4. Kázeň a školní řád. Školní pedagogika Doc. PhDr. PaedDr. Kamil JANIŠ, CSc. Postavení školy v životě žáka Žáka na základní škole „prožije“ ve škole cca 1 000 hod ročně. (po celou dobu cca 9 000 hod celkem během školní docházky. Žák na střední škole „prožije“ ve škole cca cca 4 000 hod. vlastní život ? Vymezení pojmu: Kázeň je „vědomé, přesné plnění zadané sociální role, stanovených úkolů, určených činností, spojené s respektováním autority. V pedagogickém kontextu je kázeň chápána různými způsoby, např. jako jeden z cílů výchovy (autoritativní a direktivní pedagogické směry); jako prostředek k realizaci vzdělávání (tradiční školy); jako riskantní až nepřijatelný prostředek, ničící spontaneitu, tvořivost, individualitu žáka (směry vycházející z hnutí Nové výchovy, antiautoritativní směry). Praktické otázky kázně ve vyučování řeší různé tzv. strategie řízení třídy neboli managementu třídy, které zkoumají v rámci různých psychologických paradigmat metody prevence řešení případů nežádoucího (neukázněného) chování ve škole.“ Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 2013, s. 124) Podle úrovně osvojení norem rozlišujeme: •internalizované normy (zvnitřnělé), které představují součást osobnosti (příkladem mohou být sexuální deviace, kdy po určitém skutku máme výčitky svědomí, případně při krádeži apod.) •akceptované normy – jedná se o normy, které jsou dodržované pod hrozbou konkrétní sankce, jako např. nedodržování dopravních předpisů apod. •ignorované normy – sem spadá např. deviantní chování, krádeže, vandalství apod. V praxi rozeznáváme kázeň: •uvědomělou (jedinec přijímá vědomě stanovené normy, ztotožňuje se s nimi, přičemž daný proces zvnitřnění označujeme jako interiorizace) •neuvědomělou (jedná se o vynucenou kázeň, kdy jedinec ví, že na základě porušení může dojít k sankci, trestu apod.) Funkce kázně (obecně) •orientační (tzn., že jedinec ví, jak se má chovat a jednat a co může očekávat od ostatních jedinců) Př. návštěva kostele nebo při fotbalového zápasu •ochrannou (tzn. v souvislosti se zákony, legislativními normami, předpisy, pokyny apod., přičemž se jedinec cítí bezpečněji). •existenční (sociotvornou) tzn. umožnění jedinci „přežít“. Každá společnost funguje na základě dodržování kázně. Př. dopravních předpisů. •výkonová (tzn., že kázeň zvyšuje výkon a s tím i související efektivitu). • •Ve školním prostředí se jedná o: pocit bezpečí a klid pro práci. • Funkce kázně (Bendl,2009, s. 213) Jedná se o: •orientační (kázeňské normy ukazují, co je dobré, správné, hodnotné) •bezpečnostní (ochrana před násilím ze strany spolužák) •výkonová (zvyšování účinnosti školní práce) •hygienická (ochrana před škodlivými vlivy, včetně drog) •ekonomická (ochrana před vandalismem, krádežemi) •prognostická (ochrana před budoucí kriminální dráhou) • Školní kázeň psaná norma (školní řád, pravidla chování žáků ve třídě, pravidla při rozličných dalších aktivitách) nepsaná norma (zde se jedná o slovní pokyny nejen vedení školy, ale hlavně učitelů, případně dalších pedagogických i nepedagogických zaměstnanců školy) DESATERO BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ V jednoho Boha věřit budeš. Nevezmeš jména Božího nadarmo. Pomni, abys den sváteční světil. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Nezabiješ. Nesesmilníš. Nepokradeš. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. Nepožádáš manželky bližního svého. Milovat budeš bližního svého jako sebe samého. Použitá a doporučená literatura: BENDL, S. Kázeň a nekázeň. In. PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. 1. vydání. s. 211–216. ISBN 978-80-7367-546-2.