Seminář k sociální politice FVP SU Opava zimní semestr 2024/2025 26.11.2024 Okolnosti ovlivňující podobu sociální politiky Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo Demografické vlivy Příklad: Demografické vlivy na průběžný penzijní systém 1923 2023 počet obyvatel (údaje k 1.7.) 10 186 930 10 878 042 v tom 0-14 let 2 723 942 1 741 180 15-64 let 6 826 352 6 912 538 65 a více let 636 636 2 224 324 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz Příklad: Demografické vlivy na průběžný penzijní systém 1923 2023 počet obyvatel (údaje k 1.7.) 10 186 930 10 878 042 v tom 0-14 let 2 723 942 1 741 180 15-64 let 6 826 352 6 912 538 65 a více let 636 636 2 224 324 věk odchodu do důchodu* 65 let muži, bezdětné ženy necelých 64 let, u žen s dětmi 61- 63 let; možnost předčasného odchodu do důchodu * Pozn.: Tento údaj se odvíjí od politických rozhodnutí. Nicméně zohledňuje demografické okolnosti (počet dětí u žen) a je nezbytný pro posouzení sledované situace (ačkoli nezohledňuje individuální povahu rozhodnutí pro odchod do důchodu). Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz Příklad: Demografické vlivy na průběžný penzijní systém 1923 2023 počet obyvatel (údaje k 1.7.) 10 186 930 10 878 042 v tom 0-14 let 2 723 942 1 741 180 15-64 let 6 826 352 6 912 538 65 a více let 636 636 2 224 324 věk odchodu do důchodu* 65 let muži, bezdětné ženy necelých 64 let, u žen s dětmi 61- 63 let; možnost předčasného odchodu do důchodu naděje dožití v 65 letech 11,7 / 12,3 16,7 / 20,4 * Pozn.: Tento údaj se odvíjí od politických rozhodnutí. Nicméně zohledňuje demografické okolnosti (počet dětí u žen) a je nezbytný pro posouzení sledované situace (ačkoli nezohledňuje individuální povahu rozhodnutí pro odchod do důchodu). Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz Vývoj podílu osob ve věku 65+ na 10 osob ve věku 15-64 let v letech 1923-2023 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet Hodnota ukazatele podle projekce demografického vývoje do roku 2100 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet Podíl ekonomicky neaktivních v roce 2019 v % podle věku (dle dat z VŠPS) • • • • • • • • • Zdroj: Řezníčková (2021) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, číslo, Paralelní Věk zahájení ekonomické aktivity •Pro porovnání, respektive přesněji pro rámcový odhad, podílu osob, které jsou ekonomicky aktivní, není rozlišení kategorií osob ve věku 0-14 let a osob ve věku 15-65 let vhodné •Důvodem je že většina osob ve věku 15-19 let je ekonomicky neaktivní •K zahájení ekonomické aktivity dochází velice často až od 25. roku •Téměř polovina osob ve věku 20-24 let je ekonomicky neaktivní •Ani v tomto ohledu není společnost statická •Je tak potřebné reflektovat i to, že v současnosti začínají pracující osoby do penzijního systému přispívat ve vyšším věku, než tomu bylo dříve •Pro dřívější časová období jsou proto rozlišení kategorie osob ve věku 15-64 let a na základě počtu osob v této kategorii vypočtený ukazatel relevantními údaji (a zároveň ani není údaj o osobách ve věku 20-64 let za dřívější období mezi údaji zpřístupněnými širší veřejnosti na webových stránkách ČSÚ dohledatelný). Index závislosti •Podíl dětí a mladistvých ve věku 0–19 let a osob ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 20–64 let •Také v případě tohoto údaje lze pro větší názornost počítat s počtem osob v prvních dvou skupinách na 10 osob ve věku 20-64 let •Stále jde o orientační údaj, který nepřihlíží k tomu, že ne každý člověk ve věku 20–64 let pracuje •Údaj nelze porovnávat s výše analyzovaným podílem mezi osobami ve věku 15-64 let a 65 let a více •Kromě osob ve věku 65 let a více zahrnuje index závislosti také další věkovou skupinu, ve které zcela dominují ekonomicky neaktivní osoby •Údaje tak nejsou srovnatelné nejen kvůli zúžení okruhu osob, u kterých lze ekonomickou aktivitu předpokládat, ale i kvůli porovnání tohoto menšího počtu osob v úžeji ohraničené kategorii se dvěma kategoriemi ekonomicky neaktivních osob, zatímco v předchozím případě byl počet ekonomicky aktivních srovnán pouze s jednou skupinou ekonomicky neaktivních osob •Dále sledovaný údaj je z těchto důvodů výrazně vyšší než doposud sledovaný ukazatel Hodnota indexu závislosti podle projekce demografického vývoje do roku 2100 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet Ekonomické a sociální faktory Různé perspektivy při sledování vlivu vývoje ekonomiky •Stav a vývoj národního hospodářství (vývoj HDP, inflace, mezd, vývoj hospodaření ekonomických subjektů) •Stav a vývoj veřejných rozpočtů (státní rozpočet, kraje, obce, zdravotní pojišťovny) •Stav a vývoj důchodového účtu •Příjmy a výdaje domácností • Příklady významných společenských a ekonomických vlivů v posledních deseti letech •Dopady ekonomické recese po roce 2008 (v ČR se tyto dopady projevily až s odstupem) •Dynamický růst mezd, HDP, pokles nezaměstnanosti kolem roku 2015 •Pandemie nemoci covid-19, omezení ekonomiky zavedená v rámci protiepidemických opatření, dopady těchto omezení •Růst inflace •Vpád Ruska na Ukrajinu – příchod uprchlíků a jeho vlivy na příjmy a výdaje sociálního systému Politické a společenské faktory Politické a společenské vlivy •Volební preference občanů a výsledky voleb (na různých úrovních vládnutí) •Politické rozhodování (vláda, zastupitelstva krajů a obcí) •Kromě politických programů jsou významnými okolnostmi ovlivňujícími politické rozhodování •Právní rámec, ve kterém se rozhodování odehrává a se kterým musejí být nově zaváděná opatření v souladu, včetně cílů sociálních politiky odvíjejících se od základních lidských práv •Zdroje a kapacity pro realizaci stávajících i nově zaváděných opatření •Snaha zohlednit nákladovost realizovaných opatření, zajistit udržitelnost zaváděných opatření apod. •Dopady případných úprav stávajícího systému na různé další aktéry, právní systém, ekonomiku, životní prostředí… •… •Politické rozhodování je těmito dalšími okolnostmi limitováno a nepředstavuje tak „prosté překlopení“ politického programu vládnoucích činitelů do praxe, ale je spíše charakter „výsledkem souhry“ uvedených vlivů a vlivu případných dalších okolností •Sociální dialog, nátlakové akce • Příklad souběhu politického (tj. parametrů nastavených politickými rozhodnutími*) a společenského vlivu (stěžejní charakteristiky společnosti**) na sociální politiku: Výdaje státu na sociální transfery pro obyvatele v roce 2022 v % Obsah obrázku text, snímek obrazovky, kruh, diagram Zdroj: Průša (2024) * Podmínky pro vznik nároku na čerpání finančních plnění a jejich výše ** Agregovaná výše finančních nároků všech oprávněných příjemců Realizace programů a opatření v kontextu cílů sociální politiky a vývoje podmínek pro jejich dosahování Příklad: Vývoj sociálních transferů na HDP v letech 2010-2022 Obsah obrázku text, snímek obrazovky, diagram, Vykreslený graf Zdroj: Průša (2024) Příklad: Vývoj podílu průměrného vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě Zdroj: MPSV (2024a), vlastní výpočet Příklad zjištění s implikacemi pro sociální politiku: Výzvy pro sociální politiku identifikované na základě analýz vývoje a struktury sociálních transferů •Vysoký podíl předčasně vyplácených starobních důchodů (v roce 2022 necelých 30 % ze všech vyplácených starobních důchodů) •Porušení principu ekvivalence v oblasti nemocenského pojištění •Situace, kdy stávající podoba systému dávek státní sociální podpory má – s výjimkou rodičovského příspěvku – charakter chudinských dávek, a s tím související omezená možnost těchto dávek alespoň částečně přispět ke zmírnění dopadu stárnutí populace •Pokles reálné hodnoty životního minima v průměru o 40 – 50 % mezi lety 2012 a 2021 Zdroj: Průša (2024) 4. Mezinárodní kontext Mezinárodní vlivy •Plnění mezinárodních závazků •Inspirace zahraničními modely •Monitoring, mezinárodní srovnání, komparace •Efekty, výstupy, výkonové ukazatele •Předpoklady, výchozí situace, vstupní parametry •Odvozené indikátory, měřítka, přidružené charakteristiky Příklad: Srovnání penze a průměrné mzdy •Mezinárodní ukazatele se mohou lišit •Od národních ukazatelů •U různých institucí provádějících mezinárodní srovnání •Určitý ukazatel tak nemusí být porovnatelný s dalšími ukazateli, význam samotného srovnání provedeného na základě takového ukazatele to ale nijak nesnižuje •Někdy může být účelné sledovat více různých ukazatelů •Možnost získání ucelenější představy o situaci (v případě následujících srovnání jde ale spíše o nastínění možností, na jaká témata se lze zaměřit, možnost získání ucelenější představy je totiž v tomto případě výrazně limitována odlišnými daty, k nimž byly jednotlivé prezentované údaje získány) •Možnost porovnání s indikátory, které se k určitému tématu či konkrétnímu národnímu indikátoru vztahují odlišnými způsoby •Následující ilustrace možností porovnání penze a průměrné mzdy zahrnuje více indikátorů používaných různými institucemi (OECD, Výbor EU pro hospodářskou politiku, Eurostat) a týkajícími se různých zemí, jež také byly zaznamenány k odlišnému datu • Vysvětlení dále uvedených údajů umožňujících srovnání penze a průměrné mzdy Hrubý náhradový poměr (OECD) Poměr nově přiznaného (hrubého) starobního důchodu vůči hrubému příjmu (mzdě) z posledního roku před přiznáním důchodu Čistý náhradový poměr (OECD) Poměr (čistého) starobního důchodu vůči čistému příjmu (mzdě) Celkový náhradový poměr (Eurostat) Poměr mezi hrubým mediánovým příjmem z důchodu jedinců ve věku 65 – 74 let a hrubým mediánovým příjmem z práce pracujících jedinců ve věku 50 – 59 let Benefit ratio (EU) Poměr průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy Hrubý a čistý náhradový poměr v zemích OECD • • • • • • • • •Zdroj: MPSV (2024b), založeno na datech OECD (údaje z roku 2020) Obsah obrázku řada/pruh, Vykreslený graf, snímek obrazovky, Paralelní Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku řada/pruh, Paralelní, snímek obrazovky, Vykreslený graf Popis byl vytvořen automaticky Hrubý náhradový poměr Čistý náhradový poměr Celkový náhradový poměr v evropských zemích • • • • • • • • •Zdroj: MPSV (2024b), založeno na datech Eurostatu (údaje z roku 2022) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, Vykreslený graf Benefit ratio v zemích v % v zemích EU • • • • • • • • • • •Zdroj: MPSV (2024b), založeno na datech Výboru EU pro hospodářskou politiku (údaje z roku 2019) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, Vykreslený graf Příklad: Srovnání parametrů týkajících se okolností ovlivňujících fungování penzijních systémů a jejich postavení v ekonomice •Také v těchto případech mohou být porovnány údaje zprostředkované různými institucemi (týkající se různě definovaného souboru zemí) •Podle cíle realizovaného srovnání do něj lze zahrnout údaje týkající se demografické situace, ekonomických vstupů a výstupů, ekonomické údaje umožňující přiblížit celkový ekonomický kontext penzijního systému (jeho podíl na HDP) atd. Hodnota indexu závislosti v evropských zemích • • • • • • • • • •Zdroj: Řezníčková (2021), založeno na datech Eurostatu (údaje z roku 2019) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, Vykreslený graf Zaměstnanost osob ve věku 55-64 let v % • muži ženy • • • • • • • • • •Zdroj: MPSV (2024b), založeno na datech OECD (údaje z roku 2022) Obsah obrázku řada/pruh, snímek obrazovky, Paralelní, Vykreslený graf Obsah obrázku řada/pruh, Vykreslený graf, snímek obrazovky, Paralelní Nákladovost důchodového systému v % HDP v evropských zemích • • • • • • • • • •Zdroj: MPSV (2024b), založeno na datech Eurostatu (údaje z roku 2022) Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, Vykreslený graf Doporučené zdroje I. •Aktualne.cz. Online (publikováno 15.11.2024). Politiku nechme stranou. Alarmující data ukazují, proč Česko potřebuje reformu penzí •https://zpravy.aktualne.cz/datavize/prilis-duchodcu-na-malo-pracujicich-data-ukazuji-proc-je-nut/r ~7c7f2ac6a29811ef80bfac1f6b220ee8/ •KOUKALOVÁ, J. Populační vývoj Česka v roce 2023. Demografie č. 3/2024. ročník 66 (3), s. 224-244. Praha: Český statistický úřad. ISSN 0011-8265 (Print), ISSN 1805-2991 (online) •https://csu.gov.cz/populacni-vyvoj-ceska-v-roce-2023 •ŘEZNÍČKOVÁ, J. 2021. Index závislosti ze dvou úhlů pohledu. Český statistický úřad. Online. •https://statistikaamy.csu.gov.cz/index-zavislosti-ze-dvou-uhlu-pohledu •MPSV. 2024a. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR •https://www.mpsv.cz/zakladni-ukazatele-z-oblasti-prace-a-socialniho-zabezpeceni-v-cr Doporučené zdroje II. •MPSV. 2024b. Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. •https://www.mpsv.cz/documents/20142/7095934/Zpr%C3%A1va+2024.pdf/f0b43c68-7179-e8b8-2e6c-177d51600 ad9 •Průša, L. Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010 – 2022. In: Demografie č. 1/2024. ročník 66 (1), s. 87–107. Praha: Český statistický úřad. ISSN 0011-8265 (Print), ISSN 1805-2991 (online) •https://csu.gov.cz/docs/107508/ebd21917-e586-e328-7a99-5906c3c8fa20/13005324q1_prusa.pdf?version=1 .0 •