12. 4. 2022
                                                                                       Simona Šostá

                                          Ekologická daň

Ekologická daň -  jedním z pěti ekonomických nástrojů politiky životního prostředí.

Ekologické daně - skupina nepřímých selektivních daní (ve stejné kategorii se nachází i spotřební
daň) = daň z přidané hodnoty
Dvě zásadní funkce:

·         funkce fiskální (příjem do státního rozpočtu, ze kterého se následně financují veřejné
potřeby);

·         funkce stimulační (stimulace žádoucího chování).

Ekologická daňová reforma:

·         3 etapy, počátek v roce 2007, ukončení 2017;

·         princip reformy - přenesení daňového zatížení na jiné předměty daně (snížení zdanění
lidské práce, zvýšení zdanění využívání přírodních zdrojů) = výnosová neutralita.

Správce daně:

·         dozor a správu nad ekologickými daněmi vykonává celní orgán státu (zákon č. 17/2012 Sb.,
o celní správě České republiky);

·         vydávání dvou druhů povolení souvisejících s ekologickými daněmi - povolení k nabytí
osvobozených energetických produktů a povolení k nabytí energetických produktů bez daně.

Předmět daně:

·         zdanění podléhají takové energetické produkty a elektřina, které díky svým vlastnostem
mohou fungovat jakožto pohonná hmota nebo topné palivo;

·         v ČR se pod souhrnným názvem ekologických daní nachází tři druhy zdaněných energetických
výrobků (elektřina, pevná paliva a zemní plyn a některé další plyny).

Výpočet a výběr daně:

·         pro výpočet nutno znát základ daně a vynásobit jej s příslušnou sazbou daně dle předmětu
zdanění;

·         u výběru ekologické daně se rozlišují dva principy - princip výběru daně v zemi původu
(zemi výroby) a princip výběru daně v zemi spotřeby (zemi určení).













                  Energetické daně včetně daní z obnovitelných zdrojů (v mil. Kč)


                 Sazby daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu v zemích EU