"1. Váš podnik vyvezl do Polska produkty za 5 800 000 PLN. Platbu za vývoz obdržíte za 60 dnů. Současný spot kurz CZK/PLN je 5,32 – 5,47. " "Finanční manažer podniku se obává nepříznivého vývoje devizového kurzu PLN, a proto uzavře forwardový obchod. Aktuální 2m swap kurz je 33 – 43. " "Určete kolik podnik obdrží za export do Polska v CZK, pokud se zajistí prostřednictvím forwardu. " "Definujte, v jakém rozmezí devizových kurzů přináší forward podniku zisk oproti nezajištěné pozici a v jakém rozmezí ztrátu." "1. Nejdříve je nutné určit příslušný devizový kurz, při kterém je možné zajistit dané příjmy. Ze zadání je možné určit spotový devizový kurz BID a ASK a také swapové body pro BID a ASK. " "Vzhledem k tomu, že swapové body pro BID jsou nižší než swapové body pro ASK, pak je zřejmé, že měna se bude obchodovat v budoucnu s prémií a výsledný forwardový kurz zjistíme dle vzorce:" => swapbid< swapask => forward = spot kurz + swap body převedeny na čísla BID ASK Spot CZK/PLN 5.32 5.47 2m swap 33 < 43 "Pozn. Převod na desetinné číslo činíme posunem o 2 desetinné místa, jelikož je kotace Spot CZK/PLN na 2 desteninné místa." F 2m 5.65 5.90 2. Podnik bude potřebovat prodat polské zloté (zahraniční příjem) za české koruny (domácí měna). "Prodej zahraniční měny PLN bude znamenat dealerův nákup, tedy použití kurzu CZK/PLN BID. " "K správnému kurzu můžeme dojít také následováním pravidla vždy horší varianty pro klienta (aby dealer realizoval zisk), budeme k zajištěnému převodu využívat forwardový kurz BID, tedy 5,65 CZK/PLN." "3. Dále je nutné určit zajištěný příjem. Z pohledu kotace měníme zahraniční měnu na měnu domácí, když chceme tedy eliminovat PLN a dostat CZK, pak musíme využít násobení. Zajištěný příjem v CZK vypočítáme tedy jako kurz vynásobený příjmem v PLN:" příjem v PLN: 5800000 PLN zajištěný příjem v CZK: "5800000 PLN x 5,65 CZK =" 32770000 CZK 1 PLN "4. Dále je nutné určit nezajištěné hypotetické příjmy při různých scénářích vývoje spotového devizového kurzu. Hypotetické kurzy jsou na vás, na jejich určení neexistuje pravidlo. " "Pro správné vyobrazení je vhodné určit si devizové kurzy nad úrovní a pod úrovní zajištěného devizového kurzu, například:" CZK/PLN nezaj. příjem v CZK zaj. příjem v CZK 5.05 29290000 32770000 5.35 31030000 32770000 5.65 32770000 32770000 5.95 34510000 32770000 6.25 36250000 32770000 5. V grafickém znázornění lze situaci ukázat následovně: " => Jedná se o příjmy, které by měl podnik vždy maximalizovat. Když bude spotový devizový kurz v době vypořádání termínového obchodu nižší než termínový kurz 5,65 CZK/PLN, " "termínový obchod bude pro podnik přínosný, protože prodá termínově PLN výhodněji než na spotovém trhu, tedy vzniká hypotetický zisk z termínové operace. " "Když však bude spotový kurz vyšší než termínový, podnik by mohl PLN prodat na spotovém trhu výhodněji, čímž vzniká hypotetická ztráta z termínové operace." ##### Sheet/List 2 ##### "2. Váš podnik dovezl z Polska materiál za 5 800 000 PLN. Platbu za dovoz musíte uhradit za 60 dnů. Současný spot kurz CZK/PLN je 5,32 – 5,47. " "Finanční manažer podniku se obává nepříznivého vývoje devizového kurzu PLN, a proto uzavře forwardový obchod. Aktuální 2m swap kurz je 33 – 43. " "Určete kolik podnik zaplatí za dodávku z Polska v CZK, pokud se zajistí prostřednictvím forwardu. " "Definujte, v jakém rozmezí devizových kurzů přináší forward podniku zisk oproti nezajištěné pozici a v jakém rozmezí ztrátu." "1. Nejdříve je nutné určit příslušný devizový kurz, při kterém je možné zajistit dané výdaje. Ze zadání je možné určit spotový devizový kurz BID a ASK a také swapové body pro BID a ASK. " "Vzhledem k tomu, že swapové body pro BID jsou nižší než swapové body pro ASK, pak je zřejmé, že měna se bude obchodovat v budoucnu s prémií a výsledný forwardový kurz zjistíme dle vzorce:" => swapbid< swapask => forward = spot kurz + swap body převedeny na čísla BID ASK Spot CZK/PLN 5.32 5.47 2m swap 33 < 43 "Pozn. Převod na desetinné číslo činíme posunem o 2 desetinné místa, jelikož je kotace Spot CZK/PLN na 2 desteninné místa." F 2m 5.65 5.90 2. Dále je nutné určit nezajištěné hypotetické výdaje při různých scénářích vývoje spotového devizového kurzu. "Váš nákup zahraniční měny PLN bude znamenat dealerův prodej, tedy použití kurzu CZK/PLN ASK. " "Hypotetické kurzy jsou na vás, na jejich určení neexistuje pravidlo. Pro správné vyobrazení je nutné zařadit zajištěný devizový kurz a je vhodné určit si devizové kurzy nad úrovní a pod úrovní zajištěného devizového kurzu, například:" výdaj v PLN: 5800000 PLN zajištěný výdajv CZK: "5800000 PLN x 5,90CZK =" 34220000 CZK 1 PLN USD/EUR nezaj. výdaj v CZK zaj. výdaj v CZK 5.3 30740000 34220000 5.6 32480000 34220000 5.9 34220000 34220000 6.2 35960000 34220000 6.5 37700000 34220000 5. V grafickém znázornění lze situaci ukázat následovně: " => Jedná se o výdaje, které by měl podnik vždy minimalizovat. Když bude spotový devizový kurz v době vypořádání termínového obchodu nižší než termínový kurz 5,9 CZK/PLN, " "termínový obchod bude pro podnik nevýhodný, protože nakoupí termínově PLN za vyšší kurz než na spotovém trhu, tedy vzniká hypotetická ztráta z termínové operace." " Když však bude spotový kurz vyšší než termínový, podnik nakoupí PLN v rámci forwardového kontraktu výhodněji než na spotovém trhu, čímž vzniká hypotetický zisk z termínové operace." ##### Sheet/List 3 ##### "3. Mlékárna Kunín, a.s. vyvezla do Švédska mléčnou rýži za 2,3 mil. SEK. Platbu za vývoz obdrží za 30 dnů. Současný spot kurz CZK/SEK je 2,93 – 2,94. " "Finanční manažer podniku se obává znehodnocení SEK vůči CZK, a proto uzavře forwardový obchod. Aktuální 1m swap kurz je 03 – 02. " "Zakreslete do grafu vývoj nezajištěného exportního příjmu v CZK v rozmezí kurzů 2,8 až 3,0 CZK/SEK a vývoj exportního příjmu zajištěného pomocí forwardu. " "Definujte, v jakém rozmezí devizových kurzů přináší forward Mlékarně Kunín zisk oproti nezajištěné pozici a v jakém rozmezí ztrátu." "1. Nejdříve je nutné určit příslušný devizový kurz, při kterém je možné zajistit dané příjmy. Ze zadání je možné určit spotový devizový kurz BID a ASK a také swapové body pro BID a ASK. " "Vzhledem k tomu, že swapové body pro BID jsou větší než swapové body pro ASK, pak je zřejmé, že měna se bude obchodovat v budoucnu s diskontem a výsledný forwardový kurz zjistíme dle vzorce:" => swapbid > swapask => forward = spot kurz – swap body převedeny na čísla BID ASK Spot CZK/SEK 2.93 2.94 1m swap 03 > 02 F 1m 2.900 2.920 2. Mlékárna bude potřebovat prodat švédské koruny (zahraniční příjem) za české koruny (domácí měna). "Prodej zahraniční měny SEK bude znamenat dealerův nákup, tedy použití kurzu CZK/SEK BID. " "K správnému kurzu můžeme dojít také následováním pravidla vždy horší varianty pro klienta (aby dealer realizoval zisk), budeme k zajištěnému převodu využívat forwardový kurz BID, tedy 2,900 CZK/SEK." "3. Dále je nutné určit zajištěný příjem. Z pohledu kotace měníme zahraniční měnu na měnu domácí, když chceme tedy eliminovat SEK a dostat CZK, pak musíme využít násobení. Zajištěný příjem v CZK vypočítáme tedy jako kurz vynásobený příjmem v SEK:" příjem v SEK: 2300000 SEK zajištěný příjem v CZK: "2300000 SEK x 2,900 CZK =" 6670000 CZK 1 SEK "4. Dále je nutné určit nezajištěné hypotetické příjmy při různých scénářích vývoje spotového devizového kurzu. Hypotetické kurzy jsou na vás, na jejich určení neexistuje pravidlo. " "Pro správné vyobrazení je vhodné určit si devizové kurzy nad úrovní a pod úrovní zajištěného devizového kurzu, například:" CZK/SEK nezaj. příjem v CZK zaj. příjem v CZK 2.800 6440000 6670000 2.850 6555000 6670000 2.900 6670000 6670000 2.950 6785000 6670000 3.000 6900000 6670000 5. V grafickém znázornění lze situaci ukázat následovně: " => Jedná se o příjmy, které by měl podnik vždy maximalizovat. Když bude spotový devizový kurz v době vypořádání termínového obchodu nižší než termínový kurz 2.900 CZK/SEK, " "termínový obchod bude pro podnik přínosný, protože prodá termínově SEK výhodněji než na spotovém trhu, tedy vzniká hypotetický zisk z termínové operace. " "Když však bude spotový kurz vyšší než termínový, podnik by mohl SEK prodat na spotovém trhu výhodněji, čímž vzniká hypotetická ztráta z termínové operace." ##### Sheet/List 4 ##### "4. Slévárna v Slovenské republice dováží hliník z Ukrajiny. Celková cena dodávky, kterou musí importér zaplatit ukrajinskému producentovi je 3 mil. USD a splatnost je 60 dnů. " V důsledku obavy ze zhodnocení USD se slovenská slévárna rozhodne zafixovat celkové eurové výdaje na dovoz pomocí termínovaného obchodu a nespekulovat na zhodnocení USD. "Příslušný dvouměsíčnímu termínovaný kurz je 1,224 USD / EUR. Definujte, v jakém rozmezí devizových kurzů přináší forward zisk oproti nezajištěné pozici a v jakém rozmezí ztrátu." 1. Nejdříve je nutné určit zajištěné a hypotetické výdaje při různých scénářích vývoje spotového devizového kurzu. "Z pohledu kotace měníme domácí měnu na měnu zahraniční, když chceme tedy eliminovat USD a dostat EUR, pak musíme využít dělení. Zajištěné výdaje v EUR vypočítáme tedy jako výdaje v USD vydělené forwardový kurzem 1,224 USD/EUR:" výdaje v USD: 3000000 USD F2m USD/EUR 1.224 USD/EUR F2m EUR/USD 0.81699346 EUR/USD (alternativní výpočet) výdaje v EUR: 3000000 USD 2450980.392 EUR výdaje v EUR: "3000000 USD x 0,81699346 EUR" 2450980.392 EUR (alternativní výpočet) "1,224 USD/EUR" 1 USD 2. Dále je nutné určit nezajištěné hypotetické výdaje při různých scénářích vývoje spotového devizového kurzu. "Hypotetické kurzy jsou na vás, na jejich určení neexistuje pravidlo. Pro správné vyobrazení je nutné zařadit zajištěný devizový kurz a je vhodné určit si devizové kurzy nad úrovní a pod úrovní zajištěného devizového kurzu, například:" USD/EUR nezaj. výdaj v EUR zaj. výdaj v EUR 1.124 2669039.146 2450980.392 1.174 2555366.269 2450980.392 1.224 2450980.392 2450980.392 1.274 2354788.069 2450980.392 1.324 2265861.027 2450980.392 5. V grafickém znázornění lze situaci ukázat následovně: " => Jedná se o výdaje, které by měl podnik vždy minimalizovat. Když bude spotový devizový kurz v době vypořádání termínového obchodu nižší než termínový kurz 1.224 USD/EUR, " "termínový obchod bude pro podnik přínosný, protože nakoupí termínově USD výhodněji než na spotovém trhu, tedy vzniká hypotetický zisk z termínové operace." " Když však bude spotový kurz vyšší než termínový, podnik by mohl USD nakoupit na spotovém trhu výhodněji, čímž vzniká hypotetická ztráta z termínové operace." ##### Sheet/List 5 ##### "5. Česká společnost Elza, spol. s r.o. hodlá založit dceřinou společnost v Singapuru a vyrábět a prodávat tenisové rakety na lokálním trhu po dobu 4 let. Poté se předpokládá odprodej společnosti." "Vstupní informace o prodejních cenách produktů, předpokládané poptávce a kurzu singapurského dolaru jsou obsaženy v následující tabulce. " "Tabulka rovněž obsahuje roční fixní náklady na kancelářské prostory, roční režijní náklady z pohledu mateřské společnosti, daň ze zisku společnosti v Singapuru, srážkovou daň z dividend v Singapuru. " Vše je pro potřeby případové studie zjednodušeno. "Úkol: Vypočtěte NPV a posuďte, zda je projekt pro společnost Elza akceptovatelný. Posuďte, jak by na NPV působil různý vývoj devizových kurzů CZK/SGD." Investice v S$ "20,000,000" Doba trvání projektu 4 Roky Cena S$ Variabilní náklady S$ Poptávka Kurz CZK/SGD 1 350 200 "60,000" 13.63 2 350 200 "60,000" 13.63 3 360 250 "100,000" 13.63 4 380 260 "100,000" 13.63 Kancelářské prostory S$ "1,000,000" Režijní náklady S$ "1,000,000" Daň ze zisku 20% Srážková daň 10% Roční odpisy "2,000,000" Zůstatková hodnota S$ "12,000,000" Alternativní náklady 15% Rok 0 1 2 3 4 Tržby "21,000,000" "21,000,000" "36,000,000" "38,000,000" Variabilní náklady "-12,000,000" "-12,000,000" "-25,000,000" "-26,000,000" Kancelářské prostory "-1,000,000" "-1,000,000" "-1,000,000" "-1,000,000" Režijní náklady "-1,000,000" "-1,000,000" "-1,000,000" "-1,000,000" Odpisy "-2,000,000" "-2,000,000" "-2,000,000" "-2,000,000" Zisk před zdaněním "5,000,000" "5,000,000" "7,000,000" "8,000,000" Daň "-1,000,000" "-1,000,000" "-1,400,000" "-1,600,000" Přičtené odpisy "2,000,000" "2,000,000" "2,000,000" "2,000,000" Cash flow po zdanění "6,000,000" "6,000,000" "7,600,000" "8,400,000" Převod mateř. spol. "6,000,000" "6,000,000" "7,600,000" "8,400,000" Srážková daň "-600,000" "-600,000" "-760,000" "-840,000" Čisté CF "5,400,000" "5,400,000" "6,840,000" "7,560,000" Prodejní hodnota "12,000,000" Vstupní investice "-20,000,000" Kurz CZK/SGD 13.63 13.63 13.63 13.63 13.63 Převedeno vygenerované CF v CZK "73,602,000" "73,602,000" "93,229,200" "103,042,800" CF z aktiv "-272,600,000" "163,560,000" CF mateřské společnosti "-272,600,000" "73,602,000" "73,602,000" "93,229,200" "266,602,800" NPV "60,786,154" CZK NPV>0 => výhodné "Do projektu se vyplatí investivat, jelikož NPV je vyšší než 0. " "NPV lze vypočíst v exceli jako suma počáteční investice (se záporným znaménkem, jelikož se jedná o záporné cash flow) a čisté současné hodnoty všech dalších čistých cash flow (funkce ""ČISTÁ.SOUČHODNOTA"": sazba = alternativní náklady, hodnota= označení všech CF od 1. roku po investici až po ukonení investice)." Druhý způsob výpočtu je mauálním dosazením hodnot do vzorce na výpočet NPV: "Pozn.: Do zadání lze nasimulovat různé predikce vývoje devizového kurzu CZK/SGD. Pokud budete simulovat znehodnocení SGD vůči CZK (pokles kótovaného devizového kurzu), pak se to projeví ve snížení NPV. Naopak, pokud budete simulovat zhodnocení SGD vůči CZK (růst kótovaného devizového kurzu), pak se to projeví ve zvýšení NPV." ##### Sheet/List 6 ##### 6. Mateřská společnost OSKI se sídlem v USA požaduje provést analýzu citlivosti pro dceřinou belgickou společnost na základě těchto dat: USA - mateřská společnost: "l  Americká společnost OSKI prodává výrobky na území USA, ale rovněž své dceřiné společnosti do Belgie za cenu 24 USD za kus." l  Její výrobní spotřeba činí 16 USD na kus. l  Ostatní provozní náklady činí 3 USD na kus. l  Daň z příjmu v USA je 34%. Belgie – dceřiná společnost: "l  Přímé náklady jsou dány prodejní cenou americké matky, tj. 24 USD na kus. " l  Ostatní provozní náklady činí 4 USD na kus. l  Daň z příjmu v Belgii je 42%. l  Dceřiná společnost prodává výrobky v Belgii za 33 USD za kus. Analýza citlivosti by měla vyčíslit dopad změny daně ze zisku v Belgii a změny přímých nákladů. Společnost chce odpovědět otázky: l  Kolik činí konsolidovaný čistý zisk? "l  Jak se změní konsolidovaný čistý zisk, pokud daň ze zisku klesne v Belgii na 36%?" l  Jaký vliv bude mít na konsolidovaný zisk zvýšení (resp. snížení) americké prodejní ceny a tedy i přímých nákladů pro belgickou společnost o 10%? Mateřská společnost v USA Prodejní cena USD 24 prodejní cena +10% 26.4 prodejní cena -10% 21.6 Výrobní spotřeba USD 16 Ostatní provozní náklady USD 3 Daň z příjmu v USA 34% Dceřiná společnost v Belgii Přímé náklady USD 24 přímé náklady +10% 26.4 přímé náklady -10% 21.6 Ostatní provozní náklady USD 4 Prodejní cena v Belgii USD 33 Daň z příjmu v Belgii 42% Nová daňová sazba 36% Mateřská Dceřiná Prodejní cena 24.00 33.00 Výrobní spotřeba / přímé náklady 16.00 24.00 Ostatní provozní náklady 3.00 4.00 Zisk před zdaněním 5.00 5.00 Daň 1.70 2.10 Zisk po zdanění 3.30 2.90 Konsolidovaný zisk v USD na výrobek = 6.20 Při dani z příjmu v Belgii ve výši 36% Mateřská Dceřiná Prodejní cena 24.00 33.00 Výrobní spotřeba / přímé náklady 16.00 24.00 Ostatní provozní náklady 3.00 4.00 Zisk před zdaněním 5.00 5.00 Daň 1.70 1.80 Zisk po zdanění 3.30 3.20 Konsolidovaný zisk v USD na výrobek = 6.50 Daň z příjmu v Belgii ve výši 36% a přímé náklady + 10% Mateřská Dceřiná Prodejní cena 26.40 33.00 Výrobní spotřeba / přímé náklady 16.00 26.40 Ostatní prozovzní náklady 3.00 4.00 Zisk před zdaněním 7.40 2.60 Daň 2.52 0.94 Zisk po zdanění 4.88 1.66 Konsolidovaný zisk v USD na výrobek = 6.55 Daň z příjmu v Belgii ve výši 36% a přímé náklady - 10% Mateřská Dceřiná Prodejní cena 21.60 33.00 Výrobní spotřeba / přímé náklady 16.00 21.60 Ostatní provozní náklady 3.00 4.00 Zisk před zdaněním 2.60 7.40 Daň 0.88 2.66 Zisk po zdanění 1.72 4.74 Konsolidovaný zisk v USD na výrobek = 6.45 "Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že korporace by měly logicky usilovat o zdanění zisků v zemi, kde je nižší daňové zatížení. K tomuto účelu mohou sloužit například vnitropodnikové obchody (viz příklad výše) za tzv. transferové ceny." Převodní neboli transferové ceny jsou zjednodušeně ceny uplatňované u transakcí mezi dvěma propojenými daňovými subjekty. "Vzhledem k platným regulacím musí být však transferové ceny stanoveny stejným způsobem, jakým by postupovaly u externích podniků, v kalkulaci by měl být uplatňován tržní přístup. (právě kvůli tendencím přesouvat předmět daně do zemí, kde je nižší sazba daně ze zisku." "Korporace by měla být u vnitropodnikových obchodů schopna prokázat skutečné plnění, skutečné vlastnictví příjmů, uskutečnění deklarované transakce, zda vykazované náklady souvisí s ekonomickou činností společnosti, správné nastavení cen, atd." "U poskytování služeb v rámci vnitrpodnikových obchodů by měla být korporace schopna, vedle správné výše nastavení transferové ceny, prokázat také to, zda tyto služby byly skutečně poskytnuty (tzv. substance test) a zda měly pro firmu skutečný ekonomický přínos (tzv. benefit test)."