Astronomický proseminář II Souhvězdí jarní a letní oblohy Souhvězdí jarní a letní oblohy 2 Jarní souhvězdí ▪ Rak ▪ Lev ▪ Panna ▪ Pastýř ▪ Severní koruna ▪ Vlasy Bereniky, Malý lev ▪ Havran, Pohár, Hydra Souhvězdí jarní a letní oblohy 3 Souhvězdí jarní a letní oblohy 4 Rak (Cancer) 5 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty Souhvězdí jarní a letní oblohy 6 https://en.wikipedia.org/wiki/Cancer_(constellation) M 44 – Praesepe (Jesličky), otevřená hvězdokupa Hvězdná velikost: 3,9 mag Průměr: 95' Vzdálenost: 0,18 kpc Snadno viditelná pouhým okem mezi hvězdami γ a δ Cnc. M 67 otevřená hvězdokupa Hvězdná velikost: 7,4 mag Průměr: 30' Vzdálenost: 0,8 kpc Drobná mlhavá skvrnka, za výjimečných okolností viditelná i bez dalekohledu. Jedna z nejstarších otevřených hvězdokup. Lev (Leo) 7 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty M 65 Galaxie M 66 Galaxie M 95 Galaxie M 96 Galaxie M 105 Galaxie https://en.wikipedia.org/wiki/Leo_(constellation) Souhvězdí jarní a letní oblohy 8 Panna (Virgo) 9 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty M 49 Galaxie M 58, M 59, M 60, M 61, M 63 Galaxie M 104 Galaxie (Sombrero) Souhvězdí jarní a letní oblohy 10 https://en.wikipedia.org/wiki/Virgo_(constellation) Pastýř (Bootes) 11 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ https://www.astro.cz/clanky/ostatni/nahlednete-do-souhvezdi-pastyre.html Souhvězdí jarní a letní oblohy 12 https://en.wikipedia.org/wiki/Bootes_(constellation) Severní koruna (Corona Borealis) Vlasy Bereniky (Coma Berenices) 13 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ M 53 – kulová hvězdokupa ▪ M 64 – galaxie ▪ M 85 – galaxie ▪ M 88 – galaxie ▪ M 91 – galaxie ▪ M 98 – galaxie ▪ M 99 – galaxie ▪ M 100 – galaxie Souhvězdí jarní a letní oblohy 14 https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Severn%C3%AD_koruny Havran, Pohár (Corvus, Crater) 15 Souhvězdí jarní a letní oblohy Hydra (Hydra) 16 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty Souhvězdí jarní a letní oblohy 17 https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hydry https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Poh%C3%A1ru https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Havrana M 48, M 68 a M 83 poloha planet na jaře ▪ rovina ekliptiky prochází souhvězdími Raka, Lva a Panny 18 Souhvězdí jarní a letní oblohy Letní souhvězdí ▪ Labuť ▪ Lyra ▪ Orel ▪ Lištička, Delfín, Šíp, Koníček ▪ Herkules ▪ Hadonoš ▪ Had ▪ Váhy, Štír, Střelec Souhvězdí jarní a letní oblohy 19 20 Souhvězdí jarní a letní oblohy Labuť (Cygnus) 21 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který je znám jako Velká trhlina v Labuti nebo Severní pytel s uhlím. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. ▪ V souhvězdí se nachází několik otevřených hvězdokup. Jednou z nich je Messier 29, která leží poblíž hvězdy Sadr (γ Cyg). M29 má jasnosti 7,1 mag. Pouhým okem je viditelná hvězdokupa Messier 39, která má jasnost 4,6 mag. ▪ Labuť je velmi bohatá na emisní a planetární mlhoviny. Východně od hvězdy Deneb se nachází NGC 7000, což je emisní mlhovina známá také jako Severní Amerika. Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Dosahuje jasnosti 6,0 mag a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Pouhým okem se ale jeví jako slabá tečka. Při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. V těsné blízkosti této mlhoviny se nachází také mlhovina Pelikán. Jihovýchodně od Severní Ameriky leží NGC 7027, což je jedna z nejjasnějších a přitom nejmenších planetárních mlhovin. ▪ V nejvýchodnější části souhvězdí, blízko hranice se souhvězdím Ještěrky, leží emisní mlhovina Kokon, ze které vybíhá temná mlhovina Barnard 168 (B168). V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gineah leží emisní mlhovina Řasy (též mlhovina Plachta, NGC 6960 a NGC 6992), která má jasnost 7,0 mag. 2° jihozápadně od hvězdy Sadr leží další emisní mlhovina NGC 6888. Zajímavá je také planetární mlhovina NGC 6826, která má jasnost 9,8 mag. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina. Další planetární mlhovinou v Labuti je mlhovina Vajíčko. Souhvězdí jarní a letní oblohy 22 Lyra (Lyra) 23 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ Prstencová mlhovina (Messier 57 nebo NGC 6720) je 2300 světelných roků vzdálená planetární mlhovina. Je to jedna z nejznámějších mlhovin a na obloze se nachází přibližně mezi hvězdami Sheliak a Sulafat. Od Slunce je vzdálená asi 2300 světelných roků. Má jasnost 8,8 magnitud a je pozorovatelná dalekohledem s průměrem 8 cm. Je stará zhruba 6 až 20 tisíc let a její průměr je asi 60 tisíc AU. Rozpíná se rychlostí 20 až 30 kilometrů za sekundu. Z jejího středu ji osvětluje bílý trpaslík o zdánlivé magnitudě 14,7 velký zhruba jako Země. Mlhovinu objevil roku 1770 francouzský astronom Antoine Darquier de Pellepoix. Bílého trpaslíka objevil německý astronom Friedrich von Hahn v roce 1800. ▪ Messier 56 (NGC 6779) je kulová hvězdokupa, objevená Charlesem Messierem v roce 1779. Hvězdokupa leží jižně od hvězd Sheliak a Sulafat. Od Slunce je vzdálená asi 33 tisíc světelných roků a přibližuje se k němu rychlostí asi 145 km/s. Má jasnost 8,2 mag. M56 obsahuje asi dvanáct proměnných hvězd. Souhvězdí jarní a letní oblohy 24 Orel (Aquila) 25 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ NGC 6083 – planetární mlhovina ▪ NGC 6781 – planetární mlhovina ▪ NGC 6709 – otevřená hvězdokupa ▪ NGC 6755 – otevřená hvězdokupa ▪ NGC 6804 – planetární mlhovina ▪ NGC 6760 – otevřená hvězdokupa ▪ NGC 6756 – otevřená hvězdokupa Souhvězdí jarní a letní oblohy 26 Lištička (Vulpecula) a Šíp (Sagitta) 27 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ Dumbbell Nebula (česky Činka) (M 27, NGC 6853) je jedna z nejvíce pozorovaných planetárních mlhovin a je pozorovatelná již v lepším triedru jako slabé svítící ploška o průměru 6 obloukových minut. V dalekohledu má tvar činky, odtud i její anglický a český název. Mlhovina byla objevena v roce 1764 Charlesem Messierem jako vůbec první planetární mlhovina. ▪ Mléčná dráha a její část Velké trhliny v ní procházejí souhvězdím Šípu, přičemž Alfa, Beta a Epsilon Sagittae označují hranici trhliny. Mezi Betou a Gama Sagittae se nachází Messier 71, málo zhuštěná kulová hvězdokupa ve vzdálenosti 13 tisíc světelných let od Země. ▪ V souhvězdí Šípu se nachází dvě zajímavé planetární mlhoviny: NGC 6886 – složená z horké centrální hvězdy z asymtotické větve obrů, která má 55 procent hmotnosti Slunce, ale 2 700±850násobek jeho svítivosti, s povrchovou teplotou 142 tisíc Kelvinů, a okolní mlhoviny, jejíž doba rozpínání se odhaduje na 1280 až 1600 let a mlhovina Náhrdelník – původně blízká dvojhvězda, jejíž jedna hvězda pohltila druhou, když se expandovala a stala se obří hvězdou. Obě mlhoviny jsou od Země vzdáleny přibližně 15 tisíc světelných let. Souhvězdí jarní a letní oblohy 28 Delfín (Delphinus) a Koníček (Equuleus) 29 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ pozoruhodná kulová hvězdokupa NGC 6934 - malá, matná, až 20cm dalekohledem je možné rozlišit jednotlivé hvězdy. Nachází se více než dva stupně jižně od epsilon Del. Od Země je vzdálená 42 000 světelných let, jasnost je asi 9 mag. ▪ kulová hvězdokupa NGC 7006 je jednou z nejvíce vzdálených hvězdokup Mléčné dráhy. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 137 000 světelných let od Země, pětinásobku vzdálenosti Slunce od středu Galaxie. ▪ NGC 6891 je malá světlá planetární mlhovina s modrým odstínem, sotva postřehnutelná v 10centimetrovém dalekohledu, ale dobře viditelná ve 20centimetrovém. Jasnost je 10,5 mag. Souhvězdí jarní a letní oblohy 30 Herkules (Hercules) 31 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ V Herkulovi leží celkem tři kulové hvězdokupy, z nichž dvě jsou tak jasné, že jsou zapsané v Messierově katalogu. Tou první je Messier 13, která patří mezi nejznámější kulové hvězdokupy na severní obloze. Tvoří ji několik set tisíc hvězd. ▪ Messier 92 se naopak vyhledává mnohem hůře, protože blízko ní nejsou jasné hvězdy. Přesto také patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy severní oblohy a je viditelná i triedrem 10x50. Od Země je vzdálená 27 000 světelných let, což je jen o trochu více než vzdálenost hvězdokupy Messier 13. ▪ Třetí kulovou hvězdokupou je NGC 6229, která je od Země vzdálená 95 600 světelných let, tedy několikrát dále, než obě předchozí. Proto je také výrazně slabší a malý dalekohled ji ukáže jen jako drobnou skvrnku. ▪ Asi 4° jihovýchodně od hvězdy Kornephoros (β Her) se dá malým dalekohledem najít poměrně jasná planetární mlhovina NGC 6210, která je od Země vzdálená 5 100 světelných let. Souhvězdí jarní a letní oblohy 32 Hadonoš (Ophiuchus) a Had (Serpens) 33 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty Souhvězdí jarní a letní oblohy 34 https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hadono%C5%A1e https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Hada Váhy (Libra) Souhvězdí jarní a letní oblohy 35 zajímavé objekty ▪ Váhy jsou jediné z 12 zvěrokruhových souhvězdí, které v něm působí poněkud nepatřičně. Všechna ostatní znamení představují zvířata nebo mytické postavy, tedy živé bytosti, jen Váhy jsou pouhým nástrojem, zato velice důležitým. Váží spravedlnost. ▪ Dvě nejjasnější hvězdy Vah se jmenují Zuben Elgenubi (Jižní klepeto) a Zubeneschamali (Severní klepeto), protože než toto souhvězdí dostalo název Váhy, bylo součástí souhvězdí Štíra. Souhvězdí jarní a letní oblohy 36 Štír (Scorpius) a Střelec (Sagittarius) 37 Souhvězdí jarní a letní oblohy zajímavé objekty ▪ M4 – Velká kulová hvězdokupa o jasnosti 5,9 mag vzdálená 6 500 světelných let. ▪ M6 (Motýlí hvězdokupa) – Otevřená hvězdokupa s asi 80 hvězdami, vzdálená 2 000 světelných let. Jasnost je 4,5 mag ▪ M7 – Otevřená hvězdokupa o jasnosti 3,3 mag. Vzdálenost 2 000 světelných let. ▪ M80 – Kulová hvězdokupa vzdálená 32 600 světelných let od Slunce, s jasností 7,2 mag ▪ Střelec je velmi bohatý na objekty vzdáleného vesmíru. Jedním z nejhezčích objektů ve Střelci je difúzní mlhovina Laguna (Messier 8) která je po Mlhovině v Orionu druhou nejjasnější, kterou lze v Česku vidět[zdroj?] – má jasnost 6,0 mag, a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Další difúzní mlhovinou je mlhovina Omega (Messier 17), která již sice není viditelná pouhým okem, ale je dobrým cílem pro malé dalekohledy, má jasnost 7,0 mag. ▪ Velmi jasná je také otevřená hvězdokupa Messier 18, která má jasnost 6,9 mag. Difúzní mlhovina Trifid (Messier 20) s jasností 6,3 mag, patří také k oblíbeným cílům amatérských astronomů. Pouhým okem je viditelná otevřená hvězdokupa Messier 21, která má jasnost 5,9 mag. Messier 22, je s jasností 5,2 mag, jednou z nejjasnějších kulových hvězdokup. Jasná je také otevřená hvězdokupa Messier 23, která má jasnost 5,5 mag. Souhvězdí jarní a letní oblohy 38 poloha planet v létě ▪ rovina ekliptiky prochází souhvězdími Štíra, Hadonoše, Střelce a Kozoroha 39 Souhvězdí jarní a letní oblohy