Model AS-AD

- zobrazuje změny reálného produktu (Y) i změny cenové hladiny (P)

- jeho hlavním cílem je popsat proces stanovení rovnovážné úrovně reálného důchodu a cenové hladiny
v národním hospodářství (nepracujeme tedy s fixními cenami)

- předpokladem tohoto modelu je tedy pohyblivá cenová hladina, proto musíme rozlišovat mezi
nominálními a reálnými veličinami

- základem tohoto modelu jsou agregátní nabídka (AS) a agregátní poptávka (AD)

- v rámci tohoto modelu rozlišujeme:

·         neoklasický model AS – AD – tento model vychází z předpokladu, že na příslušných trzích
jsou ceny a mzdy dokonale pružné

·         (neo)keynesiánský model AS – AD – tento model vychází z předpokladu omezené či nedokonalé
pružnosti mezd a cen, a to zejména směrem dolů


                                 1.       Agregátní poptávka (AD)

- ukazuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
subjekty koupit při různých cenových hladinách;

- zachycuje vzájemný vztah mezi celkovým poptávaným množstvím produkce a úrovní cenové hladiny.

- AD je klesající (zjednodušeně „Čím vyšší bude cenová hladina, tím méně budou chtít lidé
nakupovat“)

- křivka AD zachycuje kombinace cenové hladiny (P) a celkového poptávaného množství produkce (Y),
při nichž jsou trhy zboží a služeb, peněz a finančních aktiv ve společné rovnováze.

- růst cenové hladiny (P) způsobí pokles reálného množství peněz, následný růst úrokové míry, růst
úrokové míry vede ke snížení investic a následně k poklesu celé produkce (Y) -> posun po křivce

- AD = C+I+G+NX






Faktory ovlivňující agregátní poptávku (AD):

·         výdaje spotřebitelů (↑ spotřebitelských výdajů → ↑ AD; ↓spotřebitelských výdajů → ↓AD)

·         bohatství spotřebitelů (↑ reálné hodnoty bohatství spotřebitelů → ↑ AD; ↓ reálné hodnoty
bohatství spotřebitelů → ↓AD)

·         očekávání spotřebitelů (očekávání nižšího reálného důchodu → ↓ AD)

·         zadlužení spotřebitelů (vysoká míra zadlužení spotřebitelů → ↓ AD)

·         daně placené spotřebiteli a transferové platby (↓ daní a ↑ transferových plateb → ↑ AD
↑ daní a ↓ transferových plateb → ↓ AD)


·         investiční výdaje – koupě kapitálových statků (↓ množství nových kapitálových statků →
↓ AD; ↑ poptávaného množství investičního zboží → ↑ AD)

·         úrokové míry (↑ úrokové míry → ↓ AD; ↓ úrokové míry → ↑ AD)

·         očekávání zisků z investičních projektů (očekávání vyšších zisků → ↑ AD)

·         míra zdanění firem (↑ daní firem → ↓ AD; ↓ daní firem → ↑ AD)

·         objem přebytečných výrobních kapacit (↑ přebytku kapacit → ↓ AD; ↓ přebytku kapacit → ↑
AD)


·         výdaje vlády na nákup výrobků a služeb (↑ vládních výdajů → ↑ AD; ↓vládních výdajů → ↓
AD)

·         výdaje na čistý export (↑ čistého exportu → ↑ AD; ↓čistého exportu → ↓ AD)

·         národní důchod v zahraničí (↑ národního důchodu v zahraničí → ↑ AD; ↓ národního důchodu v
zahraničí → ↓ AD)

·         měnové kurzy (oslabení koruny → ↑ AD, posílení koruny → ↓ AD)


Změny agregátní poptávky (AD)

- změny vedoucí k posunu křivky agregátní poptávky označujeme jako poptávkové šoky:

-          negativní (= vedou k posunu křivky AD směrem doleva, tzn. z AD[0] na AD[2])

-          pozitivní poptávkové šoky (= vedou k posunu křivky AD směrem doprava, tzn. z AD[0] na
AD[1]).


                                    2.   Agregátní nabídka (AS)

- ukazuje úroveň reálného domácího produktu, který je produkován při každé cenové hladině neboli
vyjadřuje celkovou hodnotu statků a služeb, které jsou nabízeny firmami a domácnostmi při daných
cenách a mzdách

- křivka AS popisuje funkční závislost mezi pohybem cenové hladiny a celkovou produkcí

- křivka může mít 2 tvary (záleží na tom, zda jde o krátké nebo dlouhé období)


a)     Agregátní nabídka v krátkém období (SRAS)

- vyjadřuje pozitivní funkční vztah mezi nabízeným množstvím produkce (tzn. celkovým množstvím
statků a služeb, které při dané úrovni cenové hladiny nabízejí firmy v dané ekonomice) a cenovou
hladinou.

- křivka agregátní nabídky SRAS má rostoucí tvar → s rostoucí cenovou hladinou (P) budou výrobci
nabízet větší množství reálného produktu (Y)

- v krátkém období se na základě interakce nabídky a poptávky mění ceny statků a služeb, zatímco
ceny práce (mzdové sazby) a ceny ostatních VF jsou neměnné


b)    Agregátní nabídka v dlouhém období (LRAS)

- zachycuje vzájemný vztah mezi výší cenové hladiny a úrovní potenciálního produktu v dané
ekonomice.

- v dlouhém období je agregátní nabídka totožná s potenciálním produktem

- křivka agregátní nabídky LRAS je vertikála (= přímka rovnoběžná s osou y) nacházející se na
úrovni potenciálního produktu.

- v dlouhém období lze měnit všechny ceny – tedy i VF


Krátkodobá a dlouhodobá agregátní nabídka











Potenciální produkt (Y^*)

- je produkt, který je v dané ekonomice vyprodukován v okamžiku, kdy ekonomické subjekty v rámci
výrobního procesu plně využívají všechny dostupné výrobní faktory

- v ekonomice je tak dosaženo stavu plné zaměstnanosti neboli přirozené míry nezaměstnanosti.


Faktory ovlivňující krátkodobou agregátní nabídku:

·         ceny výrobních faktorů (↑ ceny VF, např. mzdy → ↓ SRAS; ↓ ceny VF, např. mzdy →
↑ SRAS).


Faktory ovlivňující krátkodobou i dlouhodobou agregátní nabídku:

·         množství výrobních faktorů (↑ množství VF, např. ↑ pracovní síly či kapitálové zásoby →
↑AS; ↓ množství VF, např. ↓ pracovní síly či kapitálové zásoby → ↓ AS)

·         produktivita výrobních faktorů, lidský kapitál a technologie výroby (↑ produktivity VF,
tzn. ↑ produktivity práce a / nebo kapitálu →  ↑AS)

·         zdroje surovin a energií (nová naleziště surovina nové způsoby jejich těžby umožňují
zvýšit výstup ekonomiky →  ↑AS)

·         přírodní podmínky

·         podnikatelské prostředí

Změny krátkodobé (SRAS) a dlouhodobé (LRAS) agregátní nabídky

Změny na nabídkové straně ekonomiky označujeme jako nabídkové šoky, přičemž rozlišujeme negativní
(= vedou k posunu křivky AS směrem doleva, tzn. z AS[0] na AS[2])
a pozitivní nabídkové šoky (= vedou k posunu křivky AS směrem doprava, tzn. z AS[0] na AS[1]).






                          3.   Makroekonomická rovnováha v modelu AS – AD

- situace, v níž ekonomické subjekty působící v dané ekonomice nemají tendenci měnit svá současná
rozhodnutí, protože jsou zcela spokojeny jak se stávající úrovní cenové hladiny, tak s nabízeným a
poptávaným množstvím práce/produkce.

- celkový objem produkce, který je v daném okamžiku v ekonomice nabízen, resp. poptáván, se
označuje jako rovnovážný produkt (Y[E]) a příslušná cenová hladina se označuje jako rovnovážná
cenová hladina (P[E]).

- rozlišujeme krátkodobou a dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu.


Krátkodobá a dlouhodobá makroekonomická rovnováha


- rovnovážný produkt může být menší nebo větší než potenciální produkt

- pokud rovnovážný produkt převyšuje hodnotu potenciálního produktu, pak se ekonomika nachází
v expanzní (inflační) produkční mezeře

- pokud rovnovážný produkt dosahuje nižších hodnot než potenciální produkt, pak se ekonomika
nachází v recesní produkční mezeře.


Makroekonomická rovnováha v neoklasickém modelu AS – AD

Neoklasický model AS – AD chápe ekonomiku jako vnitřně stabilní systém, který se poté, co je
vychýlen z dlouhodobé rovnováhy, automaticky vrací zpět na úroveň potenciálního produktu.


Makroekonomická rovnováha v (neo)keynesiánském modelu AS – AD

(Neo)keynesiánský modelu AS – AD chápe ekonomiku jako vnitřně nestabilní systém,
ve kterém se prosazují tendence k nedostatečnému využití stávajících výrobních kapacit, v důsledku
čehož tento systém obnovuje svou rovnováhu zpravidla pod úrovní potenciálního produktu.


                                             PŘÍKLADY


1. Posun křivky AD směrem doprava může způsobit:

a) snížení cenové hladiny.

b) zvýšení cenové hladiny.

c) pokles investičních výdajů.

d) růst investičních výdajů.


2. Pokud je skutečný produkt vyšší než potenciální, potom hovoříme, že ekonomika

se nachází v:

a) inflační mezeře.

b) recesní mezeře.

c) stagnační mezeře.

d) tato situace nemůže nastat.


3. Pokles křivky SRAS může být způsoben:

a) poklesem mzdových nákladů.

b) poklesem investičních výdajů.

c) růstem mzdových nákladů.

d) růstem investičních výdajů.


4. Klasický přístup k makroekonomické rovnováze vychází z předpokladu:

a) nepružných cen.

b) nepružných mezd.

c) pružných mezd.

d) neexistence vnitřních mechanismů automatického obnovování rovnováhy


5. Potenciální produkt čili situace, kdy ekonomika operuje na úrovni plné

zaměstnanosti, je představována:

a) horizontální křivkou LRAS.

b) vertikální křivkou LRAS.

c) horizontální křivkou SRAS.

d) vertikální křivkou SRAS.


6. Zakreslete rovnováhu v modelu AS – AD a uvažujte následující změny. Změnu znázorněte a
vysvětlete.

a) Pokles transferů.

b) Růst nominálních mzdových sazeb.

c) Pokles peněžní zásoby.

d) Růst cen ropy.

e) Růst produktivity práce.

f) Likvidace výrobního zařízení.

g) Růst vládních výdajů.

h) Pokles nepřímých daní.

i) Růst autonomní spotřeby.

j) Růst kapitálové vybavenosti.


7. Graficky ilustrujte pomocí modelu AS – AD vliv poklesu vládních výdajů na makroekonomickou
rovnováhu, pokud se ekonomika nachází v recesní mezeře.


8. Jak se v modelu AS – AD projeví pokles investičních výdajů, pokud ekonomika produkuje výstup
odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti?


9. Za předpokladu, že se ekonomika nachází v inflační mezeře, znázorněte vliv poklesu TR na
makroekonomickou rovnováhu.