Keynesiánský výdajový model - Také „výdajový model s multiplikátorem, model 45°, model důchod-výdaje, model jednoduché ekonomiky“ - Jednoduchý keynesiánský model určení rovnovážného důchodu, který sleduje jak změny jednotlivých složek agregátní poptávky (a tedy i agregátních výdajů) ovlivňují rovnovážný reálný důchod. Předpoklady modelu: · existence recesní produkční mezery – Y* > Y skutečný produkt se nachází pod úrovní potenciálního produktu (Potenciálním produktem rozumíme takový produkt ekonomiky, pro jehož produkci jsou plně využity všechny disponibilní výrobní faktory) · dostatek kapitálové mobility (může být vyrobena produkce, která je poptávána) · cenová hladina P je stabilní → produkt reálný = produkt nominální (cenová úroveň neovlivňuje AD, neexistuje inflace) · konstantní úroková míra → neovlivňuje zamýšlené výdaje ekon. subjektů · dostatečná nabídka práce na trhu práce · všechny nominální veličiny jsou reálnými veličinami · předpokládáme uzavřenou ekonomiku (→ platí pouze pro 2 a 3 sektorový model!) - Běžně je z mikroekonomického hlediska rovnováha představována rovností nabídky a poptávky. V tomto makroekonomickém modelu hovoříme o rovnováze, pokud se vše, co je v ekonomice vyprodukováno, rovná tomu, co je poptáváno. - Vše, co je v ekonomice vyprodukováno, představuje tzv. produkt v ekonomice (Y) a vše, co je v ekonomice poptáváno, představuje agregátní poptávka (AD). - „Keynesiánský duch“ modelu → tržní ekonomika se vyznačuje nedostatkem agregátní poptávky, tzn. je „poptávkově omezená“. Základním „palivem“ modelu jsou agregátní výdaje, které pohání růst produkce a stimulují agregátní poptávku Agregátní výdaje (AE) - Představují hodnotu plánovaných výdajů na nákup statků a služeb, jež jsou jednotlivé ekonomické subjekty ochotny vydat při určité úrovni reálného produktu (důchodu). - Typy ekonomických subjektů – domácnosti, firmy, vláda a zahraniční subjekty, z čehož vyplývají složky agregátních výdajů: · spotřební výdaje domácností (C) · investiční výdaje firem (I) · vládní nákupy statků a služeb (G) · výdaje na čistý export (NX), který určujeme jako rozdíl exportu (vývozu, EX) a importu (dovozu, IM) Vykřičník se souvislou výplní Rozlišujeme: - model dvousektorové ekonomiky (v něm vystupují domácnosti a firmy) - model třísektorové ekonomiky (zahrnuje domácnosti, firmy a stát) - model čtyřsektorové ekonomiky (domácnosti, firmy, stát, zahraničí) Model dvousektorové ekonomiky - popisuje proces utváření rovnovážného důchodu v ekonomice, která je představována pouze dvěma sektory, a to sektorem domácností a sektorem firem. - protože předpokladem modelu důchod – výdaje je fixní cenová hladina, agregátní výdaje se rovnají agregátní poptávce AE = AD Agregátní výdaje (AE) jsou souhrnem výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové úrovni. V případě 2 sektorové ekonomiky jsou tvořeny výdaji na konečnou spotřebu domácností (C) a investičními výdaji soukromých firem (I). Agregátní poptávka (AD) zachycuje různá množství reálného produktu, která jsou různé sektory ekonomiky ochotny a schopny koupit při různých úrovních cenové hladiny. - Poptávkově orientovaná ekonomika → vše co je poptáváno, je i vyprodukováno AD = Y, (tato rovnost je v grafickém zobrazení tohoto modelu reprezentována přímkou pod úhlem 45°) 1. Spotřební výdaje - Spotřební výdaje představují v tomto modelu endogenní proměnnou, kdy spotřeba je rostoucí funkcí disponibilního důchodu (Y[D]). - Spotřeba v sobě zahrnuje spotřebu zboží dlouhodobé spotřeby, zboží krátkodobé spotřeby a služby. - Rostoucí funkce (čím větší důchod mají domácnosti k dispozici, tím více statků a služeb mohou spotřebovávat) C = spotřeba S = úspory , C[A] = autonomní spotřeba (složka spotřeby, která není závislá na výši důchodu, je stále stejná pro každou úroveň důchodu, např. nájem, splátky úvěru, základní potraviny...) c = mezní sklon ke spotřebě (mpc) – vyjadřuje počet jednotek, o které se zvýší výdaje na spotřebu, jestliže se disponibilní důchod zvýší o jednotku, tedy jaká část důchodu je spotřebována. Jedná se o konstantu vyjadřující sklon spotřební funkce. 0 < mpc < 1 c*Y[D] = indukovaná spotřeba (C´) (= složka spotřeby závislá na výši důchodu, s růstem důchodu se zvyšuje ochota spotřebitelů více spotřebovávat) Graf spotřební funkce 2. Úspory - představují tu část disponibilního důchodu domácností, která není vynaložena na spotřební zboží a za služby, ale je ušetřena - úspory jsou rostoucí funkcí disponibilního důchodu (Y[D]) S[A] = -C[A] = autonomní (negativní) úspory (= úspory, jejichž výše není závislá na velikosti disponibilního důchodu) – velikost těchto úspor se rovná autonomní spotřebě (C[A]) s = mezní sklon k úsporám (mps) – vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu, tedy jaká část disponibilního důchodu není spotřebována, ale plyne do dodatečných úspor - jedná se o konstantu vyjadřující sklon funkce úspor. 0 < mps < 1 s * Y[D] = indukované úspory (S´) (= úspory, jejichž výše je plně závislá na velikosti disponibilního důchodu) Graf spotřební a úsporové funkce 3. Investiční výdaje - představují v tomto modelu exogenní veličinu, což znamená, že plánované investiční výdaje jsou chápány jako výdaje, které nejsou závislé na výši důchodu, jež mají příslušné ekonomické subjekty k dispozici - považujeme je za autonomní investiční výdaje (I[A]) Graf funkce autonomních investičních výdajů Určení rovnovážné produkce ve dvousektorovém modelu - Stavu rovnováhy dosáhneme pouze tehdy, pokud výše důchodu domácností odpovídá plánovaným agregátním výdajům, resp. agregátní poptávce - Vzhledem k neexistenci státu v rámci tohoto modelu, a tedy i daní a transferů, platí rovnost reálného a disponibilního důchodu (Y = Y[D]). Podmínka rovnováhy: AE = AD =Y , neboli: A[A] = autonomní výdaje V rovnovážné úrovni produkce se neplánované investice rovnají nule (I[n] = 0). Pokud podmínka rovnováhy není splněna, znamená to, že firmy působící v dvousektorové ekonomice produkují buďto nedostatečné množství statků a služeb (dochází k čerpání zásob, neplánované investice I[n] < 0) nebo naopak nadměrné množství statků a služeb (dochází k hromadění zásob, neplánované investice I[n]> 0) a daná ekonomika se nachází ve stavu nerovnováhy. Neplánované investice - Agregátní poptávka je tím větší, čím větší je úroveň autonomní spotřeby a autonomních investic a čím větší je mezní sklon ke spotřebě a opačně. - Sklon AD (AE) vyjadřuje mezní sklon ke spotřebě. Jednoduchý výdajový multiplikátor (α) - je dán poměrem přírůstků (změny) rovnovážné produkce vyvolané zvýšením (změnou) autonomních výdajů o jednotku - pokud ekonomické subjekty změní plánovanou výši autonomních výdajů, pak tato změna povede k multiplikované změně rovnovážného důchodu (= přírůstek produkce bude mnohem větší než přírůstek autonomních výdajů). Rovnovážná úroveň produkce (Y[0]): Autonomní složky agregátní poptávky (agregátních výdajů) ovlivňují vertikální umístění přímky, kdežto mezní sklon ke spotřebě ovlivňuje její sklon. Graf celkových agregátních výdajů v dvousektorové ekonomice PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ 1. Určete spotřební funkci, když víte, že v dané ekonomice dosahuje autonomní spotřeba výše 3250 Kč a s růstem důchodu spotřebitele o jednu korunu vzroste jeho indukovaná spotřeba o 0,8 jednotek. 2. Vyjděte z výše uvedeného příkladu a určete výši úspor domácností, jestliže jejich důchod dosahuje výše 17 580 Kč. 3. Na základě údajů z příkladů 1 a 2 vypočítejte výši výdajového multiplikátoru. 4. Znáte: C = 100 + 0,8Y, investice vzrostou na I = 100 mld. Doplňte tabulku a určete rovnovážnou úroveň produktu. Ekonomika je uzavřená a 2-sektorová. Y[] c C[A] C´ C APC s S[A] S´ S APS I[A] AD I[n] 0 250 500 750 1 000 1 250 1 500 5. Předpokládejme, že C = 100 +0,7Y, investiční výdaje I jsou 100 mld. Kč, tj. jaká je úroveň důchodu? Jaký je nový rovnovážný důchod, jsou-li I=150 mld. Kč? 6. Uvažujete model dvousektorové ekonomiky, znáte: s = 0,3; C[A] = 200 a I = 550. a) Určete rovnovážnou úroveň produkce. b) Jak se změní důchod v případě, že investice vzrostou o 120? c) Uvažujte situaci z otázky a). Jaká je zde úroveň indukované spotřeby? d) Zapište rovnici keynesovské spotřební funkce. e) Pokud uvažujete skutečnou produkci z otázky b) a současně agregátní výdaje (AE) ve výši 3 000, jaká by byla úroveň neplánovaných investic? 7. Vypočítejte rovnovážnou úroveň důchodu, pokud víte, že v daném roce jsou investice 70 mld. Kč a spotřební výdaje jsou dány spotřební funkcí C = 180 + 0,75Y: a) 1000 mld. Kč b) 2000 mld. Kč c) 3000 mld. Kč d) 4000 mld. Kč