ZÁKLADY EKONOMIE RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY, VÝROBA A VOLBA TECHNOLOGIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY, VÝROBA A VOLBA TECHNOLOGIE V rámci této přednášky se dozvíte: jaký je rozdíl mezi kardinalistickou a ordinalistickou verzí teorie užitečnosti, co je to rozpočtové omezení spotřebitele a indiferenční krivka, jak lze nalézt optimum spotřebitele, jak pomocí cenové spotřební křivky zkonstruujete individuální poptávkovou křivku, jaký je rozdíl mezi důchodovou, cenovou a křížovou elasticitou poptávky, s jakým typem omezení se při svých aktivitách střetává firma, jaký je rozdíl mezi výrobou v krátkém a dlouhém období, kdy se prosazuje zákon klesajících výnosů, co je to izokvanta a izokosta, jak nalézt nákladové optimum hrmy a získáte informace o tom, jaký existuje vztah mezi stezkou expanze hrmy v dlouhém období z výnosy z rozsahu. Literatura: TULEJA, R, NEZVAL, R, MAJEROVÁ Základy mikroekonomie. Praha: CP Books, 2011. ISBN 978-80-251-3577-8, ss. 49-90 SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ SPOTŘEBITELE • dvě otázky, jež řeší racionálně se chovající spotřebitel: • jaká kombinace statků a služeb je pro něj nejlepší a zda si může tuto kombinaci dovolit. • spotřební koš: určitá přesně stanovená kombinace statků, • rozpočtové omezení spotřebitele: omezené množství finančních prostředků, jež může spotřebitel vynaložit na nákup určitého spotřebního koše: px ■x + p y - y ^ m (3.1) • px(y) - cena statku x (statku y) SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE OBRÁZEK 3-1: MNOŽINA TRŽNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ statek y ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ SPOTŘEBITELE • množina tržních příležitostí: množství finančních prostředků, které tento spotřebitel vynaloží na nákup určitého spotřebního koše, nemůže být větší než množství peněz, které má tento spotřebitel k dispozici. Soubor všech spotřebních košů, které může spotřebitel získat při dané úrovni důchodu a daných cenách, • linie rozpočtu (BL): zachycuje všechny spotřební koše, za něž spotřebitel utratí celý svůj důchod (I): px-x + py-y = i (3.2) SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 5 ROZPOČTOVÉ OMEZENÍ SPOTŘEBITELE y = (3.3) • mezní míra substituce ve směně (MRS^: vyjadřuje sklon linie rozpočtu, který určíme jako podíl ceny statku x na ceně statku y, z čehož vyplývá, že tento sklon v podstatě vyjadřuje „ochotu" trhu nahrazovat statek y statkem x: MRSĚ = — (3.4) ax py SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 6 OBRÁZEK 3-2: SKLON A POLOHA LINIE ROZPOČTU MAKRO - MIKROEKONOMIE 7 PREFERENCE SPOTŘEBITELE A JEHO UŽITEK • preference spotřebitele: zjištění konzumenta, že určitý statek je z jeho pohledu lepší (užitečnější) než statek jiný, přičemž vlastní uspořádání preferencí je zachyceno v preferenční'funkci'a jejich směr je vyjádřen pomocí užitku. • užitek: způsob, jímž lze popsat spotřebitelovy preference, přičemž k vlastnímu popisu je pak využívána užitková funkce. • užitková funkce: metoda na jejímž základě jsou jednotlivým statkům přiřazována konkrétní čísla, a to tak, aby nejméně preferovaný statek získal nej nižší číslo a statek s nej větší preferencí získal číslo nejvyšší. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 8 PREFERENCE SPOTŘEBITELE A JEHO UŽITEK x>y u(x)>u(y) (3.5) • u(x) - užitek ze spotřeby statku x • u(y) - užitek ze spotřeby statku y SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE KARDINALISMUS A KARDINALISTICKÁ VERZE UŽITEČNOSTI • kardinalismus (Jevons, Menger, Bôhm-Baverk, Walras): předpokládá, že užitek je veličinou, kterou lze měřit v kardinálních jednotkách, jimiž jsou např. utiIy(Mtí. S. Jevons) či také užitky. • celkový užitek (TU): funkce spotřebovaného množství statků obsažených v příslušném spotřebním koši: TU = f(x, y) (3.6) • mezní užitek (MU): přírůstek (pokles) celkové užitečnosti tohoto spotřebitele vyvolaný zvýšením (snížením) spotřeby statku x o jednu jednotku: MUX = — (3.7) MAKRO - MIKROEKONOMIE 10 KARDINALISMUS A KARDINALISTICKÁ VERZE UŽITEČNOSTI • zákon klesající mezní užitečnosti (prvním Gossenův zákon): užitek spotřebitele z uspokoj ení každého jeho spotřeby klesá s tím, jak roste stupeň jejího nasycení. Jinými slovy řečeno mezní užitek spotřebitele má s růstem spotřebovaného množství statku či služby tendenci klesat -> Mengerova škála. • bod nasycení (N): s růstem spotřebovaného množství statku či služby se celkový užitek spotřebitele zvyšuje stále pomaleji, přičemž v určitém okamžiku tento užitek dosáhne svého maxima. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 11 TABULKA 3-1: MENGEROVA ŠKÁLA 1 II III 10 9 8 9 8 7 8 7 6 7 6 5 6 5 4 5 4 3 4 3 2 3 2 1 2 1 0 1 0 0 MAKRO - MIKROEKONOMIE IV V VI VII VIII IX 7 6 5 4 3 2 6 5 4 3 2 1 5 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 3 2 1 0 2 1 0 1 0 0 X 1 o • I, II,..., X - jednotlivé statky, seřazené podle toho jak jsou důležité při uspokojování potřeb jednotlivce (I nej důležitější statek a X -statek nejméně důležitý) • 0,1,...,10 - uspokojení, které spotřebitel získá ze spotřeby těchto statků OBRÁZEK 3-3: CELKOVÝ A MEZNÍ UŽITEK SPOTŘEBITELE ORDINALISMUS A ORDINALISTICKÁ VERZE UŽITEČNOSTI • ordinalismus(Pareto, Allen, Edgeworth, Hicks, Samuelson): předpokládá, že jednotlivé úrovně užitku sice nelze měřit, ale lze je seřadit v ordinálníškále. • východisko indiferenční analýzy. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 14 INDIFERENČNÍ ANALÝZA • indiferenčníkňvka (IC):křivka, které znázorňuje všechny spotřební koše, které spotřebiteli přinášejí stejnou úroveň užitečnosti. • indiferenčnímapa: soubor křivek, pro nej ž je charakteristické, že každá vyšší křivka, tj. křivka nacházející se směrem na severovýchod (vpravo nahoře) od předchozí křivky odpovídá vyšší úrovni užitečnosti daného spotřebitele. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 15 OBRÁZEK 3-4: INDIFERENČNÍ KŘIVKA (A) AINDIFERENČNÍ MAPA (B) INDIFERENČNÍ ANALÝZA • mezní míra substituce ve spotřebě (MRSq): sklon linie rozpočtu, resp. „ochota" spotřebitele nahrazovat statek y statkem x: ATU = MUX • Ax + MUy • Ay (3,8) 0 = MUX • Ax + MUy • Ay MRSC = - Ay MU} Ax MU, (3.9) (3.10) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 17 OBRÁZEK 3-5: SKLON INDIFERENČNÍ KŘIVKY statek Yl 1A IC y3< y4 y5 -i): čím je poptávka méně cenově elastická, tím menší je její sklon. MAKRO - MIKROEKONOMIE 29 ELASTICITA POPTÁVKY • křížová elasticita poptávky (eCĽ): citlivost poptávaného množství statku na změnu ceny jiného statku obsaženého ve spotřební koši daného spotřebitele: Aq UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 30 ELASTICITA POPTÁVKY Aln(qx) nabývá-li kladných hodnot (eCD > o), v tomto okamžiku jsou statky x a y substituty. nabývá-li záporných hodnot (eCD < o), přičemž v tomto případě jsou tyto statky komplementy. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE ELASTICITA POPTÁVKY • důchodová elasticita poptávky (eIĽ): citlivost poptávaného množství statku na změnu spotřebitelova důchodu: ňq X AI (3.7 4o) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 32 ELASTICITA POPTÁVKY Aln(qy) nabývá-li kladných hodnot (eID > o), pak považujeme daný statek za statek normálni: statkem nezbytným (o < eIDi):s růstem spotřebitelova důchodu se poptávka po tomto statku zvyšuje více než proporcionálně. • nabývá-li záporných hodnot (eID < o), pak považujeme daný statek za statek podřadný. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 33 TEORIE FIRMY A PROBLEMATIKA VÝROBY • neoklasická teorie firmy:analyzuje chování firmy na trhu, přičemž hlavní důraz klade na její rozhodování o objemu a ceně vyráběné produkce a o technologii výroby, a to v situaci, kdy za hlavní cíl firmy považuje maximalizaci zisku. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE TEORIE FIRMY A PROBLEMATIKA VÝROBY • omezení na straně firmy: tržní omezení: spjato s výší poptávky po produkovaném statku. ekonomickému omezení: spojeno s vlastním procesem výroby a jenž můžeme vyjádřit pomocí nákladové funkce. technologické omezení: spjato s existencí omezeného počtu technologických postupů využitelných ve výrobním procesu. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE TECHNOLOGICKÉ OMEZENÍ A PRODUKČNÍ FUNKCE produkčnímnožina: obsahuje všechny dostupné kombinace vstupu a výstupu, který je firma schopna s danou technologií vyprodukovat. produkční funkce (QJ: maximální objemem produkce, jež je firma schopna s danými výrobními faktory vyprodukovat: Q = f(A,L,K,t) (4.1) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 36 OBRÁZEK 4-1: PRODUKČNÍ MNOŽINA A PRODUKČNÍ FUNKCE VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ produkční funkce: Q = f(L,K) (4.2) výrobní plány: okamžitě realizovatelné výrobníplány: jsou spojeny s krátkodobou produkční funkcí. výrobní plány realizovatelné v budoucnosti: jsou spjaty s dlouhodobou produkční funkcí. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ • krátké období (SR): časový úsek, v jehož rámci existuje pouze jeden výrobní faktor, jehož najímané množství je daná firma schopna měnit -> variabilní^ fixní vstupy. • produkční funkce v krátkém období: Q = f(L,K0) (4.3) • celkový produkt (TP): celkový objem výstupu, který firma při dané úrovni fixního výrobního faktoru vyrobí s různým množstvím variabilních vstupů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ mezní produkt výrobního faktoru (MPyp): dodatečný objem produkce, který firma získá v okamžiku, kdy si pronajme dodatečnou jednotku výrobního faktoru. mezní produkt práce (MPJ: ATP MP. =- (4.4) AL SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 40 VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ • průměrný produkt výrobního faktoru (APVF): podíl celkové produkce na jednotku příslušného vstupu. • průměrný produkt práce (APj) (produktivita práce): TP A P, = — (4.5) Ĺ UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 4i VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ průměrný produkt kapitálu (APg) (produktivita kapitálu): APK = TP K (4.6) MAKRO - MIKROEKONOMIE SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OBRÁZEK 4-2: CELKOVÝ (A), MEZNÍ A PRŮMĚRNÝ PRODUKT PRÁCE (B) MAKRO - MIKROEKONOMIE 43 VÝROBA V KRÁTKÉM OBDOBÍ • zákon klesajících výnosů: pokud firma při výrobě postupně zvyšuje pronajímané množství variabilního výrobního faktoru, jenž kombinuje s daným množstvím fixního vstupu, pak od určitého bodu se začnou přírůstky dodatečného produktu postupně snižovat. • stádia výroby: • I. stádium: pozitivní fáze, • II. stádium: optimální fáze. UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 44 IZOKVANTA A MEZNÍ MÍRA TECHNICKÉ SUBSTITUCE • dlouhé období(LR): časový úsek, v jehož rámci jsou všechny výrobní faktory, vyjma technologie, považovány za výrobní faktory variabilní. • izokvanta (IQ) (izoproduktová kňvka): všechny kombinace výrobních faktorů, které dané firmě umožňují vyprodukovat stejný objem výstupu. Soubor izoproduktových křivek tvoří mapu izokvant UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 45 OBRÁZEK 4-3:1 ZO KVANTA (A) A MAPA IZOKVANT (B) IZOKVANTA A MEZNÍ MÍRA TECHNICKÉ SUBSTITUCE mezní míra technické substituce kapitálu prací(MRTSjj):poměr, v němž je firma ve svém výrobní procesu schopna nahradit kapitál prací, bez toho, aby tento přesun změnil objem vyráběné produkce: ATP = MPL • Ai + MPK • AK (47) 0 = MPrAL + MPK • AK MRTSLK = - AK MPL AI MP k (4.8) (4.9) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE 47 OBRÁZEK 4-4: SKLON IZOKVANTY K MAKRO - MIKROEKONOMIE K3< K5^ K6 IQ AK, AI, AK2^D Ai„ x L2 L4 = al, = al, ak, > ak2 > ak3 E F AK3 AU SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ • hlavní cíl firmy: maximalizace zisku: min(pL -L + pK-K) (4j 0) L,l\ • pro: 0 = f(L,K) • pL(K) - cena práce (kapitálu) • celkové náklady firmy: TC = f(Q,pL,pK) (4.11) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ MAKRO - MIKROEKONOMIE IZOKOSTA nákladová funkce: TC = pLL + pKK (4.12) K=*-*-L (4.13) Pk Pk izokosta (CL) (izonákladovákřivka):přímka zachycující všechny kombinace dvou výrobních faktorů, které si je firma schopna pronajmout za pevně stanovenou finanční částku. MAKRO - MIKROEKONOMIE 50 OBRÁZEK 4-5: IZOKOSTA IZOKOSTA • sklon izokosty: schopnost firmy nahrazovat ve svém výrobním procesu jeden výrobní faktor druhým, bez toho, aby tato firma změnila výši svých celkových nákladů: atc = pl-al + pk-ak (4.14) 0 = pL • al + pK • ak _ak = el ai pK MAKRO - MIKROEKONOMIE (4.15) (4.16) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ NÁKLADOVÉ OPTIMUM FIRMY nákladové optimum firmy:hoá, v němž se příslušná izokvanta dotýká nejnižší dostupné izokosty, tj. v bodě v němž je izonákladová křivka tečnou křivky izoproduktové: MRTSLK = — Pk (4.17a) MAKRO - MIKROEKONOMIE MPL=pL MPK pK MPL _ MPK Pl Pk (4.17 b) (4.17 c) SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ OBRÁZEK 4-6: NÁKLADOVÉ OPTIMUM FIRMY K MAKRO - MIKROEKONOMIE K K max;3 max;2 K2 r max:l K3 Kopř^ a. a, a, \C "opí "max;7 IQ l . l l max;2 max:3 i. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ 54 OPTIMÁLNÍ OBJEM PRODUKCE A NÁKLADY V DLOUHÉM OBDOBÍ • stezka expanze firmy v dlouhém období (LEP):všechny kombinace vstupů, jež dané firmě umožní v dlouhém období minimalizovat náklady na různé objemy výstupu. • LEP a výnosy z rozsahu: • rostoucívýnosyz rozsahu: objem výstupu roste rychleji než množství pronajímaných vstupů -» křivka LTCje pozitivně skloněnou konkávnikňvkou. • konstantní výnosy zrozsahu:objem výstupu roste stejnou rychlostí jako množství najímaných vstupů -> křivka LTCje pozitivně skloněnou přímkou. • klesající výnosyzrozsahu:'výstup roste pomaleji než množství pronajímaných vstupů -> křivka LTC pozitivně skloněnou konvexní kňvkou. MAKRO - MIKROEKONOMIE 55 OBRÁZEK 4-7: STEZKA EXPANZE FIRMY V DLOUHÉM OBDOBÍ K MAKRO - MIKROEKONOMIE K max;3 k max:2 max;l k, 4- a. a. a \ \ \ \ \ ' \ \ \ ----71 A / 'max,1 lep /Q, IQ, IQ, l .l .l max;2 max;3 SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ 56