Ekonomika a správa sociálního zabezpečení Slezská univerzita v Opavě 2025 • • •J. Mertl a kol. – Sociální politika, Wolters Kluwer 2023 • •L. Průša – Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010–2022, Demografie č. 1/2024 •https://www.czso.cz/documents/10180/219149124/13005324q1_prusa.pdf/2a56904a-9730-4951-a609-9318ad3 e285d?version=1.0 • •cíl předmětu: • •aplikovat znalosti studentů z již absolvovaných ekonomických a právních disciplín na oblast sociálního zabezpečení v ČR a v EU • •teoretické poznatky z přednášek jsou prohloubeny individuálními konzultacemi, jejichž součástí jsou nejen prezentace studentů, ale i nácvik řešení situací v sociálním zabezpečení s využitím některých tiskopisů a dalších materiálů osnova 1.Úvod do studia ekonomiky a správy sociálního zabezpečení. 2.Organizace a provádění sociálního zabezpečení v České republice. 3.Systém sociálního pojištění. 4.Pilíře systému sociálního pojištění: sociální zabezpečení, nemocenské a důchodové pojištění. 5.Systém zdravotního pojištění. 6.Definice a systém sociální péče. 7. 7.Státní sociální podpora. 8.Dávky pro osoby se zdravotním postižením. 9.Příspěvek na péči a pomoc v hmotné nouzi. 10.Dávky v nezaměstnanosti. 11.Systém sociálního zabezpečení v Evropské unii. 12.Aktuální otázky, shrnutí probrané látky a diskuse. •determinanty: qdemografický vývoj •porodnost, stárnutí populace qekonomické a sociální faktory •HDP, ceny, rozložení mezd, vývoj nezaměstnanosti, zdravotní stav obyvatelstva qspolečensko-politické faktory •programové prohlášení vlády, programy politických stran, sociální smír, kolektivní vyjednávání qmezinárodní faktory •členství v EU, mezinárodní závazky (Evropská sociální charta) • záchranná sociální síť •cíl: qpřispět ke zprůchodnění ekonomické transformace qzabránit propadu širokých vrstev populace do chudoby (do stavu hmotné nouze •okruhy řešení: qvznik nových sociálních institucí (ČSSZ, ÚP) a personální posílení stávajících (okresní úřady, obce s pověřeným obecním úřadem) qkoncipování nových sociálních dávek (podpora v nezaměstnanosti) a sociálních institutů (životní minimum, minimální mzda) qzavedení principu valorizace sociálních dávek sociální pojištění státní sociální podpora (vč. dávek pěstounské péče) sociální pomoc typ řešené sociální situace situace, na které se lze dopředu připravit odložením své kupní síly situace, které jsou na základě určitého společenského konsensu uznány za zřetele hodné, kdy je účelné rodinu podpořit situace, které občan není schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny – hmotná nouze, sociální nouze, sociálně právní ochrana způsob financování sociální pojištění daně daně administrace (org. zabezpečení) ČSSZ, ÚP ČR, zdravotní pojišťovny ÚP ČR ÚP ČR, samospráva, ORP, NNO, ... situace – sociální pojištění subsystém sociálního pojištění sociální dávka administrace stáří důchodové pojištění starobní důchod ČSSZ invalidita invalidní důchod ztráta partnera vdovský, vdovecký, sirotčí důchod ČSSZ nemoc nemocenské pojištění nemocenská, ČSSZ (dlouhodobé) ošetřování, mateřství, (dlouhodobé) ošetřovné, těhotenství peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství, otcovská poporodní péče otcovská poporodní péče nemoc, těhotenství, mateřství, porod zdravotní pojištění zdravotní péče (věcná dávka) zdravotní pojišťovny ztráta zaměstnání státní politika zaměstnanosti (pojištění v nezaměstnanosti) podpora v nezaměstnanosti rekvalifikace (věcná dávka) ÚP ČR pracovní úraz bezpečnost a ochrana zdraví při práci (úrazové pojištění) renta Generali Česká pojišťovna, a.s. nemoc z povolání Kooperativa, a.s. [USEMAP] situace – státní sociální podpora sociální dávka administrace narození dítěte porodné Úřad práce ČR péče o dítě do 4 let věku rodičovský příspěvek výchova a příprava dítěte na povolání přídavek na dítě vysoké náklady související s bydlením příspěvek na bydlení úmrtí pohřebné pěstounská péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla příspěvek při pěstounské péči odchod z náhradní rodinné péče nebo ústavní výchovy zaopatřovací příspěvek jednorázový zaopatřovací příspěvek opakující se situace – sociální pomoc sociální dávka administrace HMOTNÁ NOUZE nízký příjem příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc Úřad práce ČR SOCIÁLNÍ NOUZE neschopnost zajistit si základní životní potřeby z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, ... dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na pořízení motorovného vozidla, příspěvek na mobilitu, příspěvek na úpravu bytu) Úřad práce ČR sociální služby (věcná dávka) příspěvek na péči (ÚP ČR), dotace poskytovatelům soc. služeb (MPSV) samospráva – příspěvky poskytovatelům klient – pobyt, strava, peč. služba zdr. pojišťovny – ošetř. péče NNO, obch. spol., FO ESF sponzorské dary SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA neschopnost zajistit si vymahatelnost práv v sociální oblasti sociální služby obce s rozšířenou působností 3. pilíř sociální dávka administrace doplňkové důchodové spoření (penzijní připojištění se státním příspěvkem) penze penzijní společnosti (penzijní fondy) Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva Struktura sociálních příjmů obyvatelstva v r. 2022 Důchodové pojištění https://www.mpsv.cz/web/cz/duchodove-pojisteni •povinné základní důchodové pojištění – zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění •dobrovolné doplňkové penzijní spoření – zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění (penzijní připojištění se státním příspěvkem – zákon č. č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění, se státním příspěvkem, v platném znění) •součástí dobrovolných doplňkových systémů jsou i produkty komerčních pojišťoven – zejména životní pojištění •v členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny • Důchodové pojištění •povinné základní důchodové pojištění je dávkově definované a průběžně financované, je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, •právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová či profesní schémata •ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí •důchod se skládá ze dvou složek: •ze základní výměry stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků •z procentní výměry, jejíž výše je rozdílná podle délky doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu •o nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje ČSSZ a orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti Důchodové pojištění •základní prvky konstrukce výpočtu důchodu •rozhodné období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu = období před rokem přiznání důchodu, k příjmům před r. 1986 se nepřihlíží •vyměřovací základy = v podstatě hrubé příjmy za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu všeobecné vyměřovací základy stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU •přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu, Důchodové pojištění •koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů = podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ •osobní vyměřovací základ = měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů •výpočtový základ: •první redukční hranice = 44 % průměrné mzdy, •druhá redukční hranice = 4násobek průměrné měsíční mzdy, •do první redukční hranice se částka neredukuje, •zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 %, •k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží • Důchodové pojištění •příjmy a výdaje systému jsou součástí státního rozpočtu, v němž byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění (v r. 2008 transformován na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, od 13. 7. 2017 zvláštní účet rezervy důchodového pojištění) •všechny dávky jsou nárokové (při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok) •proti rozhodnutí ČSSZ o žádosti o důchod je možné podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení, proti rozhodnutí o námitkách lze podat v rámci přezkumného řízení soudního žalobu u příslušného krajského soudu (lhůta pro podání žaloby činí 2 měsíce ode dne doručení rozhodnutí) • Důchodové pojištění •základní pravidla valorizace důchodů •vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při vysoké inflaci (aspoň 5 %) •zvýšení důchodů zákon stanovuje tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo 100 % růstu cen a jednu třetinu růstu reálné mzdy •základní výměra důchodu (10 % průměrné mzdy) je zvyšována na základě růstu průměrné mzdy a procentní výměra na základě růstu spotřebitelských cen •růst úhrnného indexu spotřebitelských cen je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do srpna kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů, při stanovení částky zvýšení důchodů se od 1. 8. 2017 přihlíží nejen k růstu cen za domácnosti celkem, ale současně i k růstu cen za domácnosti důchodců, a použije se výhodnější možnost •v mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 5%, vyplácené důchody se v tomto případě zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 % Důchodové pojištění •Nárok na starobní důchod •pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění 35 let a dosáhl důchodového věku •pojištěnec má nárok na starobní důchod, pokud nesplnil tyto podmínky, také tehdy, jestliže získal dobu pojištění nejméně 20 let a dosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození •pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže •získal potřebnou dobu pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše •3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, •5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacky Důchodové pojištění •výše předčasného starobního důchodu se stanoví tak, že výše procentní výměry se snižuje za každých i započatých 90 dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu •výše odloženého starobního důchodu (přesluhování) se stanoví tak, že výše procentní výměry se zvyšuje po vzniku nároku na tento důchod pojištěnci, který vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu Důchodové pojištění •Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se •invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo •invalidním následkem pracovního úrazu. • •Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla •nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, •nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, •nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. • Důchodové pojištění •Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku: •do 20 let méně než jeden rok, •od 20 let do 22 let jeden rok, •od 22 let do 24 let dva roky, •od 24 let do 26 let tři roky, •od 26 let do 28 let čtyři roky a •nad 28 let pět roků. • •Invalidní důchod se skládá ze dvou složek: •výše základní výměry je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy •výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění •0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, •0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, •1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. • • Důchodové pojištění • •Při změně stupně invalidity se stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. •Koeficient činí při změně: •z prvního stupně na druhý 1,5 •z prvního stupně na třetí 3 •z druhého stupně na třetí 2 •z třetího stupně na druhý 0,5 •z třetího stupně na první 0,3333 •z druhého stupně na první 0,6666 Důchodové pojištění •Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který •byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo •splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). •Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. • •Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže •pečuje o nezaopatřené dítě, •pečuje o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, •pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, •je invalidní ve třetím stupni, •dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. •Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. • Důchodové pojištění •Vdovský a vdovecký důchod se skládají ze dvou složek: •výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy 10 % průměrné mzdy; do 31. 12. 2018 činila procentní sazba 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). • •Výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Důchodové pojištění •Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li •rodič (osvojitel), nebo •osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby • •oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. • •Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. • •Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu. Důchodové pojištění •Sirotčí důchod se skládá ze dvou složek: • •výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy, v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou • •výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti Nemocenské pojištění https://www.mpsv.cz/web/cz/nemocenske-pojisteni •určeno pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění •od 1. ledna 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění •= komplexní úprava nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i OSVČ), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění •pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění •od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného pro zaměstnavatele 2,1 % z vyměřovacího základu •od 1. 1. 2009 není zaměstnanec plátcem pojistného na nemocenské pojištění •od 1. 7. 2019 činí sazba pojistného pro OSVČ 2,1 % z vyměřovacího základu důchodová „reforma“ •špatná řešení q zvýšení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod q postupné snižování parametrů pro výpočet důchodu q motivace příjemců důchodů k pokračování v ekonomické aktivitě • •o čem se nemluví q ? umožnění souběh příjmu z ekonomické aktivity se starobním a invalidním (!) důchodem q ? omezení doby souběhu pobírání starobního a vdovského/vdoveckého důchodu q ? povinné zapojení do doplňkového důchodového spoření q ? valorizace vyplácených důchodů q ? zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění Nemocenské pojištění •Z nemocenského pojištění se poskytuje 6 peněžitých dávek: •nemocenské •peněžitá pomoc v mateřství •ošetřovné •vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství •dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská) •dlouhodobé ošetřovné • •Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). •Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny. •Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních. Nemocenské pojištění •nárok na nemocenské má zaměstnanec nebo OSVČ, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, od 15. kalendářního dne trvání PN do konce PN, max. 380 kalendářních dnů (OSVČ musí být účastna NP alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku PN •po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec (nikoli OSVČ), zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle ZP •poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost •nemocenské náleží rovněž pokud ke vzniku PN (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů Nemocenské pojištění •Peněžitá pomoc v mateřství •základní podmínky nároku - v den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na NP, v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na NP po dobu aspoň 270 dnů, u OSVČ + účast na NP jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby •nástup na PPM nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, podpůrčí doba činí 28 týdnů (v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů) •zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě na základě písemné dohody, střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není, u muže je třeba přitom splnit podmínku, že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích Nemocenské pojištění •Ošetřovné •nárok má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí •ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo •pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla •v témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají •podpůrčí doba činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Nemocenské pojištění •vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství •náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje nižšího příjmu •vyplácí se těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu •jeho výše se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení •vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství • Nemocenské pojištění •Dávka otcovské poporodní péče (otcovská) •nárok na dávku má otec dítěte, který o dítě pečuje, za otce dítěte je považován ten, kdo je v matrice zapsán jako otec •náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, náleží jen jednou a to i v případech, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče •doba výplaty dávky činí max. 2 týdny bez možnosti přerušení Nemocenské pojištění •Dlouhodobé ošetřovné •U ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 7 denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů, ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě •ošetřující osoba může být manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc •u ošetřující osoby se vyžaduje čekací doba – NP muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících, ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost, v průběhu 90 dnů se mohou ošetřující osoby libovolně střídat, výplata dávky nenáleží po dobu, kdy byla ošetřovaná osoba znovu hospitalizována, nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče •doba výplaty dávky činí max. 90 kalendářních dnů, neprodlužuje se ani z důvodu hospitalizace ošetřované osoby v průběhu podpůrčí doby •zaměstnavatel nemá povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče pouze v případě, brání-li tomu vážné provozní důvody, které musí sdělit zaměstnanci písemně Nemocenské pojištění •dávky se počítají z denního vyměřovacího základu (příjem za posledních 12 měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období •takto stanovený průměrný denní příjem se redukuje pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ •Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje MPSV ve Sbírce zákonů •v r. 2023 činí 1. redukční hranice 1 345 Kč, 2. redukční hranice 2 017 Kč, 3. redukční hranice 4 033 Kč •redukce se provede tak, že se započte •do první redukční hranice •u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu •u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu •z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 % •z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % •k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne Nemocenské pojištění https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2019 •výše nemocenského činí: •60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání PN do 30. kalendářního dne PN •od 31. kalendářního dne PN sazba nemocenského činí 66 % denního vyměřovacího základu •od 61. kalendářního dne PN sazba nemocenského činí 72 % denního vyměřovacího základu •výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu •výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu •výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení •výše otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu •výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu • Státní politika zaměstnanosti •posláním = přispívat k podpoře dynamické rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti •politika zaměstnanosti – těsně propojena s celkovou hospodářskou a regionální politikou a se všemi obory sociální politiky •nezaměstnanost •důsledek fungování trhu práce •jeden z nejdůležitějších problémů současného světa •trh práce – na něm se de facto kupuje a prodává práce •cenou práce = mzda. Státní politika zaměstnanosti •trh práce = specifický trh, specifika plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly a je úzce svázána s osobností člověka • •očekávání: •zabezpečí ekonomiku potřebnými PS v požadované oborové, profesní, věkové nebo vzdělanostní struktuře, která umožní produkci statků a služeb •zabezpečí zajištění PS odpovídajícími prostředky = pracovními příjmy, v míře, která odpovídá jejich podílu na produkci • Státní politika zaměstnanosti •politika zaměstnanosti = jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití PS •= výsledkem úsilí EU, státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů •politika zaměstnanosti nezasahuje do působnosti TP na mikroúrovni •usiluje o přímé ovlivnění vztahů mezi nabídkou a poptávkou, rozhodující vliv na rovnováhu TP má HP a opatření směřující k podpoře ekonomického růstu a tvorbě pracovních míst • Státní politika zaměstnanosti •Aktivity SPZ: •rozvoj infrastruktury TP – prostřednictvím ÚP zabezpečuje zprostředkovatelské, informační a poradenské služby, vytváří přehled o volných pracovních místech, jejich struktuře a náročnosti, o uchazečích o práci, jejich kvalifikaci, požadavcích, •podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností – poskytuje např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje veřejně prospěšné práce a usnadňuje zaměstnávání mladistvých a handicapovaných občanů, •zaměřuje se na zvýšení adaptability pracovní síly – růst strukturální nezaměstnanosti staví požadavek adaptability a mobility velice kategoricky, politika zaměstnanosti k ní přispívá organizováním a podporou rozmanitých rekvalifikačních programů, •podílí se na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. • Státní politika zaměstnanosti •vývojové etapy: •1. třetina 20. století – rozvoj PPZ, nezaměstnanost = determinována sociálně ekonomickými faktory, •po 2. SV – rozvoj APZ •do konce 60. let minulého stol. = opatření méně významná – poválečná konjunktura, relativní dostatek PS •70. léta - následky ropných šoků do struktur ekonomických činností - roste nezaměstnanost → růst podpor v nezaměstnanosti a očekávání brzkého poklesu nezaměstnanosti, ALE podpory problém neřeší ! ovlivňují postoje k práci → posun k APZ, trvá dodnes •dnes: relativně se tlumí preference příjmové ochrany nezaměstnaných, zdůrazňuje se investování do lidí a jejich schopností → podpora nabídky práce a kultivace PS (vzdělávání, rekvalifikace, doškolování) •nezaměstnanost nelze vyřešit ani protekcionismem, ani zkracováním PD a dělením se o pracovní místa •zdůrazňována je podpora nabídky práce a její větší flexibilita Státní politika zaměstnanosti •nezaměstnanost není jakákoli absence pracovního poměru •nezaměstnaný = ten, kdo chce být zaměstnán, je zaměstnatelný a přihlásí se o práci na ÚP • •nezaměstnanost je definována •nedobrovolným charakterem – nemožnost získat zaměstnání •pracovní schopností – způsobilost být zaměstnán •připraveností pro výkon zaměstnání •aktivním hledáním zaměstnání Státní politika zaměstnanosti •typy nezaměstnanosti •dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízených podmínek •frikční (dočasná) – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou zpravidla s obdobím mezi ukončením zaměstnání a nalezením nového zaměstnání; jedná se o nejčastější typ nezaměstnanosti, pro ekonomiku neznamená závažnější problém •systémová (strukturální) – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky; nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace. •cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu - v době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. •sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti. • Státní politika zaměstnanosti •podpora v nezaměstnanosti •nárok vzniká v případě, pokud v uplynulých dvou letech bylo odpracováno minimálně 12 měsíců a během té doby bylo z příjmu odváděno důchodové pojištění, například i v rámci „brigád“ • •podpůrčí doba: •do 50 let věku 5 měsíců •nad 50 do 55 let věku 8 měsíců • nad 55 let věku 11 měsíců Státní politika zaměstnanosti •Výše podpory v nezaměstnanosti •65 % první dva měsíce podpůrčí doby •50 % další dva měsíce •45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání po zbývající dobu. •Jestliže uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. •Maximální výše podpory v nezaměstnanosti = 0,58 násobek průměrné mzdy (r. 2023 = 22 798 Kč) •Maximální výše podpory při rekvalifikaci = 0,65 násobek průměrné mzdy (r. 2023 = 25 549 Kč) ukazatel rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 výdaje na státní politiku zaměstnanosti 22 736 17 837 15 275 17 964 20 117 22 586 20 324 18 457 18 953 18 174 45 085 v tom: pasivní politika zaměstnanosti 13 355 10 349 8 760 9 675 9 280 8 303 8 255 7 854 7 543 8 144 10 567 aktivní politika zaměstnanosti 6 171 3 816 2 595 4 286 6 427 9 733 6 867 4 761 4 398 2 347 25 838 Státní sociální podpora https://www.uradprace.cz/web/cz/informace-pro-obcany https://www.uradprace.cz/web/cz/vzory-vyplnenych-formularu •upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění •nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území ČR •rodina = soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti, nezaopatřené dítě = dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. •u příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje •při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny •v závislosti na výši příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek a pohřebné. •základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum. •příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, •žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. •nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží, u dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku. Státní sociální podpora •Přídavek na dítě •je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí •nárok má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. •přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. • •věk dítěte výše přídavku na dítě v Kč měsíčně • základní výměra zvýšená výměra •do 6 let 830 Kč 1 330 Kč •od 6 do 15 let 970 Kč 1 470 Kč •od 15 do 26 let 1 080 Kč 1 580 Kč Státní sociální podpora •Rodičovský příspěvek •nárok má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, •pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem podle zákona o NP •jestliže lze alespoň jednomu z rodičů stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše. •pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 7 600 Kč, rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, •Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy: •dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, •dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, •zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, •dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV, •rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje. •Příjem rodiče není sledován. •Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. • Státní sociální podpora •Příspěvek na bydlení •přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy •nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže •jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň •součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení •poskytování podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí •za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka •do rozhodného příjmu se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob vč. PND a RP •náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, u všech bytů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva. Státní sociální podpora •Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35. Státní sociální podpora •Porodné •dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte •nárok je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. •náleží ženě, která porodila své první nebo druhé živé dítě •je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. Státní sociální podpora •pohřebné •jednorázová dávka, která přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. •ke stanoveno pevnou částkou 5 000 Kč, příjem rodiny se netestuje •náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, • Pomoc v hmotné nouzi •Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. •Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. •upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. •Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. •Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. •Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod. •Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení, ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Pomoc v hmotné nouzi •Částky životního minima v Kč za měsíc • do 31.3.2020 od 1.4.2020 od 1.4.2022 od 1.1.2023 •pro jednotlivce 3 410 Kč 3 860 Kč 4 250 Kč 4 860 Kč •pro první dospělou osobu v domácnosti 3 140 Kč 3 550 Kč 3 910 Kč 4 470 Kč •pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 830 Kč 3 200 Kč 3 530 Kč 4 040 Kč •pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1 740 Kč 1 970 Kč 2 170 Kč 2 480 Kč • 6 až 15 let 2 140 Kč 2 420 Kč 2 670 Kč 3 050 Kč • 15 až 26 let 2 450 Kč 2 770 Kč 3 050 Kč 3 490 Kč • •existenční minimum 2 200 Kč 2 490 Kč 2 740 Kč 3 130 Kč • Pomoc hmotné nouzi https://www.uradprace.cz/web/cz/informace-pro-obcany-1 •Systém pomoci v hmotné nouzi •opravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. •je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb •vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. •Zákon o pomoci v hmotné nouzi •vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi •napomáhá řešení některých nárazových životních situací, nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. •Dávky a jejich výplata •příspěvek na živobytí •doplatek na bydlení •mimořádná okamžitá pomoc •O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Pomoc v hmotné nouzi •Příspěvek na živobytí •řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob •částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností, pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají, částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima •částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování. Pomoc v hmotné nouzi •Doplatek na bydlení •pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení, •výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Pomoc v hmotné nouzi •Mimořádná okamžitá pomoc •může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně •osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví – dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). •vážná mimořádnou událostí, celkové sociální a majetkové poměry neumožňují překonat událost vlastními silami - např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie - maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. •osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: •k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj. •na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. • Pomoc v hmotné nouzi •k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce •nemůže s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením, jde zejména o osobu, která: •je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo •je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo •je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo •nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo •je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. • •lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce. příspěvek na péči https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevek-na-peci §určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách §z poskytnutého příspěvku tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu §při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let). příspěvek na péči • • do 18 let starší 18 let •I. stupeň – lehká závislost 3 300 Kč 880 Kč •II. stupeň – středně těžká závislost 6 600 Kč 4 400 Kč •III. stupeň – těžká závislost 13 900 Kč 12 800 Kč •IV. stupeň – úplná závislost 19 200 Kč 19 200 Kč sociální zabezpečení a EU qsociální zabezpečení je v kompetenci jednotlivých členských zemí qEU usiluje o koordinaci sociálních systémů na základě otevřené metody koordinace sociálních systémů (příklady dobré praxe) qModernizace sociálních systémů q„aby se vyplatilo pracovat“ (ČMKOS – „Konec levné práce!“ qúsilí o sociální integraci (prevence sociálního vyloučení) qdlouhodobá udržitelnost důchodových systémů qdlouhodobá udržitelnosti systémů dlouhodobé sociálně zdravotní péče