Logopedická prevence
Logopedická intervence v rezortu MSMT představuje vysoce specializovanou činnost v oblasti speciální pedagogiky.
Logopedická intervence
Je systematickým procesem hodnoceni a plánovaní za ucelem stimulace, korekce a reedukace rečových a jazykových kompetencí u delí a žáku s narušeným vývojem reci a narušenou komunikační schopností.
V slrslm kontextu zahrnuje oblast prevence vzniku poruch komunikace a čtenářských obtíži, dále také oblast pece o kulturu rečového projevu mladé generace.
detem s odlišným vývojem jazyka a reci
Komu je poskytována logopedická intervence?
ětem s narušenou komunikační schopnosti v laterských školách
zakum s narušenou komunikační scnopnosti v základních školách a středních školách, včetně"zaku se specifickými poruchami učení
LOGOPEDICKÁ INTERVENCE je zahájena co nejdříve od okamžiku zjištěni speciálních vzdělávacích potřeb detí a zaku s důrazem na uplatnění komplexního přístupu.
Speciálně-vzdělávací potřeby
Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona
Podpůrná opatření realizuje škola a školské poradenské zařízení.
Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů.
Podpůrná opatření 1.-5. stupně
Podpůrná opatřeni prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízeni i bez doporučeni školského poradenského zařízeni (ŠPZ) na základě plánu pedagogické podpory (PLPP)
Podpůrná opatřeni podpůrných opatřei
lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začleněni >vi Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Závazný rámec pro obsahové a organizační zabezpečeni základního vzděláváni všech žáků vymezuje RVP ZV, který je východiskem pro tvorbu ŠVP. Podle ŠVP se uskutečňuje vzděláváni všech žáků dané školy. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracováni PLPP1 a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu IVP .
Na úrovni IVP je možne na doporučeni ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. ve zněni pozdějších předpisů) v rámci podpůrných opatřeni upravit očekávané výstupy stanovene ŠVP, případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzděláváni směřovalo k dosaženi jejich osobního
maxima.
Pedagogická / speciálněpedagogická
intervence
Pod pojmem „pedagogická intervence" se rozumí vzdělávání zäka s priznanými podpůrnými opatřeními ve vyučovacích předmětech, v nichž" je treba zlepšit
jeho výsledky učení, prípadné' kompenzovat nedostatečnou domácí prípravu na výuku.
Pod pojmem „speciálně'pedagogická intervence" se rozumí zajištění predmetu speciálně' pedagogické'
pece pro zäky s priznanými podpůrnými opatřeními, které jsou zameteny na oblast logopedických obtíží, rečové výchovy, nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod.
Personální zabezpečení logopedické intervence ve školství
LOGOPÉD
Speciálně pedagogické činnosti logopedů při práci se žáky s narušenou komunikačni schopností ovlivňuji procesy centrálni nervové soustavy žáků. Je proto nezbytne, aby tyto činnosti byly svěřeny speciálním pedagogům (logopedům), odborníkům s odpovídající odbornou kvalifikací vymezenou § 18 zákona 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů v platném
zněni.
Logopéd je absolvent magisterského vysokoškolského studia v oblasti pedagogických věd se zaměřením na špeciálni pedagogiku - logopedii ukončenou statni závěrečnou zkouškou z logopedie. Statni závěrečná zkouška ze surdopedie a znalost komunikace ve znakovém jazyce, resp. znakové řeči, se vyžaduje, pokud logopéd pracuje i s dětmi a žáky se sluchovým postižením.
Kompetence logopéda ve školství
komplexní logopedická diagnostika a logopedická intervence
za ku m s narušenou komunikační schopnosti, která souvisí s konkrétním různým druhem zdravotního postižení,
onzultacni a poradenskou činnost pro rodičovskou a odbornou veřejnost ve věcech výchovy, vzdělávání, integrace a budování komunikační kompetence zakus narušenou komunikační schopností,
zpracování zpráv z logopedických vyšetrení pro potreby vzdělávání žáku s narušenou komunikační schopností a zpracování návrhu na zajištění podmínek jejich vzděláváni,
metodické vedení pedagogických pracovníku s pracovním označením logopedicky asistent v oblasti logopedické prevence a odstraňování prostých vad výslovnosti u svedených žáku,
souiaau se svým pracovním zaražením zaDezpecuje rovnez logopedickou podporu pří výuce, případné' prímo výuku žáku se zdravotním postižením.
Logopedický asistent
Logopedický asistent pracuje pod metodickým vedením logopéda, zpravidla ze speciálně pedagogického centra. Logopedický asistent ma vždy pedagogické vzděláni a pro svou činnost v oblasti logopedie ma odborne předpoklady získané:
a) absolvováním vysokoškolského bakalářského studijního programu v oblasti pedagogických věd zaměřeného na špeciálni pedagogiku, ukončeného závěrečnou zkouškou/státni zkouškou z logopedie, resp. surdopedie,
b) vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy, základni školy, nebo střední
školy, případně vzděláním předepsaným pro vychovatele, (zákon 563/2004 Sb., o peda- gogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném zněni) doplněného ab- solvováním programu celoživotního vzděláváni uskutečňovaného vysokou školou a za- měřeného na špeciálni pedagogiku -logopedii, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy, základni školy, nebo střední školy, případně vzděláním předepsaným pro vychovatele, (zákon 563/2004 Sb., o peda- gogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném zněni) a vzděláním získaným absolvováním kursu zaměřeného na logopedickou prevenci akreditovaného MŠMT v rámci dalšího vzděláváni pedagogických pracovníků.
Kompetence logopedického asistenta
(Metodické doporučeni č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečeni logopedické péče ve školstvi)
Logopedický asistent, který získal odbornou způsobilost podle Cl IV písm. a) a b) provádí:
prímou logopedickou intervenci u zaku se zjištěnou prostou vadou výslovnosti,
logopedem stanovené edukační, resp. reedukacní postupy a cvičení u sveTených zaku
vyhledává žáky s narušenou komunikační schopností,
u sveTených zaku činnosti zameTené na podporu
prirozeného rozvoje reci a prevenci vzniku poruch reci a prevenci vzniku čtenářských obtíži,
v rozsahu své působnosti
poskytuje zákonným zástupcům zaku s příznaky rizikového vývoje reci informace o dostupnosti logopedické pece.
Kompetence logopedického
asistenta
(Metodické doporučení č.j.
14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství)
Logopedický asistent, který získal odbornou způsobilost podle čl. IV písni, c) se zaměřuje zejména:
na podporu přirozeného rozvoje komunikačních schopností a dovedností u dětí v předškolním věku a mladším školním věku,
na prevenci vzniku poruch řeči,
na prevenci vzniku čtenářských obtíží,
v rozsahu své působnosti poskytuje zákonným zástupcům žáků s příznaky rizikového vývoje řeči informace o dostupnosti logopedické péče.
Metody logopedické intervence
ogopedicka intervence je specifická aktivita, kterou uskutečňuje logopéd s cílem: předejít vzniku narušené komunikační schopnosti (dále NKS), identifikovat narušenou komunikační schopnost,
eliminovat, zmírnit nebo alespoň překonat NKS (tj. v případech, kdy se NKS neda odstranit, je našim cílem minimalizovat sekundárni důsledky NKS v podobě možného nárůstu komunikační bariéry).
Logopedickou intervenci chápeme jako složitý proces, který se realizuje na třech vzájemně se prolínajících úrovních:
• logopedická prevence, • logopedická diagnostika, • logopedická terapie.
Logopedická diagnostika
V logopedické diagnostice lze už několik desetiletí pozorovat pozitivní změnu od převážné orientace na tzv. primární poruchy řeči směrem ke komplexnímu chápáni narušené komunikační schopnosti. Komplexní diagnóza NKS dnes už obyčejně nemůže být stanovena za 15-20 minut, jak tomu bylo dříve, když logopedy zajímala jen výslovnost nic víc. Logopedická diagnostika ma získat a popsat informace, jež jsou důležité z hlediska terapie, a poskytnout je pro plánování a realizaci logopedických opatřeni.
1. Cíle logopedické diagnostiky:
• zjistit, jestli jde o NKS, nebo o fyziologický jev
• pokud možno - odhalit příčinu a etiopatogenezi NKS
• určit, zdaje NKS trvalé, nebo přechodné (prognóza), vrozené či získané
• zjistit, zdali NKS v klinickém obraze dominuje, anebo jde o symptom jiného po-
• stiženi či onemocněni
• zjistit, zda si osoba s NKS sve narušeni uvědomuje nebo ne
• určit stupeň a formu NKS
• navrhnout případná terapeutická opatřeni
Úrovně logopedické diagnostiky
1. Orientační vyšetrení (realizuje se napr. v rámci screeningu, depistáže)
odpovídá na otázku:
Mo vyšetrovaná osoba NKS nebo ne?
2. Základní vyšetrení (jde o zjištění konkrétního druhu NKS, určení základní diagnózy)
odpovídá na otázku: O jaký druh NKS jde?
3. Speciální vyšetrení (snaha o
co nej presnej si identifikaci zjištěné NKS)
odpovídá na otázku: Jaký je typ, forma, stupen NKS?
Jaké jsou další zvláštnosti a důsledky NKS?
Často je yázané na konziliárni vyšetrení více odborníku
(logopéd, foniatr, neurolog, oto-rinolaryngolog, psycholog, psychiatr apod.)-
Metody logopedické diagnostiky
Pozorovaní - nejbeznejsí metoda ve školní praxi (pozorování verbálních a neverbálních projevu dítěte
probíhá beliem celého vyučovacího procesu i mimo nej, napr. při hře.)
Explorachí metody (dotazník, rozhovor, řízený rozhovor), často je ve stolním prostředí vedle pozorování jediná možná metoda pro dalsT intervenci s dítětem.)
Diagnostické zkoušeni (ustni,
písemné) - napr. při vyšetřování výslovnosti, zvuku reci apod. sledujeme slabá i
silná místa ve vybraných způsobilostech komunikační kompetence.
Kazuistické metody - analýza případu (analýza lékařských výsledku, psychologických vyšetření apod.)
Testové metody - napr. test Fonematickeho sluchu, Zkouška jazykového citu, Token test, test Laterality.
Rozbor výsledku činností, napr. stolních výsledku, kresby
Princip komplexnosti, tj. hodnotíme nejen mluvní projev zäka s NKS, ale i osobnost jako takovou.
Principy logopedické diagnostiky
Jde o princip, který prosazoval uz" Vygotskij. Nevyšetruje se totiž" narušená komunikační schopnost, ale clovék. s NKS. V odůvodněných případech je treba brát v úvahu i jeho domácí prostredí.
Nejcastejsl omyly pri vyšetřování:
První dojem - na základe" prvního dojmu přetrvává nesprávná tendence hodnotit človeka i v dalších situacích a jiných obdobích
„Halo efekt" - nesprávná tendence hodnotit clovéka na základe" jednoho nejnápadnějšího znaku;
Jednostrannost a neúplnost informací - mj. při prvním setkání diagnostikovi jesle"zpravidla neumožňuje vyvodit patřičné záve"ry.
Princip objektivního posouzení - vyhýbáme se výše uvedeným chybám, eliminujeme subjektivni otázky,
nepůsobíme nadřazeným dojmem a v maximálni míře využíváme standardizované nebo alespoň standardně užívané diagnostické techniky a metody.
Princip zjišťováni příčiny NKS
V případech, v nichž se neodhalí příčina (např. porucha fonematického sluchu, zkrácena podjazykova uzdička), resp. jestliže jeji zjištěni neumožni diagnostické metody současné vědy (např. při koktavosti),
okamžitě se to promítne i do efektivity korekce NKS (známejšou např. časté neúspěchy při korigování koktavosti
Princip časově ekonomické diagnostiky, tj. určit co nejpřesnějši diagnózu za optimálni čas. Je jen ve zdánlivém protikladu s uvedenou potřebou komplexního (a časově náročného) vyšetřeni (viz výše),kterým se lze dopracovat k co nejpřesnějši diagnóze a předejít tak omylům unáhlene a povrchni diagnostiky. Taje pouze zdánlivě rychlá, protože v některých případech může prodlužovat čas potřebný ke korekci NKS. Čím dál více se proto ve složitějších případech prosazuje prolínáni procesu diagnostiky s terapeutickým procesem, resp. průběžnost diagnostiky - např. při rozvíjeni řeči u děti s narušeným řečovým vývojem v raném věku, když ještě nelze přesně stanovit definitivní diagnózu, se hovoři o tzv. diagnostické stimulaci a stimulační diagnostice. Tento přístup umožňuje, že mezi diagnosti- kováním a terapií nemusi být striktně vymezena hranice - diagnostické postupy mohou mít někdy terapeutický efekt a naopak. Jestliže se přesné"nezjistí etiologic- ky činitel, analogicky se - jako v jiných oborech - pokusně aplikuje určitý druh te- rapie, přičemž vyřešeni diagnostické hypotézy se očekává od dalších pozorováni. Dnes se požaduje diagnostika, která doprovází celý proces stimulace dítěte.