Záněty, infarkty...
spoustece
duševních nemocí
„Psychické poruchy mohou předcházet tělesným onemocněním, doprovázet jef ale být i následkem. Například po prodělaném infarktu je rozvoj depresivních příznaků otázkou týdnů až měsíců, přičemž nejvíce se vyskytuje v prvních šesti měsících," upozorňuje doc. MUDr. MARTIN ANDERS (53), Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LFUKa Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „A pacient s depresivní reakcí má daleko vyšší výskyt dalších komplikací." Jak tělesná onemocnění ovlivňují naši psychiku? Jaký dopad má „žhavení" imunity na naše duševní zdraví? A kdy se naše psychika začala zhoršovat?
A .Průmyslová revoluce a příchod umělého svitla mají zásadní vliv na život člověka," upozorňuje doc. Anders. Modernímu člověku to mění biorytmy, které byly po miliony let stejné * se západem slunce se ilo spát, s rozbřeskem se vstávalo.
■ Jak zasahuje narušování biorytmů, tedy rozhození našich vnitřních biologických hodin, do naší psychiky?
Zcela zásadně. Asi nejvíc to vidíme u pacientů trpících depresí, bipolární poruchou (dříve se označovala jako maniodepresivita, pozn. red.), schizofrenií i demencí. My dnes víme, že jejich průběh doprovází velmi radikální narušení cirkadiánního rytmu (celodenní biologické telesné rytmy, pozn. red.), což doprovází dysbalance (nevyváženost, pozn. red.) v koncentracích melatoninu (tzv. „hormon spánku", důležitý pro udržení rytmu spánku a bdění, pozn. red.). Například depresivní lidé mají daleko plošší křivky tvorby melatoninu. Tím pádem i jiný denní rytmus. Sice se neví, co bylo dříve, jestli vejce, anebo slepice, ale ukazuje se, že spuštění nemoci Často předchází narušení cir-kadiánní rytmicity, což u citlivých jedinců může vyvolat psychické změny.
■ A vyvolá je třeba i tzv. „jet lag" neboli pásmová nemoc kdy se po dlouhém letu ocitneme v Jiném časovém pásmu? Ano, to je příklad masivního narušení cirkadiánního rytmu, jež vzniká v důsledku leteckého překonání několika časových pásem. Odletíte někam přes kontinenty, dostanete se do úplně jiného prostředí, přijde únava, naruší se váš přirozený spánkový rytmus, který není synchronizovaný s místem, kde se nacházíte. A existuje skupina lidí, a patří sem i lidé s duševními poruchami, kteří to mohou odnést tím, že dojde ke vzplanutí jejich onemocnění. Pokud ovšem nepoužijí jet-lag calculator (kalkulačka, jež vypočte, jak dlouho vám bude trvat, než se při cestování přizpůsobíte novému časovému pásmu, pozn. red.), nekoupí si melato-
nin v Americe, nezatáhnou si závěsy nebo nevyužijí jiných metod, jak si biologický rytmus udržet. Třeba pomocí brýlí filtrujících modré světlo.
„V posledních sto letoch nastaly největší změny."
■ Co změna času?
Věčné téma, jež se hodně bagatelizuje, včetně vlivu na duševní zdraví, který může být u některých jednotlivců velký. Zajímavým postřehem je, že mnoho našich pacientů si stěžuje na potíže právě po zméně času, a často si to ani spolu nespojují. V ambulanci to dobíhá jeden dva měsíce, kdy si pacienti stěžují: „Mně se to zhoršilo, a vlastně nevím proč." Vnímavé padenty už dopře-
du upozorňuji na lo, že bude změna času a že je potřeba, aby sc na to připravili.
■ Vždyť je to jen hodina, ne?
Ano, ale vysvětlete to biologickým mechanismům, klen.1 na změnu času nejsou připraveny, protože po staletí se žádný čas neměnil. Pro náš mozek je to pořad velký Časový prostor. Jistě, většina lidstva to asi „neodnese" duševní chorobou, ale na citlivé jedince to může mit vliv. Bylo by dobré je na to upozorňovat, aby se s lim naučili pracovat
■ Člověk před 100 lety, před 50 lety a nyní. V čem se liší? Změnily se nijak naše mozky v průběhu času?
Před sto lety nebyly magnetické rezonance, jež by nám dovolily srovnat nálezy. A je otázka, jestli se vůbec něco měni. Co je však zřejmé, ic průmyslová revoluce a příchod umělého světla, které máme v domácnostech, maji zásadní vliv na život člověka. Vezměte si, žc největší hospodářské změny nastaly v posledních sto letech: zrychleni výroby, změna skladby stravy, umělé světlo, změna společenského soužití a nepřeberné množství psychoaktivních látek. Dnes nežijeme pospolu, řada lidi žije sama. 1 informační technologie jsou obrovským náporem na mozek, především při filtrováni podstatného a nepodstatného. Nějaké jeho části sc tomu budou určité přizpůsobovat, nicméně vyvoi člověka probíhá pomalu! Fungujeme na starých genech, ale musíme se přizpůsobovat úplně novým podmínkám a vystavujeme mozek obrovské zátěži [en pro ilustraci, když se v roce 1H46 otvírala psychiatrie, kde momentálně sedíme, kapacita byla 500 lůžek, a pak
Pokud letecky překonáme několik časových pásem, naruší h nit přirozený spánkový rytmus, col múie byt n citlivejších lidispouítécem duševních i tělesných potirt ai onemocnění. A někomu stačí i pouhá zimní ří letni změna řasu. .Věčné téma, které se hodně bagatelizuje, včetně vlivu na duševní zdraví," říká doc. Anders.
18
se to postupně navýšilo s pobočkami až na 2500.
■ Zlom, kdy se naše psychika začala zhoršovat, tedy podle vás nastal už v devatenáctém století?
Nejsem sám, kdo si to myslí, vždyť to přesně sedí a kopíruje razantní proměnu společnosti v důsledku průmyslové revoluce. Od té doby jde rychlost změn a procesů exponenciálně nahoru. Nutno však podotknout, že jsem nedávno koukal v Lancetu (prestižní medicínský Časopis, porn. red.) na srovnání výskytu duševních poruch za posledních třicet let, a zcela proti obvyklým předpokkdůjn-procentuální výskyt vpo-pulaci je pořád stejný. Nárůst není žádný. Roste celkový počet postižených jedinců, protože roste počet obyvatel naši planety. A ještě další věc, která nám plní ambulance - zvyšuje se povědomí o duševních chorobách. Už to není tabu a lidé se i díky médiím více seznamují s příběhy nemocných a už nemají takové zábrany a strach přijít na psychiatrii jako kdysi. Dnes už neplatí, že každá návštěva psychiatra končí hospitalizací, za což vděčíme pokrokům ve vývoji léčiv.
■ Ještě jezdíte po areálu nemocnice na kole?
Už ne, víc sedím proti své vůli na Židli... Ale jezdím ve volném čase. Mám kola na všechny povrchy a nedávno jsme s manželkou a s kolegy nadšenci lékaři zdolali na silničním kole Mont Ventoux, což je drsný, ale krásný kopec v jižní Francii. Je jakýmsi symbolem francouzské cyklistiky. Byl to nářez, ale zvládli jsme to. (smích) A snažím se každý týden jezdit na chalupě. V Praze to moc nejde.
„I naše duse splaskávajiV
■ Vy občas obrazně nkáte, že každou duší je potřeba dofouknout, stejně jako tu od kola.
Ano, naše duše splaskávají, protože nemají dostatek správné výživy, tedy růstových faktorů. Vadí i nedostatek látek, jimiž neurony mezi sebou komunikují, jako je sero-tonin, dopamin, noradrenalin (takzvané neuropřenašeče, hormony ovlivňující naši náladu, pozn. red.). Dnes víme, že u řady
M Člověk si to ani neuvědomí, ale informační technologie jsou velkým náporem na psychika, která se musí vypořádávat s obrovským přísunem nových dat. .Vývoj člověka probíhá pomalu. Fungujeme na starých genech, ale musíme se přizpůsobovat úplni novým podmínkám, a vystavujeme tím mozek obrovské zátěži,* vysvětluje doc. Anders.
duševních onemocnění dochází k dysba-lanci - většinou je něčeho málo. A je potřeba zajistit, aby měl člověk dostatek pre-kurzorů (látek, které se v krevním oběhu na neuropřenašeče přemění, pozn. red.), aby nemizely někam, kam nemají. Například zánětlivá onemocnění dokážou ony pre-kurzory spotřebovávat na úplně jiné produkty, čímž se nedostává na tvorbu sero-toninu, dopaminu nebo noradrenalinu. Následují potíže: únava, nesoustředěnost, spavost, špatná nálada. A tento jev umíme namodelovat. Dám-li vám po určité dietní úpravě roztok, který neobsahuje tryptofen (přírodní látka, která je prekurzorem sero-toninu, pozn. red.), dojde k tomu, že pokud jste citlivá, můžete do několika hodin mít silný pocit osamělosti nebo prožitek smutné nálady, aniž byste věděla proč, aniž by se cokoliv jiného přihodilo.
■ Takhle s námi cvlfií chemie?
Jistě. Asi se mnou teď úplně nebudou souhlasit kolegové psychologové a psychoterapeuti, ale já vycházím z toho, že substrátem, kde vzniká naše myšlení a pocity, jsou hmotné buňky, v nichž se „to" děje. Moderní neurovědy přinášejí neuvěřitelná poznání, jež upřesňují naše představy, jak mozek funguje. V minulosti existovaly i teorie o tom, že mozek je jen přijímač signálu, nebo představy, že existuje společný cloud (externí úložiště, pozn. red.), kam se napojujeme, a podobně. V tomhle ohledu jsem však dost nudně přízemní a věřím biologii. A ověřuji ú to dnes a denně u svých pacientů, že když mozek vhodně stimulujeme léky nebo naši pacienti změní životosprávu, začnou cvičit, jejich stav se zlepší, aniž by jakkoliv měnili své vztahové pole ä názory na svět Tím chci říct, že nepodceňuji psychoterapii, ta je podle mě extrémně důležitá a namístě v případech, kdy jsme v nějaké životní šlamastyce, opakujeme stejné chyby, nejsme si něčím jistí a podobně. Ovšem depresivní náladu, jež vznikne po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, nerozmluvíte psychoterapií. Tam musíte zasáhnout biologicky, protože zde skrytě probíhá specifický biologický proces.
■ Že psychika ovlivňuje naše tělo, asi neni nic nového, ale jaká tělesná onemocněni ovlivňují naši psychiku?
14
<
1
f_
Takhle vypadají bakterie poď mikroskopem. Bakteriální infekte bývá spouítěiem zánětu, a ten zase-jak zjistila moderní věda - dokáže zapříčinit deprese a dalíí psychické trable.
Největší zkušenosti máme z kardiológie, kdy jsme s panem profesorem Kautznerem z IKEM prováděli klinické studie, a je zde mnoho styčných oblastí. Dále úzce spolupracuji s profesorem Milanem Lukášem, který mi každou chvíli posílá pacienty se střevními záněty, a já se jim snažím pomoci tak, že se snažím pozitivně ovlivnit jejich často pokleslou náladu vhodnými antidepresivy, jež funguji synergicky s biologickou léčbou. Dále je to oblast onkológie nebo dermatovenerologic. U lupénky či atopické dermatitídy jsou nové způsoby léčby. U všech uvedených onemocnění cca 30 až 40 % nositelů reaguje i změnou funkce mozku. Ukazuje se, že antidepresiva mohou modulovat náladu a zároveň ovlivňovat imunitní systém, který produkuje prozánětlivé cytokiny (molekuly, jež přenášejí informace, pozn. red.). Řeknu vám klasický příklad. Když se začaly používat první léky na virovou hepatitídu C, takzvané interferony, po jejich aplikaci lidé měli velmi melancholickou náladu, deprese, a dokonce se někteří pokusili o sebevraždu. Nevěděli, co s tím. Nikdo je na to nepřipravil, a ten pocit byl velmi silný. Pozdější výzkumy pak ukázaly, že za tím stojí právě interferon. Což je cytokin mající vliv na funkci a metabolismus mozku. Existují i zobrazovací studie ukazující, jak se změní aktivita mozku třeba po aplikaci vakcíny proti břišnímu tyfu,kterou dostanete jako očkování, když chcete letět někam do Asie. ■ Jak jeto s očkováním proti eovídu? Covid byl velké téma. Mě samozřejmě zajímalo, jestli vakcína proti SARS-CoV-2 dokáže vyvolat vznik podobných potíží. Sledoval jsem bedlivě na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, jestli nejsou hlášené nežádoucí účinky jako deprese nebo úzkost. Ale nic jsem nenašel. Možná to byly jednotlivé případy. Je však zajímavé, že až 34 % lidí šest měsíců po covidu trpělo po-
20
tížemi charakteru úzkosti, poruchy nálady anebo nespavosti. A někdy tam byly i problémy s poznávacími funkcemi. Lidé začali být zapomnětliví, byli dezorientovaní a podobně.
H Jaksi to vysvětlujete?
S velkou pravděpodobností to souvisí s mechanismem tzv. „sickness behavior" neboli chovám v nemoci (jde o změny chování, jež se vyvíjejí u nemocných v průběhu infekce,
„Covid? Lidé začali být zapomnětliví, dezorientovaní,,*"
doprovázejí horečku, zánět, patří sem úzkost, malátnost, ztráta chuti k jídlu, porucha soustředění, pozn. red,)> který nám přinesla evoluce. Je ukotven v naších genech a je společný mnoha živočišným druhům žijícím ve skupinách. Například u skupinově žijících zvířat je opakovaně popsáno, že když onemocní jeden Člen skupiny nějakou
přenosnou chorobou, dojde k vzájemnému působeni imunitního systému s mozkem. Krví a dalšími cestami se do mozku dostanou prozánětlivé cytokiny a spustí změny v chování. Dokážou aktivovat určité enzymy v mozku, které sníží koncentraci důležitých neuropřenašečů, jak jsme už o tom mluvili, a zvíře se stane apatickým, unaveným, nekomunikativním, nežere, stáhne se ze skupiny, čímž se významně sníží riziko přenosu infekce na-ostatní zvířata. O těchto biochemických pochodech už dnes víme, a dokonce farmaceutický průmysl se už snaží tímto směrem vyvíjet aktivitu, aby rozvoji „chování v nemoci" u lidí zabrániL Takže je to evolučně užitečný mechanismus, který se nám dnes už úplně nehodí, a Je to jediná příčina? Určitě ne. Když se podíváte na nemocnost populace, mnoho lidí dnes trpí neinfekční-mi chorobami, jako jsou alergie nebo au-toimunitní choroby. Určitě to tedy bude soubor různých faktorů, jež se kumulují a podepisují se na našem duševním zdraví.
T Zhruba třetina Udí začala podle doc. Anderse šest měsíců po covidu trpět úzkostmi, poruchami nálad nebo nespavosti.
Bude se na tom podílet vztah skladby stravy a mikrobiomu (přirozený střevní bakteriální systém, pozn, red), stres a převratné, změny v životě společnosti, jako byl covid a válka. Anebo přesun našeho myšlení na sociální sítě. To je úplně jiný způsob informací, vnímání a myšlení, než na jaký je náš mozek evolučně nastavený. A řada autorů si třeba myslí, že právě lockdown a sociální sítě vedly u adolescentů ke škodám, které teď sčítáme. m Jak konkrétně?
Lidský mozek je plastický orgán, který se vyvíjí až do časné dospělosti. Dnes, kdy je společnost složitější, možná déle. A představte si, že v období, kdy mají neurony (nervové buňky, pozn. red.) ve vyvíjejícím se mraku například docestovat na správná místa, tento důležitý proces „něco" naruší. Uvedu vám příklad. Vědci pomocí speciálního mikroskopu sledovali, co se děje při vývoji mozku malého potkana. Za normálních okolností se mozek vyvíjí z několika center. To jsou zjednodušeně řečeno hnízda neuronů, jež pak cestují po natažených kolejích do různých míst. A odborníci sledovali u potkana v kritických momentech některé faktory, které by mohly ovlivnit vývoj mozku. Například potkaní matce dali kokain v devátém týdnu po oplození. A zjistilo se, ie neuroBy, jež by za normálních okolnosti cestoval)/ v mozku až někam úplně dopředu, se zastavily ve chvíli, kdy se k nim kokain dtf-sial.fZ podobných účinků se dnes podezírá kolťin, nikotin a další drogy..? A dokonce i některé léčivé přípravky dfckážou neuro-nální vývoj nějakým způsobem ovlivnit. Ve Spojených státech diies bojujeme u dětí s obrovským nárůstem poruch autisticítího spektra. Proč uk najednou? Bud jsme to doteď neviděli a nedetekovali, anebo maji vliv faktory, jim* jsme nevěnovali poeoi například některé léky, třeba anfi epileptika^ které dokážou zastavil ir ncur >nu. Ale abych se vrátil k lockdownu a k sociálním sítím. Vezměte si, že najednou v době, kdy dítě dospívá a kdy se mozek integruje do složitého orgánu, migrují neurony do určitého místa a tam zjistí, že nemají kolegy, jiné neurony, co tam měly být Tím pádem se celý proces nedokončí a komplexita je narušena c U! Jsme mluvili o tom, že duševní choroba mule pramenit z nějakého tělesného o nemocněn I, třeba ze zánětu. Vy jste se
k tomu dostal na základě osobní zkušeností, že?
Týkalo se to tatínka. Když jsem dokončil školu a nastoupil jsem na psychiatrii, začal mít problémy v zaměstnáni, přestal stíhat, začal být lehce dezorientovaný. Dostali jsme z toho trošku strach. Byl ještě relativně mladý, bylo mu okolo šedesáti a vypadalo to, jako když u něj propukla demence. Tenkrát jsem byl ještě mladé ucho, a tak jsem požádal staršího kolegu, aby se na něj podíval. A on povídá, že to
„Lidský mozek se vyvíjí až do dospelosti."
bohužel vypadá na začínajícího alzhei-mera. Táta byl u nás hospitalizovaný, dostával léky na zlepšeni kognke (schopnost získávat a zpracovávat informace, používat znalosti, zahrnuje vnímání, pozornost, paměť, asociace, jazykové schopnosti, představivost, řešení problémů, pozn. red.). Nikam to moc nevedlo. Až později u něj došlo k akutním potížím, musel být převezený na chirurgii, kde se ukázalo, že měl podél jícnu obrovský absces (dutina plná hnisu, tedy tekutiny vznikající při zánětu,
pozn. red.), který pravděpodobné vznikl jako následek nějakého dřívějšího endo-skopického výkonu. Táta trpěl na žaludeční vředy a pořád chodil ná nějaká vyšetření. A právě onen velký absces produkoval obrovské množství prozánětlivých látek, jež mohly způsobit i narušení jeho duševních schopnosti. V nemocnici byl pak tři měsíce na dýchacím přístroji. Báli jsme se, jestli to vůbec přežije. Nakonec to přežil, ale už to nikdy nebyl ten táta, jako býval kdysi. Což bylo dáno i tím, že byl tak dlouho v kritickém stavu. Ona osobní zkušenost mě dodnes vede k tomu, abych u pacientů přicházejících na psychiatrii udělal i tělesná vyšetření Nabíráme tedy nějaký základní laboratorní set plus provádíme základní zobrazovací metody. ■ Každý zánět v těle mule změnit naši psychiku?
Tohle byl extrémní případ. Tátův absces byl velký a velikost zasažené tkáně ovlivňuje i množství prozánětlivých látek, které potom dělají tu neplechu. Proto se nejvíce nabízejí střevní záněty. Crohnova choroba může postihovat velkou část tlustého střeva, což je obrovská plocha. Dalším příkladem je třeba astma. Naštěstí se šance pro pacienty mění díky moderní léčbě mono-klonálními protilátkami (získávají se z bílých krvinék, pozn. red.). Tak se zabíjí dvě
A Depresivní epizoda, která každoročně postihuje 7 % dospělé populace, se vyskytuje právě u nemocných trpících kardiovaskulárními onemocněními a negativně ovlivňuje jejich prognózu. .Jeden z pěti z pacientů s onemocněním věnčitých tepen nebo se srdečním selháním trpí depresivními příznaky, a podobné je to například i po cévních mozkových příhodách," říká psychiatr Anders.
21
RO/i tOVOR
■ Můžeme sněnu nálady na sobě pozorovat, i když na nás něco leze a škrabe nás v krku?
Ano, klasická angína je velmi silný aktivátor imunitního systému, a jakmile se rozeběhne imunitní reakce, má to dopad i na mozek. Třeba u covidu rozvoj psychických následků nikdy nebyl na začátku onemocnění. Vždycky bylo potřeba, aby se
„I sebevražedná aktivita souvisí se zánětem/'
aktivovala skupina imunitních buněk produkujících prozánětlivé látky (cytokiny). A to trvá zhruba 10 až 14 dní. A nemocní už pak následky nepřičítali covidu, nýbrž lockdownu, stresu na horne officu a podobně. Ovšem u řady pacientů to bylo právě v důsledku toho, že došlo k aktivaci imunity. A teď slýcháme, že u řady těch lidí jsou následky dlouhodobé. Jako by došlo k nějakému podlomení obranyschopnosti a oni v tom jedou dál.
■ Zmínil jste, že se ony prozánětlivé látky (cytokiny) dají měřit Nebylo by řešením jejich přítomnost u pacientů vyšetřit?
Je to složitější. Cytokinů je mnoho, jde o nákladné vyšetřeni a není možné ho provádět každému pacientovi. Jsou však choroby, jež k tomu směřují, jako například
▼ Nejen záněty, ale i některé léky dokážou ovlivnit naše duševní zdraví. Například antikoncepce. „Dostane-li mladá citlivá dívka hormonální impulz, může se to podílet! na vzniku depresivních stavu a sklonu k sebevraždě. Tím neříkám, aby lékaři nepředepisovali antikoncepci. Ovšem aby si byli vědomi toho, že u citlivých jedinců se to může stát,* nabádá docAnders.
mouchy jednou ranou - protilátky neutralizují a zabraňuji působení prozáněthvých látek i na mozek. Farmaceutické firmy už dnes v rámci výzkumů sledují i psychický stav pacientů. A ukazuje se, že i sebevražedná aktivita souvisí s aktivitou zánětu. Víte, zánět totiž nemusí být jen zarudlá a oteklá rána, absces nebo něco podobného, V těle může být přítomný nějaký virus nebo Toxoplasma gondii (způsobuje toxoplazmózu, pozn. red.), která i po překonání akutní fáze nemoci v organismu zůstane a celoživotně vám žhaví imunitu. Doktor Koukolík (neuropatolog František Koukolík, pozn. red.) vymyslel skvělý název „doutnající zánět", kdy naše imunita není v pohodě, není v klidu a produkuje právě prozánětlivé látky (cytokiny, pozn. red.), což se dá dokázat změřením jejich koncentrace v krvi nebo v mozkomíŠnim moku. Mimochodem profesor Horáček a jeho kolegové z Národního ústavu duševního zdraví dělali zajímavý experiment Mají velkou databázi pacientů trpících schizofrenií a rozdělili je na ty, kteří měli pozitivní protilátky proti toxoplazmóze, čili ji prcniělali, a na ty, kteří je nemají. A podívali se pomocí magnetické rezonance na strukturu mozku g a zjistili, že ti, kdo měli toxoplazmózu, maji J daleko vyšŠi index neurodegenerace, mají | daleko tenčí Šedou hmotu a jejich mozek | je daleko postiženější než u těch, kteří po-f zitivitu nemají. Takže jsme vlastně trošku £ hračkou přírody.
infekční mononukleóza, která může taky způsobit aktivitu imunitního systému, protože virus dlouhodobě přetrvává v těle. (Virolog profesor Ivan Hirsch vysvětloval dříve pro TÉMA, kde EB virus, který mono-nukleózu většinou způsobuje, v organismu „přespává". „Přenášíse z Člověka na člověka slinami a pak zamíří do B buněk - to je druh bílých krvinek, jež produkují protilátky. Tam zastaví svoje množeni a u zdravých lidi přetrvává ve skrytém, latentním stavu po zbytek života, aniž by o infekci věděli. EB virus se ale zároveň stále množí v. krku, odkud může být prostřednictvím slin během celého života přenesen na dalšího člověka, je to velice účinná strategie tichošlápka: nakazit co nejvíce lidí, nevyvolávat u nich závažné onemocnění a zůstat trvale infekční. Takto je EB virem nakaženo 95 % z několika miliard dospělé populace, pozn. red.) Dále borrelioza, kdy nemocní často bojují s klasickými příznaky, jaké vídáme u našich pacientů. To znamená depresivní ladění, snadná únava, neschopnost se soustředit A to může souviset s tím, že jejich neurotransmitery (látky, jež v mozku přenášejí mezi neurony vzruchy, pozn. red.) v důsledku nějakého důvodu poklesly. Jenže medicína pro to nemá vysvětlení, a oni pak padají do Škatulky chronických únavových syndromů, f Zkouší se léčit deprese nebo schizofrenie protilátkami proti prozánětiivým látkám?
Nedávno jsem dával dohromady soubor studií, kdy byly nemocní schizofrenií léčeni protilátkami proti cytokinům, a ukazuje se, že u některých skupin pacientů fungují. To samé u depresivních. Léky, jimiž se léčí třeba právě Crohnova choroba (infli-ximab), se podávají v klinických studiích depresivním pacientům. A zase se ukazuje, že jsou pacienti, kteří na léčbu pozitivně reagují. Studií s podobnou strategii pomalu přibývá.
Zmínil jste, že za depresivní náladou, která vznikne po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, skrytě probíhá specifický biologický proces. Jaká je ta souvislost?
Vezmeme-li to od počátku, k infarktu dochází často na základě aterosklerózy. Ta probíhá ve stěnách velkých cév, kde se hromadí tuky a aktivované imunitní buňky. 1 to je vlastně chronické doutnající zánét-ltvé onemocnění. Dlouhodobé toto téma s kolegy sleduji. Literatura se shoduje, že
A Deprese m vyskytují v relatívni vysoké míře. Ze statistik vyplývá, že skoro kaidá čtvrtá žena a téměř každý osmý muž Mhem svého života onemocní depresivní poruchou.
rozvoj depresivních příznaků je otázkou týdnů až měsíců po prodělaném infarktů, přičemž nejvíce se vyskytuje v prvních šesti měsících. První příznaky se mohou objevovat už během akutní hospitalizace, a výjimkou není ani oddálené trvání v řádech měsíců, kdy už to mohou maskovat jiné události. Tím pádem souvislost s kardiovaskulárním onemocněním už nemusí být tak zřejmá. Co bych vlak zdůraznil, že pokud se rozvine depresivní reakce u nemocného, může to ovlivnit jeho šand na další přežiti Pacient s depresivní reakcí má daleko vyšší výskyt dalších komplikací, ale i úmrtí. Vím od kolegů, že některá kardiovaskulární centra v Americe podávají pacientům ihned po infarktu i antidepresiva, Z preventivních důvodů, aby k poruše nálady vůbec nedošlo.
■ Ovlivňuje závažnost infarktu i závažnost depresivních příznaků?
Ne. Ale závažnost depresivních příznaků ovlivňuje riziko úmrtí. U těžké depresivní epizody je riziko vyšší. Ale aby vše nevy-znívalo tak pesimisticky, způsob léčby stavů po infarktu se za poslední roky výrazně změnil, u řady lidí lze infarktům i předcházet např. stenty (malá trubička sloužící jako zpevnění cévy, pozn. red,), ovšem zamezit ateroskleróze, a tím vlivu imunity na náš mozek zatím úplně neumíme. Je zajímavým poznatkem, že nejužívanější skupina léčiv - takzvané statiny (léky na cholesterol, pozn. red.) - také umí potlačit aktivitu zánětu.
■ Dopad na naše duševní zdraví, změnu nálady a emoci mohou paradoxně vyvolat i některé léky, například antikoncepce.
V tomto případě to však nemá souvislost s imunitním systémem, nýbrž s vývojem mozku a vlivem hormonů na jeho vývoj. Dostane-li mladá citlivá dívka v určitou dobu nějaký hormonální impulz, může se to podílet i na vzniku depresivních stavů a sklonů k sebevraždě. Tím neříkám, aby lékaři nepředepisovali antikoncepci. . Ovšem aby si byli vědomi toho, že u citlivých jedinců se to může stát. A stačí, aby na to slečny upozornili. Něco podobného je i u antidepresiv. Nejrizikovější období, kdy si člověk může sáhnout na život, je v počáteční etapě léčby, kdy se začne měnit přenos mezi neurony. Dojde k aktivaci, ale ješ-
„Imunitní reakce má dopad
i na mozek/'
tě to není pořádně prodrátované ve zbytku mozku. Typický příběh, pacient obdrží antidepresiva, za týden nebo za 14 dní se na vás začne smát, říká, že je všechno v pohodě, a vy se po víkendu dozvíte, že spá-. clial sebevraždu. Všichni následně kroutí hlavami a ptají se: „Jak je to možné?" Je to dáno tím, že ještě nedošlo k celkové žádoucí změně v odpovídajících strukturách mozku, ale nemocný byl takzvaně aktivován. Vrátila se mu náhle energie a odhodlal se. Musí se s tím zacházet velmi opatrně, hlavné u mladších. Další velké téma, o němž se diskutuje - dermatologové mě asi nebudou mít rádi -, je léčba retinoidy na léčbu akné. To nejsou úplně fajn látky pro
lidský mozek. A mohli bychom jmenovat i další léky, jako jsou kortikoidy ve vyšších dávkách, chemoterapie. Nebo některé léky na kyselost žaludku, e Ity?
Ano. Máte-li lehce podrážděný žaludek a vysokou kyselost, první, co vám lékař nabídne, jsou takzvané inhibitory protonové pumpy (léčiva potlačující sekreci žaludečních kyselin, pozn. red.). A existují studie, jež ukazují například, jaký je rozdíl ve výskytu demend u pacientů, kteří je užívají a kteří je neužívají. V této souvislosti se diskutuje i o jejich vlivu na mikrobiom (střevní bakteriální prostředí, pozn. red.). A nejsou to jen léky. Dalších mechanismů, které na nás útočí, je celá řada: hluk, radiace, strava, stres, světlo... Všechno to může mít nějaký vliv na náš mozek. A vlastně je na odbornících, aby rozkličovali, co zrovna u vás hraje hlavní roli, což za 15 minut nedáte. Obecně bychom měli myslet daleko více do budoucnosti, jak ochraňovat mozek, I Nedávno vyšry výsledky studie Národního ústavu duševního zdraví, které ukazují, že 40 % žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 % známky úzkosti. Co na to říkáte? Pro mě je to až poplašná zpráva, ale vím, že podobná tvrzení je potřeba hodnotit s ohledem na použitou metodiku. To by prakticky znamenalo, že by specialisté měli okamžitě vyrazit do každé základní školy a těch 40 % depresivních žáků vyšetřit, zjistit míru sebevražednosti a případně je odvézt do nemocnice. Ano, pravděpodobné se nám zvyšuje výskyt těchto onemocnění, na druhou stranu výzkum Národního ústa-
23
"ROZHOVOR
vu duševního zdraví byl prováděn určitou metodikou na základě dotazníku. A asi bych byl opatrnější při jeho interpretaci veřejnosti A jestliže to je natolik alarmující, pak bychom se neměli spokojit jen s pouhým konstatováním. Dětských psychologů a psychiatrů je dnes jako šafránu. Měli bychom tedy uvažovat i o tom, co s tím. Jaký plán s tím máme? Ono nestačí jen něco zjistit, ale mít i plán B, v tomto případě poskytnutí odpovídající péče těm, kdo byli výzkumem identifikováni jako těžce depresivní! c Do jaké míry Je úzkost vlastně normální? I negativní emoce může mít v určitých situacích vlastně ochranný efekt, ne? Život je cesta mezi slastí a vyhýbáním se bolesti. Hledáme slast a vyhýbáme se bolesti. Když se ze strachu vyhnete tygrovi, je to prostě život zachraňující věc. Problém je, když se úzkost přeleje a začne být kontraproduktivní. Každý si zažíváme v životě nějakou úzkost Máme strach o děti, o nej-bližší... A to samé deprese, které vám do určité míry zabrání pokračovat v činnosti, jež pro vás nebyla úplně užitečná. Druhá věc je, že tyto emoční reakce hodně souvisejí s tím, čemu říkáme stresové život-| ní události a odolnost na ně. My dopředu 2 nevíme, kdo z nás co snese. Profesor Max | Kašparů (psychiatr) říká, že se lidi rodí I jako pětitunky, desetitunky a patnáctitun-| ky. Vezměte si, že v ambulanci sedí člověk, 6- kterému zahynula celá rodina při autone-jj hodě, a trpí úzkostí, jež není tak silná, a pak | tam je někdo, komu se zaběhl pes, a má těž-I kou depresivní reakci. To znamená, že vy-y volávajíd moment nemusí nikdy souviset £ se závažností. A moderní medicína nemá
A Nedávní studie Národního ústavu duievn základních Skol vykazuje známky střední ai 1
moc vysvětlení pro to, proč odolnost někdo má, a někdo nemá. m Co genetika?
Do jisté míry asi ano, ale v psychiatrii je všechno velmi komplexní. Dlouho jsme se opájeli výzkumem, který v roce 2003 publikoval australský tým vědců. Sledovali skupinu mladých lidí po dobu deseti
„Dětských psychiatrů je dnes jako šafránu/'
let a počítali jim stresové životní události: zkoušky, stěhování, ukončení Školy, rozchody, úmrtí rodičů... Přitom analyzovali struktur)'genu pro serotoninový transporter, což je bílkovina, jež má na starosti to, že v neuronech proudí serotonin tam a ven (serotonin ovlivňuje pocity štěstí a spokojenosti, pom. red.). A ukázalo se, že především určitá skupin žen měla oněch transportérů daleko méně, a pomalejších. To
3 zdraví ukázala, že 40 % žáků devátých tříd ké deprese a 30 % známky úzkosti.
znamená, že obrat serotoninu v nervových buňkách byl pomalejší a celkové v menším objemu. A tato skupina žon trpěla depresí nebo úzkostí až devět krát častěji než skupina mužů. A od té doby i přes složitost a rozvoj moderní genetiky řádný další zlomový výzkum nepřišel.
t" Jaksi udržet pevné duševní sdraví?
Určitě vám neřeknu, že byste měla myslet pozitivně nebo mít radost ze života. Ani nevím, jestli se to dá takhle poručit s Nedávno jsem slyšela od jednoho psychologa, fe podt štěstí se dá naučit a natrénovat
Lidé vám slíbí cokoliv. Zajímala by mě opět metodika a potom ověření. Porovnat skupinu lidí, kteří se to naučili, a jedince z běžné ambulance. Jen tak lze konstatovat, zda to lze, nebo nelze, (smích) Duševních chorob je spousta, proto existuje i spousta teorií a proudů, kdy se lidé snaží těm druhým pomoct, to je zcela legitimní a je to v pořádku Nutno říci, že pomoc člověka člověku má obrovský význam už jen diky samotnému setkáni Sociální kontakt, a především soci-
► „Z hlediska duševního zdravf Je sociální skupina velmi důleSKá. Je-li člověk osamělý, má i daleko nepříznivější průběh řady onemocniní," upozorňuje psychiatr Martin Anders. .Takže důležitá rada: .Nebuďte sami!"
álni kontakt ve skupině, velmi silně ovlivňuje náš imunitní systém. Neznamená to, že když chcete být chvíli sami, zkazíte si imunitu. Ale jsou lidé, kteří žijí v osamění a sami být nechtějí, jako například staří lidé. Podíváte-li se na data Českého statistického úřadu, velmi výrazné roste počet jednočlenných domácností. To je dáno strukturou, jak společnost žije. My jsme rezignovali na trojgeneračni soužití: prarodiče, rodiče, děti. A výzkumy ukazují, že imunita se velmi výrazně akceleruje, když je člověk izolovaný. To znamená, že vzroste aktivita imunitního systému i proti tkáním tělu vlastním, a také kognitivní (poznávací schopnosti, pozn. red.) pokles bude daleko rychlejší. A teď je otázka, jestli jsou řešením domovy důchodců. Anebo jestli by nebyly lepší menší samostatné bytové jednotky s velkou společenskou místností, kde by se lidé mohli setkávat, popovídat si... Můj sen je, že si jednou s přáteli koupíme zámeček na Loiře a tam společně strávíme důchod. (smích) Pochopitelně to myslím v nadsázce. Z hlediska duševního zdraví je však sociální skupina velmi důležitá. Je-li člověk osamělý, má i daleko nepříznivější průběh řady onemocnění. Klasickým příkladem je chronické srdeční selhání. Je-li pacient sám a má chronické srdeční selhání, jeho doba dožití je mnohonásobně kratší, než když má jiný pacient stejný typ chronického srdečního selhání, ale žije v domácnosti s někým. Takže důležitá rada: „Nebudte sami."
A další rada? Už jsme se toho dotkli. Všechna tělesná onemocnění, jimiž trpíme, bychom si měli
řádné a včas léčit Aťuž jde o záněty, alergie, civilizační nemoci, ä autoimunitnl choroby. Měli bychom se snažit mít svůj zdravotní stav kompenzovaný. A důležitá je fyzická aktivita pětačtyřicet minut denně. Stačí rychlá chůze, ideálně na denním světle. Je-dete-li do práce, vystupte o dvě zastávky dři-
„Výrazně roste počet jednočlenných domácností."
ve. Ukazuje se, že fyzická aktivita uvolňuje ze svalů látky (myokiny, pozn. red.), které jsou schopny stimulovat funkce nervových buněk, podporovat plasticitu mozku, a zabraňovat tak neurodegeneraci (postupné
Srdeční problémy jako spouštět deprese. .Literatura se shoduje, že rozvoj depresivních příznaků je otázkou týdnů až měsíců po prodělaném infarktu, přičemž nejvíce se vyskytuje v prvních Šesti měsících," tvrdí doc Anders. „A pacienti depresivní reakcí má daleko vyšil výskyt dalších komplikací, ale i úmrtí. Vím od kolegů, že některá kardiovaskulární centra v Americe podávají pacientům ihned po infarktu i antidepresiva. Z preventivních důvodů, aby k poruše nálady vůbec nedošlo."
ztrátě funkce nervových buněk, včetně jejich odumírání, pozn. red.). A prospěšné je i otužování. Při něm svah/ uvolňují řadu proti-zánětlivých látek, které se mohou podílet na tom, že náš psychický i fyzický stav se zlepší. A rozhodně nepodceňujte zdravou skladbu stravy. To, co si denně strkáme do pusy, má na nás obrovský vliv. Doporučením jsou: ořechy, ryby, chia semínka, řepkový olej, zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin, doplnit základní vitaminy a minerály. Případně si domů pořídit nějaké pl-nospektrální světlo (napodobuje přirozené venkovní svétb, pozn. red.). Myslím, že se to vyplatí daleko víc než potom baštit léky. Je známo, že vystavení se plnospektrální-mu světlu vede u depresivních pacientů k potlačení depresivní nálady, aniž bychom jim museli nějak zásadně měnit léky. A ještě jedna věc. Pokud možno přestaňte kouřit a raději se vyhněte alkoholu. Často sice slouží k modulaci nálady, ale metabolity alkoholu jsou neurotoxické a poškozují mozkové zárodečné buňky, z nichž pák vznikají nové neurony. Protože klíčem ke všemu je novotvorba neuronů. ■ Iv dospělosti?
Ano, mnoho lidí si myslí, že když se člověk narodí, přestanou se neurony tvořit Ale neurony se dělají ještě i nějakou chvíli po smrti. Podle výzkumu se jich tvoří zhruba 400 až 700 denně. Záleží na tom, jestli jste ve stresu, jestli kouříte, jestli pr pijete alkohol, jak sportujete a jak žijete.
Karolina Lišková
25