Koncentrace a kooperace v obchodě Halina Starzyczná Garant předmětu . Cílem přednášky je vymezit základní vývojový trend obchodních organizací a aplikovat ho na českém obchodním trhu Halina Starzyczná Garant předmětu Koncentrace a kooperace v obchodě Klíčová myšlenka Koncentrace a kooperace v obchodě . Struktura přednášky •Spontánní a smluvní koordinace obchodních organizací •Měření koncentrace v obchodě •Formy koncentrace obchodních organizací •Provozní koncentrace, prostorová a organizační Koordinace činností obchodních organizací ·přirozená dělba trhu ·dobrovolná dělba trhu ·časová koordinace ·cenové vedení. Vede ke kooperaci a koncentraci: hospodářské důvody snahy o omezení konkurence… Spontánní koordinace Smluvní koordinace BD05584_ Vznik: růst malé firmy rozšiřováním činností slučování více firem rozšiřování kapitálu bankami. Charakter: vlastní maloobchodní síť, velkoobchod vlastní dopravní park a někdy i výrobní závody, pražírny kávy… - Vysoce integrované obchodní organizace – obchodní řetězce Organizace: centrální koncepční řízení odborným managementem, centralizace nákupu a skladování zboží, společný marketing, reklama a řízení cen, vlastní maloobchodní, velkoobchodní značky (privátní). - Nejznámější zástupci: společnosti OD, filiálkové společnosti (sítě supermarketů, hypermarketů, odborných velkoprodejen, diskontů), spotřební družstva (IKEA, Kaufland, Lidl, Globus, Billa, ….) Měření koncentrace v obchodě Existuje několik metod, např.: Koncentrační koeficient Herfindahlův-Hirschmanův index Koncentrační koeficient: Vzorec pro TOP 5: k 5 - koncentrační koeficient pro 5 největších firem na trhu x i - obrat i-té firmy, řadící se mezi pět největších firem odvětví x j - obrat j-té firmy odvětví (platí xi je podmnožinou xj). n - počet firem v odvětví. Vyjadřuje, jaký podíl má vybraný počet firem (1,3,5,10…) na celkovém dosahovaném obratu. Vyjadřuje se indexem, častěji v %. Koncentrace maloobchodu (Planet Retail 2013,rychloobrátkové zboží) Země Koncentrační koeficient K1 K3 K5 Norsko 31 64 79 Dánsko 27 61 77 Švédsko 32 59 73 Švýcarsko 32 66 71 Belgie 22 55 70 Finsko 29 55 63 Rakousko 25 55 62 Slovinsko 26 47 60 Francie 17 41 60 Německo 20 44 59 Portugalsko 21 46 59 Slovensko 15 44 58 Španělsko 23 43 56 Nizozemí 26 43 55 Maďarsko 14 39 55 Velká Británie 20 40 54 Irsko 20 43 52 ČR 10 27 41 Řecko 10 25 36 Polsko 8 16 23 Největší prodejní plochy v EU – Rakousko – 1670m²/1 obyv. (2017) https://retailnews.cz/2017/11/24/rakousko-koncentrace-maloobchodu-bude-pokracovat/ Maloobchod ČR-2005-2021 (2024) - případová studie Mendelova univerzita v brně –studie zaměřená na vývoj tržních podílů šesti největších skupin, které zahrnují devět největších zahraničních obchodníků: Albert, Globus, Makro, Rewe Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco (Tesco Stores a Tesco Franchise). Dále sledovali vývoj tržní koncentrace a vývoj ukazatelů rentability a obchodních marží. Mezi základní zjištění patří vývoj tržních podílů maloobchodní řetězců. Největšího nárůstu v absolutním vyjádření docílil Lidl, Kaufland, Billa a Penny. U Lidlu vzrostl podíl ze 4,3 % na téměř 15,5 %. Svůj tržní podíl více než zdvojnásobila Billa (ze 2,4 % na 6,4 %) a Penny Market svůj podíl téměř zdvojnásobilo (ze 4,6 % na 8,5 %). Největší pokles tržního podílu zaznamenalo Makro, v průběhu času se zredukoval na necelou polovinu (z 11 na 5,3 %) a druhé největší snížení tržního podílu dosáhla společnost Globus (z 5,9 na 4,7 %). Tržní podíl šesti největších skupin zahrnující devět největších prodejců celkově vzrostl oproti roku 2005 o osmnáct procentních bodů na současných 75 %. https://www.zboziaprodej.cz/2024/01/17/rozsahla-studie-trhu-sest-nejvetsich-maloobchodniku-ma-podil -na-trhu-75-procent/ Maloobchod ČR (2024) - případová studie V Dánsku, Finsku a Nizozemí funguje duopol s podílem přes 90 %. Podobně vysoce koncentrované jsou trhy s třemi velkými subjekty, které mají Irsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko. Na druhé straně jsou státy s nižším stupněm koncentrace (Itálie, Maďarsko, Polsko či Řecko). V evropském srovnání má český maloobchodní trh prostřední pozici. Vývoj obchodní marže ukazuje dlouhodobě rostoucí trend v čase. Od roku 2014 vykazují nejvyšší marži lídři trhu Lidl a Kaufland. Celá studie - Retail Sale in Non-Specialised Stores in the Czech Republic https://ideas.repec.org/p/men/wpaper/93_2024.html https://www.zboziaprodej.cz/2024/01/17/rozsahla-studie-trhu-sest-nejvetsich-maloobchodniku-ma-podil -na-trhu-75-procent/ Vývoj koncentračního koeficientu u rychloobrátkového zboží – k10 2012:Deset největších rychloobrátkových řetězců kontroluje 66 % trhu. 2017: Deset největších rychloobrátkových řetězců kontroluje 75 % trhu. 2017: V třiceti největších řetězcích s převahou rychloobrátkového zboží, které celkem vytváří roční tržby 392 miliard korun – největší podíl mají němečtí majitelé 39,8 procenta. Na tuzemské firmy připadá 23,1 procenta, nizozemští vlastníci ovládají 18,1 procenta. Herfindahlův-Hirschmanův index •Vyjadřuje váženou sumu tržních podílů všech firem v odvětví •Váhou jsou tržní podíly • v relativním vyjádření, vypočtené jako poměr obratu i-té firmy k celkovému obratu HHI: x i- obrat i-té firmy odvětví n - počet firem v odvětví. Hodnota HHI (body) Relevantní trh od do 0 1000 nekoncentrovaný 1001 1800 mírně koncentrovaný 1801 9999 vysoce koncentrovaný 10 000 monopolní Stupeň koncentrace trhu v závislosti na hodnotě HHI Příklad (modelová situace): V odvětví obchodu dané země máme v následující tabulce obrat 10 největších firem: Úkol: Vypočtěte k1, k5. Vypočtěte stupeň koncentrace trhu v závislosti na hodnotě HHI. Poř. Obrat (v tis. Kč) váha Váha krát 100 k5 ( )2 1 3 220 000 0.25 25 (k1) 625 2 3 210 000 0.25 25 625 3 3 200 000 0.25 25 625 4 2 180 000 0.17 17 289 5 170 000 0.01 1 93% 1 6 160 000 0.01 1 1 7 150 000 0.01 1 1 8 140 000 0.01 1 1 9 140 000 0.01 1 1 10 130 000 0.01 1 1 ∑ 12 700 000 Cca 1,0 100 2170 Výpočet: Trh je vysoce koncentrovaný (1801-9999) Formy koncentrace •Provozní a sortimentní •Prostorová •Organizační K zopakování: Provozní a sortimentní koncentrace-je charakteristická růstem průměrné velikosti prodejen i skladů. Jádrem maloobchodní sítě se tak stávají velkokapacitní prodejny typu supermarketů, hypermarketů a diskontů. Prostorová koncentrace-horizontální marketingové systémy představují prostorovou koncentraci (nákupní centra…). Prostorová koncentrace je spojená také s organizační koncentrací. Provozní a sortimentní koncentrace - vývoj počtu velkokapacitních prodejen v ČR 2020-dle dostupných zdrojů: HM přes 300, SM a DIS (cca 1440), síť v přepočtu na obyv. patří k nejhustším na světě, menší formáty ubývají. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3044795-cesko-jako-velmoc-supermarketu-konkurence-likviduje-me nsi-puvodni-obchody https://www.retailnews.cz/wp-content/uploads/2022/02/08022202.jpg Období 2016 - 2021 https://www.retailnews.cz/aktualne/obchodni-retezce-v-roce-2021-v-ceske-republice-vyrazne-posiloval y/ Provozní a sortimentní koncentrace - 2019 Případová studie - Nielsen Shopper Trends ● v posledních letech nejrychleji rostou diskontní prodejny a drogerie, při pohledu na skupiny zboží se nejvíce daří čerstvým potravinám a nápojům. ● jednotlivým prodejním formátům se nedaří stejně, v posledních letech sledujeme postupné oslabování největších formátů (HM) na úkor menších supermarketů a diskontních prodejen. ● způsobuje to: růst velikosti nákupního koše v menších prodejnách a také nárůst počtu zákazníků menších prodejen. ● čeští spotřebitelé častěji vyhledávají komfortnější a rychlejší nakupování na menší prodejní ploše s uspokojující šíří sortimentu. Tyto potřeby dokáží uspokojit právě diskonty a supermarkety. ● rostoucí popularitě se těší i drogerie, roste jejich počet i celkový obrat, což svědčí o rostoucí oblibě nakupování drogistického zboží ve specializovaných prodejnách. ● na opačné straně jsou prodejny s nejmenší prodejní plochou, tzv. tradiční smíšené prodejny, které v dlouhodobém horizontu výrazně ztrácí – ve srovnání s obdobím před 10 lety se jejich počet snížil o 14 % a nadále klesá.“ (zejména ve venkovském prostoru) Provozní a sortimentní koncentrace- vývoj prodejních ploch v ČR Koncentrace OO - organizační Smluvní dohody o koordinaci a kooperaci nebo Kapitálové propojení OO Kombinace obou předchozích forem Růst jedné firmy – získání významného postavení Horizontální kooperace Franchisingové řetězce Nákupní střediska – obchodní centra Regionální nákupní centra Skladové areály Factory Outlet Vertikální kooperace Nákupní družstva a svazy Smluvní kooperace mezi výrobci a obchodníky Dobrovolné řetězce Franchisingové řetězce Obchodní kontory-nákupní svazy Kartely a syndikáty Kartely a syndikáty Vznik: omezení konkurence, vylepšení pozice na trhu ● podmínkové, rabatové, cenové, či racionalizační kartely zaměřené na podmínky prodeje ● kartely specializační, oblastní, kvótní…, týkající se rozdělení trhů Schéma syndikátu: Podnik 1 Podnik 2 Podnik 3 S Y N D I K Á T zákazník O 1 Z 2 ZÚ (6) Ú 4 P 5 D 3 O 1 objednávka (1), Z 2 zakázka (2), D 3 dodávka (3), Ú4 účet, faktura (4), P 5 platba (5), ZÚ 6 zúčtování (6). Podnik 4 Praxe: Úřad pro ochranu hosp. soutěže Kartelový rejstřík Smluvní ujednání mezi výrobci a obchodníky Vznik: z iniciativy výrobce nebo maloobchodníka (prodej aut, kosmetiky…) Výrobce: cenová vázanost, záruční opravy, obchodně politická prezentace, exkluzivity (výhradní zastoupení) Maloobchodník: maloobchodní značky. j0228965 j0400428 Vertikální kooperace Nákupní družstva a svazy Nákupní aliance, obchodní aliance !!! Dobrovolné řetězce Vznik: z iniciativy velkoobchodu, centrální nákup a efektní logistika. Výhody pro velkoobchod (zmenšení podnikatelského rizika, rozdělení zásobovaných oblastí) Výhody pro maloobchod (snížení nákladů na pořízení zásob a posílení konkurenceschopnosti (cena a přístup k informacím). Nákupní aliance, obchodní aliance !!! Maloobchod je vázán pouze smlouvou, neztrácí svou právní a hospodářskou samostatnost. Negativum: Nestabilní struktura členů. l Nejznámějším dobrovolným řetězcem na světě je řetězec SPAR, který vznikl v roce 1932 v Nizozemí. Dnes působí řetězec ve více než 30 zemích světa v Evropě, Africe, Asii i Austrálii. l Po roce 1989 působil i v České republice až do roku 2014, kdy byly jeho prodejny převzaty firmou Ahold. Rakouský řetězec, který k nám expandoval, vyhodnotil působení v České republice jako obtížné. Ahold naplánoval postupný remodeling prodejen. l Přestože společnosti Spar se v České republice příliš nedařilo, Aholdu se převzetí sítě podařilo. l Byla to velká zkouška, protože firma musela kromě remodelingu, sladit IT systémy a poradit si privátními značkami. l Důraz byl kladen, jak zdůrazňuje TOP management, na modeling dat o zákazníkovi a jeho chování, aby bylo možné vytvořit odpovídající nabídku zboží ke spokojenosti zákazníků. Případová studie – řetězec SPAR Franchisingové řetězce Vznik: za účelem větší stabilizace na trhu Oproti předchozím volnějším podobám kooperace se jedná o model velmi formalizovaný. Vztahy: franchisor (poskytovatel licence) a franchisant (právně samostatný obchodní subjekt) Výrobce+maloobchod Výrobce+velkoobchod Velkoobchod+maloobchod Maloobchod+maloobchod (horizontální kooperace) Franchisingové řetězce – praxe v ČR Franchisingové řetězce (ČR) Charakteristika COOP Diskont (VO+MO) franchisový řetězec z vybraných prodejen spotřebních družstev COOP TIP (VO+MO) franchisový řetězec z vybraných prodejen spotřebních družstev Maloobchodní síť Bala (VO+MO) franchisový řetězec prodejen FLOP Jih (VO+MO) franchisový řetězec prodejen Maloobchodní síť Hruška (VO+MO) franchisový řetězec prodejen Firma, činnost Nájemci je poskytnuto Poplatek Podmínky uzavření smlouvy Doba Mc Donald´s, Restaurace (MO+MO) Sortiment, vybavení provozovny 10-15 % z obratu Vlastní prostory, zaškolení 20 r. ETA, elektrospotřebiče (VÝROBA+MO) Firemní označení, Financování zboží 10 % z obratu Vlastní prodejní a skladovací prostory x Yves Rocher, Kosmetika (VÝROBA+MO) Vybavení prodejny bez Prostory na atraktivním místě 1 rok s prodlužováním Příklad podmínek franchisingu Minimální vstupní kapitál. Nákupní aliance podle roku jejich vzniku v ČR Aliance Rok Typ aliance SPAR 1992 Dobrovolný řetězec COOP Morava 1993 Družstevní nákupní aliance COOP Centrum Družstvo 1994 Družstevní nákupní aliance SVOP 1995 Franchisingový řetězec Maloobchodní síť Bala 1996 Franchisingový řetězec TETA Drogerie 1996 Franchisingový řetězec EXPERT ČR, s.r.o. 1996 Nákupní aliance COOP Diskont 1997 Družstevní franchisingový řetězec Maloobchodní síť Brněnka, s.r.o. 1997 Franchisingový řetězec EC- Group, K+B Progres 1998 Nákupní aliance VONET CR, s.r.o. 1998 Dobrovolný řetězec ENAPO OBCHODNÍ a.s. 1998 Franchisingový řetězec FLOP JIH, s.r.o. 1998 Franchisingový řetězec Euronics ČR, a.s. 1999 Franchisingový řetězec COOP Tip 2000 Družstevní franchisingový řetězec Maloobchodní síť Hruška, s.r.o. 2000 Franchisingový řetězec COOP Tuty 2000 Družstevní franchisingový řetězec Družstvo CBA CZ 2002 Franchisingový řetězec HELE HOME CREDIT 2004 Franchisingový řetězec Nákupní kontory - centrály Nejvyšší stupeň vertikální kooperace. Euro-kooperace - internacionální kontrola nákupu a prodeje - celoevropská podpora prodeje vlastních značek - snaha o vytváření jednotné cenové politiky - tvorba komunikačních sítí - vzájemná výměna dat o zboží i spotřebitelích a situacích na regionálních trzích. 2014: ● Německá skupina Rewe (Billa, Penny Market, Rewe), ● belgický Colruyt, švýcarská skupina Coop a italská síť Conad vytvořily strategickou alianci s názvem Core. Sídlí v Bruselu a po právní stránce jde o belgickou společnost. EMD (European Marketing Distribution A.G)- největší evropská nákupní aliance, Švýcarsko EMD (European Marketing Distribution A.G)- praxe Aliance 14 členů, která pokrývá cca 250 maloobchodních řetězců s potravinami ve 20 zemích, představuje cca 56 000 prodejních míst a kumuluje potenciální spotřebitelský obrat 200 miliard EUR v Evropě. Vlastní značka Eurolabels https://www.emd-ag.com/ ● Austrálie, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Itálie, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Jižní Korea, Švédsko, Švýcarsko. https://www.emd-ag.com/ Horizontální kooperace Výroba Velkoobchod Maloobchod Spolupráce na stejném stupni logistického řetězce. Horizontální kooperace Výroba Nový trend: výstavba nákupních center výrobních podniků: „Factory Outlet centra“. (Francie, Velká Británie, Španělsko, Turecko…) Freeport Fashion Outlet Hatě u Znojma – více než 75 prodejen, přes 250 značek, značkové zboží ve slevách 30-70 %. Fashion Arena Prague Outlet Štěrboholy – více než 100 prodejen a 200 značek, služby pro zákazníky, lákají i turisty… Fashion Arena Prague Outlet https://fashion-arena.cz/ Freeport Fashion Outlet https://www.freeport.cz/ https://outletshopy.cz/ Česká republika Horizontální kooperace Velkoobchod (výstavba skladových areálů, Industrie parků) ● soustředění velkoobchodních aktivit do jednoho místa včetně drobné výroby ● společné inženýrské sítě, komunikace, napojení na železniční vlečku, ostraha či provoz vrátnice ● prakticky společná skladová základna pro několik objektů jedné firmy nebo různých firem ● Industrie parky představují typ kooperace zahrnující také drobnou výrobu, speditérství a další služby. Horizontální kooperace Maloobchod Na úrovni maloobchodu - spolupráce na úrovni ulice nebo lokality (dostupnost, společné parkování) - výstavba nákupních center - franchising (spojení maloobchodníků). Faktory atraktivity nákupních center Faktory Charakteristika Image centra • Variabilita mezinárodních značek, variabilita lokálních značek • Produkty s vysokou kvalitou • Prvotřídní služby, které centrum poskytuje • Dostupná cenová politika obchodů • Příjemné chování personálu • Nepřetržité zásobování Zábava • Dětský koutek, relaxační zóny • Přítomnost kina/multikina • Přítomnost restauračních zařízení Pohodlí • Kvalitní dopravního zázemí, přítomnost parkoviště • Přijatelná provozní doba • Nepřeplněné centrum Prostředí • Příjemná hudba, příjemná vůně • Nenarušující světlé osvětlení uvnitř centra Faktory atraktivity nákupních center Bezpečnost • Přítomnost únikových východů • Přítomnost bezpečnostních složek u vchodů Životní styl • Nakupování v centrech je symbolem společenského postavení • Nakupování v centru přináší dobrý pocit Časové úspory • Není zde přítomnost front • Automatizovaný platební systém ve všech obchodech (platební terminály) Architektura • Lákavý exteriér a konstrukční řešení centra. • Atraktivní dekorace interiéru Bonusy a odměny • Věrnostní programy • Dárky a vzorky zdarma Případová studie – nákupní centra - praxe Nákupní centra jsou lokalizovaná zejména na okraji měst, ale i v centrech měst. Vznikají spontánně nebo plánovitě. Nákupní centra v Evropě byla obecně opožděna o cca 10 let za vývojem v USA. ● Určitým modelem pro nákupní centra byl ale často uváděn Palais Royal, a to již v roce 1784 v Paříži nedaleko Louvru. Toto nákupní centrum bylo určeno movitým zákazníkům. V centru se nacházely rozmanité prodejny, kluby, restaurace, hudební salóny, divadlo, „voskové muzeum“, turecké lázně i 2 malé hotely. Nákupní centrum mělo 2 vchody. Jeden vchod byl určen pro buržoazii, druhý vchod pro šlechtu, což odpovídalo dobovým podmínkám. Druh % podíl Oděvy, módní zboží 28,26 Obuv, kožené zboží 8,71 Klenoty, hodinky, dárky 8,00 Elektro, počítačová technika 7,00 Potraviny 6,18 Sport 4,88 Tabák, noviny 4,68 Nábytek, koberce, bytový textil 4,29 Květiny 4,25 Hypermarkety 4,13 Drogerie, kosmetika 3,97 Lékárny 3,07 Potřeby pro chovatele 2,26 Hračky 1,89 Ostatní (domácí potřeby, oční optika, knihy, hudební nosiče, foto, hobby) 8,43 Celkem 100,00 Sortimentní složení NC MO, hlavní druhy – procentuálních podílů (ČR) Největší nákupní centra v ČR _ k 1.1. 2018 http://artn.cz/wp-content/uploads/2018/06/TR18-retail-03.jpg http://artn.cz/trh-s-maloobchodnimi-prostory-v-roce-2017/ Počet NC cca 250. Ale jen 85 lze započítat do NC dle mezinárodních pravidel (nad 5 000 m2 ploch) 1.Westfield Chodov 2.Olympia Brno 3.Centrum Černý Most 4.OC Letňany Praha 5.Avion Shoping Park 6.Forum Nová Karolina 7.OC Nový Smíchov 8.Metropole Zličín Praha (55 tis.m² ) 9.Galerie Butovice Praha 10.Galerie Šantovka Olomouc 11. 11. 2024 https://www.penize.cz/nakupy/452102-nejvetsi-obchodni-centra-v-cesku-a-kdo-je-vlastni-projdete-si-p rehled Vývoj míry výnosnosti obchodních center a v Česku | Zdroj: Cushman & Wakefield http://artn.cz/wp-content/uploads/2018/06/TR18-retail-01.jpg Propojení obchodních struktur v ČR probíhá dvěma směry Koncentrace a internacionalizace Přímá kapitálová investice při odkupu původních českých maloobchodů či již existujících řetězců prodejen (Tesco, Baťa …) Přímá kapitálová investice při výstavbě NC nebo provozů (Globus, Ikea…) Prostřednictvím franchisingu a Joint Ventures (Mc Donald´s, Marks and Spencer) Přímé spojení s cizím kapitálem - odkupem částí akcií nebo majetku Sdružení převážně retailerů střední velikosti do větších celků a poté přidružení k evropským strukturám. Vstup cizích firem na český trh Expanze českého obchodního kapitálu do zahraničí Shrnutí •Koordinace činností obchodních organizací – dobrovolná dělba sortimentu, dobrovolná dělba trhu, cenové vedení, časová diferenciace •Měření koncentrace v obchodě (koncentrační koeficient, HHI…) •Smluvní koordinace a koncentrace - důvody •Formy kooperace a koncentrace obchodních organizací • kartely • VMS – nákupní družstva, dobrovolné řetězce, franchisingové řetězce… • HMS - nákupní centra, skladové areály …