Příčiny

• 50 % dětí lehká mozková dysfunkce (LMD),

• 20 % dědičnost,

• 15 % kombinace dědičnosti a LMD,

• 15 % etiologie neurotická nebo nejasná.

Specifické poruchy učení (SPU): 

V České republice rozlišujeme několik druhů specifických poruch učení

• Dyslexie (porucha čtení
• Dysgrafie (porucha ps
• Dysortografie (porucha v osvojování gramatických pravidel),
• Dyskalkulie (porucha matematických schopností),
• Dyspraxie (porucha motoriky),
• Dyspinxie (porucha kresebných dovedností),
• Dysmuzie (porucha múzických schopností).

V praxi se nejčastěji setkáváme s dyslexií, dysgrafií, dysortografií a dyskalkulií. Tyto poruchy se mohou vyskytovat samostatně nebo v kombinaci a jejich projevy mohou být lehké, středně těžké nebo těžké.

Specifické poruchy učení jsou nejčastějším typem speciálních vzdělávacích potřeb u žáků školního věku v české populaci (Hrkal, 2019). Je proto velmi způsobeno, že se s žákem SPU setkáte v každé třídě.

Na 1. stupni základní školy je prioritou speciálních pedagogů reedukace, tedy náprava typických chyb, kterých se žáci se specifickými poruchami učení dopouštějí. Na 2. stupni se klade větší důraz na kompenzaci. Úkolem učitele je najít strategii, jak žákovi pomoci jeho obtíže překonat.

Mezi účinné postupy patří využívání různých pomůcek a metod, které žákovi usnadňují práci v hodinách, kde se jeho potíže nejvíce projevují.

Podpůrná opatření představují soubor postupů a opatření, které je možné u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tedy nejen se SPU) využít při práci ve škole. Učitelé mohou využívat všechna opatření 1. stupně platná dle legislativy bez doporučení ze strany poradenského pracoviště. Mezi nejčastěji využívaná podpůrná opatření u žáků se SPU patří:

• navýšení časové dotace;
• respektování individuálního pracovního tempa;
• podpora porozumění zadání úkolu a podpora prvního kroku při řešení;
• zkrácení zadání a plněných úkolů;
• hodnocení té části práce, kterou žák zvládnul;
• respektování specifických chyb;
• stimulace dílčích funkcí (zrakového/sluchového/prostorového vnímání, pravolevé orientace) ve školním i rodinném prostředí.