Makroekonomické agregáty Makroekonomie - chování ekonomiky jako celku - zabývá se otázkami, jako jsou např. celková spotřeba v dané zemi, míra nezaměstnanosti, cenová hladina a inflace, platební bilance, státní rozpočet atd. Základní makroekonomické ukazatele (agregáty) - veličiny, které ekonomové využívají k popisu makroekonomických procesů - s těmito veličinami pracují nejen makroekonomové, ale i ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, stát, ...) - řadíme zde produkt, zaměstnanost, cenovou hladinu a vnější ekonomickou rovnováhu Produkt - produkt určuje výkonnost dané ekonomiky - často vyjadřován pomocí HDP (neboli hrubý domácí produkt) - abychom mohli vytvářet produkt, je zapotřebí, aby národní ekonomika disponovala určitou zásobou výrobních faktorů jako je půda, práce a kapitál Zaměstnanost (nezaměstnanost) - zaměstnanost ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního procesu - nezaměstnanost poukazuje, že část obyvatel v produktivním věku nepracuje (vlastní rozhodnutí, nedobrovolné) - na základě vývoje počtu nezaměstnaných lze hodnotit aktuální vývoj ekonomiky Cenová hladina - všeobecná úroveň cen v ekonomice - v mikroekonomii nás zajímal vývoje cen jednotlivých výrobků – v makroekonomii se nepohybujeme na trhu určitého výrobku, ale na agregátních trzích, kde se pozorují všechny ceny statků a služeb, které se vyvíjí v čase - měříme pomocí cenových indexů - cenová hladina se v důsledku zdražování může zvyšovat (inflace, tedy trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny) Vnější ekonomická rovnováha - jde o postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice - současné ekonomiky nejsou uzavřené a aktivně se zapojují do mezinárodního obchodu, který může přinést pozitivní či negativní dopady - makroekonomové se snaží zachytit postavení dané země vůči zbytku světa - tuto rovnováhu stanovujeme nejčastěji pomocí sledování účtů v rámci platební bilance Hrubý domácí produkt (HDP, GDP) - součet peněžních hodnot konečných výrobků a služeb vyprodukovaných během určitého časového období (běžně během jednoho roku) výrobními faktory umístěnými v dané zemi, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem těchto faktorů - abychom mohli vytvářet produkt, je zapotřebí, aby národní ekonomika disponovala určitou zásobou výrobních faktorů jako je půda, práce a kapitál - aby mohly být výrobky zahrnuty do výpočtu HDP, musí být: · vyrobeny v běžném období = v daném roce · oceněny tržními cenami (musí projít trhem, tzn. NE domácí práce) · určeny ke konečnému užití (NE výrobky a služby, které jsou opakovaně směňovány) - HDP hodnotou produkce ekonomiky, kterou si můžeme představit jako součin množství jednotlivých produktů a jejich cen (ceny se však mění, a proto je možné, že vypočítaný HDP roste, kdežto množství produkce zůstává stejné nebo dokonce klesá) - aby se rozlišil růst množství vyprodukovaných výrobků a služeb od růstu jejich cen, zavádí se do měření produkční aktivity rozlišení mezi nominálním a reálným produktem Nominální HDP (HDP[N]) – vypočítává se v běžných cenách, tzn. v cenách sledovaného období (cenách toho roku, ve kterém počítáme HDP); např.: pokud se ceny zvýší v průměru o 20 %, pak HDP[N] vypočtený v těchto cenách pro další rok bude o 20 % vyšší, a to i v případě, že se množství vyprodukovaných výrobků a služeb vůbec nezmění; zajímá-li nás skutečná produkce v ekonomice, musíme sledovat údaje o reálném HDP Reálný HDP (HDP[R]) – vypočítává se ve stálých cenách, tzn. v cenách očištěných od změn; např.: pokud si jako výchozí rok stanovíme rok 2005 a HDP vytvořené v letech 2014 a 2015 měříme v cenách roku 2005 – pak je tedy měříme ve stálých cenách a považujeme je za reálné produkty; stálými cenami tedy rozumíme ceny toho roku, který si stanovíme jako výchozí (základní), očištěny o inflaci HDP[R] můžeme definovat jako HDP[N], který je očištěn od pohybů cenové hladiny (inflaci). - převod z nominální hodnoty na reálnou hodnotu nazýváme deflování čili očištění od inflačních jevů Metody měření HDP a) výdajová metoda (spotřební) b) důchodová metoda (příjmová) c) odvětvová metoda a) Výdajová metoda: HDP je měřen jako součet všech výdajů, které jednotlivé ekonomické subjekty ve sledovaném období vynaloží a nákup finální produkce - sečteme výdaje ekonomických subjektů Textové pole: HDPMP = C + IG + G + NX C = spotřeba domácností (spotřební výdaje) I[G] = hrubé soukromé investice G = výdaje vlády na nákup statků a služeb (vládní výdaje) NX = čistý export (rozdíl mezi exportem a importem) - můžeme jej vyjádřit v tržních cenách (viz. vzorec výše) a v cenách výrobních faktorů, které nezahrnují nepřímé daně T[N] (například DPH) a mají tedy větší vypovídací schopnost Textové pole: HDPFC = C + IG + G + NX – TN Do hodnoty HDP tak započítáváme: → Spotřební výdaje (C) – veškeré výdaje na výrobky a služby, které slouží k uspokojení individuálních potřeb domácností → Investiční výdaje (I) – investice soukromých podniků + nákup nových nemovitostí Textové pole: IG = IR + IN I[G] = hrubé investice čili souhrn všech investic I[R] = obnovovací investice, tzn. ty investice, které pouze nahrazují opotřebená výrobní zařízení a budovy (čili amortizaci) I[N] = čisté investice, tzn. ty investice, jejichž cílem je rozšíření výrobní kapacity I[f] = výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (výdaje firem spojené s pořízením hmotného či nehmotného majetku, který tyto firmy dlouhodobě využívají při své výrobní činnosti) I[s] = investice do zásob, výdaje spojené se změnou stavu zásob (jejich hodnotu určíme jako rozdíl mezi přírůstkem a úbytkem zásob v daném časovém období) · zahrneme-li do výpočtu agregátu celkové, tzn. hrubé, investice (I[G]), bude výsledkem HDP · zahrneme-li do výpočtu agregátu pouze čisté investice (I[N]), bude výsledkem ČDP (čistý domácí produkt) → Vládní výdaje (G) – stát prostřednictvím vlády nakupuje nejrůznější výrobky a služby (nepatří sem transferové platby! Tj. jednostranné platby státu domácnostem nebo firmám, za které stát nedostává nějakou protislužbu – např. starobní důchody apod.) Textové pole: G = GC + GI G[C] = vládní výdaje za spotřební statky a služby G[I] = investiční výdaje vlády [] → Čistý export (NX) – vyjadřuje rozdíl mezi exportem (vývozem, EX) a importem (dovozem, IM) Textové pole: NX = EX - IM EX = export, zahrnuje veškeré výdaje zahraničních subjektů za statky a služby vyprodukované na území daného státu IM = import, zahrnuje výdaje domácností za statky na služby, které byly vyprodukovány v zahraničí · hodnota čistého exportu (NX) může být záporná! ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT (ČDP, NDP) HDP po odečtení odpisů (amortizace) Textové pole: ČDP (NDP) = C + IG + G + NX - a Textové pole: ČDP (NDP) = HDP - a nebo Textové pole: ČDP (NDP) = C + IN + G + NX nebo také Textové pole: HDP = C + GC + GI + If + Is + EX - IM b) Důchodová metoda: - vychází z důchodu (příjmů), jež plynou ekonomickým subjektům z vlastnictví výrobních faktorů a jež byly použity na tvorbu HDP Textové pole: HDPMP = NI + a + TN Textové pole: HDPMP = w + i + z + n + s + a + TN nebo Mzdy (w) = hrubé mzdy a další náklady firem na práci, vč. příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, které platí firmy Úroky (i) = čisté úroky, tzn. rozdíl mezi úroky, které získají domácnosti a vláda a úroky, které domácnosti a vláda zaplatí jiným subjektům Zisky (z) = hrubý zisk firem, který se člení na dividendy akcionářů, nerozdělené zisky a daň ze zisku Renty (n) = důchody plynoucí domácnostem z vlastnictví půdy a nemovitostí Příjmy ze samozaměstnání (s) = všechny formy příjmů samostatně podnikajících osob (živnostníků, rolníků apod.) Nepřímé daně (T[N]) = jedná se o daně, které jsou součástí ceny statků (mezi tyto daně patří daň přidané hodnoty a daň spotřební) Amortizace (odpisy, a) = amortizací rozumíme proces opotřebovávání fixního kapitálu, a tudíž snižování jeho hodnoty Textové pole: HDPFC = w + i + z + n + s + a Hrubý domácí produkt v cenách výrobních faktorů HDP[FC ]vypočteme: Z uvedeného můžeme dále zjistit: ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT (ČDP, NDP): Textové pole: ČDP (NDP) = w + i + z + n + s +TN Textové pole: ČDP (NDP) = HDP - a HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (HNP, GNP) = celkovou produkci vyrobenou národními firmami příslušné země, ať již v zemi samé nebo v zahraničí Textové pole: HNP (GNP) = HDP + NR NR = čisté vlastnické důchody ze zahraničí Textové pole: HNP (GNP) = C + I + G + NX + NR - u HDP je důležité, kde jsou VF umístěny (v domácí zemi či v cizině) bez ohledu na to, kdo je vlastní - u HNP je naopak důležité, kdo tyto výrobní faktory vlastní, bez ohledu na to, kde jsou umístěny · ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT (ČNP, NNP): Textové pole: ČNP (NNP) = C + I + G + NX + NR - a Textové pole: ČNP (NNP) = HNP - a · národní důchod (NI): součet plateb za užití výrobních faktorů bez ohledu na to, jestli je skutečně domácnosti obdrží Textové pole: NI = ČNP - TN T[N] = nepřímé daně Textové pole: NI = w + i + z + n + s důchodovou metodou Textové pole: NI = C + I + G + NX + NR – a - TN výdajovou metodou Dále rozlišujeme pojmy: Osobní důchod (PI) – představuje skutečné hrubé důchody domácností, tzn. důchody před zdaněním Textové pole: PI = NI – ss – zu – Tc + TR s[s] – příspěvky sociálního zabezpečení z[u] – nerozdělené zisky firem T[c] – daně z firemních zisků TR – transferové platby Disponibilní důchod (YD) – jedná se o osobní důchod po zdanění · tento důchod domácnosti rozdělují na spotřebu (C) a úspory (S) Textové pole: YD = HDP – T – a + TR Textové pole: YD = C + S nebo T = daně Každá transakce má vždy kupujícího a prodávajícího, takže co je výdajem jednoho subjektu, to je zároveň příjmem nějakého dalšího subjektu, díky čemuž nezáleží, jestli je používaná jedna nebo druhá metoda výpočtu HDP. c) Odvětvová metoda: - Součet všech hrubých přidaných hodnot, které byly ve sledovaném období vytvořeny v jednotlivých sektorech národního hospodářství - Přidaná hodnota je hodnota, kterou jednotliví výrobci postupně v průběhu výrobního procesu přidávají svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů a služeb (v rámci výrobního procesu, tak každý výrobce přidá svou části procesu určitou hodnotu, až vznikne finální hodnota výrobku nebo služby). V praxi se přidaná hodnota zjišťuje tak, že se od příjmu z prodeje daného produktu odečtou náklady na zakoupení vstupů nezbytných k výrobě tohoto produktu. Sečteme-li hodnoty přidané všemi firmami v ekonomice, dostaneme hodnotu všech finálních produktů, tzn. hodnotu hrubého domácího produktu. PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ Transfery 50 Hrubé soukromé domácí investice 100 Exporty 80 Čisté daně 40 Odpisy 20 Spotřební výdaje domácností 250 Vládní nákupy 70 Čisté exporty -20 1. Ekonomika je charakterizována údaji uvedenými v následující tabulce: a) Vypočítejte hrubý domácí produkt. b) Vypočítejte čisté investice. c) Vypočítejte čistý domácí produkt. d) Vypočtěte importy. 2. Ekonomika je charakterizována údaji uvedenými v následující tabulce: Zisky firem 350 Čisté úroky 50 Renty 200 Odpisy 30 Důchody ze sebezaměstnání 80 Investice 120 mzdy 800 a) Vypočítejte národní důchod. b) Vypočítejte hrubý domácí produkt. 3. Rozdíl mezi HDP a HNP je dán odpisy. ANO/NE 4. Roste-li nominální HDP, reálný může klesat. ANO/NE 5. Pokud z HNP odečteme hodnotu NR, dostaneme: a) ČNP b) HDP c) ČDP d) ND 6. Hrubý domácí produkt se od čistého domácího produktu liší o: a) amortizaci b) přímé daně c) nepřímé daně d) celkové daně 7. Vyjmenujte subjekty, které jsou součástí makroekonomického koloběhu. 8. Jaký je rozdíl mezi pozitivní a normativní ekonomii? 9. Jak vypočítáme HDP v uzavřené ekonomice a jak v otevřené? 10. Makroekonomie se zabývá studiem: a) dílčích trhů b) utvářením rovnováhy na trzích výrobních faktorů c) chováním firmy v různých formách tržní konkurence d) ekonomiky jako celku 11. Produkt či výkonnost ekonomiky se zpravidla měří pomocí: a) míry nezaměstnanosti b) hranice produkčních možností c) hrubého domácího produktu d) platební bilance 12. Nominální hrubý domácí produkt se odlišuje od hrubého národního produktu tím, že: a) nebere v potaz vlastnictví výrobních faktorů, rozhodující je území daného státu b) se počítá ve stálých cenách c) se počítá v běžných cenách d) v něm nejsou započítány úspory domácností