Před intervencí v podobě zavedení měny EUR v roce 2002, ex ante sledujeme, že se vyskytuje, byť i minimální, statisticky významná odchylka. Celou analýzu je nezbytné podrobit diagnostice. Pokud se jedná o jev statisticky významný, následující odhady ex post, tj. po 2002 a zavedení měny EUR, jsou irelevantní. 

VŽDY je zásadní prokázat přítomnost předchozího lineárního trendu (sledované kohorty jsou si podobné, lze je srovnat) + vyloučit předchozí efekt následného očekávání (no anticipation effect).

Odlišné dopady na vysvětlovanou proměnnou v podobě rentability (Y), lze hodnotit takto (zleva):

1. Vysvětlovaná proměnná Y je u první kohorty významně nižšší, navíc, lze s vysokou pravděpodobností sledovat dopad kontinuální vysvětlované proměnné X, kdy se tento heterogenní rozdíl Y oproti kontrolní skupině podniků v čase významně změnšuje (hranice nula). Sledujeme, že fixní efekty v čase (2020+2021) mají smysl.
2.  Druhá kohorta sice zaznamenala statisticky významný rozdíl Y, opět negativní dopad, avšak nelze argumentovat, že kontrolní proměnná X je jedním z významných faktorů pro snižování rozdílu Y oproti kontrolní skupině podniků (intervaly spolehlivosti odhadů rozdílů se v letech 2021/2022 blíží k nule).
3. Třetí kohorta je však z hlediska dopadů na Y obdobná kohortě první, kdy můžeme díky odlišným fixním efektům v čase (zpožděný dopad pandemie směrem na likviditu, ryze 2021) vidět od roku výrazný pozitivní šok, co do negativní diference Y oproti kontrolní skupině. Dodavatelský úvěr X lze proto u první a třetí kohorty vnímat, jako efektivní nástroj ke snížení dopadů na rentabilitu Y pro dané průmyslové odvětví v období krize.