III. Vlastní materiál Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje) v České republice 2 Obsah Obsah........................................................................................................................ 2 Manažerské shrnutí.................................................................................................. 5 1. Úvod...................................................................................................................... 6 Východiska Agendy 2030........................................................................................... 6 Průřezové principy implementace............................................................................... 7 2. Strategický rámec Česká republika 2030.......................................................... 11 3. Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 2030 ........................... 12 4. Relevance Cílů udržitelného rozvoje pro ČR.................................................... 13 5. Klíčová opatření pro naplňování ....................................................................... 15 SDG 1 Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě ........................ 15 SDG 2 Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství....................................................................... 16 SDG 3 Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku 16 SDG 4 Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti celoživotního vzdělávání pro všechny.................................................................. 17 SDG 5 Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek...... 17 SDG 6 Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi .............................................................................................. 18 SDG 7 Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny............................................................................... 18 SDG 8 Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny .................................... 19 SDG 9 Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace .................................................................... 19 SDG 10 Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi.................................................. 20 SDG 11 Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce ............ 20 SDG 12 Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu ..................................................... 21 SDG 13 Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů ................................................................................................................ 21 3 SDG 14 Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje............................................................................................. 22 SDG 15 Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity............................. 22 SDG 16 Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních................................................................................................ 23 SDG 17 Posílit prostředky pro provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj................................................................................................................... 24 6. Globální rámec pro monitoring a reporting...................................................... 26 7. Národní monitorovací rámec............................................................................. 28 Příloha č. 1 Překryv SDGs a specifických cílů ČR 2030 ...................................... 31 Příloha č. 2 Přehled cílů Strategického rámce ČR ............................................... 33 1 Lidé a společnost........................................................................................... 33 2 Hospodářský model....................................................................................... 35 3 Odolné ekosystémy ....................................................................................... 36 4 Obce a regiony .............................................................................................. 37 5 Globální rozvoj............................................................................................... 38 6 Dobré vládnutí ............................................................................................... 39 Příloha č. 3 Shrnutí analýzy relevance SDGs pro Českou republiku.................. 41 Cíl 1. Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě .......................... 41 Cíl 2. Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství....................................................................... 42 Cíl 3. Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku .. 44 Cíl 4. Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti celoživotního vzdělávání pro všechny.................................................................. 46 Cíl 5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek ........ 47 Cíl 6. Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi .............................................................................................. 48 4 Cíl 7. Zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny ......................................................................................................... 50 Cíl 8. Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny .................................... 50 Cíl 9. Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace .................................................................... 52 Cíl 10. Snížit nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi.................................................. 53 Cíl 11. Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a lidská sídla..... 55 Cíl 12. Zajistit udržitelné vzorce výroby a spotřeby .............................................. 56 Cíl 13. Přijmout bezodkladná opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům ............................................................................................................. 58 Cíl 14. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje............................................................................................. 59 Cíl 15. Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti ......... 60 Cíl 16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vybudovat efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.................................................................................. 62 Cíl 17. Posílit prostředky pro provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj................................................................................................................... 63 Seznam zkratek ...................................................................................................... 66 5 Manažerské shrnutí V září 2015 přijalo světové společenství na půdě Valného shromáždění Organizace spojených národů společné cíle udržitelného rozvoje, kterých má být dosaženo do roku 2030. Jedná se o dlouhodobý a ambiciózní program ve všech oblastech lidského konání. K naplňování celosvětově platné a uznávané Agendy 2030 a Cílů udržitelného rozvoje se zavázala i vláda České republiky. Do podmínek České republiky je převádí Strategický rámec Česká republika 2030 přijatý vládou v roce 2017. Materiál1 je předkládán z toho důvodu, abychom byli schopni vykazovat informace o plnění Cílů udržitelného rozvoje v podobě přijaté OSN. Zároveň slouží jako převodník plnění jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje pro státní správu včetně identifikace vazeb na samotný Strategický rámec Česká republika 2030 a mezer mezi podcíli Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, které Česká republika 2030 nepokrývá. Bez tohoto převodníku bychom následně nebyli schopni vykazovat informace o plnění jednotlivých cílů udržitelného rozvoje, tak jak je po nás požadováno. Na základě zhodnocení významu jednotlivých cílů Agendy 2030 materiál vybírá ty relevantní pro ČR, mezi které patří zejména přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a rozvoj obnovitelných a decentralizovaných zdrojů energie, vyrovnaný regionálních rozvoj, zlepšení kvality ovzduší či zmírnění genderové nerovnosti, podpora tuzemských malých a středních firem, vytvoření efektivního systému sociálního bydlení, ochrana klimatu a půdy či podpora transferu znalostí mezi veřejným a soukromým sektorem a akademickou sférou. Rozpracování na úroveň konkrétních a měřitelných opatření obsahuje Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030, který je předkládán souběžně s tímto dokumentem a souběžně budou i vyhodnocovány. Materiál stanovuje gesce a spolugesce za jejich naplňování. Určení odpovědností je nutné právě pro koordinaci podávání informací o České republice v oblasti udržitelného rozvoje na mezinárodní úrovni i pro koordinaci plnění Agendy 2030 na domácí půdě. Materiál stanovuje základní a obecné úkoly, jež mají být v jednotlivých bodech podniknuty na domácí i zahraniční úrovni. 1 Zpracování bylo uloženo usnesením vlády č. 61 ze dne 25. ledna 2016. 6 1. Úvod Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu Organizace spojených národů (dále jen „OSN“) 25. září 2015 a její Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, dále jen „SDGs“) poté vstoupily v platnost 1. ledna 2016. Procesu přijetí této globální agendy dokumentem Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj2 předcházel tříletý proces vyjednávání, který byl zahájen na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v Riu de Janeiru (tzv. konference Rio+20) v červnu 2012. Tohoto procesu se zúčastnily nejen všechny členské státy OSN, ale také zástupci občanské společnosti, soukromé sféry a akademické obce. Východiska Agendy 2030 Agendou 2030 stanovených 17 Cílů udržitelného rozvoje navazuje na proces implementace Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals, dále jen „MDGs“), který skončil v roce 2015. MDGs představovaly 8 ambiciózních rozvojových cílů, stanovených na Summitu tisíciletí OSN tzv. Deklarací tisíciletí3 , které daly základní rámec pro aktivity ČR v oblasti rozvojové spolupráce a promítly se do Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR, i dílčích koncepčních dokumentů v období 2000 – 2015, jako např. Strategie mnohostranné rozvojové spolupráce ČR. Jejich naplnění na globální úrovni, bylo přes nedostatky v oblasti nerovností, řešení konfliktů a některých aspektů životního prostředí vyhodnoceno jako úspěšné ve Zprávě o plnění Rozvojových cílů tisíciletí 20154 . V návaznosti na úspěch a globální rozsah aktivit v rámci MDGs došlo k jejich rozšíření na 17 Cílů udržitelného rozvoje a přesunutí zodpovědnosti za jejich naplňování z pouze rozvojových zemí na všechny členské státy OSN. Kromě samotné Agendy 2030 ovlivnil vznik nového paradigmatu udržitelného rozvoje v roce 2015 také akční program OSN z Addis Abeby o financování rozvoje, ve kterém se země zavázaly ke spolupráci v oblasti technologií a inovací a potvrdily své závazky k poskytování oficiální rozvojové pomoci. Významný vliv měla dále také Pařížská dohoda, kterou přijaly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015 a přijetí Sendajského rámce pro omezování důsledků katastrof 2015 – 2030. Agenda 2030 v rámci této transformace specifikuje 5 oblastí kritické významnosti: 2 A/RES/70/1 - Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development, OSN, 2015, dostupné zde: https://documents-dds- ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N15/291/89/PDF/N1529189.pdf?OpenElement 3 A/RES/55/2 – United Nations Millennium Declaration, OSN, 2000, dostupné zde: http://www.un.org/millennium/declaration/ares552e.htm 4 Dostupné zde: http://www.un.org/millenniumgoals/2015_MDG_Report/pdf/MDG%202015%20PR%20Global.p df 7  Lidé – vymýcení chudoby a hladu ve všech jejich formách a rozměrech a umožnění všem lidem na světě, aby naplnili svůj potenciál v důstojnosti, rovnosti a zdravém životním prostředí.  Planeta – ochrana planety před jejím poškozením, včetně udržitelné spotřeby a výroby a čerpání přírodních zdrojů a podnikání urgentních kroků v rámci klimatické změny.  Prosperita – zajištění prosperity a životního naplnění pro všechny, včetně toho, že ekonomický, sociální a technologický rozvoj půjde ruku v ruce s přírodou.  Mír – zajištění mírumilovných, spravedlivých a inkluzivních společností, které jsou oproštěny od strachu a násilí.  Partnerství – vytvoření „globálního partnerství pro udržitelný rozvoj“ založeném na posílené globální solidaritě zaměřené především na potřeby nejchudších a nejvíc ohrožených lidí se zapojením všech zemí, aktérů a lidí. V důsledku změny vnímání rozvoje jako záležitosti rozvojových zemí a uvědomění si, že každá země na světě se potýká s rozvojovými problémy, bylo přistoupeno k univerzálnímu charakteru Agendy 2030. Proto patří i Česká republika ke státům, které se zavázaly implementovat Cíle udržitelného rozvoje na svém území a podpořit ostatní země v jejich naplňování. Průřezové principy implementace Je zřejmé, že takto komplexní agenda nemůže být uchopena sektorově a vyžaduje integrovaný přístup s důrazem na synergie, zároveň je však pro její plnou implementaci žádoucí věnovat pozornost všem jejím 169 podcílům a zhodnotit jejich relevanci pro národní kontext. Vyhodnocení relevance je obtížné vzhledem k tomu, že mnoho z nich zasahuje do kompetencí několika rezortů a také do vnitřní, i vnější politiky státu. Vodítkem může být kromě samotné definice udržitelného rozvoje, tedy zvyšování kvality života lidí při respektování limitů planety, několik průřezových principů jejího naplňování. Princip univerzality Cíle udržitelného rozvoje nerozdělují svět na chudý a bohatý, ale vycházejí z faktu, že všechny země mají svoje vlastní rozvojové problémy. V kompetenci jednotlivých zemí je proto stanovení národních priorit i ambice pro plnění jednotlivých podcílů, které zejména pro rozvinuté země mohou být v samotné Agendě položeny relativně nízko. Tuto funkci, tedy stanovení cílů adaptovaných na národní kontext, plní Strategický rámec Česká republika 2030.5 Zásadním aspektem je přitom především rozvoj nástrojů vedoucích k budování vlastních rozvojových kapacit a mobilizaci domácích zdrojů. 5 V textu uváděno také jako Česká republika 2030,ČR 2030 nebo SR ČR 2030. 8 V zájmu České republiky však nadále zůstává podporovat v naplňování SDGs i rozvojové země, především pak ty, které se potýkají s nejzávažnějšími problémy extrémní chudoby, hladu a nedostatku základních služeb. Změny spojené s klimatickou změnou, populačním růstem a zvyšujícím se počtem konfliktů představují zásadní výzvy pro mezinárodní bezpečnost a budou i do budoucna vytvářet tlaky na přírodní zdroje a způsobovat konflikty a zvýšení nepravidelné a nelegální migrace. Oficiální rozvojová pomoc proto zůstává i nadále nenahraditelným katalyzátorem dalšího rozvoje a je třeba ji dále systematicky navyšovat a dosáhnout závazku ČR poskytovat 0,33 % HND. Neméně důležitým aspektem hledání globálních systémových řešení rozvoje je jeho financování. Pro Českou republiku je z hlediska financování implementace Agendy 2030 důležité jak zapojení mezinárodních zdrojů, tak mobilizace domácích finančních zdrojů v jednotlivých zemích. Jedním z klíčových předpokladů je přitom podpora zajištění rovného postavení všech členských zemí OSN při rozhodování o reformách mezinárodních daňových standardů. Neméně důležité je dále předcházení daňovým únikům a korupci a přijímání opatření zaměřených proti erozi základu daně z příjmů právnických osob v souladu s doporučeními OECD/G20. Zásadní pro implementaci Agendy 2030 bude také zapojení finančních prostředků z podnikové sféry do financování udržitelného rozvoje. Dalším příkladem může být podpora volného trhu a odstranění obchodních bariér za předpokladu současné internalizace jeho sociálních a environmentálních nákladů. Zapojení všech, včetně nejvíce ohrožených skupin Agenda 2030 představuje pro všechny země světa příležitost zamyslet se nad tím, které skupiny obyvatel stojí od naplnění Cílů udržitelného rozvoje nejdále a vytvořit mechanismy umožňující jejich zapojení nejen do implementace SDGs, ale také např. do formulace dílčích národních cílů. Nutné je dále také zapojení nových aktérů, kteří mohou zajistit mobilizaci dalších zdrojů. Významnou roli hraje kromě neziskového sektoru a podpory budování jeho kapacit proto především také soukromý sektor. Veřejné instituce by měly nové aktéry v jejich zapojení aktivně podporovat a odstraňovat bariéry, které v jejich participaci stojí. Přestože se nerovnosti věnují explicitně pouze dva Cíle udržitelného rozvoje, lze ji považovat za jedno z průřezových témat, objevující se ve všech ostatních. Zpomalit či zastavit zvyšování nerovností mezi státy i v jejich rámci je proto zásadní výzvou, které musí být věnována zvýšená pozornost. 9 Dobré vládnutí a participace Agenda 2030 zdůrazňuje význam demokracie, dobrého vládnutí a právního státu jako předpokladu pro udržitelný rozvoj ve všech jeho dimenzích. Tyto principy se promítají do konkrétních podcílů v podobě důrazu na budování efektivních a odpovědných institucí a inkluzivní rozhodovací procesy, ale zároveň je jejich význam průřezový pro všechny Cíle udržitelného rozvoje. Jako hodnoty jsou nedělitelné – není tedy možné je uplatňovat jen na některé procesy či jen některé skupiny. Koherence politik pro udržitelný rozvoj Koncept koherence politik pro udržitelný rozvoj (Policy Coherence for Sustainable Development, PCSD) doplňuje koncept koherence politik pro rozvoj (Policy Coherence for Development, PCD), který se zaměřuje na eliminaci negativních dopadů domácí i zahraniční politiky na rozvojové země. PCSD však PCD významně rozšiřuje a transformuje tak celé pojetí udržitelného rozvoje do univerzálního a komplexního rámce přijatého Agendou 2030. Zohlednění tohoto konceptu je přitom zásadní pro efektivitu veřejných politik, protože omezuje jejich negativní dopady a soustředí se na synergie. Usnesení vlády č. 292 z dubna 2017 ukládá předsedovi vlády ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí zajistit nastavení efektivního mechanismu pro sledování koherence politik pro udržitelný rozvoj. S přesunem agendy udržitelného rozvoje z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí na základě usnesení č. 167 ze dne 14. března 2018, přechází tento úkol z předsedy vlády na ministra životního prostředí. Pro tyto účely lze přitom využít a posílit existující mechanismy v Radě vlády pro udržitelný rozvoj, Radě pro zahraniční rozvojovou spolupráci a Výboru pro Evropskou unii. PCSD je nástrojem pro tvorbu politik z hlediska jejich dopadů ve dvou rovinách: horizontální a vertikální. Horizontální koherence integruje dimenzi sociální, environmentální, ekonomickou a oblast vládnutí na všech úrovních tvorby domácích i mezinárodních politik. V rámci horizontální koherence je tedy žádoucí hodnotit, jak naplňování jednoho cíle ovlivňuje naplňování jiného ve vztahu k těmto třem dimenzím. Zajištění koherence politik v horizontální rovině v praxi znamená domýšlet možné konflikty při naplňování jednotlivých cílů. Například mezi naplňováním Cíle 2 (Konec hladu), 6 (Pitná voda, kanalizace) a 7 (Dostupné a čisté energie) mohou takové konflikty vznikat, protože zemědělství je největším uživatelem vody na celosvětové úrovni, energie je potřebná k distribuci vody i potravin a výroba potravin a spotřeba dodavatelských řetězců představuje téměř třetinu celkové globální spotřeby energie. Vertikální koherence zahrnuje úroveň lokální, národní, regionální a globální, tedy jaké dopady má politické rozhodnutí na životy obyvatel jiných zemí a to nejen v současnosti, ale také z hlediska dlouhodobé časové perspektivy. Rozhodování by mělo být koordinované, zahrnující široké spektrum zúčastněných stran (neziskový sektor, akademickou sféru, aktéry na místní úrovni, založené na partnerství. V případě 10 udržitelného rozvoje jde o zajištění jeho propsání do aktivit všech úrovní veřejné správy, včetně zajištění adekvátních koordinačních a implementačních kapacit (např. mezirezortní koordinační skupiny a dostatečné financování samosprávných jednotek). Součástí vertikální koherence je i PCD, která je zásadní z hlediska efektivity zahraniční rozvojové spolupráce (např. přesunování vlastní environmentální zátěže do jiných zemí, dotační politiky zvýhodňující národní podniky atd.) Nástroj pro sledování horizontální koherence a základní stavební kameny k zajištění efektivní a koherentní implementace SDGs byly publikovány ve studii OECD (Better Policies for Sustainable Development, A New Framework for Policy Coherence OECD 2016).6 Mezi hlavní cíle koherence politik pro udržitelný rozvoj lze dle OECD zařadit: posilování synergií v oblastech sociální, environmentální a ekonomických politik a dobré správy věcí veřejných, identifikace nekoherentních politik a sladění vnitřních a vnějších politik (vč. vystupování v mezinárodních organizacích a EU) s mezinárodními cíli a řešení dopadů národních politik na ostatní země. 6 Dostupné zde: http://www.oecd.org/publications/better-policies-for-sustainable-development- 2016-9789264256996-en.htm 11 2. Strategický rámec Česká republika 2030 Gestorem agendy udržitelného rozvoje a koordinátorem implementace Agendy 2030 v České republice na základě usnesení č. 61 ze dne 25. ledna 2016 je předseda vlády. Usnesením vlády č. 167 ze dne 14. března 2018 došlo k převedení agendy udržitelného rozvoje a úkolů s ní spojených z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí. Hlavní implementační platformou pro Cíle udržitelného rozvoje v ČR je Strategický rámec Česká republika 2030, který vláda schválila 19. dubna 2017. Strategický rámec Česká republika 2030 je dokumentem, který stanovuje dlouhodobé priority udržitelného rozvoje v šesti klíčových oblastech a slouží jako zastřešující rámec pro rezortní, regionální a lokální strategie a koncepce. Hlavní nástroje implementace Agendy 2030 jsou navázány na implementaci Strategického rámce Česká republika 2030, do nějž byly všechny Cíle udržitelného rozvoje přímo integrovány. Míra jejich integrace byla přitom založena na národních prioritách udržitelného rozvoje, stanovených na základě detailní Analýzy rozvoje, která byla jedním z podkladů pro vypracování Strategického rámce. Oblasti pokryté v ČR 2030 proto lze považovat za národní priority v rámci Agendy 2030. Široký překryv cílů Agendy 2030 a ČR 2030 lze jasně doložit tabulkou v Příloze č. 1. Prioritní podcíle SDGs jsou pokryty specifickými cíli ČR 2030 a adaptovány pro národní kontext. V rámci strategického rámce ČR 2030 proto mnohdy míří k ambicióznějším výsledkům, nad rámec Agendy 2030. Analýza existujících opatření a doporučení pro jejich naplňování je formulována v implementačním dokumentu ČR 2030. Cílem tohoto dokumentu je proto doplnit Českou republiku 2030 ve smyslu vyhodnocení relevance všech SDGs a podcílů pro ČR jak v jejich vnitřní, tak i vnější dimenzi, popsat provazby Agendy 2030 a České republiky 2030, přiblížit globální monitorovací a reportovací rámec. Jeden z aspektů transformačního charakteru Agendy 2030 je vzájemná provázanost jejích cílů. Pro jejich úspěšnou implementaci je proto nutná rozšířená spolupráce napříč rezorty a institucemi veřejné správy. Na základě podkladových dokumentů a analýz je v souladu s tímto principem rozdělena gesce všech 169 podcílů Agendy 2030. Ministerstvo životního prostředí jako gestor agendy udržitelného rozvoje bude naplňování jednotlivých cílů koordinovat, poskytovat metodickou podporu rezortům a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem bude monitorovat progres na národní úrovni prostřednictvím globálního indikátorového rámce.7 Dokument specifikuje klíčová opatření pro jednotlivé cíle, které jsou prioritní pro jejich naplnění a doplňují cíle stanovené v České republice 2030. 7 Globální indikátorový rámec byl schválen v červenci 2017 Rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/71/313, dostupné zde: https://digitallibrary.un.org/record/1291226 12 3. Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 2030 Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 2030 navazuje na Strategický rámec Česká republika 2030 a na Koncepci zahraniční politiky ČR z roku 2015. Příslušné usnesení vlády č. 591 ze srpna 2017 uvádí Agendu 2030 a související SDGs jako hlavní východiska novodobé zahraniční rozvojové spolupráce ČR (dále jen „ZRS“). V návaznosti na Agendu 2030 a na Strategický rámec ČR 2030 se česká ZRS zaměří na níže uvedené tematické priority: 1. Řádná demokratická správa věcí veřejných (SDG 16) 2. Udržitelné nakládání s přírodními zdroji (SDG 6 a 13) 3. Ekonomická transformace a růst (SDG 7 a 8) 4. Zemědělství a rozvoj venkova (SDG 2 a 15) 5. Inkluzivní sociální rozvoj (SDG 3 a 4) Všeobecně jsou pro ZRS ČR, resp. vnější dimenzi implementace Agendy 2030 z pohledu ČR dále relevantní SDG 1 a 17. Ostatní cíle naopak pro ZRS jako relevantní či prioritní vymezeny nebyly (např. SDG 14), resp. jejich relevanci pro ČR lze hodnotit pouze zprostředkovaně a v kontextu působení ČR v mezinárodních organizacích (např. SDG 9, 11, 12). Naplňování prioritních cílů je průřezově spojeno s podporou mírových a inkluzívních společností, přístupu všech ke spravedlnosti, odpovědného rozhodování a budování odolných, efektivních a transparentních institucí na všech úrovních. ČR klade důraz na rozvoj demokracie a respekt k lidským právům, včetně genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek. Aktivity ČR se budou nadále realizovat se zřetelem na negativní dopady změny klimatu, na šetrný přístup k přírodním zdrojům a na ochranu životního prostředí a biodiverzity. Důležitý rámec pro ZRS ČR představuje - vedle OSN - zejména rozvojová politika Evropské unie, formulovaná v Evropském konsensu o rozvoji, jehož cílem je pomoci implementovat Agendu 2030 v rozvojových zemích a zároveň lépe koordinovat pomoc evropských dárců. Konsensus vychází z Globální strategie EU z roku 2016. Legislativním základem naplňování ZRS je zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. 13 4. Relevance Cílů udržitelného rozvoje pro ČR Z analýzy relevance Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku8 vyplývá, že většina SDGs i jejich podcílů je pro Českou republiku relevantní a jsou aplikovatelné ať už v její domácí či zahraniční politice. V rámci analýzy byly vymezeny dva základní atributy všech 169 podcílů Agendy 2030: relevance podcíle pro Českou republiku a kompetence jeho naplňování, na základě následujících kritérií: 1. Relevance pro ČR, tedy aplikovatelnost podcíle ve vnitřní (v domácích politikách ČR) a vnější dimenzi (v zahraniční politice ČR). o Aplikovatelnost ve vnitřní dimenzi byla vyhodnocena kladně, pokud se podcíl týká fenoménů vyskytujících se v České republice, resp. přímo ovlivňujících kvalitu života obyvatel ČR. o Aplikovatelnost ve vnější dimenzi byla vyhodnocena kladně, pokud k tomu přímo vybízí znění podcíle (např. pokud podcíl stanoví, že v dané oblasti mají rozvinuté země podporovat země rozvojové) nebo pokud je podcíl relevantní z hlediska možností zahraniční politiky ČR, včetně členství ČR v mezinárodních organizacích, a její přidané hodnoty pro zvyšování kvality života obyvatel v dalších zemích.9 2. Kompetence a určení gesce naplňování jednotlivých podcílů, včetně formulace adekvátních opatření. Uvedený výčet obsahuje identifikované orgány státní správy či další instituce, jichž se daná agenda vnějšího působení ČR týká. První uvedený orgán zde většinou má či by měl mít obsahově vůdčí či koordinační roli, ale pro dosažení českého příspěvku k podcílům musejí svůj vliv na vnější působení ČR reflektovat ve své činnosti všechny identifikované orgány či instituce. Agenda 2030 dále také obsahuje tři typy podcílů z hlediska jejich operacionalizace, přičemž největší část patří do poslední skupiny, na jejíž cílové numerické hodnotě neexistuje mezinárodní shoda. Jejich naplňování proto v této fázi nelze objektivně 8 Analýzu relevance Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku, včetně návrhu gesce jednotlivých podcílů, vypracovalo pro OUR ÚV Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Vnější dimenzi dopracovali pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ondřej Horký-Hlucháň s poděkováním Miroslavu Nožinovi (Ústav mezinárodních vztahů, v.v.i.), a Petr Lebeda, Vendula Menšíková (Ženatá) s poděkováním Ondřeji Kopečnému a Kláře Sutlovičové (Glopolis o.p.s.). Analýza prošla připomínkovým řízením RVUR. 9 Vnější dimenzi lze do určité míry najít téměř ve všech podcílech Agendy 2030, vzhledem k omezeným finančním aj. kapacitám jsou ale jako relevantní hodnoceny pouze vybrané prioritní oblasti s ohledem na tematické a teritoriální priority ČR, které vycházejí ze Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR 2018 – 2030 (viz výše). 14 vyhodnotit a bude záviset na monitorování indikátorů globálního indikátorového rámce (viz kapitola 5). 1. Podcíle s jasně danou cílovou hodnotou a) absolutní (např. podcíl 3.1 Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 000 živě narozených dětí) b) relativní (např. podcíl 1.2 Do roku 2030 snížit alespoň o polovinu podíl můžu, žen a dětí všech věkových kategorií, kteří žijí v chudobě tak jak je definována v národní legislativě) 2. Podcíle, na jejichž cílové hodnotě existuje mezinárodní shoda (např. podcíl 3. a Posílit uplatňování rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace (WHO) o kontrole tabáku ve všech zemích dle potřeby) 3. Podcíle, na jejichž cílové hodnotě mezinárodní shoda neexistuje a její stanovení náleží do kompetence členských států OSN (např. podcíl 17.14 Podporovat soudržnost politik pro udržitelný rozvoj) Analýza relevance Cílů udržitelného rozvoje pro ČR je shrnuta v příloze č. 3 tohoto dokumentu. 15 5. Klíčová opatření pro naplňování Následující kapitola stanovuje gesce a klíčová opatření pro naplňování Cílů udržitelného rozvoje, která vyplývají z Analýzy relevance SDGs pro Českou republiku v jejich vnitřní i vnější dimenzi. Opatření je třeba vnímat jako prioritní, nikoliv však jediná žádoucí pro naplnění všech pro ČR relevantních podcílů. Kromě znázornění propojení ČR 2030 a Agendy 2030 se zaměřují především na mezery mezi podcíli Agendy 2030 a specifickými cíli Strategického rámce Česká republika 2030. Přijímání dalších dílčích opatření pro naplnění všech relevantních podcílů je zodpovědností jednotlivých gestorů (viz Příloha č. 2). Implementace klíčových opatření bude zajištěna v rámci stanovených personálních i finančních limitů dotčených kapitol státního rozpočtu, tj. jednotlivých resortů. Jednotlivá ministerstva si primárně zajistí finanční prostředky v rámci svých schválených rozpočtů a střednědobých rozpočtových výhledů. SDG 1 Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Gesce: MPSV Spolugesce: MZV, MMR, MF, MZe, MŽP, ÚV, MŠMT, MV  Naplňovat specifické cíle 2.2, 2.3, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 21.1 SR ČR 2030  Opatření ve vnitřní dimenzi zaměřovat zejména na osoby a skupiny osob nejvíce ohrožené příjmovou chudobou (senioři a seniorky – zejména samostatně žijící, neúplné rodiny, rodiny se třemi a více dětmi, samostatně žijící osoby s nízkými příjmy, osoby zdravotně postižené a rodiny se členem se zdravotním postižením), osoby ohrožené diskriminací a osoby ohrožené sociálním vyloučením  Graduálně navyšovat podíl ODA na HND s cílem dosáhnout minimálně splnění závazku 0,33 % ODA/HND do roku 2030. Podporovat dosažení kolektivního závazku EU dosáhnout do roku 2030 0,7% ODA/HND a z toho 0,20% ODA/HND pro nejméně rozvinuté země  Reflektovat podcíle 1.1, 1.2, 1.5, 1.a, 1.b Agendy 2030 při přípravě relevantních strategických dokumentů a ročních plánů zahraniční rozvojové spolupráce a zohledňovat kritérium potřebnosti při stanovování geografických priorit 16 SDG 2 Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Gesce: MZe Spolugesce: MZV, MŽP, MPO, MŠMT, MPSV, MF, MZd  Naplňovat specifické cíle 9.4, 12.3, 13.1, 13.2, 15.1, 15.2 a 15.3 SR ČR 2030 a SDG 2 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  Podporovat vědu a výzkum v zemědělství a opatření zaměřená na zvýšení produkčního potenciálu a technologií, které přispívají k potravinovému zabezpečení ČR, tj. k zajištění dostatečného množství produkce a dostupnosti kvalitních a bezpečných potravin tuzemského původu  Zachovat systém dotovaného školního stravování  Aktivně se podílet na vytváření globálního prostředí podporujícího udržitelný rozvoj, především pak předcházet obchodním omezením a pokřivením na světových zemědělských trzích, stejně jako spekulativnímu chování, dvojí kvalitě potravin, různým formám dumpingu a dalším formám tržních nedokonalostí a tržních selhání.  Podporovat budování udržitelné, ekologicky šetrné, výnosné místní zemědělské produkce v rozvojových zemích SDG 3 Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Gesce: MZd Spolugesce: MZe, MŽP, MŠMT, MZV, MV, ÚV, MMR, MPSV  Naplňovat specifické cíle ČR 2030 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 9.1, 10.6, 11.2, 12.1, 12.3, 12.4, 12.6, 14.2, 16.3, 17.4, 18.2, 19.2, 19.4, 19.5, 19.6, 25.1  Podporovat začlenění osob s fyzickým či psychickým onemocněním do běžného života, včetně podpory zaměstnanosti, destigmatizace a deinstitucionalizace, zajištění komplexnosti péče, integrace zdravotního a sociálního přístupu a prevence  Zmírňovat sektorovou a geografickou roztříštěnost programů zahraniční spolupráce v oblasti zdravotnictví, posilovat jejich koordinaci a podporovat synergie 17 SDG 4 Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti celoživotního vzdělávání pro všechny Gesce: MŠMT Spolugesce: MPSV, MMR, MŽP, MZd, MZV  Naplňovat specifické cíle 1.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 SR ČR 2030  Zajistit vzdělávání, které je inkluzivní, spravedlivé, zajišťuje rovnost podmínek a kontinuálně zvyšuje kvalitu vzdělávání na základních, středních a vysokých školách pro všechny.  Cíleně zvyšovat účast všech dětí na předškolním vzdělávání, s důrazem na děti ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením  V oblasti dalšího vzdělávání klást důraz na pracovní flexibilitu, a to s ohledem na předpokládaný vývoj pracovního trhu a stávající demografický vývoj společnosti  Podporovat formální i neformální globální rozvojové vzdělávání a osvětu a naplňování Národní strategie GRV a z ní vycházejících akčních plánů  Podporovat rovný a cenově dostupný přístup k inkluzívnímu a kvalitnímu vzdělání v rozvojových zemích vč. poskytování vládních stipendií  Podporovat environmentální vzdělávání a vzdělávání k udržitelnému rozvoji SDG 5 Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Gesce: ÚV Spolugesce: MPSV, MZV, MZd, MV  Naplňovat specifické cíle 1.1, 1.2 a 3.3 SR ČR 2030  Přijímat opatření cílící na prevenci násilí, včetně domácího násilí a obchodování s lidmi  Přijímat opatření odstraňující prekarizaci ženské práce  Podporovat zastoupení žen v rozhodovacích pozicích v soukromé i veřejné sféře  Promítat perspektivu rovnosti mužů a žen do všech relevantních strategických dokumentů a akčních plánů, včetně oblasti dopadů Společnosti 4.0 a zahraniční rozvojové spolupráce 18 SDG 6 Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi Gesce: MŽP Spolugesce: MZe, MZV, MZd, MPSV, MD, MV, MMR, MPO  Naplňovat specifické cíle 10.6 a 14.2 SR ČR 2030 a SDG 6 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  Podporovat začleňování veřejnosti a místních komunit do rozhodovacích procesů v oblasti využívání vodních zdrojů  Zajistit bezplatnou dostupnost hygienických a sanitačních zařízení pro osoby bez domova v průběhu celého dne  Přispívat ke zlepšování zásobování pitnou vodou, ochraně vodních zdrojů a rozvoji odpadového hospodářství v rozvojových zemích SDG 7 Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny Gesce: MPO Spolugesce: MV, MZV, MŽP, MZe, MD, MF  Naplňovat specifické cíle 9.3, 10.3 a 10.4 SR ČR 2030 a SDG 7 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  podporovat nahrazování fosilních paliv nízkoemisními zdroji energie Analyzovat možnost zavedení zdanění emisí mimo EU ETS (uhlíkové daně)  Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie a zajistit podmínky pro ukládání energie (fotovoltaika na střechách a opláštění budov, udržitelné využití biomasy pro výrobu tepla nebo kogeneraci) a rozvoj účinných soustav zásobování tepelnou energií. Investovat do energetických úspor, snižování energetické náročnosti a budování tzv. chytrých sítí (smart grids).  Podporovat rozvojové země v přístupu k cenově dostupným, spolehlivým a udržitelným nízkoemisním zdrojům energie 19 SDG 8 Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Gesce: MPO Spolugesce: MPSV, ÚV, MZV, MŽP, MV, MMR, MD, MK, MF  Naplňovat specifické cíle 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 7.1, 7.2, 7.3 a 7.4 SR ČR 2030 a SDG 8 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  Posilovat sektor endogenních firem (tj. firem, jejichž strategie a obchod jsou řízeny z ČR) a přidanou hodnotu českých podniků  Opatření na podporu zaměstnanosti zaměřovat na osoby nejvíce ohrožené na trhu práce (osoby nad 55 let, osoby do 25 let, osoby se zdravotním postižením, osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené a osoby s nízkou kvalifikací)  Podporovat využívání inovativních finančních nástrojů a vstup soukromých investorů do nově vznikajících firem  Zajistit řádné naplňování Národního akčního plánu pro byznys a lidská práva na období 2017 - 2022, který implementuje Obecné zásady OSN pro byznys a lidská práva (UN Guiding Principles on Business and Human Rights)  Posilovat klíčové vnímání práce nejenom jako zdroje obživy, ale také jako základního rozměru lidské existence, zdroje důstojnosti člověka, jeho sociálního začlenění, příležitosti ke směně, ke vztahům a setkáním SDG 9 Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace Gesce: MPO Spolugesce: MD, MV, MMR, MZV, MŽP, ÚV, MF, MZe  Naplňovat specifické cíle 8.2, 10.1, 10.2 SR ČR 2030  Posílit mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací  Podporovat transfer znalostí mezi veřejným a soukromým sektorem a akademickou sférou  Nastavit systém sdílení znalostí a zkušeností s rozvojovými zeměmi (např. prostřednictvím programů Mezinárodní telekomunikační unie či programu Vysílání učitelů, popř. výměna učitelů ČRA)  Vytvořit mechanismy vědecko-výzkumné politiky ČR a mechanismy v rámci společné obchodní politiky EU, které by zajišťovaly koherenci se ZRS 20 SDG 10 Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi Gesce: MPSV Spolugesce: ÚV, MZV, MF, MPO, MMR  Naplňovat specifické cíle 2.2, 3.1, 3.2, 3.4 a 4.1 SR ČR 2030  Přijímat efektivní opatření v boji proti diskriminaci nejvíce ohrožených skupin (etnických, národnostních a náboženských minorit, žen a dětí)  Zohledňovat hledisko potřebnosti v geografickém zaměření ZRS a zvyšovat podíl nevázané pomoci  Podporovat udržitelné rozvojové investice v nejméně rozvinutých, afrických a malých ostrovních a vnitrozemských rozvojových zemích  Podporovat zapojení rozvojových zemí do rozhodování v mezinárodních finančních institucích.  Podporovat snižování transakčních nákladů remitencí ze strany soukromého sektoru SDG 11 Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce Gesce: MMR Spolugesce: MPSV, MD, MZV, MV, MZe, MŽP, ÚV  Naplňovat specifické cíle 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 18.1, 18.2, 18.3, 19.1, 19.2, 19.3, 19.4, 19.5, 19.6, 19.7, 20.1, 20.2, 20.3 SR ČR 2030  Zavést efektivní systém sociálního bydlení  Podporovat opatření zaměřená na prevenci kriminality a bezdomovectví  Podporovat dostupnost bydlení zejména pro osoby a skupiny osob nejvíce ohrožené příjmovou chudobou (senioři a seniorky – zejména samostatně žijící, neúplné rodiny, rodiny se třemi a více dětmi, samostatně žijící osoby s nízkými příjmy, osoby zdravotně postižené a rodiny se členem se zdravotním postižením), osoby ohrožené diskriminací a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Vytvořit standardy dostupnosti veřejných služeb v municipalitách  Podporovat zapojení veřejnosti do rozhodování na úrovni obcí a regionů  Využívat dalších možností financování obnovy kulturních památek a podpory kulturního dědictví venkova  V souladu s balíčkem EU k oběhovému hospodářství skládkovat do roku 2035 maximálně 10 % komunálních odpadů (v souladu s platnou právní úpravou v oblasti odpadového hospodářství naplnit zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů od roku 2024) 21  Využívat programy ČRA na vysílání expertů a B2B pro sdílení zkušeností z domácí implementace na místní úrovni a usilovat o zapojení expertů z místních samospráv v těchto programech. (např. úspěšný program Zelená úsporám) SDG 12 Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Gesce: MPO Spolugesce: MŽP, MZV, MZe, MMR, MŠMT  Naplňovat specifické cíle 9.2, 19.7 SR ČR 2030  Plošně a cíleně aplikovat podmínky pro oběhové hospodářství do národní legislativy (ekodesign, výroba z udržitelných zdrojů, důraz na kvalitu, opravitelnost, recyklovatelnost, podpora re-use center a knihoven věcí aj.).  Podporovat vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti oběhového hospodářství na všech úrovních  Podporovat zabraňování plýtvání potravinami lepší informovaností jejich spotřebitelů, popř. využíváním potravinových bank  Vyhodnotit a aktualizovat Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky SDG 13 Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů Gesce: MŽP Spolugesce: MŠMT, MZV, MZe, MPO, MMR, MV, MD, MF  Naplňovat strategický cíl 14 a specifický cíl 19.1 SR ČR 2030 a SDG 13 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 – 2030  Naplňovat existující související politiky, strategie a akční plán k oblasti změny klimatu  Navyšovat a účelně vynakládat dodatečné prostředky na tzv. klimatické finance (mitigační a adaptační opatření, z nichž některé jsou započitatelná do ODA) a posilovat jejich předvídatelnost 22 SDG 14 Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Gesce: MŽP Spolugesce: MZV, ÚV, MZe, MPO  Naplňovat specifické cíle 14.2 SR ČR 2030  Analyzovat podíl ČR na globálním znečištění oceánů, moří a mořských zdrojů, včetně dopadů zámořské dopravy zboží a surovin spotřebovaných v ČR (ropné znečištění, toxické látky, odpady) a znečištění plasty, které se do moří dostávají řekami  Snižováním národních emisí CO2 v souladu s mezinárodními závazky řešit původ okyselování oceánů  Na úrovni EU a WTO podporovat sjednání mnohostranných pravidel v oblasti subvencí do rybolovu  Na mezinárodní úrovni podporovat snahy o udržitelné využívání oceánů a moří v souvislosti s otevíráním nových námořních cest a nalézáním zásob nerostných surovin v oblasti Severního ledového oceánu SDG 15 Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity Gesce: MŽP Spolugesce: MZe, MF, MMR, MZV  Naplňovat specifické cíle 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 13.1, 13.2, 15.1, 15.2, 15.3 SR ČR 2030 a SDG 15 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  Ve vztahu k SDG 15 a ke Strategii resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 rozpracovat spolupráci s dalšími rezorty, zejména MŽP, dále i MF, MPO a MMR v oblasti ekosystémů na pevnině a v návaznosti na Společnou zemědělskou politiku EU  V souvislosti s klimatickou změnou zefektivnit a zrychlit komplexní pozemkové úpravy jako opatření pro ochranu půdy  Zmírňovat tlak na ekosystémy plynoucí z rozvoje cestovního ruchu, především v citlivých horských oblastech  Naplňovat mezinárodní cíle plynoucí z Úmluvy o biologické rozmanitosti OSN (cíle AIČI) a Evropské strategie na ochranu diverzity  V souladu se zjištěními České inspekce životního prostředí efektivně bojovat s nelegálním obchodem s komoditami a výtažky z ohrožených druhů zvířat a rostlin 23  Zavedením systému monitorování původu dřeva přispět k boji proti nelegálnímu kácení tropických pralesů SDG 16 Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Gesce: MV Spolugesce: MSp, MZV, MF, ÚV, MMR, MŽP, MD, MK, MZe  Naplňovat specifické cíle 23.1, 23.2, 23.3, 24.1, 24.2, 24.3, 24.4, 25.1, 25.2, 25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 27.1, 27.2 SR ČR 2030 a SDG 16 jako jednu z priorit Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 - 2030  Na mezinárodní i národní úrovni podporovat opatření zamezující nelegálnímu obchodu se zbraněmi  Účinně bojovat s korupcí, včetně podpory institucí veřejné správy korupci potlačovat (např. etické kodexy, protikorupční školení atd.)  Podporovat participativní a deliberativní metody v rozhodovacích procesech a zapojení občanů a místních komunit  Zlepšovat přístup veřejnosti k informacím  Na mezinárodní úrovni podporovat zapojení rozvojových zemí do rozhodování v mezinárodních institucích  Nadále zajišťovat příznivé prostředí pro zapojení dalších aktérů (organizací občanské společnosti, soukromého sektoru, územní samosprávy, akademické sféry), jejich účast při konzultacích ke strategickým dokumentům, vč. programů rozvojové spolupráce (tj. i participace příjemců rozvojové pomoci) a podporovat partnerství napříč sektory  Na mezinárodní úrovni podporovat dobrou správu věcí veřejných (good governance) s důrazem na naplňování práva na účast na veřejných záležitostech, naplňování lidských práv, rozvoj demokracie, přístup k nezávislé justici a budování občanské společnosti 24 SDG 17 Posílit prostředky pro provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj Gesce: MZV Spolugesce: ÚV, MPO, MF, ČSÚ, MŽP, MZe, MŠMT, MMR  Naplňovat specifické cíle 21.1, 21.2, 21.3, 22.1, 22.2, 22.3 SR ČR 2030  Zvyšovat analytické, monitorovací a koordinační mechanismy pro zajištění koherence politik pro udržitelný rozvoj  Podporovat efektivní partnerství veřejného, soukromého a občanského sektoru (např. v rámci MA21 a MAS, projektů PPP, podpory meziobecní spolupráce)  Podporovat osvětu a globální vzdělávání v ČR pro posílení povědomí o globálních souvislostech a významu aktivního a zodpovědného zapojení ČR do řešení globálních výzev v oblasti udržitelného rozvoje  Zajistit monitoring naplňování cílů udržitelného rozvoje založený na objektivních a spolehlivých datech  Aktivně se podílet na budování národních kapacit v rozvojových zemích, včetně sdílení zkušeností v oblasti statistiky a reportování  Prohloubit mezinárodní spolupráci s rozvojovými zeměmi v daňových otázkách, vč. spolupráce na půdě mezinárodních organizací  Provést analýzu dopadů bilaterálních smluv v daňové oblasti, jejichž stranou je ČR, na rozvojové země a dle jejího výsledku zvážit zavedení systému hodnocení dopadu uzavíraných daňových smluv na partnerské země  Graduálně navyšovat podíl ODA na HND s cílem dosáhnout minimálně splnění závazku 0,33 % ODA/HND do roku 2030. Podporovat dosažení kolektivního závazku EU dosáhnout do roku 2030 0,7% ODA/HND a z toho 0,20% ODA/HND pro nejméně rozvinuté země  Podporovat mobilizaci dalších finančních prostředků nad rámec ODA (remitence, filantropie, přímé zahraniční investice)  Nastavit efektivní rozvojové financování prostřednictvím národní rozvojové banky s vnějším mandátem Českomoravská záruční banka  Posílit rozvojový efekt a podporu PCSD (Policy coherence for sustainable development) v systému státní podpory a financování exportu (zejména pojišťování nebo garantování exportních úvěrů – zajišťuje EGAP a přímé financování a refinancování úvěrů – zajišťuje ČEB)  Podporovat liberalizaci mezinárodního obchodu na bázi mnohostranného obchodního systému Světové obchodní organizace  Podporovat integraci nízkopříjmových zemí do světové ekonomiky 25  Na mezinárodní úrovni podporovat odpovědné půjčování a poskytování úvěrů ze strany států a národní úrovni zavést mechanismus, který by zaručil dodržování tohoto principu 26 6. Globální rámec pro monitoring a reporting Globální indikátorový rámec k Cílům udržitelného rozvoje slouží pro potřeby monitoringu Agendy 2030 na globální úrovni. Globální sada indikátorů je vytvářena Meziagenturní expertní skupinou k indikátorům SDGs (Inter-Agency Expert Group on SDG Indicators, dále jen „IAEG-SDGs“) pod záštitou Statistické komise OSN. V březnu 2017 schválila Statistická komise OSN globální sadu indikátorů, v červnu roku 2017 došlo k jejímu schválení Ekonomickou a sociální radou OSN a v červenci téhož roku k jeho přijetí Valným shromážděním OSN. Vybraným mezinárodním organizacím10 je svěřena zodpovědnost za tvorbu celosvětově uznatelné metodiky k indikátorům a následně za sběr dat od národních statistických systémů. Zmiňované organizace předávají data do globální databáze indikátorů11 . Na základě dat z globální databáze jsou každoročně vypracovávány 2 zprávy, a to Pokrok směrem k Cílům udržitelného rozvoje - Zpráva Generálního tajemníka OSN a Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje, které slouží pro hodnocení naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Přijatá globální sada indikátorů konkrétně čítá celkem 244 indikátorů, resp. 232 jedinečných indikátorů (některé indikátory se v sadě opakují). Indikátory jsou rozděleny do 3 skupin (tzv. TIER) podle stupně své metodické vyspělosti (existence celosvětově uznatelných metadat) a/nebo celosvětové dostupnosti dat). TIER I označuje vyspělé a dostupné indikátory, naopak pro indikátory v TIER III platí, že budou nadále metodicky zlepšovány a upravovány mezinárodními organizacemi a mezinárodní skupinou IAEG-SDGs. Tabulka č. 2: Počet indikátorů podle metodické vyspělosti a dostupnosti dat ROK 2018 (květen) ROK 2017 (duben) s metodikou a celosvětovou dostupností dat (TIER I) 97 83 s metodikou bez celosvětové dostupnosti dat (TIER II) 77 67 bez metodiky (TIER III) 64 88 10 Takovými organizacemi jsou např. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní organizace práce (ILO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a mnoho dalších. 11 https://unstats.un.org/sdgs/indicators/database/ 27 více TIER 6 6 CELKEM 244 244 Rozložení jednotlivých indikátorů do TIER platné k březnu 2018 je následující: do TIER I je zařazeno 97 indikátorů, 71 indikátorů je v TIER II, 70 v TIER III a 6 indikátorů je zařazených do více TIER (liší se např. dostupností dat v jednotlivém členění indikátoru). V návaznosti na usnesení vlády č. 61 ze dne 25. ledna 2016, se ukládá předsedkyni/předsedovi Českého statistického úřadu koordinovat indikátory k Agendě 2030. V návaznosti na toto usnesení započalo v průběhu května 2017 posuzování dostupnosti dat v České republice k vybraným indikátorům z globálního indikátorového rámce. Zvolený postup pro posuzování dostupnosti dat v České republice je následující: 1. Výběr indikátorů k posouzení (TIER I, II a více TIER s metadaty); 2. Identifikace gestorů (ČSÚ, ostatní instituce); 3. Kontaktování gestorů s žádostí o posouzení dostupnosti dat (včetně požadovaného členění); 4. Kvantifikace dostupných indikátorů. Indikátory jsou vybrány na základě jejich dostupnosti dat a metodické vyspělosti, tj. spadají do TIER I, II a více TIER a zároveň obsahují metodiku. Pro posuzování bylo v roce 2017 vybráno 137 indikátorů (z 244). Cílem je určit ty indikátory z globální sady, ke kterým Česká republika disponuje daty. Proto došlo k identifikaci potenciálních gestorů. Ti byli požádáni o posouzení dostupnosti dat k uvedeným indikátorům. Gestoři byli konkrétně dotazováni, zda disponují daty i v požadovaném členění. Na základě komunikace s jednotlivými ministerstvy a institucemi v ČR bylo k 21. květnu 2018 posouzeno 68 indikátorů jako dostupných, 42 indikátorů jako částečně dostupných, 8 indikátorů jako nerelevantních a 19 nedostupných. K 7 z těchto 19 nedostupných indikátorů bude data za ČR zasílat jiný mezinárodní subjekt či si je bude vypočítávat jiný mezinárodní subjekt než tuzemská instituce. Vzhledem k neustálému zlepšování metodiky jednotlivých indikátorů se budou průběžně posuzovat také ty indikátory, které se nově přesunuly do TIER I a II. 28 7. Národní monitorovací rámec Identifikace a implementace konkrétních dílčích opatření pro naplnění podcílů spadá do kompetence jednotlivých členů vlády v rozsahu jejich působnosti; v kapitole 5 jsou určeny rezorty, které budou na základě uvedeného rozdělení gescí koordinovat naplňování jednotlivých SDGs. Do 31. prosince 2018 každý gestor stanoví odpovědnou osobu (tzv. focal point), která bude pravidelně komunikovat s Ministerstvem životního prostředí a s dalšími gestory a spolugestory proces naplňování Cílů udržitelného rozvoje a zodpovídat za meziresortní i vnitroresortní koordinaci. Meziresortní koordinace je podstatná nejen z hlediska monitoringu a reportingu, ale i jako průběžný nástroj koordinace pozic na mezinárodní úrovni. Česká republika bude pro monitoring a reporting o plnění Cílů udržitelného rozvoje využívat v nejvyšší možné míře globální indikátorový rámec. Pro potřeby monitorování naplňování národních priorit vymezených cíli Strategického rámce Česká republika 2030 byla vypracována národní indikátorová sada obsahující 192 indikátorů. Tyto indikátory budou primárně sloužit k měření pokroku na úrovni specifických cílů ČR 2030 a byly proto stanoveny s ohledem na národní kontext. Indikátory Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj budou v maximální možné míře využity i pro monitoring cílů na národní úrovni. Vyhodnocování plnění cílů bude pravidelně zveřejňováno v rámci Zprávy o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje), která bude obsahovat informace o plnění opatření vedoucích k naplnění Cílů a podcílů udržitelného rozvoje a vyhodnocení dostupných indikátorů Agendy 2030. Zprávu bude zpracovávat Ministerstvo životního prostředí a společně se Zprávou o kvalitě života a její udržitelnosti hodnotící naplňování ČR 2030 předkládat každé tři roky vládě. Podklady (tzv. průběžné zprávy o plnění SDGs) pro tyto účely budou MŽP každoročně poskytovat jednotlivé gesční rezorty pro jednotlivé SDGs, které zajistí nezbytnou koordinaci se spolugestory. Průběžné zprávy o plnění SDGs budou obsahovat: informace o stavu plnění navržených opatření, informace o dalších aktivitách přispívajících k naplňování SDGs, vyhodnocení meziresortní spolupráce a případné návrhy dodatečných opatření. Monitorovací rámec Agendy 2030 předpokládá vytvoření národních reportovacích platforem, které usnadní předávání a tok dat na národní i mezinárodní úrovni. Česká republika v návaznosti na výsledky mezinárodního jednání vyhodnotí a případně zajistí vytvoření této platformy. Pro sdílení dat v rámci platformy bude hledáno řešení v podobě využití některého z existujících či nově vytvořených informačních systémů. 29 Orientační harmonogram navazujících prací Plánované činnosti Odpovědnost Termín schválení dokumentu vládou říjen 2018 vytvoření draftu průběžné zprávy o plnění SDGs MŽP I. a II. Q. 2019 posuzování dostupnosti k nově přeřazeným indikátorům Cílů udržitelného rozvoje Výbor pro indikátory udržitelného rozvoje RVUR průběžně zaslání vstupů pro 1. průběžnou zprávy o plnění SDGs gestorovi Cíle spolugestoři Cílů 30. 9. 2019 zaslání vstupů pro 1. průběžnou (neveřejnou) zprávu o plnění SDGs gestorovi Agendy 2030 (MŽP) gestoři Cílů 30. 10. 2019 zaslání vstupů pro 1. průběžnou zprávu o plnění SDGs gestorovi Cíle spolugestoři Cílů 15. 9. 2020 zaslání vstupů pro 1. Zprávu o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj gestorovi Agendy 2030 (MŽP) gestoři Cílů 15. 10. 2020 předložení zprávy o naplňování Agendy 2030 v ČR MŽP 31.12.2020 30 Schéma rozdělení odpovědnosti při implementaci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj na příkladu SDG 5 a SDG 11 31 Příloha č. 1 Překryv SDGs a specifických cílů ČR 2030 Cíl udržitelného rozvoje Česká republika 2030 (klíčová oblast, specifický cíl) Cíl 1. Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Lidé a společnost 2.2, 2.3, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4 Globální rozvoj 21.1 Cíl 2. Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Hospodářský model 9.4 Odolné ekosystémy 12.3, 13.1, 13.2, 15.1, 15.2, 15.3 Cíl 3. Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Lidé a společnost 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 Hospodářský model 9.1, 10.6, 11.2 Odolné ekosystémy 12.1, 12.3, 12.4, 12.6, 14.2 Obce a regiony 16.3, 17.4, 18.2, 19.2, 19.4, 19.5, 19.6 Dobré vládnutí 25.1 Cíl 4. Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Lidé a společnost 1.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 Cíl 5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Lidé a společnost 1.1, 1.2, 3.3 Cíl 6. Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi Hospodářský model 10.6 Odolné ekosystémy 14.2 Cíl 7. Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny Hospodářský model 9.3, 10.3, 10.4 Cíl 8. Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Lidé a společnost 2.1, 2.2, 2.3, 2.4 Hospodářský model 7.1, 7.2, 7.3, 7.4. Cíl 9. Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace Hospodářský model 8.2, 10.1, 10.2 32 Cíl 10. Snížit nerovnost uvnitř zemí a mezi nimi Lidé a společnost 2.2, 3.1, 3.2, 3.4, 4.1 Cíl 11. Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce Obce a regiony 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 18.1, 18.2, 18.3, 19.1, 19.2, 19.3, 19.4, 19.5, 19.6, 19.7, 20.1, 20.2, 20.3 Cíl 12. Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Hospodářský model 9.2 Obce a regiony 19.7 Cíl 13. Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů Odolné ekosystémy 14.1, 14.2 Obce a regiony 19.1 Cíl 14. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Odolné ekosystémy 14.2 Cíl 15. Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity Odolné ekosystémy 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 13.1, 13.2, 15.1, 15.2, 15.3 Cíl 16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Dobré vládnutí 23.1, 23.2, 23.3, 24.1, 24.2, 24.3, 24.4, 25.1, 25.2, 25.3, 26.1, 26.2, 26.3, 27.1, 27.2 Cíl 17. Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Globální rozvoj 21.1, 21.2, 21.3, 22.1, 22.2, 22.3 33 Příloha č. 2 Přehled cílů Strategického rámce ČR 1 Lidé a společnost 1. Společenské klima je vůči rodinám všestranně příznivé, bariéry a společenské tlaky jsou minimalizovány. Rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany a jsou společensky vysoce oceňovány. 1.1 Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodin. Zaměřují se na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti i seniory. Umožňují tak získat dostatek volného času pro zkvalitňování rodinných vztahů. 1.2 Rodinám se specifickými potřebami je věnována zvláštní pozornost. Jsou přijímána cílená opatření přispívající k rovnému přístupu ke vzdělávání a uplatnění členů těchto rodin na trhu práce i ve společnosti. 2. Technologický a sociální rozvoj rozšiřují přístup k důstojné práci. 2.1 Trh práce vykazuje na celostátní i regionální úrovni nižší strukturální nerovnováhy, zmírňuje se polarizace trhu práce i její společenské dopady. 2.2 Přístup k důstojné práci se rozšiřuje i pro skupiny, které jsou na trhu práce dosud znevýhodněné – rodiče na rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením nebo osoby starší 50 let. 2.3 S obecnou mírou nezaměstnanosti se zároveň snižuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti. 2.4 Minimalizuje se míra prekarizace a nedobrovolné flexibilizace práce, a to i u činností vykonávaných prostřednictvím ekonomiky platforem a jiných nových atypických forem práce. 2.5 Imigrační a integrační politika klade důraz na přilákání kvalifikovaných cizinců a cizinek a posiluje diverzitu pracovních sil významnou pro inovace. Veřejné politiky také podporují návrat českých občanů a občanek ze zahraničí. 3. Strukturální nerovnosti ve společnosti jsou nízké. 3.1 Dlouhodobě se snižuje podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. 3.2 Snižuje se příjmová nerovnost a je kladen důraz na udržení silné střední vrstvy. 3.3 Snižuje se genderová nerovnost. 3.4 Je zajištěn rovný přístup k osobám ohroženým diskriminací na základě pohlaví, věku, péče o závislé osoby, zdravotního postižení, etnicity, národnosti, sexuální orientace, vyznání nebo světonázoru. Zvláštní důraz je kladen na předcházení vícečetné diskriminaci. 4. Vzdělávání rozvíjí individuální potenciál jedinců a jejich schopnost zvládat i ovlivňovat změny a podporuje soudržnou společnost orientovanou na udržitelný rozvoj. 34 4.1 Vzdělávací systém je inkluzivní a vzájemně prostupný, neselektuje žáky a žákyně v útlém věku na talentované a netalentované a omezuje závislost vzdělávacích drah a výsledků na jejich socioekonomickém zázemí. 4.2 Systém vzdělávání podporuje učitele, učitelky a další vzdělavatele, aby ve vzdělávání dokázali přinášet potřebné změny a převzít roli průvodců účastníků vzdělávání v měnícím se světě. Je otevřený intenzivnímu kontaktu s reálným světem a zapojuje všechny aktéry ve vzdělávání. 4.3 Vzdělávání zajišťuje každému přístup k rozvoji přenositelných kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Systém zahrnuje přiměřený všeobecný základ nezbytný pro další vzdělávání, zapojení do společnosti i pro porozumění vzájemné provázanosti současného světa. 4.4 Systém celoživotního vzdělávání je veřejně garantovaný a široce dostupný: Zaměřuje se jak na profesní vzdělávání, tak i na vzdělávání v oblasti přenositelných dovedností. 5. Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje. 5.1 Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky. 5.2 Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví. 5.3 Systém veřejného zdravotnictví je stabilní, všeobecně dostupný co do kvality i kapacity a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr lékařského i nelékařského personálu se snižuje a zlepšuje se ohodnocení všech pracovníků ve zdravotnictví. 5.4 Zdravý životní styl je podporován prostřednictvím vyšších veřejných výdajů s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého života. 5.5 Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými látkami a hlukem prostřednictvím lepší kvality životního prostředí. Příslušné limity škodlivých látek a hluku nejsou překračovány. 6. Vyšší veřejné investice podporují klíčové funkce kultury a rovný přístup ke kultuře a kreativitě. 6.1 Do oblasti kultury směřují vyšší veřejné výdaje a posilují se možnosti dlouhodobého finančního plánování kulturních organizací. 6.2 Podle potřeb měnící se společnosti je systémově podporován rozvoj i zakládání nových kulturních organizací. 6.3 Kulturní a kreativní průmysly jsou podporovány jako příležitost pro rozvoj ekonomiky. 6.4 Pracovníci v kultuře jsou podporováni metodicky i finančně s cílem zvyšování jejich prestiže a zlepšování podmínek potřebných pro jejich kreativní a motivační roli vůči dalším skupinám společnosti. 35 2 Hospodářský model 7. Ekonomika dlouhodobě roste a domácí sektor je silný. 7.1 Domácí části ekonomiky se rozvíjejí. 7.2 Sektor malých a středních podniků roste. 7.3 Stát podporuje posun ekonomiky na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce a v mezinárodním hodnotovém řetězci. 7.4 Zvyšuje se kvalita přímých zahraničních investic v České republice. 8. Česko má dobře fungující a stabilní instituce pro podporu aplikovaného výzkumu a vývoje a pro identifikaci příležitostí v této oblasti. 8.1 Česko má stabilní materiální i personální kapacitu výzkumu a vývoje s odpovídající strukturou a zaměřením, do které jak stát, tak podniky investují dostatečné finanční zdroje. 8.2 Roste inovační aktivita podniků, založená zejména na výsledcích domácího výzkumu a vývoje, a rozsah spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou. 9. Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí. 9.1 Snižují se emise skleníkových plynů a náročnost produktu na tyto emise. 9.2 Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových toků. 9.3 Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky. 9.4 Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost. 10. Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funkční infrastruktura. 10.1 Zachování trvalé státní kontroly nad systémem kritické infrastruktury a rozvíjení systému ochrany kritické infrastruktury. 10.2 Je zajištěno kvalitní dopravní spojení s ekonomickými populačními a dopravními centry Německa, Rakouska a Polska. 10.3 Elektrizační síť zajišťuje distribuci elektrické energie v požadovaném technickém standardu bez ohledu na strukturu zdrojů. 10.4 Soustavy zásobování tepelnou energií vytvářejí podmínky pro efektivní využití tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie dostupných na regionální a místní úrovni. 36 10.5 Zvyšuje se dostupnost vysokorychlostního internetu. 10.6 Navzdory negativním dopadům změny klimatu stát udržuje vysoký standard vodohospodářských služeb a zároveň zvyšuje jejich dostupnost. 11. Fiskální systém jako předpoklad úspěšného hospodářství je stabilní. 11.1 Střednědobý výhled zachovává strukturálně vyrovnané rozpočty, čímž zajišťuje jak stabilizační funkci veřejných rozpočtů, tak jejich dlouhodobou udržitelnost. 11.2 Zvyšuje se efektivita vynakládání veřejných prostředků ve vybraných veřejných politikách (zdravotnictví, vzdělávání, vědě a výzkumu a dalších). 3 Odolné ekosystémy 12. Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti. 12.1 Je zpracována politika krajiny a pravidla jejího naplňování, které různé úrovně veřejné správy využívají pro své rozhodování. 12.2 Snižuje se podíl orné půdy a roste podíl trvalých travních porostů na zemědělském půdním fondu. 12.3 Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. 12.4 Zvyšuje se podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR. 12.5 Roste prostupnost krajiny pro migraci volně žijících organismů. 12.6 Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů. 13. Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti. 13.1 Rozmanitost a stabilita biotopů i populací jednotlivých původních druhů rostlin a živočichů se zvyšuje. 13.2 Přirozená obnova člověkem významně pozměněných ekosystémů je běžně užívaným postupem. 14. Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. 14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje. 14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje. 15. Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku. 37 15.1 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu. 15.2 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. 15.3 Druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci lesních půd. 4 Obce a regiony 16. Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné. 16.1 Strategické a územní plánování je na všech úrovních koordinováno. 16.2 Jsou stanoveny závazné standardy dostupnosti základních veřejných služeb a jim odpovídající veřejné infrastruktury občanského vybavení, které jsou platné pro veškerou zástavbu. 16.3 Předpoklady pro dostupnost základních veřejných služeb jsou zajištěny již ve fázi územního a strategického plánování. 16.4 Postupy strategického a územního plánování jsou koordinovány na úrovni přesahující úroveň jednotlivých obcí. 17. Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální nerovnosti. 17.1 Dnešní venkovské a periferní oblasti se nevylidňují a jejich populace nestárne více než v urbanizovaných oblastech. 17.2 Jsou podporovány vysoce kvalifikované pracovní příležitosti v malých a středních podnicích využívajících místní a regionální potenciál. 17.3 Jsou podporovány různorodé formy bydlení, především dostupné nájemní bydlení pro všechny segmenty společnosti. 17.4 Lokální integrované strategie snižují sociální disparity v území, posilují nekonfliktní soužití a zvyšují kvalitu života pro všechny. 18. Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn. 18.1 Snižuje se zábor zemědělské půdy ve městech i volné krajině. Brownfieldy jsou regenerovány a revitalizovány. 18.2 Města jsou přátelská ke všem věkovým a uživatelským skupinám. 18.3 Obce běžně plánují rozvoj společně s veřejností. 19. Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na negativní dopady změny klimatu. 38 19.1 Obce III. stupně předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim přizpůsobit. 19.2 Snižuje se počet a intenzita městských tepelných ostrovů. 19.3 Všechny nově dokončené budovy se řadí do energetické třídy A. Existující budovy se postupně renovují minimálně na úroveň energetické třídy C. 19.4 Zvyšuje se podíl veřejné zeleně v městských aglomeracích. 19.5 Významně roste délka cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty a cyklistky. 19.6 Významně se zvyšuje počet bezemisních a nízkoemisních vozidel. 19.7 Klesá množství skladovaného komunálního odpadu. 20. Územní veřejná správa cíleně využívá nástroje pro udržitelný rozvoj municipalit. 20.1 Ústřední státní správa metodicky podporuje a rozvíjí nástroje udržitelného rozvoje municipalit. 20.2 Územní veřejná správa má dostatečné institucionální kapacity pro výkon agendy udržitelného rozvoje. 20.3 Zvýší se počet i kvalita realizátorů místní Agendy 21. 5 Globální rozvoj 21. Česká republika aktivně a s důrazem na národní priority spoluutváří prostředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni Evropské unie. 21.1 Česká republika prosazuje globální implementaci mezinárodních závazků v oblasti udržitelného rozvoje, jejich implementaci na úrovni Evropské unie i jejich promítnutí do činnosti mezinárodních organizací a sama tyto závazky plní. 21.2 Česká republika na globální i na úrovni Evropské unie podporuje naplnění Cílů udržitelného rozvoje a specificky Cíle č. 16 Mír, spravedlnost a silné instituce. 21.3 Česká republika posiluje svou přidanou hodnotu pro působení v mezinárodních organizacích a Evropské unii. 22. Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj. 22.1 Česká republika průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje. 22.2 Česká republika aktivně buduje institucionální kapacity pro sledování koherence vnitřních politik s vnějším dopadem a omezuje jejich negativní vliv na globální směřování k udržitelnému rozvoji. 39 22.3 Česká republika aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální úrovni. 6 Dobré vládnutí 23. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají znalosti a dovednosti, které jim umožňují plnohodnotnou účast ve veřejné rozpravě. 23.1 Systém vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň veřejné správy reálně rozvine koncepční uvažování a zprostředkuje nejnovější vědecké poznatky, kontakt se zkušenostmi z jiných zemí a vhled do způsobu, jak s těmito poznatky kriticky pracovat. 23.2 Systém vzdělávání poskytovaný veřejnými vzdělávacími institucemi zajistí rozvoj participativních a deliberativních dovedností občanů a občanek. 23.3 Státní systém podpory orientovaného a aplikovaného výzkumu zajistí soustavný příliv poznatků a inovací demokratičnosti a dlouhodobé efektivity vládnutí. 24. Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce Česká republika 2030. 24.1 Veřejná správa na všech úrovních bude mít dostatečnou institucionální kapacitu k vytváření soudržných politik (kompetence, personál, finanční prostředky, komunikační kanály ap.). 24.2 Veřejné politiky budou brát ohled na dlouhodobé dopady a instituce veřejné správy budou tyto dopady sledovat v rámci vlastních strategických materiálů. 24.3 Veřejné politiky budou založeny na dostupných znalostech a budou systematicky posuzovány předem s ohledem na možné dopady na příjemce a dopady na jiné oblasti než oblast primárního zájmu. 24.4 Veřejné politiky budou systematicky vyhodnocovány zpětně (ex-post evaluace). 25. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování. 25.1 Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů. 25.2 Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější. 25.3 Bude rozvinut systém výměny zkušeností mezi vyššími a nižšími úrovněmi veřejné správy, mezi různými sektory vládnutí a mezi českou veřejnou správou a veřejnými správami v zahraničí. 40 26. Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních. 26.1 Rozvine se systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik. 26.2 Pilotáže se stanou součástí tvorby veřejných politik všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné. 26.3 Deliberace veřejných politik budou pravidlem všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné. 27. Zvýšila se kvalita vládnutí z hlediska příjemců veřejných politik. 27.1 Rozvinou se postupy zvyšující z hlediska občanů a občanek inkluzivitu vládnutí. 27.2 Rozvinou se postupy zvyšující efektivitu veřejné správy z hlediska občanů/občanek a podnikatelů/podnikatelek a firem. 41 Příloha č. 3 Shrnutí analýzy relevance SDGs pro Českou republiku Cíl 1. Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 1.1 Do roku 2030 odstranit extrémní chudobu všude na světě; extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den NE ANO MZV 1.2 Do roku 2030 snížit alespoň o polovinu podíl můžu, žen a dětí všech věkových kategorií, kteří žijí v chudobě tak jak je definována v národní legislativě NE ANO MZV 1.3 Zavést na úrovni států vhodné systémy sociální ochrany pro všechny včetně nejpotřebnějších, a do roku 2030 rozšířit jejich dosah na většinu chudých a ohrožených ANO NE MPSV (ÚV, MŠMT, MMR) 1.4 Do roku 2030 zajistit, aby všichni muži a ženy, zejména chudí a zranitelní, měli stejná práva v přístupu k ekonomickým zdrojům i základním službám, na vlastnictví a možnost nakládat s půdou a stejná práva na další formy vlastnictví, dědictví, přírodní zdroje, příslušné nové technologie a finanční služby, jako například mikrofinancování ANO NE MPSV, MMR, MV 1.5 Do roku 2030 posílit odolnost chudých a zranitelných a zmírnit jejich zranitelnost před extrémními klimatickými jevy a jinými ekonomickými, sociálními a environmentálními otřesy a pohromami ANO ANO MPSV, MZe, MŽP, MZV (MMR) 1.a Zajistit výraznou mobilizaci prostředků z různých zdrojů, mimo jiné i dokonalejší rozvojovou spoluprací, a zajistit tak přiměřené a předvídatelné prostředky pro rozvojové země – zejména nejméně rozvinuté – na zavádění programů a politik na odstranění chudoby ve všech jejích formách NE ANO MZV, MF 1.b Vytvořit výrazné politické strategie na národní, regionální i mezinárodní úrovni, založené na genderově citlivých rozvojových ANO ANO MPSV, ÚV, MZV 42 strategiích na podporu chudých, které povedou ke zrychlení investic do opatření na odstranění chudoby Cíl 2. Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 2.1 Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a osobám ve zranitelném postavení, včetně malých dětí, k bezpečným, výživným a dostačujícím potravinám po celý rok ANO ANO MPSV, MŠMT, MZV 2.2 Do roku 2030 vymýtit všechny formy podvýživy a do roku 2025 dosáhnout mezinárodně dohodnutých cílů ohledně zpomaleného růstu a nízké váhy ve vztahu k tělesné výše u dětí mladších pěti let a vyřešit výživové potřeby dospívajících dívek, těhotných a kojících žen a starších osob NE ANO MZV, MZe, MZd 2.3 Do roku 2030 zdvojnásobit zemědělskou produktivitu a příjmy drobných výrobců potravin, zejména žen, původních obyvatel, rodinných farmářů, pastevců a rybářů, mimo jiné zajištěním bezpečného a rovného přístupu k půdě, dalším výrobním zdrojům a vstupům, znalostem, finančním službám, trhům a příležitostem k vytváření přidané hodnoty a k zaměstnání v nezemědělském sektoru ANO (částečně) ANO MZe (MPO, MF) 2.4 Do roku 2030 zajistit systémy udržitelné výroby potravin a zavést odolné zemědělské postupy zvyšující produktivitu a výrobu, které pomohou zachovat ekosystémy posilující schopnost přizpůsobit se změně klimatu, extrémnímu počasí, suchu, záplavám a dalším katastrofám a postupně zlepšující kvalitu půdy ANO ANO MZe, MŽP, MZV 2.5 Do roku 2020 zachovat genetickou rozmanitost osiv, pěstovaných plodin, hospodářských a domácích zvířat a jejich divoce žijících příbuzných druhů, mimo jiné pomocí správně spravovaných a diverzifikovaných ANO ANO MZe, MŽP 43 semenných a rostlinných bank na národní, regionální a mezinárodní úrovni, a zajistit přístup ke spravedlivému sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a tradičních poznatků, v souladu s mezinárodními dohodami 2.a Zvýšit investice, mimo jiné prostřednictvím posílené mezinárodní spolupráce, do venkovské infrastruktury, zemědělského výzkumu a poradenství, vývoje technologií a genových bank hospodářských zvířat a rostlin za účelem zlepšení zemědělských výrobních kapacit v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých NE ANO MZe, MZV 2.b Napravit obchodní omezení a pokřivení na světových zemědělských trzích a předcházet jim, mimo jiné prostřednictvím souběžného odstranění všech forem vývozních dotací v zemědělství a dalších vývozních opatření s rovnocenným účinkem, v souladu s mandátem rozvojového kola v Dohá NE ANO MZe, MF, MPO, MZV 2.c Přijmout opatření k zajištění řádného fungování trhu potravinářských komodit a jejich derivátů a usnadnit včasný přístup k informacím o trhu, včetně informací o potravinových rezervách, s cílem přispět k omezení extrémní nestálosti cen potravin ANO ANO MZe, MF, MPO 44 Cíl 3. Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 3.1 Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 000 živě narozených dětí NE ANO MZV, MZd 3.2 Do roku 2030 zabránit úmrtím novorozenců a dětí mladších 5 let, jimž je možné předejít, přičemž všechny země budou usilovat o snížení novorozenecké úmrtnosti na úroveň nejvýše 12 úmrtí na 1 000 živě narozených dětí a o snížení úmrtnosti dětí mladších pěti let na úroveň nejvýše 25 úmrtí na 1 000 živě narozených dětí NE ANO MZV, MZd 3.3 Do roku 2030 ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbávaných tropických nemocí a bojovat proti hepatitidě, vodou přenášeným nemocem a ostatním přenosným nemocem ANO ANO MZd, MZV 3.4 Do roku 2030 pomocí prevence a léčby snížit o třetinu předčasnou úmrtnost na nepřenosné nemoci a podporovat duševní zdraví a duševní pohodu ANO ANO MZd, MZV, MPSV 3.5 Posílit prevenci a léčbu zneužívání návykových látek, včetně zneužívání omamných látek a škodlivého užívání alkoholu ANO NE MZd, MZe, MV, MŠMT, MPSV 3.6 Do roku 2020 celosvětově snížit na polovinu počet úmrtí a zranění při silničních dopravních nehodách ANO NE MV, MD 3.7 Do roku 2030 zajistit všeobecný přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně plánovaní rodičovství, informování a vzdělávání v těchto otázkách, a zahrnutí problematiky reprodukčního zdraví do národních strategií a programů ANO ANO MZd, MZV, MPSV 3.8 Docílit všeobecné dostupnosti zdravotní péče, včetně ochrany finančních rizik, přístupu ke kvalitní základní zdravotní péči a přístupu k bezpečným, účinným, kvalitním a cenově ANO ANO MZd, MZV, MPSV 45 dostupným základním léčivům a očkovacím látkám pro všechny 3.9 Do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění vlivem nebezpečných chemických látek a znečištěného ovzduší, vody a půdy ANO ANO MZd, MŽP, MZe, MZV 3.a Posílit uplatňování Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku ve všech zemích dle potřeby ANO NE MZd, MZe 3.b Podporovat výzkum a vývoj vakcín a léků na přenosné i nepřenosné nemoci, které postihují především rozvojové země, zajistit přístup k cenově dostupným základním lékům a vakcínám v souladu s Deklarací z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, která potvrzuje právo rozvojových zemí plně využít ustanovení obsažená v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, pokud jde o flexibilitu v oblasti ochrany veřejného zdraví, a zejména pak zajistit přístup k lékům pro všechny ANO ANO ÚV, MŠMT, MZV, MZd 3.c Podstatně zvýšit financování zdravotnictví a nábor, rozvoj, školení a udržení (retenci) pracovníků ve zdravotnictví v rozvojových zemích, zejména v těch nejméně rozvinutých zemích a v malých ostrovních rozvojových státech NE ANO MZV, MZd 3.d Posílit schopnost všech zemí, zejména rozvojových, v oblasti včasného varování, snižování rizik a řízení národních a globálních zdravotních rizik ANO ANO MZd, MV, MZV 46 Cíl 4. Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti celoživotního vzdělávání pro všechny Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 4.1 Do roku 2030 zajistit, aby všechny dívky a chlapci ukončili bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní a střední vzdělání, které bude mít odpovídající a efektivní studijní výsledky ANO ANO MŠMT, MZV (MPSV) 4.2 Do roku 2030 zajistit, aby všechny dívky a chlapci měli přístup ke kvalitnímu rozvoji v raném dětství, k předškolní péči a vzdělávání, které je připraví na základní vzdělávání ANO ANO MŠMT (MPSV, MZd, MZV) 4.3 Do roku 2030 zajistit rovný přístup všem ženám a mužům k cenově dostupnému a kvalitnímu technickému, odbornému a terciárnímu vzdělání, včetně vysokoškolského ANO ANO MŠMT, MZV (MPSV) 4.4 Do roku 2030 výrazně zvýšit počet mladých lidí a dospělých, kteří mají příslušné dovednosti, včetně technických a odborných dovedností, jež budou předpokladem pro zaměstnání, důstojné pracovní zařazení a podnikání ANO ANO MŠMT, MZV (MMR, MPSV) 4.5 Do roku 2030 odstranit genderové nerovnosti ve vzdělávání a zajistit rovný přístup ke všem úrovním vzdělání a odborné přípravy pro zranitelné osoby, včetně osob se zdravotním postižením, původních obyvatel či dětí ve zranitelném postavení ANO ANO MŠMT, MZV, (MPSV) 4.6 Do roku 2030 zajistit, aby všichni mladí lidé a značná část dospělých mužů a žen dosáhli čtenářské a matematické gramotnosti ANO ANO MŠMT, MZV (MPSV) 4.7 Do roku 2030 zajistit, aby všichni studenti získali znalosti a dovednosti potřebné k podpoře udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání o udržitelném rozvoji a trvale udržitelném způsobu života, lidských právech, genderové rovnosti, prosazování kultury míru a nenásilí, globálního občanství i ocenění kulturní rozmanitosti a příspěvků kultury k udržitelnému rozvoji ANO ANO MŠMT, MZV (MŽP) 4.a Vybudovat a vylepšit vzdělávací zařízení, která jsou genderově citlivá, citlivá vůči dětem a osobám se zdravotním postižením a poskytují bezpečné, ANO ANO MŠMT, MZV (MZd) 47 nenásilné, inkluzivní a efektivní vzdělávací prostředí pro všechny 4.b Do roku 2020 globálně výrazně rozšířit počet stipendií pro studenty z rozvojových zemí, zejména z nejméně rozvinutých zemí, malých ostrovních rozvojových států a afrických zemí, pro zápis do vysokoškolského vzdělávání, včetně odborné přípravy a vzdělávacích programů v oblasti informačních a komunikačních technologií, technických, stavebních a vědeckých oborů v rozvinutých i rozvojových zemích NE ANO MZV (MŠMT, MZd) 4.c Do roku 2030 výrazně zvýšit počty kvalifikovaných učitelů, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce pro vzdělávání učitelů v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech NE ANO MZV, MŠMT Cíl 5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 5.1 Celosvětově skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek ANO ANO ÚV, MPSV, MZV 5.2 Odstranit všechny formy násilí na všech ženách a dívkách ve veřejné a soukromé sféře, včetně obchodování s nimi a sexuálního či jiného vykořisťování ANO ANO ÚV, MPSV, MV, MZV 5.3 Odstranit všechny škodlivé praktiky jako jsou dětské, předčasné sňatky a sňatky z donucení či ženská obřízka NE ANO MZV, MPSV, ÚV 5.4 Uznávat a oceňovat neplacenou péči a domácí práce pomocí zajištění veřejných služeb, infrastruktury a politik sociální ochrany a prosazování sdílené odpovědnosti v rámci domácnosti a rodiny podle zvyklostí dané země ANO NE MPSV 5.5 Zajistit ženám plnou a efektivní účast a rovné příležitosti zastávat vedoucí pozice na všech úrovních rozhodování v politickém, ekonomickém a veřejném životě ANO NE ÚV 48 5.6 Zajistit všeobecný přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a k reprodukčním právům, jak bylo dohodnuto v souladu s Akčním programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a Pekingskou akční platformou a závěrečnými dokumenty návazných konferencí ANO ANO MZd, ÚV, MZV 5.a Provést reformy, které ženám zajistí rovná práva k ekonomickým zdrojům, jakož i přístup k vlastnictví a hospodaření s půdou i dalšími formami majetku, k finančním službám, dědictví a přírodním zdrojům v souladu s národní legislativou ANO NE ÚV 5.b Rozšířit možnosti využívání průlomových technologií, zejména informačních a komunikačních technologií, pro prosazování posilování postavení žen ANO NE ÚV 5.c Přijmout a posílit vhodné politiky a vymahatelné právní předpisy pro posazování rovnosti žen a mužů a posilování postavení všech žen a dívek na všech úrovních ANO NE ÚV Cíl 6. Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 6.1 Do roku 2030 dosáhnout univerzálního a spravedlivého přístupu ke zdravotně nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny ANO ANO MZe, MŽP, MZV 6.2 Do roku 2030 zajistit přístup k odpovídajícím a spravedlivým sanitačním a hygienickým zařízením pro všechny a skoncovat s vyměšováním na volných prostranstvích, se zvláštním ohledem na potřeby žen a dívek a osob ve zranitelném postavení ANO ANO MZd, MMR, MZV, MV (MPSV) 6.3 Do roku 2030 zlepšit kvalitu vody snížením jejího znečišťování, zamezením odhazování odpadků do vody a minimalizací vypouštění nebezpečných chemických a jiných látek do vody, snížit na polovinu podíl nečištěných odpadních vod a podstatně zvýšit recyklaci a bezpečné opětovné využívání vody v celosvětovém měřítku ANO ANO MŽP, MZe, MZV, MPO, MD, MZd 49 6.4 Do roku 2030 podstatně zvýšit efektivitu využívání vody ve všech sektorech a zajistit udržitelný odběr a dodávky pitné vody tak, aby byl vyřešen nedostatek vody a podstatně se snížil počet lidí trpících jejím nedostatkem ANO ANO MŽP, MZV (MZe) 6.5 Do roku 2030 zavést integrovanou správu vodních zdrojů na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím přeshraniční spolupráce tam, kde je to vhodné ANO ANO MŽP, MZe, MZV (MV, MZd) 6.6 Do roku 2020 zajistit ochranu a obnovu ekosystémů souvisejících s vodou, včetně hor, lesů, mokřad, řek, zvodní (akviferů) a jezer ANO ANO MŽP, MZe, MZV 6.a Do roku 2030 rozšířit mezinárodní spolupráci a podporu budování kapacit v rozvojových zemích v rámci programů a činností souvisejících s vodou a hygienou, včetně zadržování, odsolování a účinného využívání vody, čištění odpadních vod a využívání technologií pro recyklaci a opětovné využívání vody NE ANO MZV, MŽP 6.b Podporovat a posilovat zapojení místních komunit do zlepšování hospodaření v oblasti vodních zdrojů a hygieny ANO ANO MŽP, MZe, MZV 50 Cíl 7. Zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 7.1 Do roku 2030 zajistit všeobecný přístup k cenově dostupným, spolehlivým a moderním energetickým službám ANO ANO ERU, MV, MZV, MD, MF 7.2 Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na globálním energetickém mixu ANO NE MPO, MŽP, MD 7.3 Do roku 2030 celosvětově zdvojnásobit energetickou účinnost ANO NE MPO, MŽP 7.a Do roku 2030 zlepšit mezinárodní spolupráci s cílem zpřístupnit výzkum a technologie čisté energie, včetně energií z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a pokročilých a čistších technologií fosilních paliv, a podporovat investice do energetické infrastruktury a technologií čisté energie NE ANO MŽP, MZV, MZe 7.b Do roku 2030 rozšířit infrastrukturu a zmodernizovat technologie pro zajištění moderních a udržitelných energetických služeb pro všechny v rozvojových zemích, zejména pak v nejméně rozvinutých zemích, malých ostrovních rozvojových státech a vnitrozemských rozvojových zemích, v souladu s jejich vlastními programy podpory NE ANO MZV, MPO Cíl 8. Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 8.1 Udržovat ekonomický růst na jednoho obyvatele v souladu s podmínkami jednotlivých zemí, zejména pak nejméně 7 procentní růst hrubého domácího produktu ročně v nejméně rozvinutých zemích ANO ANO ÚV, MPO, MF, MZV 51 8.2 Dosáhnout vyšší úrovně ekonomické produktivity pomocí diverzifikace, modernizace technologií a inovací, mimo jiné také zaměřením se na odvětví s vysokou přidanou hodnotou a s vysokým podílem lidské práce ANO ANO ÚV, MPO, MZV (MPSV) 8.3 Prosazovat politiky orientované na rozvoj, které podporují produktivní činnosti, vytváření důstojných pracovních míst, podnikání, kreativitu a inovace, a podněcovat formální ustavení a růst mikropodniků, malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím zpřístupňování finančních služeb ANO NE MPO 8.4 Postupně až do roku 2030 zlepšovat globální účinné využívání zdrojů ve spotřebě i výrobě a usilovat o to, aby ekonomický růst nebyl navázán na degradaci životního prostředí, v souladu s Desetiletým rámcem programů trvale udržitelné spotřeby a výroby, a to především v rozvinutých zemích ANO NE MŽP, MPO, MD 8.5 Do roku 2030 dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a zajistit důstojnou práci pro všechny ženy a muže, včetně mladých lidí a osob se zdravotním postižením, a zajistit rovnocennou odměnu za rovnocennou práci ANO ANO MPSV, MZV 8.6 Do roku 2020 podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří nepracují, nestudují ani neabsolvují odbornou přípravu ANO ANO MPSV, MZV 8.7 Přijmout okamžitá a účinná opatření k vymýcení nucené práce, skoncovat s moderními formami otroctví a s obchodováním s lidmi a dosáhnout zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a do roku 2025 skoncovat s dětskou prací ve všech jejích formách ANO ANO MV, MPSV, MZV 8.8 Chránit práva pracujících a podporovat bezpečné a stabilní pracovní prostředí pro všechny pracující, včetně migrujících pracovníků, zejména migrujících žen, a osob s nejistým zaměstnáním ANO ANO MPSV, MV, ÚV, MZV 8.9 Do roku 2030 navrhnout a realizovat politiky na podporu udržitelného cestovního ruchu, který vytváří pracovní místa a propaguje místní kulturu a produkty ANO ANO MMR, MK, MZV, MD 52 8.10 Posílit kapacitu domácích finančních institucí na podporu a rozšíření přístupu k bankovním, pojišťovacím a finančním službám pro všechny ANO NE 8.a Zvýšit podporu poskytovanou v rámci iniciativy „Pomoc na podporu obchodu“ (Aid for Trade) rozvojovým zemím, zejména nejméně rozvinutým zemím, mimo jiné prostřednictvím programu „Prohloubený integrovaný rámec obchodní technické asistence pro nejméně rozvinuté země“ (Enhanced Integrated Framework for Trade-related Technical Assistance to Least Developed Countries) NE ANO MPO, MZV 8.b Do roku 2020 vypracovat a spustit globální strategii pro zaměstnávání mladých a realizovat Globální pakt o pracovních místech Mezinárodní organizace práce NE NE Cíl 9. Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 9.1 Vybudovat kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, zahrnující také regionální a přeshraniční infrastrukturu, na podporu ekonomického rozvoje a zvýšené kvality lidského života, se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny ANO ANO MD, MPO, MV, MMR, MZV 9.2 Prosazovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a do roku 2030 významně zvýšit podíl průmyslu na zaměstnanosti a hrubém domácím produktu, a to s ohledem na podmínky v jednotlivých zemích, a zdvojnásobit jeho podíl v nejméně rozvinutých zemích NE ANO MPO, MZV, 9.3 Zlepšit přístup malých průmyslových a jiných podniků, zejména v rozvojových zemích, k finančním službám, včetně cenově dostupných úvěrů, a jejich začleňování do hodnotových řetězců a trhů ANO ANO MPO, MZV, MF 9.4 Do roku 2030 zmodernizovat infrastrukturu a zlepšit vybavení průmyslových podniků tak, aby byly udržitelné, účinněji využívaly zdroje a ve větší ANO ANO MPO, MŽP, MZV 53 míře zaváděly čisté a k životnímu prostředí šetrné technologie a výrobní procesy, přičemž tato opatření budou přijímána všemi zeměmi v souladu s jejich možnostmi 9.5 Posílit vědecký výzkum, zmodernizovat technologie průmyslových odvětví ve všech zemích, zejména rozvojových, a do roku 2030 rovněž podporovat inovace a významně zvýšit počet výzkumných a vývojových pracovníků na 1 milion obyvatel a výdaje na veřejný i soukromý výzkum a vývoj ANO ANO MPO, ÚV, MZV, MZe 9.a Napomáhat rozvoji udržitelné a odolné infrastruktury v rozvojových zemích prostřednictvím lepší finanční, technologické a technické podpory africkým zemím, nejméně rozvinutým zemím, vnitrozemským rozvojovým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům NE ANO MZV, MF 9.b Podporovat rozvoj technologií, výzkumu a inovací v rozvojových zemích, mimo jiné zajištěním příznivého politického prostředí pro průmyslovou diverzifikaci a přidávání hodnoty komoditám NE ANO MZV, MPO, ÚV 9.c Výrazně zvýšit přístup k informačním a komunikačním technologiím a usilovat o poskytování všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020 ANO ANO MZV, MPO Cíl 10. Snížit nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 10.1 Do roku 2030 u spodních 40 procent populace postupně dosáhnout a udržet vyšší míru růstu příjmu než je národní průměr ANO ANO MPSV, MZV 10.2 Do roku 2030 posilovat a podporovat sociální, ekonomické a politické začleňování všech, bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní postižení, rasu, etnický původ, náboženské vyznání a ekonomické či jiné postavení ANO ANO MPSV, MZV, MMR 10.3 Zajistit rovné příležitosti a zmírnit nerovnosti, mimo jiné odstraňováním diskriminačních zákonů, ANO NE ÚV 54 politik a postupů a podporou vhodných právních předpisů, politik a opatření v tomto ohledu 10.4 Přijmout politiky, zejména fiskální, mzdové a v oblasti sociální ochrany, a postupně dosáhnout větší rovnosti ANO NE MPSV 10.5 Zlepšit regulaci a monitorování globálních finančních trhů a institucí a posílit uplatňování příslušných předpisů ANO ANO MF (MZV) 10.6 Zajistit větší zastoupení a silnější hlas pro rozvojové země při rozhodování v globálních mezinárodních ekonomických a finančních institucích s cílem vybudovat efektivnější, věrohodné, spolehlivé a legitimní instituce NE ANO MZV, MF 10.7 Usnadňovat řízenou, bezpečnou, regulérní a zodpovědnou migraci a mobilitu lidí, mimo jiné uplatňováním plánovaných a dobře řízených migračních politik ANO ANO MV, MZV 10.a Uplatňovat zásadu zvláštního a diferencovaného přístupu k rozvojovým zemím, zejména k těm nejméně rozvinutým, v souladu s dohodami Světové obchodní organizace NE ANO Na úrovni EU (MPO, MZV) 10.b Podporovat oficiální rozvojovou pomoc (ODA) a finanční toky, včetně přímých zahraničních investic do států, které to potřebují nejvíce, k nimž patří zejména nejméně rozvinuté země, africké země, malé ostrovní rozvojové státy a vnitrozemské rozvojové země, v souladu s jejich národními plány a programy NE ANO MZV, MF 10.c Do roku 2030 snížit transakční náklady remitancí migrantů na méně než 3 procenta a eliminovat toky remitancí s náklady vyššími než 5 procent ANO NE MF 55 Cíl 11. Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a lidská sídla Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 11.1 Do roku 2030 zajistit všem přístup k odpovídajícímu, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám a zlepšit podmínky bydlení ve slumech ANO ANO MMR, MV, ÚV, MPSV, MZV 11.2 Do roku 2030 poskytnout všem přístup k bezpečným, finančně dostupným, snadno přístupným a udržitelným dopravním systémům, zlepšit bezpečnost silničního provozu zejména rozšířením veřejné dopravy, se zvláštním důrazem na potřeby osob ve zranitelném postavení, žen, dětí, osob se zdravotním postižením a starších osob ANO ANO MD, MMR, MZV, MŽP 11.3 Do roku 2030 posílit inkluzivní a udržitelnou urbanizaci a kapacity pro participativní, integrované a udržitelné plánování a řízení lidských sídel ve všech zemích ANO ANO MMR, MV, MZe, MŽP, MZV 11.4 Posílit úsilí na ochranu a zachování světového kulturního a přírodního dědictví ANO ANO MK, MZV, (MŽP, MMR) 11.5 Do roku 2030 významně snížit počet úmrtí a počet osob postižených následkem katastrof a výrazně snížit přímé ekonomické ztráty v poměru ke globálnímu hrubému domácímu produktu způsobené katastrofami, včetně katastrof souvisejících s vodou, s důrazem na ochranu chudých a osob ve zranitelném postavení ANO ANO MŽP, MV, MZV 11.6 Do roku 2030 snížit nepříznivý dopad měst na životní prostředí na jednoho obyvatele, mimo jiné zaměřením pozornosti na kvalitu ovzduší a nakládání s komunálním a jiným odpadem ANO ANO MŽP, MMR, MZV 11.7 Do roku 2030 zajistit všeobecný přístup k bezpečné, inkluzivní a přístupné městské zeleni a veřejným prostranstvím, zejména pro ženy a děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením ANO NE MŽP, MMR 11.a Podporovat pozitivní ekonomické, sociální a environmentální vazby mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi zlepšením národního a regionálního plánování rozvoje ANO ANO MMR, MZV (MZe, MŽP) 56 11.b Do roku 2020 výrazně zvýšit počet měst a lidských sídel, které přijmou a budou realizovat integrované politiky a plány na podporu začleňování, účinného využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se těmto změnám, odolnosti vůči katastrofám, a vypracovat a realizovat komplexní řízení rizik katastrof na všech úrovních v souladu se Sendaiským rámcem pro omezování rizika katastrof 2015-2030 ANO ANO MMR, MŽP, MV, MZV 11.c Podporovat nejméně rozvinuté země, mimo jiné prostřednictvím finanční a technické pomoci, při stavbě udržitelných a odolných budov s využitím místních materiálů NE ANO MZV, MMR Cíl 12. Zajistit udržitelné vzorce výroby a spotřeby Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 12.1 Uplatňovat Desetiletý rámec programů pro udržitelné vzorce spotřeby a výroby se zapojením všech zemí v čele s rozvinutými zeměmi a s přihlédnutím k rozvoji a schopnostem rozvojových zemí ANO ANO MŽP, MPO, MZV 12.2 Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich účinného využívání ANO ANO MPO, MŽP, MZe, MZV 12.3 Do roku 2030 snížit v přepočtu na jednoho obyvatele na polovinu globální plýtvání potravinami na maloobchodní a spotřebitelské úrovni a snížit ztráty potravin v celém výrobním a dodavatelském řetězci, včetně posklizňových ztrát ANO NE MZe (MŽP, MPO) 12.4 Do roku 2020 dosáhnout takového nakládání s chemickými látkami a všemi druhy odpadu v průběhu celého jejich životního cyklu, které je šetrné k životnímu prostředí, v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci, a významně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy tak, aby se minimalizovaly jejich nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí ANO ANO MŽP, MZe, MPO, MZV 57 12.5 Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů prostřednictvím prevence, redukce, recyklace a opětovného používání ANO ANO MŽP, MPO, MZV 12.6 Podporovat podniky, zejména velké a nadnárodní společnosti, aby přijaly udržitelné postupy a začlenily informace o udržitelnosti do svých pravidelných zpráv ANO ANO MPO 12.7 Prosazovat udržitelné postupy v zadávání veřejných zakázek v souladu s národními politikami a prioritami ANO NE MMR, MŽP 12.8 Do roku 2030 zajistit, aby lidé na celém světě měli relevantní informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou ANO ANO MŠMT, MŽP, MZV 12.a Podporovat rozvojové země v posilování vědeckých a technologických kapacit a přechodu k udržitelnějším vzorcům výroby a spotřeby NE ANO MZV, MPO, MŠMT 12.b Vytvořit a zavést nástroje pro sledování dopadů udržitelného rozvoje na udržitelný cestovní ruch, který vytváří pracovní místa a propaguje místní kulturu a produkty ANO ANO MMR, MŽP, MZe, MZV 12.c Zracionalizovat neefektivní dotace na fosilní paliva podporující nehospodárnou spotřebu odstraňováním pokřivení trhu v souladu s podmínkami v jednotlivých státech, mimo jiné prostřednictvím daňové restrukturalizace a rušením těchto škodlivých dotací tam, kde existují, aby byl zřejmý jejich dopad na životní prostředí, a brát přitom plně v úvahu specifické potřeby a podmínky rozvojových zemí a minimalizovat možné negativní dopady na jejich rozvoj způsobem, který bude chránit chudé a postižené komunity ANO ANO MPO, MŽP 58 Cíl 13. Přijmout bezodkladná opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům12 Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 13.1 Ve všech zemích posílit odolnost a schopnost přizpůsobit se nebezpečím souvisejícím s klimatem a přírodními katastrofami ANO ANO MŽP, MZV (MZe, MPO, MMR, MV, MD) 13.2 Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování ANO NE MŽP (MZe, MPO, MMR, MV, MD, MF) 13.3 Zlepšit vzdělávání, zvyšování povědomí a posílit lidské i institucionální kapacity v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se těmto změnám, snižování jejích dopadů a včasného varování ANO ANO MŽP, MŠMT, MZV 13.a Splnit závazek přijatý rozvinutými zeměmi, smluvními státy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, společně do roku 2020 mobilizovat ze všech zdrojů 100 miliard amerických dolarů ročně na řešení potřeb rozvojových zemí v souvislosti se smysluplnými opatřeními na zmírňování změny klimatu a transparentností provádění a co nejdříve plně zprovoznit Zelený fond pro změnu klimatu prostřednictvím jeho kapitalizace NE ANO MŽP, MZV 13.b Prosazovat mechanismy pro zvyšování kapacit pro efektivní plánování a řízení v oblasti změny klimatu v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech, mimo jiné zaměřením se na ženy, mladé lidi, místní a marginalizované komunity NE ANO MŽP (MZV) 12 S vědomím, že Rámcová úmluva OSN o změně klimatu je hlavním mezinárodním, mezivládním fórem pro vyjednávání globální reakce na změnu klimatu. 59 Cíl 14. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 14.1 Do roku 2025 předcházet všem typům znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků v mořích a živinami, a výrazně ho snížit ANO ANO MŽP, MZV (MZe, MPO) 14.2 Do roku 2020 udržitelně spravovat a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby se zabránilo výrazným negativním dopadům, mimo jiné posilováním jejich odolnosti, a přijímat opatření na jejich obnovu s cílem zajistit zdravé a produktivní oceány NE ANO MŽP, MZV 14.3 Minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů, mimo jiné prohlubováním vědecké spolupráce na všech úrovních NE ANO MŽP, ÚV, MZV 14.4 Do roku 2020 dosáhnout účinné regulace rybolovu a skoncovat s nadměrným rybolovem, nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem a ničivými postupy rybolovu a zavést vědecky podložené plány hospodaření s cílem obnovit populace ryb v co nejkratší možné době přinejmenším na úroveň, která dokáže produkovat maximální udržitelný výnos v závislosti na biologických vlastnostech jednotlivých druhů NE ANO MPO 14.5 Do roku 2020 zajistit ochranu alespoň 10 procentům pobřežních a mořských oblastí v souladu s národním a mezinárodním právem a na základě nejlepších dostupných vědeckých informací NE NE 14.6 Do roku 2020 zakázat některé formy dotací na rybolov, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a upustit od zavádění nových obdobných dotací s vědomím, že odpovídající a efektivní zvláštní a diferencovaný přístup k rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím by se měl stát nedílnou součástí vyjednávání Světové obchodní organizace o dotacích na rybolov NE ANO MPO 14.7 Do roku 2030 zvýšit ekonomické přínosy z udržitelného využívání mořských zdrojů, mimo jiné prostřednictvím řízení rybolovu, akvakultury a NE NE 60 cestovního ruchu, pro malé ostrovní rozvojové státy a nejméně rozvinuté země 14.a Prohloubit vědecké poznatky, rozvíjet výzkumné kapacity a přenos námořních technologií s ohledem na Kritéria a pokyny Mezivládní oceánografické komise o přenosu námořních technologií s cílem zlepšit zdraví oceánů a zvýšit přínos biologické rozmanitosti moří k rozvoji rozvojových zemí, zejména malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí NE NE 14.b Zajistit drobným místním rybářům přístup k mořským zdrojům a trhům NE NE 14.c Posílit ochranu a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů uplatňováním mezinárodního práva, jak se promítá v Úmluvě OSN o mořském právu, která stanovuje právní rámec pro zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů, s odvoláním na článek 158 dokumentu „Budoucnost, jakou chceme“ (The future We Want) NE ANO MZV, MŽP Cíl 15. Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 15.1 Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí, v souladu se závazky z mezinárodních dohod ANO ANO MŽP, MZe, MF, MZV 15.2 Do roku 2020 prosadit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě ANO ANO MZe, MŽP, MZV 15.3 Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovit znehodnocenou půdu, včetně půdy postižené rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o neutralitu degradace půdy ve světě ANO ANO MZe, MŽP, MZV 61 15.4 Do roku 2030 zajistit ochranu horských ekosystémů, včetně jejich biologické rozmanitosti, s cílem zvýšit jejich schopnost poskytovat přínosy, které jsou nezbytné pro udržitelný rozvoj ANO ANO MŽP, MZe, MZV 15.5 Přijmout neodkladná a významná opatření ke snižování degradace přírodních stanovišť, zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a do roku 2020 ochránit ohrožené druhy a zabránit jejich vyhynutí ANO ANO MŽP, MZV 15.6 Prosazovat spravedlivé a nestranné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a prosazovat náležitý přístup k těmto zdrojům tak, jak bylo dohodnuto na mezinárodní úrovni ANO ANO MZe, MZV 15.7 Přijmout neodkladná opatření ke skoncování s pytlačením a obchodováním s chráněnými druhy rostlin a živočichů a řešit poptávku po nelegálních produktech z volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich nabídku ANO NE MŽP, MF, MZe 15.8 Do roku 2020 zavést opatření proti zavlečení invazivních nepůvodních druhů do suchozemských a vodních ekosystémů a výrazně snížit jejich dopad na tyto ekosystémy a regulovat nebo vymýtit hlavní invazivní druhy ANO NE MŽP 15.9 Do roku 2020 začlenit hodnoty ekosystému a biologické rozmanitosti do národního a místního plánování, procesů rozvoje, strategií a zpráv v oblasti snižování chudoby ANO NE MŽP, MMR 15.a Mobilizovat a významně zvýšit finanční prostředky ze všech zdrojů na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ekosystémů ANO ANO MŽP, MF, MMR, MZV 15.b Mobilizovat značné prostředky ze všech zdrojů a na všech úrovních na financování udržitelného lesního hospodářství a poskytnout odpovídající pobídky rozvojovým zemím na zlepšení tohoto hospodářství, včetně ochrany a obnovy lesů NE ANO MZV, MZe, MŽP 15.c Zvýšit globální podporu úsilí věnovanému boji proti pytlačení obchodování s chráněnými druhy, mimo jiné zvyšováním schopností místních komunit věnovat se udržitelným příležitostem k obživě NE ANO MZV, MŽP 62 Cíl 16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vybudovat efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 16.1 Významně omezit všechny formy násilí a s ním související úmrtnost po celém světě ANO ANO MV, MZV 16.2 Skoncovat se zneužíváním, vykořisťováním, obchodováním s dětmi a všemi formami násilí na dětech a jejich mučení ANO ANO MV, MSp, MZV 16.3 Podporovat respektování zákonů na národní a mezinárodní úrovni a zajistit rovný přístup ke spravedlnosti pro všechny ANO ANO MSp, MV, MZV 16.4 Do roku 2030 významně snížit toky nezákonných finančních prostředků a zbraní, posílit znovuzískání a navrácení odcizeného majetku a bojovat proti všem formám organizovaného zločinu ANO ANO MF, MV, MZV 16.5 Podstatně snížit korupci a úplatkářství ve všech jejich formách ANO ANO MSp, MV, MZV 16.6 Vybudovat účinné, odpovědné a transparentní instituce na všech úrovních ANO ANO MV, ÚV, MSp, MMR, MŽP, MF, MZe, MZd, MO, MPO, MD, MK, MPSV, MŠMT MZV 16.7 Zajistit odpovědné, inkluzivní, participativní a zastupitelské rozhodování na všech úrovních ANO ANO MV, MZV 16.8 Rozšířit a posílit účast rozvojových zemí v institucích globální správy věcí veřejných NE ANO MZV 16.9 Do roku 2030 poskytnout všem právní subjektivitu, včetně registrace při narození NE NE 16.10 Zajistit veřejný přístup k informacím a chránit základní svobody, v souladu národní legislativou a mezinárodními dohodami ANO ANO MV, MZV 16.a Posílit příslušné národní instituce, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, pro budování kapacit pro předcházení násilí a boj proti ANO NE ÚV, MV 63 terorismu a trestné činnosti na všech úrovních, zejména v rozvojových zemích 16.b Podporovat a prosazovat nediskriminační zákony a politiky pro udržitelný rozvoj ANO NE ÚV, MSp Cíl 17. Posílit prostředky pro provádění a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj Relevance pro ČR Gesce (spolugesce) Vnitřní dimenze Vnější dimenze 17.1 Posílit mobilizaci domácích zdrojů, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní podpory rozvojovým zemím, s cílem zlepšit domácí kapacitu pro výběr daní a dalších příjmů ANO ANO MZV, MF 17.2 Plně realizovat závazky rozvinutých zemí v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA), včetně závazku mnoha rozvinutých zemí dosáhnout cíle ve výši 0,7 procenta hrubého národního důchodu pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA/GNI) rozvojovým zemím a 0,15 až 0,20 procenta hrubého národního důchodu pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA/GNI) nejméně rozvinutým zemím; poskytovatelé ODA by měli zvážit stanovení cíle poskytnout nejméně 0,20 procenta hrubého národního důchodu pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA/GNI) nejméně rozvinutým zemím NE ANO Vláda, MZV, MF 17.3 Mobilizovat dodatečné finanční prostředky pro rozvojové země z různých zdrojů NE ANO MZV, MPO, MF 17.4 Pomoci rozvojovým zemím při dosahování dlouhodobé udržitelnosti dluhu prostřednictvím koordinovaných politik zaměřených dle potřeby na podporu financování dluhu, oddlužení a restrukturalizaci dluhu a řešit vnější zadlužení silně zadlužených chudých zemí tak, aby se snížila jejich míra zadluženosti NE ANO MF, MZV 17.5 Přijmout a realizovat režimy na podporu investic pro nejméně rozvinuté země NE ANO MZV, MPO, MF 17.6 Posílit spolupráci sever-jih, jih-jih, trojstrannou regionální a mezinárodní spolupráci v oblasti vědy, technologií a inovací a v přístupu k nim a posílit sdílení znalostí za vzájemně dohodnutých podmínek, mimo jiné prostřednictvím lepší NE ANO MZV, ÚV, MŠMT 64 koordinace stávajících mechanismů, zejména na úrovni OSN, a prostřednictvím mechanismu mezinárodního zpřístupňování technologií 17.7 Podporovat rozvoj, přenos a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí do rozvojových zemí za výhodných podmínek, včetně zvýhodněných a přednostních podmínek, jak bylo vzájemně dohodnuto NE ANO MZV, MŽP, MPO 17.8 Do roku 2017 plně zprovoznit technologickou banku a mechanismy budování vědeckých, technologických a inovačních kapacit pro nejméně rozvinuté země a rozšířit používání průlomových technologií, zejména informačních a komunikačních NE NE 17.9 Posílit mezinárodní podporu pro realizaci efektivního a cíleného budování kapacit v rozvojových zemích na podporu národních plánů naplňování všech cílů udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím spolupráce sever-jih, jih-jih a trojstranné spolupráce NE ANO MZV, ÚV 17.10 Podporovat univerzální, standardizovaný, otevřený, nediskriminační a spravedlivý multilaterální obchodní systém v rámci Světové obchodní organizace (WTO), mimo jiné prostřednictvím závěrů vyjednávání v rámci Rozvojové agendy WTO z Dohá NE ANO MPO, MZV, MZe 17.11 Do roku 2020 výrazně zvýšit vývoz rozvojových zemí, zejména s cílem zdvojnásobit podíl nejméně rozvinutých zemí na světovém vývozu NE ANO MZV, MPO 17.12 Umožnit všem nejméně rozvinutým zemím bezcelní a bezkvótový přístup na trhy v dlouhodobém horizontu, v souladu s rozhodnutími Světové obchodní organizace (WTO), mimo jiné zajištěním transparentních a jednoduchých preferenčních pravidel původu vztahujících se na dovoz z nejméně rozvinutých zemí, která přispějí k usnadnění přístupu na trhy NE ANO MPO, MZV, MZe 17.13 Posílit globální makroekonomickou stabilitu, mimo jiné prostřednictvím koordinace politik a jejich soudržnosti NE ANO MF, ÚV, MZV 17.14 Podporovat soudržnost politik pro udržitelný rozvoj ANO ANO ÚV, MMR, MZV 65 17.15 Respektovat politický prostor a vedení jednotlivých zemí při zavádění a provádění politik pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj NE ANO MZV, ÚV 17.16 Posílit globální partnerství pro udržitelný rozvoj podporované mnohostrannými partnerstvími, která mobilizují a sdílí znalosti, odbornost, technologie a finanční prostředky na podporu dosažení cílů udržitelného rozvoje ve všech zemích, zejména rozvojových NE ANO MZV, ÚV 17.17 Podněcovat a podporovat efektivní partnerství veřejných institucí, partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci občanské společnosti, vycházejíce přitom ze zkušeností a strategií získávání zdrojů pro partnerství ANO ANO ÚV, MV, MMR, MZV 17.18 Do roku 2020 zvýšit podporu budování kapacit rozvojových zemí, včetně nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, za účelem výrazného zvýšení dostupnosti vysoce kvalitních, aktuálních a spolehlivých dat členěných podle příjmu, pohlaví, věku, rasy, etnického původu, migračního statutu, zdravotního postižení, zeměpisné polohy a dalších charakteristik relevantních v národním kontextu NE ANO ČSÚ, MZV 17.19 Do roku 2030 stavět na stávajících iniciativách s cílem vypracovat způsoby měření pokroku udržitelného rozvoje, které doplní hrubý domácí produkt, a podporovat budování statistických kapacit v rozvojových státech ANO ANO ÚV, MMR, MZV, ČSÚ 66 Seznam zkratek ČR 2030 Strategický rámec Česká republika 2030 ČSÚ Český statistický úřad ČRA Česká rozvojová agentura ČEB Česká exportní banka DSO dobrovolné sdružení obcí EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost ERU Energetický regulační úřad ETS systém obchodování s emisními povolenkami (Emission Trading Scheme) EU Evropská unie GRV globální rozvojové vzdělávání HND hrubý národní důchod ICLEI Mezinárodní rada pro místní iniciativy v oblasti životního prostředí (International Council for Local Environmental Initiatives) MA21 místní Agenda 21 MAS místní akční skupiny MDGs rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals) MK Ministerstvo kultury MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP malé a střední podniky MSp Ministerstvo spravedlnosti MV Ministerstvo vnitra MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŽP Ministerstvo životního prostředí NNO nevládní neziskové organizace ODA oficiální rozvojová spolupráce (Official Development Assistance) OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development) OSN Organizace spojených národů PCD koherence politik pro rozvoj (policy coherence for development) PCSD koherence politik pro udržitelný rozvoj (policy coherence for sustainable development) PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership) SDGs cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals) SR ČR 2030 Strategický rámec česká republika 2030 ÚV ČR Úřad vlády ČR WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation) WTO Světová obchodní organizace (World Trade Organisation) ZRS zahraniční rozvojová spolupráce