Příručka pro vykazování udržitelnosti Vysvětlení, návody a doporučení pro firmy, jak splnit očekávání trhu a nové legislativní požadavky v oblasti ESG v České republice Supported by Supported by 32 Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Tyto pokyny vycházejí z českého a evropského legislativního prostředí a mezinárodních standardů a rámců pro vykazování udržitelnosti, které byly k datu uzávěrky (13. února 2023) k dispozici. Vzhledem k tomu, že se příslušné standardy a právní rámec pro vykazování plnění kritérií v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (ESG) postupně vyvíjejí, může být v budoucnu nutné obsah těchto pokynů aktualizovat. Tyto pokyny vypracovala Burza cenných papírů Praha (BCPP) společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a s podporou technické spolupráce z fondu pro technickou spolupráci TaiwanBusiness – EBRD (TB). S vypracováním pokynů pomáhaly poradenské společnosti Deloitte Sustainability Consulting Central Europe Team působící v rámci společností Deloitte Advisory s.r.o. a Frank Bold. Obsah těchto pokynů nemusí nutně odrážet názory BCPP, EBRD a TB. Přestože je vynaloženo veškeré úsilí, aby se předešlo chybám, EBRD, BCPP, TB, společnosti Deloitte Sustainability Consulting Central Europe a Frank Bold nemohou převzít odpovědnost za správnost jakéhokoli prohlášení nebo informace obsažených v těchto pokynech ani za jakékoli rozhodnutí učiněné na základě jakéhokoli prohlášení nebo informace zde obsažených. Burza cenných papírů Praha si vyhrazuje právo upravit, doplnit nebo přizpůsobit tyto pokyny nebo omezit či ukončit jejich přístupnost. Dokument byl vypracován v českém a anglickém jazyce. Pokud je některý text původního vydání v angličtině v rozporu s textem českého překladu, platí původní vydání v angličtině. PŘÍLOHY page 113 JAK VYPRACOVAT ZPRÁVU O UDRŽITELNOSTI page 79 PODROBNÝ PŘEHLED NOVÝCH EVROPSKÝCH STANDARDŮ PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O UDRŽITELNOSTI (ESRS) page 27 ÚVOD page 9 VÝVOJ VYKAZOVÁNÍ INFORMACÍ O UDRŽITELNOSTI page 13 LEGISLATIVNÍ RÁMEC EU page 15 54 Obsah Obsah ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4 Předmluvy �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6 Předmluva od BCPP ........................................................................................................................ 6 Předmluva od EBRD ....................................................................................................................... 7 1 Úvod . 9 2 Vývoj vykazování informací o udržitelnosti ................................................13 3 Legislativní rámec EU ......................................................................................................15 3.1. Zelená dohoda pro Evropu a požadavky na reporting .............................................16 3.2. Zveřejňování informací o udržitelnosti pro společnosti ...........................................20 3.2.1. Taxonomie EU pro udržitelné činnosti ..............................................................22 3.2.2. Nástroje pro udržitelné investování ...................................................................23 3.2.3. Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) ............................................................................24 3.3. Existující rámce pro reporting a mezinárodní harmonizace ...................................25 4 Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) ....................................................27 4.1. Architektura standardů ESRS a jak se v ní orientovat ................................................28 4.2. Nejdůležitější pravidla pro zajištění kvality obsahu a dat .........................................31 4.3. Povinně zveřejňované informace ....................................................................................34 4.4. Jak zajistit kvalitu procesu ..................................................................................................47 4.4.1. Posouzení podle principu dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti .......................................................47 4.4.2. Náležitá péče v oblasti udržitelnosti a posouzení minimálních záruk ...........................................................................50 4.5. Představení požadavků na zveřejňování .......................................................................53 4.5.1. Správa a řízení ..........................................................................................................55 4.5.2. Strategie .....................................................................................................................56 4.5.3. Řízení dopadů, rizik a příležitostí .........................................................................59 4.5.4. Metriky a cíle .............................................................................................................62 5 Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti �������������������������������������������������������������79 5.1. Odpovědnost a řízení .........................................................................................................82 5.2. Sladění obchodní strategie ...............................................................................................84 5.3. Identifikace uživatelů zprávy .............................................................................................86 5.4. Zapojení zúčastněných stran ............................................................................................88 5.5. Posouzení materiality .........................................................................................................90 5.5.1. Předběžné mapování dopadů .............................................................................90 5.5.2. Vyhodnocení materiality ........................................................................................91 5.5.3. Identifikace informací pro reporting ..................................................................93 5.6. Výběr ukazatelů ....................................................................................................................94 5.7. Sběr dat ..................................................................................................................................96 5.8. Vypracování zprávy ..............................................................................................................98 5.8.1. Rozsah a hranice ......................................................................................................98 5.8.2. Příběh ..........................................................................................................................99 5.8.3. Transparentnost a přesnost ...............................................................................100 5.8.4. Formát ......................................................................................................................100 5.8.5. Přístupnost ..............................................................................................................101 5.9. Externí ověření ....................................................................................................................102 5.9.1. Jak se připravit na ověření ...................................................................................104 5.10. Hodnocení a zpětná vazba .............................................................................................105 5.10.1. Interní zpětná vazba ............................................................................................105 5.10.2. Externí zpětná vazba .............................................................................................106 Seznam obrázků ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������108 Seznam tabulek ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������109 Další postup – shrnutí a závěry ...................................................................................................... 110 6 Přílohy ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������113 6.1.1. Seznam příslušných právních předpisů EU ...................................................113 6.1.2. Seznam burz cenných papírů, které poskytují pokyny pro podávání zpráv o ESG ve střední Evropě a EU ......................................115 6.1.3. Slovníček pojmů .....................................................................................................116 Poděkování ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������118 76 Přechod globálního trhu k financování ekologických (tzv. zelených) a udržitelných aktiv se v posledních několika letech zrychlil. Kombinace rostoucího povědomí o závažnosti a naléhavosti světové krize udržitelnosti a následné vládní politiky, tlaku zainteresovaných stran a zvýšené kontroly ze strany institucionálních investorů vede ke směrování globálních finančních toků směrem k udržitelným investicím. Investoři stále častěji požadují od společností údaje o ESG, které jim pomohou při rozhodovacích procesech, zajistí větší srovnatelnost a zefektivní hloubkovou kontrolu a modelování pro investiční účely. Environmentálně zdravé investice a udržitelný rozvoj jsou základem mandátu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), který na úrovni projektů podporuje naše environmentální a sociální politika (Environmental and Social Policy). V návaznosti na svůj mandát k přechodu přijala Evropská banka pro obnovu a rozvoj přístup k přechodu na zelenou ekonomiku (Green Economy Transition) (2021–25), v jehož rámci se zavázala do roku 2025 zvýšit tzv. zelené financování na nejméně 50 % svého ročního objemu obchodů a do roku 2025 dosáhnout kumulativního snížení emisí skleníkových plynů o 25 až 40 milionů tun ročně. Naše zelené investice v letech 2021 a 2022 již dosáhly nejméně 50 procent celkového financování, což představuje předčasné dosažení našich cílů. Pokud jde o udržitelnost a klimatické ambice, jsme přesvědčeni, že máme jít příkladem. Evropská banka pro obnovu a rozvoj se tak stala jednou z prvních mezinárodních finančních institucí, která od 1. ledna 2023 přizpůsobuje své aktivity cílům Pařížské dohody. Evropská banka pro obnovu a rozvoj byla také první multilaterální rozvojovou bankou, která v roce 2018 podpořila pracovní skupinu pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem, a v roce 2020 jsme publikovali naši první samostatnou zprávu podle pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD). Financujeme udržitelné investice a podporujeme iniciativy v oblasti zásad, které našim partnerům a klientům pomáhají posuzovat a začleňovat podstatné faktory ESG do procesu investičního rozhodování. Udržitelné financování je také základem politiky a strategické agendy Evropské unie (EU). Posun k povinnému podávání zpráv o udržitelnosti vychází z poznání, že účinné řízení rizik ESG má zásadní význam pro přechod k uhlíkově neutrální ekonomice. Je také zásadní pro zpřístupnění nových obchodních příležitostí v době, kdy rostou požadavky investorů, regulačních orgánů a společnosti. Jsme odhodláni podporovat Českou republiku v jejím přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu v souladu s programem Evropské unie pro udržitelné financování a mezinárodními osvědčenými postupy. EBRD s potěšením podpořila našeho partnera, Burzu cenných papírů Praha (BCPP), při vypracování těchto včasných a informativních pokynů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Burza cenných papírů Praha hraje významnou roli při usnadňování toku údajů o ESG mezi společnostmi a investory tím, že podporuje transparentnost a poskytuje klientům a širšímu publiku zúčastněných stran pokyny ohledně významu harmonizovaného a srovnatelného vykazování údajů o ESG. Hlavním cílem pokynů je podpořit emitenty v jejich úsilí o identifikaci a řízení rizik v oblasti ESG, řídit příležitosti v této oblasti a rozvoj jejich postupů vykazování (reportingu) v souvislosti s ESG. Pokyny byly vypracovány v souladu s požadavky EU na podávání zpráv (reporting), včetně požadavků podle nařízení o taxonomii, nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (jakož i souvisejících standardů pro podávání zpráv předepsaných v návrhu evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti), a zároveň zohledňují vnitrostátní kontext a současnou úroveň podávání zpráv o udržitelnosti. Doufáme, že tyto pokyny přispějí k rozvoji dobře fungujícího a odolnějšího trhu, který bude směřovat investice k prioritám v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Jsme přesvědčeni, že tato zásadní práce Burzy cenných papírů Praha poskytne společnostem, investorům a dalším účastníkům trhu v České republice jasného a praktického průvodce na jejich cestě k udržitelnější ekonomice. Předmluva Henrik Linders, Managing Director, Environment and Sustainability, EBRD Harry Boyd-Carpenter, Managing Director, Climate Strategy and Delivery, EBRD Udržitelným investicím se v posledních letech věnuje stále větší pozornost. Na evropských trzích jsme svědky rostoucího tlaku na zavádění kritérií v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (ESG) do investičních strategií. Identifikace, řízení a zveřejňování rizik souvisejících s klimatem, stejně jako vývoj strategií zaměřených na budoucnost se nyní stávají součástí obezřetného rozhodovacího procesu podniků. Institucionální investoři se již vydali na cestu udržitelnosti, která je mimo jiné poháněna zvýšenou regulací, aktivismem zainteresovaných stran a obavami o dobrou pověst. Na základě připravované legislativy se k nim v blízké době připojí další účastníci kapitálového trhu. Tento udržitelný trend je podporován nefinančním reportingem jako základním nástrojem pro dosažení cílů ESG. Udržitelná terminologie a techniky používané v praxi se bohužel napříč finančním ekosystémem značně liší. Proto vítáme zavedení nové směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků a evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které zajišťují sjednocení, srovnatelnost informací o ESG, a tím i účinnou kontrolu ze strany trhu a regulačních orgánů. BCPP s potěšením tímto nabízí vykazujícím společnostem návod, s cílem pomoci jim zorientovat se v nejnovějších právních předpisech týkajících se udržitelného rozvoje v podmínkách místního trhu. Tato publikace podrobně vysvětluje nadcházející legislativu a standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti a poskytuje i praktický návod pro přípravu těchto zpráv. Cílem je pomoci společnostem s implementací ESG reportingu. Rádi bychom touto cestou poděkovali našim partnerům z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a poradenským společnostem Frank Bold a Deloitte, které se zaměřují na udržitelnost, za spolupráci na tomto návodu, který má pomoci především emitentům Burzy cenných papírů Praha. Jsme také vděčni emitentům, kteří přispěli ke vzniku těchto pokynů, a vítáme všechny, kteří s námi budou spolupracovat a používat tento návod. Petr Koblic, generální ředitel a předseda představenstva Burzy cenných papírů 98 1 Úvod Česká republika, stejně jako Evropská unie a světové finanční trhy, zažívá v současné době podobnou revoluci transparentnosti, jaká proběhla před 20 lety, kdy byl na trh uveden jednotný soubor účetních standardů – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), který zahájil intenzivní mezinárodní harmonizační úsilí v oblasti finančního reportingu. Tyto standardy, které vydává a průběžně aktualizuje Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board – IASB), byly začleněny do běžné praxe světových a evropských kótovaných společností, včetně společností v České republice. Podobně jako v případě finančních informací se v současné době pracuje na integraci vykazování informací týkajících se udržitelnosti na mezinárodní úrovni. Nadace IFRS (IFRS Foundation) zřídila Radu pro mezinárodní standardy udržitelnosti (International Sustainability Standards Board – ISSB), která je zodpovědná za vytvoření celosvětového základu pro zveřejňování informací o udržitelnosti a zavádí nový způsob integrace klimatických a dalších ESG témat do finančního účetnictví. Současně EU přijala komplexní rámec pro financování transformace evropského hospodářství tak, aby se do roku 2050 stalo udržitelným a uhlíkově neutrálním. Rámec pro udržitelné financování a udržitelnost podniků je založen na třech vzájemně propojených stavebních prvcích, z nichž jeden tvoří rámec pro zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti jak pro účastníky finančního trhu, tak pro nefinanční společnosti. Cílem nástrojů EU pro zveřejňování informací o udržitelnosti je posílit ochranu investorů, omezit tzv. „greenwashing“ a zajistit, aby firmy zveřejňovaly spolehlivé a srovnatelné informace o své udržitelnosti, které budou splňovat informační potřeby investorů a dalších uživatelů. Za tímto účelem Evropská komise přijala směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), která stanovuje pravidla pro zveřejňování informací a závazné evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (European Sustinability Reporting Standards), založené na technických návrzích Evropské poradní skupiny pro finanční výkaznictví (European Financiér Reporting Advisory Group – EFRAG). Tyto evropské standardy1 jsou v souladu s očekávaným obsahem standardů výkaznictví vypracovaných ISSB2 , jakož i s klíčovými prvky standardů Globální iniciativy pro výkaznictví (Global Reporting Initiative – GRI) a mezinárodních nástrojů a požadavků práva EU pro náležitou péče v oblasti udržitelnosti (sustainability due diligence). Cílem této příručky je pomoci společnostem v České republice zorientovat se v novém balíčku předpisů týkajících se ESG reportingu (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, nařízení o taxonomii, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti) a pochopit jejich povinnosti vyplývající z prvních evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Přibližně 97 % z více než 1000 společností v České republice, které spadají pod nový právní rámec ESG reportingu, ještě není připraveno. 1  Pracovní verze k dispozici v den zveřejnění příručky – březen 2023 2  Standardy ESRS zahrnují GRI a EFRAG a ISSB se společně zavázaly vyvinout konzistentní a harmonizované standardy pro podávání zpráv. EU legislative framework Vývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Přílohy 1110 Zavedení nové povinnosti zveřejňovat zprávy o udržitelnosti se dotkne kotovaných i nekotovaných společností v České republice s bilanční sumou vyšší než 20 milionů eur, obratem nad 40 milionů eur nebo více než 250 zaměstnanci. Tyto povinnosti budou zaváděny postupně, přičemž povinné vykazování začne v roce 2025 (za rok 2024) pro společnosti, které již podávají zprávy podle evropské směrnice o vykazování nefinančních informací (NFRD). Všechny ostatní dotčené společnosti, včetně malých a středních podniků zapsaných k obchodování na regulovaných trzích, budou muset splnit požadavky v následujících letech v závislosti na konkrétních kritériích. Investoři a banky však již nyní musí shromažďovat informace o udržitelnosti od společností, do nichž investují, a to z důvodu svých vlastních povinností, zejména podle nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (tzv. SFDR). Je důležité, aby společnosti vzaly tyto nadcházející změny na vědomí a začaly se včas připravovat. To se týká i společností, na které se nové právní povinnosti nevztahují, zejména malých a středních podniků nekótovaných na burze. Velké společnosti a banky budou potřebovat klíčové údaje o udžitelnosti od všech svých obchodních partnerů. Tato příručka je nástrojem pro různé společnosti a všechny manažery, kteří jsou odpovědní za přípravu, vývoj, dohled, monitorování a zveřejňování zpráv nebo za celkovou přípravu společností na nové předpisy EU pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Tato příručka není novým standardem, nenahrazuje právní povinnosti ani nezavádí nové ukazatele, ale naopak vysvětluje nová závazná pravidla stanovená v legislativě. Ambicí této příručky je pomoci společnostem zapsaných k obchodování na burze cenných papírů v České republice připravit své procesy pro podávání zpráv v oblasti udržitelnosti podle nových požadavků. Mezi čtenáře této příručky mohou patřit: • členové dozorčích rad, • generální ředitelé (CEO), finanční ředitelé (CFO) a členové představenstva, tj. lidé, kteří se obvykle podílejí na dohledu nad kvalitou předkládaných analýz, cílů, dat a ukazatelů nebo na plánování přechodu na udržitelnost ve společnosti; • ředitelé odpovědní za záležitosti udržitelnosti, vztahy s investory, vztahy s veřejností a marketing, strategii, rizika, controlling a finance, environmentální řízení / klima / energie, lidské zdroje, digitální/IT záležitosti a dodavatelský řetězec, ředitelé odpovědní za komunikaci s poskytovateli finančních produktů nebo přispívající k tomuto procesu; • manažeři odpovědní za strategii ESG/ udržitelnosti a zveřejňování zpráv; • regulační orgány rozhodující o svých ambicích a úloze při budování kapacit a dohledu v České republice; • všechny ostatní zúčastněné strany, které se zajímají o strategii udržitelnosti a podávání zpráv, trendy a nové regulační rámce. Dokument obsahuje křížové odkazy mezi příslušnými regulačními rámci, které musí české společnosti uplatňovat, a praktické poznatky o tom, jak navrhnout nebo aktualizovat stávající modely podávání zpráv v souladu se standardy ESRS. Čtenáři zde najdou další klíčové otázky, které je třeba zvážit, a také externí odkazy a dokumenty, kde lze nalézt doplňující informace. Burza cenných papírů Praha (BCPP) podnikla aktivní kroky, aby pomohla českým společnostem zahrnout ESG informace do svého výkaznictví, a to s ohledem na výzvy, které nové požadavky na zprávy o udržitelnosti přínáší kotovaným i nekotovaným společnostem. Příručka je rozdělena na tři hlavní části: Legislativní rámec EU pro udržitelnost, Přehled nových evropských standardů pro reporting udržitelnosti (ESRS), Praktický plán, jak vypracovat report udržitelnosti v souladu s novými předpisy a nejlepšími osvědčenými postupy. 1. 2. 3. EU legislative framework Vývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Přílohy 1312 2 Vývoj vykazování informací o udržitelnosti Institucionální investoři3 a úvěrové instituce vyžadují porovnatelné a spolehlivé informace týkající se udržitelnosti, aby mohli zvážit, jak rizika spojená s ESG ovlivní jejich investice a zohlednit klíčové dopady investic. Mnoho investičních firem považuje již nyní za důležité informovat konečné investory o dopadu jejich investic na různé problematické otázky, včetně změny klimatu, degradace biologické rozmanitosti a dodržování lidských práv v celém hodnotovém řetězci. Kromě toho investoři a další zainteresované strany požadují od společností komplexní, ověřitelné a významné údaje z oblasti ESG, aby se vyvarovali rizika tzv. greenwashingu. Rizikům odpovídají příležitosti. Analytici předpovídají, že investice do udržitelného rozvoje mohou předstihnout tradiční investice již v roce 2025.4  Evropská unie přijala Zelenou dohodu a pokračuje ve vytváření ambiciózního politického a regulačního rámce pro udržitelné financování s cílem nasměrovat soukromé investice do přechodu na klimaticky neutrální, odolné a spravedlivé hospodářství. Úsilí o zlepšení transparentnosti informací v oblasti udržitelnosti je nezbytné k tomu, aby bylo možné: • využívat výhod poskytování konzistentních a pro rozhodování užitečných informací z oblasti udržitelnosti investorům; • umožnit členům představenstev přijímat strategická rozhodnutí založená na faktických datech.; • umožnit účastníkům trhu, zejména investorům, identifikovat a řídit rizika a příležitosti související s dopadem na životní prostředí a společnost; • vytvořit rovné podmínky pro business a minimalizovat riziko tzv. greenwashingu; • umožnit a harmonizovat vykazování finančních dopadů souvisejících s udržitelností na návratnost investic; • zlepšit dostupnost financování; • smysluplně propojit a sladit používané standardy pro reporting udržitelnosti (GRI, SASB, CDSB, IIRC a požadavky na náležitou péči v nástrojích OSN, OECD), aby se kótované společnosti mohly dle potřeby užitečné prvky z těchto standardů integrovat do svých procesů a vykazování (např. modelování scénářů dopadu na biologickou rozmanitost nebo ve vztahu k dekarbonizaci); • pomáhat při řešení nejnaléhavějších evropských a národních výzev v oblasti udržitelnosti a při přesměrování toku kapitálu do environmentálně transformačních (tzv. zelených) činností a investic, které jsou nezbytné pro dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Odpovědný přístup k agendě udržitelnosti a zveřejňování zpráv může vést ke zlepšení finanční výkonnosti, zvýšení odolnosti vůči výkyvům trhu a lepší schopnosti přilákat a udržet si společensky odpovědné investory. Kromě ambiciózní a včasná implementace ESG strategie a reportingu je klíčová pro důvěryhodnost společnosti a její komunikaci. Ze strategického pohledu je pro společnosti výhodné, aby zvážily přínosy a náklady spojené s včasným nastavením ESG strategií, nad rámec minimálního dodržování nových pravidel pro podávání zpráv. Rizika a příležitosti související s udržitelností rychle nabývají na významu. Legislativní, technologické a tržní změny vyvolané potřebou dosáhnout cílů v oblasti zmírnění změny klimatu, prudce měnící se ceny energie, a fyzické dopady změny klimatu a ztráta biologické rozmanitosti představují pro společnosti a potenciální investice do nich velká rizika. 3  Pokud se v této příručce hovoří o investorech, rozumí se tím účastníci finančního trhu, jak jsou definováni v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, čl. 2 odst. 1. 4  PwC (2022). Růstová příležitost století. K dispozici na adrese: pwc.lu/en/sustainable-finance/docs/pwcesgreport-the-growth-opportunity-of-the-century.pdf (Naposledy zobrazeno 28. července 2022). Evropská unie přijala Zelenou dohodu a pokračuje ve vytváření ambiciózního politického a regulačního rámce pro udržitelné financování s cílem nasměrovat soukromé investice do přechodu na klimaticky neutrální, odolné a spravedlivé hospodářství. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 1514 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 3 Legislativní rámec EU NAVIGACE • V této kapitole představujeme legislativní rámec pro udržitelnost a udržitelné financování, včetně taxonomie EU pro udržitelné činnosti, směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), které se vztahuje na finanční sektor. V budoucnu se na velké společnosti bude vztahovat směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) a na kótované společnosti může dopadnout povinnost podávat zprávy podle očekávaných standardů IFRS pro zveřejňování informací souvisejících s udržitelností. • Požadavky na povinně zveřejňované informace, které se vztahují na všechny kótované a velké nekótované společnosti (účetní jednotky) v České republice a v EU jako celku. • Pochopení vzájemné provázanosti všech prvků rámce pro podávání zpráv o udržitelnosti a udržitelného financování pomůže společnostem dále rozvíjet stávající postupy podávání zpráv v plném souladu s předpisy. Úplný balíček stanoví jasná a soudržná očekávání ohledně kvality strategického řízení ESG v rámci účetní jednotky a jejího hodnotového řetězce, dekarbonizace, řízení rizik a obchodního chování. Sladění s IFRS na mezinárodní úrovni EFRAG a ISSB spolupracují na zajištění souladu a interoperability standardů ESRS a IFRS pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Stávající rámce pro ESG reporting Poradní skupina EFRAG sladila své požadavky na zveřejňování se standardy GRI a doporučeními skupiny TCFD. Zelená dohoda pro Evropu a transparentnost EU v oblasti udržitelnosti Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti a standardy ESRS byly formulovány tak, aby umožnily realizaci evropské Zelené dohody a byly v souladu s širším rámcem EU pro udržitelnost, včetně nařízení EU o taxonomii a nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR). CSRD/ESRS Na čem jsou založeny evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS)? Stávající rámce Sladění se standardy IFRS na mezinárodní úrovni Zelená dohoda pro Evropu a transparentnost EU v oblasti udržitelnosti 16 3.1. Zelená dohoda pro Evropu a požadavky na reporting Nástroje EU pro transparentnost, udržitelnost podniků a udržitelné financování tvoří tři vzájemně propojené stavební prvky: 1.Rámec pro zveřejňování informací souvisejících s udržitelností pro účastníky finančního trhu5 i nefinanční společnosti, úvěrové instituce a pojišťovny stanovený ve směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD),6  jehož cílem je posílit ochranu investorů, omezit tzv. greenwashing a zajistit spolehlivé a srovnatelné vykazování, informační potřeby investorů a dalších uživatelů. Kromě toho zákonodárci EU projednávají návrh nové směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD),7  která by doplnila pravidla pro zveřejňování informací o povinné požadavky na největší společnosti, aby se zabývaly závažnými dopady na lidi a planetu v celém svém hodnotovém řetězci. 2.Klasifikační systém neboli „taxonomie“ udržitelných činností, jehož cílem je usnadnit udržitelné investice tím, že poskytne společnou definici environmentálně udržitelných činností v celé ekonomice. 3.Další podpůrné standardy a nástroje pro rozvoj udržitelných investičních řešení, včetně nařízení EU o referenčních hodnotách (benchmarcích) v oblasti klimatu a navrhovaného standardu pro evropské zelené dluhopisy, jakož i kritérií a požadavků na transparentnost udržitelných finančních produktů v nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR).8 Kromě toho legislativa EU směřuje velké finanční instituce, zejména banky, k tomu, aby vážně zohledňovaly rizika udržitelnosti. V roce 2022 zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority – EBA) závazné standardy pro   zveřejňování informací o rizicích ESG v rámci tzv. třetího pilíře. Zákonodárci také zvažují začlenění faktorů ESG do obezřetnostních předpisů9 5  Rovněž stanoveno v nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) 6  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. 7  Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, COM/2022/71 finální verze. Pravidla se vztahují na velké společnosti v EU a na společnosti mimo EU působící v EU (rozsah působnosti je následující: společnosti z EU s více než 1000 zaměstnanci a celosvětovým čistým obratem 300 milionů EUR, nebo, pro společnosti mimo EU, čistý obrat 300 milionů EUR vytvořený v EU, a to 3 roky od vstupu směrnice v platnost. 8  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj 9  V této souvislosti zveřejnil evropský orgán pro bankovnictví EBA v květnu 2022 diskusní dokument (Discussion Paper) o úloze environmentálních rizik v mikroobezřetnostním rámci 1. pilíře EU pro úvěrové instituce a investiční podniky. EBA vyjadřuje názor, že účelem obezřetnostního rámce je posílit finanční odolnost úvěrových institucí a investičních podniků, a to i prostřednictvím zohlednění příslušných environmentálních rizik. VÝZVY • Společně se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) a dalšími nástroji pro transparentnost v oblasti ESG standardy ESRS mají umožnit financování transformace evropského hospodářství na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, která do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí. Zveřejnění informací o subjektu: • Politika v oblasti rizik týkajících se udržitelnosti • Hlavní nepříznivé dopady • Začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do politiky odměňování Informace o produktech zveřejňované před uzavřením smlouvy podporující environmentální/ sociální charakteristiky nebo mající za cíl udržitelné investice: • Aspekty týkající se hlavních nepříznivých dopadů • Alokace aktiv, včetně sladění s taxonomií Pravidelné zveřejňování informací o produktech, které podporují environmentální/sociální charakteristiky nebo jejichž cílem je udržitelné investování: • Aspekty týkající se hlavních nepříznivých dopadů • Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti / sladění s UNGP • Alokace aktiv • Klíčové ukazatele výkonnosti týkající se taxonomie • Typy zapojení na podporu charakteristik/cílů SFDR (nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb) Vztahuje se na finanční instituce, které poskytují finanční produkty (investiční fondy, penzijní fondy, investiční produkty založené na pojištění atd.) Velké subjekty: • Povinné podávání zpráv podle standardů ESRS, včetně posouzení dvojí materiality • Začlenění reportingu dle taxonomie • ESRS pokrývající data pro výpočty KPIs hlavních nepříznivých dopadů podle SFDR • Ověření auditory v režimu limited assurance na začátku (zavedení reasonable assurance bude zváženo po roce 2028) Kótované malé a střední podniky: • Povinné podávání zpráv na základě zjednodušených standardů ESRS • Možnost výjimky v počátečním období • Potenciální začlenění reportingu dle taxonomie • Zjednodušené standardy ESRS zahrnující údaje pro výpočtyKPIs hlavních nepříznivých dopadů podle SFDR • Ověření auditory v režimu limited assurance (omezená jistota) na začátku, zavedení reasonable assurance (přiměřená jistota) bude zváženo pravděpodobně po roce 2028) CSRD (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti), ESRS (Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti) Platí pro velké subjekty (2 ze 3: průměrný počet zaměstnanců během účetního období >250 zaměstnanců, obrat 40 milionů EUR, bilanční suma 20 milionů EUR) a malé a střední podniky kótované na regulovaném trhu s výjimkou mikropodniků:* Preference týkající se investic v oblasti udržitelnosti: • Zákazníci musí být investičními společnostmi dotázáni na své ESG preference ohledně zvažování hlavních nepříznivých dopadů a investic do činností splňující požadavky taxonomie. • Nabízet lze pouze produkty, které splňují jejich preference. Legislativní balíček týkající se integrace faktorů udržitelnosti (režim MIFID) platí pro investiční podniky a správce fondů / investiční poradce ve vztahu k retailovým zákazníkům Nefinanční subjekty: • Rozdělení obratu, investičních výdajů a provozních výdajů na sladěné a nesladěné činnosti • Zveřejnění postupů pro minimální záruky Finanční subjekty: • Zvláštní informace pro správce aktiv, úvěrové instituce, investiční firmy a pojišťovny • Nové klíčové ukazatele výkonnosti odrážející typy podniků, včetně poměru ekologických aktiv (Green Asset Ratio – GAR) • Zveřejnění informací o splnění kritérií taxonomie Environmentální balíček taxonomie Vztahuje se na subjekty, které povinně reportují dle NFRD/CSRD. Mezinárodní normy: • Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti vychází z celosvětově schválených Obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv (UN Guiding Principles on Business and Human Rights) a pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků (OECD Due Diligence Guidance for Responsible Business Conduct). Povinnosti týkající se obchodního chování: • Povinná náležitá péče v oblasti udržitelnosti, co se týče dopadů vlastních činností a v rámci hodnotového řetězce Související reportingové povinnosti: • Subjekty, na které se vztahuje směrnice o reportingu udržitelnosti, podávají zprávy o náležité péči v souladu se standardy ESRS • Zvláštní režim pro ostatní subjekty EU CSDDD (Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti) Vztahuje se na subjekty s více než 500 zaměstnanci a obratem 150 milionů eur nebo působící ve vysoce rizikových odvětvích a s více než 250 zaměstnanci a obratem 40 milionů eur.* Podobně akty v přenesené pravomoci MIFID, SKIPCP a AIFMD začleňují faktory a rizika udržitelnosti do provozních požadavků a podmínek pro investiční podniky. Vyžadují také, aby investiční podniky shromažďovaly od svých klientů informace o jejich preferencích, pokud jde o rozsah, v jakém chtějí investovat do různých typů udržitelných investičních produktů, s odkazem na kritéria stanovená v nařízení SFDR a taxonomii EU. Na koho a kdy se regulace vztahuje? Hlavní požadavky na podávání zpráv (reporting) v oblasti udržitelnosti pro společnosti a investory jsou uvedeny ve třech nástrojích: směrnici CSRD, nařízení SFDR a v omezené míře v taxonomii EU. Tabulka 1 obsahuje přehled požadavků. * Předpokládá se použití i u některých subjektů mimo EU Obr. 1: Jak vypadá regulační prostředí ovlivňující podávání zpráv v České republice? 17 Burza cenných papírů Praha, a.s., provozuje dva regulované trhy, a to Prime Market - Prime Market | Prague Stock Exchange (pse.cz) a Standard Market Standard Market | Prague Stock Exchange (pse.cz) Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 1918 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Oblast Rámec pro zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro investory a společnosti Taxonomie EU pro udržitelné aktivity Sankce a dohled Ověření s omezenou jistotou (limited assurance) auditory nebo jinými externími poskytovateli ověření, pokud je poskytují členské státy). Zpřísnění na ověření s přiměřenou jistotou (reasonable assurance) má být přijato do 1. října 2028, pokud to Evropská komise vyhodnotí jako proveditelné. Platí obecná ustanovení směrnice o účetnictví týkající se veřejného dohledu, sankcí a kolektivní odpovědnosti členů správních, řídicích a dozorčích orgánů. Příslušné vnitrostátní orgány by měly sledovat dodržování požadavků nařízení SFDR. Příslušné vnitrostátní orgány by měly sledovat dodržování požadavků taxonomie. Použití Postupné uvádění v platnost: • společnosti spadající do působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací (NFRD) – účetní rok 2024, první zprávy (reporty) zveřejněny v roce 2025; • ostatní velké společnosti – účetní rok 2025, zprávy v roce 2026; • malé a střední podniky kótované na regulovaném trhu – účetní rok 2026, zprávy v roce 2027 (možnost výjimky na 2 roky); • dceřiné společnosti společností mimo EU účetní rok 2028, zprávy v roce 2029. Platí od 10. března 2021. Nařízení v přenesené pravomoci, které stanoví povinné šablony pro zveřejňování informací a klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), je účinné od 1. ledna 2023.11 Podávání zpráv o způsobilosti z hlediska taxonomie se použije od ledna 2022, následovat bude podávání zpráv o souladu od roku 2023 nefinančními podniky a od roku 2024 finančními podniky. Byla přijata podrobná technická kritéria pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Očekává se, že budou přijata další kritéria pro: • prevenci a omezování znečištění, • udržitelné využívání vodních a mořských zdrojů, • ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a • přechod na oběhové hospodářství. 10  SFRD stanoví následující definici: "účastník finančního trhu" znamená: (a) pojišťovna, která poskytuje pojistné produkty s investiční složkou; (b) investiční podnik, který poskytuje správu portfolia; (c) instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP); (d) tvůrce penzijního produktu; e) správci alternativních investičních fondů; (f) poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu (dále jen „poskytovatel PEPP“); (g) správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu registrovaný v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 345/2013; (h) správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání registrovaný v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 346/2013; (i) správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „správcovská společnost SKIPCP“); nebo (j) úvěrová instituce, která poskytuje správu portfolia. 11  Regulační technické normy byly přijaty Evropskou komisí dne 6.4.2022. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách. Oblast Rámec pro zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro investory a společnosti Taxonomie EU pro udržitelné aktivity Nástroj Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU) Platnost 01. Všechny společnosti a skupiny, které splňují 2 z následujících 3 kritérií: • 250 zaměstnanců • Bilanční suma 20 milionů eur • Obrat 40 milionů eur 02. Všechny společnosti kótované na regulovaném trhu s výjimkou mikropodniků 03. Společnosti mimo EU s pobočkami nebo dceřinými společnostmi v EU, jejichž čistý obrat v Unii přesahuje 150 milionů eur Účastníci finančního trhu nabízející investiční produkty a finanční poradci10 01. Účastníci finančního trhu 02. Všechny společnosti, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací a v budoucnu CSRD 03. Emitenti zelených dluhopisů [podle návrhu nařízení o standardu evropských zelených dluhopisů] Požadavky na podávání zpráv Zveřejnění informací o udržitelnosti ve zvláštní části výroční zprávy Požadavky na zveřejňování informací uvedené v závazných evropských standardech pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) – bez ohledu na odvětví a pro konkrétní odvětví Požadavky na zveřejňování informací specifické pro jednotlivé subjekty, které musí každá společnost vypracovat na základě svých specifických materiálních záležitostí Zveřejňování informací o rizicích v oblasti udržitelnosti a hlavních nepříznivých dopadech na úrovni subjektů a produktů Další informace o všech zelených investičních produktech Pro nefinanční společnosti: zveřejnění obratu, kapitálových a provozních výdajů z produktů nebo činností souvisejících s taxonomií Pro finanční společnosti: poměr zelených aktiv od roku 2023; od roku 2021 byla regulace omezena pouze na určité informace Tabulka 1: Požadavky EU na zveřejňování informací v oblasti udržitelnosti pro finanční a nefinanční společnosti 2120 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 3.2. Zveřejňování informací o udržitelnosti pro společnosti Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) stanoví pravidla pro zveřejňování informací pro všechny nefinanční a finanční společnosti, které splňují určité prahové hodnoty. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti se opírá o závazné Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které specifikují požadavky na zveřejňování informací a pravidla jejich uplatňování. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), která byla přijata 28. listopadu 2022, nahrazuje předchozí reportingové požadavky ze směrnice o účetnictví12 zavedené směrnicí o vykazování nefinančních informací (NFRD) a dále mění nařízení o auditu,13 směrnici o auditu14 a směrnici o transparentnosti. CSRD vyžaduje, aby velké kótované i nekótované společnosti, banky a pojišťovny a velké skupiny (včetně zahraničních skupin s velkými pobočkami nebo dceřinými společnostmi v EU), jakož i malé a střední podniky obchodující se svými cennými papíry na regulovaném trhu zveřejňovaly ve svých výročních zprávách informace o dopadech své činnosti v oblasti udržitelnosti a o rizicích a příležitostech svého podnikání souvisejících s udržitelností. Platnost CSRD pro tyto různé kategorie podniků bude postupně zaváděna v letech 2024 až 2028, jak je uvedeno na obrázku 2. Dceřiné společnosti podniků, které předkládají konsolidovanou zprávu za celou skupinu společností, jsou od této povinnosti osvobozeny, pokud daná dceřiná společnost není kótována na regulovaném trhu. Konsolidovaná zpráva mateřské společnosti však musí zahrnovat údaje z dceřiných společností a vysvětlit veškeré konkrétní dopady, rizika a příležitosti v oblasti udržitelnosti konsolidovaných dceřiných společností. Předpokládá se, že směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti se bude vztahovat na stovky15 českých společností, které budou povinny zahrnout informace požadované směrnicí CSRD a standardy ESRS do svých vlastních výročních zpráv a/nebo tyto informace poskytnout mateřským společnostem odpovědným za sestavení konsolidovaných zpráv. Směrnice CSRD vyžaduje, aby společnosti nechaly svá prohlášení o udržitelnosti auditovat v režimu omezené jistoty (“limited assurance”) a digitálně „označily“ zveřejňované informace tak, aby byly strojově čitelné a umožnily jejich vložení do evropského jednotného přístupového bodu (ESAP).16 Zveřejňování informací o udržitelnosti podléhá stejným sankcím, které se vztahují na výroční zprávy jako celek. Vedle CSRD, platí speciální pravidla a kritéria pro zveřejňování informací o udržitelných investičních produktech pro investory a další účastníky finančního trhu. „Regulační technické normy“ podle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)17 stanovují podrobný soubor klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) týkajících se hlavních negativních dopadů (PAI) finančních investic na „faktory udržitelnosti“. Tyto klíčové ukazatele výkonnosti jsou povinné pro investory s více než 500 zaměstnanci a pro menší investory platí zásada „dodržuj, nebo vysvětli“. Investoři musí rovněž informovat své klienty o hodnocení finančních rizik souvisejících s udržitelností, která jsou spojena s jejich produkty, a o politikách náležité péče k řešení nepříznivých dopadů. Nařízení SFDR se nevztahuje přímo na nefinanční společnosti; investoři však budou požadovat, aby společnosti, do nichž investují, zveřejňovaly údaje o udržitelnosti, které potřebují pro své vlastní informační povinnosti. 12  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS 13  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES 14  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS 15  Méně, pokud se vezme v úvahu osvobození v rámci konsolidace. Společnosti, které jsou osvobozeny, budou muset i nadále poskytovat informace svým mateřským společnostem. 16  ESAP by měl být zřízen do roku 2024 podle návrhu nařízení 2021/0378 (COD) ze dne 25. listopadu 2021. 17  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách Obr. 2: Postupné zavádění požadavků směrnice CSRD a standardů ESRS NAVIGACE V následujících kapitolách najdete další informace včetně těchto témat: • Co je třeba vykazovat podle 82 požadavků ESRS • Jak aplikovat jednotlivé datové body s ohledem na posouzení materiality? • Co vyžadují formulace v ESRS a rozdíl mezi termíny „musí“, „musí zvážit“ a „měl by zvážit“ • Jak naplánovat proces přípravy na reporting dle ESRS • Jak naplánovat a zavést strategické procesy pro řízení, správu a kontrolu ESG na úrovni, kterou standardy očekávají  Viz Přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) TIPY SFDR již nyní vyžaduje, aby velcí investoři shromažďovali informace o udržitelnosti od společností, do nichž investují, za rok 2022, což je dříve, než se začne uplatňovat směrnice CSRD a standardy ESRS. Standardy ESRS plně integrují informace o udržitelnosti, které investoři potřebují od společností, aby mohli splnit své vlastní reportingové povinnosti podle SFDR. Přidávání požadavků SFDR k materiálním indikátorům, které společnosti nyní shromažďují, usnadní tranzici a zajistí pozitivní ohlas u investorů. Společnosti vykazující v souladu se standardy ESRS nemusí zveřejňovat další informace, aby vyhověly potřebám investorů v oblasti informací vyplývajících z SFDR.  Viz Závazné evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti Vykazování v roce 2025 Podniky spadající do působnosti směrnice NFRD (velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci) Ostatní větší podniky Účetní rok Malé a střední podniky kótované na regulovaných trzích (kromě mikropodniků) Mateřské společnosti ze zemí mimo EU Účastníci finančního trhu Vykazování v roce 2026 Vykazování v roce 2027 Vykazování v roce 2028 Vykazování v roce 2029 20242023 2025 2026 2027 2028 Možnost výjimky na dva roky 1. 1. 2023: Účinnost regulačních technických norem (RTS) SFDR, včetně článků 5 a 6 taxonomie, což znamená povinnost zveřejňovat informace o produktu pro „všechny environmentální cíle“ (mitigace změny klimatu a adaptace na tuto změnu, ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů) 30. 6. 2023: První povinné výkazy hlavních nepříznivých dopadů (PAI) účastníků finančního trhu (FMP) podle regulačních technických norem SFDR pokrývající období působnosti od 1. ledna do 31. prosince 2022 2322 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Dvěma hlavními nástroji EU, jejichž cílem je usnadnit rozvoj udržitelných investičních řešení, jsou nařízení EU o referenčních hodnotách pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem21 a navrhované nařízení o evropských zelených dluhopisech.22 SFDR doplňuje tyto nástroje tím, že poskytuje klasifikaci udržitelných finančních produktů. Nařízení EU o referenčních hodnotách v oblasti změny klimatu (benchmarcích) vyžaduje, aby všechny referenční hodnoty uváděly, jak jejich metodiky zohledňují faktory ESG, a vytváří dvě nová označení pro referenční hodnoty související s klimatem: 01. Referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, která nastavuje výsledné referenční portfolio na dekarbonizační trajektorii. 02. Referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu, díky níž jsou emise uhlíku výsledného referenčního portfolia v souladu s cílem Pařížské dohody omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Podle návrhu evropského standardu pro zelené dluhopisy by měly být prostředky získané z dluhopisu prodávaného jako „evropský zelený dluhopis“ plně alokovány na projekty, které jsou v souladu s taxonomií. Ostatní dluhopisy uváděné na trh jako environmentálně udržitelné budou muset deklarovat úroveň souladu použití výnosů s taxonomickými činnostmi. Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, kromě toho, že upřesňuje povinnosti účastníků finančního trhu týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, definuje dvě kategorie udržitelných finančních produktů: 01. Produkty, které podporují mimo jiné environmentální a sociální charakteristiky. 02. Produkty, jejichž cílem jsou udržitelné investice. Pro oba typy nařízení předepisuje informace poskytované před uzavřením smlouvy, jakož i požadavky, které je třeba zveřejnit na internetových stránkách a v pravidelných zprávách, včetně toho, jak byly splněny charakteristiky, resp. cíle. Hlavní rozdíl mezi oběma typy udržitelných produktů spočívá v tom, že ty, jejichž cílem jsou udržitelné investice, se musí zaměřit na investice do hospodářských činností, které přispívají k dosažení konkrétních environmentálních nebo sociálních cílů, jež odpovídají politikám a záměrům EU, a že tyto investice nesmí významně poškodit žádný z ostatních cílů. 18  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, úř. věst. L 198, 22.6.2020. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:32020R0852 19  Podniky, na které se vztahuje čl. 19a nebo 29a směrnice o vykazování nefinančních informací (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami). EUR-Lex - 52021PC0189 - EN - EUR-Lex (europa.eu) 20  Dokud nezačne platit nová směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, týká se tato povinnost podniků, na které se vztahuje článek 19a nebo 29a směrnice o vykazování nefinančních informací (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami). EUR-Lex - 52021PC0189 - EN - EUR-Lex (europa.eu) information by certain large undertakings and groups). EUR-Lex - 52021PC0189 - EN - EUR-Lex (europa.eu) 21  Nařízení Evropského arlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty 22  Viz Evropská komise (2019). Evropský standard pro zelené dluhopisy. K dispozici na adrese: https://ec.europa. eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/sustainable-finance/european-green-bond-standard_en (zobrazeno 27. července 2022) TIPY • Standardy ESRS upřesňují umístění informací požadovaných taxonomií EU. Další technické podrobnosti jsou uvedeny ve zvláštních aktech v přenesené pravomoci k taxonomii, jak je uvedeno ve standardech ESRS. • Taxonomie může společnostem pomoci při posouzení materiality ESG témat, které zachycuje jejich dopady na životní prostředí (materialita dopadů) a také způsob, jak tato témata ovlivňují výkonnost, rizika, finance, vývoj a postavení společnosti (finanční materialita). • Minimální záruky vyžadované taxonomií EU stanovují, aby společnosti nastavily procesy řízení zaměřené na oblast lidských práv, které jsou uvedeny v Pokynech OECD pro nadnárodní podniky a v Obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv, ale jsou také šířeji zahrnuty v návrhu ESRS 1. Připravovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) zavede pravidla pro proces udržitelné náležité péče v hodnotovém řetězci. Pochopení souvislostí mezi těmito nástroji a jejich postupné zavedení pomáhá společnostem správně nastavit vnitřní pravidla a zajistit potřebné investice. TIPY • Půjčky vázané na ESG indikátory a zelené dluhopisy mohou pomoci zvýšit důvěryhodnost informací o i ESG výkonnosti a strategii. • Zelené úvěry jsou strukturovány stejně jako standardní úvěry, ale jsou sledovány a přidělovány zeleným projektům. • Tyto úvěry stanovují konkrétní ESG požadavky pro dlužníka, např. snížení uhlíkové stopy, zlepšení energetické účinnosti nebo dosažení určitého hodnocení udržitelnosti. Pokud jsou tyto cíle splněny, je dlužník odměněn přímým finančním přínosem v podobě snížených nákladů na půjčku. Potenciálně vyšší likvidita produktu s vazbou na ESG může sama o sobě vést k lepším cenám. Taxonomie EU18 je robustní systém klasifikace a standardizace činností, jehož cílem je sjednotit kritéria pro rozhodnutí, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná. Umožňuje určit způsobilost pro udržitelné financování. Cílem taxonomie je chránit soukromé investory před tzv. „greenwashingem“, pomoci společnostem reagovat na výzvy spojené s klimatem, zmírnit roztříštěnost trhu a pomoci přesunout investice tam, kde jsou nejvíce potřeba. Nařízení o taxonomii vymezuje šest environmentálních cílů: mitigace změny klimatu; adaptace na změnu klimatu; udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů; přechod na oběhové hospodářství; prevence a omezování znečištění; ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Společnosti, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací NFRD19 , musí, až bude platit směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti CSRD20 , poskytnout informace o tom, jak a do jaké míry jsou jejich činnosti spojeny s environmentálně udržitelnými činnostmi podle nařízení o taxonomii. Nefinanční společnosti konkrétně zveřejní podíl: • obratu (KPI obratu), • kapitálových výdajů (CapEx KPI) a • provozních výdajů (OpEx KPI) souvisejících s těmito činnostmi. Nefinanční společnosti navíc zveřejňují související účetní politiku, posouzení souladu s nařízením (EU) 2020/852 a také kontextové informace. Finanční společnosti musí zveřejnit: • podíl expozic vůči taxonomii na celkových aktivech • činnosti, které jsou v souladu.  Viz kapitoly: 4.5.4 Metriky a cíle: změna klimatu, „Tipy – Indikátory taxonomie“ 4.4.2 Náležitá péče v oblasti udržitelnosti a posouzení minimálních záruk Kritéria pro zelené dluhopisy EU a kritéria stanovená v Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), které jsou uváděny na trh buď jako podporující charakteristiky udržitelnosti („světle zelené“), nebo sledují cíle udržitelnosti („tmavě zelené“), vyžadují soulad nebo alespoň transparentnost ohledně souladu investic s taxonomií. Společnosti budou mít snazší přístup k udržitelnému financování, pokud budou schopny prokázat soulad s taxonomií. 3.2.1. Taxonomie EU pro udržitelné činnosti 3.2.2. Nástroje pro udržitelné investování 2524 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 23  Oblast působnosti a dosah směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti nejsou ke dni zveřejnění těchto pokynů jasné. 24  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 25  S výjimkou případů, kdy jsou údaje o hodnotovém řetězci potřebné k tomu, aby uživatelé mohli splnit požadavky jiných právních předpisů EU. 3.3. Existující rámce pro reporting a mezinárodní harmonizace Standardy ESRS integrují ukazatele Global Reporting Initiative (GRI), které jsou univerzálně aplikovatelné napříč odvětvími. V budoucnu se do ESRS standardů začlení taktéž sektorové indikátory GRI. Standardy ESRS rovněž vycházejí z přístupu GRI pro posouzení materiality dopadů. Standardy GRI v tomto ohledu obsahují užitečné doplňující návody, které mohou společnostem dále pomoci. Standardy ESRS taktéz integrují doporučení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (TCFD)26 a podpůrné pokyny.27 Standardy ESRS jsou v souladu s očekávanými standardy IFRS pro zveřejňování finančních informací týkajících se udržitelnosti, které vypracovává Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti v rámci Nadace IFRS. Hodnocení finanční materiality v ESRS má být plně sladěno s IFRS s ohledem na posouzení finanční materiality a potřeb investorů. Architektura standardů ESRS odráží architekturu IFRS (a TCFD). Standardy ESRS zahrnují všechny navrhované zveřejňované informace a zásady IFRS, které dále upřesňují, aby byl zajištěn soulad se specifičtějšími požadavky vyplývajícími z právních předpisů EU. Velké kótované společnosti mohou zohlednit standardy IFRS, aby zajistily, že budou prezentovat informace o udržitelnosti ve formátu, který umožní mezinárodním investorům snadno vyhledat informace požadované standardy IFRS. 26  Viz TFCD (2017) Doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem. K dispozici na adrese: https://assets.bbhub.io/company/sites/60/2020/10/FINAL-2017-TCFD-Report-11052018.pdf (naposledy zobrazeno 26. července 2022) 27  Viz TCFD (2021). Pokyny k metrikám, cílům a tranzičním plánům. K dispozici na adrese: https://assets.bbhub.io/company/sites/60/2021/07/2021-Metrics_Targets_Guidance-1.pdf (naposledy zobrazeno 25. července 2022) TIPY • Včasný reporting dle TCFD umožní společnosti smysluplně posoudit klimatická rizika, a připravit se na implementaci CSRD i případnou aplikaci IFRS standardů v oblasti zveřejňování finančních informací týkajících se udržitelnosti. • Toky reportingu jsou často oddělené a patří různým podnikovým oddělením (IR, finance a controlling, ESG, životní prostředí, PR). Některá data jsou shromažďována a popisována paralelně vícekrát. Jednotná mapa zdrojů dat může zabránit problému, kdy různá oddělení poskytují různé hodnoty pro stejný ukazatel, a zabránit tak předkládání nespolehlivých údajů investorům. • V rámci přípravy na reporting dle ESRS a taxonomii EU a případně SFDR je vhodné integrovat interní procesy pro reporting tak, aby propojil reporting dle GRI, IFRS reporting a reporting o správě a řízení podniku. Integrace zvýší časovou a nákladovou efektivitu reportingu, připraví procesy na budoucí automatizaci, zajistí lepší součinnost a integrované vstupy pro strategické rozhodování na úrovni představenstva. Druhá polovina roku 2023 a rok 2024 je pro tuto transformaci vhodná. VÝZVY • Podle standardů ESRS musí společnosti v souladu s náležitou péčí v oblasti udržitelnosti identifikovat a posoudit své významné dopady, rizika a příležitosti ve svých vlastních aktivitách i hodnotovém řetězci. • Standardy ESRS i směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti vycházejí z mezinárodních norem pro náležitou péči v oblasti lidských práv a udržitelnosti, zejména z obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokynů OECD pro nadnárodní podniky a pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků. • Aby se omezila zátěž pro malé a střední podniky, které jsou součástí hodnotového řetězce, CSRD během prvních tří let striktně nevyžaduje získávání dat ohledně hodnotového řetězce od obchodních partnerů. Během této doby se mohou společnosti opřít o interně dostupná data.25 • Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti výrazně zvýší požadavky na řízení ESG v rámci dodavatelského řetězce. Společnosti se mohou s pomocí ESRS na povinnost náležité péče připravit vytvořením programů spolupráce s ekosystémem svých obchodních partnerů, zavedením řádného řízení rizik ESG v rámci dodavatelského řetězce, zavedením procesů sběru dat a kontrolních mechanismů, zavedením digitálních systémů a přechodem od odhadů k výpočtům založeným na skutečných a spolehlivých datech. Dne 23. února 2022 zveřejnila Evropská komise návrh celoevropských pravidel pro povinnou náležitou péči v oblasti udržitelnosti podniků.23 Pokud budou právní předpisy přijaty v podobě navržené Komisí, budou muset největší společnosti v EU (přibližně 13 000 firem)24 a společnosti mimo EU působící v EU (přibližně 4 000 firem) řešit nepříznivé dopady v celém hodnotovém řetězci na: • lidská práva, včetně práv pracovníků; • zdraví; • klima; • životní prostředí. Dle původního návrhu by měla být pravidla povinná pro společnosti s více než 500 zaměstnanci a čistým obratem nad 150 milionů eur po celém světě prostřednictvím vnitrostátních transpozičních zákonů dva roky po vstupu směrnice v platnost. Po dalších dvou letech by měla být povinná i pro společnosti s více než 250 zaměstnanci a čistým obratem nad 40 milionů eur z odvětví, kde bylo zjištěno vysoké riziko porušování lidských práv nebo poškozování životního prostředí (např. v zemědělství, textilním průmyslu nebo těžbě nerostných surovin). Kromě toho nový návrh požaduje, aby společnosti přijaly plán, který zajistí, že jejich obchodní strategie bude slučitelná s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti se bude spoléhat na směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) s ohledem na pravidelné zveřejňování informací o implementaci náležité péče, zjištěných dopadech a přijatých řešeních. Směrnice CSDDD je zároveň koncepčně propojena s nařízením o taxonomii, které vyžaduje doložení, že udržitelné činnosti jsou podpořeny minimálními zárukami odpovídajícími mezinárodními standardy náležité péče v oblasti udržitelnosti. Obdobně SFDR vyžaduje, aby velcí investoři vypracovali a zveřejnili své vlastní politiky náležité péče s ohledem na hlavní nepříznivé dopady. V tomto ohledu směrnice CSDDD pomůže objasnit, co se očekává od společností a investorů s ohledem na obsah vyžadovaných záruk a politik. Členské státy by mohly společnostem ukládat pokuty nebo vydávat nařízení vyžadující, aby společnosti dodržovaly povinnost náležité péče. Oběti újmy, které bylo možné zabránit nebo ji zmírnit, mohou uplatnit nárok z občanskoprávní odpovědnosti u příslušných vnitrostátních soudů. 3.2.3. Návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) 2726 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 4 Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) vyžaduje, aby Evropská komise přijala standardy na základě technického doporučení Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (European Financial Reporting Advisory Group – EFRAG).29 Standardy ESRS byly navrženy tak, aby integrovaly na jednom místě všechny požadavky na reporting ESG informací pro nefinanční společnosti, vyplývajících ze všech právních předpisů EU. Banky a velké investiční podniky musí kromě standardů ESRS uplatňovat i své předpisy. Standardy ESRS byly vytvořeny s cílem zajistit maximální kompatibilitu a soulad s mezinárodními rámci a standardy pro ESG reporting, zejména s očekávanými standardy IFRS pro zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti.   Viz kapitolu 2 Pro splnění požadavků směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti musí podniky uplatňovat evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které bude Evropská komise postupně přijímat a rozšiřovat formou aktů v přenesené pravomoci doplňujících směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). 28  propojené se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), která nahrazuje směrnici o vykazování nefinančních informací (NFRD) 29  https://www.efrag.org/About/Facts 30  K lednu 2023 TIPY Standardy ESRS se skládají z 82 požadavků na zveřejňování informací.30 Jednotlivé požadavky obsahují řadu datových bodů, které upřesňují detailní kvantitativní a kvalitativní aspekty požadavků na zveřejňování informací, které pomáhají společnostem definovat obsah a zajistit srovnatelnost. Datové body a požadované kategorie informací se mohou vztahovat k některému z následujících údajů: • Popis struktury řízení udržitelnosti. Podrobnosti o složení a úloze řídicích orgánů a dohledu nad nimi, například rozdělení členů na výkonné a nevýkonné • Popis postavení společnosti na trhu, jejího sektoru nebo expozice vůči určitým vysoce rizikovým činnostem, jako jsou fosilní paliva, a obchodního modelu a hodnotového řetězce • Popis politiky s uvedením informací o jejím rozsahu, cíli a případných závazcích k určité tematické oblasti (standardu ESRS) • Kritéria pro popis finančních dopadů udržitelnosti na strategii společnosti • Procesy vyhodnocení materiality dopadů, rizik a příležitostí a jejich výsledky • Klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), včetně finančních (např. vliv plánů cashflow), nebo přesných údajů či výpočtů a odhadů ESG dopadů (např. emise skleníkových plynů) • Modely budoucích trendů, např. scénáře biologické rozmanitosti nebo změny klimatu a jejich dopad na odolnost obchodní strategie Povaha a úroveň podrobnosti datových bodů se liší v závislosti na předmětu zveřejňovaných informací. NAVIGACE • V této kapitole naleznete podrobné představení Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS)28 , které definují povinné požadavky na zveřejňování informací platné pro všechny kotované společnosti a velké nekotované společnosti v České republice a v celé EU. • Bod 4.1. vysvětluje architekturu návrhu standardů ESRS a poskytuje návod, jak spolu jednotlivé standardy souvisí • Bod 4.2. představuje základní aplikační pravidla • Bod 4.3. poskytuje stručný přehled požadavků na zveřejňování informací ve všech standardech • Bod 4.4. objasňuje klíčové zásady s ohledem na posouzení podle dvojího hlediska materiality • Bod 4.5. navazuje na bod 4.3. a vysvětluje detaily požadavků na zveřejňování informací v rámci všech standardů 2928 32  Počet standardů pro konkrétní odvětví se může v budoucnu změnit. 33  Členské státy mohou odložit uplatňování směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti na tyto malé a střední podniky do roku 2028.31 V době zveřejnění těchto pokynů nebyly k dispozici. 4.1. Architektura standardů ESRS a jak se v ní orientovat Směrnice CSRD a standardy ESRS vymezují informace o udržitelnosti, které jsou podniky povinny uvádět ve svých výročních zprávách o udržitelnosti. Povinné subjekty jsou povinny poskytovat kvalitativní, kvantitativní, výhledové a retrospektivní informace týkající se jejich dopadů i v rámci hodnotového řetězce, a to v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Vykazované informace by měly uživatelům také umožnit pochopit, jak mohou otázky související s udržitelností ovlivnit vývoj, výkonnost, postavení a finanční kapitál daného subjektu (finanční rizika a příležitosti). Poskytované informace podléhají kritériu dvojí materiality ve vztahu k environmentálním, sociálním záležitostem a záležitostem správy a řízení.  Další informace: 4.4.1. Posouzení podle principu dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti 5.5. Posouzení materiality Požadavky na zveřejňování informací jsou rozděleny do průřezových (neboli „obecných“) standardů a tematických standardů, které se zabývají řadou otázek udržitelnosti ve třech zastřešujících oblastech: • Environmentální oblast [ESRS E] • Sociální oblast [ESRS S] • Oblast správy a řízení [ESRS G] Každá z nich je rozdělena do konkrétních témat. Reporting udržitelnosti dle ESRS se skládá ze tří vrstev: • sektorově agnostické, tzn. platné pro všechna odvětví (povinné průřezové informace [ESRS1 a ESRS2] a zveřejňování tematických informací [ESRS E1-E5, ESRS S1-S4, ESRS G1] – vztahuje se na všechny společnosti, kterých se týká směrnice CSRD, bez ohledu na odvětví jejich činnosti) • specifické informace o reportující entitě (další sdělení, o kterých společnost rozhodne, že poskytují materiální informace ve vztahu k specifickým okolnostem obchodní činnosti, dopadům a rizikům společnosti) • sektorově specifické (dodatečné informace na základě v budoucnu plánovaných sektorových standardů EU31 – týkající se relevantních rizik, dopadů a příležitostí v oblasti udržitelnosti, které jsou považovány za významné nebo potenciálně významné vzhledem k odvětví daného subjektu). Poradní skupina EFRAG schválila a předložila Evropské komisi návrhy 12 sektorově agnostických standardů: • ESRS 1 Obecné požadavky • ESRS 2 Obecné informace • ESRS E1 Změna klimatu • ESRS E2 Znečištění • ESRS E3 Vodní a mořské zdroje • ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy • ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství • ESRS S1 Vlastní pracovní síla • ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci • ESRS S3 Dotčené komunity • ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé • ESRS G1 Obchodní chování Směrnice CSRD a první sada standardů ESRS, která zahrnuje obecné standardy aplikovatelné pro všechna odvětví budou povinné od účetního roku 2024, s ohledem na výroční zprávy vydávané v roce 2025. Následovat bude série sektorově specifických standardů pro 41 určených odvětví32 , které stanoví požadavky specifické pro dané odvětví a přesnější metodiky pro vyhodnocení materiálních dopadů, rizik, příležitostí, metrik a cílů. V roce 2024 Evropská komise přijme zjednodušený standard pro malé a střední podniky kotované na regulovaných trzích. Komise má dále v roce 2028 přijmout standard pro audit v režimu přiměřené jistoty (reasonable assurance) a také standard pro podávání zpráv skupinami podniků mimo EU. Obr. 3: Přehled rozsahu zveřejňovaných informací a architektury standardů ESRS Jaký význam mají standardy ESRS pro malé a střední podniky kotované na regulovaných trzích? Cílem standardů ESRS je standardizovat klíčové potřeby informací o udržitelnosti pro celý trh. Malé a střední podniky, bez ohledu na to, zda se na ně přímo vztahuje směrnice CSRD, mohou využít standardy ESRS k přípravě informací o udržitelnosti, které od nich budou potřebovat jejich větší obchodní partneři a banky. V tomto ohledu by malé a střední podniky měly věnovat zvláštní pozornost ukazatelům v bodě Metriky   Viz kapitolu 4.5.4 Metriky a cíle. Kromě toho se od roku 202633 bude směrnice CSRD vztahovat přímo na malé a střední podniky, které obchodují své cenné papíry na regulovaném trhu v EU (s výjimkou mikropodniků). Evropská komise přijme zvláštní standard, který bude pro tyto malé a střední podniky povinný. Standard bude svou strukturou a obsahem sladěn s hlavními standardy ESRS uvedenými níže, ale bude poskytovat větší flexibilitu na základě zjednodušených požadavků. Standard pro malé a střední podniky bude zejména obsahovat stejný nebo velmi podobný soubor klíčových ukazatelů a metrik. Je to proto, že tyto metriky vycházejí z ukazatelů uvedených v nařízení SFDR pro účastníky finančního trhu, kteří budou potřebovat odpovídající informace od všech společností, do nichž investují. Směrnice CSRD umožňuje malým a středním podnikům omezit zveřejňování informací na tyto oblasti: • stručný popis obchodního modelu a strategie podniku; • popis zásad podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti; • hlavní skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady podniku na udržitelnost a veškerá opatření přijatá k identifikaci, monitorování, prevenci, zmírnění nebo nápravě těchto skutečných či potenciálních nepříznivých dopadů; • hlavní rizika pro podnik související s otázkami udržitelnosti a způsob, jakým podnik tato rizika řídí; • klíčové ukazatele nezbytné pro zveřejnění informací v materiálních oblastech. Obecné požadavky (ESRS 1) 3 TÉMATA E Environmentální oblast S Sociální oblast G Oblast správy a řízení 4 OBLASTI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle Sektorově specifické standardy (připravují se) Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 3130 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Jak a co by měla společnost vykazovat? 4.2. Nejdůležitější pravidla pro zajištění kvality obsahu a dat Standardy ESRS reagují na rostoucí požadavky analytiků a účastníků kapitálového trhu a je důležité, aby emitenti na tyto informační potřeby odpovídajícím způsobem reagovali. Zveřejňování informací o ESG, které je užitečné pro rozhodování, má několik klíčových vlastností. Informace by měly být relevantní, užitečné, srovnatelné, ověřitelné a srozumitelné. TIPY • Standardy ESRS zdůrazňují důležitost spolehlivých informací o rizicích, kterým firma v souvislosti s udržitelností čelí, a strategických plánů. V porovnání se standardy GRI, ESRS v tomto obsahují nové požadavky orientované na potřeby investorů. ESRS vyžadují také stručnou a ucelenou prezentaci ohledně procesů řízení pro každou významnou oblast (hodnocení dopadů a rizik, strategické cíle, aktivity, politiky). Naše pokyny ke klíčovým otázkám, kterými se zabývají standardy ESRS NAVIGACE Vlastnost Požadavky Postřehy RELEVANTNÍ Informace o udržitelnosti jsou relevantní, pokud: • mohou mít vliv na rozhodování zúčastněných stran (o investici, o zaměstnancích, o navázání obchodních vztahů atd.); • mají potvrzující hodnotu; • mají prediktivní hodnotu; • mohou být použity při další analýze a prognózování. VĚRNÉ ZOBRAZENÍ = UŽITEČNÉ NEUTRÁLNÍ Informace o udržitelnosti jsou neutrální, pokud jsou: • významné – týkají se negativních a pozitivních významných dopadů jak z hlediska udržitelnosti, tak z finančního hlediska; • vyvážené – subjekt prezentuje jak příznivé/pozitivní, tak nepříznivé/negativní aspekty svých dopadů, postavení a výkonnosti bez zaujatosti; prezentuje nejen úspěchy, ale i výzvy; • spolehlivé – nejsou zkreslené, zdůrazněné ani nezdůrazněné, aby se zvýšila pravděpodobnost, že uživatelé přijmou informace příznivě nebo nepříznivě; • orientované na skutečnou realizaci – subjekt prezentuje nejen závazky, ambice, nové plány a cíle, ale také faktory, které by mohly zabránit jejich dosažení; • obezřetné – příležitosti nejsou přeceňovány, rizika nejsou podceňována a naopak. Nové Nejdůležitější pravidla pro zajištění kvality obsahu a dat Jak zajistit kvalitu obsahu a vykazovaných údajů? NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRAVIDLA • Relevantnost • Věrné zobrazení • Ověřitelnost • Srovnatelnost • Srozumitelnost OTÁZKA, kterou pomáháme zodpovědět ODPOVĚDI uvedené v pokynech Jak zajistit kvalitu procesu? NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRVKY PROCESU • Posouzení podle principu dvojí materiality (rozsah celého hodnotového řetězce) • Náležitá péče v oblasti udržitelnosti • Ověření Jak zajistit potřebnou míru reportingu o kvalitě strategie v oblasti udržitelnosti a procesů řízení v rámci materiálních témat? NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRVKY PODROBNÉHO PŘEHLEDU • Správa a řízení • Strategické cíle • Výhled do budoucna • Řízení rizik • Finanční důsledky • Metriky Jak zajistit soulad s technickými požadavky? NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POŽADAVKY • Časové horizonty • Vazby, propojení 3332 Vlastnost Požadavky Postřehy ÚPLNÉ Informace o udržitelnosti jsou úplné, když: • představují celé spektrum kvality řízení v rámci hlavních materiálních oblastí – kde jsou negativní a pozitivní dopady subjektu, jaké je související riziko nebo příležitost a zda společnost řeší tyto souvislosti komplexním způsobem – prostřednictvím strategie (obchodní, udržitelnosti nebo integrované), správy a řízení, řízení rizik, ukazatele pro měření výkonnosti a zda jsou dosahovány strategické cíle nebo záměry. Nové BEZCHYBNÉ Informace o udržitelnosti jsou přesné a neobsahují chyby nebo zkreslení, pokud: • jsou oblasti nejistoty otevřeně reportovány; • subjekt uvádí omezení kvality údajů, dostupnosti a metod výpočtu (např. možná omezení odhadu); • subjekt předkládá zavedené interní a externí kontroly, které zajišťují jistotu vykazovaných údajů. SROVNATELNÉ Informace o udržitelnosti jsou srovnatelné, pokud je lze porovnat s informacemi poskytnutými: • v předchozích obdobích pro podávání zpráv (přístupy nebo metody podávání zpráv musí být v jednotlivých obdobích konzistentní, změny musí být hlášeny a referenční údaje upraveny); • obdobnými společnostmi; • v referenčních hodnotách a hodnoceních. OVĚŘITELNÉ Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Externí ověřování vykazovaných údajů pomáhá zvýšit jejich důvěryhodnost, což umožňuje efektivnější integraci ze strany investorů. Nové SROZUMITELNÉ = JASNÉ Informace o udržitelnosti jsou srozumitelné, když: • každý uživatel snadno porozumí sdělovaným informacím; • jsou sdělovány jasným způsobem bez použití: – generických „šablonovitých“ informací, – zbytečné duplicity informací (včetně informací uvedených v účetních závěrkách); • jsou podány v dobře strukturovaných větách a odstavcích; • jsou uváděny pouze se zaměřením na podstatné informace, doplňující informace by měly být poskytovány tak, aby nezakrývaly podstatné informace. Přehlednost by se mohla zvýšit rozlišením informací o vývoji ve vykazovaném období od „stálých“ informací, které zůstávají v jednotlivých obdobích relativně neměnné. To lze provést například tak, že se zvlášť popíší prvky procesů řízení a řízení rizik podniku souvisejících s udržitelností, které se od předchozího vykazovaného období změnily, a zvlášť ty, které zůstaly nezměněny. Nové Ověřitelnost pomáhá uživatelům získat jistotu, že informace jsou úplné, neutrální a přesné. Externí ověřování vykazovaných údajů pomáhá zvýšit jejich důvěryhodnost, což umožňuje efektivnější integraci ze strany investorů. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 3534 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 4.3. Povinně zveřejňované informace NAVIGACE V této části se zabýváme následujícími body: • Jaká je struktura každého jednotlivého evropského standardu pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS)? • Co je povinné vykazovat za všech okolností? • Jaké další požadavky na zveřejňování informací musí společnosti zvážit na základě posouzení významných dopadů, rizik a příležitostí? Mapa reportingových požadavků uvedená v této kapitole představuje přehled standardů ESRS se zvláštním zaměřením na jejich soulad s minimálním seznamem ukazatelů hlavních nepříznivých dopadů podle SFDR jako závazných povinností, které mohou ovlivnit kotované společnosti připravující se na nové požadavky. OBSAH ESRS 1 Kap.1. Kategorie standardů a zveřejňovaných informací podle ESRS Kap.2. Kvalitativní charakteristiky informací Kap.3. Princip dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti Kap.4. Náležitá péče v oblasti udržitelnosti Kap.5. Hodnotový řetězec Kap.6. Časový horizont Kap.7. Příprava a prezentace informací o udržitelnosti Kap.8. Struktura výkazů o udržitelnosti Kap. 9. Propojení s ostatními částmi podnikového výkaznictví a souvisejícími informacemi Kap.10. Přechodná ustanovení Příloha A: Definované pojmy Příloha B: Požadavky na použití Příloha C:  Kvalitativní charakteristiky informací Příloha D: Seznam postupně zaváděných požadavků na zveřejňování informací Příloha E:  Vývojový diagram pro určení zveřejňovaných informací, které mají být zahrnuty Příloha F:  Struktura výkazů o udržitelnosti podle ESRS Příloha G:  Příklad struktury výkazů o udržitelnosti podle ESRS Příloha H:  Příklad začlenění odkazem ESRS 1 – Obecné požadavky (aplikační pravidla) [Žádné konkrétní datové body, které by bylo potřeba reportovat] NAVIGACE Zkratky: • Průřezové standardy [CCR] • Obecné požadavky [ESRS 1], Obecné informace [ESRS 2] • Požadavky v rámci 10 tematických standardů, které mohou být pro daný subjekt vyhodnoceny jako významné: [ESRS E] – environmentální, [ESRS S] – sociální, [ESRS G] – správa a řízení • Prvek v rámci jednotlivých standardů: – Správa a řízení [GOV], – Strategie a obchodní model [SBM], – Zásady řízení otázek udržitelnosti, které jsou pro společnost významné [DC-P], – Řízení dopadů, rizik a příležitostí [Řízení dopadů, rizik a příležitostí], – Opatření a zdroje [DC-A], – Metriky [DC-M] a cíle [DC-T] v souvislosti s významnými záležitostmi udržitelnosti [E-, S-, G- #číslo] • „Povinné pro všechny“ znamená „Povinné pro všechny subjekty v České republice (kotované i nekotované), na které se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti“ Některé zveřejňované informace podle standardů ESRS jsou povinné vždy, bez ohledu na výsledky posouzení materiality ze strany společnosti. Jedná se o: • Všechny informace zahrnuté v ESRS 2 Obecné informace (označené jako průřezové) • Všechny informace uvedené v ESRS E1 Změna klimatu • Informace o zásadách, opatřeních a cílech, jak jsou uvedeny v ESRS S1 Vlastní pracovní síla, pokud má společnost 250 nebo více zaměstnanců (S1-1 až S1-9) • Konkrétní datové body napříč dalšími tematickými standardy, které jsou vyžadovány nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování a dalšími právními předpisy EU, jsou uvedeny v příloze C k ESRS 2     Viz kapitoly: 4.3. Povinně zveřejňované informace 4.5.4 Metriky a cíle Průřezové standardy Průřezové standardy stanoví obecné požadavky pro všechna odvětví, které jsou povinné pro všechny podniky, na něž se vztahuje směrnice CSRD, bez ohledu na výsledky jejich posouzení materiality.   Viz Princip dvojí materiality. ESRS 1 stanoví obecné požadavky a zásady platné pro všechny standardy ESRS, ale neobsahuje žádné konkrétní požadavky na zveřejňování informací. Průřezové požadavky na zveřejňování informací jsou uvedeny v ESRS 2. V obecných informacích zveřejňovaných podle ESRS 2 by společnosti měly zohlednit všechny podstatné záležitosti týkající se udržitelnosti, a to s přihlédnutím k pokynům v průřezových i tematických standardech. Obecné informace by měly být uvedeny v průřezové části sekce o udržitelnosti ve výroční zprávě, s výjimkou informací o politikách a opatřeních, metrikách a cílech pro jednotlivé E, S a G oblasti, které by společnosti měly zahrnout do příslušných tematických částí reportu společně s dalšími informacemi vyžadovanými v odpovídajících tematických standardech. Tematické standardy Tematické standardy stanoví požadavky na zveřejňování informací o konkrétních environmentálních otázkách, sociálních otázkách a otázkách správy a řízení, které jsou v souladu se strukturou stanovenou v průřezových standardech. OTÁZKA, kterou pomáháme zodpovědět ODPOVĚDI uvedené v této kapitole Jak zajistit kvalitu struktury a výběru ukazatelů? NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRAVIDLA • Základní seznam povinně zveřejňovaných informací a datových bodů pro: - Všechny společnosti bez ohledu na posouzení významnosti - Pouze společnosti s více než 250 zaměstnanci • Seznam dalších zveřejňovaných informací a datových bodů, které mohou společnosti přidat v závislosti na posouzení materiality nebo vlastním výběru. NAVIGACE POVINNÉ PRO VŠECHNY SUBJEKTY, NA KTERÉ SE VZTAHUJE SMĚRNICE CSRD 3736 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle E1-1: Tranziční plán pro zmírnění změny klimatu PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s ESRS 2 GOV1: Úloha správních, řídících a dozorčích orgánů (AM&SB) při dekarbonizaci, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů DR související s ESRS 2 SBM 3: Klimatická odolnost strategie a obchodního modelu DR související s ESRS 2 GOV-3: Začlenění strategií a výkonnosti v oblasti změny klimatu do pobídkových systémů E1-2: Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně E1-3: Akční plány a zdroje v souvislosti s politikami a cíli v oblasti změny klimatu PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s ESRS 2 IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem E1-4: Cíle snížení emisí skleníkových plynů SFDR E1-5: Spotřeba energie a energetický mix (včetně intenzity) SFDR E1-6: Hrubé emise skleníkových plynů scope 1, 2, 3 a celkové emise skleníkových plynů (včetně intenzity v sektorech s vysokým dopadem na klima) SFDR E1-7: Odstraňování skleníkových plynů a projekty zmírňování emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů E1-8: Interní stanovování cen uhlíku E1-9: Potenciální finanční dopady materiálních fyzických rizik, materiálních rizik transformace a příležitostí souvisejících s klimatem PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  Taxonomie TCFD IFRS ISSB GRI ESRS E1 – Změna klimatu Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat  Požadavek na povinné zveřejnění               ESRS 2 – Obecné informace Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat ZÁKLAD PRO VYPRACOVÁNÍ BP-1: Obecný základ pro vypracování reportu udržitelnosti BP-2: Zveřejňované informace v souvislosti se specifickými okolnostmi Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle GOV1: Úloha správních, řídících a dozorčích orgánů SFDR GOV2: Informace poskytované správním, řídícím a dozorčím orgánům podniku a otázky udržitelnosti řešené těmito orgány GOV3: Začlenění strategií udržitelnosti a výkonnosti do pobídkových systémů GOV4: Prohlášení o náležité péči v oblasti udržitelnosti GOV5: Řízení rizik a vnitřní kontroly podávání zpráv o udržitelnosti ODKAZ NA SFDR (HLAVNÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY) • Genderová diverzita představenstva (GOV1) SFDR SBM1: Postavení na trhu, strategie, obchodní model(y) a hodnotové řetězce SFDR SBM2: Zájmy a názory zúčastněných stran SBM3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich interakce se strategií a obchodním modelem (modely) PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY K ESRS 1  Duševní vlastnictví, know-how nebo výsledky inovací ODKAZ NA SFDR (HLAVNÍ NEPŘÍZNIVÉ DOPADY) SFDR • Informace, zda společnost působí v odvětví fosilních paliv prostřednictvím provozního modelu, Informace, zda společnost působí v oblasti výroby chemických látek, Vystavení kontroverzním zbraním, Činnosti negativně ovlivňující biologickou rozmanitost – rizika a citlivé oblasti [SBM 1] • Činnosti, zeměpisné oblasti nebo komodity s významným rizikem případů nucené, povinné nebo dětské práce [SBM 3] ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O PROCESU POSUZOVÁNÍ MATERIALITY IRO1: Popis procesů identifikace a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí  IRO2: Požadavky na zveřejňované informace ve standardech ESRS, které jsou zahrnuty v reportu  PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA POLITIKY A OPATŘENÍ DC-P: Politiky přijaté k řízení významných otázek udržitelnosti DC-A: Opatření a zdroje v souvislosti s materiálními otázkami udržitelnosti DC-M: Metriky ve vztahu k významným otázkám udržitelnosti DC-T: Sledování účinnosti zásad a opatření prostřednictvím cílů (cíle strategie udržitelnosti, výsledky ESG – zahrnující všechna materiální témata) Další odkazy:  GRI  Požadavek na povinné zveřejnění                POVINNÉ PRO VŠECHNY SUBJEKTY, NA KTERÉ SE VZTAHUJE SMĚRNICE CSRD POVINNÉ PRO VŠECHNY SUBJEKTY, NA KTERÉ SE VZTAHUJE SMĚRNICE CSRD 3938 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod ESRS E2 – Znečištění Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním E2-1: Politiky týkající se znečištění E2-2: Opatření a zdroje týkající se znečištění E2-3: Cíle týkající se znečištění E2-4: Znečištění ovzduší, vody a půdy SFDR E2-5: Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy E2-6: Potenciální finanční účinky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  Taxonomie GRI PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU   Požadavek na povinné zveřejnění   Povinné jsou pouze některé datové body ESRS E3 – Vodní a mořské zdroje Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji E3-1: Politiky týkající se vodních a mořských zdrojů SFDR E3-2: Opatření a zdroje související se zásadami a cíli v oblasti vodních a mořských zdrojů E3-3: Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů E3-4: Spotřeba vody SFDR E3-5: Potenciální finanční účinky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  Taxonomie GRI PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU    Požadavek na povinné zveřejnění   Povinné jsou pouze některé datové body  Požadavek na povinné zveřejnění   Povinné jsou pouze některé datové body ESRS E4 – Biologická rozmanitost a ekosystémy Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle E4-1: Biologická rozmanitost a ekosystémy PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s SBM 3: Odolnost strategie a obchodního modelu DR související s IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy SFDR E4-2: Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů SFDR E1-3: Akční plány a zdroje ve vztahu k zásadám v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů E4-4: Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů E4-5: Metriky dopadů týkající se změn biologické rozmanitosti a ekosystémů E4-6: Potenciální finanční dopady rizik a příležitostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  Taxonomie TNFD GRI   ESRS E5 – Využívání zdrojů a oběhové hospodářství Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti E5-1: Politiky týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství E5-2: Akční plány a zdroje ve vztahu k využívání zdrojů a oběhového hospodářství E5-3: Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství E5-4: Vstupní zdroje E5-5: Výstupní zdroje (výrobky a služby + odpad) SFDR E5-6: Potenciální finanční účinky dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a s oběhovým hospodářstvím PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  Taxonomie GRI      Požadavek na povinné zveřejnění   Povinné jsou pouze některé datové body 4140 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s SBM-2: Názory a zájmy zúčastněných stran DR související s SBM-3: Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemné působení se strategií a obchodním modelem (modely) podniku SFDR S1-1: Politiky týkající se vlastní pracovní síly SFDR S1-2: Procesy pro zapojení vlastních pracovníků a zástupců pracovníků do řešení dopadů S1-3: Procesy pro nápravu negativních dopadů a způsoby, jakými mohou vlastní pracovníci vznášet případné obavy SFDR S1-4: Opatření týkajících se materiálních dopadů na vlastní zaměstnance a přístupy ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s vlastními zaměstnanci a účinnost těchto opatření PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY K NAŘÍZENÍ SFDR SFDR • Informace o porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD • Chybějící procesy a mechanismy pro sledování dodržování zásad OSN Global Compact a pokynů OECD pro nadnárodní podniky S1-5: Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení materiálních rizik a příležitostí S1-6: Charakteristiky zaměstnanců podniku S1-7: Charakteristiky pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, ve vlastní pracovní síle podniku S1-8: Rozsah kolektivního vyjednávání a sociální dialog S1-9: Ukazatele diverzity S1-10: Adekvátní mzda S1-11: Sociální ochrana S1-12: Osoby se zdravotním postižením S1-13: Ukazatele odborné přípravy a rozvoje dovedností S1-14: Ukazatele bezpečnosti a ochrany zdraví S1-15: Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem S1-16: Ukazatele odměňování (rozdíly v odměňování dle rodu a celkové odměny) SFDR S1-17: Incidenty, stížnosti a závažné dopady a incidenty v oblasti lidských práv SFDR PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  GRI ESRS S1 – Vlastní pracovní síla Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY (Pro společnosti s větším počtem zaměstnanců je většina požadavků materiální) 4342 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod ESRS S3 – Dotčené komunity Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s SBM-3: Materiální dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemné působení se strategií a obchodním modelem (modely) podniku DR související s SBM-2: Názory a zájmy zúčastněných stran S3-1: Politiky týkající se dotčených komunit SFDR S3-2: Procesy zapojení dotčených komunit do diskuze o dopadech S3-3: Procesy pro nápravu negativních dopadů a způsoby, jakými mohou dotčené komunity vznášet případné obavy S3-4: Přijímání opatření týkajících se materiálních dopadů na dotčené komunity a přístupy ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami a účinnost těchto opatření SFDR PRŮŘEZOVÝ POŽADAVEK K NAŘÍZENÍ SFDR SFDR • Informace o porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD, procesech monitorování a dodržování předpisů Oblasti zaměření SFDR s odkazem na pokyny OECD a OSN Global Compact: • Lidská práva S3-5: Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  GRI ESRS S2 – Pracovníci v hodnotovém řetězci Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s SBM-3: Materiální dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemné působení se strategií a obchodním modelem (modely) podniku SFDR DR související s SBM-2: Názory a zájmy zúčastněných stran S2-1: Soubory politik týkající se pracovníků hodnotového řetězce SFDR S2-2: Procesy zapojení pracovníků hodnotového řetězce do diskuze o dopadech S2-3: Procesy pro nápravu negativních dopadů a způsoby, jakými mohou pracovníci hodnotového řetězce vznášet případné obavy S2-4: Opatření týkajících se materiálních dopadů na pracovníky hodnotového řetězce a přístupy ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících s pracovníky hodnotového řetězce a účinnost těchto opatření SFDR PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY K NAŘÍZENÍ SFDR SFDR • Informace o porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD, procesech monitorování a dodržování předpisů Oblasti zaměření SFDR s odkazem na pokyny OECD a OSN Global Compact: • Lidská práva • Pracovní síla S2-5: Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  GRI    Povinné jsou pouze některé datové body  Povinné jsou pouze některé datové body   PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU 4544 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s SBM-3: Materiální dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemné působení se strategií a obchodním modelem (modely) podniku DR související s SBM-2: Názory a zájmy zúčastněných stran DR S4-1: Politiky týkající se spotřebitelů a koncových uživatelů SFDR DR S3-2: Procesy zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů do diskuze o dopadech DR S3-3: Procesy pro nápravu negativních dopadů a způsoby, jakými mohou spotřebitelé a koncoví uživatelé vznášet případné obavy DR S3-4: Opatření týkající se materiálních dopadů na spotřebitele a koncové uživatele a přístupy ke zmírňování významných rizik a využívání významných příležitostí souvisejících se spotřebiteli a koncovými uživateli a účinnost těchto opatření SFDR PRŮŘEZOVÝ POŽADAVEK K NAŘÍZENÍ SFDR SFDR • Informace o porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD, procesech monitorování a dodržování předpisů Oblasti zaměření SFDR s odkazem na pokyny OECD a OSN Global Compact: • Zájmy spotřebitelů DR S4-5: Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  GRI  Povinné jsou pouze některé datové body   ESRS G1 – Obchodní chování Směrnice CSRD a standardy ESRS: požadavky, které je třeba očekávat Obecné požadavky Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metrics a cíle PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY DR související s ESRS 2: Správa a řízení (GOV), Strategie (SBM) a řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO) DR související s ESRS 2 GOV-1: Úloha správních, dozorčích a řídicích orgánů DR související s ESRS 2 IRO-1: Popis postupů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí DR G1-1: Firemní kultura a zásady obchodního chování SFDR DR G1-2: Řízení vztahů s dodavateli DR G1-3: Prevence a odhalování korupce/úplatkářství PRŮŘEZOVÝ POŽADAVEK K NAŘÍZENÍ SFDR SFDR • Informace o porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD, procesech monitorování a dodržování předpisů Oblasti zaměření SFDR s odkazem na pokyny OECD a OSN Global Compact: • Boj proti korupci • Hospodářská soutěž • Daně • Věda a technika DR G1-4: Potvrzené případy korupce nebo úplatkářství SFDR DR G1-5: Politický vliv a lobbing DR G1-6: Platební praktiky PRŮŘEZOVÉ POŽADAVKY NA CÍLE CCR3: Sledování účinnosti politik a opatření prostřednictvím cílů Další odkazy:  GRI  Požadavek na povinné zveřejnění   Povinné jsou pouze některé datové body   PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU 4746 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Velcí investoři – účastníci finančního trhu – mají zákonnou povinnost informovat o hlavních nepříznivých dopadech svých investic. Nařízení SFDR poskytuje investorům podrobné regulační technické normy, které zahrnují povinné ukazatele pro vykazování těchto dopadů. Investoři jsou zase povinni shromažďovat příslušné údaje od společností, do nichž investují. Za účelem řešení této informační potřeby jsou standardy ESRS úzce sladěny s požadavky nařízení SFDR na podávání zpráv investorů o hlavních nepříznivých dopadech a se souvisejícími právními předpisy v oblasti udržitelného financování, zejména s nařízením EU o referenčních hodnotách. Ukazatele hlavních nepříznivých dopadů podle nařízení SFDR jsou začleněny do těchto požadavků: 01. Obecné požadavky na zveřejňování informací v ESRS 2 týkajících se správy a řízení a strategie, které jsou vždy povinné. Rozsah požadavků standardů ESRS je širší než rozsah požadavků nařízení SFDR. Splněním požadavků standardů ESRS proto společnost poskytne údaje, které mají investoři podle nařízení SFDR shromažďovat. 02. Požadavky na zveřejňování informací o souborech zásad, metrikách a cílech, které jsou použitelné bez ohledu na výsledek posouzení významnosti provedeného společností. Tyto požadavky na zveřejňování informací jsou vždy povinné, protože jejich účelem je usnadnit zveřejňování informací vyžadovaných od investorů podle nařízení SFDR. POVINNÉ KPI ENVIRONMENTÁLNÍOBLAST PODNIKOVÉ INVESTICE 01. Emise skleníkových plynů (scope 1, 2 a od ledna 2023 scope 3 a celkové emise skleníkových plynů) 02. Uhlíková stopa 03. Intenzita emisí skleníkových plynů společností, do nichž bylo investováno 04. Podíl investic do společností působících v odvětví fosilních paliv 05. Podíl spotřeby a výroby energie z neobnovitelných zdrojů 06. Intenzita spotřeby energie na odvětví s vysokým dopadem na klima 07. Činnosti, které negativně ovlivňují oblasti citlivé na biologickou rozmanitost 08. Emise do vody 09. Podíl nebezpečného odpadu INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ 10. Expozice vůči fosilním palivům prostřednictvím nemovitostí 11. Expozice vůči energeticky neefektivním nemovitostem SOCIÁLNÍOBLAST PODNIKOVÉ INVESTICE 12. Porušení zásad OSN Global Compact a pokynů OECD pro nadnárodní společnosti 13. Chybějící procesy a mechanismus pro sledování dodržování zásad OSN Global Compact a pokynů OECD pro nadnárodní společnosti 14. Neupravené rozdíly v odměňování žen a mužů 15. Genderová diverzita v představenstvech 16. Expozice vůči kontroverzním zbraním (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně) Zaměření nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (Global compact): • Lidská práva • Pracovní síla • Životní prostředí • Boj proti korupci • Zájmy spotřebitelů • Věda a technika • Hospodářská soutěž • Daně Ukazatele dle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb POVINNÉ PRO VŠECHNY, KTEŘÍ NABÍZÍ FINANČNÍ PRODUKTY 4.4. Jak zajistit kvalitu procesu Jak zajistit kvalitu procesu? KLÍČOVÉ PRVKY PROCESU • Princip dvojí materiality (v celém rozsahu hodnotového řetězce) • Náležitá péče v oblasti udržitelnosti • Ověření Standardy ESRS vyžadují, aby společnosti zveřejňovaly materiální informace týkající se jejich dopadů, rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti v souladu s platnými tematickými standardy ESRS. V prvním kroku musí společnosti provést posouzení materiality podle tzv. principu dvojí materiality v ESRS 1 a popsat proces a výsledky posouzení v obecných informacích dle požadavků ESRS 2.  Viz kapitolu 3.2.3  Ve druhém kroku standardy ESRS vyžadují, aby společnosti aplikovaly příslušné tematické standardy (ESRS E, S, G) a jednotlivé požadavky na zveřejňování v nich obsažené, které odpovídají zjištěným materiálním dopadům, rizikům a příležitostem. V posledním kroku musí společnosti doplnit standardizované zveřejňované informace o další specifické informace (tzv. entity-specific), které jsou potřebné pro pochopení materiálních dopadů, rizik a příležitostí.Posouzení podle principu dvojí materiality na základě požadavků ESRS 1 1 2 3 Pro všechna odvětví a pro konkrétní odvětví Pro konkrétní subjekty Zohlednění výsledků posouzení materiality v povinně zveřejňovaných informacích Uplatnění tematických standardů požadavků na zveřejňování informací, které odpovídají zjištěným významným dopadům, rizikům a příležitostem Vymezení a doplnění zveřejňovaných informací specifických pro daný subjekt Obr. 4: Jak posouzení materiality určuje uplatňování požadavků na zveřejňování informací 4.4.1. Posouzení podle principu dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti OTÁZKA, kterou pomáháme zodpovědět ODPOVĚDI uvedené v této kapitole NAVIGACE 4948 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Hodnotový řetězec Standardy ESRS vyžadují, aby společnosti identifikovaly, posuzovaly a podávaly zprávy o svých materiálních dopadech, rizicích a příležitostech v celém svém hodnotovém řetězci. Finanční materialita otázek týkajících se udržitelnosti není omezena na záležitosti, které lze přičíst společnosti. Společnosti mohou být ovlivněny měnícími se regulačními a tržními očekáváními, ovlivňujícími jejich schopnost a podmínky získávání materiálů nebo výrobků z dodavatelských řetězců a rizikových zeměpisných oblastí. Stejně tak může být majetek společnosti vystaven rostoucímu riziku povodní, vln veder a dalších dopadů změny klimatu bez ohledu na její příspěvek ke globálním emisím skleníkových plynů. Materialita dopadů se určuje podle závažnosti a pravděpodobnosti dopadů, nikoli podle blízkosti dopadů nebo kontroly společnosti nad nimi. Dopad však musí být se společností přímo spojen obchodním vztahem, musí tedy být součástí jejího celkového dodavatelského nebo odběratelského hodnotového řetězce (upstream/downstream) od prvotních surovin až po využití a konec životnosti produktu. Požadavek standardů ESRS na zahrnutí informací o hodnotovém řetězci nevyžaduje informace o každém subjektu v hodnotovém řetězci, ale zahrnutí materiálních informací o dopadech, rizicích a příležitostech. V tomto ohledu poskytují tematické standardy ESRS společnostem návod, jak identifikovat a hodnotit dopady a rizika v tématech, která pokrývají. Budoucí standardy pro konkrétní odvětví poskytnou další návod a standardizované metriky pro sledování dopadů v hodnotovém řetězci. Za účelem zjištění relevantních otázek a informací o hodnotovém řetězci mohou společnosti rovněž konzultovat dostupné návody a respektované iniciativy vztahující se k jejich odvětví, činnostem, zeměpisným oblastem a hodnotovým řetězcům. VÝZVY PŘÍPADOVÉ STUDIE Příklady materiálních dopadů v hodnotovém řetězci: 01. Společnost používá kobalt dodávaný externí těžební společností (globální značka), která těží kobalt za použití dětské práce. V takovém případě je negativní dopad (tj. dětská práce) přímo spojen s konečnými výrobky – elektromobily – prostřednictvím obchodních vztahů v jejím dodavatelském řetězci (např. prostřednictvím hutě a obchodníka s nerosty, s těžební společností, která využívá dětskou práci), i když společnost sama nepříznivý dopad nezpůsobila ani k němu nepřispěla. 02. Velký podíl celosvětové výroby polysilikonu je soustředěn v čínské oblasti Sin-ťiang a je spojen s čínskou politikou vůči Ujgurům, která zahrnuje systematické využívání nucené práce. To představuje materiální dopad na lidská práva pro společnosti v odvětví energetiky, které přímo nebo nepřímo získávají fotovoltaické panely z Číny. 03. Globální odlesňování a ničení dalších cenných přírodních ekosystémů se připisuje několika typům komodit, zejména skotu, sóji, palmového oleje, kávy, kakaa a dřeva. Používání těchto komodit ve vlastních produktech nebo obchodování s produkty, které je obsahují, přímo spojuje společnost se souvisejícími dopady. Nařízení EU o odlesňování navíc stanoví pravidla náležité péče pro společnosti, které prodávají příslušné produkty na trhu EU, a bude vyžadovat vysledování komodit až k zemědělské půdě.  Viz Minimální záruky a náležitá péče v oblasti udržitelnosti Princip dvojí materiality Směrnice CSRD a standardy ESRS vyžadují, aby společnosti identifikovaly své materiální dopady, rizika a příležitosti související s udržitelností na základě principu dvojí materiality, která má dva vzájemně propojené rozměry: materiality dopadu a finanční materiality. Výchozím bodem je posouzení materiálních dopadů, ze kterého vychází posouzení, zda tyto dopady a záležitosti jiné než dopady společnosti, jako jsou například fyzická rizika změny klimatu mohou být také finančně materiální. Standardy ESRS vyžadují, aby společnosti identifikovaly a reportovaly o záležitostech, které jsou pro ně materiální z jednoho z těchto dvou hledisek nebo z obou dvou. Standardy ESRS definují následující kritéria dvojí materiality: • Záležitost týkající se udržitelnosti je materiální z finančního hlediska, pokud vyvolává nebo může vyvolat významné finanční dopady na vývoj podniku, včetně cashflow, finanční pozice a finanční výkonnosti, v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. To platí zejména v případě, že vytváří nebo může vytvářet rizika nebo příležitosti, které významně ovlivňují nebo mohou významně ovlivnit její budoucí cashflow. • Záležitost udržitelnosti je materiální z hlediska dopadu, pokud se týká významných skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů podniku na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Materiální záležitost týkající se udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje dopady, které podnik způsobil nebo k nimž přispěl, jakož i dopady, které přímo souvisejí s vlastními činnostmi, výrobky a službami podniku prostřednictvím obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují celý hodnotový řetězec podniku (tj. odběratelskou i dodavatelskou větev) a neomezují se pouze na přímé smluvní vztahy (tj. zahrnují i vzdálené dopady související např. s těžbou surovin).34 Perspektiva finanční materiality je z hlediska pojmů a terminologie, jakož i souvisejících zveřejňovaných informací obecně (ESRS 2) a informací o změně klimatu (ESRS E1), sladěna s posouzením materiality investory podle IFRS. Očekává se, že bude odpovídat požadavkům budoucích standardů IFRS S1 a S2. V souladu s požadavky směrnice CSRD vychází významnost dopadu z konceptu náležité péče v oblasti udržitelnosti definovaného v mezinárodních dokumentech, zejména v Obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv a Pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků. Tímto způsobem je koncepčně v souladu s univerzálními standardy GRI. Materialita se proto určuje podle závažnosti a pravděpodobnosti dopadů, nikoli podle blízkosti dopadů nebo kontroly společnosti nad nimi. 34  EFRAG, Evropský standard pro podávání zpráv o udržitelnosti 1 Obecná ustanovení, který je k dispozici zde: https://www.efrag.org/Assets/Download?assetUrl=%2Fsites%2Fwebpublishing%2FSiteAssets%2F06% 2520Draft%2520ESRS%25201%2520General%2520requirements%2520November%25202022.pdf Obr. 5: Princip dvojí materiality hledisko „zvenčí dovnitř“ Otázky udržitelnosti významné z hlediska finanční materiality hledisko „zevnitř ven“ Otázky udržitelnosti významné z hlediska materiality dopadu Dvojí hledisko významnosti: materiály z kteréhokoli z hledisek nebo z obou hledisek Finanční materialita Záležitosti vyvolávající finanční dopady na podnik Materialita dopadu  Skutečné a potenciální dopady na lidi nebo životní prostředí. 5150 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Směrnice CSRD vyžaduje, aby podniky poskytly „popis postupu náležité péče, který se uplatňuje ve vztahu k otázkám udržitelnosti“. Jak je uvedeno v návrhu standardu ESRS 1, náležitá péče v oblasti udržitelnosti, je proces, kterým společnosti identifikují, předcházejí, zmírňují a zohledňují významné skutečné a potenciální nepříznivé dopady na životní prostředí a lidi spojené s jejich podnikáním. Mezi ně patří dopady přímo způsobené podnikem a dopady, k nimž podnik přispívá svými činnostmi, a také dopady, které jsou jinak přímo spojeny s vlastní činností podniku, jeho výrobky nebo službami prostřednictvím jeho obchodních vztahů (široce chápáno ve smyslu hodnotového řetězce). Velcí investoři, kteří podávají zprávy o svých hlavních nepříznivých dopadech v souladu s požadavky nařízení SFDR, rovněž požadují od společností, do nichž investují, informace o náležité péči v oblasti udržitelnosti. Standardy ESRS zajišťují transparentnost rozsahu a kvality náležité péče společností. Tyto informace budou stále důležitější s ohledem na nové předpisy, které stanoví povinné provádění náležité péče, zejména směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Podobně taxonomie EU vyžaduje posouzení souladu s minimálními zárukami jako součást analýzy souladu s taxonomií. Ekonomická činnost může být považována za činnost v souladu s taxonomií pouze tehdy, pokud je prováděna v souladu s minimálními zárukami, které jsou definovány v článku 18 nařízení o taxonomii a dále vysvětleny Platformou EU pro udržitelné financování (Platform on Sustainable Finance). Nesoulad s minimálními zárukami je zjištěn, pokud se na společnost vztahuje jedno z následujících kritérií: • Společnost nezavedla odpovídající proces náležité péče v oblasti udržitelnosti, jak je uvedeno v Obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv a Pokynů OECD pro nadnárodní podniky. • Existují jasné náznaky, že společnost neprovádí náležitou péči v oblasti lidských práv – například nepřijímá vhodná opatření k řešení zjištěných potenciálních a skutečných dopadů (to může být, ale nemusí být potvrzeno pravomocnými soudními rozhodnutími, případy národních kontaktních míst OECD). Minimální záruky taxonomie EU odkazují na stejný proces náležité péče v oblasti udržitelnosti jako směrnice CSRD a standardy ESRS a směrnice CSDDD, který je definován v mezinárodních dokumentech. Náležitá péče v oblasti udržitelnosti je aktivní průběžný proces identifikace, hodnocení a prevence negativních dopadů na lidská práva a životní prostředí ve vlastních provozech a obchodních vztazích společností, včetně hodnotového řetězce. Mezi hlavní prvky náležité péče v oblasti lidských práv patří: • začlenění závazku dodržovat lidská práva do vnitřních politik a procesů • identifikace a posouzení nepříznivých dopadů, včetně zapojení negativně dotčených stran • přijímání opatření k zastavení, prevenci a zmírnění nepříznivých dopadů • sledování účinnosti přijatých opatření • komunikace o dopadech, opatřeních a jejich účinnosti • náprava, včetně zavedení mechanismu pro podávání stížností. Náležitá péče v oblasti udržitelnosti je průběžná praxe, která reaguje na změny ve strategii podniku, jeho obchodním modelu, činnostech, obchodních vztazích, provozních, dodavatelských a prodejních souvislostech. Standard ESRS 1 poskytuje návod pro podávání zpráv o základních prvcích náležité péče v oblasti udržitelnosti, které zahrnují: Začlenění náležité péče a odpovědného obchodního chování do správy a řízení, strategie, politik a systémů řízení • Náležitá péče by měla být v organizaci zakotvena shora a napříč všemi funkcemi • Mělo by být zakotveno myšlení, chování a postupy, které jsou nezbytné pro minimalizaci dopadů na lidská práva a životní prostředí • Vyjadřuje se souladem strategie se závazky v oblasti lidských práv a životního prostředí, rozdělením odpovědností, integrací do rozhodování, přidělováním rozpočtu a dohledem a účinnými informačními toky k vrcholovému vedení a představenstvu společnosti. Zapojení dotčených zúčastněných stran do všech kroků náležité péče (průběžný proces) • Zapojení negativně dotčených stran do identifikace, řešení a nápravy skutečných a potenciálních dopadů • Poskytování potřebných informací zúčastněným stranám • Naslouchání jejich názorům a zkušenostem Identifikace a posouzení nepříznivých dopadů • Identifikace případů, kdy se společnost podílí na negativních dopadech na životní prostředí nebo lidi nebo kdy hrozí, že se tak stane • Posouzení povahy těchto skutečných nebo potenciálních dopadů (kontext, příčiny, závažnost atd.) • Posouzení, jak se společnost podílí na dopadu a jak je závažný, aby bylo možné určit nepříznivé dopady. Společnost se může podílet na dopadu tím, že ho způsobí, přispěje k němu nebo je s ním spojena. Způsobení znamená, že její jednání (nebo opomenutí) má samo o sobě za následek dopad. Přispívání znamená, že společnost usnadňuje nebo podněcuje třetí osobu, aby způsobila dopad, nebo že její jednání (nebo opomenutí) v kombinaci s jednáním jiných osob vede k dopadu. Přímé spojení znamená, že ačkoli dopad společnost nezpůsobuje ani k němu nepřispívá, dopad je přesto přímo spojen s jejími činnostmi, výrobky nebo službami prostřednictvím obchodního vztahu (může jít o přímý nebo vzdálený vztah v hodnotovém řetězci). Závažnost dopadu je dána tím, jak závažná je nebo by byla újma, jak rozsáhlá je nebo by byla újma a jak obtížné je nebo by bylo újmu napravit. Kterýkoli z těchto faktorů může stačit k tomu, aby byl dopad posouzen jako závažný. U potenciálních dopadů je důležité také posouzení jejich pravděpodobnosti. Zastavení, prevence, zmírnění a přijetí opatření k řešení těchto nepříznivých dopadů • Pokud společnost způsobuje nebo může způsobit dopad, měla by přijmout opatření k jeho zastavení nebo prevenci. • Pokud společnost přispívá nebo může přispívat k dopadu, měla by podniknout kroky k jeho zastavení nebo zamezení a využít svého vlivu ke zmírnění zbývajícího dopadu. • Pokud k dopadu společnost nepřispívá, ale dopad je přímo spojen s její činností, výrobky nebo službami, měla by společnost v první řadě využít svého vlivu na třetí osoby a snažit se dopadu zabránit nebo jej zmírnit. Čím složitější nebo systémovější je problém nebo čím vzdálenější je v hodnotovém řetězci společnosti, tím je pravděpodobnější, že uplatnění pákového efektu bude vyžadovat určitou formu spolupráce s ostatními, ať už s dalšími subjekty z odvětví nebo s jinými veřejnými, soukromými, mezinárodními organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti. Může také vyžadovat formy kolektivního opatření. • Pokud společnost způsobila nepříznivý dopad nebo k němu přispěla, měla by zajistit nebo spolupracovat na zajištění nápravy pro poškozené, ať už sama, nebo ve spolupráci s ostatními. Sledování a poskytování informací o účinnosti tohoto úsilí • Očekává se, že procesy sledování účinnosti budou založeny na kombinaci kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a budou vycházet z interní i externí zpětné vazby, včetně zpětné vazby od dotčených zúčastněných stran. • Sledování účinnosti by se mělo zaměřit na hodnocení toho, zda činnosti společnosti vedou k lepším výsledkům pro zúčastněné strany. 4.4.2. Náležitá péče v oblasti udržitelnosti a posouzení minimálních záruk [Zdroj: OECD, https://www.oecdguidelines.nl/oecd-guidelines/due-diligence] Obr. 6: Náležitá péče v oblasti udržitelnosti ZAVÉST ODPOVĚDNÉ OBCHODNÍ CHOVÁNÍ DO ZÁSAD A SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ IDENTIFIKOVAT A POSOUDIT NEPŘÍZNIVÉ DOPADY v oblasti provozu, dodavatelských řetězců a obchodních vztahů ZAJISTIT NEBO SPOLUPRACOVAT při nápravě, pokud je to vhodné UKONČIT, ZABRÁNIT NEBO ZMÍRNIT nepříznivé dopady SLEDOVAT provádění a výsledky KOMUNIKOVAT jak se dopady řeší 1 6 2 3 4 5 5352 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 4.5. Představení požadavků na zveřejňování NAVIGACE • Aby se společnostem usnadnilo plnění standardů ESRS, byly požadavky na reporting ze všech standardů (ESRS 2, ESRS E1-5, ESRS S1-4, ESRS G1) shrnuty do čtyřech oblastí : správa a řízení, strategické cíle, řízení dopadů, rizik a příležitostí a metriky a cíle. Požadavky byly integrovány do celého nařízení, namísto toho, aby se každý standard uváděl zvlášť. V každé oblasti může čtenář najít, které datové body jsou povinné a vyplývají z jiných právních předpisů EU35 – nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), referenčních hodnot, pilíře III a práva EU v oblasti klimatu. Tyto ukazatele budou vyžadovány investory. • Tato kapitola umožňuje základní posouzení nedostatků reportingu firmy s požadavky ESRS. Jako další kroky doporučujeme provést řádnou kontrolu stavu (podrobnou analýzu nedostatků). • Kapitola v detailu představuje jednotlivé standardy a seznam klíčových ukazatelů, které jsou shrnuty výše.  Viz kapitolu 4.3 35  Datové body z tematických standardů ESRS uvedené v příloze D standardu ESRS 2; zveřejnění datových bodů ESRS v souladu s právními předpisy EU a kapitolou 3 standardu ESRS 1 uvedených v příloze E Společnost se může podílet na dopadu tím, že ho způsobí, přispěje k němu nebo je s ním spojena. Způsobení znamená, že její činnost (nebo opomenutí) sama o sobě vede k dopadu. Přispívání znamená, že společnost usnadňuje nebo podněcuje třetí osobu, aby způsobila dopad, nebo že její jednání (nebo opomenutí) v kombinaci s jednáním jiných osob vede k dopadu. Přímé spojení znamená, že ačkoli dopad společnost nezpůsobuje ani k němu nepřispívá, dopad je přesto přímo spojen s jejími činnostmi, výrobky nebo službami prostřednictvím obchodního vztahu (může jít o přímý nebo vzdálený vztah v hodnotovém řetězci). V situacích, které se zdají být omezeny na přímé spojení, musí společnosti zvážit, zda může hrát roli vlastní obchodní model, rozhodnutí nebo postupy společnosti, i když se zdá, že dopad způsobila třetí osoba. Závažnost dopadu je dána tím, jak závažná je nebo by byla újma, jak rozsáhlá je nebo by byla újma a jak obtížné je nebo by bylo újmu napravit. Kterýkoli z těchto faktorů může stačit k tomu, aby byl dopad posouzen jako závažný. U potenciálních dopadů je důležité také posouzení jejich pravděpodobnosti. Náležitá péče vyžaduje, aby byla přijata opatření k řešení zjištěných nepříznivých dopadů. Náležitá péče upřesňuje, že povaha vhodného opatření k prevenci a/nebo zmírnění dopadu závisí na povaze zapojení společnosti do daného dopadu: • Pokud společnost způsobuje nebo může způsobit dopad, měla by přijmout opatření k jeho zastavení nebo zabránění. • Pokud společnost přispívá nebo může přispívat k dopadu, měla by podniknout kroky k jeho zastavení nebo zamezení a využít svého vlivu ke zmírnění jakéhokoli zbývajícího dopadu. • Pokud k dopadu společnost nepřispívá, ale dopad je přímo spojen s její činností, výrobky nebo službami, měla by společnost především využít svého vlivu na třetí osoby a snažit se dopadu zabránit nebo jej zmírnit. Čím složitější nebo systémovější je problém nebo čím vzdálenější je v hodnotovém řetězci společnosti, tím je pravděpodobnější, že uplatnění pákového efektu bude vyžadovat určitou formu spolupráce s ostatními, ať už s dalšími subjekty z odvětví nebo s jinými veřejnými, soukromými, mezinárodními organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti. Může také vyžadovat formy kolektivního opatření. Pokud společnost způsobila nepříznivý dopad nebo k němu přispěla, měla by zajistit nebo spolupracovat na zajištění nápravy pro poškozené, ať už sama, nebo ve spolupráci s ostatními. Nedílnou součástí náležité péče jsou opatření k ověření, zda jsou nepříznivé dopady účinně řešeny. Očekává se, že procesy sledování účinnosti budou založeny na kombinaci kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a budou vycházet z interní i externí zpětné vazby, včetně zpětné vazby od dotčených zúčastněných stran. I když může být důležité měřit kvalitu nebo dosah činností společnosti nebo výstupů, které produkuje, sledování účinnosti se zaměřuje na hodnocení, zda tyto činnosti vedou k lepším výsledkům pro zúčastněné strany. Od společností se očekává, že budou připraveny komunikovat navenek o tom, jak řeší své dopady na životní prostředí a lidská práva, aby zajistily určitou transparentnost a odpovědnost vůči zúčastněným stranám – zejména dotčeným zúčastněným stranám. Významnou roli v tomto prvku náležité péče může hrát smysluplné a průběžné zapojení zúčastněných stran. TIPY Podle nařízení EU o taxonomii, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a standardů ESRS by společnosti měly zveřejnit informace, jak a do jaké míry dodržují minimální záruky a mezinárodní dokumenty týkající se lidských a pracovních práv, jako jsou například: • Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, hlavní zásady týkající se odpovědnosti podniků za dodržování lidských práv a náležité péče v oblasti lidských práv. • Pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky, soubor doporučení pro odpovědné chování podniků v globálním kontextu. Pokyny OECD zahrnují Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a rozšiřují koncept náležité péče v oblasti lidských práv na oblast zaměstnanosti a pracovních vztahů, životního prostředí, úplatkářství, zájmů spotřebitelů, vědy a technologie a hospodářské soutěže a daní). • Osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce, právních dokumentů zahrnujících základní pracovní zásady a práva (jako je svoboda sdružování, odstranění všech forem nucené nebo povinné práce, účinné zrušení dětské práce a odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání). Na tato mezinárodní lidská práva odkazují také Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a Pokyny OECD. • Mezinárodní listina lidských práv. OTÁZKA, kterou pomáháme zodpovědět ODPOVĚDI uvedené v této kapitole NAVIGACE Jak zajistit potřebnou míru vykazování kvality strategie udržitelnosti a procesů řízení v rámci významných témat? KLÍČOVÉ PRVKY • Správa a řízení • Strategické cíle • Výhled do budoucna • Řízení rizik • Finanční důsledky • Metriky 5554 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod NAVIGACE V této části uvádíme praktické příklady a pokyny, jak tuto část nařízení řešit, se zvláštním zaměřením na otázky klimatu. Standard ESRS E1 (Změna klimatu) je propojen se standardem ESRS 2 (o správě a řízení, strategii, řízení rizik a m metrikách). Standard ESRS E1 i standard ESRS 2 jsou povinné pro všechny podniky, na které se vztahuje směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, bez ohledu na posouzení významnosti. Analýza stavu současné praxe vykazování ukazuje, že tyto standardy budou pro společnosti představovat největší výzvu. V této kapitole uvádíme praktické příklady plánování přechodu na dekarbonizaci a další technické aspekty. Zveřejňování informací o správě a řízení je povinné, což znamená, že jednotlivé datové body nelze vynechat. Vlastní obsah zveřejňovaných informací však závisí na konkrétní společnosti, protože se týká popisu řídicích orgánů společnosti a procesů a postupů, které jim umožňují sledovat a řídit otázky udržitelnosti. V souladu s tím standardy ESRS vyžadují zveřejnění následujících informací: • Složení a diverzitu správních, řídících a dozorčích orgánů společnosti a jejich úlohy a odpovědnosti • Datové body zahrnují dva indikátory stanovené v SFDR: – průměrný poměr žen a mužů v představenstvu a další aspekty diverzity, které podnik zohledňuje – podíl nezávislých členů představenstva • Odborné znalosti a dovednosti, které mohou využít v souvislosti s důležitými otázkami společnosti v oblasti udržitelnosti • Jak jsou správní, řídicí a dozorčí orgány informovány o materiálních dopadech, rizicích a příležitostech, jak je posuzují a jakými konkrétními otázkami se zabývají • Začlenění strategií udržitelnosti do pobídek pro správní, řídící a dozorčí orgány Dále: • Prohlášení o náležité péči v oblasti udržitelnosti, včetně přehledu umístění informací v prohlášeních o udržitelnosti o procesech náležité péče v oblasti udržitelnosti; tyto informace zohledňují potřeby investorů vzhledem k požadavkům nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování • Řízení rizik a vnitřní kontroly podávání zpráv týkajících se udržitelnosti Obr. 7: Oblasti podávání zpráv – Správa a řízení 4 OBLASTI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle VÝZVY STRATEGIE: SPRÁVA A ŘÍZENÍ V OBLASTI ZMĚNY KLIMATU Společnosti by měly konkrétně zveřejnit, zda byla jejich výkonnost a výkonnost vedoucích pracovníků hodnocena s ohledem na cíle snižování emisí skleníkových plynů (strategie dekarbonizace a prováděcí plán). Jako emitent byste měli vysvětlit význam faktorů ESG pro vaše podnikání, provozní model a strategii. Měli byste objasnit, jak se vaše společnost staví k tomu, aby z těchto faktorů těžila nebo řídila a zmírňovala související rizika. 4.5.1. Správa a řízení E Environmentální oblast 5756 Na základě určení materiálních dopadů, rizik a příležitostí vyžadují standardy ESRS vysvětlení, jak tyto materiální dopady, rizika a příležitosti vzájemně působí se strategií a obchodním modelem společnosti. Standardy ESRS vyžadují, aby společnosti poskytovaly následující informace: • Postavení na trhu • Obchodní model a hodnotový řetězec s takovou úrovní podrobnosti, aby bylo možné pochopit, jak je společnost vystavena dopadům, rizikům a příležitostem souvisejícím s udržitelností (které mohou mít finanční dopady) a kde jsou koncentrovány – popis by měl vymezit aktivity a příjmy z nich í v odvětví fosilních paliv, výroby chemických látek, kontroverzních zbraní (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně) nebo pěstování a výroby tabáku. Tato informace odpovídá požadavkům SFDR. • Obchodní strategie spolu s cílovými klíčovými ukazateli výkonnosti • Materiální dopady, rizika a příležitosti a jejich interakce se strategií a obchodním modelem, včetně následujících informací: – Jak dopady ovlivňují lidi nebo životní prostředí, zda se společnost podílí na dopadech prostřednictvím svých činností nebo obchodních vztahů; zda a jak dopady vyplývají ze strategie a obchodního modelu společnosti – Jak se rizika a příležitosti týkají společnosti, kde v hodnotovém řetězci se soustřeďují významná rizika a příležitosti a která z nich by mohla ovlivnit její obchodní model, strategii, peněžní toky, přístup k financování a náklady na kapitál – Účinky dopadů, rizik a příležitostí na strategii a rozhodování společnosti, včetně změn obchodního modelu – Současné a očekávané dopady rizik a příležitostí, které odrážejí investiční plány společnosti, na finanční pozici, výkonnost, peněžní toky a finanční plánování společnosti – Posouzení odolnosti strategie a obchodního modelu společnosti s ohledem na rizika • Přehled toho, jak strategie a proces posuzování významnosti zohledňují názory, zájmy a očekávání zúčastněných stran Společnosti by měly zvážit vhodný detail popisu obchodních činností, umístění provozoven a obchodních vztahů souvisejících s identifikovanými dopady, riziky a příležitostmi a vysvětlení kontextu. Na základě požadavků SFDR vyžadují standardy ESRS, aby společnosti konkrétně popsaly následující: • činnosti, které negativně ovlivňují oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti, zda mají zjištěné významné nepříznivé dopady, pokud jde o degradaci půdy, rozšiřování pouští nebo zábor půdy, a zda ony samy nebo jejich činnost ovlivňují ohrožené druhy • vlastní činnosti s významným rizikem případů nucené nebo povinné práce nebo dětské práce, a to buď podle typů činností, nebo zemí a zeměpisných oblastí, jakož i všech zeměpisných oblastí (na úrovni země nebo na jiných úrovních) nebo komodit, u nichž existuje významné riziko dětské práce nebo nucené nebo povinné práce pracovníků v hodnotovém řetězci podniku • typy zúčastněných stran, kterých se dopady týkají, a zda jsou dopady systémové, nebo zda se týkají konkrétních událostí Informace musí být dostatečně podrobné, aby čtenářům umožnily pochopit materiální dopady, rizika a příležitosti. Podrobné informace mohou být uvedeny v tematických sekcích zprávy, zatímco průřezová část prohlášení o udržitelnosti může obsahovat jejich shrnutí. VÝZVY STRATEGIE: SPECIFIKACE TÝKAJÍCÍ SE ZMĚNY KLIMATU 4.5.2. Strategie Standard ESRS E1 obsahuje další specifikace a požadavky, které musí společnosti zveřejnit, pokud jde o jejich strategii v souvislosti se změnou klimatu. Tyto zveřejňované informace jsou rovněž povinné. Hlavní specifikace jsou následující: Tranziční plán – nebo prohlášení, že společnost žádný nepřijala – k zajištění souladu strategie a obchodního modelu společnosti s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, včetně následujících prvků: • vysvětlení souladu cílů a akčních plánů společnosti v oblasti klimatu s výše uvedenými cíli, dekarbonizační páky, investice a financování plánu transformace, způsob, jakým se plán a cíle odrážejí ve strategii a řízení společnosti, úloha souladu s taxonomií EU a to, zda je společnost vyloučena z benchmarků, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou • kvalitativní posouzení vázaných emisí skleníkových plynů z klíčových aktiv a produktů (locked-in emissions); jak tyto emise ovlivňují cíle a plán společnosti • své ambice v oblasti zmírňování změny klimatu a zda a kdy přijme plán transformace v případě, že společnost nemá nebo ještě nemá plán transformace. Cíle: Společnosti mají reportovat své cíle – nebo jejich absenci – pro snížení emisí skleníkových plynů ve scope 1, 2 a 3,36 v pětiletých klouzavých obdobích a uvedou cílové hodnoty alespoň pro roky 2030 a 2050. Informace se předkládají za cílové období s odkazem na emisní plán napříč odvětvími nebo emisní plán pro konkrétní odvětví v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C. Jak může společnost vypracovat cíle pro zmírnění dopadů změny klimatu? Standardy ESRS doporučují pro definování referenčních hodnot cílů použít  klimatický model One Earth (OECM) a iniciativu Science Based Targets (SBTi)37 Net Zero Standard. V tomto ohledu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti požaduje, aby společnosti zveřejnily své plány, jak zajistit, aby jejich obchodní model a strategie byly slučitelné s omezením globálního oteplování na 1,5 °C a dalšími scénáři změny klimatu. Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) navrhuje, aby velmi velké podniky měly zákonnou povinnost přijmout takové plány transformace v souvislosti se změnou klimatu. Iniciativa SBTi nabízí praktické pokyny pro stanovení cílů snižování emisí, včetně toho, jak vybrat teplotní cíl pro sladění cílů v kategorii 1 a 2, jak určit časový rámec cíle a zda jsou pro společnost k dispozici pokyny pro konkrétní odvětví, nebo zda by měl cíl využívat odvětvový přístup k dekarbonizaci nebo jiné požadavky. Vědecky podložené cíle musí pokrývat kategorii 1 a 2. U společností, jejichž emise ve scope 3 pokrývají více než 40 % jejich emisí v kombinovaných scopech 1, 2 a 3, musí cíle pokrývat scope 3. 36  Emise ve scope 1 – emise skleníkových plynů, které společnost produkuje přímo, například při provozu kotlů a vozidel. Emise ve scope 2 – emise vzniklé nepřímo – elektřina nebo energie nakoupená pro vytápění a chlazení budov, která je vyrobena jejím jménem. Emise ve scope 3 – všechny emise, které nesouvisejí s podnikem samotným, ale za které je organizace nepřímo odpovědná, a to směrem nahoru i dolů v hodnotovém řetězci. Například emise z nákupu výrobků od svých dodavatelů a z výrobků, které zákazníci používají. Scope 3 je téměř vždy největší ze všech tří scopů. 37  Partnerství mezi projekty Carbon Disclosure Project, United Nations Global Compact, World Resources Institute (WRI) a World Wide Fund for Nature (WWF) Obr. 8: Oblasti podávání zpráv – Strategie 4 OBLASTI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle E Environmentální oblast Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 5958 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod V oblasti řízení dopadů, rizik a příležitostí průřezové standardy ESRS zahrnují povinně zveřejňované informace o: • procesech, kterými společnosti identifikují a posuzují své materiální dopady, rizika a příležitosti v oblasti udržitelnosti, a • tom, jak společnosti řídí tyto materiální dopady, rizika a příležitosti prostřednictvím zásad a opatření a jak jsou začleněny do stávajících procesů řízení rizik. ESRS 2 IRO-1 [popis procesů pro identifikaci a hodnocení materiálních dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s klimatem] vyžaduje, aby společnosti zveřejňovaly následující informace o všech tématech v průřezové části prohlášení o udržitelnosti: • přehled procesů identifikace, hodnocení a prioritizace potenciálních a skutečných dopadů na lidi a životní prostředí na základě procesů náležité péče podniku v oblasti udržitelnosti, včetně vysvětlení, zda a jak se tyto procesy: – zaměřují na konkrétní oblasti kvůli zvýšenému riziku nepříznivých dopadů – posuzují dopady, na kterých se podnik podílí prostřednictvím svých vlastních činností nebo v důsledku svých obchodních vztahů (v environmentálním kontextu se – tyto dva rozměry někdy rozlišují jako vlastní činnost a hodnotový řetězec) – zahrnují konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, aby se zjistilo, jak mohou být ovlivněny, a/nebo s externími odborníky – prioritizují nepříznivé dopady podle jejich závažnosti a pravděpodobnosti a případně příznivé dopady podle jejich rozsahu, dosahu a pravděpodobnosti. • přehled procesů používaných k identifikaci rizik a příležitostí v oblasti udržitelnosti, které mají nebo mohou mít finanční dopady, včetně následujících informací: – způsob, jakým podnik posuzuje pravděpodobnost a účinky s nimi spojené (např. kvalitativní faktory, kvantitativní prahové hodnoty a další použitá kritéria) – způsob, jakým podnik prioritizuje rizika související s udržitelností ve srovnání s jinými druhy rizik, včetně použití nástrojů pro hodnocení rizik – vysvětlení, jak společnost určila, že významné informace týkající se jejích významných dopadů, rizik a příležitostí jsou významné, včetně použití prahových hodnot a uplatnění kritérií uvedených ve standardu ESRS 1 – organizace a proces rozhodování a související postupy vnitřní kontroly, začlenění do celkových procesů řízení rizik a případné změny procesů od posledního vykazovaného období 4.5.3. Řízení dopadů, rizik a příležitostí Posouzení odolnosti strategie a obchodního modelu společnosti ve vztahu ke změně klimatu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně kritických předpokladů, a specifikace scénářů uvažovaných pro stanovení fyzických a přechodových rizik a cílů. Standard ESRS E1 obsahuje další pokyny ke klíčovým prvkům těchto zveřejňovaných informací, včetně: • Zohlednění alespoň scénářů vysokých emisí pro fyzická rizika a scénářů 1,5 °C pro identifikaci přechodových událostí souvisejících s klimatem. • Vysvětlení způsobu, jakým společnost používá analýzu scénářů, včetně specifikace scénářů a jejich souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, popisu, časových horizontů a použitých koncových bodů s diskusí o tom, proč se společnost domnívá, že rozsah použitých scénářů pokrývá její pravděpodobná rizika a nejistoty; klíčové síly a faktory, které byly zohledněny v každém scénáři, a proč jsou pro podnik relevantní (např. politické předpoklady, makroekonomické trendy, technologické předpoklady a využití a skladba zdrojů energie); klíčové vstupy a omezení scénářů, včetně úrovně jejich podrobnosti (např. zda je analýza fyzických rizik souvisejících s klimatem založena na geoprostorových souřadnicích specifických pro pracoviště podniku nebo na širokých údajích na celostátní či regionální úrovni). • Při provádění analýzy scénářů mohou společnosti podle standardů ESRS vzít v úvahu následující pokyny: Technický dodatek skupiny TCFD „Použití analýzy scénářů při zveřejňování informací o rizicích a příležitostech souvisejících s klimatem“ („The Use of Scenario Analysis in Disclosure of ClimateRelated Risks and Opportunities“) (2017); „Pokyny k analýze scénářů pro nefinanční společnosti“ („Guidance on Scenario Analysis for Non-Financial Companies“) skupiny TCFD; ISO 14091:2021 „Adaptace na změny klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik“ („Adaptation to climate change—Guidelines on vulnerability, impacts and risk assessment“); veškeré další uznávané průmyslové normy a předpisy EU, vnitrostátní, regionální a místní předpisy. Vezměte prosím na vědomí, že výše uvedené shrnutí neobsahuje všechny podrobnosti specifikací průřezových zveřejňovaných informací podle standardu ESRS El.   Čtenářům se doporučuje nahlédnout do úplného znění standardu. Obr. 9: Příklad praktického stanovení cílů Plánované snížení v rámci vlastních činností Energe­ tická účinnost v průmyslu Růst činnosti/ rozšíření jejího rozsahu 2025–30 Přechod na jiné palivo v dopravě Ener­ getická účinnost budov Elektri­ fikace průmyslu Využití obno­ vitelných zdrojů energie Současné emise sklení- kových plynů Emise sklení- kových plynů Emise skl. plynů Dekar­ bonizace dodava­ telského řetězce Efektivita ve fázi používání produktů Dekarbonizace skladby zdrojů elektrické energie v zemích, kde podnik působí Očekávané snížení v hodnotovém řetězci Cílový rok 2030 – XX% Cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 Odstranění skleníkových plynů z vlastního provozu, hodnotového řetězce 1,5 °C sladěná referenční cílová hodnota Cílová hodnota snížení podniku Výchozí rok 2025 tCO2 eq Obr. 10: Oblasti podávání zpráv – Řízení dopadů, rizik a příležitostí 4 OBLASTI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle 6160 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Standard ESRS 2 poskytuje průřezové požadavky [DC-P: Politiky, DC-A: Aktivity (opatření a akční plány) a zdroje], na reporting politik a aktivit napříč všemi tématy. Tyto průřezové požadavky jsou doplněny o další datapointyy v tematických standardech, např. v rámci klimatických standardů E1-2 (Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně) a E1-3 (Akční plány a zdroje ve vztahu k zásadám týkajícím se změny klimatu) a cílů.  Viz Povinné evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti Informace o politikách by měly být souhrnným popisem celkového přístupu k danému tématu a nikoliv seznamem formálních dokumentů, interních zásad nebo kodexů chování. Shrnutí průřezových požadavků na zveřejňování informací o politikách a aktivitách (opatřeních): • Pro politiky přijaté podnikem k řízení jeho významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s udržitelností, Zveřejňované informace podle standardů ESRS vyžadují popis: – klíčového obsahu a obecných cílů politik, rozsah politik podle činností, hodnotového řetězce, zeměpisných oblastí a případně dotčených skupin zúčastněných stran – nejvyšší úrovně v organizaci, která je odpovědná za implementaci politik – standardů, které se podnik zavazuje dodržovat, zohlednění zájmů zúčastněných stran při stanovování politik a zda a jakým způsobem podnik zpřístupňuje politiky potenciálně dotčeným zúčastněným stranám a obchodním partnerům, které potřebují pomoci s jejich implementací • V případě aktivit (opatření) a zdrojů v souvislosti s otázkami udržitelnosti standardy ESRS specifikují tyto zveřejňované informace: – seznam klíčových aktivit (opatření) ve vykazovaném roce a opatření plánovaných do budoucna, jejich očekávaný výsledek, rozsah a časový horizont, včetně případných opatření přijatých za účelem zajištění nápravy pro osoby poškozené dopady nebo spolupráce při jejím zajištění, – případně informace o pokroku v opatřeních a akčních plánech zveřejněných v předchozích obdobích a – v případě, že provádění akčního plánu – vyžaduje značné provozní výdaje a/nebo investice, druh a výši současných a budoucích finančních zdrojů přidělených na akční plán. Pokud společnost nepřijala příslušné politiky a/nebo opatření, může splnit požadavky standardů ESRS tím, že zveřejní informaci, že to tak je, a uvede důvody a plány pro jejich následné zavedení (implementaci). Některé otázky mohou být pro podniky v České republice nepodstatné; například nenajdou silnou vazbu mezi svými obchodními modely a tématem udržitelných oceánů. Společnosti namísto zveřejnění politik a opatření by měly v takovém případě uvést, že daná otázka není materiální (a proč). VÝZVY IRO – Hodnocení klimatických rizik s finančními dopady Společnost musí provádět hodnocení klimatických rizik a informovat o souladu s taxonomií a požadavky ESRS E1. Jednou z hlavních výzev trhu je v současné době začlenění hodnocení klimatických rizik do finančního oceňování. Potenciální finanční dopady materiálních fyzických a transformačních rizik a příležitostí souvisejících s klimatem: • peněžní částku a podíl (procento) aktiv s významným fyzickým a tranzičním rizikem • podíl aktiv s materiálním fyzickým a tranzičním rizikem, na která se vztahují opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, resp. zmírnění změny klimatu • umístění významných aktiv s materiálním fyzickým rizikem • rozdělení účetní hodnoty svých nemovitostí podle tříd energetické účinnosti • závazky v důsledku tranzičních rizik, které může být nutné vykázat v účetních závěrkách v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu • peněžní částku a podíl (procento) čistých výnosů z podnikatelských činností s materiálním fyzickým a transformačním rizikem v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu, včetně případných čistých výnosů od zákazníků podniku působících v uhelných, ropných a plynárenských činnostech. Při zveřejňování potenciálu k využívání příležitostí souvisejících s klimatem podnik zváží očekávané úspory nákladů plynoucí z opatření na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, jakož i potenciální velikost trhu nebo očekávané změny čistých příjmů z nízkouhlíkových produktů a služeb nebo adaptačních řešení, k nimž podnik má nebo může mít přístup. TIPY Pro každé materiální téma standardy ESRS vyžadují, aby společnosti vysvětlily, jak řeší základní dopady, rizika a příležitosti prostřednictvím politik a aktivit (opatření). Společnosti musí tyto zveřejňované informace, jakož i odpovídající informace o cílech, uvést v tematické části prohlášení o udržitelnosti pro každé téma nebo skupinu témat E, S a G. Minimálně by měla společnost informovat o politikách a aktivitách (opatřeních) v následujících tématech: • politiky a aktivity (opatření) v oblasti zmírňování změny klimatu (tj. řízení emisí skleníkových plynů, odstraňování skleníkových plynů a přechodných rizik podniku) a přizpůsobování se změně klimatu (tj. řízení fyzických klimatických rizik podniku a přechodných rizik souvisejících s adaptací na změnu klimatu) a jejich výsledky. • veškeré politiky a opatření týkající se vlastní pracovní síly v případě společností s více než 250 zaměstnanci. • jakékoli další dílčí témata E, S a G, která společnost označila za významná v rámci průřezových zveřejňovaných informací. • Zveřejnění informací o tom, zda společnost uplatňuje politiky ve vybraných oblastech uvedených v nařízení SFDR, včetně: – hospodaření s vodními a mořskými zdroji – správy lokalit nacházejících se v oblastech s nedostatkem vody – udržitelných oceánů a moří – udržitelné půdy/zemědělství – odlesňování – závazků v oblasti lidských práv a jejich souladu s mezinárodními normami – prohlášení o tom, zda se její zásady ve vztahu k dotčeným zúčastněným stranám zabývají obchodováním s lidmi, nucenou nebo povinnou prací a dětskou prací – zásad prevence pracovních úrazů nebo systému řízení – mechanismů pro podávání stížností týkajících se záležitostí zaměstnanců – prohlášení v případě, že společnost nemá protikorupční nebo protiúplatkářskou politiku v souladu s Úmluvou OSN o boji proti korupci. E Environmentální oblast 6362 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod VÝZVY IRO – Posouzení rizik v oblasti biologické rozmanitosti a dalších environmentálních otázek Společnosti musí posoudit materialitu dopadů, rizik a příležitostí ve všech tématech a dílčích tématech zahrnutých v tematických standardech ESRS. Standardy ESRS vedou společnosti k tomu, aby zvážily přístup LEAP, jak jej navrhla Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (Taskforce on Nature-Related Financial Disclosures): • zjistit, kde ve vlastních provozech a v hodnotovém řetězci dochází k propojení s přírodou • vyhodnotit závislosti a dopady související se znečištěním • posoudit materiální rizika a příležitosti • připravit a oznámit výsledky posouzení materiality Další návod a materiály k tomuto přístupu naleznete v Rámci pro řízení rizik a příležitostí souvisejících s přírodou a zveřejňování informací pracovní skupiny TNFD. Standardy ESRS v environmentální oblasti dále navádí společnosti, aby zvážily významná rizika a příležitosti v následujících kategoriích: • rizika a příležitosti tranzice ve vlastních činnostech a v hodnotových řetězcích, včetně: – politických a právních: např. zavedení regulace, vystavení sankcím a soudním sporům (např. nedbalost vůči ekosystémům), – technologických: např. nahrazení výrobků nebo služeb s menším dopadem – tržních: např. změna nabídky, poptávky a financování, nestálost nebo zvýšené náklady na zdroje – reputačních: např. měnící se vnímání společnosti, zákazníků nebo komunity. • fyzická rizika, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, přístup ke zdrojům a případy znečištění • příležitosti, včetně účinného využívání zdrojů, trhů (diverzifikace podnikatelských činností), přístupu k (zelenému) financování, odolnosti a pověsti V části Metriky a cíle definují standardy ESRS společné průřezové obsahové požadavky doplněné podrobným seznamem konkrétních metrik s návodem k použití v tematických standardech. Průřezové požadavky vyžadují, aby společnosti zveřejňovaly informace o všech tématech, která jsou považována za významná: • zda a jak podnik sleduje účinnost svých opatření a provádění politik38 , včetně metrik, která k tomu používá; • celkový průběžný pokrok při plnění přijatých měřitelných a časově vymezených cílů zaměřených na výsledky39 Měřitelné cíle zaměřené na výsledky by neměly být zaměňovány s obecnými závazky (commitments) nebo aspiracemi, které by měly být zahrnuty do popisu politik. Stejně tak by neměly být zaměňovány cíle za plány společnosti, které přímo nesouvisejí s dopady nebo riziky, například školení zaměstnanců nebo dodavatelů nebo zavedení určitých procesů. Zveřejnění těchto plánů patří k popisu klíčových aktivit (opatření). Pokud cíle společnosti tyto požadavky nesplňují, musí zveřejnit informaci, že nepřijaly pro danou materiální oblast cíle a uvést jaké mají plány do budoucna, nebo zda sledují účinnost svých opatření a vyhodnocují pokrok jinými způsoby. METRIKY A CÍLE: ZMĚNA KLIMATU Metriky • Spotřeba energie, intenzita na příjem a skladba rozdělená podle (certifikovaného) obnovitelného/ neobnovitelného původu • Hrubé emise skleníkových plynů ve scope 1, 2 a 3 a celkové emise skleníkových plynů a jejich intenzita vůči příjmům • Odstraňování skleníkových plynů a projekty na zmírnění emisí skleníkových plynů případně financované prostřednictvím uhlíkových kreditů • Interní nacenění uhlíku • Potenciální finanční dopady významných fyzických a přechodových rizik souvisejících se změnou klimatu 4.5.4. Metriky a cíle 38  Za účelem řešení významných dopadů, rizik a příležitostí 39  Za účelem splnění cílů zásad definovaných z hlediska očekávaných výsledků pro lidi, životní prostředí nebo podnik, pokud jde o významné dopady, rizika a příležitosti; prezentace účinnosti opatření k řešení významných dopadů, rizik a příležitostí a měření pokroku při dosahování cílů zásad, pokud neexistují měřitelné cíle zaměřené na výsledky E Environmentální oblast Životní prostředí ESRS E1 Změna klimatu Obr. 11: Oblasti podávání zpráv – Metriky a cíle 4 OBLASTI PODÁVÁNÍ ZPRÁV Správa a řízení Strategie Řízení dopadů, rizik a příležitostí Metriky a cíle E Environmentální oblast 6564 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 40  Verze 2011, str. 63 a 65–68 nebo ISO 14064-1:2018 Příloha H.3.2 VÝZVY Jak může společnost měřit své emise skleníkových plynů v členění dle scope 1, 2 a 3? Při uvádění emisí skleníkových plynů a cílů snižování emisí skleníkových plynů standardy ESRS neumožňují započítávání emisí skleníkových plynů a cílů snižování emisí skleníkových plynů s odstrňování skleníkových plynů z atmosféry a uhlíkovými kredity (offsety). Pro kvantifikaci emisí skleníkových plynů poskytuje Protokol o skleníkových plynech (GHG Protocol) celosvětově nejpoužívanější účetní klasifikaci dle tří okruhů ( „scopes“). Standardy ESRS, stejně jako návrhy ISSB pro IFRS standardy, se výslovně o tento protokol opírají. • (Okruh) Scope 1 se týká přímých emisí produkovaných společností při spalování paliv • (Okruh) Scope 2 zahrnuje nepřímé emise z nakoupené nebo získané energie • (Okruh) Scope 3 zahrnuje všechny ostatní nepřímé emise v hodnotovém řetězci a je z definice nejobtížněji vypočitatelná. Společnosti by měly používat standard pro účtování a vykazování skleníkových plynů pro hodnotové řetězce podniků (scope 3) (Corporate Value Chain (Scope 3) Accounting and Reporting Standard) podle protokolu o skleníkových plynech.40 Finanční instituce by měly zvážit Standard pro účtování a vykazování skleníkových plynů pro finanční průmysl (GHG Accounting and Reporting Standard for the Financial Industry) od Partnerství pro finanční účetnictví uhlíku (Partnership for Carbon Accounting Financials – PCAF). Protokol o skleníkových plynech rozděluje emise ve scope 3 do 15 dalších kategorií, které zahrnují jak předcházející emise, např. z nakoupeného zboží a služeb, tak následné emise, např. používání a konec životnosti prodaných výrobků, přepravu zboží, cestování a finanční investice. Pro většinu podniků jsou emise skleníkových plynů v Scope 3 hlavní složkou inventury skleníkových plynů a významným faktorem jejich přechodových rizik. Zveřejňované informace požadované standardy ESRS musí zahrnovat emise skleníkových plynů ze všech významných kategorií Scope 3. CO2 CH4 N2 O HFCs PFCs SF4 Scope 2: Nepřímé Nakoupená elektřina, proud, vytápění a chlazení pro vlastní potřebu Scope 3: Indirect Nakoupené zboží a služby Investiční statky Činnosti související s palivy a energií Přeprava a distribuce Odpady vznikající při provozu Služební cesty Dojíždění zaměstnanců Pronajatý majetek Zpracování prodaných výrobků Přeprava a distribuce Scope 1: Přímé Zařízení společnosti Služební vozidla Scope 3: Nepřímé Předcházející činnosti Navazující činnostiReportující společnost Používání prodaných výrobků Nakládání s prodanými výrobky po skončení jejich životnosti Pronajatý majetek Franšízy Investice Obr. 12: Přehled kategorií a emisí podle protokolu o skleníkových plynech v celém hodnotovém řetězci TIPY Taxonomické ukazatele V kapitole 3: Legislativní rámec EU bylo představeno nařízení o taxonomii, podle kterého jsou některé společnosti povinny zveřejňovat podíl svého obratu, kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx) spojených s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, které splňují taxonomická kritéria.  Viz kapitolu 3.2.1. Taxonomie EU pro udržitelné činnosti Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 stanoví rámec pro udržitelné financování v Evropské unii. Stanoví pravidla pro informační povinnost společností, včetně těch, které jsou povinny vydávat nefinanční zprávy, pokud jde o jejich soulad s taxonomií EU. Nařízení stanoví metodiku výpočtu a vykazování klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) souvisejících s taxonomií EU, které musí společnosti uvádět ve svých zprávách. Standardy ESRS doporučují, aby společnosti vedle environmentální části prohlášení o udržitelnosti uváděly také informace o taxonomii. Standardy ESRS dále ve dvou případech odkazují na zveřejnění informací o taxonomii: • Společnosti propojí informace o významných peněžních částkách kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx) potřebných k provedení svých opatření na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně s taxonomickými klíčovými ukazateli výkonnosti (podíl CapEx a OpEx) a případně s plánem CapEx uvedeným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. • V případě potřeby by společnosti měly v popisu svých plánů transformace v souvislosti se změnou klimatu vysvětlit své cíle uvedení svých ekonomických činností (výnosů) do souladu s nařízením o taxonomii a své plány pro budoucí soulad s taxonomií (výnosy, kapitálové výdaje a plány kapitálových výdajů). Prahové hodnoty stanovené pro udržitelné činnosti v nařízení o taxonomii jsou obecně velmi vysoké, a proto mohou společnosti a investoři očekávat, že zpočátku bude tato kritéria splňovat pouze malé procento jejich hospodářských činností a investic. Nicméně kritéria taxonomie poskytují užitečnou referenční hodnotu, kterou by hospodářské činnosti měly splňovat v dlouhodobém horizontu, zejména s ohledem na cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Taxonomické vykazování vyžaduje spolupráci mezi oddělením finančního controllingu, odborníky na udržitelnost a oddělením obchodní strategie. Společnosti proto musí k potřebám hodnocení z hlediska taxonomie přistupovat ze strategického hlediska. Níže uvádíme praktické pokyny pro výpočet požadovaných klíčových ukazatelů výkonnosti. Současně doporučujeme, aby se vykazující subjekty seznámily s komplexnějšími pokyny, které se plně zaměřují na taxonomické požadavky. Obr. 13: Soulad s taxonomií EU a environmentální cíle 1 2 3 4 5 6 Zmírnění změny klimatu (mitigace) Přizpůsobení se změně klimatu (adaptace) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů Přechod na oběhové hospodářství Prevence a omezování znečištění Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů Aby byla hospodářská činnost v souladu s taxonomií EU, musí: Významně přispívat k dosažení alespoň jednoho ze šesti cílů v environmentální oblasti Nepoškozovat významně žádný jiný cíl Dodržovat minimální záruky 6766 * Nefinanční podniky používající standardy IFRS by měly definovat kapitálové výdaje jako náklady účtované na základě: IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení odst. 73 (e) (i) a (iii); IAS 38 Nehmotný majetek odst. 118 (e) (i), IAS 40 Investice do nemovitostí odst. 76 (a) a (b) (pro model reálné hodnoty); IAS 40 odst. 79 (d) (i) a (ii) (pro model pořizovacích nákladů); IAS 41 Zemědělství odst. 50 (b) a (e); a IFRS 16 Pronájmy odst. 53 (h). Započítejte kapitálové výdaje, pokud se vynaložené náklady týkají aktiv nebo procesů, které splňují nebo jsou součástí plánu na splnění kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti podle článku 3 nařízení o taxonomii. „Plán“ by měl splňovat následující podmínky, aby byly kapitálové výdaje způsobilé: • Uveďte ekonomické činnosti do souladu s taxonomií v rámci maximálně pětiletého období (pokud nelze na základě vlastností příslušných investic odůvodnit delší období, maximálně 10 let); • Schválení řídícím orgánem buď přímo, nebo na základě pověření • Přírůstky hmotného a nehmotného majetku v průběhu účetního období před přeceněním (včetně přecenění a snížení hodnoty), odpisy a amortizace za rok a bez změn reálné hodnoty a • přírůstky vyplývající z akvizic prostřednictvím podnikových kombinací.* X Y Kapitálové výdaje (CapEx) v souladu s taxonomií EU = X Y Pro 6 environmentálních cílů lze obrat započítat tam, kde hospodářská činnost splňuje: • kritérium významného přispívání k jednomu nebo více environmentálním cílům, včetně splnění kritérií technického screeningu; • kritérium, že nedojde k významnému poškození žádného z ostatních environmentálních cílů, včetně splnění kritérií technického screeningu; a • kritérium minimálních záruk • „Čistý obrat“ definovaný v čl. 2 odst. 5 směrnice o účetnictví jako referenční bod. • Nefinanční podniky, které používají standardy IFRS, by měly být povinny počítat částky, které jsou uváděny jako „výnosy“ podle IAS 1 odst. 82 písm. a) A B Obrat v souladu s taxonomií EU = A B Započítejte provozní výdaje, pokud se vynaložené náklady týkají aktiv nebo procesů, které splňují nebo jsou součástí plánu na splnění kritérií pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti podle článku 3 nařízení o taxonomii. V tomto ohledu by měl „plán“ splňovat následující podmínky, aby byly provozní výdaje způsobilé: • souvisí s aktivy nebo procesy spojenými s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií; • součástí plánu kapitálových výdajů je rozšířit hospodářské činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, nebo umožnit, aby hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii byly v souladu s taxonomií v předem stanoveném časovém období; • souvisí s nákupem produkce z hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií. Provozní výdaje (OpEx) v souladu s taxonomií EU TIPY Jak upravit stávající procesy, aby bylo možné efektivně podávat zprávy o taxonomii? • Společnosti se potýkají s potřebou zavést změny ve vnitřních procesech nebo vytvořit novou strukturu a rozdělení odpovědností v organizaci. Určení konkrétního útvaru odpovědného za koordinaci procesu a spolupráci mezi finančními, controllingovými, environmentálními nebo administrativními útvary a různými odděleními umožní efektivní řízení. • Pro zlepšení procesu sběru dat je možné zavést další řešení v účetních systémech organizace, např. označovat obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje v daném účetním roce jako potenciálně způsobilé pro taxonomii EU nebo využít stávající externí nástroje pro automatizaci sběru dat. • Vzhledem k podrobné povaze technických screeningových kritérií by mělo být posouzení naplánováno předem a měla by být shromážděna příslušná dokumentace, která potvrdí, že jsou příslušná kritéria splněna. Například některé požadavky, jako jsou úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu, vyžadují ověření nezávislým externím subjektem, což by mělo být zohledněno při přípravě zveřejňování informací v rámci taxonomie EU. Je důležité si uvědomit, že taxonomie EU je živý dokument, a proto se její kritéria, pokyny a výklad mohou měnit. Během provádění je nutné konzultovat nejaktuálnější verzi nařízení o taxonomii, pokyny a veškerou další relevantní dokumentaci a konzultovat s odborníky. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 6968 PODLÉHÁ POSOUZENÍ MATERIALITY ZE STRANY SUBJEKTU METRIKY A CÍLE: ZNEČIŠTĚNÍ, VODNÍ A MOŘSKÉ ZDROJE A OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Hlavní metriky (odpovídající SFDR) : • Emise látek znečišťujících ovzduší • Emise vypouštěné do vody • Emise anorganických znečišťujících látek • Emise látek poškozujících ozonovou vrstvu • Celková spotřeba vody na čistý příjem • Celkový objem recyklované a znovu využité vody • Celkové množství a % nerecyklovaného odpadu • Celkové množství nebezpečného a radioaktivního odpadu Metriky závislé na posouzení materiality • Mikroplasty vznikající nebo používané v podniku • Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy • Celková spotřeba vody • Celková spotřeba vody v oblastech s významným rizikem ohrožení zásobování vodou, včetně oblastí s velkým nedostatkem vody • Celková zásoba uschované vody a její změny • Příliv zdrojů: hmotnost výrobků a materiálů, hmotnost a % vstupních materiálů z regenerativních zdrojů; hmotnost a % znovu použitých a recyklovaných výrobků a materiálů použitých při výrobě výrobků a služeb podniku (včetně obalů) • Popis klíčových výrobků a materiálů, které vycházejí z výrobního procesu podniku a které jsou navrženy v souladu s oběhovými principy • Celková hmotnost a % materiálů, které pocházejí z výrobního procesu podniku a které jsou navrženy v souladu s oběhovými principy • Celkové množství vyprodukovaného odpadu rozdělené podle způsobu využití (v případě odpadu odkloněného od odstranění) a zpracování odpadu (v případě odpadu určeného k likvidaci) • Toky odpadů a materiály obsažené v odpadech • Potenciální finanční účinky souvisejících dopadů, rizik a příležitostí Cíle: Kromě změny klimatu musí společnosti zveřejňovat své environmentální cíle – nebo jejich absenci – pouze u dílčích environmentálních témat, která určí jako materiální. Pokud si společnost takové environmentální cíle stanovila, musí dále uvést: • zda a jak se stanovené cíle vztahují k dílčím tématům uvedeným v jednotlivých environmentálních standardech (společnosti mohou zveřejnit i jiné cíle, pokud tyto cíle souvisejí se zjištěnými významnými dopady, riziky a příležitostmi). • zda a jakým způsobem byly při stanovování cílů zohledněny ekologické prahové hodnoty (science-based targets). • V případě cílů týkající se vody, jak se tyto cíle vztahují k oblastem ohroženým nedostatkem vody. Při zveřejňování informací o znečištění umožňují standardy ESRS společnostem odkazovat na informace, které jsou již povinny vykazovat podle jiných stávajících právních předpisů (tj. IED, EPRTR atd.). VÝZVY Klíčovou výzvou je, že standardy ESRS vybízí společnosti, jejichž činnost podléhá směrnici o průmyslových emisích (IED) a příslušným referenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikách (BREF), aby bez ohledu na to, zda činnost probíhá v Evropské unii, zveřejňovaly další informace, včetně následujících: • Seznam zařízení provozovaných podnikem, na která se vztahuje směrnice o průmyslových emisích a závěry EU o nejlepších dostupných technikách; • Seznam všech případů nedodržení podmínek nebo donucovacích opatření nezbytných k zajištění souladu v případě porušení podmínek povolení; • Skutečné výsledky, jak je uvedeno v závěrech EU o nejlepších dostupných technikách pro průmyslová zařízení, a srovnání environmentálního výkonu podniku s „hodnotami emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami“ (související úrovně emisí, BAT-AEL), jak je popsáno v závěrech EU o nejlepších dostupných technikách; • Skutečné výsledky podniku v porovnání s „úrovněmi vlivu činnosti podniku na životní prostředí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami“ (související úrovně vlivu činnosti podniku na životní prostředí, BAT-AEPL), pokud jsou použitelné pro dané odvětví a zařízení; a • Seznam všech harmonogramů shody nebo výjimek udělených příslušnými orgány podle čl. 15 odst. 4 směrnice IED, které souvisejí s prováděním BAT-AEL. VÝZVY Pro společnosti může být náročné informovat o potenciálních finančních účincích dopadů, rizicích a příležitostech v environmentální oblasti (pokud jsou významné), jako např.: • Kvantifikace potenciálních finančních dopadů v peněžním vyjádření nebo, pokud to není možné, kvalitativní informace, včetně: – podílu čistých příjmů z výrobků a služeb, které jsou nebo obsahují látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy, zvlášť; – provozních a kapitálových výdajů, které se vyskytly ve vykazovaném období v souvislosti s významnými událostmi a ložisky; – ustanovení o nákladech na ochranu životního prostředí a sanaci, např. na sanaci kontaminovaných areálů, rekultivaci skládek, odstranění kontaminace životního prostředí ve stávajících výrobních nebo skladovacích areálech a podobná opatření. • Popis uvažovaných účinků, souvisejících dopadů a časových horizontů, v nichž se pravděpodobně projeví; • Kritické předpoklady použité při odhadu, jakož i zdroje a úroveň nejistoty spojené s těmito předpoklady. • Související informace včetně popisu významných událostí a ložisek, při nichž znečištění mělo negativní vliv na životní prostředí a/nebo mělo nebo má mít negativní vliv na finanční peněžní toky podniku, jeho finanční pozici nebo finanční výkonnost v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. NAVIGACE • Pro usnadnění počátečního hrubého posouzení nedostatků pro společnosti jsou ukazatele pro prezentaci agregovány: – Environmentální ukazatele – ESRS E2, E3, E4 jsou uváděny společně. Standardy týkající se biologické rozmanitosti jsou uvedeny samostatně, protože obsahují další požadavky. – Sociální – ESRS S2, S3, S4 jsou uváděny společně. – Správa a řízení – ESRS G1. • Prvky, které jsou v porovnání se stávající tržní praxí nové nebo mohou být v procesu shromažďování údajů náročné, byly zvýrazněny, protože si zaslouží pozornost. • V rámci každé oblasti existuje rozdělení ukazatelů vyžadovaných nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování a dalšími předpisy EU.41 Metriky u ostatních standardů ESRS 41  Datové body, které jsou povinné, vyplývají z jiných právních předpisů EU – nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o referenčních hodnotách, III. pilíř a právo EU v oblasti klimatu. Povinné datové body z tematických standardů ESRS jsou uvedeny v příloze D standardu ESRS 2; datové body z kapitoly 3 standardu ESRS 1 jsou uvedeny v příloze E standardu ESRS 2. ESRS E2 Znečištění ESRS E5 Využívání zdrojů a oběhové hospodářství ESRS E3 Vodní a mořské zdroje E Environmentální oblast Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 7170 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod METRIKY A CÍLE: SOCIÁLNÍ OTÁZKY Stejně jako v jiných oblastech vyžadují standardy ESRS, aby společnosti posuzovaly své dopady, rizika a příležitosti v rámci celého hodnotového řetězce, a to konkrétně s ohledem na konkrétní dotčené skupiny zúčastněných stran, na které se vztahují příslušné sociální standardy. Hlavní metriky: • Charakteristika zaměstnanců podniku: údaje o zaměstnancích podniku v členění podle pohlaví a podle zemí, v nichž má 50 a více zaměstnanců; údaje by měly být dále rozděleny na zaměstnance na dobu neurčitou, na dobu určitou a zaměstnance bez zaručené pracovní doby a na zaměstnance na plný a částečný úvazek • Charakteristika pracovníků podniku, kteří nejsou zaměstnanci, včetně jejich celkového počtu, spolu s popisem nejčastějších typů pracovníků a jejich vztahu k podniku • Rozsah kolektivního vyjednávání a rozsah, v jakém jsou jeho zaměstnanci zahrnuti do sociálního dialogu v EHP na úrovni • provozovny a na evropské úrovni • Ukazatele diverzity, včetně alespoň rozdělení vrcholového vedení podle pohlaví a rozdělení zaměstnanců podle věku • Ukazatele bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně: – procenta vlastních pracovníků, na které se vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví v podniku založený na právních požadavcích a/nebo uznávaných normách nebo pokynech; – počtu smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání – počtu a míry zaznamenatelných pracovních úrazů; – počtu zaznamenatelných případů poškození zdraví v souvislosti s prací a – počtu dnů ztracených v důsledku pracovních úrazů a úmrtí v důsledku pracovních úrazů, nemocí souvisejících s prací a úmrtí v důsledku nemocí souvisejících s prací • Poměr celkové roční odměny nejlépe placeného zaměstnance k mediánu celkové roční odměny všech zaměstnanců (s výjimkou nejlépe placeného zaměstnance) • Incidenty a stížnosti související s prací a závažné případy problémů a incidentů v oblasti lidských práv • Rozdíly v odměňování žen a mužů Metriky závislé na posouzení materiality • Adekvátní mzda (místa, kde je nejnižší mzda pobíraná vlastními pracovníky nižší než spravedlivá mzda) • Sociální ochrana ( sociální zabezpečení a rozdíly v poskytování benefitů zaměstnancům s různými typy smluv) • Zaměstnávání osob se zdravotním postižením • Ukazatele odborné přípravy a dovedností • Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem • Ukazatele představující zvýšení příznivého dopadu, snížení nepříznivého dopadu a/nebo řízení rizik a příležitostí souvisejících s dotčenými komunitami (sociální kapitál), spotřebiteli a pracovníky v hodnotovém řetězci S Sociální oblast ESRS S2 Pracovníci v hodnotovém řetězci ESRS S1 Vlastní pracovní síla ESRS S4 Spotřebitelé a koncoví uživatelé ESRS S3 Dotčené komunity TIPY Standardy ESRS poskytují specifické metriky pro všechna odvětví pouze pro vlastní pracovní sílu podniku. Tyto metriky jsou z velké míry v souladu se   standardy GRI. 42  Rámec pro řízení a zveřejňování rizik a příležitostí souvisejících s přírodou TNFD Beta v0.2 červen 2022: Potraviny a nápoje; Obnovitelné zdroje a alternativní energie; Infrastruktura; Těžba a zpracování nerostných surovin; Zdravotní péče; Transformace zdrojů; Spotřební zboží a Doprava. METRIKY A CÍLE: BIOLOGICKÁ ROZMANITOST A EKOSYSTÉMY Ukazatele biologické rozmanitosti neboli biodiverzity jsou velmi závislé na odvětví a individuálním kontextu subjektu. Jejich použití závisí na příspěvku podniku k dopadům na biologickou rozmanitost a na faktorech dopadu. Standardy ESRS o biologické rozmanitosti a ekosystémech proto přijímají přístup založený spíše na pokynech v souladu s nejnovějším návrhem doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací týkajících se přírody  Viz “TNFD”. Standardy ESRS poskytují rozsáhlé pokyny pro hodnocení významnosti a vysvětlují konkrétní spouštěcí mechanismy pro řadu metrik dopadu na biologickou rozmanitost. Společnosti by měly zvažovat a vykazovat své dopady, rizika a příležitosti v celém hodnotovém řetězci, ale metriky ve standardech ESRS stanovená pro všechna odvětví jsou omezena na vlastní činnosti. Očekává se, že metriky a související s hodnotovým řetězcem, například ta, která souvisejí s používáním vysoce rizikových komodit, budou specifikovány ve standardech pro konkrétní odvětví. Metriky pro všechna odvětví závislá na posouzení významnosti: • Pokud společnost identifikovala lokality nacházející se v oblastech citlivých na biologickou rozmanitost nebo v jejich blízkosti, které negativně ovlivňuje, zveřejní počet a rozlohu lokalit vlastněných, pronajatých nebo spravovaných v těchto chráněných oblastech nebo klíčových oblastech biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti. • Pokud podnik působí v některém z prioritních odvětví podle TNFD42 a zjistil významné dopady s ohledem na změny ve využívání půdy nebo dopady na rozsah a stav ekosystémů, musí rovněž zveřejnit údaje o využívání půdy na základě posouzení životního cyklu. • Pokud podnik přímo přispívá k dopadům změn ve využívání půdy, změn ve využívání sladké vody a/nebo změn ve využívání moří, musí zvážit podávání zpráv o: – přeměně půdního pokryvu (např. odlesňování nebo těžba); – změnách v obhospodařování ekosystému (např. zintenzivněním zemědělského hospodaření nebo těžby lesů); – změnách v prostorovém uspořádání krajiny (např. fragmentace stanovišť, změny v propojení ekosystémů); – změnách ve strukturální propojenosti ekosystémů (např. propustnost stanovišť na základě fyzických vlastností a uspořádání ploch stanovišť); a – funkčním propojení (např. jak dobře se geny, gamety, rozmnožovací látky nebo jedinci pohybují po souši, sladkých vodách a mořské krajině). • Pokud podnik přímo přispívá k příčinám dopadu náhodného nebo dobrovolného zavlečení invazních nepůvodních druhů, uvede příslušné metriky nebo (pokud to není proveditelné) kvalitativní informace o řešení tohoto problému. • Pokud podnik zjistí významné dopady související se stavem druhů a riziky vyhynutí, měl by zvážit vykazování příslušných metrik k týkajících se: – změn počtu jedinců druhu v určité oblasti – informací o globálním riziku vyhynutí druhů • Pokud podnik zjistí významné dopady týkající se ekosystémů, zohlední: – rozsah ekosystému: pokrytí území určitým ekosystémem – stav ekosystému: ukazatele, které měří více druhů – jeden nebo více ukazatelů, které mohou odrážet i strukturální složky podmínek, jako je propojenost stanovišť. Cíle: Společnosti musí zveřejnit informace, zda a jaké cíle v oblasti biologické rozmanitosti přijaly, pouze pokud identifikovaly významné dopady, rizika a příležitosti související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy. ESRS E4 Biologická rozmanitost a ekosystémy VÝZVY Kromě toho standardy ESRS stanoví následující informace ovlivňující přípravu: • zda stanovené cíle vycházejí z   globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a dalších vnitrostátních dokumentů a právních předpisů týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů, jakož i z autoritativních mezivládních dokumentů, jako je mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), nebo zda jsou s nimi v souladu. • Tranziční plán zaměřený na vlastní provoz i na podstatné dopady v celém souvisejícím hodnotovém řetězci s cílem zajistit, aby obchodní model a strategie společnosti byly slučitelné s respektováním planetárních hranic, celistvosti biosféry a se změnou územního systému bez čisté ztráty do roku 2030, s čistým ziskem od roku 2030 a s úplným obnovením do roku 2050, jak je uvedeno ve výše uvedených dokumentech. Stejně jako v případě cílů, pokud společnost nemá tranziční plán, poskytne pouze vysvětlení. • Standardy ESRS požadují informace o tranzičních plánech (nebo jejich absenci) od společností z následujících odvětví: zemědělství a lesnictví, stavebnictví, ropa a zemní plyn, energetika, voda a odpady, potraviny a nápoje, papír a dřevo, stavební materiály, chemie, těžba, farmacie, textil, tabák a doprava. • Cíle a tranziční plán by měly rovněž zohlednit dohodu přijatou v prosinci 2022 na konferenci o biologické rozmanitosti (COP15) smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Dohoda obsahuje cíl zvýšit ochranu půdy a oceánů na 30 % a do roku 2030 zahájit obnovu alespoň 30 % degradovaných ekosystémů. E Environmentální oblast Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod TIPY Kdo jsou podle standardů ESRS pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci? Nařízení vyžaduje, aby společnosti vykazovaly podrobné informace o lidském kapitálu s ohledem na celkovou pracovní sílu – nejen zaměstnance, ale také pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci. Pracovníci, kteří nejsou zaměstnanci, jsou buď fyzické osoby, které mají s podnikem uzavřenou smlouvu o poskytování pracovní síly („osoby samostatně výdělečně činné“), nebo pracovníci poskytovaní podniky, které se primárně zabývají „činnostmi souvisejícími se zaměstnáním“ (kód NACE N78). Společnosti mohou zkontrolovat, zda jsou údaje týkající se pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, již shromážděny v potřebném rozsahu. TIPY Jak může společnost informovat o sociálním kapitálu, sociálních investicích a příznivém dopadu na dotčené komunity, spotřebitele a pracovníky v hodnotovém řetězci? Standardy ESRS nevyžadují použití konkrétních předem definovaných ukazatelů. Podávání zpráv by se ovšem mělo zaměřit spíše na sociální a vztahový kapitál vytvořený společností (přímo či nepřímo) v souladu s kontextem podnikání a oblastmi rizika nepříznivého dopadu. Společnosti by měly definovat kvantitativní klíčové ukazatele výkonnosti, například: • Procentuální snížení počtu incidentů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkaly dodavatelů a řidičů dodávek • Procento členů dotčené komunity, jejichž živobytí bylo po přesídlení obnoveno • Procento online služeb přístupných osobám se zdravotním postižením Pro kvantifikaci příznivého dopadu a hodnoty investic do komunity může společnost využít jiné globální rámce, např. model LBG (  Viz odkaz) nebo metody hodnocení používané v ekonomii (např. input-output pomocí Leontiefovy analýzy). Spoléhat se pouze na HDP země jako na měřítko pokroku poskytuje neúplný obraz lidského, sociálního a environmentálního vývoje – všech aspektů kvality našeho života. Spoléhání se pouze na finanční zisk společnosti nepokrývá její plnou hodnotu – sociální, lidský, vztahový a intelektuální, stejně jako přírodní a vyrobený kapitál. TIPY Jak vypočítat rozdíly v odměňování žen a mužů? Rozdíl v odměňování mužů a žen je definován jako rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem placených vlastních zaměstnanců mužského pohlaví a placených vlastních zaměstnanců ženského pohlaví vyjádřený jako procento průměrného hrubého hodinového výdělku placených vlastních zaměstnanců mužského pohlaví. Rozdíly v odměňování mohou být důsledkem dvou skupin faktorů: • Rozdíly ve skutečných charakteristikách hodnocených skupin, které nebyly zachyceny při definování srovnávacích skupin mužů a žen (např. rozdíly ve zkušenostech, úrovni vzdělání nebo dovednostech a v důsledku toho rozdíly v produktivitě) • Neodůvodněné rozdíly vyplývající z vědomých a nevědomých předsudků Za účelem zjištění skutečného zdroje nerovnosti se společnost v praxi rozhoduje provádět hlubší průzkumy založené na statistikách, než je doporučení standardů ESRS. Zatímco neodůvodněné rozdíly v odměňování znamenají jasnou červenou pro zaměstnavatele, měly by být analyzovány i rozdíly vyplývající z charakteristik skupin (např. zatímco určitá skupina zaměstnanců má vyšší kvalifikaci, může být zapotřebí dalšího školení, aby se úroveň kvalifikace a produktivity vyrovnala). Odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů není jen povinností vyplývající z právních předpisů (standardy ESRS, nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování), ale má prokazatelný dopad na výkonnost podniku, přičemž níže jsou uvedeny klíčové důvody, proč mu rozhodovací orgány ve firmách věnují zvláštní pozornost: • Získávání talentů: Zaměstnanci, zejména ženy, ale i muži, dávají přednost zaměstnavatelům, kteří dbají na rovnost. Dobré výsledky v oblasti diverzity a inkluze umožňují přístup k většímu počtu talentů a zlepšují životní podmínky zaměstnanců • Získávání klientů: Průzkumy ukazují, že klienti věří, že udržitelný výrobek nebo služba se vyznačuje sociální odpovědností ve výrobním procesu (rovné odměňování, inkluze zaměstnanců atd.) • Získávání investorů: Vztah mezi společností a jejími zaměstnanci je pro investory zásadní. To se odráží v hodnoceních, např. v MSCI, S&P nebo Sustainalytics. Zlepšení v oblastech rovného odměňování, diverzity ve vedení společnosti a propojení jejich odměňování s cíli ESG se projeví v lepších výsledcích firmy/skupiny v hodnocení v oblasti ESG. 7372 (průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnanců mužského pohlaví – průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnanců ženského pohlaví) průměrný hrubý hodinový výdělek zaměstnanců mužského pohlaví × 100 7574 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod VÝZVY Jak správně nastavit politiky v S oblasti ve vztahu k vlastním aktivitám i hodnotovému řetězci? Standardy ESRS stanovují, jak mají společnosti reportovat o politikáchh, aktivitách (opatřeních) a cílech – nebo o jejich absenci – týkajících se vlastní pracovní síly. Většina společností v rámci posouzení dvojí materiality zjistí, že je prostřednictvím svého hodnotového řetězce je spojena s materiálními dopady v jednom z aspektů, který pokrývají ostatní S standardy: Pracovníci v hodnotovém řetězci (ESRS S2), Dotčené komunity (ESRS S3) a Spotřebitelé a koncoví uživatelé (ESRS S4). Všechny čtyři sociální standardy obsahují následující informační požadavky o politikách a aktivitách (opatřeních): • Prohlášení o závazcích v oblasti lidských práv ve vztahu k příslušné skupině zúčastněných stran • Shrnutí toho, jak společnost o svých politikách přístupnou formou informuje potenciálně dotčené skupiny lidí a obchodní partnery • Procesy pro zapojení dotčených zúčastněných stran ohledně skutečných a potenciálních významných dopadů • Procesy pro nápravu nepříznivých dopadů a možnosti pro dotčené lidi nebo jejich zástupce, aby mohli vznést stížnosti • Informace o přijatých opatřeních (aktivitách) pro řešení dopadů a zmírnění rizik, včetně hodnocení účinnosti těchto opatření, programů a procesů při dosahování zamýšlených výsledků pro lidi dotčené nepříznivými dopady. Kromě toho, vzhledem k požadavkům nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), standardy ESRS požadují, aby společnosti informovaly o tom, zda v hodnotovém řetězci byla zjištěna závažná porušení lidských práv s ohledem na mezinárodní normy pro náležitou péči v oblasti lidských práv, zejména z Obecných zásad OSN pro podnikání a lidská práva a z Pokynů OECD pro nadnárodní podniky a souvisejících pokynů OECD pro odpovědné chování podniků a náležitou péči. Postupy náležité péče v oblasti lidských práv jsou rovněž vyžadovány jako tzv. minimální záruky v taxonomii EU. Aby mohly společnosti deklarovat své aktivity jako udržitelné dle taxonomie, tak vedle splnění technických kritérií, musí zavést odpovídající postupy náležité péče v oblasti lidských práv, dle výše uvedených nástrojů OSN a OECD. Společnosti by proto měly tyto nástroje zvážit při vytváření svých politik a procesů. Společnosti mohou rovněž konzultovat další veřejná a soukromá doporučení vztahující se na jejich odvětví a zjištěné významné dopady, která jsou v souladu s výše uvedenými mezinárodními dokumenty. Například v červenci   Evropská komise zveřejnila pokyny k náležité péči pro podniky v EU s cílem řešit riziko nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích. Řešení složitých společenských výzev vyžaduje spolupráci a žádná společnost ani odvětví to nezvládnou samy. 7776 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Co by měly společnosti zohlednit při vytváření a zveřejňování politik v oblasti obchodního chování? Standard ESRS G1 dále poskytuje standardizované datové body, které pomáhají společnostem vykazovat srovnatelné informace o svých politikách a procesech s ohledem na několik klíčových témat v oblasti obchodního chování. V praxi investoři a další obchodní partneři budou od společností očekávat, že zveřejní většinu informací uvedených ve standardu ESRS G1 bez ohledu na to, jak společnost posoudí jejich významnost. Od kótovaných společností se obecně očekává, že budou považovat standard ESRS G1 za významný. Standard ESRS G1 stanoví následující požadavky na zveřejnění týkající se obchodního chování (politik a procesů): Pokud jde o firemní kulturu a obchodní chování, společnost by měla zvážit podávání zpráv s následujícími informacemi: • Zda má společnost zásady ochrany oznamovatelů – whistleblowerů (odpovídá indikátorům SFDR) • Mechanismy pro identifikaci, oznamování a vyšetřování stížností ohledně protiprávního chování a to, zda tyto mechanismy umožňují oznamování ze strany interních a/nebo externích zúčastněných stran • Záruky společnosti pro vlastní zaměstnance při oznamování nesrovnalostí, včetně ochrany oznamovatelů a ochrany zaměstnanců, kteří odmítají jednat neeticky • Závazek vyšetřovat incidenty týkající se obchodního chování rychle, nezávisle a objektivně • Zda má společnost zásady týkající se dobrých životních podmínek zvířat, je-li to relevantní • Strategie školení o obchodním chování v organizaci Pokud jde o prevenci a odhalování korupce a úplatkářství, společnost by měla zvážit podávání zpráv s následujícími informacemi: • Zda má společnost protikorupční nebo proti úplatkářské politiku v souladu s Úmluvou OSN proti korupci (odpovídá indikátorům SFDR) • Zavedený systém prevence a odhalování, vyšetřování a reakce na obvinění nebo incidenty související s korupcí a úplatkářstvím • Jak společnost informuje o své politice subjekty, kterých se týká, a to způsobem zajišťujícím, že politika je přístupná a pochopitelná • Povaha, rozsah a hloubka protikorupčních/proti-úplatkářských vzdělávacích programů, které podnik nabízí nebo vyžaduje Pokud jde o řízení vztahů s dodavateli, společnost by měla zvážit podávání zpráv s následujícími informacemi: • Strategie společnosti v oblasti vztahů s dodavateli v kontextu rizik dodavatelského řetězce a udržitelnosti obecně • Zda a jak zohledňuje sociální a environmentální kritéria při výběru svých smluvních partnerů na straně dodavatelů (kritéria pro zadávání zakázek) • Popis postupů podniku zavedených na podporu zranitelných dodavatelů a zlepšení jejich sociálního a environmentálního chování VÝZVY Společnosti poskytují informace o účinnosti svého systému prevence případů korupce a úplatkářství. To zahrnuje podávání zpráv o výsledcích hodnocení rizikových funkcí a skupin, přičemž se berou v úvahu zaměstnanci i zhotovitelé, dodavatelé a partneři (pokud jsou významní). Společnost se vyzývá, aby podrobně informovala o počtu osob ohrožených korupcí a úplatkářstvím, počtu hodin školení, četnosti a délce trvání školení, jakož i o tématech, jimiž se zabývala. METRIKY A CÍLE: SPRÁVA A ŘÍZENÍ A OTÁZKA OBCHODNÍHO CHOVÁNÍ Standard ESRS G1 zajišťuje transparentnost v oblasti obchodního chování se zvláštním zaměřením na firemní kulturu, etiku, prevenci korupce a vztahy s obchodními partnery (dodavateli, malými a středními podniky atd.). Stanovuje řadu metriky, z nichž většina závisí na tom, zda firma má příslušné materiální dopady, rizik nebo příležitostí. Hlavní metriky (odpovídající SFDR) • Počet odsouzení a počet pokut za porušení protikorupčních a protiúplatkářských zákonů • Zda společnost zjistila nedostatky v opatřeních přijatých k řešení porušení postupů a standardů v oblasti boje proti korupci a úplatkářství Metriky závislé na posouzení materiality • Politický vliv – celková peněžní hodnotu finančních a věcných politických příspěvků, které společnost přímo i nepřímo poskytla, jakož i typ příjemce; společnost může rovněž zveřejnit výdaje na lobbování – hlavní témata, jichž se lobbistická činnost podniku týká, a hlavní postoje podniku k těmto tématům, ve zkratce – informace o jmenování všech členů správních, řídících a dozorčích orgánů nebo vedoucích pracovníků, kteří dříve zastávali srovnatelnou funkci ve veřejné správě, včetně regulačních orgánů • Platební praktiky – průměrná doba, za kterou společnost zaplatí fakturu – popis podrobných standardních platebních podmínek společnosti a procento plateb, které jsou s těmito podmínkami v souladu, v členění podle významných kategorií dodavatelů – počet soudních řízení kvůli opožděným platbám • Korupce a úplatkářství – informace o potvrzených případech korupce nebo uplácení během vykazovaného období, včetně jejich počtu a povahy, a podrobnosti o veřejných žalobách podaných proti podniku a jeho vlastním pracovníkům během vykazovaného období a o výsledcích těchto žalob – počet potvrzených případů, kdy byli vlastní pracovníci propuštěni nebo disciplinárně potrestáni za korupci nebo úplatkářství – počet potvrzených případů týkajících se smluv s obchodními partnery, které byly vypovězeny nebo nebyly prodlouženy z důvodu porušení předpisů souvisejících s korupcí nebo úplatkářstvím ESRS G1 Obchodní chování VÝZVY Společnosti zveřejní úlohu členů představenstva a klíčových zástupců vedení (dozorčích, řídících a správních orgánů) při vytváření správné podnikové kultury, například jak se podílejí na prosazování očekávaných hodnot a chování. G Správa a řízení 7978 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod NAVIGACE • Cílem této kapitoly je poskytnout přehled osvědčených postupů pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně doporučeného postupu v 10 krocích a praktických rad, které pomohou společnostem zorientovat se v podávání zpráv o udržitelnosti a přechodu na nový regulační balíček týkající se reportingu udržitelnosti, včetně CSRD/ESRS. • Každému z 10 kroků v plánu reportingu udržitelnosti je věnována podkapitola, která dále popisuje jeho přidanou hodnotu v celém procesu a také to, jak k danému kroku úspěšně přistoupit a dokončit jej. Každá podkapitola je doplněna o nejčastější výzvy s tipy, jak se jim vyhnout nebo jak je případně řešit. 5 Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Jak bylo zmíněno v předchozích kapitolách, v EU je očekávání ohledně zveřejňování výsledků v oblasti udržitelnosti společností podpořeno několika klíčovými legislativními rámci, jako jsou např. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), Taxonomie EU pro udržitelné činnosti a návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD).   Viz kapitolu 3. Společnosti by měly být připraveny na nový vývoj v EU, jako je rostoucí integrace metrik udržitelnosti do finančního výkaznictví a využívání digitálních platforem ke zvýšení srovnatelnosti a transparentnosti zpráv o udržitelnosti. Zprávy o udržitelnosti jsou nejen užitečným nástrojem, který společnostem pomáhá řešit a sdělovat informace o udržitelnosti a řídit obchodní rizika s ní spojená, ale jsou také vyžadovány investory, regulačními orgány a zúčastněnými stranami Je důležité pochopit, jak přistupovat k vytvoření zprávy o udržitelnosti (reportingu), aniž by se tento proces stal nadměrně zatěžujícím. Časová dotace potřebná pro jednotlivé kroky přípravy reportingu udržitelnosti se může výrazně lišit. Například sběr dat a konzultace obsahu budou pravděpodobně časově nejnáročnějšími částmi procesu. To však závisí na použitém přístupu, nástrojích a časovém rámci. Tato kapitola slouží jako referenční bod pro zevrubné posouzení současné praxe zveřejňování zpráv o udržitelnosti a připravenosti na CSRD/ESRS. 8180 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Tabulka 2: Přehled a obsah plánu reportingu udržitelnosti 43  Sedmý krok, „Sběr dat“, probíhá po celé vykazované období. Ve zjednodušeném plánu reportingu udržitelnosti tato část představuje pouze proces agregace a konsolidace dat. FÁZE VYKAZOVÁNÍ 10 KROKŮ PRO REPORTING UDRŽITELNOSTI PŘEHLED KROKU Příprava Odpovědnost a řízení • Interní sladění s vrcholovým vedením a stanovení interních rolí před zahájením procesu reportingu udržitelnosti. Identifikace uživatelů zprávy • Určení cílové skupiny, pro kterou je report určen, za účelem lepšího stanovení očekávání od jejího obsahu. Analýza Sladění obchodní strategie • Přínosy a přístup k integraci strategie udržitelnosti s obchodní strategií; vytvoření vazeb s reportingem udržitelnosti. • Analýza nedostatků skutečného stavu (AS-IS) na základě požadavků standardů ESRS a povinně zveřejňovaných informací s cílem ověřit připravenost společnosti z hlediska procesů a dostupnosti dat. – Určení nových požadavků standardů ESRS na řízení, scénáře dekarbonizace a plán provádění, strategii a řízení dopadů/rizik. – Zavedení nových požadovaných procesů – náležité péče v oblasti udržitelnosti (ESRS), posouzení minimálních záruk (taxonomie) a posouzení, zda společnost významně nepoškozuje životní prostředí (taxonomie). – Začlenění nových požadavků na hodnocení klimatických rizik (ESRS, taxonomie) do řízení rizik a finančního oceňování. – Identifikace dostupnosti dat, potenciálu pro automatizaci a mapování nového procesu reportingu. Zapojení zúčastněných stran • Shromáždění informací od příslušných zúčastněných stran a vypracování plánu jejich zapojení. Posouzení materiality • Určení, kterými otázkami udržitelnosti se má zpráva o udržitelnosti zabývat, zejména na základě uplatnění principu dvojí materiality. Sběr dat Výběr ukazatelů • Výběr relevantních ukazatelů, o nichž se bude reportovat, a co je třeba při výběru těchto ukazatelů zohlednit. Sběr dat • Návrh a implementace správy dat v oblasti ESG. Shromažďování a agregace relevantních údajů, podpořená navrhovaným přístupem k procesu shromažďování a přehledem řešení pro data o udržitelnosti. Vypracování zprávy Vypracování zprávy • Vytvoření zprávy s důrazem na rozsah, formát a přístupnost. Ověření Externí ověření • Zajištění externího ověření třetí stranou (omezená vs. přiměřená jistota) a jeho další výhody. Komunikace a hodnocení Hodnocení a zpětná vazba • Uzavření procesu reportingu udržitelnosti závěrečným hodnocením, které zahrnuje interní a externí zpětnou vazbu. Obr. 14: Plán vykazování udržitelnosti v 10 krocích.43 Měsíc 1 Měsíc 2 Měsíc 3 Měsíc 4 Měsíc 5 Měsíc 6 Měsíc 7 Měsíc 8 Měsíc 9 Měsíc 10 Měsíc 11 Měsíc 12 1. Odpovědnost a řízení 3. Identifikace uživatelů zprávy 6. Výběr ukazatelů 7. Sběr dat 9. Externí ověření 10. Hodnocení a zpětná vazba ANALÝZA VYPRACOVÁNÍ ZPRÁVY PŘÍPRAVA SBĚR DAT OVĚŘENÍ KOMUNIKACE A HODNOCENÍ 8. Vypracování zprávy 5. Posouzení materiality 4. Zapojení zúčastněných stran 2.Posouzení nedostatků podle standardů ESRS a sladění obchodní strategie NAVIGACE • Následná navigace se týká každého z 10 kroků navrhovaného procesu v rámci 6 fází vykazování u udržitelnosti. ZVEŘEJNĚNÍ 8382 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 44  Upozorňujeme, že ačkoli tento příklad vychází z běžných postupů, je důležité si uvědomit, že odpovědnost a příprava zpráv o udržitelnosti se může v jednotlivých společnostech lišit a může přecházet na různá oddělení. 5.1. Odpovědnost a řízení Účinné řízení otázek udržitelnosti, plán dekarbonizace a reporting udržitelnosti jsou nezbytné pro splnění očekávání zúčastněných stran a regulačních orgánů. To zahrnuje stanovení záměrů, cílů a konkrétních ukazatelů, jakož i procesů dohledu a kontroly. Představenstvo hraje klíčovou roli při začleňování udržitelnosti do strategie společnosti, rozhodování a celkového řízení rizik. Je důležité, aby členové představenstva převzali odpovědnost za agendu udržitelnosti a za přechod na nový regulační balíček s cílem dodržovat nové standardy a zvýšit důvěryhodnost zveřejňovaných informací. Poté, co představenstvo stanoví odpovědnost za agendu udržitelnosti, je žádoucí určit příslušné pracovníky a vymezit jejich odpovědnosti související s udržitelností. To usnadňuje koordinaci různých oddělení a týmů, zajišťuje konzistentní uplatňování principů udržitelnosti napříč celou organizací, napomáhá řídit proces reportingu udržitelnosti a komunikaci s externími zúčastněnými stranami, jako jsou investoři, banky, ratingové agentury, regulační orgány, občanská společnost, tisk a dotčené zúčastněné strany. Pro splnění těchto očekávání je nezbytné, aby členové představenstva znali příslušné zákony, předpisy a pokyny, jako je CSRD, taxonomie EU, ESRS a CSDDD, a aby přidělili odpovědnost za vytvoření a provádění plánu dekarbonizace, strategie udržitelnosti, náležité péče v sociální oblasti a za nové výpočty a řádnou vnitřní kontrolu. To může vyžadovat vytvoření nových rolí v rámci organizace a definování osob zodpovědných za zajištění souladu se zákony a předpisy, vyhodnocování dopadů, rizik a příležitostí pro finanční ocenění a směřování k lepším výsledkům v oblasti udržitelnosti.   Viz kapitoly: 4.5.1 Správa a řízení 4.5.2 Strategie VÝZVY • Zavedení holistického přístupu. • Aktivní spolupráce s představenstvem a vrcholovým managementem; vytvoření obchodních argumentů pro činnosti související s udržitelností a jejich začlenění do rozhodování. • Nedostatečná odpovědnost vrcholového vedení za agendu související s udržitelností. • Nedostatečné interní zkušenosti a dovednosti pro řízení témat souvisejících s udržitelností, dekarbonizací a reportingem udržitelnosti. • Oddělení ESG je výhradně zodpovědné za agendu ESG. • Velký počet lidí (30 až 80 nebo více) téměř ze všech oddělení organizace, kteří se na reportingu udržitelnosti podílejí. TIPY • Interně vzdělávejte a zvyšujte kvalifikaci zaměstnanců v tématech zaměřených na udržitelnost a pořádejte vzdělávací akce pro představenstvo. • Určete garanta přechodu na nové legislativní předpisy a na reporting udržitelnosti (integrovaný reporting) na úrovni představenstva – nejčastěji finanční ředitel. • Pro vrcholový management: zvažte témata související s udržitelností při rozhodování a řízení podle cílů (MBO). • Vytvořte informační mechanismus o agendě a otázkách souvisejících s udržitelností. • Vytvořte tým specializovaný na udržitelnost nebo pracovní skupinu kompetentních pracovníků, kteří jsou přímo podřízeni vrcholovému vedení. Zmapujte interní zúčastněné strany a rozdělte role a odpovědnosti za shromažďování údajů v oblasti ESG, přijímání, interní audit, tvorbu obsahu a schvalování. • Navažte spolupráci mezi hlavními útvary odpovědnými za dodržování jednotlivých nových předpisů (směrnice CSRD/standardy ESRS, taxonomie, nařízení SFDR, směrnice CDDD atd.) s cílem podpořit sdílení znalostí, pochopení účelu, vymezení a překrývání a zajištění účinnosti procesu reportingu. • Definujte hlavní oddělení odpovědná za analýzu nedostatků pro přípravu na CSRD/ESRS a začlenění ESG do obchodní strategie, finančního výkaznictví a rizik. Zajistěte zapojení oddělení IR, strategie, ESG/klima, compliance a řízení rizik. • Definujte chybějící funkce (např. manažer pro klima a dekarbonizaci, manažer pro diverzitu, manažer pro oběhové hospodářství a biologickou rozmanitost). • Zapojte interní audit, který bude zodpovědný za zajištění kvality procesu shromažďování údajů v oblasti ESG. Obr. 15: Příklad odpovědností a struktury řízení v souvislosti s udržitelností podniku a reportingem.44 Poskytování dat, zpětná vazba k dílčím cílům, další vstupy Definice strategie, cílů a závazků Stanovení a sdělení dílčích cílů, požadavků na data Vrcholové vedení Garanti (generální ředitel, finanční ředitel), Představenstvo Bezpečnost a ochrana zdraví Lidské zdroje (HR) Dodavatelský řetězec Finance a controlling Centrální sběr dat Strategické procesy a digitalizace Přehled kvality obsahu Přehled kvality dat Strategie Rizika Digitalizace / IT Životní prostředí (klima, energie, administrativa, logistika) Compliance a právní oddělení Výzkum a vývoj Marketing a komunikace Vztahy s investory Interní a externí audit Vedoucí a tým pro udržitelnost Nařízení budou postupně vstupovat v platnost a reportující subjekty se na ně musí připravit již nyní. Společnosti mají méně než dva roky na to, aby navrhly a zavedly své procesy pro vypracování zpráv o udržitelnosti včetně přidělení odpovědností, vyškolení zaměstnanců a zavedení souvisejících chybějících strategií a procesů správy a řízení. 8584 45  Tento přístup vychází z návrhu standardu ESRS 2 Obecné informace. 5.2. Sladění obchodní strategie Agenda udržitelnosti není samostatným prvkem podnikání. Nové regulační požadavky nepřímo ukládají důkladnou integraci principů udržitelnosti do všech mechanismů organizace. Procesy spojené s reportingem udržitelnosti mohou zlepšit interní systémy výkaznictví týkající se finanční výkonnosti a výkonnosti v oblasti udržitelnosti a identifikovat nové nedostatky, což následně vede k lepšímu řízení a kontrole. Vedení organizace by mělo vytvořit silné propojení mezi obchodní strategií, strategií udržitelnosti a řízením rizik, jakož i mezi reportingem udržitelnosti a finančním výkaznictvím. To může dále zlepšit rozhodování a identifikovat nové obchodní výzvy a příležitosti. Společnosti jsou povinny uvádět strategické cíle, řízení a dopady realizace ve všech důležitých oblastech udržitelnosti (zpravidla začleněné do strategie udržitelnosti nebo obchodní strategie).   Viz kapitoly: 4.3. Povinně zveřejňované informace 4.5. Zveřejnění informací o kvalitě řízení 4.5.1 Správa a řízení 4.5.2 Strategie 4.5.3 Řízení dopadů, rizik a příležitostí 4.4.2 Náležitá péče v oblasti udržitelnosti a posouzení minimálních záruk Aby bylo zajištěno silné propojení mezi obchodní strategií a reportingem udržitelnosti, mělo by vedení zohlednit klíčové aspekty uvedené na obrázku 16. Dodržováním těchto klíčových aspektů mohou společnosti zajistit, aby jejich zprávy o udržitelnosti byly v souladu s nezbytnými regulačními požadavky a zároveň poskytovaly jasnou představu o jejich podnikatelské činnosti a úsilí v oblasti udržitelnosti. VÝZVY • Propojení vlivu CSRD/ESRS/ minimálních záruk vycházejících z taxonomie se strategickými procesy v organizaci. • Stanovení realistických cílů v oblasti udržitelnosti tak, aby byly v souladu s obchodní strategií. • Průběžná implementace a schopnost prokázat, zda společnost skutečně dělá pokroky. • Seriózní přístup k závazkům v oblasti udržitelnosti. • Integrace faktorů ESG do strategie a hodnocení rizik. Postavení na trhu Produkty, služby a skupiny zákazníků Zapojení do specifických odvětví Cíle a zamýšlené směřování v oblasti udržitelnosti Postavení na trhu, prvky strategie, které souvisejí s udržitelností nebo ji ovlivňují, obchodní model a klíčové hodnotové řetězce Informace o produktech, službách, skupinách zákazníků, geografických oblastech a rozdělení příjmů podle významných odvětví dle standardů ESRS Jakákoli účast na výrobě fosilních paliv, chemických látek, kontroverzních zbraní, a pěstování a výrobě tabáku Cíle související s udržitelností a zamýšlené směřování v oblasti udržitelnosti Obr. 16: Hlavní aspekty týkající se sladění obchodní strategie s reportingem udržitelnosti.45 TIPY • Stanovte odpovědnosti za udržitelnost u vrcholového vedení tak, aby pro vedoucí pracovníky nebyl problém komfortně sdělovat interní závazky. Zohledněte aspekty udržitelnosti při vzniku nových činností a služeb. • Stanovte SMART cíle spolu s řádným plánem jejich realizace a monitorování. • Zapojte oddělení lidských zdrojů a představenstvo a začleňte cíle udržitelnosti do MBO představenstva a vrcholového vedení společnosti. • Spolu se zástupcem představenstva zvažte začlenění nových procesů vyžadovaných legislativou do celkového strategického řízení organizace, jako např.: – Identifikace nových požadavků standardů ESRS na řízení, scénáře dekarbonizace a plán provádění, strategii a řízení dopadů/rizik. – Náležitá péče v oblasti udržitelnosti (ESRS) zahrnující náležitou péči v oblasti lidských práv (minimální záruky uvedené v taxonomii), jakož i posouzení, zda společnost významně nepoškozuje životní prostředí (taxonomie). – Integrace nových požadavků na hodnocení klimatických rizik (standardy ESRS, taxonomie) do řízení rizik a finančního oceňování. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 8786 46  Dotčené zúčastněné strany jsou ty, jejichž zájmy jsou nebo by mohly být ovlivněny – pozitivně nebo negativně – činností společnosti a jejími přímými a nepřímými obchodními vztahy v celém hodnotovém řetězci. 47  Ekosystémy jsou často uváděny jako „tiché zúčastněné strany“. 5.3. Identifikace uživatelů zprávy V souvislosti s reportingem udržitelnosti v souladu s CSRD/ESRS existují pravděpodobně dvě hlavní skupiny zúčastněných stran: • Přímí uživatelé a čtenáři reportu (např. stávající a potenciální investoři, poskytovatelé půjček a další věřitelé, včetně správců aktiv, úvěrových institucí a pojišťoven) a • Ostatní zúčastněné strany, které jsou často adresáty komunikace v oblasti udržitelnosti46, 47 (např. zaměstnanci, pracovníci v hodnotovém řetězci, spotřebitelé a koneční uživatelé, místní komunity a dodavatelé). Účelem zprávy o udržitelnosti je transparentně sdělit podstatné informace týkající se udržitelnosti, které mohou ovlivnit rozhodování jejích uživatelů. Je nezbytné nejprve tyto uživatele identifikovat a pochopit jejich očekávání a potřeby. To může zjednodušit proces tvorby obsahu reportu tak, aby sloužil k více účelům. Správné pochopení očekávání investorů, akcionářů a dalších klíčových zainteresovaných stran může také vést ke změnám v tvorbě hodnoty společnosti a ovlivnit její obchodní strategii. POMOCNÁ OTÁZKA VÝSLEDEK PŘÍKLADY Kdo jsou nejdůležitější zúčastněné strany? Prvotní seznam zúčastněných stran Investoři, akcionáři, banky, zaměstnanci, pracovníci v hodnotovém řetězci, spotřebitelé a koncoví uživatelé, zákazníci, místní komunity, tisk, obchodní partneři, dodavatelé, konkurenti, odborníci z odvětví, vláda, regulační orgány, nevládní organizace Kdo bude hlavním čtenářem zprávy o udržitelnosti? Seznam se stanovenými prioritami Primární uživatelé: investoři, banky, analytici, regulační orgány Sekundární uživatelé: spotřebitelé, média Jaké jsou potřeby identifikovaných čtenářů zprávy? Jaké údaje a informace budou tito uživatelé využívat při rozhodování? Seznam potřeb, priorit a klíčových ukazatelů výkonnosti Finanční výkonnost a výkonnost v oblasti udržitelnosti (klíčové ukazatele výkonnosti), řízení rizik, strategie dekarbonizace, náležitá péče, účinnost opatření k řešení závažných dopadů, závazky a odpovědnost představenstva Tabulka 3: Proces identifikace uživatelů zprávy s příklady VÝZVY • Identifikace uživatelů zprávy se často vynechává, protože se přehlíží její přidaná hodnota. • Ztížená identifikace některých zúčastněných stran (např. zúčastněných stran souvisejících s hodnotovým řetězcem organizace). • Časté použití nejednoznačných termínů; mapování zúčastněných stran, analýza zúčastněných stran a hodnocení zúčastněných stran obvykle znamenají totožný proces. TIPY • Posuďte seznamy identifikovaných zúčastněných stran od vám podobných subjektů, což usnadní vytvoření nebo aktualizaci prvotního seznamu zúčastněných stran. • Stanovte priority důležitých zúčastněných stran a zaměřte se na jejich zájmy spojené s přečtením zprávy o udržitelnosti. • Na začátku procesu zajistěte porozumění toho, jak bude konečný obsah zprávy využit, jakými komunikačními kanály bude sdílen a jak budou řešeny různé informační potřeby (např. investoři mají odlišná očekávání ohledně dat a způsobu jejich prezentace než spotřebitelé a klienti). • Pomocí odpovědí na otázky z tabulky 3 určete: – formát zprávy – obsah zprávy – rozsah zprávy. • Naplánujte účinné zapojení všech zúčastněných stran tak, aby byla zjištěna očekávání prioritních zúčastněných stran definovaných jako cílová skupina. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 8988 5.4. Zapojení zúčastněných stran Zapojení zúčastněných stran je základním procesem pro shromažďování informací a budování vztahů s příslušnými stranami. Umožňuje organizacím řídit rizika, minimalizovat překážky a budovat důvěru. Zapojení a spolupráce s dotčenými zúčastněnými stranami je ústředním bodem průběžného hodnocení materiálních témat a procesu náležité péče organizace v oblasti udržitelnosti. Poskytuje také cenné informace pro vedení společnosti a zlepšuje rozhodování. Mezi hlavní cíle zapojení zúčastněných stran patří: • Pochopení vztahu mezi organizací a skupinami zúčastněných stran • Porovnání zájmů zúčastněných stran a zájmů organizace • Identifikace a posouzení obav zúčastněných stran souvisejících s posouzením materiality Po identifikaci a výběru zúčastněných stran mohou organizace navrhnout vhodný plán jejich zapojení a vzájemné spolupráce. Výsledky této spolupráce by měly být jasně komunikovány, včetně popisu použitého postupu a metod zapojení zúčastněných stran. Mezinárodní dokumenty, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování zdůrazňují zapojení zúčastněných stran jako klíčový aspekt náležité péče. Umožňuje totiž společnostem pochopit dopady jejich činnosti, určit vhodná opatření k jejich řešení a sledovat účinnost těchto opatření. POMOCNÝ KROK PŘÍKLADY Stanovení cílů zapojení a spolupráce Porozumění potřebám zaměstnanců Definování otázek nebo témat k diskusi Potenciální rizika a problémy vnímané zaměstnanci, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, rozvoj zaměstnanců, dekarbonizace, vztahy na pracovišti, investice společnosti, nový obchodní plán, digitalizace Výběr způsobu zapojení a spolupráce Pohovory, tematické skupiny, zástupci zaměstnanců, anonymizované průzkumy a dotazníky Výběr kanálů zapojení a spolupráce Webové stránky, podcasty, webové semináře, workshopy, sociální média, newslettery, hovory, schůzky Příprava logistiky každého zapojení a spolupráce Potřebné zdroje, datum, čas, místo, materiály Zapojení zaměstnanců do provádění aktivit spojených se zúčastněnými stranami Specifická oddělení, pracovní skupina pro otázky udržitelnosti, určené osoby z výkonného vedení Tabulka 4: Plán zapojení a spolupráce se zúčastněnými stranami VÝZVY • Smysluplné zapojení do dialogu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. • Koordinace dialogů se zúčastněnými stranami může být poměrně náročná. • Nelze uspokojit všechny zájmy jednotlivých zúčastněných stran. • Jednorázový dialog namísto dlouhodobého, trvalého procesu se strategickou hodnotou. TIPY • Proveďte podrobné zmapování zúčastněných stran a integrujte perspektivy různých oddělení. • Využijte příslušné standardy, jako je norma pro zapojení zúčastněných stran AA1000 z roku 2015 („AA1000 Stakeholder Engagement Standard (SES) 2015“) • Průběžně spolupracujte se zúčastněnými stranami, a to nejen během procesu reportingu. • Vycházejte ze stávajících kanálů pro dialog se zúčastněnými stranami pro vytvoření procesu komunikace. • Zapojte nepřímé zúčastněné strany, zajistěte zastoupení hodnotového řetězce – zapojte dodavatele, zhotovitele, kontraktory, partnery, zástupce sociálních partnerů, nevládních organizací a regulačních orgánů. • Zajistěte, aby výsledky dialogu byly využity organizací a přispěly k reálnému hodnocení rizik, zkušenostem s produkty a zákazníky, stanovení strategických cílů atd. • Zajistěte školení a nástroje osobám interně odpovědným za zapojení zúčastněných stran. • Pokud přímá konzultace není možná, zvažte přiměřené alternativy, například konzultace s důvěryhodnými nezávislými odborníky a organizacemi. Reporting udržitelnosti může být základem pro širší dialog s investory a dalšími zúčastněnými stranami. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 9190 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 5.5. Posouzení materiality Posouzení materiality je klíčovým krokem při určování toho, jakými tématy se ve zprávách o udržitelnosti věnovat. Vzhledem k velkému množství dopadů, rizik a příležitostí, které je třeba zohlednit při reportingu udržitelnosti, je nezbytné stanovit priority. Materialitu lze chápat jako filtr pro identifikaci nejvýznamnějších dopadů, rizik a příležitostí, které je třeba zveřejnit. Za tímto účelem by společnosti měly uplatňovat princip dvojí materiality. Ten zahrnuje jak pohled na to, jak organizace ovlivňuje životní prostředí a společnost (významnost dopadů nebo hledisko zvnitřku ven), tak na to, jak otázky udržitelnosti ovlivňují finanční výsledky organizace (finanční významnost nebo hledisko zvenčí dovnitř).   Viz kapitolu 4.4.1. Posouzení podle principu dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti Aby organizace zajistily, že jejich zprávy o udržitelnosti budou relevantní a budou se zabývat nejkritičtějšími otázkami, měly by pravidelně přezkoumávat a aktualizovat svá hodnocení materiality a začlenit je do procesu pravidelného strategického řízení. Tento proces, známý jako dynamická materialita, uznává skutečnost, že významnost témat udržitelnosti se může v průběhu času měnit, a bere v úvahu interní a externí faktory, které mohou ovlivnit výkonnost organizace v oblasti udržitelnosti, jako jsou změny legislativních předpisů, očekávání zúčastněných stran a nově vznikající rizika a příležitosti. Prováděním pravidelných revizí a přezkumů si organizace mohou udržet aktuální informace o nejdůležitějších otázkách udržitelnosti a zajistit, aby jejich zprávy reagovaly na vyvíjející se trendy a obavy. Je důležité poznamenat, že zapojení zúčastněných stran hraje v procesu posuzování materiality klíčovou roli. Zapojením zúčastněných stran mohou organizace získat přehled o očekáváních a prioritách svých zúčastněných stran. Tyto informace jsou nezbytné pro identifikaci a prioritizaci nejvýznamnějších dopadů v oblasti udržitelnosti nebo témat pro reporting. V tomto kroku se organizace snaží vyhodnotit aktuálnost a závažnost dopadů identifikovaných v předchozím kroku. To zahrnuje zvážení kontextu a okolností organizace, jakož i spolupráci se zúčastněnými stranami s cílem identifikovat a posoudit dopady na tyto strany. Organizace by měla upřednostnit zapojení zúčastněných stran, které jsou nebo by mohly být nejvíce poškozovány. Materialita dopadů Vyhodnocení materiality dopadů zahrnuje identifikaci a řešení potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s otázkami udržitelnosti, které mohou být spojeny s výrobky, službami, provozem nebo hodnotovým řetězcem organizace. Organizace mohou využít různé metodiky, jako jsou Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (UN Guiding Principles on Business and Human Rights), pokyny OECD pro nadnárodní podniky (OECD Guidelines for Multinational Enterprises) a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků (OECD Due Diligence Guidance for Responsible Business Conduct) nebo Univerzální standardy GRI (Global Reporting Initiative's Universal Standards) platné od 1. ledna 2023, které obsahují podrobné pokyny pro určení materiálních témat a posouzení závažnosti dopadů. Doporučuje se, aby společnosti postupovaly podle čtyř kroků uvedených na obrázku 18. Při identifikaci dopadů by organizace měly kromě různých zdrojů informací a kanálů uvedených na obrázku 17 vzít v úvahu témata standardů ESRS, podtémata, dílčí podtémata a podrobné pokyny v tematických standardech ESRS. Tento přístup pomůže vytvořit seznam možných dopadů, rizik a příležitostí. Organizace by navíc měly mít stanovený postup pro zvažování témat, jako jsou fyzická rizika vyplývající ze změny klimatu, a to i v případě, že organizace významně nepřispívá k emisím skleníkových plynů. 5.5.1. Předběžné mapování dopadů 5.5.2. Vyhodnocení materiality Předběžná identifikace dopadů Globální a místní iniciativy a rámce v oblasti udržitelnosti Analýza interních a externích informací o organizaci Základní analýza standardů, podle kterých organizace podává zprávy (ESRS, GRI) Analýza srovnatelných subjektů a benchmarking Zapojení zúčastněných stran Obr. 17: Předběžná identifikace dopadů.48 48  Předběžné mapování dopadů by mělo být následně nahrazeno průběžnými procesy náležité péče v oblasti udržitelnosti. Pochopení kontextu organizace • Obecný přehled činností a obchodních vztahů – Dodavatelský (upstream) a distribuční (downstream) hodnotový řetězec – typy činností – geografická poloha (původ klíčových zdrojů nebo výrobních procesů) • Přehled zúčastněných stran Identifikace skutečných a potenciálních dopadů • Analýza dopadů na životní prostředí a společnost, včetně dopadů na lidská práva – skutečné a potenciální dopady – nepříznivé a příznivé dopady – krátkodobé a dlouhodobé dopady – zamýšlené a nezamýšlené dopady – vratné a nevratné dopady • Zapojení zúčastněných stran Posouzení významu dopadů • Nepříznivý skutečný dopad (rozsah, dosah, nenapravitelnost) • Příznivý skutečný dopad (rozsah, dosah) • Nepříznivý potenciální dopad – RIZIKO (rozsah, dosah, nenapravitelnost, pravděpodobnost) • Příznivý potenciální dopad – PŘÍLEŽITOST (rozsah, dosah, pravděpodobnost) • Dopady v každé kategorii by měly být posuzovány samostatně Stanovení priorit pro vykazování nejvýznamnějších dopadů • Prioritizace dopadů na základě jejich materiality • Stanovení hranice významnosti pro vyloučení méně materiálních dopadů z reportingu udržitelnosti Obr. 18: Přístup standardu GRI k materialitě dopadů. 9392 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Organizace může identifikovat mnoho skutečných a potenciálních dopadů. Prioritizace těchto dopadů na základě jejich závažnosti umožňuje organizaci: 1) řešit nejvýznamnější dopady prostřednictvím vhodných opatření a 2) určit, o kterých dopadech bude reportovat. Vhodná opatření budou záviset na vztahu organizace k dopadu, zejména zda organizace daný dopad způsobila, přispěla k němu, nebo je s ním spojena prostřednictvím obchodních vztahů kdekoli v hodnotovém řetězci. Finanční materialita Princip finanční materiality zahrnuje posouzení ekonomických důsledků významných dopadů organizace v oblasti udržitelnosti a potenciálních finančních dopadů otázek udržitelnosti na organizaci. To zahrnuje hodnocení zdrojů, které má organizace k dispozici, i vztahů se zúčastněnými stranami a hodnotovým řetězcem. Patří sem například i posouzení vlivu nebezpečí souvisejících s klimatem na aktiva a obchodní činnosti organizace. Finanční materialita by měla být zvažována společně s materialitou dopadu jako součást širšího principu dvojí materility.   Viz kapitolu: 4.4.1. Posouzení podle principu dvojí materiality jako základ pro zveřejňování informací o udržitelnosti Posledním krokem posouzení materiality je identifikace informací, které jsou relevantní pro účely reportingu. Organizace by měla analyzovat příslušné standardy pro vykazování (např. ESRS, GRI, SASB) a na základě výsledků posouzení materiality určit, které zveřejňované informace jsou použitelné. Organizace by také měla zvážit případné další informace specifické pro daný subjekt, které by měly být do zprávy zahrnuty. Je důležité hodnocení materiality pravidelně revidovat a aktualizovat, aby odráželo veškeré změny v kontextu a okolnostech organizace, jakož i očekávání zúčastněných stran a nově vznikající rizika a příležitosti. 5.5.3. Identifikace informací pro reporting TIPY • Uspořádejte workshop nebo diskusi s vrcholovým vedením, abyste představili materiální témata (jak vznikla a jak budou v reportu sdělena). • Využívejte obecné i na dané odvětví a činnosti orientované pokyny týkající se známých rizik, včetně doporučení a zpráv mezinárodních orgánů pro lidská práva a nevládních organizací. • Zvažte rizika a příležitosti organizace a otestujte odolnost strategie organizace vůči různým klimatickým scénářům. • Ve zprávě se zaměřte pouze na materiální ukazatele; neváhejte uvést jak data, která jsou pozitivní, tak i ta, která poukazují na problémy. VÝZVY • Navrhování a vytváření procesu s cílem zajistit přidanou hodnotu pro formování strategie a řízení rizik. • Úplné pochopení materiálních témat v rámci organizace (význam a vývoj). • Identifikace nepřímých dopadů. • Dialog se širokou škálou zúčastněných stran během procesu posuzování materiality. • Zajištění toho, aby výsledky posouzení materiality viditelně ovlivňovaly obsah zprávy tak, aby byla v souladu s prioritami organizace a aby byl důraz kladen právě na materiální data (ukazatele). Obr. 19: Koncept finanční materiality: co je třeba vzít v úvahu. Trvalé využívání zdrojů Trvalé využívání vztahů • Ceny a marže • Dostupné zásobování a trhy • Schopnost a náklady na údržbu obnovy zdrojů • Regulační omezení • Finanční instituce • Dodavatelský řetězec • Zákazníci, značka a pověst • Externí zúčastněné strany • Širší společnost a komunity Přírodní kapitál Sociální kapitál Lidský kapitál Finanční kapitál Vyrobený kapitál Intelektuální kapitál 9594 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 5.6. Výběr ukazatelů Identifikace a integrace ukazatelů potřebných pro splnění nových regulačních požadavků v oblasti udržitelnosti představuje pro organizace velkou výzvu. Může být nutné současné přepracování stávajících procesů sběru a kontroly dat, sledování klíčových ukazatelů výkonnosti a zajištění obchodní a strategické hodnoty procesu pro představenstvo a vrcholový management. Na plánování, připomínkování, návrh a implementaci těchto procesů je potřeba dostatečná přechodná doba, proto je potřeba začít co nejdříve. Organizace by měla určit všechny sledované a vykazované ukazatele s ohledem nejen na právní předpisy a normy, ale také na strategické cíle v oblasti udržitelnosti. Pro uspokojení požadavků zúčastněných stran, je možné získanou skupinu ukazatelů také rozšířit na základě informací získaných během vzájemného dialogu. Konečný seznam všech požadovaných ukazatelů by měl být analyzován z těchto hledisek: • Ukazatele, které organizace již používá pro různé účely • Zdroje potřebné pro měření ukazatelů (časové, finanční a lidské zdroje) • Hodnota a význam informací poskytovaných vybranými ukazateli   Viz kapitoly: 4.3. Povinně zveřejňované informace 4.5.4. Metriky a cíle Organizace by měla zřídit interní datové platformy pro různé účely a potřeby. Absence spolehlivých ukazatelů v relevantních sociálních oblastech může vést k neúmyslným chybným vyhodnocením prvků v rámci agendy udržitelnosti. Pokud pro témata udržitelnosti organizace nejsou k dispozici spolehlivé ukazatele, měla by hledat alternativní podpůrné informace a využívat stávající vědecké poznatky a příslušné rámce. Organizace není povinna za každou cenu shromažďovat a poskytovat údaje pro všechny relevantní ukazatele.49 Analýza ukazatelů proto může organizaci poskytnout informace o tom, které ukazatele mají strategickou prioritu a dají se snadno měřit, a které ukazatele mají zanedbatelnou hodnotu a jsou přitom nákladově náročné. Obr. 21: Hlavní informace týkající se ukazatelů: příklad náročnosti na spotřebu vody. Název Náročnost na spotřebu vody Jednotky Celkový odběr vody v m3 na monetární jednotku tržeb Definice a výpočet Definice: množství vody, které společnost odebere na jednotku finančního výkonu. Výpočet: celkový odběr vody / normalizační faktor (peněžní jednotka) Četnost reportingu Ročně TIPY • Proveďte kontrolu stavu plnění CSRD/ESRS, abyste určili chybějící data. • Zapojte finančního ředitele, oddělení strategie, pro vztahy s investory i finanční oddělení do výběru ukazatelů, které by se měly sledovat častěji (měsíčně, čtvrtletně, ročně); vytvořte revizní proces na úrovni představenstva. • Zajistěte spolupráci mezi oddělením financí, oddělením pro vztahy s investory, ESG, strategií a oddělením pro klima/dekarbonizaci tak, aby se začalo pracovat s integrovanou perspektivou a propojily se finanční údaje a údaje v oblasti ESG. • Při výběru ukazatelů zvažte rozsah vykazování. • Zajistěte vzdělávání o metodách odhadu a výpočtu v nových oblastech uvedených ve standardu ESRS –⁠ GHG, scope 3 (např. rozdíl mezi metodami založenými na výdajích a jinými metodami), rozdíly v odměňování žen a mužů atd. • Zvažte vytvoření příručky, která by definovala a poskytovala podpůrné informace ke všem vybraným ukazatelům. VÝZVY • Porozumění tomu, které klíčové ukazatele výkonnosti ze všech ukazatelů vyžadovaných předpisy a pokyny mají pro organizaci strategickou hodnotu. • Bez existujícího procesu řízení (interní politiky, proces, implementace, monitorování) nemůže organizace o tomto procesu nebo jeho účincích reportovat. • Porozumění tomu, které klíčové ukazatele výkonnosti jsou podle evropského rámce povinné, a zároveň zahrnutí těch, které se vztahují k cílům a závazkům organizace v oblasti udržitelnosti. • Znalost toho, na které klíčové ukazatele výkonnosti nad rámec evropské legislativy se budou soustředit hlavní uživatelé zprávy (např. rozsah ukazatelů klíčových pro banky se liší v závislosti na odvětví a hlavních oblastech podnikání). 49  Pokud nelze data shromáždit, měla by organizace být transparentní a poskytnout veškeré kontextové informace, včetně důvodů neuvedení příslušných ukazatelů a kroků realizovaných ke zlepšení situace. Obr. 20: Témata, která je třeba zvážit při výběru ukazatelů, s příklady. Kontext a příjemci ukazatelů (sběr a příprava) • Kontext předkládaných údajů a informací • Cíle, úkoly a závazky týkající se vybraných ukazatelů • Historické trendy a průměry (organizace a odvětví) Zpráva o udržitelnosti – datová část • Prioritní témata identifikovaná během posouzení materiality s ohledem na potřeby akcionářů Identifikovaná témata • ESRS • GRI • SASB Příslušné ukazatele standardů pro vykazování • UN SDG • PRI • TCFD • TNFD • CDP Další relevantní rámce Všechny relevantní ukazatelev Další vysvětlující informace 9796 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 5.7. Sběr dat Data jsou klíčová pro účely reportingu. Nejen, že podporují informované rozhodování a strategické plánování společností, ale v konečném důsledku tak přispívají ke stabilnějšímu a odpovědnějšímu obchodnímu modelu. Sběr dat je často zdrojově i časově nejnáročnějším krokem v procesu reportingu. Agenda udržitelnosti vyžaduje jak vstupy od různých oddělení a zúčastněných stran, tak shromažďování ukazatelů týkajících se různých témat. Proces sběru dat je nákladný a neoddělitelný od ostatních složek datového cyklu, a proto by organizace měla tento proces zohlednit ve všech fázích reportingu udržitelnosti. Před zahájením sběru dat by organizace měla: • definovat rozsah reportingu (co je zahrnuto) • stanovit časový rámec sběru • definovat vlastníky dat a zdroje dat • vzdělávat vlastníky dat o požadovaných informačních potřebách • vybrat vhodná datová řešení • zavést řádný proces kontroly a řízení kvality. Posouzení potřeb organizace v oblasti správy dat musí vést ke stanovení kritérií pro výběr nejefektivnějšího datového řešení. VÝZVY • Nepřiměřeně vysoké úsilí pro získání dat a nedostatek spolehlivých a konzistentních dat – stejné údaje jsou často shromažďovány v různých formátech pro různé účely vykazování (např. prohlášení představenstva, nefinanční prohlášení představenstva, finanční zpráva, korporátní zpráva, zpráva týkající se ESG, marketingová komunikace, interní komunikace, zprávy interního auditu, interní monitorování provádění strategie). • Nastavení správy dat pro některé ukazatele/témata vyžaduje několik let, včetně: – identifikace a analýzy dopadů na hodnotový řetězec – výpočtu emisí skleníkových plynů ve scope 3 – analýzy dat o dlouhodobé udržitelnosti na podporu rozhodování a řízení základních dopadů, rizik a příležitostí – vypracování a schválení plánu transformace v souvislosti se změnou klimatu • Chybí zavedený a ověřitelný proces sběru dat, který by umožňoval konzistentní sběr kvalitních dat. • Nedostatek vhodných nástrojů a systémů pro sběr dat. • Časová náročnost, zejména pokud se jedná o první sběr dat nebo pokud je zpráva rozsáhlá. 50  Obrázek představuje příklad kategorizace a obecného přehledu. TIPY • Využijte stávající kanály sběru dat. • Připravte vysvětlení zjištěných nedostatků ve sběru dat. • Analyzujte zdroje dat a potenciál pro automatizaci ESG a integrovaného reportingu. • Definujte „jediný zdroj pravdy“ pro jednotlivé datové prvky. • Identifikujte a využívejte specializované nástroje a software pro správu dat a procesu jejich sběru. Po dokončení sběru dat připravte vysvětlivky k metodice sběru dat a k významným trendům, které zahrnete do reportu. Obr. 22: Cyklus dat o udržitelnosti. Vznik Obchodní činnosti a vztahy, údaje společnosti i třetích stran Sběr Odpovědní pracovníci, reportingový tým Zpracování, skladování a řízení Datové řešení Analýza Datoví analytici, reportingový tým Vizualizace a interpretace Datoví analytici, reportingový tým, grafici Prvek datového cyklu Zdroje • Dlouhodobě nákladově efektivní • Automatizované zpracování dat včetně sběru dat • Nižší chybovost • Flexibilita a přizpůsobivost systému (nové předpisy nebo metodiky) • Vizualizace a ovládací panely jsou obvykle součástí • Výsledky výkonu v reálném čase • Nízké počáteční náklady • Snadná implementace • Vhodné pro malé objemy dat a malé organizace • Časově náročný proces • Vyšší chybovost • Ruční správa dat • Vyšší počáteční náklady • Problematická integrace s datovým řešením od jiného poskytovatele (finanční výkaznictví) Tradiční datové nástroje Obvykle na základě jednoduchých nástrojů, jako je MS Excel nebo Google Sheets Specializované datové nástroje pro oblast ESG Různé platformy obvykle založené na předplatném Obr. 23: Datová řešení v oblasti udržitelnosti.50 9998 5.8. Vypracování zprávy Zprávy o udržitelnosti by měly poskytovat kvantitativní a kvalitativní informace důležité pro rozhodování zúčastněných stran. Ty mohou obsahovat i prohlášení představenstva spojená se strategií udržitelnosti, přístupem vedení a procesy souvisejícími s udržitelností. Obsah by měl splňovat určité požadavky na kvalitu.   Viz kapitolu: 4.2. Nejdůležitější pravidla pro zajištění kvality obsahu a dat Standardy ESRS používají termín „prohlášení o udržitelnosti“ pro část zprávy vedení společnosti, která uvádí informace o udržitelnosti. Struktura prohlášení o udržitelnosti by měla zahrnovat obecné části, část věnovanou environmentální oblasti, sociální oblasti a správě a řízení. Každá z částí poskytuje specifické informace v podobné struktuře, včetně informací o dopadech, metrikách, cílech, přístupu vedení společnosti a dalších. V tomto kroku může organizace představit své současné a nadcházející příležitosti a výzvy a prokázat svou schopnost vytvářet hodnotu odpovědným způsobem. Organizace by měla určit hlavní poselství zprávy s ohledem na své publikum a hlavní skupiny zúčastněných stran. Analýza shromážděných dat, průměrů, trendů, posouzení materiality a dalších výsledků může pomoci při vyprávění příběhu. V tomto kroku je zásadní zachovat transparentnost a vyhnout se tzv. greenwashingu. Mělo by se jasně rozlišovat mezi povinnými informacemi požadovanými standardem pro vykazování a doplňkovými informacemi souvisejícími s požadovaným příběhem. Rozsah vykazování se zpravidla určuje na začátku procesu reportingu. Organizace by měla vysvětlit hranice reportingu a uvést seznam subjektů zahrnutých do zprávy. Reportuje-li podle standardů ESRS, musí použít stejný rozsah konsolidace, jaký se používá pro finanční výkaznictví. Poskytované informace a údaje by proto měly být v souladu s účetním rokem a modelem vlastnictví podniku reportující společnosti. V procesu konsolidace se běžně používají atributy jako velikost, umístění nebo podnikatelská činnost. Je třeba také popsat rozsah pokrytí hodnotového řetězce organizace v reportu. Vykazované období pro reporty udržitelnosti dané společnosti by mělo být v souladu s jejími finančními výkazy. Společnost musí ke konci vykazovaného období přijmout následující časové intervaly: • Krátkodobý: období zahrnuté do účetní závěrky • Střednědobý: od konce krátkodobého vykazovaného období do pěti let • Dlouhodobý: více než pět let. 5.8.1. Rozsah a hranice 5.8.2. Příběh Při používání dat pro rozhodování chtějí investoři, aby informace o udržitelnosti byly spolehlivé, úplné, konzistentní, srovnatelné a aby se nezaměřovaly pouze na pozitivní, ale i negativní výsledky. Obr. 24: Příklad vytvoření příběhu. Představení organizace Obchodní činnosti, produkty, služby, výkonnost podniku, velikost, umístění, hodnotový řetězec, materiální témata, problémy, příležitosti a výzvy Správa a řízení Dohled, kontrola, strategie, zásady a přístup k řízení týkající se materiálních témat a příslušných oblastí Hlavní část zprávy Materiální témata, kvantitativní údaje, trendy Podpůrné informace Krátké případové studie, příklady správné praxe, příběhy úspěchů, obrázky Porozumnění a vysvětlení: Co? Proč? Jak? Zveřejnění povinných informací Jak zajistit soulad s technickými požadavky? KLÍČOVÉ POŽADAVKY • Časové horizonty • Odkazy, vzájemné vazby OTÁZKA, kterou pomáháme zodpovědět ODPOVĚDI uvedené dále v této kapitole NAVIGACE Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 101100 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Uživatelé a čtenáři zpráv o udržitelnosti očekávají, že poskytované informace budou včasné, správně vypočtené a srovnatelné mezi podobnými subjekty a odvětvími, například pomocí všeobecně uznávaných metodik a standardů. To usnadňuje přesné hodnocení a rozhodování. Zatímco organizace mají tendenci prezentovat optimistický obraz, standardy ESRS vyžadují, aby organizace prokázala zúčastněným stranám, že chápe a řeší všechny relevantní dopady. Neutrální vyjadřování a vědecký přístup mohou zvýšit důvěru a minimalizovat potenciální reputační rizika. Sběr dat, metody strukturalizace a výpočty by měly zůstat konzistentní ve všech vykazovaných obdobích. Veškeré metodické změny mezi obdobími musí být náležité vysvětleny. Nedostatky v údajích, včetně chybějících, odhadovaných a nepřesných údajů nebo materiálních informací, by měly být zveřejněny s transparentním vysvětlením a opatřeními pro zlepšení. Irelevantní informace by měly být spíše vynechány než zveřejněny. Mezi další důvody pro nezveřejnění některých informací v reportu patří omezení z hlediska mlčenlivosti a zákonné zákazy. Společnosti jsou povinny zveřejnit srovnávací informace za jeden rok s ohledem na všechny metriky zveřejněné v běžném období. Pro popisné informace o udržitelnosti by měl být uveden srovnatelný údaj, pokud je relevantní pro pochopení informací za běžné období. V roce přijetí může podnik odložit uvedení srovnatelných informací o jeden rok. Zpráva by měla být snadno dostupná na internetových stránkách reportujícího subjektu a prostřednictvím dalších kanálů v závislosti na preferencích uživatelů zprávy. Organizace reportující podle CSRD budou muset připravovat zprávy o udržitelnosti v jednotném evropském elektronickém formátu (ESEF), který je vyžadován pro finanční výkazy, digitálně označovat informace o udržitelnosti a nahrávat je do navrhovaného jednotného evropského přístupového bodu (ESAP).51 Cílem je vytvořit jednotnou databázi kategorizovaných informací o udržitelnosti, která může podpořit obecné rozhodování a další posun v souvisejících oblastech. Podle nařízení 2019/815 jsou společnosti povinny vypracovávat zprávy o udržitelnosti, včetně environmentálních, sociálních otázek a otázek správy a řízení tak, aby byly relevantní a užitečné pro investory. Formát reportu se může lišit v závislosti na míře integrace finančních informací a informací o udržitelnosti. Podle nových pravidel CSRD však budou muset společnosti zveřejňovat všechny potřebné informace o udržitelnosti v samostatné části zprávy o hospodaření. Společnostem se doporučuje, aby zefektivnily své výkaznictví do jedné integrované zprávy. Tím se zajistí, že se informace dostanou k zamýšleným zúčastněným stranám a budou v souladu s předpisy. Je důležité poznamenat, že společnosti musí tyto zprávy vypracovávat v souladu s NFRD a pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby byla zajištěna vysoká kvalita informací a jejich srovnatelnost mezi společnostmi. 5.8.3. Transparentnost a přesnost 5.8.5. Přístupnost 5.8.4. Formát SAMOSTATNÝ REPORT UDRŽITELNOSTI FINANČNÍ REPORTING S MATERIÁLNÍMI TÉMATY TÝKAJÍCÍMI SE UDRŽITELNOSTI INTEGROVANÝ REPORT Aktuálně široce používaný Bude vyžadováno CSRD Podrobně popsaná materiální témata související s udržitelností Obecněji popsaná materiální témata související s udržitelností Podrobná materiální témata související s udržitelností Omezené množství finančních informací Velké množství finančních informací Velké množství finančních informací Informace týkající se udržitelnosti důležité pro investory a další zúčastněné strany Finanční informace a zpráva o hospodaření s některými doplňujícími informacemi týkajícími se udržitelnosti Jak strategie, správa a řízení, výkonnost a kontext přispívají k vytváření krátkodobé a dlouhodobé hodnoty Tabulka 5: Přehled formátů reportů o udržitelnosti VÝZVY • Pokud se na tvorbě dat podílí více subjektů, může být zajištění standardizace a provázanosti obsahu a dějové linie obtížné a náročné. • Srozumitelnost sektorově specifických otázek (např. použitý jazyk nebo přístup k uspořádání kapitol). • Dosažení rovnováhy mezi dostatečnou podrobností a adekvátní délkou zprávy. TIPY • Definujte role pro schvalování obsahu na začátku procesu reportingu. Zajistěte zapojení zástupců představenstva, jakož i oddělení pro vztahy s investory, právního oddělení a oddělení komunikace (nejen ESG). • Zajistěte, aby zástupci představenstva a vrcholového vedení pravidelně přezkoumávali klíčové trendy v oblasti dat týkajících se udržitelnosti, nikoli pouze jednou ročně pro účely zveřejnění. Zajistěte strategické porozumění a možnost přidat komentáře k trendům vycházejícím z dat v oblasti ESG. • Porovnejte své klíčové hodnoty ESG se srovnatelnými subjekty, stejně tak jako s průměrem za odvětví. • Definujte strukturu, klíčové informace a klíčové ukazatele výkonnosti před vypracováním zprávy. • Interně si vyžádejte podpůrné informace (např. případové studie) již na začátku procesu. • Určete příslušné osoby, které budou poskytovat zpětnou vazbu k dějové linii reportu, abyste se vyvarovali prodlužování procesu. • Informujte o úspěších, stejně tak jako o problémech a chybách– buďte transparentní a vyhněte se tzv. greenwashingu. 51  ESAP by měl být zřízen do roku 2024 podle návrhu nařízení 2021/0378 (COD) ze dne 25. listopadu 2021. 103102 5.9. Externí ověření Pro zajištění spolehlivosti informací uvedených v nefinančních zprávách, zprávách o udržitelnosti a integrovaných reportech by měl jak zprávy o udržitelnosti, tak výroční zprávy ověřit externí auditor. CSRD zavádí celoevropský požadavek na ověření údajů o udržitelnosti s omezenou jistotou. V budoucnu může být vyžadováno komplexnější ověření. Externí ověření mohou poskytnout statutární auditoři a auditorské společnosti, které již mají zkušenosti s auditem finančních výkazů, a také odborníci na otázky udržitelnosti, kteří mají odborné znalosti standardu pro reporting. V rámci auditu zprávy o udržitelnosti mohou poskytnout podrobné vysvětlení, jak jsou finanční údaje a výsledky v oblasti udržitelnosti vzájemně propojeny. Hlavním cílem CSRD je zajistit konzistentnost zpráv v celé EU, proto je zaváděn nový rámec pro ověřování platný pro celou EU. Stanovuje pokyny pro reporting v souladu s navrhovaným rámcem IFRS, včetně procesu vyhodnocování údajů obsažených ve zprávě. Metodika pro nefinanční ověření Nejpoužívanějším standardem pro ověřování nefinančních informací je Mezinárodní standard pro ověřovací zakázky (International Standard on Assurance Engagements – ISAE) 3000 (revidovaný), který vydala Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (International Auditing and Assurance Standards Board). OMEZENÁ JISTOTA (LIMITED ASSURANCE) PŘIMĚŘENÁ JISTOTA (REASONABLE ASSURANCE) Co mají omezená a přiměřená jistota společného? Externí odborník dojde na základě dostatečných vhodných důkazů k závěru, že riziko materiální nesprávnosti bylo v kontextu zakázky sníženo na přijatelně nízkou úroveň. Omezená jistota umožňuje ujištění o předmětu, který je hůře definován a pro který je kontrolní prostředí méně vyspělé a robustní. Ověření poskytující přiměřenou jistotu je komplexnější proces než ověření poskytující omezenou jistotu. Poskytovatel ověření provádí jiné nebo menší množství testů, než je požadováno pro ověření s přiměřenou jistotou, nebo používá menší velikost vzorků pro prováděné testy. V důsledku toho se snižuje riziko materiální nesprávnosti v předmětu zakázky, ale ne na tak nízkou úroveň, jakou vyžaduje přiměřená jistota. Auditor se zaměřuje na pochopení procesu použitého k sestavení vykazovaných informací a také na šetření, pozorování a analytické postupy (např. sledování údajů na agregované úrovni). Poskytovatel ověření musí provést rozsáhlé postupy popsané ve standardu. To zahrnuje identifikaci rizik a posouzení možnosti, že by některé záležitosti mohly být neúměrně zastoupeny; testování provozní účinnosti vnitřních kontrolních mechanismů organizace, na které se auditor hodlá spolehnout; a významné postupy. Na základě provedených postupů a získaných důkazních informací auditor vyjádří závěr negativním způsobem, například: „Na základě provedených postupů a získaných důkazních informací jsme nezjistili nic, co by nás vedlo k přesvědčení, že předmětné informace nejsou ve všech významných ohledech v souladu s právními předpisy nebo platnými kritérii XYZ“. Závěry auditora jsou uvedeny pozitivním způsobem, například: „Podle našeho názoru je tvrzení [příslušné strany], že klíčové ukazatele výkonnosti jsou uvedeny v souladu s kritérii XYZ, ve všech materiálních ohledech věrně vyjádřeno“. Stejně jako v případě auditu účetní závěrky se jedná o nejvyšší úroveň jistoty, která však stále není absolutní. Tabulka 6: Omezená vs. Přiměřená jistota (Limited vs. Reasonable assurance) Nejdůležitější výhody externího ověření Zlepšení kvality reportu: + Oprava chyb a doplnění informací před zveřejněním. + Posouzení a posílení interních postupů pro shromažďování, správu a vykazování dat týkajících se udržitelnosti. + Získání cenných rad od zkušeného auditora. + Zajištění, že obsah bude splňovat regulační požadavky nebo standardy výkaznictví, jako jsou směrnice CSRD, standardy IFRS, standardy GRI, TCFD nebo SASB. Zvýšení užitečnosti zprávy pro externí uživatele: + Zvýšení důvěryhodnosti zprávy v očích zúčastněných stran společnosti, jako jsou akcionáři, analytici, zákazníci, spolupracující subjekty a úvěrové instituce, které mohou informace využít při rozhodování. + Zlepšení pozice společnosti v žebříčcích ESG a burzovních indexech, které zohledňují externí ověřování faktorů souvisejících s udržitelností. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 105104 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Proces ověření závisí na vyspělosti správy a řízení v oblasti ESG ve společnosti a na stupni její připravenosti. Zde je několik tipů pro organizace, které se na ověřování připravují poprvé. 5.9.1. Jak se připravit na ověření 5.10.1. Interní zpětná vazba VÝZVY • Povinnost externího ověření prováděného kvalifikovanou třetí stranou.52 • Povinnost digitálního označování vykazovaných informací. • Jedná se o proces náročný na časové, finanční a lidské zdroje. TIPY • Zvolený typ ověření by měl odrážet doporučený standard ověření (podle odvětví) a také očekávání zúčastněných stran. • Zaveďte kontrolní mechanismus, a to buď automatických kontrol, které identifikují významné odchylky v údajích z předchozích let, nebo manuálních kontrol prováděných po shromáždění údajů s cílem identifikovat trendy nebo nevyřešené datové body, které je třeba zkontrolovat. 52  V prvních fázích bude vyžadována jistota na omezené úrovni, ale po určité době se očekává požadavek na přiměřenou jistotu. 5.10. Hodnocení a zpětná vazba I po vypracování, dokončení a komunikaci zprávy směrem k zúčastněným stranám doporučujeme proces neukončovat. V posledním kroku mohou organizace využít závěrečné hodnocení, které zahrnuje jak interní, tak externí zpětnou vazbu (pokud je to relevantní). Cílem je pokračovat v učení a v reflexi současných přístupů k procesu reportingu, které mohou být dále zlepšeny pro budoucí vykazovací období. Kromě toho může tento proces pomoci určit cíle pro odstranění současných nedostatků v procesu reportingu a stanovit další kroky pro následující zprávu. Cílem interní zpětné vazby je získat doporučení od osob zapojených do procesu vypracování zprávy. To může probíhat v mnoha formátech, nejčastěji formou interního průzkumu nebo dotazníku a interního workshopu nebo interaktivní diskuse. Nezáleží na tom, jakou metodou je interní zpětná vazba získána; důležité je získat zpětnou vazbu od všech relevantních stran a získat zpětnou vazbu, která je konstruktivní. Zahrnutí všech zúčastněných stran, které se podílely na jakémkoli aspektu procesu vypracování zprávy, pomáhá nejen shromáždit informace z první ruky, ale také ukazuje, že si organizace váží času, který zúčastněné strany věnovaly vytvoření reportu. To je podněcuje k tomu, aby se i nadále zapojovaly do budoucích procesů reportingu a investovali čas potřebný k jejich vypracování. PROSTŘEDKY KOMUNIKACE NAVRHOVANÝ FORMÁT VÝHODY NEVÝHODY Interní průzkum nebo dotazník Usnadněte respondentům proces dotazování a zároveň shromážděte užitečné a konstruktivní informace (na nichž lze založit praktická opatření). Pohodlné: respondent jej může vyplnit, kdykoli mu to čas dovolí. Neumožňuje interaktivní diskusi, proto není možné navázat otázkami nebo se dále zapojit. Respondenti mají tendenci se méně angažovat, protože psaní odpovědí vyžaduje větší úsilí. Větší pravděpodobnost, že bude nutné respondenty pobídnout, aby poskytli zpětnou vazbu; může se stát, že odpovědi nebudou získány od všech. Interní workshop nebo interaktivní diskuse Mějte něco nebo někoho, kdo povede osobní diskusi. Vhodným nástrojem je prezentace se slidy, která poskytne přehled o fázích procesu reportingu. Poutavé: zúčastněné strany si mohou navzájem předávat nápady, protože na vlastní kůži poznají, co v rámci procesu funguje a proč. Obtížnější uspořádání, protože je třeba určit vhodný čas pro všechny zúčastněné strany. Akce musí být dobře vedená, organizovaná a strukturovaná, aby diskuse zůstala relevantní a věcně zaměřená. Tabulka 7: Výhody a nevýhody jednotlivých formátů zpětné vazby Obr. 25: Doporučení pro přípravu na první ověření. Před ověřením by měl údaje interně přezkoumat koordinátor odpovědný za danou oblast. Udržovat informace o metodice, vytvořených předpokladech a procesu sběru dat pro každý vykazovaný ukazatel. Vyvinout a zavést konzistentní systém sběru dat pro vytvoření reportu a shromažďování podkladů. Uchovat zdrojové soubory a pracovní tabulky použité pro výpočet a konsolidaci dat. Komunikovat s osobami odpovědnými za jednotlivé ukazatele a aspekty s cílem zajistit, aby byly shromážděny údaje za období, ke kterému se report vztahuje. 107106 Tabulka 8: Příklad interní zpětné vazby doložený vzorovým dotazníkem. TIPY • Vneste do diskuse strukturu. • Aby diskuse zůstala konstruktivní, zaměřte se na doporučení. • V průběhu roku se snažte zaměřit na doporučení, která lze řešit s předstihem (např. vypracování interních zásad nebo vytvoření strategie udržitelnosti). VÝZVY • Koordinace hodnocení a zpětné vazby, včetně vstupů od všech účastníků procesu reportingu může být náročné a neefektivní. • Udržet konstruktivní zpětnou vazbu může být obtížné, zejména pokud byl proces náročnější, než se očekávalo. Vzorový dotazník FÁZE REPORTINGU SHRNUTÍ ÚKOLŮ A VÝSLEDKŮ ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY NEBO PROBLÉMY DOPORUČENÍ PRO ZLEPŠENÍ Příprava: Stanovení rolí a odpovědností Byl vytvořen základní tým pro otázky ESG a interně byla určena kontaktní místa v jednotlivých odděleních společnosti. Chybějící kontaktní místo pro celkový sběr dat a ověřování údajů. Určete někoho z finančního oddělení jako kontaktní osobu pro sběr a ověřování dat; měl by již být obeznámen se sběrem údajů pro výroční zprávy. Příprava: Uvedení do souladu s obchodní strategií Strategie udržitelnosti byla vytvořena tak, aby byla v souladu s obchodní strategií a podporovala ji. Krátkodobé cíle: splněny Dlouhodobé cíle: budou schváleny Analýza: Identifikace uživatelů zprávy Hlavní uživatelé zprávy byli identifikováni jako: • Banky • Investoři Předvyplněné Předvyplněné Respondent vyplní, pokud se ho to týká Respondent vyplní, pokud se ho to týká 5.10.2. Externí zpětná vazba Externí zpětná vazba je získávána od třetích osob, nejčastěji od ratingových agentur v oblasti ESG, bank, investorů a akcionářů. Kromě toho mohou organizace očekávat kontrolu ze strany nevládních organizací, zejména ve veřejně citlivých oblastech. Tyto informace mohou pomoci odstranit konkrétní nedostatky ve zprávách, což může být důležité zejména při zajišťování financí. Po získání interní a externí zpětné vazby je důležité vytvořit akční plán na základě obdržených doporučení. Opatření by měla být seřazena podle priorit (např. krátkodobá a dlouhodobá) a odpovědnost za řešení jednotlivých úkolů by měla být přidělena odpovědným pracovníkům. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 109108 Seznam obrázků Obr. 1: Jak vypadá regulační prostředí ovlivňující podávání zpráv v České republice? .......................................................17 Obr. 2: Postupné zavádění požadavků směrnice CSRD a standardů ESRS ...........................................................................20 Obr. 3: Přehled rozsahu zveřejňovaných informací a architektury standardů ESRS ..........................................................28 Obr. 4: Jak posouzení materiality určuje uplatňování požadavků na zveřejňování informací ..........................................47 Obr. 5: Princip dvojí materiality ...........................................................................................................................................................48 Obr. 6: Náležitá péče v oblasti udržitelnosti ....................................................................................................................................50 Obr. 7: Oblasti podávání zpráv – Správa a řízení ...........................................................................................................................55 Obr. 8: Oblasti podávání zpráv – Strategie ......................................................................................................................................56 Obr. 9: Příklad praktického stanovení cílů .......................................................................................................................................58 Obr. 10: Oblasti podávání zpráv – Řízení dopadů, rizik a příležitostí .......................................................................................59 Obr. 11: Oblasti podávání zpráv – Metriky a cíle ............................................................................................................................63 Obr. 12: Přehled kategorií a emisí podle protokolu o skleníkových plynech v celém hodnotovém řetězci .........................64 Obr. 13: Soulad s Taxonomií EU a environmentální cíle .............................................................................................................65 Obr. 14: Plán vykazování udržitelnosti v 10 krocích ......................................................................................................................80 Obr. 15: Příklad odpovědností a struktury řízení v souvislosti s udržitelností podniku a reportingem .........................83 Obr. 16: Hlavní aspekty týkající se sladění obchodní strategie s reportingem udržitelnosti .............................................84 Obr. 17: Předběžná identifikace dopadů .........................................................................................................................................90 Obr. 18: Přístup standardu GRI k materialitě dopadů .................................................................................................................91 Obr. 19: Koncept finanční materiality: co je třeba vzít v úvahu .................................................................................................92 Obr. 20: Témata, která je třeba zvážit při výběru ukazatelů, s příklady ...................................................................................94 Obr. 21: Hlavní informace týkající se ukazatelů: příklad náročnosti na spotřebu vody ......................................................95 Obr. 22: Cyklus dat o udržitelnosti .....................................................................................................................................................96 Obr. 23: Datová řešení v oblasti udržitelnosti ................................................................................................................................97 Obr. 24: Příklad vytvoření příběhu .....................................................................................................................................................99 Obr. 25: Doporučení pro přípravu na první ověření ..................................................................................................................104 Seznam tabulek Tabulka 1: Požadavky EU na zveřejňování informací v oblasti udržitelnosti pro finanční a nefinanční společnosti ...........18 Tabulka 2: Přehled a obsah plánu reportingu udržitelnosti .......................................................................................................81 Tabulka 3: Proces identifikace uživatelů zprávy s příklady ..........................................................................................................86 Tabulka 4: Plán zapojení a spolupráce se zúčastněnými stranami...........................................................................................88 Tabulka 5: Přehled formátů reportů o udržitelnosti ...................................................................................................................100 Tabulka 6: Omezená vs. Přiměřená jistota (Limited vs. Reasonable assurance) ................................................................102 Tabulka 7: Výhody a nevýhody jednotlivých formátů zpětné vazby .......................................................................................105 Tabulka 8: Příklad interní zpětné vazby doložený vzorovým dotazníkem ............................................................................106 Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 111110 V poslední době jsme zaznamenali výrazný nárůst zájmu o téma udržitelnosti (ESG). Důvodem jsou nové předpisy a rostoucí očekávání investorů, finančních institucí, obchodních partnerů a spotřebitelů. Požadavky se týkají zahrnutí aspektů ESG do obchodní strategie, procesu stanovení cílů, ukazatelů výkonnosti, řízení rizik, rozhodování, jakož i odpovědnosti v organizaci za zohlednění faktorů ESG a zveřejňování informací souvisejících s udržitelností. Splnění těchto požadavků zůstává pro většinu podniků v České republice výzvou. Odhadujeme, že v současné době je na balíček nových předpisů zvyšujících transparentnost v oblasti ESG (CSRD/ESRS, taxonomie EU, SFDR, CSDDD) připraveno méně než 1 % společností. Z více než 1000 společností v České republice, na které se budou vztahovat nové požadavky na podávání zpráv v oblasti ESG, jich přibližně 97 % zavede reporting udržitelnosti vůbec poprvé. Nejčastěji uváděnými překážkami jsou složitost nových předpisů týkajících se reportingu v oblasti ESG, nedostatečná znalost procesu a metodik i jejich strategické hodnoty, obtíže při definování struktury odpovědnosti a efektivní správy a řízení, jakož i nedostatek nástrojů a dat. Mnoho společností se spokojí s úrovní prohlášení v oblasti klimatu a životního prostředí. Z průzkumu společnosti Deloitte vyplývá, že jen několik lídrů v oblasti ESG v České republice počítá emise skleníkových plynů (uhlíkovou stopu) a jen velmi málo z nich předkládá své údaje o ESG nebo nepřímé uhlíkové stopě (scope 3) k externímu ověření. Přestože většina předních společností začala zvažovat nebo deklarovat přijetí plánů na snížení emisí v souladu s Pařížskou dohodou, jen málo z nich certifikuje cíle pomocí metodiky Science Based Targets. A ještě méně pozornosti je věnováno náležité péči v sociální oblasti zakotvené v řízení rizik a správě a řízení podniků. Další postup: Shrnutí a závěry Smysluplná opatření v oblasti ESG jsou potřebná tady a teď. Dodržování předpisů, včetně směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) a taxonomie EU je nezbytné minimum. Společnosti mohou také využívat tržní pokyny, odvětvové normy a certifikaci. Existuje silná skupina lídrů v oblasti ESG – především společností kótovaných na burze, kteří již začali začleňovat faktory ESG do obchodního rozhodování a činností. Tyto společnosti mohou hrát významnou roli při přechodu celého trhu na nové regulační prostředí. Mezi klíčové faktory úspěchu může patřit následující: • Zajištění silné správy a řízení v oblasti klimatu je nezbytné – velká role představenstev a nevýkonných rad • Podrobná analýza nedostatků s ohledem na nové regulační prostředí • Pokrok v provádění strategie ESG a dekarbonizace • Zaměření na shromažďování základních údajů pro rozhodování založené na důkazech • Zaměření na klimatická rizika, finanční ohodnocení a princip dvojí materiality – propojení udržitelnosti s finanční výkonností bude rozhodující • Sběr dat a řízení v celém hodnotovém řetězci a rozsahu s využitím technologií a umělé inteligence se stane klíčovým ESG se netýká pouze očekávání a předpisů, ale také obchodních příležitostí – např. snížení nákladů, získání lepších podmínek financování nebo přístupu k novým zdrojům příjmů. Zelená transformace může být základem pro budování dlouhodobé hodnoty. Skutečná změna vyžaduje spolupráci podniků, investorů, veřejné správy, nevládních organizací a společnosti – včetně zapojení klientů a zaměstnanců. 113112 EU legislative framework PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 6 Přílohy ZKRATKA CELÝ NÁZEV POPIS ODKAZ NA PRÁVNÍ AKT WEBOVÉ STRÁNKY KOMISE EU ESRS Evropské standardy pro podávání zpráv o udrži- telnosti EU standards for sustainability reporting developed by EFRAG, required for reporting under the EU Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD). https://www.efrag.org/lab6 SFDR Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb Nařízení, jehož cílem je vyrovnat podmínky pro účastníky finančního trhu a finanční poradce, pokud jde o transparentnost ve vztahu k rizikům udržitelnosti, zohlednění nepříznivých dopadů na udržitelnost v jejich investičních procesech a poskytování informací týkajících se udržitelnosti v souvislosti s finančními produkty. https://eur-lex.europa.eu/eli/ reg/2019/2088/oj https://finance.ec.europa.eu/ sustainable-finance/disclosures/ sustainability-related-disclosure- financial-services-sector_en Taxonomie Taxonomie EU pro udržitelné činnosti Klasifikační systém, který stanoví seznam environmentálně udržitelných hospodářských činností. Mohl by sehrát důležitou roli při podpoře EU při rozšiřování udržitelných investic a provádění Zelené dohody pro Evropu. https://eur-lex.europa. eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=CELEX:32020R0852 https://finance.ec.europa.eu/ sustainable-finance/tools- and-standards/eu-taxonomy- sustainable-activities_en Akt v přenesené pravomoci EU v oblasti klimatu Má za cíl je podpořit udržitelné investice tím, že se jasněji určí, které hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů EU (o udržitelných činnostech pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně). https://eur-lex.europa. eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=CELEX%3A32021R2139 https://finance.ec.europa.eu/ regulation-and-supervision/ financial-services-legislation/ implementing-and-delegated-acts/ taxonomy-regulation_en 6.1.1. Seznam příslušných právních předpisů EU 115114 EU legislative framework PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod TRH BURZA CP ROK POKYNY OHLEDNĚ ESG Belgie Euronext Brussels 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Dánsko Nasdaq Copenhagen 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Estonsko Nasdaq Tallinn 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Finsko Nasdaq Helsinki 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Francie Euronext Paris 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Německo Deutsche Börse 2013 Communicating sustainability: Seven recommendations for issuers Řecko Athens Exchange Group 2022 ESG Reporting Guide Maďarsko Budapest Stock Exchange 2021 ESG Reporting Guide Island Nasdaq Iceland 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies (Also in Icelandic) Itálie Borsa Italiana (Euronext) 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Lotyšsko Nasdaq Riga 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Litva Nasdaq Vilnius 2019 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Lucembursko Luxembourg Stock Exchange 2019 2019 Guide to ESG Reporting Nizozemsko Euronext Amsterdam 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Severní Makedonie Macedonian Stock Exchange 2021 ESG reporting guidelines Norsko Oslo Børs (Euronext) 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Polsko Warsaw Stock Exchange 2021 ESG Reporting Guidelines Portugalsko Euronext Lisbon 2022 ESG Reporting Guide - Target 1.5°C Rumunsko Bucharest Stock Exchange 2022 ESG Reporting Guidelines Španělsko Bolsas y Mercados Españoles 2016 Voluntary Market Guidance for Listed Companies for Corporate Reporting on ESG Information Švédsko Nasdaq Stockholm 2017 ESG Reporting Guide 2.0: A Support Resource for Companies Turecko Borsa İstanbul 2020 Sustainability Directory for Companies 6.1.2. Seznam burz cenných papírů, které poskytují pokyny pro podávání zpráv o ESG ve střední Evropě a EU ZKRATKA CELÝ NÁZEV POPIS ODKAZ NA PRÁVNÍ AKT WEBOVÉ STRÁNKY KOMISE EU Akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje článek 8 nařízení o taxonomii Článek 8 nařízení o taxonomii vyžaduje, aby podniky, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací (NFRD) zveřejňovaly informace o tom, jak a do jaké míry jsou jejich činnosti spojeny s hospodářskými činnostmi, které se podle nařízení o taxonomii považují za environmentálně udržitelné. Akt v přenesené pravomoci stanoví obsah, metodiku a uvádění informací, které mají finanční a nefinanční podniky zveřejňovat, pokud jde o podíl environmentálně udržitelných hospodářských činností na jejich podnikání, investicích nebo úvěrové činnosti. https://eur-lex.europa. eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=CELEX:32021R2178 https://finance. ec.europa.eu/ regulation-and- supervision/financial- services-legislation/ implementing-and- delegated-acts/ taxonomy-regulation_en Taxonomie EU – Doplňkový akt v přenesené pravomoci v oblasti kli- matu Za přísných podmínek specifikuje činnosti v oblasti jaderné a plynové energetiky, které jsou v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí. https://eur-lex.europa. eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=CELEX:32022R1214 https://finance.ec.europa. eu/regulation-and- supervision/financial- services-legislation/ implementing-and- delegated-acts/taxonomy- regulation_en CSRD Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti Komplexní soubor opatření, která mají pomoci zlepšit tok kapitálu do udržitelných činností v celé EU. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti je ústřední součástí balíčku EU o udržitelném financování. Mění směrnici o vykazování nefinančních informací, směrnici o účetnictví, směrnici o transparentnosti, směrnici o auditu a příslušné nařízení o auditu. Jejím cílem je posílit ochranu investorů, omezit tzv. „greenwashing“ a zajistit spolehlivé a srovnatelné zveřejňované informace, které splňují informační potřeby investorů a dalších uživatelů. https://eur-lex.europa. eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=CELEX:32022L2464 https://finance.ec.europa. eu/capital-markets- union-and-financial- markets/company- reporting-and-auditing/ company-reporting/ corporate-sustainability- reporting_en 117116 EU legislative framework PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod 6.1.3. Slovníček pojmů CAPEX Kapitálové výdaje CDP Carbon Disclosure Project CDSB Carbon Disclosure Standards Board CSDDD Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti CSR Společenská odpovědnost firem CSRD Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti DNSH Významně nepoškozovat E Environmentální oblast EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj EFRAG Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (European Financial Reporting Advisory Group) EPRA Evropská asociace veřejných nemovitostí (European Public Real Estate Association) ESAP Evropský jednotný přístupový bod ESEF Jednotný evropský elektronický formát ESG Environmentální (Environmental), sociální (Social) oblast a oblast správy a řízení (Governance) ESMA European Securities and Markets Agency ESRS Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti EU Evropská unie EUGBS Standard pro zelené dluhopisy EU FRC Financial Reporting Council FTSE Financial Times \ Stock Exchange G Oblast správy a řízení GAR Podíl zelených aktiv GHG Skleníkové plyny GRI Global Reporting Initiative IAS International Accounting Standards IASB International Accounting Standards Board IFRS International Financial Reporting Standards IIRC International Integrated Reporting Council INREV Investors in Non-Listed Real Estate Vehicles IOSCO International Organization of Securities Commissions ISAE International Standard on Assurance Engagements ISS International Sustainability Standards ISSB International Sustainability Standards Board KPI Klíčový ukazatel výkonnosti MSCI Morgan Stanley Capital International MVO Movement for entrepreneurs in the New Economy NFRD Směrnice o vykazování nefinančních informací OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OPEX Provozní výdaje PAI Hlavní nepříznivý dopad PRI Zásady OSN pro odpovědné investování PSE Burza cenných papírů Praha RTS Regulační technické normy S Sociální oblast SASB Sustainability Accounting Standards Board SBTi Science Based Targets initiative SFDR Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb SFS Sustainable Finance Strategy SME Malé a střední podniky SSE Udržitelné burzy cenných papírů TCFD Task Force on Climate-related Financial Disclosures UK Spojené království UN Organizace spojených národů (OSN) UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji UNEP FI Finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí UNGPs Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv US Spojené státy americké WRI World Resources Institute WWF World Wide Fund for Nature 119118 Realizace projektu Poděkování Autoři by rádi poděkovali Taiwan Business – EBRD Technical Cooperation Fund za jejich podporu vyhotovení této příručky. Jedná se o výsledek rozsáhlé spolupráce mnoha externích aktérů v České republice. Konzultačního procesu se zúčastnilo více než 15 zástupců ministerstev, bank, investičních fondů, regulačních orgánů a orgánů dohledu. Více než 30 kotovaných společností se zúčastnilo online průzkumu a rozhovorů pro analýzu vyspělosti ESG reportingu v České republice. Rádi bychom poděkovali všem respondentům a účastníkům za jejich účast a otevřený příspěvek, jakož i následujícím českým veřejným institucím za jejich příspěvky k tvorbě této praktické příručky: • Ministerstvo financí  • Ministerstvo životního prostředí  • Ministerstvo spravedlnosti   • Ministerstvo průmyslu a obchodu  • Ministerstvo pro místní rozvoj  • Úřad vlády ČR Rádi bychom také vyjádřili naše zvláštní poděkování následujícím jednotlivcům za jejich podporu a vedení při vytváření příručky: • Petr Koblic, CEO, Prague Stock Exchange, President of FESE • Jiří Opletal, Deputy CEO, Prague Stock Exchange • Jiří Kovařík, Director of Communication, Prague Stock Exchange • Radan Marek, Head of Legal department, Prague Stock Exchange • Luboš Mazanec, Listing and Trading department, Prague Stock Exchange • Irena Švarcová, Legal Counsel, Prague Stock Exchange • Kateřina Benešová, Trading and Listing department, Prague Stock Exchange • Robert Adamczyk, EBRD (Associate Director), EFRAG Expert Working Group on ESRS (Member) • Vesselina Haralampieva, EBRD (Associate Director), EFRAG Expert Working Group on Governance (Member) • Divya Chawla, EBRD (Counsel) • Viktoriya Protsenko, EBRD (Analyst) • Matthew Townsend, Allen & Overy (Partner and Co-Head of the International Environmental, Climate and Regulatory Law Group) • Elena Philipova, London Stock Exchange Group (Global Head ESG), Technical Expert Group on Sustainable Finance (Member) Tuto příručku vypracovala Burza cenných papírů Praha (BCPP) společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), za technické spolupráce s TaiwanBusiness – EBRD Technical Cooperation Fund. Poradenské společnosti Deloitte a Frank Bold se na realizaci příručky intenzivně podílely. Supervizi projektu zajišťovali Irena Pichola, partnerka Deloitte, zodpovědná za Sustainability Consulting Central Europe, a Raúl García Rodríguez, ředitel Deloitte a lídr Sustainability Consulting v České republice. Hlavními autory pokynů jsou Maria Ibisz, Deloitte, členka expertní pracovní skupiny EFRAG pro ESRS, vedoucí ESG strategie, integrovaného reportingu a ESG cloudu v Deloitte Střední Evropa, a Filip Gregor, Frank Bold, vedoucí sekce odpovědných společností Frank Bold, člen Rady EFRAG pro podávání zpráv o udržitelnosti. Legislativní rámec EU PřílohyVývoj vykazování informací o udržitelnosti Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti Podrobný přehled nových evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Úvod Supported by Supported by