Odborná .sdělení - Sekce Děli. mládě/ ;i rodin;i Odborná sděleni Sekce Děli, mládež ;i rodina SPOLUPRÁCE ORGANIZACÍ V PÉČI O SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ DĚTI A RODINY COOPERATION OF ORGANIZATIONS DEALING WITH CARE OF SOCIALLY DISADVANTAGED CHILDREN AND FAMILIES Iva Bartošová, Marija Skrochová Abstract: The content of this paper is to present cooperation of organizations dealing with the care of socially disadvantaged children and families in the Pardubice region within the Municipality of Pardubice, Department of Social Affairs. In more detail we introduce work of two departments: the Department of Social and Legal Protection oj Children and the Department of Social Services and Prevention. The work also includes case study, that the above mentioned information processes in practice. Keywords: Municipality of Pardubice. Department of Social Affairs. Care, Socially Disadvantaged Children and Families. Úvod Tématem této práce je predstavení spolupráce organizací v péči o sociálně znevýhodněné děti a rodiny na území Pardubic. Magistrát města Pardubic, Odbor sociálních věcí ve své přenesené působnosti v péči o ohrožené rodiny a děli zajišťuje především prostřednictvím oddělení sociálně právni ochrany dětí (OSPOD). Od ledna 2012 je zásadním subjektem pomocí též oddělení sociálních služeb a prevence (OSSP), které vzniklo vlivem nabytí účinnosti právních předpisů, kterými se mění řada zákonů v sociální oblasti. Talo změna umožňuje prohloubení a propojení terénni sociální práce s ohroženými a sociálně vyloučenými jedinci, tedy i s ohroženými rodinami a dětmi. Nejdůležitějšími partnery na poli sociální práce konkrétně v Pardubicích jsou pro odděleni sociálně právní ochrany dětí zejména Fond ohrožených dětí. Středisko křesťanské pomoci. Oblastní charita a mnohé další organizace. Každý případ je individuální a pro řešení zdánlivě stejného problému lze využít jiného "pomocníka". 1 Děti, rodiče a sociálně právní ochrana Klienty oddělení sociálně právní ochrany dětí jsou nezletilé děti do osmnácti let, respektive rodiny nezletilých děti nebo děti samotné, jejichž příznivý vývoj je nebo může být z jakéhokoliv důvodu ohrožen. Ne vždy ale to, že dítě se stane klientem OSPOD, musí nutně znamenat sociální znevýhodnění. Na jedné straně se jedná o děti, kde svoji funkci neplní rodina a v souvislosti s naaišcním vztahů mezi rodiči končícím rozvodem či rozchodem je třeba upravit práva a povinnosti k dětem - placení výživného, úprava styku dětí s rodičem, který s rodinou nežije, úprava styku s prarodiči, kterým rodiče ve styku s vnouěaty brání, atp. V mnoha případech se jedná o jednorázový akt soudní úpravy poměrů, což je ten šťastnější případ. Z hlediska sociálního ohrožení však mluvíme o vleklých sporech založených na vyřizováni si účtů a prestiže mezi rodiči navzájem se společným jmenovatelem „v zájmu dítěte". Skutečnost, že v těchto záležitostech musí i opakovaně figurovat orgán sociálně právní ochrany dětí a soud, svědčí o tom, že se rodiče stále častěji nemohou nebo spíše nechtějí dohodnout na věcech týkajících se jejich nezletilých děli. Mnohdy si ale neuvědomují, že právě dětí sc vleklé spory dotýkají nejvíce. I v těchto složitých případech dostávají prostor neziskové organizace. Bez nich by nebyla pomoc rodinám úplná. 1 orgán sociálně právní ochrany dělí se může dostávat do kolize např. při nutnosti zajistit asistenci při styku dítěte s rodičem, neboť je sám (OSPOD) účastníkem řízení. V takových případech jsou využívány právě služby např. FOD. Na straně druhé jsou našimi klienty přímo děti, jejichž výchovné problémy jsou takového rázu, že je rodina i přes veškerou snahu nezvládá. Jedná se zejména 0 záškoláctví, vztahové problémy ve škole i doma, útěky z domova, vliv závadové party, experimentování s alkoholem a drogami, trestná činnost. Není výjimkou, že z výše popsané skupiny se děti „přelévají" do skupiny druhé. Nefungující rodinné vztahy založené na vzájemném uznáni a přirozené autoritě rodičů zapříčiňuji to, že si děti hledají vlastni nevhodnou seberealizaci a ono uznání získávají rizikovým a především nevhodným způsobem. Nezanedbatelným aspektem selhávání dětí je v současné době i prohloubení sociálních rozdílů a majetkových poměrů. Děti vnímají rozdíly ve výši kapesného, kvality mobilních telefonů, oblečení či jiných požitků. Ti méně majetní, byť 1 z fungujících rodin, se snaží vyrovnat těm majetnějším, kde naopak ani nemusí vřelé rodinné vazby fungovat, neboť rodiče jsou příliš pracovně zaneprázdnění, aby mohli uspokojit vysoké nároky dětí...začarovaný kruh. 1 v případech selhávajících děti OSPOD využívá hojně služeb různých neziskových organizaci, které při práci s klilenty nabízejí aktivity při využiti volného času apod. 2 Způsob práce s ohroženými rodinami a dětmi Sociální práce je hledání cesty, jak co nejrychleji a nejefektivněji napomoci řešení, Každý případ je individuální a každý z našich klientů vyžaduje zvláštní péči. Neexistují paušální návody na řešení jednotlivých situací. Ne vždy je sice možné najit pro všechny uspokojivé řešení, ale vždy by měl být v popředí zájem o zdárný vývoj nezletilých dělí. 2.1 Sociální práce oddělení sociálně právní ochrany dětí Ideální pro sociální práci na jakékoliv úrovni je, když sc případ může podchytit hned v počátku. Ještě ideálnější je, když spolupracují všechny zúčastněné strany tedy dítě i rodiče. Není možné pracovat pouze s dítětem, aniž by se v rodině nic nezměnilo. Praxe ukazuje, a nejen v sociální oblasti, že problém není nikdy jen na jedné strane. Např. umístění dítěte pro nezvladatelné chování na dobrovolný diagnostický pobyt do střediska výchovné péče na dva měsíce je, resp. může být. pro dítě velmi efektivní. Naučí se zde, v ideálním případě, respektovat nastavené mantinely, díky čemuž si může zlepšit prospěch ve škole, znovu obnovit nabourané vztahy apod. Dítě samo 108 109 Odborná sdéleni Sekce Deti. mládě/ ;i rodinu zažije úspěch a uspokojeni. Jo motivované pokračovat u stavět dál na naučených modelech chováni, vedoucích k úspěchu. Pokud se ale vrátí do původní rodiny, kde se nic nezměnilo, protože rodiče se necítí být nekompetentními, pak dítě nutně padá zpět, ne-li níž. Může dojít i k tomu, že bude cítit nespravedlnost, neboť ono na sobě tvrdě pracovalo, a doma se nic nezměnilo. Proč by se tedy v budoucnu mělo snažit samo? A zde je prostor opět pro následnou sociálni práci, která by udržovala rodinu ve zdravé sociální kondici. Pokud je k nám klient, ať je to dítě, rodič, oba..., upřímný, je to dobrá cesta k úspěchu. Někdy stačí jednorázová intervence, rada, nasměrování nebo jen „popovídání". Systematickou sociální práci však vyžadují případy dlouhodobě, někdy i generačně vedených rodin, kde historicky selhávají sociálni kompetence rodičů a modely chování se přenášejí postupně na další děti. S mnohými rodinami jsme už někdy „skoro příbuzní" - sociální pracovnice zná poměry, zná širší rodinu a její možnosti. A klienti, i když se nechovají podle našich rad, přesto ke „své sociální pracovnici" mají cosi jako pasivní důvěru. Při práci s dlouhodobě selhávajícími rodinami je pro sociální pracovníky na úrovni OSPOD velkou pomocí spolupráce s dalšími institucemi a subjekty zabývajícími se sociální prací s danou cílovou skupinou. Na počátku stojí hlavní úkol motivovat klienty ke spolupráci s někým dalším. Mnohdy si nechtějí k sobě pustit další subjekty a nebo jsou zpočátku hodně nedůvěřiví. Pokud se však povede navázat spolupráci i s pomáhajícími organizacemi, znamená to velkou pomoc pro pracovníky OSPOD. Důležité je, aby spolupráce byla především efektivní. Nejde oto, aby docházející terénní sociální pracovník „dělal práci za klienta". Smyslem je aktivizovat potenciál dotčených tak, aby se naučili jej využíval a používat. Mezi všemi subjekty je pak důležitá vzájemná výměna informací a hlavním úkolem je to, aby klient pochopil, že se snažíme všichni o pomoc, „i když to někdy bolí". Efektivním nástrojem jc cílená aktiv i začni služba, na kterou v takovém rozsahu sociální pracovník na úrovni OSPOD nemá dostatečnou kapacitu. Klient by měl pochopil, že není úředník ten zlý a terénní sociální pracovník len hodný, který za něj udělá lo, co má být hotovo. OSPOD by měl koordinovat opatření, vstupy a výstupy z rodiny, ale také by měl mít „právo veta", pokud se dlouhodobě nedaří najít uspokojivé zlepšení či alespoň posun. Není možné donekonečna nabízet pomoc lam, kde nejsou akceptována pravidla. 2.2 Sociální práce oddělení sociálních služeb a prevence Sociální pracovník OSSP působí prostřednictvím terénní sociální práce, jinými slovy pracuje přímo s klientem a pro klienta. Fakticky je systém nastaven tak, že na konkrétní zakázku OSPOD pracuje sociální pracovník OSSP přímo v rodině, tedy v přirozeném prostředí. Pokud klient pomoc odmítá, i když objektivně jc pomoc nutná, nemá sociální pracovník žádnou možnost klienta k přijeli pomoci přimět. Vztah mezi klientem a sociálním pracovníkem OSSP je čistě na bázi dobrovolnosti. Pokud se ovšem jedná o cílenou zakázku ve prospěch řešení nepříznivé sociální situace, měly by být nalezeny cesty a prostředky účinné motivace. Kromě cílené zakázky OSPOD má OSSP také samostatnou náplň činnosti. Zachytává první poradenské kontakty z titulu legitimního začlenění do zákonného Odborná sděleni - Sekce Děli. mládež a rodina systému sociální práce na obcích. To znamená, že klient může se svým problémem přijít i sám nebo ho může někdo odkázat, doporučit. Dosavadní zkušenosti zatím ukazuji, že jc to zejména v případech neschopnosti řešit svoji materiální situaci uplatnění nároků na sociální dávky, pomoc při řešení bydlení, dále pomoc při sestavení rodinného rozpočtu, zpostředkování oblečení, pomoc s péčí o dítě a chodem domácnosti, apod. Sociální pracovník při prvním kontaktu s klientem Z|išťuje celkovou životni situaci klienta, snaží se identifikovat zakázku klienta. Klienti často přichází s představou, že sociální pracovník jejich problém vyřeší ihned s minimálním zapojením klienta, napr. očekávají, že soc. pracovník jim najde byl, změní chování jejich dítěte. Proto jc důležité, aby při úvodním setkání soc. pracovník vysvětlil své kompetence, klienta seznámil s nabídkou sociální práce, upozornil na nutnost spolupráce a vyvíjení vlastni aktivity a podpořil ho ve vytrvání a řešení problému. Výstupem by měla být ústní dohoda o spolupráci a společně stanovený cíl. Míra pomoci, podpory a kontroly klienta je individuálni. Záleží na povaze řešeného problému, na ochotě klienta spolupracovat, motivaci svou situaci změnit a na jeho dovednostech a schopnostech. Postup práce také záleží na povaze řešeného problému. Sociální pracovník k řešení může přistupovat dvojím způsobem. V prvním případě je řešený problém pinč v jeho kompetenci a na zakázce pracuje přímo s klientem (např. pomoc při vyřízení dávek, dluhová problematika). V druhém případě se jedná o kombinovaný sociální problém (např. ztráta zaměstnáni a bydleni matky samoživitelky s jedním malým a druhým zletilým dítětem). V tomto případě je potřeba spolupráce více institucí. Sociální pracovník funguje jako koordinátor a problém pomáhá řešit. 23 Ukázka sociální práce a spolupráce s vybranou rodinou Následující kazuistika vykresluje činnost terénních sociálních pracovníků v konkrétní rodině. Zde jc nutná a důležitá spolupráce s pracovnici OSPOD, která rodinu již několik let zná a pracovníků neziskové organizace SKP centra (nízkoprahový klub pro děti a služba podporované zaměstnávání). Pracovníci OSSP rodinu XY zkontaktovali na základě informací z OSPOD a SKP centra. Zakázka ze strany institucí zněla zlepšit hygienu rodiny a pomoci s finanční situací. Tříčlenná rodina (otec. matka a dcera-10 let) žije v pronajatém bytě 1 + kk. V bytě je štandartné cítit zápach, zřejmě kvůli množství domácích zvířat (dvč kočky, morče a pes) v kombinaci s inkontineneí otec. V malém bytě je velké množství nábytku, neorganizovaně se všude povaluje oblečení a nepotřebné věci, podlaha jc většinou znečištěná. Pracovníci s rodinou zformulovali prvotní zakázku rodiny, a to poradenství v oblasti dávek a zlepšení domácnosti. Následovalo setkání pracovníků OSSP s pracovníky OSPOD a SKP ccnlra. Cílem bylo navázání užší spolupráce, výměny informací o rodině a předcházení duplicity práce. Prvním krokem práce s rodinou bylo nastarovat dávky hmotné nouze doplatek na bydlení. Tato dávka bohužel nebyla přiznána. Druhým krokem bylo zlepšení domácnosti. Rodina si sama postěžovala, že nemají vysavač (jednou před návštěvou pracovníků luxovali a shořel), že nemají dostatek úložného prostom pro oblečení. Matka připustila, že tento nedostatek může být způsoben tím. že má v bytě uskladněno příliš mnoho věcí, které již nepotřebuje. Dále uvedli, že by chtěli větší byt. aby dcera 1 1 1 Odbornú sdčk'ní Sekce I.XmL inlmlc/ ;i rndín;i Odborná sdílení - Sekec Díti, mládci a rodina mela vicc prostoru. Sdělili, žc s placením nájmu potíže nejsou, pomáha jim ho hradit dobročinná organizace. Při dalších setkáních pracovnice OSSP pomáhaly s protřídčním nepotřebného oblečení, dceři ve spolupráci s FOD dovezly oblečení, které je přiměřené jejímu věku. Dále učily matku, na jaký program prát prádlo, pomohly s vyřízením dávky mimořádné okamžité pomoci na nezbytné nebo odůvodněné náklady (vzděláni), která byla použila na zaplacení školy v přírodě. Pro dceru to bylo důležité pro začlenění do kolektivu třídy. Ve chvíli, kdy sc situace v rodině zdála být stabilizovaná a byl navázán úzký vztah spolupráce s rodinou, vyšly najevo informace, které bylo potřeba okamžitě řešit. Ve čtvrtek sc dostavila matka velmi rozrušená a sdělila, že se o víkendu mají z bytu vystěhoval. Uvedla, že výpověď dostali od majitelky bytu ústně po telefonu a netuší, proč tomu tak je. Pracovnice OSSP se telefonicky spojila s majitelkou bytu, Majitelka celou siluaci odsouhlasila a sdělila, že na vystěhováni se ústně dohodly před 3 měsíci, protože dobročinná organizace přestane na nájem přispívat a došlo k rapidnímu zhoršení kvality bytu. Pracovnice ji upozornila, že v případě, že chce ukončit nájemní vztah před uplynutím smluveného nájmu, je potřeba doručit písemnou výpověď. Majitelka uvedla, že písemnou výpověď doručí a po uplynutí lhůty na vystěhování trvá. Pracovnici OSSP zkontaktovali OSPOD a SKP centrum, aby je o situaci informovali. Následující den pracovníci OSSP pomohli s obvoláním ubytoven pro případ, že by rodinu majitelka o víkendu opravdu vyhodila na ulici. Předběžně byla domluvena jedna ubytovna, která na rodinu do víkendu počká. Rodičům bylo doporučeno, aby se s majitelkou telefonicky spojili a ujistili sc. že zatím v bytě mohou zůstat. V pondělí matka uvedla, že o víkendu obdrželi písemnou výpověď s 3měsíční výpovědní lhůtou. V současné dobč sc rodina snaží najít nový a větší byt. První nájem zatím uhradili (s majitelkou bylo domluveno, žc nájemné budou posílat po částkách během měsíce). Matka nyní pracuje na zkrácený úvazek v rámci SKP centra a otec získává peníze z rekvalifikace na ÚP. Pracuje sc s nimi na zlepšení hygienických podmínek, udržování čistoty oblečení apod. Díky předchozímu krizovému zážitku možná mají rodiče větší snahu situaci změnit, zdá se, žc pracovníkům poskytují více informací a vyvíjejí větší aktivitu a úsilí. Pomoc a doprovázeni však budou potřebovat nepochybně i nadále. Reference GUĽOVÁ, L. Sociální práce, Praha: Grada, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3379-1. NliDKl.NÍKOVÁ. D.. POLÁČKOVÁ. L. DOSOUDII OVA. [.. cl al. Melodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita v Ostravě. Dostupné na WWW: