme jen půl hodiny dusití. Slepice se smetanovou omáčkou a s ohřátým (zbylým) knedlíkem. krSvwáír 'ak ismc dříve uvedly, přidáme kterín-T * ,s.metany nebo kyselého mléka, vc povafiti! Ci m°uky rozkverialy * nechaly Pl'čky na kyselo. -„ ...i Kyselo. Vepřový nebo telecí kořínek (plíčky, srQCC atd.) čistě omyjeme a dáme ho do většího htnď vařiti; hrnec musí býti větší, nebot kořínek vařením hodně nabude. Přidáme k němu všechnu nakrájenou zeleninu, patřičně ho osolíme a uvaríme do měkká; uvařený a vychladlý nakrájíme na nudličky. Na rendlík dáme na lžíci sádla neb margarinu jednu na drobno usekanou cibulku 72 •' doružova osmažiti, přidáme k ní na nudličky nakrájený kořínek a necháme ho pod poklicí dusití za občasného podlití polévkou z kořínku, aby se nám nepřipálil. Zvláště v menším hrnečku uvaříme si 1 bobkový list 5 nových koření, J0 pepřů, 1 hřebíček a štipku dymiánu. Když se koření dosti povařilo, procedíme je ke kořínku, přidáme k němu dvě lžíce octa a tolik Polévky z kořínku, aby byl zatopen. Necháme |o chvíli povařiti; zahustíme koflíkem kyse-\fao mléka se lžicí mouky aneb 2 lžícemi růžové nšky a necháme omáčku zahoustnouti. Ochutnáme, podle přání snad trochu ještě prisolíme a okyselíme; dáme kořínek na mísu a obložíme b«d knedlíkem neb vařenými loupanými brambory. _ Zfayj0lI polévku z kořínku upotřebíme treba na druhý den k obědu. Hříbky s makaróny. * kg makarónů rozlámeme, vaňme ve slané v»dě do měkká asi 15 minut, prolijeme je na síto nuděnou vodou a na kousky ^zkrajune.Dain, «a rendlík na sádlo dusití 6-8 lžic rozkrájeny^ 'říbků, přidáme Sůl, Mpku kmínu clenou petráku, pepř; udušené hříbky pak MfcMme * makaróny a dáme do sádlem viazaného houskou vysypaného rendlíku, zalijeme koflíkem ttléka, do kterého jsme 1 vejce rozkverlaly, a necháme prudce péci asi % hodiny. Vdolečky s hruškami. Na mísu-dáme % kg sypké mouky na kamna u»řati, přidáme lžičku soli, trochu citrónové 73 21 812 71 912 , SE , t7|2 ee Ol ne 012 V strouhané kůry nebo květu a nalijeme do mouky asi 2 dkg zkynutých kvasnic, (které isme v Kotlíku vlahého mléka se 3 kostkami cukru necnaiy na kamnech zkynouti.) Ještě pridáme 1 zloutew (v době drahých vajec žloutek vynecháme a pridáme do mléka půl kávové lžičky žlutí do těsta A. Kejřové, která nahradí nám onen žloutek) do kotlíku vlahého mléka a vše zaděláme v řidší těsto a hodně vypracujeme, necháme u tepla kynouti, nebo na kamnech na hrnci (ale aby se nespařilo). Za Ví hodiny jest zkynuté, rozváli se na pomoučeném vále na prst tlustě a tvořítkem na kobližky se vykrajují vdolečky, nechají se lÁ hodiny kynouti a dávají sc do rozpáleného sádla nebo margarinu smažiti. Také se pekou na plotně, nebo na plechu (pomazaném) v troubě. Vdolečky mažeme povidly z hrušek neb švestek. tn^feilé hrušky vypereme a dáme je vařiti na ww 5e na drobno rozsekáme a jimi vdo- lecKy pomažeme. Máme-li měkký tvaroh, že se stro^ati, dáme jej na talií do trouby Ä'Äff svatky, vy; rozstrouhámo necVl^e vystydnout!. Studený ™Z„ľľľlamc' WOemo na dolečky a kropíme kyselou smetanou. Guláš s rýži. Vezmeme pro a n«nk u , neb opony (maso to nahL kg ™asa z "oUy palec od svíčkové řhovlí * !e,stav"até) aneb e VUovezi) a rozkrájíme na kou- sky. Na prkénku je nasolíme a hodně opepříme; "lensí cibule se rozkrájí a dá na lžíci sádla neb 'oje zčervenat. Maso se na ni dá pod poklici Qnsiti, občas zamíchá a podleie se buď polévkou neb vodou. Za 2—2% hodiny bývá guláš měkký. necháme jej poněkud vysmahnouti a vezmeme 'žíci mouky a maso jí zasypeme, necháme j s moukou zasmahnouti, ale ne připálili (asi z '"'""O. pak se podleie podle potřeby omáčky. Maso drátěnou naběračkou vyndáme na mlsu, omáčka se nechá zavařiti a nate se procedí. • yulaš se nese s dušenou rýží na stůl. Chlebový jablkový nákyP-zbytky chleba necháme na kamnech vs»W Pak Je v hmoždíři jemně utlučeme. Vymažeme rendlík máslem, posypeme houskou a dáme vrstvu chleba, porn**.» Ä "ochu citrónové kůry a ySe_«rs*gJľe vrslv„ «* smetanou potow^ Jgffc ^^Srt J Plátky nakrájených *f2f *£, „pět ^přícovýtň cukrem l^^1^*^ sme-fh'eb, pocukrujeme, P^™ ^ až máme "nou jak jsme již dříve uved V ad.,-.. ^ l^strol plný. Dáme do l?0"™ na mísu a 20-30 minut. NákVP ,/ykI°,p"" m? Se hodně kJ'seIou smetanou kropití, flnaK je-ledobrý. 75 75 74 sloupneme, na vále Je válečkem "gj^ 1 přidáme 26 lžic mouky, osolíme a 1 ™^eme, děláme v tužší těsto. Toto dobre vyjJKWj^ vyvalujeme delší tyčinky asi jak palec z těchto krájíme kousky a rukou je v poůOD slejšky vyválíme. Klademe je řídce fla Piecn necháme v troubě na všech stranách opéci.wp ěené házíme do vařící vody a necháme nékom varů přejiti. Rychle je z vody vyndáme, na mise polejeme bud rozhřátým medem, nebo se masu sádlem a sype mákem s cukrem • smíchaným. Na slejšky upravíme mák takto: Mák umeleme-vařícím mlékem spaříme a na pánvi jemne utřeme. Přidáme rozhřátý med neb syrob, aby byla řídká omáčka, trochu skořice a hřebíčku. Slejšky uvařené scedíme a tím polejeme. Bramborové koblihy se syrobem. Totéž těsto bramborové na vále tvořítkem na koblihy vykrojíme, dáme po obou stranách do trouby opéci, pak spaříme ve vodě a na míse polejeme syrobem neb medem. Uptav&ky sýr ze starých syrečků. Koupíme šest až osm starých, měkkých sv-An,írrena míSU' lžidie mačkáme a asi ľv tľdv kZ" 55? 1S0U syre£ky dobře utřeny, tedy k mm pridáme lžičku sladké růžové ne-pahvc papriky, ptt kávové m£k k^5d-nu prostředně velkou, na drobnou rozsekanou 76 Clku]i a dobře vše spolu znovu, utřeme, aby to °ylo dokonale promícháno. Chceme-li mííi sýr tento jemnější chuti, tedy mezi třením přidáme k němu as 10 na drobrio usekaných kaparu, Mdnu, s kouskem másla utřenou (kostiček zbavenou) surdclku a menší kousek dobré znoiein-ské na drobno rozsekané kyselé okurečky. Vse rádně utřené urovnáme na misku v úhledný konček a poprášíme ho jemně sladkou paprikou. ^r tento nejlépe se tře dobrou, silnou, poci-"ovanou železnou lžící - jiná se ráda pn trem zlomí. Škubánky s mákem. , Rozkrájíme oloupané brambory do 2*Jl*°-Veřo hrnku, tak asi na 4 prsty vysoko aby *** hrnec plný. Brambory■ d^.ftJS&J ?y vařiti a osolíme. Jsou-Ji je5tí JJJ0^ (!e však syrové), odlejeme trochu ™dy ™ íg Jo polévky na druhý de^ te]lrek bílé mouky navrdi oru df_ a?e vařečkou tak zvané y«2L?ÍW g>- aby voda ze spodu doMU. nahoru JJ. g se dobře spařila; "g****™ škubánky rádJtvrt h0diny °* /nám spojí a vařečky ScwT"^6' Sd"hÄ"e«S'husté, Při-3SS?% ,KdybSí / jak ion škubánky řídké, 4ľ Se n°ChU ,VOdr £ velmi nedobré. Lžíci w se na zuby a Jsou vykrajujeme Sufc V "^V*^™ pomastíme. ÄLtí -b pracharandon ^nsenými, tlučenými hruškami). 77 > * »Skočdotrouby.« Asi 6 bramborů oloupaných, syrových, roz-strouháme, přidáme 3 lžíce mléka, sůl, pepř, štipku majoránky a tolik mouky, aby z toho bylo řídké těsto. Dáme na pánev rozpáliti kousek sádla, trochu těsta tam nalejeme a prudce v troubě pečeme po obou stranách. Jíme je teplé s kysaným, uvařeným zelím, nebo bez něho. »Skočdotrouby« na jiný způsob. Totéž těsto, jenom že přidáme 3—4 lžíce h o r-kého mléka a pracujeme jak výše uvedeno. Roštenky na česneku. Potřebné množství roštěnek poprášíme jemné tlučeným pepřem; blánovttč, tvrdé okraje několikráte prořízneme, aby se roštenky při úprave nezkroutily a pak je dobře paličkou vyklepeme. Kolik roštěnek — tolik vezmeme stroužků česneku a utřeme je s trochou soli; do utřeného česneku přidáme lžičku margarinu a dobře znovu utřeme. Pak naklepané (nesolené) roštenky potřeme tímto česnekovým tukem po obou stranách a v mouce je obalíme. Na omeletní pánvi rozpálíme- dvě lžíce margarinu a když vře, tu v něm roštenky rychle po obou stranách do zlatová osmažíme. Zbylou štávu na pánvi nalijeme do rendlíku, srovnáme naň opečené roštenky, posypeme je trochou strouhané cibule, zalijeme naběračkou slabší polévky a za občasného pod- 78 lévání slabší polévkou neb vlahou vodou, smíšenou s několika kapkami dobrého polévkového koření, dusíme je pod poklicí dle jakosti masa Půl až celou hodinu do měkká. Udušené měkké roštenky vyndáme na horkou mísu; na rendlíku . zbylou omáčku zahustíme dvěma lžícemi strouhaného domácího chleba a necháme chvíli povařili — zhoustnouti. Roštenky na míse obložíme vařenými loupanými neb osmaženými bramborami a na kastrolu zbylou omáčkou je zalijeme. »Kramfleky.« Totéž, jenom že těsto lžicí vykrajujeme a na Plotně pečeme do růžová po obou stranách. Husa pečená: Husa se zelím a knedlíkem. Husu očištěnou, vykuchanou a vypranou dáme na pekáč břichem dolů. Posolíme uvnitř i zevně, pokmínujeme, podlejeme velkou naběračkou vody a dáme do dobře vVhřáté trouby péci; po jedné hodině ji obrátíme, hodně propícháme, aby z ní tuk vyprý-«Ž1-; mezi pečením se musí podlévat! dle potřeby, aby nevysmáhla. (Chceme-li míti pěkné, chrupíme kůrčičky, vyndáme husu na nízký pekáč, málo podlejeme, necháme (as 20 minut) při Prudkém ohni dopéci.) pak husu přendáme na 'nízký pekáč, připeče-nou šťávu na hranách pekáče odškrabeme do omáčky a necháme povařiti. (Kdyby nám zbyla z husy šfáva, uschováme ji na druhý den do 79 I 5 3 íalešné polévky.) Tučné husy pečeme 2Ví » ' hodiny.*) Husí prsa špikovaná se smetanovou omáčkou a s ohřátým knedlíkem. Prsa husy stáhneme, kůži dáme bud k °s^gJ buse, neb vařiti do polévky a několikrát ^ prsa prošpikujeme. Na pekáč dáme koušeK sího sádla, kousek cibulky i se slupkou, ^ sek nakrájeného celeru, mrkve, petržele, b-^p, vých koření, 10 pepřů, 1 bobkový list, ku dymiánu, zarůlovět, pak zalejeme o tmě vodou, prsa tam obráceně vložíme a ^ cháme dusiti pod pokličkou za občasného t> , lití vodou do měkká, což trvá 2 % hodiny- $ kou zalijeme koílikem kyselé smetany, do k jsme lžíci mouky rozkverlaly, omáčku "e ti me povaíiti, zhoustnouti, procedíme, dle c Přidáme pak citrónové štávy nebo trochu 0 Podáváme k tomu ohřátý knedlík. s9 Pro malou domácnost jest vykrmená "U i velká. Můžeme ji proto v zimě na delší «<• s upečenou uschovati takto: Upečenou husu ^ díly nakrájíme a zalijeme husím sádlem xt-v aby byla celá pokrytá a vzduch neměl P stupu. *) Je-li hiiSa n... 80 III, týden. Zadělávaná husa š rýží a květákem. Drůbky z husy, uvařená křídla, krk, hlava, prdce a žaludek (tuhý vnitřek vykrájíme) nakrájíme na kousky a dáme je s trochou poleyky "a plotnu. Uděláme řidší jíšku bleděžlutou (asi 2 lžíce sádla a tolik mouky, aby byla jíška řW-ka>. zalejeme polévkou, ve které se drubkJ jařily, přidáme trochu petrželky, a 1-^ sty* - • 5tinl,n?bo sušené uvařené hříbky neb květák, . Vn-U kVĚtll r>o),„___Xl.£t~„AUn „Síří,,, Moor, s orná^ÍT^*11 nebo muškátového oříšku. Maso stůj s ] " necfláme povařiti. Podáváme ji na dušenou rýží nebo s cezenými nudlemi vaře nvm květákem. 1 s uzeným kolínkem neb bramborem. velkou neb dvě menší kapusty Jednu zbavím TCltuJu neD cl ve menši st''me, veVrcllnícl1' tvrdých Jistu, dobře je očičky rozřel n^ voc'ě vypereme a na nudli-spaříme •- me; rozřezanou dáme na síto a cibuli nalf1 *"a n^m vřic' voc*ou- Jednu menší Krajíme na drobno a dáme ji s kous- 81 miniu iiimiii niiiiiii iiiiiiiii m 12 3 4 □IE 6E , 8E L\E 9E , SE , MS , EE , ČE 9l ' tf' li 1(5 OE 6 kem na nudličky nakrájené slaniny zapěnlt e, ^ zpěněné pridáme spařenou kapustu, P p0, řeně ji osolíme a za občasného podléván ^ lévkou (z vařeného uzeného masa) a, tbuc ii pod poklicí do měkká. Změklou zahus lžíci jíšky, neb jen trochou mouky ve vode i bře rozkverlané, necháme ji chvíli P°v?rl0pe-zahoustnouti. Hotovou kapustu přiměřené J| přímé, dáme k ní asi.čtvrt kg uvařeného tu^ví| šího masa a necháme maso v ní ještě na c J na plotně stati. Kapustu dáme na mísu a «m ,rll1i me ji vařenými loupanými, neb šťouchá03' brambory. uame uo ní 3 lžíce octa vinného a t^s"*! jemně rozsekaného kopru. Je-li tnalo0ditf*| přidáme octa, aneb, je-li příliš kyselá, Pl1 ^V^l do ní malý kousek cukru. Pak hodně f o láme a neseme na stůl. Chceme-li mitt °we* jemnější, tedy nežli ji neseme na stůl, r0 láme v ní 1 žloutek. Koprová omáčka na jiný způsob. 0 Dáme do litrového hrnku slabší polévá 82 Jemně usekaného, naloženého kopru. Uděláme z 1 lžíce másla bledou, řídkou jíšku a dáme do polévky vařit. Je-li kopr čerstvý, nedáme jej hned do omáčky, až naposledy, aby nevyčichl. Nyní vezmeme H litru kyselé smetany, v níž rozkverlá-me lžíci mouky a zavaříme vše do omáčky; ie-li dosti hustá, .neseme ji na stůl. Je-li řídká, rozkverláme v malé trosce vody trochu mouky a tím ještě omáčku zhustíme. Též můžeme do omáčky hotové rozkloktati žloutek — je jemnější. Do omáčky z čerstvého kopru přidáme naposledy octa, ale dobře mícbati, aby se omáčka nesrazila (asi lžíci octa). Rychlá koprová omáčka. Tři čtvrti litru mléka dáme do kamenného hrnku (v hliníkových hrncích nevařme kyse-'ýdi omáček, neb rády zčernají a nejsou tak chutné), přivedeme ho do varu, pak nalijeme do 1,ě''o Vs litru vlahého mléka, v kterém jsme roz-kverlaly dvě vrchovatější lžíce mouky a za kalého dalšího kverlání necháme omáčku na i5l«tně zahoustnouti. Osolíme ji lžici soh a necháme na kraji plotny, aby se nám dalším varem nepřipálila. Jednu až dvě lžíce čerstvého, rozsekaného kopru dáme do hrnečku, nalijeme I,ilň as tři neb čtyři lžíce dobrého octa, necháme ho v něm zahřátí, načež za stáleho dalšího kverlání nalijeme ho do omáčky; nenechme J1 však již dále vařiti, neb se ráda srazí a se-rídne. Chceme-li míti omáčku zvláště jemné 83 mimmimini!mi|mip 1 i\ 1 el 9E , SE , *P 9! ' ilo 1 i III III! lili lili lili IIIIIIIIIIIIIIIIUI chuti a , -v ver'aí,)e 2/0iJre/f ia»ne v rrocÍJ„ VePŕ0VíÍ „ V °'"áČCe h° se aVf0(*« &e í>4í pifkou ' °, a« a írocuw "Ä O**3 ^ Jí ^ 1 lžíci Sá- ° ]f tom Pd/f se na ně *, mu varen,. or. ^oi^fižeS^y drtí ^ Voc,o»- frSIe vyndáme y; Var,me 5 ""'""^ Rýpemei i ,ne "a Pekíř Pro,CJe,"c stl^nou p£* dál !0ř,sřfo« a dám ' po'nasťÍ!"e sád/em, V°" °máč/ctI iS" a Podáváme k nim po- - běláme °n,áČíía POvid,ová- Povfe VodouVŽm?HSád,a svěř/ou iís"ffU' roz-rrochT' ír°cln, !„í ame 2 ,žice rozředěných Dovif-Jk^néhn r™'citr°"ové šfávy a kůry, 2 i^tl> kdy? I l}reblčí pŤiú:hl,e k tomu ..'c> Iv,- 4« br * r'dícé ľUste> Přidáme ' trochi, wollky. 6'e SE /p 9P SE Uvař ^VeSÍÍÍ°Vé feíied«'ky bramborové, í,e st"dené" Jamboru se slupkami; oion-,,f' Veice >?r0sřro»náme, přidáme 20 lžic mou- *?rac«W1 * Soli> 3 mce mléka- Všc řad,,ě ,??hu mouk "Sí těst0- Je-,í potŤeba' pŤidáme k ky> naplnil' Z íčsřa krájíme malé Čtve-. y'a dóme "meJe švestkami, zakulatíme vftnedJ/-ariřf- Kch °°,vařící zasolené vody 7—10 minut lílltn ^rnlř jedlík rozkrojíme a nelepí sc -e na m/s, i ~~ isou dosrí- Kned/í/cy dává-Paíeoým 7 «ráfénou naběračkou, masífme roz-S cnkrefr. em a sypeme r/učenj^m mákem n Míchaným. 85 6, CE Dl '////li/l, ^ OE Švestkové knedlíky bez vajec. Na vál dáme Ví kg jemné mouky, sPa zasoleného borkého mléka mouku na vál*— __„ mrlp.láme ve vlacne těsto, i> i-nc® Ťíme a vše zaděláme ve vláčné těsto. vále vypracujeme v hladké těsto. Svesws ^oUt tímto těstem obalujeme a vaříme 8—*u vý$e v zasoleno vodě. Knedlíky mastíme, . udáno. Králík na paprice se smetanovou OWS& 0 a knedlíkem. , . Dáme lžíci cibule na dvě lžíce na KP.jýrdm zkrájené slaniny do žlutá rozškvařiti s P* <^eflé na špičku nože papriky. Na to dátne K ' králičí maso, zasolíme, pod poklicí dusítt1 občasného podlévání polévkou asi "L^eu1 Když jest již maso měkké, zalijeme jej km kyselé smetany, do níž jsme rozkverlalV 0 mouky, a tím omáčku zahustíme; pole > pqda^ vyndáme a omáčku procedíme. K tonut mc knedlík. Králík cibulář. Celý zadek většího králíka čistě staženého, sC lych blan na hřbetu zbaveného (výskyt™* hlavně u starších králíků), dáme na síto a sP* me ho vncí vodou; pak ho poprášíme solí a P* táhneme hustěji slaninou. Na větší rendlík agV na vrchovatou lžíci sádla neb umělého tukti^J mh dve na proužky rozkrájené cibulky. Wffie, tý zadek dáme hřbetem dolů do zpěněné miVm\»¥pT ti n dusM* 110 tcndUta ^'stranách tg^ft ^ ^ opomeneme tva ^ osw ^ & st, Mávu nožem do ^gfl, oVa^W^ ovšem čevna, ^ cb^ Hnc * n0Ut\ ním obloze^1 ^>j* GttVt«. sp dáme koíerd* ^tt. títf ^ ^U>W- j6-A\ list, štipKu ^>6W *J \fl p>lV^W lané kyse^ ťune, a icek cl omáčku ^ttSdárae , ^ příliš kysela, ge ^ osolíme. '/* W5b 81 Zbylé tnaso As stra štipj byle sek v t tep SŽ> vo„řov., ozenw-fozstroulm "m* - ann-" * ,,e más,em a - *&Wn.k?v> uZ^hfo^lky zmíním isa; štuc ^ >*t*e d0 í^e v zalejeme 2? rí«* ?así!>- vřS* osičku S?J v>?e^P fro^4 ^ Pro,,/- jez v ové Pefron jo—J5 .V. na rny.- np/ně roz-vše řádné ofce vařiti asi "cenou skončí s cukrem. * h t Tvaroh s máslem- ffi krstS,?" f^^onháme, přidáme l-2 ľ, ka' tím ŕvn ľasIa' podře Potřeby teplého fi??U a hodní"°Í rozíe^e, lžičku usekaného ČMíř v n!!!! r v * osolíme, pak urovnáme Sou ne/ľí 6 kopečM a Posypeme sekanou fiíebern. 0pretn»" fr nSmu podáváme máslo V „e(í Hradečtí »Votroch. Ifecn kone ľPravuJe se často v naš/c/i domácno-°rej77 ~* vepřové pečené se ze/íni a brani-Sr bfíltnba áe-]i "íím od oběda kousek zelí lijící rifm' f[' upravíme si třeba k večeři ná-. t>vě n-ctlutny a výživný příkrm takto: C*mborf Qtyři 'žíce zbylého zelí a as 4—6 lžic d J Penř Se dr0Dnš useká, trochu posolí, špet-r°6ng °koření a přidá se k tomu as 3 lžíce l^ttiu llSekaného tučnějšího uzeného masa, ^Sy a J*b i třebas kousek zbylé pečené neb , ?ífte ř„' Na ve/icou pánev, neb 2-3 men& Vfe, f K°usek omastku rozpáliťr, když omastok rutine saz"ne tam 3-4 vejce, nepatrně je «-5'H 6 « necháme na pánvi na p/oínj v md-hflrosřře^nnouíi; když se tak stalo, dámejo-%Ocf se^ninu. necháme ii «s^S C' "ože přehodíme jednu P^ vajecat S9 9/5 og IIU ^ "i omelety přes sekaninu a necháme v troubě asi čtvrt hodinky zapéci. nakra-Dáme na horkou mísu, °b}?zlľL tom11 jenou kyselou okurkou aneb podav au bud strouhaný křen neb trochu horcí lest to chutné a výživné. Husí krev s kloianými bramborami a se škvarky. e ci- cáme na kastrolek půl drobně rozseK^\ati' bulky na kousek sádla husího do žlutá ^Q^, Krev rozkverláme, nalijeme na cibulko0' nemáme-li strojku, tedy je suché roz-DaJt "ŕ me a Palf mlékem zkropíme. Spojíme Prúte žem'ičku s orrím hrachem a zeleninou, néh • 6 1 ceíé veJce' ,žíce drobně nase/ca-řen-° ^'^ěiš/ho uzeného masa neb salámu,-oko-Jor- e špetkou pepře, ŕluč. nové/io koreni, ma-ranky a jecjn/m v so/i utřeným stroužkem Vi Snekij, dobře vše spolu promícháme a v těsto ypr*cujeme. 93 k^olZlYmm 'S "%VOdě dvoríme dPfafe karbanit- n K us»'ažény r"ŽOv^ ěíem íuku «» dule- S,llnŽe"0" c ln,ik kyselou mikou. °\ou kaSi, mastenou Afe^ř;^ bran, ' . W Pr'Pravím^ce aby se „e- ^ Přt?^ ioe "a něj jeS l2lce sádla neb Sla^í po, T dobře za-hm'ři omaeL^tv po 5 a nechá- ,i°ry' utvoříml"1;?11 osmažené šťouchané brán, nóaveno" omá J,C Sír,ecIu jidl větší a' při- Se,ne na stůl Z dvinek d0 ní na,ijeme a Ďäííie Povidlový koláč. (dr,0,'Pie- 8^^'-30 dkg mouky, do které roz-fixu' Přidánf Sad,a neo másla, aneb i nniě/éJií) A- Ke^ové,10 prášku neb "•"L,Vé f*«aau — úsporná kuchařka ořjx, p°nior-), sť^~ hrochu strouhané citrónové Jím ' dobr é kťlry nebo ' muškátového s e Půl v e vše spolu promícháme a spo-n 1 'zicej, m' Ižicí ™mu neb jiného likéru a ne ře ie n mléka ve v,áfiné tósř0-do i Píech, °praci'ieme, vyválíme na pornašíě-bi t řerýcl "a stébío silně, potřeme povidly, n« yá«u » í?me Přidaly trochu tlučené skořice, inV^em * 'z.IČ"ku rumu, posypeme strouhaným rr>t!2eme í 2kropíme vlahým omastkem, aneb posypaíi strouhaným tv eíemn .f°Pitt Je kyselou smetanou. ■Jíl 6 Vanjií kraJ»ne pak v tenčí řezy, které sy-'Kovým CIlIfrem A Kejřové. Tenc "eb "ovězf závitky po myslivečku. kr.°Vé ?ce iené řízfcy z kýtv hovězí neb vi-iw^e n tence rozklepáme a zasolíme. Na-'eílé f]e'a menší kostičky dvě lžíce slaniny tnčněimo uzeného masa. iedno na 95 y^'IHiijniiiiiHmn^mTmÄ,,,,,,,,,, 31 4l 5l 6 1 7I '"gf 8E Z|S 9E , S|S , 17S lilií' 8! G|5 , as 91 ■ "HU 1 MS OE b tvrdo uvařené vejce, jednu menší kyselou okurku a několik kaparů. Naklepané řízky potřeme rozstrouhanou cibulkou a pokládáme je vždy špetkou nasekané slaniny, vejci, okurkami a kapary; pak na povrchu trochu opepříme-nzky svineme v závitky a nití je kolem dobře svážeme, by se při další úpravě nerozvinuly-Na rozpáleném sádle na omeletní pánvi osmažíme le prudce do zlatová, dáme je do kastrolu. Přelijeme je tím vřícím zbylým omastkem, P1'1' ?ľn, Špetku dymiánu, 1 bobkový 1**» slaKľn r\ k°řeni> 4 celé PePře. zaliíerIie í dusil i k0U, tak' aby byIy málo zatopeny / uusme je na plotně pod poklicí do měkká, tedV as tri čtvrti až celou hodinu nit' za- Změklé vyjmeme opatrně ven, zbavíme |e a dame na mísu; zbylou omáčku v kastrolu Z" hustíme kotlíkem kyselé smetany, v níž js^ rozkverlaly lžíci mouky a necháme omáčku P:,r varu přejiti. Omáčku procedíme na závitky na míse 8 obložíme je nakrájeným knedlíkem neb dušeno11 Morková žemlovka Rozkrájíme čtyři žemličky neb mastné ro třeme 2 ív™ * 2atížíme * Poklickou" Na ""S 1-T, ? ? morku z k°stí, 3 dkg másla cuín, ÍA^' Pak přidáme 5 dkg tlučené^ nnvľk, ľ ľ Slr0uhané Pomorančové neb cfi nove kury, 1 Suček vanilkového cukru A. Kejf lžíci rumu neb jiného likéru a třeme dále " dvou b°!if1"y' Pak k tomu zlehka zamícháme ze ?eb nialvo! t,"hý sníh 11 Ižíci suchých borůvek 1 Vysv llľ°2inek. Do vymazaného a mou-VEstaného kasírolu neb pekáčku dáme 'reme t0 • sniočené krájené žemličky, po-0|)'Uuje asi dvěma lžícemi té utřené hmoty a Peče„ ' tak ^oiúw, až vše vyporřebweme. ž n,., ,«e v dobře prohřáté troubě as 20 rfltíiuí VwMopíme na mísu --—s neb Q1E 612 8|2 31 42 4! 95 T SE lili lili 6 W5 , EIS |||1HI|1HJP SE °byřyPeme v m ružova. Vyklopíme na mísu skoř! íny»n „, /llíkovým cukrem A. Kejřové, neb Jci. ^"krerri tlučeným, smíchaným se "íe^' ktio};ri D"šené vemeno. & Ä^ie dľU očištěného, blán zbaveného ve ^cAřen* Z;isoIeně vřící vody vařJti do rněk-**Sřtl dárn7yndáme a Pokrájíme v tenčí řízky. , DřjB na t°Ja k**trol na lžíci omítku zapěn . ří4? «5&!Ia drob»° rozsekanou, kostí ,év£' mnSku' přidáine tam ony nakrájené N**vSme k nim naběračkou te po-* dusíme as po ^h°Ä ■ ^mu Hici světlo - lžíci zvPn, tuu Přejiti, «011 onia^"' ceÍene vybereme na mlsu. ro" je^e a podáváme k nim brai Uv^ené oloupané bram*** ^ A LKozí neb skopovó masa * p As «1 čtvrte neb kg skop°V * U2 OE 1 6 očistíme, zbavíme blanek, loje a aa* ^ menší kostky. Nasekáme na drobno jeu ^ cibuli a dáme ji na lžíci margarinu do 01 ^ žiti-, nyní přidáme k tomu nakrájen, řeně osolené skopové a dusíme as civ pod poklicí. Mezitím dáme do menšitio ^ vařiti iednu lžíci dobrého octa, dyc jed©S polévky, tři celé pepře, čtyři nová kor » &s 2 bobkový list a špetku tymiánu. Povarw jj^OT dvacet minut procedíme k tomu rnasU.',cjrlu dále ještě jednu lžíci nakrájené mrkve, J pO nakrájeného celere a petržele a dusíme fflW. poklicí, za občasného podlití trochou v maso do měkká. Změklé zahustíme jed1 vaí jíšky do zlatová upravené, necháme P pak přidáme ještě dvě lžíce dobrého bíle as čtyři kapky citrónové štávy a nechám ^ vu několik varů přejiti. Měkké maso vyhatiýil1 ' na horkou mísu, obložíme je bud šfoucu.^ bramborami neb dušenou rýží a tu ua 1 zbylou omáčku k němu procedíme. Hovězí pečené ä la vepřová. ^ Vezmeme as % kg hovězího z nízké r° $'\ opláchneme ho studenou vodou a trod schlé poprášíme solí a dobře okmínujeme- $u Dáme ho na nízký rendlík, přelijeme » £tv> vřící vody a necháme pod poklicí as P° hodiny dusiti. v,*até troubě na ie£ľ stran. «*«*^ na Od vepřové jest jen P™ Přendáme ho i se štavou na pekáč, Pr ;1; ho dvěma lžícemi vřícího sádla a pečeme * léno podlévání štávou do měkká. iiimiiplwfT miiiniiin 1 al nim ita ľ M2 11111(11 ^ 012 b nu ii^u lu opepi""-' ' krájenou » - tého, osolíme, trocnu Q zkral ^ jednu menší cib ilk 11 ženou a ^ drobně sekané slanině os michatne^ vše ky zaprášené. Dobře.v^e P ^ me trochou strouhané og^ & znoVU don jedním celým vejcem spoi g 2e pracujeme. , vodě a t rQZ. Smočíme ruce V stuu paK a. smSSi Placaté karbÄ'ftáchdoružova o páleném sádle po obou str ^ Podáváme k mn^Äi dušenou kaši a můžeme k nim pndA neb špenát. Knedlíky. , TVar0U dáme namočili do^ Čtyři tvrdé íe«g^ ^ -r^xvié dobře vymac^ 99 ' 1 ^^S^^SS SOli' 1 ceI^ vejce, špetku J*me vše dohro* ? mouky neb krupice, sp<> *est0- TvoříníTTľua pracujeme v tužší neice- které „a 'í0 knedlíky ve velikosti ľnnve. však dá*ae Jfe v mouce vyválím* ne° ľnCÍ ^soľené ^ knedlíček na zk0UŠk" Svaril iei* Sto ,v?dy uva«ti; když so me Potřebv moSlk°vdírč- iinak přidáme ještě ekoUnPO 10 rnteuTn^ravené knedlíky vařícím ■$ "Ch Povrch,, ,řené natrhneme vidli-skořico 'UŽOva ro7D,,Poijeme je na míse vWr Pá,e^V^ cukrem P^ máslem a sype** ákem. ^ízíív v Ä vo^ve„é vemeno uv, 4ř'n kt^í rozk4wem do měkká. Uva: s^ou&11 ÄŽ3**C ÍPTOchu naklepnem* sárfi ' ane bn... ,lc*ou ie mouko,, s na Plocho manou nože trochu rta* posolíme, poprášíme je moukou,^ ve vajíčku vidličkou rozšlehaném a. strouhané housce obalíme. Rozpálíme sádla, másla neb umělého tuku a I- t0ov' řízky v něm po obou stranách o° osmažíme. t 0ov'r, Na míse obložíme je dušenou mrkvi, ^Q^. nými bramborami a podáváme k mm ^foPv citronu, bychom Štavou téhož fízky mohly, jsou pak chutnější. 100 smočí pak v-dvě lžíc| , a připraven" - Mranách do růžová Sekaná pečené z vemene. As 'A kg uvařeného ve slané vodě vemene umeleme na strojku masovém na drobno; má-mc-Ji nějaké zbytky od masa, tedy je současně s ním též umeleme. Dáme na lžíci sádla za. pěnití jednu menší na drobno rozsekanou cibulku, přidáme k ní jednu, kostí zbavenou sardelku, necháme znovu zapěnili a pak k tomu ještě přidáme dvě lžíce suchých uvařených hříbků, na drobno rozsekaných, zaprášíme maloučko moukou a necháme chvilku podusiti. Vyklopíme to na misku, přidáme k tomu tři lžíce ustrouhané žemličky, vínem neb citrónovou štavou zkro-pené, trochu tlučeného pepře, špetku majoránky, přidáme k tomu ono uvařené umleté vemeno, 1 celé vejce, podle chuti osolíme a dobře promícháme. Je-li to příliš tuhé, přidáme k tomu naběračku polévky od vemene a znovu dobře promícháme. Vymažeme pekáček omastkem, vysypeme strouhanou houskou, hmotu na něm dobře stejnoměrně rozestřeme a dáme do trouby as po 20 minut zapéci. Na míse obložíme uvařenou bramborovou kaší s cibulkou, v omastku osmaženou. Třená bublanína. Dáme na misku 10 dkg másla neb stolního margarinu a třeme do pěny. Přidáme 12 dkg tlučeného cukru, tři žloutky, jeden po druhém, 4 lžíce mléka za stálého tření. Do utřeného zlehka zamícháme ze tří bílků tuhý sníh a 15 dkg 101 41 9E 5, 81 9! 115 lfo i ' i y,?e,^ouky' a sice tím způsobem, že dgl vždy lžic, sněhu, lžíci mouky, jemně zamíchaj a tak pokračujeme, až spotřebujeme sníh a o» měřenou mouku. mmíinraVen0U hmotu nalijeme na pom^j moukou zaprášený koláčový plech, na prst ijJS dostľ uíľ*- KdyŽ se nám v n Prst neb0nc,i e vSko^emeS;er-k-jíme v řezy a syP*> ™ cukrem A. Kejřové. VišňÓvé řezy. h iakoStpřeaduPř,ÍPrar tat^ däme f. n. g"! ne*áme aľ/^^no, poházíme ho višn^1 kryjeme ho nT'"11' v tro«bě zapéci; PfL; d° kt^ho i ' ľ'16"1' ze dvou bílků UŠ1|«0 cukru, snlime,zaš]elialy dvě lžíce th'f^c. Na tóvSíS*0 S trod1011 tlučené skolt0 ~ľkru a nechSyPertle ieště trochou tlu**^ z,olltnoi,ti, doJS v tro"bě as po 10 m»u't Je"že nfí?e tím r"vlío vé řezy. gj* t?efn, nZp«?obem jako třelny ' Pece.ne fi PohÍzíme ie syrovými ^ vPředu uvedeno. Těsto Sv 102 tatáž ní* třešní j^r'Prava bublí amna. na místě , y' kíeré nÍme však drobněji rozsej jako při třešu°y^ ■ Posypeme skořicovým ct&rw a DE lll|,„,j ■lil 6P , 8P 45 9ie SE r~i f f 1 1 1 r , . , 61 1 y\ Bl 35 c" Minim 10 ' 1 45 OE Ostružinová bublanina. Tatáž hmota jako při třešňové, tatáž práce, pouze na místo třešní pokládáme ji očištěnými, stopek zbavenými ostružinami. Rybízová bublanina. Totéž těsto a práce jako při třešňové; na místě třešněmi sypeme ji rybízem, posypaným vanilkovým cukrem A. Kejřové. Jablková bublanina. Totéž jako při třešňové; povrch posypeme na lupínky nakrájenými jablky a sypeme skořicovým cukrem. Dušená hovězí veverka. Hovězí oháňku, t. zv. veverku, čistě ve vlažné vodě očistíme a dle kloubků rozkrájíme ji na kousky. Rozpálíme na kastrolu lžíci sádla neb umělého tuku, přidáme k tomu celkem dvě lžíce jemně rozkrájené zeleniny, a sice: cibulky, petrželového kořene, celere a mrkve, vhodíme k tomu 4 celé pepře, 1 nové koření, 1 hřebíček, půl bobkového listu a lžíci drobně nasekané, tučnější uzeniny neb salámu. Když se vše zpění, přidáme k tomu onu nakrájenou oháňku, zasolíme a dusíme do žlutá. Zalijeme dle potřeby polévkou neb vodou, zlepšenou několika kapkami dobrého polévkového koření, několika kapkami citrónové šfávy a dvěma lžícemi dobrého červeného vína; dusíme pod pokličkou tak dlouho 103 až jest oháňka měkká. Oháňku vyndáme ven z omáčky, tuto na ni procedíme a podávame k ní na plátky nakrájený knedlík. Dušené zelené fazolové lusky s noky. As ^ kg zelených fazolových lusků, mladších, zbavíme stopek, postranních drevnatých mteK a zkrájíme je kosmo na menší kostečky. Damc do kastrolu zapěniti na jednu lžíci sádla neb umelého tuku, jedm. menší na drobno rozsekanou cibulku, přidáme k ní ony nakrájel zohove lusky, dle potřeby z solíme a dusíme 1C TP°d pokhcí ^ po Vk hodiny. Jakmile trochu změknou, tedy je zapráším6 trShľS^'^ je pomícháme, pfidátne kořn ľn h° PGpře' 5petku učeného nového dSA,°S flabší P0lévkv- abychom z <*« do mákíí1 kaši" D»síme je dále pod poklic' taný Ž ? Pak zaliie™ koflíkem kyselé sme-moukv í?í ° isme rozkverlalv lžíci sypk° 'évkovélio koření a nék0Hk kaPCk d0bréh° "aNSľľobt-'Ík Varů je5t5 Přejiti, dáme P Noky viľlľ^,nie nokv-xy> viz strana 2fx T„ »\ynutý závin. . tubuTl5 dl? Sádla neb másla aneb i dáme- k trhovato« IHcl tlučeného cukru, P A kJJ-T \ celé vejce a půl lžičky ÍJ* moS5 v-°Cbu stro«ba«é citrónové neb po-morančove kury as po % hodiny. Pak k tom 104 Kynutý Pndame koflík vlahého slazeného mléka, v kterémž jsme nechaly zkynouti 2 dkg kvasnic, dále kg sypké ohřáté mouky, špetku soli, vše dobře kverlačkou vytlučeme, až se nám těsto kverlačky více nechytá. Pak necháme na míse — na kamnech — přikryté as X hodiny ky-nouti. Vykynuté dáme na ubrousek moukou poprášený, rozválíme na stéblo silně, posypeme vrstvou strouhaného perníku, do kterého jsme zamíchaly sáček vanilkového cukru A. Kejřové, špetku skořice, pokropíme to vlahým, rozpuštěným máslem neb sádlem, stočíme pomocí ubrousku v závin, dáme ho na pomastený plech a povrch potřeme vlahým omastkem. Pak necháme ho ještě na kamnech as K hodiny kynouťi. Zky-nutý pečeme volněji as po 20 minut. Upečený krájíme za tepla v řezy, které sypeme tlučeným cukrem. Kynutý závin tvarohový. Připravíme z téhož těsta, potřeme ho však dobrým tvarohem (tvarohovou nádivkou v předu uvedenou), který zlepšíme přimícháním ušlehaného sněhu ze dvou bílků, špetkou žluti A. Kejřové, poházíme ho na drobno rozsekanými ořechy neb oříšky aneb i černými hrozinkami. Svineme ho, potřeme omastkem jako dříve, necháme dokynouti a pak pečeme jak shora udáno do růžová. Závin makový. Totéž těsto a příprava, pouze na místě tvarohu dáme dobře připravený, utřený, syrupem 105 T'"!Py ll'',tm|7m''TlTT,,l|,,! 81 91 110 ' n ,G|2 , 5F , H5 012 . 6 neb medem oslazený, špetkou skořice a lžičkou vanilkového cukru okořeněným maKem. Pečeme iako dříve udáno. Závin višňový. Totéž těsto rozválíme opět na ubrousku na prst zvýší, posypeme do růžová o^eno houskou a poklademe hustě višněmi, ůos taj c skořicovým cukrem posypeme (višne jsw y sele) a pokropíme vlahým omastkom. 1 ecero jako druhé záviny. Vepřové roulady. Několik tence zkrojených vepřových řízku z kýty. dobře rozklepáme co nejtenčeji a^ sou Poprášíme. Necháme vařiti as 4 lžíce očištěno rýže, až trochu změkne. Rozetřeme trochu strouhané cibulky s jedním stroužkem česneku se solí, utřeme to pak s kouskem sádla neb masla, potřeme tím nasolené, naklepané řízky, dáme na každý lžíci polouvařené rýže, trochu li opepříme a svineme řízky v závitky (Rou-*. ,«a, tr*ř ie nUí koíem svážeme, aby rvni, a Uprav& nerozvinuly. Osmažíme je 2«Sf L íVľU 1?icicb víícího sádla na omeletní nľíLÍľ , zdárné je z omastku, dáme na Kastrol a tur. zbylým rozpáleným omastkeui L,u ^\ Pridáme Pak tolik polévky neb nľr V Sm}chanc s několika kapkami dobrého polévkového koření, aby byly dopola zatopeny a necháme je na plotnS pod pokUcí do 106 iiirifľifipn, bl ' Bl 2 ZP , 915 /i m qg b inekka udusiti. Omáčku zahustíme špetkou nouky. Udušené zbavíme nití, srovnáme je na •nisu a zbylou omáčkou na kastrolu zalijeme. Podáváme k nim buď knedlík, Šťouchané brambory neb i bramborovou kaši. Salám s rusínskou omáčkou. Ole počtu osob H až 'A kg obyčejného, t. zv. Pražského salámu neb obyčejných vuřtů oloupá-me a na hrubší kostečky nakrájíme. Uvaříme si v hrnečku lA kg oloupaných, na kostečky nakrájených bramborů. Mezitím připravíme si následující omáčku: V celku vezmeme dvě lžíce tence nakrájené zeleniny, na nudličky, a sice, celere a petrželového kořene aneb máme-li pastinaku, dame ho dusití na lžíci jemně usekané slaniny do zlatová. Pak přidáme k tomu trochu polévky neb vody, zlepšené několika kapkami dobrého polévkového koření, menší, na drobno rozsekanou cibulku a 10 celých zrnek pepře. Vaříme to pod poklicí do měkká; když se tak stalo, zapražíme to dvěma lžiceini dobré, do zlatová upražené jíšky a přilijeme k tomu tolik polévky, až máme potřebné množství přiměřeně husté omáčky. Necháme to ještě nějakou chvíli povařiti, proíi-sujeme to sítem, zbytky zeleniny vařečkou rozmačkáme na sítě a znovu ještě trochou polévky prolijeme, dáme do kastrolu, přidáme k tomu nakrájený salám a uvařené, nakrájené na kostky brambory a necháme několik varů přejiti. 107 Dáme na mísu a na povrchu opepříme malou špetkou tlučeného pepře. Vařené pirohy neb švestkové knedlíky. Na vál dáme % kg mouky a promícháme do m dobře lžičku žluti A. Kejřové; rozkverláme ve A htru horkého mléka lžičku soli a tím mouku ye vláčné těsto zaděláme. Těsto pak nyľwweme tak' až se nám válu ani rukou více necnyta. Rozválíme je na válu, na stéblo síly, Slkľ /A ne*° 2tverce ve velikosti menší neb Wa?oT fd ** Úáme vZdy ,žíci P0VÍdel ocukrovanycír^, S?^"** iablek, trochu a okraje dobře ľ °u-ime čtverec do troihranú se nám při Vn w . Prsty Přimáčkneme, aby osolené "odl neo,tvíraly- Házíme je do vřicí fené vybere™ i?nmc as 7~10 minut Uva' vačkou) na míľ,, ~™vanou sběračkou (šumo-j,eme rozpolen SS ie d0 ni srovnáme, poli-do růžova oswin- dlem a sypeme strouhanou, svpati tlučenvrn li"0" hoilskou. Můžeme je též "ým Perníkem lazeným mákem neb StrOUha-ÍC Švestkové knedlíky. menší to& Viíí?^5 kráiíme z téhož ku Vaříme ktcrÝch tence zabalíme švest-vanme ie a syperne jako pirphy Uzené maso s mléčným křenem. uvaříme as % v* >i. t- zv krkm.iíi g uzeného masa, nejlépe krkov.cky, ve vaŤki vodě dQ mgkka 108 svaříme 'A litru sladkého mléka pozorně, abychom ho nepřipálily. V koflíčku vlahého mléka rozkverláme vrchovatou lžíci bílé pěkné mouky a vřící ono mléko na plotně jím zalijeme, za stalého kverlání, aby se nám v něm iieíitvořily chuchvalce. Odstavíme je na kraj plotny a nežli omáčku neseme na stůl, osolíme špetkou soli, Přidáme, máme-li, lžičku jemně rozsekaných sladkých mandlí a lžíci ustrouhaného sladkého křenu; dle přání omáčku přisladíme kouskem cukru a chceme-Ii ji míti ještě jemnější, vhodíme do ní kousek másla ve velikosti lískového oříšku a necháme ho v ní rozpustiti. Uvařené uzené maso nakrájíme na plátky, dáme na mísu a obložíme na plátky nakrájenými knedlíky. ,x ,, Omáčku podáváme k němu v omáčníku. Salám po francouzsku. Oloupeme % kg pražského salámu a zkrájíme l,o v kostkv jako při guláši. Od oběda zbylé knedlíky rozkrájíme v kostky téže velikosti. Na kastrol dáme na lžíci másla jednu drobně rozsekanou cibulku zažloutnouti, pak ji zaprášíme dvěma lžícemi mouky na řidší jíšku a necháme ji do zlatová osmažili. Pak přidáme k ní jednu, kostiček zbavenou, s kouskem másla utřenou sařdelku, lžíci dobrého octa, špetku květu, několik kapek citrónové šťávy a necháme to pod poklicí tak dlouho povařiti, až se cibulka úplně rozvaří. Přidáme pak k tomu tolik polévky, ve kteréž jsme za poledne vařily maso uzené, 109 ie ok , b až obdržíme žádané množství omáčky. Dáme do ní na kostky nakrájený salám i knedlíky a necháme to několik varů přejiti. Vyklopíme to na mísu, pěkně na ni urovnáme a neseme na stůl. Dort Tusárův. Na vál dáme 20 dkg mouky, do které rozdro-r!SL «dkvs ^d,a neb másla, přidáme k tomu » akg tlučeného cukru, trochu strouhané citro-Soh ~T°rančové kúry, jednu lžíci tlu-ížičkn np--C ^ych iader neb mandlí, jednu vSoleíC1VOVe^ PráŠku A- Kejřové, dobře vše žloutkem ™Cllíime a pak zaděláme jedním likéru ľ?t - - rumu neb iiného dobrého Dobře Cemi mléka ve vláčné tést0" vroubkovnr2)ruC?.V-ané dáme do dortové neb Potřeme rvhív°Vé formy ve ^ malIku' ještě touto zavařeninou a pokryjeme kakaovou hmotou: Tři bílky uš1ph4~ Pak zvolna SSt?6 v tuhý sníh- do kterého kořeněného t^t -me 10 ak2 tlučeného cukru, řové, Přidáme k t vanilkoveho cukru A. Kej-chových jader ^uľ dvS ^íce, tlučených oře-lžiíku kakaové str0llhaných mandlí a jednu moilky. Zlehka -PráŠku a pět dkg sypké zavařeninou wVSe vařcckou promícháme, na Pocenou syrovou hmotu natřeme, 110 krém" urovnáme a na povrchu tlučeným cu-do . Posypeme. Pečeme volněji 20 až 30 minut pečruzova- Upečený krájíme za tepla v díly. rn ?m<::h dort ve íormě dortové, pak musí ta- M-ý'clti otevřití, on ?cme konečně dort ten dáti i na samotný omastěný koláčový plech a dle talíře v kulatý Qort urovnati. Játrový rychlý guláš. . A'A Půl kilogramu telecích neb vepřových jater zbavíme vrchních blan a bílých žilek, napájíme 'je na kostky a lehce je pepřem po-Prášírne. Do rendlíku dáme jednu vrchovatou Jfíci sádla neb stolního margarinu, přidáme k tomu jednu prostředně velkou, drobně usekanou cibuli, kávovou lžičku sladké dobré pa-Priky a necháme to chvíli zažloutnouti. Nakrájíme si kousek slaniny, as jako prst velký, na drobné nudličky a necháme ji na té cibulce trochu zaškvířiti. Pak vhodíme tam ta nakrájená Játra, přikryjeme je poklicí a za občasného jimi míchání dusíme as 10—15 minut do mčkka (až zbělí a jsou měkká); pak zaprášíme je vrchovatou lžicí sypké mouky a za stálého dalšího míchání necháme je chvíli zasmáhnouti, pozor však, aby se nám nepřipálila. Nato zalijeme je potřebným množstvím vlahé vody, zlepšené trochu polévkovým kořením a necháme je chvíli povařiti, zahoustnouti. Pak teprve guláš patřičně osolíme; solíme-li dříve, tedy nám játra ztvrdnou a jsou nechutná! 111 Podáváme k nim buď dušenou rýži, osmaŽi ne brambory neb knedlík; tímže způsobem «| země si připravili rychle vepřové neb trocnu1 kmřky' n^no však pT-idati k cib^ Různé pečivo a cukrovinky. 42 4i 51 ér - L15 mu ■ 11 05 6 Prášková bábovka na krtiny. Na míse třeme 10 dkg másla, 15 dkg cukru asi deset minut. Pak pridáme 4 žloutky, jeden po druhém, a dále pilně třeme k jedné straně několik minut, aby to hezky zhoustlo. Přidáme štipku citrónové neb pomorančové kůry, trochu tlučené vanilky, kg sypké mouky, koflík studeného mléka a ze 4 bílků tuhý sníh, naposledy 1 prášek do pečiva A. Kejřové, který jsme se Ižicí mouky dříve smíchaly, pak k ostatnímu těstu zamícháme. Těsto se dá do vymazané formy, moukou neb houskou vysypané a ihned se dá do trouby mírněji péci V* hodiny. Když se ■ prst neboří do těsta, je dosti. Bábovka se opatrně vyklopí a posype vanilkovým cukrem. Bábovka na svátky, svatby a krtiny. Do hrnku (vysokého kameňáku s úzkým dnem) dáme 6 celých vajec, 15 dkg tlučeného cukru, trochu citrónové kůry a šleháme asi 3 minuty. Hrnek pak, v němž šleháme, postavíme do kastrolu na plotnu, ve kterém máme 115 E \\\\ 6|5 , 8E 3 45 lllll III! 4 915 Ulili ' 6, * 'eí'"''^^ G|3 , SE t ota °e' teplou vodu a šleháme potud, dokudft gje-Sustne. Zhoustnuté sundáme ■• Ätnf^ háme do vychladnutí. Do vychladilo ^b me zlehka 15 dkg sypké mouky, Kou ducP ně krájené citronády, 6 sladkých, w^jteíj krájených mandlí a 6 dkg vlahého, to * vr ho másla. Hmotu pak nalejeme do "w b^oV»\ mazané, moukou vysypané iorvaV \, nodi^ pečeme v troubě za mírného žáru ' rjpec0' Když se nám v ni prst neboří, je dost -^o^6, nou pocukrujeme vanilkovým cukrem A- Vánočka. 4 iž'»cC Na mísu dáme 1 kg jemné vnouký' prosátého cukru, trochu citrónové k*1*' ^tfH* muškátového oříšku, 2 hořké r0ff*L mOu' mandle a lžičku soli. Je-li to v zimě, dan* ku na kamna ohřáti. Do koílíku vlahej0 $ci dáme 2 kostky cukru a 3 dkg droždí, n0v»' mouky a necháme to na vlažném miste/ oVtkV' ti. Pak to rozkverláme, nalejeme do te teíéh° koílík vypláchneme vlažným mlékem, do *■ ^vi rozkverláme 1 neb 2 žloutky, 1 lžičku V"^je' žluti do pečiva A. Kejřové, do mouky ^sl* me a ještě 10 dkg rozpuštěného, vlaheU0 neb sádla. Vše v těsto tužší vypracuje"16- jeJ» pnhs tuhé, přidáme vlahého mléka ne°"nýc^ řídké, mouky. Přidáme několik lottP« uro' krájených mandlí a trochu očištěný^ zrnek. Těsto řádně vytlučeme, až ^ ícčky nechytá, moukou poprášíme a «? 1 až 2 hodiny kynouti na vlahém hr se nechi vílím6 ,ístč- 116 Pak těsto vyndáme na pomoučený vál, uděláme z těsta 10 stejných bochníčků, jež necháme zkynouti přikryté na vále asi 20 minut. Zkynuté pak rozválíme v dlouhé šišky. Nejprve upleteme ze 4 dílů spodek vánočky, který uprostřed smáčkneme trochu a na to vložíme podélný ple-tenec ze 3 dílů, opět rukou prostředek trochu smáčkneme, dáme pletenec ze 2 dílů a nahoru jeden rozválený, který na koncích ku spodu přimáčkneme. Rozkverláme vajíčko, všude řádně pomažeme a posypeme sekanými mandlemi, necháme zkynouti 1 hodinu. Pečeme v dobře prohřáté troubě 1—1hodiny. PícKtteme-li do ní dřívkem a těsto se na ně nelipne, jest dosti. Dáti vánočky do málo teplé trouby nesmíme, nebot by se rozběhla, do prudké také ne. Mazanec. Totéž těsto, jako při vánočce zde uvedené, ale utvoríme bochánek, který dáme na mastný plech, vykynutý vajíčkem potřeme a sekanými mandlemi posypeme. Pečeme v dobře prohřáté troubě l—l'/* hodiny. Nejlépe vyzkoušíme, je-li dost upečený, když těsto upečené špejlí propíchneme; nelípne-li se tésto, je dosti upečený. Perník k strouhání. Smícháme na vále půl kilogramu chlebové mouky s obsahem 1 sáčku perníkového prášku s kořením A. Kejřové. Zvláště v hrnci smísíme čtvrt litru teplého mléka s čtvrt litrem dobrého domácího syrobu ä jedním vejcem, dobře vše spolu rozkverláme 117 3I m 9|S , SE b W5 7 ee 'sl SE 1 9l US □E b Ľ0Í?^^ v Iu,stší tesŕ0' **« iesŕ ml Plecí, ľ "a,iJ'e"ie Dafr vôciou rS^ PotřemiT.as,tři č^rti Jiodír.3^- A„ ..... ľ. ; me. z oře- vodou rn ^nini fotrem" i as tři čŕv^i ''odír,J' " r02reděným;enie ^ dvakráte syroberŕ) ,-Toféž těst. 0V0C'lý C,,Iéb- dáme np. esto> o neon v., • Cukri< í as\aÍeiáVäfií £ří ke kterémuž P?! "ých suchx>äyri hrsti ieS dvě Ižíce tiučenéíia "f ieme „?cil křížal al?ně rozsekaných ovoC- háa "ecCesŕkry'nitdéích'poházíme h/Ä i w.iak *0ŕa3ky Ilc» Mdry z y de"- Je, řnt0 OVocnľ- "dano- ČeÍná^ak Pr0dStÍ- Vo°dní °^Sy^Co?le t0 ^ynoní íä^ nghi S°« v Si? meíy těsto fld# no? rn°»ky ****** dě7n C VyP^c„jeme, a2 * ÍS Když L; femeT"", PosyPeme troci^ 23Ce masS ^ost?e "a kamna v teple ky' Ste 2;s("o ou vÄ^té, vlijeme ho *> mnut Z s^néh0' * nectí*? ;' ■' í ' J» í í . ř. iiiiiiiiii Ulllllllll' d 7| ' ä Ir 31 im m □E 6|£ , 8P 45 41 915 el 71 □5 .fc i L'e QB , 6 pečeme volněji do zlatová. Dobře vypečenou nakrájíme v díly, z nichž některé upotřebíme na místě obyčejných žemlí do knedlíku a část uchováme v suchém místě, aby dobře vyschla, ke strouhání. Z podobné buchty můžeme dělati i tak zvané žemlovky. Cukroví, Suchar anýzový. Na kamennou, mísu dáme 2 celá vejce, 12 dkg tlučeného cukru, 1 lžičku anýzu a třeme vše na jednu stranu % hodiny. Pak přisypeme 12 dkg sypké mouky a ve íormě sucharové neb v rendlíku máslem vymazaného, moukou vysypaného volněji v troubě pečeme 20—30 minut. Za tepla suchar ihned rozkrájíme. Suchar zázvorový. Totéž těsto jako předešlé, jenom že přidáme neplnou lžičku zázvoru. Mandlové houbičky. lA kg jemně strouhaných, olouparrých mandlí spojíme s 'A kg jemného práškového cukru a necelým bílkem utvoříme těsto. Toto nesmí však býti tvrdé, jen tuhé. Kousek toho dáme do hmoždíře a jemně na kasičku utlučeme, tak pokra- 119 čujeme, až máme vše zpracováno. Rozdelím^,^ dva díly, jeden o trochu větší a ten zňstane a Do druhého dáme 1 tabulku změklé čokoia^ g z toho tvoříme hlavičku hříbku (klobouce*' ( z tule hmoty tvoříme nožky hříbečku- e. dohromady spojíme a prsty trochu Ä°",0tl Muzeme též ještě hlavičku polévati čokoládo* polevou. Unecké koláčky. . tro\bv0lky-0dflíme a dáme do hrnečku J dámeyi?T' P3k ie přcs sítko protlačíme J P S tfS? m°Uky' v které rozdrolíme l5g» ľ í ' Sme troch« citrónové kůry a «£J vše Ä Je ,zaděláme v těsto. Zprad^g, tvoříme „í n ChvíU ve s^enu stati, P<6 koláčky Ponľn°"1aZatléni těstu skleničkou J Vo» krupfcra n?' Žl0Utkem' P0sypenie, žlUtíl 10-15 minUt me volně v troubš d° Ustrouh' °řÍškovč rohlíčky. zených ořlškV1^ louPanych, na pánvi uPr< moukv. vte* ^ vál, přidáme 20 margarinUl £ J°ZíroIíme 20 dkg másla p fy »Polim^a™e 7 dkg cukru, vše doh^ e rol,líčky- p"e P°m0učcném vále tvoříme rj k°vém cukru Se. volně a upečené ve vaj «ou lepší. obaluieme. čím jsou starší, t» Na vál ta Zázvorky. 2ž,0"tky,diaSé^dkg m0uky, 15 dkg cjg* Cle Veice, trochu citrónové &ty 120 čen'h' stroiinanélio zázvoru, na špičku nože tlu- i.:" 0 ai"onia (cukrářského droždí), zadě-'"e v tuhé těsto a asi M hodiny hodně rukama ypiacujeme. Těsto rozválí se na pomoučeném vvif 3 ..IOrmičkou se různé zázvorkové tvary , ajují, nechají přes noc na pomazaném ple-111 stati a druhý den se pomalu pekou asi 20 min. Zázvorky čerstvé jsou vždy tvrdé; isou chutnější, jsou-li několik dnů již upečené. Medové koláče. ze dvou bílků ušlehá se tuhý sníh, do něhož Zamíchá se 20 dkg cukru a dobře se v něm za-slehá. Zatím vaří se 12 dkg medu neb syrobu, který se vařící zlehka za stálého dalšího šlehání do sněhu nalije; přidá se 20 dkg na hrubo usekaných vlašských ořechů, trochu vanilky a nechá se chvíli odpočinout. Pak rozetře se na tri oplatky, přiklopí se opět oplatky a zatíží se Prkénkem. Pak se nechá ztuhnout a kraji se na malé koláčky. Medové řezy nebo koláčky. Na vál dáme 28 dkg žitné mouky, 1 balíček perníkového prášku A. Kejřové, dobře to promícháme a přidáme 28 dkg tlučeného cukru; do koflíčku dáme 2 lžíce medu rozpuštěného, přidáme 2 lžíce mléka, 1—2 vejce potom do mouky nalijeme. Přidáme špetku tlučené skořice a hřebíčku a vše dohromady na vále v tužší těsto, jako na nudle zpracujeme. Rozváleti můžeme hned, anebo nechrne odpo-činouti do druhého dne. Těsto rozdělíme ve 121 J '5 ' 6, Uiiin 7 sp , fre , EG bI 5e 1 g 1|0 gg 1 6 dva díly a vyválíme v úzký plát ve výši stébla. Jeden díl dáme na máslem namazaný plech a potřeme následující nádivkou: na talíř dáme 2 lžíce povidel (jsou-li příliš kyselá přidáme 1—2 lžíce cukru), 1 lžíci rumu, trochu citrónové a po-morančové kůry, jsou-li příliš hustá 1—2 lžíce teplé vody a několik drobně krájených fíků. Vše fádně spojíme a na těsto na plechu natřeme a druhým rozváleným dílem pokryjeme. Na povrchu potřeme opět těsto rozpuštěným medem s vodou smíchaným a peěeme v prohřáté troubě ne příliš prudce 15-20 minut. Tě.ÍT™- Prf neboří' ie to dosti upečené, to cukľfľZ'emeikráÍeti ihned za tepla v řezy. To-velioTV* Drve po "kolika dnech změklé, Wihy Ä ÍG t0též těst0' tv°ntkem na ko- ^Slz néí°kolečka-potřeme roz" střed mandli T "Cb° vejcem' dáme dopro' ^ avľdeíýcf ?ezS;cehStku a pečeme *ko Píi Třeme • ^om^Hy-k tomu pridámľd \ dkg másla do vZny, pak strouhané kUrv ■, kK tlučeného cukru, trochu dále as % hodin 5?vé' dva žloutky a třeme dáme kostku cuk koflíku vlahého mléka Zkynuté přidám ^č 2 dkK kvasnic zkynouti. 35 dkg ohřáté nWr, - lltrencmu máslu, atd., s vlahého mléka a1■ fvtmouky a pak ještě trochu lžíci dobrého rumu, až docí- 122^ linie vláčné těsto, které dobře vypracujeme, až se na něm puchýře dělají. Přikryté na míse necháme na vlahých kamnech as % hodiny ky-"outi. Zkynuté těsto vyklopíme na ohřátý, moukou posypaný vál a rozválíme ho na malík silně; vyřežeme větším tvořítkem na koblihy 2 těsta koblihové koláčky, do iich středu dáme lžičku tuhé marmelády, přikryjeme druhým koláčkem, okraje k sobě prsty stiskneme a pak wm„ menším tvořítkem hotové ko-• "+,stn prkénku přídím vykynuly. Zkynu Páleném másle neb sádle, nejanvo . klici na jedné straně do růžová, načež kobim.y vidličkou obrátíme a smažíme je již odkryté na druhé straně taktéž do růžová. Osmažené dáme z omastku odsáknouti a sypeme je za tepla vanilkovým cukrem A. Kejřové. Šišky. ijky od koblih a zbytky těsta od těchže propracujeme, přidáme k nim očištěných wtlučeme; pak nakrájíme z něho 1 v šišky. Necháme Okraiky od koúim ~ . dobře propracujeme, přidáme k mm unoi*, hrozinek á vytlučeme; pak nakrájíme z něho menší kousky, které vyválíme v šišky. Necháme je znovu zkynouti a pak smažíme je jako koblihy. Boží milosti. Rozdrobíme na vále v 30 dkg mouky 4 dkg misia, přidáme k tomu 2 lžíce tlučeného cukru, 1 lžičku pečiv, prášku A. Kejřové »Úsporná ku- 123 sla d op 612 812 3 42 um 41 912 milieu" 5! 912 912 32 , u2 llO 012 6 chařka«, špetku soli a trochu citrónové kůry. Zaděláme to pak 1 žloutkem, 6 lžícemi mléka a lžicírumu; těsto řádně vypracujeme, as tak tuhé, jako na nudle, a necháme pod mísou as čtvrt hodiny odpočinouti. Pak je vyválíme na stéblo síly, rozkrájíme je ozdobným rádýlkem na čtverečky a prudce je na rozpáleném sádle neb i umělém tuku po obou stranách do růžová osmažíme. Hotové posypeme vanilkovým neb skořicovým cukrem. Tvarohové věnečky. dríSf "Yál 10 dkg moukv' netkli soli a roz-Sl l£" 5rtdkí másla> Pak Přidáme lžičku Kerí .BVSporm'1 k^hařka« A. Kejřové, k 32 am i16?n0U ,1ŽÍd m0ukv dobfe promí-Ř vfi do°bd(kg tvarohu= ^Pojíme vše spolu Cbez I třikr4 píelníyPraCUlcme; pak ie vyválíme, na' ložímľa nl ľ-1"6, °pét ^zválíme, znovu pře-nouti. YyvSame,Pak as půl hodinV odpoči-na stéblo S ?ak těst0 na Pomoučeném vále me * nfihc. ŽitóÄ!m^koblihovým Vykraií' ^vPíchneme ski ľ ľ' e opet ve středu iidl věnečky. Pečeme- llkérov°u; tak docílíme žova a sypeme ľJV rozPálené troubě do rů-me vanilkovým cukrem A> Kerrové. Dnrt, . Tomá§kův dort. u°rt tento hodí atd\ se Pro oběd sváteční, krtiny Na míse třeme rlVamC vždy Vfstvu zelí, Pohod"! ko« í" lýmS menšími obličky, neb kou usekaného zeleného kopru, aneb i trocho* ?„Äé cibu'e- Pak Sme opět vrstvu něho íľZ V8e. těžší neb dnen. kamen- ného hrnce dobře upěchuieme Pak dam ltÍĽ?\fl atd- 3 SSeme tak dlouho-ÍLré ELIB}dobu plnou- Nahoru dáme prken*J CniT?íÄméfiri Zatížily a necháme *í5ií Držíš vi fu asi 8-10 dní kysati-Kdyby f há vody Pak w Přidánic 1Ilaloučko solené Vlíe-mem'nrS Vezmeme "kysané vrchní zelí se ^ ľ™/íi - ' ľ* Zelí dame v solné vodě čistě Vf Praný klucek Plátěný a maloučko prkénkem U/ivse, do chladu uložíme. Při každé potře*6 me hadr.ček znovu vyprati a na zelí dať' jinak by se nám kazilo; na vyschlé dle potřeby vlahé solené vody přilčváme. Nakládané okurky. Stejné velké okurky vybereme, omyjeme; do hrnce dáme vždy vrstvu okurek, které listy vinnými, višňovými a koprem proložíme, pak dáme opět okurky a tak si počínáme až je hrnec plný. Pak dáme uvařiti hrnec vody, hodně zasolíme a tou vlažnou vodou polijeme okurky. Nahoru dáme prkénko a zatížíme kamenem, aby se okurky stlačily. Necháme 5—6 dní v teple kysati. Když je na nich škraloup, jsou ukysané. Dáme na okurky 1 litr vinného octa vařiti s půl litrem vody (dle toho, mnoho-li máme okurek) a přidáme k němu trochu soli, několik pepřů, 1 bobkový list, nové koření, 1 lusku papriky. Okurky uleželé z láku vyndáme, do lahví k uschování určených srovnáme, vychladlý ocet na ně nalijeme a pergamenovým papírem je povážeme. Takto uložené okurky jsou dobré a tvrdé. Vydrží dlouho. Okurky naložené do vody. Nakládáme jak předešlé do vody slané a necháme v teple kysati 7—8 dní. Okurky tyto jsou pro rychlou potřebu, dlouhou dobu nevydrží. Naložená cibulka v octě. Menší cibulky, t. zv. nakládačky, se opatrně oloupou, žlutých slupek zbaví. Pak je dáme do zasolené vřící vody na chvíli povařiti, až 131 130 lllljlll! 0 1 0E 6E 3 8I5 rrrrm.......ä......."I.......PTH! Lig 41 9I2 3 SE 6l W5 EE , 2E ' 1 0E poněkud změknou. Mezitím svaříme si v kamenném hrnci as ¥2 litru dobrého vinného octa (dle množství cibulky k nakládání), 10—15 celých pepřů, 10 celých nových koření a 6 bobkových listů. Očištěné, oloupané cibulky složíme do sklenic s užšími hrdly, zalijeme je svařeným octem s kořením tak, aby cibulky byly zatopeny. Pak láhve dobře pergamenovým papírem povážeme a chováme je v chladné, suché místnosti. Naložený květák v octě. Cistě oloupaný, lístků zelených zbavený květák ve studené vodě dobře vypereme a pak ho v malé růžičky květové rozebereme. Dáme ie povařiti do měkká ve vřící zasolené vodě. Pol°/ mekký uvařený dáme opatrně drátěnou sběrac-kou neb sumo vačkou na síto odsáknouti. Jak; mile jest suchý, polijeme ho na větší kamenic mise svařeným octem a necháme ho v něm a= ld~~2P h°din ležeti. Pak vybereme ho opatrný z one mísy ven, srovnáme ho do sklenic, a W °ctem co se v něm máčel, ještě jednou povareným, ho zalijeme a pak dobře pergamenem ^eme. Uchováme ho taktéž v suché, a při ton chladne místnosti. Nakládání kopru do octa. Čerstvé, pěkně zelené svěží stonky koprjjj \ -S ky čistě ve studené vodě vypereme/ » čteme ho pak na slunci neb v průvanu dobré « saknouti, uschnouti; oschlý přeřežeme nožem 132 kratší kousky, které pak dobře do sklenic se širším hrdlem aneb do kamenných hrnečků srovnáme, rukou poněkud stlačíme a pak je dobrým svařeným octem zalijeme, aby byly zatopeny. Sklenice neb nádoby s koprem dobře pergamenem povážeme aneb je rozhřátým lojem zalijeme, aby k nim vzduch přístupu neměl. Uchováváme je též na chladném, vzdušném místě. Sušené houby. Houby čistě oškrábeme, příliš červivé zahodíme, ménč červivé zvláště rozkrájíme. Houby, tence krájené dáme na prkénko do chladu zvadnout!, a pak je za občasného jich obracení na prudkém slunéčku usušíme. Méně červivé sušíme zvláště a trochou solí posypeme (červi vylezou). Usušené pak přidáme k masu (k zelenině). Pěkně sušené hříbky uschováme do skleněných lahviček, povážeme papírem a propícháme vidličkou, aby měl vzduch přístupu. Uschováme je na suchém místě, aneb je dáme do malého sáčku plátěného na suché místo do kuchyně. Sušená petrželová nať. Naí celerovou a petrželovou čistě vypereme, na kamnech na plechu neb prkénku hodně usušíme, pak oschlou prsty rozmačkáme a do pytlíčku na zimu uschováme. Jest vítanou pro zlepšení jídel v zimě, když zelené petrželky není. 133 ol ' J ' 2I ' 3I ' 4! oie 6e . bk ĹZ 9k MIHU 5 IIM|||||| M| | SE , t« , EE , 2E LE OE o li 2 Káva. 1. Káva černá. 2. Káva bílá. 3. Kávové náhražky. 4. Čaj. 5- Punš. 6. Lipový čaj s malinovou šťavou. 7. Kakao a vaječný koňak. černá káva. t ľv Eíľí černou' ktefá má býti velmi silná-žen? í° ka' P°Čítá se na 1 osobu lot kávy V* ívchip caVf'/mletá' vhodí se do vřící vodv, rychle s Plotny odtáhne a nechá se as 5 rnU* stah, aby se z kávy aroma vyloužilo; pak P0' i«vľ T ,TiIckych koílíčkách, neslazená. ohS akto UDravená hodí se pro hosty P° °běde; aneb nemocným při různých nemocen Bílá káva. Nejlépe jest, máme-li k vaření kávy hž ÍJ—aneb hrnek' v kterém Pak nic Tvy ňádohľnT; vezme-|i se totjž k úpravě l£g S v V které vafíme 5 ihiá jídla - třeba Wg SznéTľ3 - tu káva ráda přijímá do ^ pSá,nľ v"*,1- Na iedn« osobu - pro hosW< me 5,k\ l0tU kávy; při tfech OSObáCh S ľem' aíi íl7-1501126 lot' nebof- Příiiš si!lľ f i noíL n ?brál ani zdrava' Působit zhoubné j klvnv 0d^ře"ou na hrnečky vodu dárflo* kávovaru D0 studené vody nasypeme f% as 3 zrnka soli a malý kousek *Hradecké« 134 lllllll lllllllll 3 4 1111111111111 iiiT|iiíí|iiii| ii .....i bI 1 i\ 1 bI gl oe 612 , 812 . l\i 912 si2 . m2 . ci2 lllll llQ u2 012 korky (cikorky této můžeme dáti méně nežli jiné, neb jest veiice vydatná a silně barví). Přikryjeme kávovar a necháme do varu přijití; pak hotovou kávu ihned odstavíme a do čistě vymytého kávostroje, přes suchý, čistý, kalikový pytlík procedíme. Má-li býti bílá káva silná a dobrá,, tu ovšem potřeba k ní dobré pražené kávy a smetany; nejlépe pražíme-Ii si kávu samy doma, nebof má výtečné aroma a máme ji vždy čerstvou po ruce. Jiný způsob vaření kávy jest ten, že kávu dáme do pytlíku neb kávostroje; v kávovaru uvaříme si vodu s kávovou náhražkou (cikor-kou) a tuto pak vřící — ovšem velice zvolna — přes kávu v pytlíku neb kávostroji přeléváme, aby se nám káva dobře vypařila; rychlým přelitím t. ZV. logru přes kávu, obdržíme pak ovšem bryndu, i kdybychom daly kávy sebe více. Někdo zavařme kávu do vody s cikorií (logru) kdy tato vře, odtáhne ji pak rychle s plotny a zalije ji několika kapkami studené vody, aby se v ní kal rychle ke dnu srazil. Pak se pytlíkem procedí; pytlíky pro cezení kávy určené musíme občas v mýdle a sodě vyvařiti a pak v několika vodách vyvařiti, vyprati, nebof běda kávě, je-li pytlík špatně vypraný a mokrý, tu pak káva jest cítítí po mydlinkách, sodě a všemožném, jen ne kávou. — Kávostroj i kávovar musí se také občasně v sodě a mydlinkách vymyti, neb je-li delší dobu používán, škodí to na jakosti kávy. V obyčejných rodinách, kde se šetří, béře se pro 5—6 osob lot kávy; arciže ta 135 silnejší, zprvu slitá, podá se rodičům a OSlatllí káva, již slabší, podává se pak dítkám. Kávové náhražky. Za dnešní doby mnoho rodin zříká se z rázných ohledů kávy zrnkové, aneb alespoň z části hledí její požívání obmeziti; obé jest možno, upo-třebí-Ii se dobrých, vyzkoušených kávových náhražek. Zkoušela jsem jich mnoho a přiš'a jsem k tomu poznání, že nejlepší z nich jsou výrobky Kavoprůmyslu v Hradci Králové, vyrocené z čisté čekanky, bez přísady řepy a jiných £ p r aga, v dřevěných ma- lých bedničkách, Hradecká zrnitá a ^avona. Praga jest velmi jadrné chuti a nejvíce barví, Hradecká zrnitá o něco mírnčjs'-Kavona pak nejmírnější. siPw°í-k^přípravě kávy z druhů těchto jest samý. Na 'A litru čerstvé studené vody, pr° 1 l/i?k»' VCume se asi 10 S. tedy slabě navršena iziCKa náhražky; voda přivede se do van". 3 mTn ľ Uádoba odstaví a odvar se nechá as ^minuty ustátí. Podle chuti může se podávati káva Cenia "eb bílá' jak0 hořka neb os,a Čaj. Caj dobré jakosti dáme do konvičky k.u^řící tomu určené, přelijeme ho několika lžícemijj^ vody, rychle odcedíme a pak teprve na.'5 ytý naň potřebné množství vody. Dobře PrlK^L# necháme na teplém místě asi 5—8 minut su a| Obdržíme čaj krásně žlutavé barvy. Pak ho Procedíme a dáme na stůl. Na jednu osobu PO-eitame a béřeme větší štipku čaje. Vyvařený caj může se usušiti a dáti ještě jednou vyvariti; v tom případě, že tak činíme ze šetrnosti, bereme Při úpravě čaje dvojnásobné množství čaje vyvařeného, ke kterémuž pak přidáme menší cast čaje čerstvého. Čaj takto upravený nelze pvšem podávati hostu, nýbrž pro domácí spotrebu. .K čaji podává se vařená smetana, mléko, citron, neb i rum, co má kdo rád. Odvaru z vyvařeného čaje užívá se k obarvení žlutých látek, krajek, záclon neb hedvábí; k účelu tomu dáme již vyvařený čaj do hrnce, zalijeme ho patřičným množstvím vody, necíia-™e ho dokonale vyvariti a v přecezené tekutině barvíme pak určené látky, atd. Obdržíme t. z v. sDrap« barvu. Kakao. -í se pro dítky k sní-V mnohých rodinách vart * q k témuz daní na místě kávy - kgřa0- vody. Z méka "Potřebiti buď mléka neD i j množstv£ mléka Vaříme kakao takto: mezit-m r0zkver- f cukrem přivede se doi var ^ káv0vých láme v trošce studené v« když mlcko er- áme v trošce studené vojj a když ml^ko lžiček kakaa, kolik osob j dokonale ho vře, tu do něho kakao fJevafíme. Vaříme-.) • mléce rozkverlame a i opgt fódane vody, tu rozK^ ^ & pak hQ do 137 v kakao z Množství kakaa ve s 1.36 |llll|llll|IHI|IIH| | J lili 612 iii I 812 42 9|2 -i1 SI2 b 172 IIIIIIIII1IIIIII llilillillllill 1 81 9 ib i' 212 l .ii'.l 'll il" Z OI2 6 III! iniliiiiliiii vřící vody nalijeme a dobře rozkverláme. Kakao Podáva se slazené. Kakao jest oblíbený dětský, chutný nápoj. Punš. Puriš obyčejný. n„nľ Vřící vody P"dáme několik lžic dobré Punsovmy a dle libosti snad přisladíme. Punš vaječný. Punš'e ^ífS °m°by pocítáme 8 lžic dobrého Vše dirnt ľ"^ Heb 3 í]o^ a 1 celé vejce, rozpálenou í.°fvysokého kamenného hrnku na Pozvoľnľí^tnU-a Za Stá,éh0 kverlání nalijeme ne a nolvhtr Vrící vody: Jakmile punš zhoust-rvchle 5n -SC ZVedati' jest dosti. Nalévá se k Äu1S^ukíenic a podává se Vaječný koňak. věho dŕnw mléka dame vařiti 30 dkg kuso-který ro?T.n, "lkaného cukru a 1 lusk vanilky, se řádně n ' aby se dobře vyvař"; když dující: POVarilo, zakverláme do toho násle- kverlániP lsvařeného, studeného mléka roz-naljio™ í zl?utků;4za stálého dalšího kverlání až všľ ,i 0 vřícího mléka a kverláme dále, všafc ÍL ° ne a Poněkud zbělá; vařiti se to vsak nesmi, srazilo by se. 138 0 0E |iiM|iiii|iiiijiiii|iiN|i!ii|iin|ii | j \ J | J | Jo | J 0E , B II 612 8E m 9E , SE , WB , EE . 512 , l- Odstavíme s plotny, postavíme do rendlíku se studenou vodou a kverláme dále tak dlouho — Qo vychladnuli. Do úplně studeného přidáme za za stálého dalšího kverlání 4—5 kalíšků dobrého Koňaku a pak V8 litru (as 10 lžic) čistého lihu; cnceme-Ii míti koňak o něco silnější, můžeme Pndati o nějakou lžíci lihu více. Pak koňak nustým sítkem do lahví přecedíme a v chladné místnosti k další potřebě uchováme. Vaječný koňak takto upravený jest neobyčejné Posilující nápoj; hodí se na daleké cesty k osvěžení, při mdlobách, atd. V zimě dá se v chladné místnosti dlouhý čas ncliovati, v létě však velikým tepleni se rád kazí a proto není radno v době této si větší zásobu téhož připravovati. Lipový čaj s malinovou šfavou. Vezmeme špetku dobře usušeného lipového květu, nalijeme naň V* litru vřící vody a necháme několik minut pod pokličkou spařiti, až iest tekutina zlatové barvy. Pak ji procedíme a osladíme dle potřeby lžící medu neb malinové šťávy. Lipový čaj nevařme nikdy tak, jako čaj obyčejný, neboť delším vyluhováním nabude ostré příchuti a vyvolává podráždění (škrábání) v krku. O praní. «• vhtoÄí0dÍnä a hospodyně prací jinde, na zl)yvá jí zD"^' .nfb Posluhou, atd. zaměstnána, vyprání prádla P - VClm' mál° času na řádn«é vypráno wy-ti radI°' má-li býti řádně a čistě JestSníhf ,'e,.deISÍ doby-které svoií tu,,ych' nezkušených hospodyní, mostí při Dr"„?nva'?stí' nezkušeností a nevědo- Potom žádn/™ SP-nU na prádle zapaří, kter011 mohou; při ,ra zPusobem z prádla vyprati ne-většina pak c i-Se obyceině hodně »udřou« a dřinu; e dlvá na praní, jako na velikou Pod' ■' 50°y Pran? V následující stati dva způ- hosPodyňk-im , a doufám, že návody těmito Způsoby P°Sl0UŽÍm-kde "ěila jsem rVyzkou5e,a Jsem na školách, těchto návodň ,y vařiti a hospodařili; podle Pr;''dlo poměr" prra,y děti 13—14Ieté a vypraly '"e rychle a čistě. A<; „ ^ Praní Prádla. rts na 60_7n i- • značková mtHi pradIa vezmeme 10 dkg ^erý y t. j. 'yu , Y prá5kl1 »Radost pradlen*, Ce horke vody rozpustíme a do při- 140 nam "e studené vody v neckách nalijeme; pak omočíme veškeré špinavé bílé prádlo do necek necháme je v té vodě nějakou hodinu odmočiti, „„^"chráníme si pak mydlinky od rychlého znečištění. dnív? Í0 pnidío na vaISe rychle překulíme, pak orjre vymáchané, vyždímané, po obou stranách dobře pomydlíme, a je-li snad prádlo více špinavé, tu nejlépe mýdlo na něm žíněným kartáčkem na prádlo rozetřeme. Složené do necek polijeme následovně úpravnými vlahými mydlinkami: v Na vpředu uvedený počet prádla rozvaříme čtvrtku dobrého jádrového Pilnáčkova mýdla s_ ovečkou (můžeme použiti třeba jen půl čtvrtky féhož a kousek mýdla mazlavého) a asi 20—25 °kff v horké vodě rozpuštěného Pilnáčkova rer-fentinového mýdla v prášku, který nám nahradí °strou sodu a špínu lépe rozpouští. Takto upravenými vlahými mydlinkami (nikdy však horkými, neboř těmito zapaříme na prádle Spinu) prádlo polijeme a necháme je v nich do druhého dne odležen'. Barevné prádlo namočily jsme přes noc do &sté vody; nepouští-Ii, můžeme přidati k němu talctěž trochu uvedeného mýdla v prášku. Druhého dne bílé prádlo na valše po obou sfranách odeperemc, při čemž dle potřeby použijeme při praní žíněného, tvrdšího kartáčku mikdy neužívejme rýžáku, kterým se tkanivo Prádla trhá); pásky u košil, manžety, límce, kraJe náprsenek a obruby veškerého prádla 141 nutno v rukách při praní dobře vymnouti, jinace zůstávají rády špinavé, šmouhovaté. Při odepírce nikdy nespěchejme, neb se spina z prádla špatně dolů dostane a pak se zaván. Odeprané prádlo házíme ihned do studeno, čisté vody; nenechejme je vyždímané na sucnu, neb nečistota na něm zaschne a prádlo se pat špatně máchal Barevné prádlo, klade-li se vyždímané na sebe, rádo pustí. Když jsme odepraly bílé prádlo, vyždímáme z té studené vody prádlo barevné, řádné je v mydlinkách, po bílém prádle zbylých, vypereme a pak do studené vody házíme. t Chceme-li v době letní prádlo bíliti a neru-n toto příliš špinavé, můžeme je z odepírky vymáchané na trávník rozprostříti a řádným, častým kropením čistou vodou bíliti; prádlo vsas nesmí zůstati na suchu, neb sežloutne a tkanivo jeho při tom trpí. Mezi bílením musíme prádlo obraceti, aby se P<\ obou stranách řádně vybílilo; nejlépe jest Prádlo vždy po jedné straně po několik hodin bihti. Můžeme-li nechati prádlo přes noc na bělidle pak. jest to tím lépe, neb noční rosa jest pradW jen ku prospěchu. Velmi chybné Jest nechati prádlo na bělidle velmi špinavé, špatně odeprané, myslit si mnohá nezkušená hospodyňka, že slunéčko bude Konati divy a samo jí špínu z prádla vypere- Bílíme-li takové špinavé prádlo na slunéčku- tu se v něm špína ještě více zapaří a těžko se ■ Pak z něho vypere. Kdo umí práti dobře, čistě a věší-li častěji Prádlo venku na slunci, ten nemusí často prádlo bíliti, stačí pak pouze jednou neb dvakráte za léto prádlo bíliti. Vybílené prádlo sebereme a co možno v čisté, nejlépe v čisté vodě na řece, dobře vymáchame; nebylo-li prádlo na bělidle travou a blinou znečištěno, stačí pak již prádlo modřením dokončiti. Stalo-li se a prádlo na bělidle poněkud se znečistilo, nutno ho řádně vyvařití. Při vy várce počínáme si takto: °o většího hrnce neb kotle se studenou vodou na Prádlo nalijeme 15 dkg v horké vodě rozpuštěné sody, přidáme k tomu čtvrtku na tencí plátky okrájeného jádrového Pilnackova mýdla a vymáchané prádlo; dobře jest, když iešte pásky, límce, manžety, naprsenky a špinavější místa na prádle pomydlíme^ a pak teprve přivedeme vše do varu a vaříme tak dlouho, až voda na prádle jest žlutá. Vyvařené prádlo opět řádně vypereme, pak vyprané — zejména v zimě — spaříme vřící vodou, necháme jc v ní chvíli odležeti, čímž veškeré zbylé mýdlo a sodu z prádla odstraníme, čímž prádlo na stálosti velice získá, tedy se ušetří a nežloutne. Prádlo konečně v horké vodě vymáchame, nalijeme naň studenou čistou vodu a necháme' v ní přes noc vymočiti. Když vypraly jsme z vyvářky bílé prádlo, 143 142 6P,8P - * * 71 81 215 L|5 OP 11 6 né n?0.ř0rk,ých hlinek přidáme světlé barev-ie f;rJdIouodePrané (které nepouští) a necháme Llenkv ,+ faP,ařÍtÍ; modré zástěrky, kalhoty, chHrfn&.i, ' terč rády Pouští, vezmeme do Pěkně Jasní ČÍSÍé V°dě vymácháme' čímŽ rcfvéVs fv,něné kalhoty, neb kašmíre studen- ' iSa íky atd-' mydlern Pomydlené, cháme ve h v i -C řádně vyPereme a pak vymá-kolik lžic "r"lle/odě, do které přidaly jsme 11S-"eždímané 22- « barva iich ziasní)>" P040"1 mísfo mvrii \prani těchto látek použiti «a mýdlo ktPri1 ° ,yčemého Pilnáčkovo draslove ' ktere obleji špínu rozpouští. Jiný způsob praní. ,ině»c' "I 80 kusů níf, ?dy dame rozpustit! (na 6° 6b0 Pilnáč{covIa): 15 dkS sody práškové ^e ii d«S mydJového prášku, na* danie k ní 4 ,^av5.né čisté studené vody, &■ C?ame a nam^í C2Stého enavku, dobře promi-re Pouští barvľ Vut0m P^dlo, vyjímajíc, kte; Druhého dni -nľChame Je do rána odmočiU-ľácháme, vvS'Pr- U'íme prádío "a valše, vy-dobfe Pomysl a'ne t P0 obou strmá°h í ,na Prádlo do íľľľ P° koí,e neb většího hrnce ké v«dě ro7nuíľíene vody dame 20 dkg v hor-l,^tene sody, dvě lžíce čpavku neb 144 terpentinú (obě tyto součástky rozpouštějí lehce mastnotu) a přivedeme prádlo do varu. Když se prádlo počne vařiti, sundáme je s plotny, řádně je odepereme, vymáchame, opět pomydlíme a Přidavše k němu opět as 10—15 dkg sody, necháme je znovu vyvařiti, a sice tak dlouho, až na něm voda sežloutne. Pak je po obou stranách dobře vypereme a horkou vodou spaříme, mácháme je atd., jak již v předešlém návodě o Praní jest uvedeno. Když prádlo vyvarujeme, nesmíme míti je v kotli neb hrnci napěchované, nebo by se nám řádně nevyvařilo a mohlo by se nebo by se nam rauue «----- ,. nám připáliti; při.vyvarován, gggjgg'g míchati, aby se z něho spina stejnomern óařqvala. lfovala. Mnohé pradleny mají ten zvyk, ze házejí na Prádlo, v hrnci neb kotli k vyvářce připravené, 'kusy sody neb mýdla, aniž by nechaly oboje dříVě řádné rozpustili, což je nesprávné, neboť na těch místech, kde soda neb mýdlo zůstaly ležeti nežli se rozpustily, vyleží se žluté skvrny ä tkanivo prádla se jimi ruší. Pak se ovšem diví, jak se jim na prádle objevují žluté skvrny, které tam dříve nebyly! V létě při praní prádlo vždy málo ždímejme, neb dostatek vody v něm jest jen témuž při bílení na prospěch. V zimě naproti tomu nutno prádlo co nejvíce vyždímali, aby rychleji schlo — dlouhým schnutím v zimě" prádlo žloutne a tkanivo téhož velice trpí. S prádlem nikdy nespěchejme! Bělostné Prádlo, byř i starší, každý muž na se s radostí oblékne — jest chloubou řádné hospodyně! Id 145 I III lllljllll lllllllll lllllllll lllllllll I 0 12 3 4 5 lili! lllllllll lllllllll HII|I|II|IIIIIM lllllllll B 71 B 91 10 1 OIE 6E , BE 95 , 35 , W5 , EE ,515,1 0e Modření prádla. Veínľé Pra^° modříme takto: dlaň"2? V trochu 1!1°dndla, šmolky na dlaněmi ľ"%naň írochu vody/a mnutím mezi opakul. ľ ľ'ľ6 modřid,° d0"ře rozpustili; dření nS t0 tak dl0l,h0' až máme vodu, k mo-v ní ,ľ-H,raVCnou' dosti rr,odrou a l»k teprve prádle f I,nodříme- Máme-Ii po modření na modřidla n i pak jcst t0 vinotl špatného ždímaly.' 3s,lle m°dřené prádlo špatně vy- napředVmod"v'élJe VŽdy nějaky koUsek prá^ mc prádlo druhé ÍCPrve po íéto zkoušce modřila Škrobené prádlo. k vaVnľZp^ÍateČky ^řeme pšeničný škrob tečkV lžící n- "le na jedmi zástěru, blůzu, &' větsícl, ku' Ps.cn,c»ého škrobu nebo mouky M,,oi'č liosnnrľ V5zmemc ovšem dvakráte v/f;' kíôrý v {£°dyn£navaří si škrobu bez rozvahf cha> Pak mJi nžTkoIika dnech zvodnatí a *»Pf" dníamůŽe« JCJ Vy,íti: v zilr|ě vvdrží aékoj* praní ÔQuŽítí m Případě při druhém, nejbližs"" studenou vSÍ5ný koupe,,ý> neb mouka poleje sc říci vody K0*'/6 kíerč se rozkverlá a do v«-"ecI'á na £ J "a 5a~60 kl,sů Prádla) naleiř/ Skr»h še prnnľraI°UStn0Uti a ihned se odstaíí v hrnku) SS d° "ádoby feíst se ho nechj me.ene hus# a přidá se troci„> ro*' Ho ředěného mořidla. Nejprve béřeme prádlo řídkých látek, batistů, mušelínu, neboť tyto řídké látky potřebují více škrobu, aby byly tuhé; po nich béřeme látky hustých tkanív (ruské plátno, .kanafasy atd.). Jestliže je škrob již zřídlý, jest nutno opět trochu hustého přidali (stranou jsme Jej Již pro ten případ nechaly). Ve zbylém řídkém škrobu můžeme všechno ostatní prádlo nepatrně ztužiti, neboť prádlo ztuženč se tak rychle neušpiní. Prádlo škrobené rychle se na vzduchu nebo na slunci suší, takové jest tužší, než zvolna usušené na půdě. Dobře usušené Prádlo pokropíme, pevně zabalíme, potlučeme) ;d)y vlhkost všude vnikla, zabalíme je do suché látky a necháme v chladu do rána odležeti. Odleželé horkou žehličkou žehlíme, řádně yy-r ■sušíme, kraječky vytáhněme, po obou stranách vyžehlíme a vyšívání pak na rubu do měkké látky, nejlépe do ílanelu, vytlačujeme. Prádlo špatně vyžehlené, nevysušené je měkké a nevypadá pěkně. Vederne-li si správně, máme prádlo čisté, a tu každá sebe starší zástěrka, šatečky nás potěší svým vzhledem. Kdybychom měly sebe dražší halenky, bluzičky, šatečky a pod., ne-jsou-li správně vyprané a vyžehlené, jak uboze vypadají! K žehlení používáme nejlépe žehliček, v kterých můžeme střídati rozpálená želízka. Těmi v krátké době mnoho prádla vyžehlíme. Žehličku nedáváme však na plotnu ohřáti, nýbrž pouze želízka vyměníme. Stane-li se nám, že želízko 147 Ol 612 H|llll|MII|llll|llll|llll|lll|lllll||||! Iliilllľľ'lliliil 'in 21 3 41 1 S 6 71 ' 8 8E ÍZ 9E , SE , frE , CE , 5E 91 L E Jo ' J □E B me ĚŠ?? ™zpa,il°' že na prádle žlutí, musí-BSlft vyndati, nechati žehličku na SS m scU^outi a po chvíli opét když mame v plotně na ol!1,i' ráme ví:' Vé uh,íky' které z p°Pe,a vybí' ■stává iir-i, i m"ech' které maJí žPatný tah, zády ni vi nri -e 3 íu naskýtá se šetrné hospo-již bezcenná Priležit°st využiti těchto, zdánlivé t0 udržuií fii 11SOliarku<< při žehlení. Uhlíky ty-p'i nyněší rl i Žär a dobře rozpalují želízka-1J°hled i» n 3 tě topiva iest nutno každý i na Čistotná h"te|ný kotlsek využ''ti-si hadříkem ,p.odyne než počne žehliti, urnyi6 Pl'0stře si JŽ1 a otře nprášenou žehličku, krývku LES > U latku na st"' (starou P«-Pokrývla, v ,,a. Pod-} a na ní da Mlou, čistoi"( sto,e než n - t kusy se da!eko lépe želili na kIad' tím' lpti,Í -'.ICÍni prkně; eím měkčí je pod-mu Prádh, rin ^,S1 Je pradl°- ZeJ"'éna škrobené-Vyžehlenč n°aayáme ,esku, když toto již jedno" 2"°vu Přežehlíme'116 ^ V,hkým hadříkeni •únavou%nh,p,atne' ko>ž čistě vyprané prádlo Uri,ěti wíViinK8"-aňe*o Pokrývkou ušpiním^'; "mění, „a ;ľ'°.Ľ!síe vyťraii a vyžehliti jesf ,lrda- Avša Ľ- a/rda llosP°dyné může být' ířzení domácno,?" kn',sné pradIo> také ostatní e,,azí se obvčS JCSt Uničním' ke kterému do-s«nostech 1 Wě 150 trpkyc'> a dlouhých s*"' Při nákupu masa, mouky, toku a jiných věcí pro kuchyň jistě dbáte, abyste dostala vždy to nejlepší. — Dbejte této zása dy i při nákupu polévkového koření a žádejte proto vždy jen znam :iiiii:u „GRAF" v původních lahvích! Porovnacf zkouškou s jinými výrobky zjistíte její: věts. vydatnost, příjemnou a nenápadnou VUHlg jemnou a v jídle nevycifovanon CflUt' trvanlivost. •obftdelíím uschovaním n ô o b mezenou GRAF0V0 polévkové koření nezanechává v láhvi Žádno SSedlinyl Mil iii 2Í OE 6E . 8E OS 915 r-il SE Bl frE 71 £15 III 81 SE llll]IIII|llll|llll|llll 9 1I0 ' 1 M5 OE 6 JP*T3ř- Hospodyňky,šefř*eS a používejte jen čajového margarinu SANA ienz nahradí prvotřídní máslo, jest vsak mnohem levnější. J Řekněte to všem dámám* že ,,Lanol" íe nejjemnější a ne j lepší toaletní mýdlo, jež plef krášlí a zjemňuje. Jediný výrobce: J. PILNÁČEK, továrni* a voňavkář v Hradci Králové. Na prodej vc všech lékárnách. droKcriích a odbornrcli obchodech, nenf-ll, nište si do Hradce Kralovc. —— •i si & ľ 11111111111111 81 91 ' 10 ' 1 QIE 6E , 8E LE 9E SE , VE . EE , ČE L E 0E 6 Nepostradatelné knihy pro každou hospodyňku! 1226 osvědčených a vyzkoušených předpisů na moučníky obsahuje kniha Jana K e t t n e r a MOUČNIKÁŘKA Stfan 28°- Cena váz. výtisku pouze K 10- Jana Kettnera: HYGIENICKÁ A DIETNÍ KUCHYNĚ Ch ľ0"" pHtUČlca dlouholetého šéfa ku-c yne světoznámého sanatoria. Za spolu-Prace MUDra M. Popra. Předpisy k úprave 3 el Pm nemocné, str. 120, cena brož. K 4'— U všech knihkupců. ' Vydalo Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (A. Svôóený) Praha II., Hybernská 7.