Environmentální aspekty a udržitelný rozvoj podnikatelského prostředí Prezentace předmětu: Podnikatelské prostředí Vyučující: Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. Název projektu Rozvoj kompetencí pro udržitelnou budoucnost na SU Registrační číslo projektu NPO_SU_MSMT-2122/2024-5 •Struktura přednášky: 1.Úvod do problematiky 2.Členění environmentálních aspektů 3.Dopady a hodnocení environmentálních aspektů 4.Právní rámec pro environmentální aspekty 5.Environmentální aspekty a environmentální výkonnost 6.Hodnocení kvality podnikatelského prostředí 7.Udržitelný rozvoj podnikatelského prostředí 8.Mezinárodní rámec udržitelného rozvoje 9.Česká strategie udržitelného rozvoje 10. 10. 10. 10. • ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY A UDRŽITELNÝ ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ csvukrs •Podnikatelské prostředí představuje soubor vlivů a faktorů, které ovlivňují podnikatelský subjekt. •Jedním ze složek podnikatelského prostředí je přírodní prostředí. •Přírodní podnikatelské prostředí se týká všech přírodních faktorů, které ovlivňují podnikání, včetně geografie, klimatu, přírodních zdrojů a ekologického prostředí. •Tyto faktory mohou představovat příležitosti i hrozby pro podnikatele a vyžadují zohlednění environmentálních aspektů. • Přírodní podnikatelské prostředí csvukrs •Environmentální aspekty jsou prvky činností, produktů a služeb organizace, které mají nebo mohou mít dopad na životní prostředí. •Tyto aspekty hrají klíčovou roli při řízení environmentálních rizik a implementaci environmentálního managementu, například v rámci systémů řízení podle normy ISO 14001. •Environmentální aspekty jsou úzce spojeny se sociální a environmentální odpovědností podniku. •Environmentální aspekt může způsobit environmentální dopad (dopady). •Významný environmentální aspekt je aspekt, který má nebo může mít jeden environmentální dopad nebo více významných environmentálních dopadů Environmentální aspekty csvukrs Environmentální aspekty a management podniku csvukrs •Environmentální aspekty jsou členěny z pohledu vlivu podniku na opřímé onepřímé. • •Environmentální aspekty jsou dále členěny z pohledu vlivu na životní prostředí na opozitivní onegativní. • Členění environmentálních aspektů csvukrs •Jedná se o prvky činností, produktů a služeb, které jsou přímo spojené s činnostmi organizace a jsou pod její kontrolou. Patří zde: •Spotřeba zdrojů: oSpotřeba energie (elektřina, plyn, fosilní paliva) oSpotřeba vody oVyužívání nerostných surovin a jiných materiálů •Emise a odpady: oEmise skleníkových plynů (CO₂, CH₄) oVypouštění odpadních vod oProdukce pevných odpadů (komunální, nebezpečné odpady) •Znečištění ovzduší: oEmise částic (PM10, PM2.5) oChemické znečištění (NOₓ, SO₂, VOC) •Ovlivnění půdy a biodiverzity: oDegradace půdy oNegativní dopady na místní ekosystémy oÚbytek biodiverzity (např. v důsledku kácení lesů) • Přímé environmentální aspekty csvukrs •Jedná se o prvky činností, produktů a služeb, které jsou výsledkem činností dodavatelů, zákazníků nebo partnerů, které organizace nemůže plně kontrolovat, ale může je ovlivnit. Patří zde: •Dodavatelské řetězce: oVýroba a těžba surovin s vysokým environmentálním dopadem oPoužití neobnovitelných zdrojů v dodavatelském řetězci •Dopady produktů a služeb: oEnergetická náročnost a uhlíková stopa produktu během jeho životního cyklu oVznik odpadů při používání nebo likvidaci produktu •Dopravní a logistické procesy: oEmise z přepravy materiálů nebo hotových produktů oZnečištění z dopravy • Nepřímé environmentální aspekty csvukrs •Pozitivní environmentální aspekty zahrnují aktivity a procesy podniku, které mají příznivý vliv na životní prostředí. •Příklady pozitivních environmentálních aspektů: •Obnovitelné zdroje energie oPoužívání solární, větrné nebo vodní energie •Snižování emisí oImplementace technologií ke snížení uhlíkové stopy oEfektivní recyklace odpadů •Zlepšování biodiverzity oVysazování stromů a zlepšení habitatu pro divokou přírodu • Pozitivní environmentální aspekty csvukrs •Negativní environmentální aspekty jsou činnosti, procesy, produkty nebo služby organizace, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí. Tyto aspekty mohou ovlivňovat ekosystémy, přírodní zdroje, klima a kvalitu života lidí. Identifikace a řízení těchto aspektů je klíčové pro minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. •Příklady negativních environmentálních aspektů: •Spotřeba přírodních zdrojů (nadměrná spotřeba vody, těžba surovin způsobující degradaci půdy a ničení přírodních biotopů, zvýšená poptávka po neobnovitelných zdrojů) •Emise do ovzduší (produkce skleníkových plynů a znečišťujících látek, prachové částice v ovzduší) •Produkce odpadu (skladování nebezpečného nebo komunálních odpadu, znečištění vod toxickými látkami a těžkými kovy) •Znečištění půdy a vod (úniky chemikálií, olejů a pesticidů, nadměrné hnojení a používaní pesticidů) •Ztráta biodiverzity (odlesňování, stavba infrastruktury) •Hlukové a světelné znečištění (hluk ovlivňující kvalitu života obyvatel i zvířat, nadměrné osvětlení) •Klimatická změna (globální oteplování, extrémní počasí) • • • • Negativní environmentální aspekty csvukrs •Ekosystémy: Ztráta přirozených biotopů, ohrožení druhů, degradace půdy a znečištění vod •Lidské zdraví: Zvýšený výskyt respiračních onemocnění, rakoviny, stresu a dalších zdravotních problémů. •Ekonomika: Náklady na sanaci znečištěných oblastí, kompenzace za škody způsobené přírodními katastrofami, ztráta produktivity. •Globální změny: Zrychlování klimatických změn a jejich dlouhodobé dopady. • • • • Dopady negativních environmentálních aspektů csvukrs •Hodnocení environmentálních aspektů se provádí s cílem určit, které environmentální aspekty jsou významné a vyžadují opatření. • •K hodnocení se často používají kritéria, jako je: •Míra dopadu na životní prostředí •Právní a regulační požadavky •Pravděpodobnost výskytu a jeho závažnost •Možnost kontroly nebo vlivu organizace • Hodnocení environmentálních aspektů csvukrs •Environmentální aspekty se řeší v souladu s legislativou (např. zákon o ochraně životního prostředí) a mezinárodními standardy, jako je ISO 14001: Environmentální management. •EMAS (Eco-Management and Audit Scheme): Dobrovolný nástroj Evropské unie pro zlepšení environmentální výkonnosti. •Organizace by měly systematicky identifikovat a řídit své environmentální aspekty, aby minimalizovaly negativní dopady a zlepšovaly svou environmentální výkonnost. Právní rámec a standardy pro environmentální aspekty csvukrs •EMAS versus 14001 – certifikace ISO • Právní rámec a standardy pro environmentální aspekty csvukrs •Environmentální výkonnost označuje měřitelné výsledky organizace v oblasti řízení jejích environmentálních aspektů. Jde o vyhodnocení, jak dobře organizace snižuje negativní dopady na životní prostředí a plní své cíle v oblasti udržitelnosti. • •Klíčové ukazatele environmentální výkonnosti: •Spotřeba zdrojů (snížení spotřeby energie na jednotku výroby, použití obnovitelných zdrojů energie) •Snižování emisí (množství emisí CO₂ na jednotku produkce, eliminace úniků škodlivých látek do ovzduší nebo vody) •Odpadové hospodářství (podíl recyklovaného odpadu, snížení celkového objemu odpadu) •Ochrana ekosystémů (rekultivace narušených oblastí, ochrana biodiverzity v místě provozu) •Soulad s legislativou (dodržování environmentálních zákonů a předpisů, certifikace ISO 14001 nebo EMAS) Environmentální aspekty a environmentální výkonnost csvukrs 1.Identifikace environmentálních aspektů •Organizace nejprve identifikuje a posoudí své environmentální aspekty, aby určila, které z nich mají významný dopad na životní prostředí. 2.Stanovení cílů environmentální výkonnosti •Na základě významných aspektů si organizace stanoví cíle (např. snížení emisí CO₂ o 20 % do roku 2030). 3.Řízení a opatření •Implementují se opatření ke zlepšení výkonnosti (např. modernizace technologií, optimalizace spotřeby energií, zlepšení odpadového hospodářství). 4.Měření a hodnocení výkonnosti •Pomocí ukazatelů (např. uhlíková stopa, energetická náročnost) se pravidelně vyhodnocuje, zda organizace dosahuje stanovených cílů. 5.Neustálé zlepšování •Na základě výsledků měření se implementují další změny a organizace pokračuje ve snižování svého environmentálního dopadu. • • • Propojení environmentálních aspektů a environmentální výkonnosti csvukrs •Integrace přírodního podnikatelského prostředí a environmentálních aspektů do strategie firem je nezbytná pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti. •Společnosti, které proaktivně reagují na environmentální výzvy, mohou získat nejen ekonomické výhody, ale také přispět ke zlepšení životního prostředí a celkového blaha společnosti. •Environmentální aspekty jsou úzce spjaty s odpovědným přístupem k využívání přírodních zdrojů a snižováním negativních dopadů podnikání na životní prostředí. • • Environmentální aspekty a udržitelnost podnikání csvukrs •Udržitelný rozvoj: oPodniky by měly zajistit dlouhodobou udržitelnost svých činností. oTo zahrnuje efektivní využití zdrojů a minimalizaci odpadu. •Environmentální legislativa: oDodržování zákonů a předpisů (např. limity emisí, ochrana vodních zdrojů). oZvyšování požadavků na ekologické audity a certifikace (ISO 14001). •Environmentální řízení a inovace: oZavádění ekologických výrobních procesů. oInvestice do obnovitelných energií a cirkulární ekonomiky. •Společenská odpovědnost firem (CSR): oIntegrace environmentálních cílů do strategie firmy. oTransparentnost a komunikace ekologických iniciativ vůči veřejnosti. • • Environmentální aspekty pro udržitelnost podnikání csvukrs •Snížení nákladů: oÚspory energie a zdrojů. oNižší náklady na likvidaci odpadu díky recyklaci. •Konkurenční výhoda: oZískání zákazníků, kteří preferují ekologické produkty. oVylepšení reputace firmy. •Minimalizace rizik: oVyhnutí se sankcím za nedodržování předpisů. oPředcházení škodám způsobeným změnou klimatu. •Podpora inovací: oRozvoj ekologických produktů a služeb. oVstup na nové trhy spojené s obnovitelnými zdroji a zelenými technologiemi. • • Výhody zohlednění environmentálních aspektů csvukrs •Vysoké počáteční náklady: •Investice do technologií a ekologických řešení mohou být nákladné. •Nejasná regulace: •Změny v environmentální legislativě mohou způsobit nejistotu. •Omezené zdroje: •Nedostatek znalostí a kvalifikovaného personálu v oblasti udržitelného rozvoje. • • Výzvy a omezení environmentálních aspektů v podnikání csvukrs •Rozvoj podnikatelského prostředí je proces, jehož cílem je vytvořit podmínky pro efektivní fungování a růst podniků v rámci ekonomiky. •Tento proces zahrnuje podporu podnikání, zlepšení regulačního rámce, infrastruktury, dostupnosti financování a kvality pracovního trhu. •Zdravé podnikatelské prostředí je základem pro inovace, investice a ekonomickou prosperitu. •Rozvoj podnikatelského prostředí je klíčovým předpokladem pro modernizaci ekonomiky a vytváření příležitostí pro všechny typy podniků, od malých rodinných firem až po velké nadnárodní společnosti. Rozvoj podnikatelského prostředí csvukrs •Hospodářský růst: Vytváření nových pracovních míst, zvyšování produktivity a rozšiřování hospodářských aktivit. •Zvýšení konkurenceschopnosti: Lepší podmínky pro podniky podporují inovace a růst. •Zlepšení kvality života: Úspěšné podnikatelské prostředí přispívá ke zvýšení příjmů a lepším veřejným službám. •Podpora udržitelnosti: Podněty k zavádění ekologicky šetrných technologií a podpora cirkulární ekonomiky. • Význam rozvoje podnikatelského prostředí csvukrs •Hodnocení kvality podnikatelského prostředí úzce souvisí s konkurenceschopností a atraktivitou země nebo regionu. •Účelem hodnocení kvality podnikatelského prostředí je sledování, jak podnikatelské prostředí konkrétního národního státu přispívá k rozvoji aktivit podniků a ke zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. •Výsledky hodnocení kvality podnikatelského prostředí se poté využívají v procesu výběru vhodné země nebo regionu. •Podnikatelské prostředí svou kvalitou a atraktivitou schopnost subjektů úspěšně obstát na trhu a tak dojít k naplnění stanovených cílů podnikání. V souvislosti s kvalitou podnikatelského prostředí hovoříme o konkurenceschopnosti a atraktivnosti země, regionu. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí •Politika každého státu se snaží o zlepšování kvality podnikatelského prostředí na dvou základních úrovních, a to na úrovni národní (úroveň státu) a na úrovni regionu (lokální úroveň). •Kvalita se sleduje pomocí tzv. lokalizačních faktorů, které mají, vliv na lokalizační rozhodování podnikatelských subjektů. •Kvalita podnikatelského prostředí prostřednictvím vymezených faktorů ovlivňuje produktivitu podniků, konkurenceschopnost jejich produkce v národním i globálním kontextu a zvyšuje primární atraktivitu vymezeného regionu. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Tyto faktory, které přispívají k popisu kvality podnikatelského prostředí, jsou rozděleny do čtyř obecných skupin: •faktory vstupů (nabídka výrobních faktorů), •faktory poptávky (zdůrazněn signální význam domácí poptávky), •faktory generované přítomností příbuzných a podpůrných odvětví (vazby na dělbu práce a integraci ekonomiky) •faktory generované strategiemi a charakterem konkurence podniků (vazby na investiční klima a místní politiky). Váha a vnitřní struktura jednotlivých skupin faktorů se přirozeně mění s dosaženým stupněm rozvoje ekonomiky. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Na národní úrovni je podnikatelské prostředí regulováno jednotným způsobem většinou pomocí legislativních, politických a ekonomických opatření. Na národní úrovni se řadí mezi lokalizační faktory makroekonomickou a politickou stabilitu země, stabilní cenovou úroveň a tzv. tržní potenciál. Mezi nejběžněji využívané studie k hodnocení obecného prostředí země patří tyto: •Analytická studie Doing Business Report (www.doingbusiness.org), který publikuje Světová banka, hodnotí podmínky podnikání ve vybraných zemích pomocí deseti základních ukazatelů: zahájení podnikání, udělování povolení, regulace zaměstnanosti, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv, ukončení podnikání. Hodnocení je založeno zejména na administrativní, finanční a časové náročností takto definovaných ukazatelů. Hodnocení je založeno zejména na administrativní, finanční a časové náročností takto definovaných ukazatelů. Výsledkem studie je pořadí zemí, podle stanovených kritérií, z hlediska „snadnosti“ realizace podnikatelská činnost. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •Global Competitiveness Report, uveřejňovaný World Economic Forum (www.weforum.org), hodnotí 148 ekonomik světa pomocí dvanácti základních ukazatelů, tzv. 12 pilířů konkurenceschopnosti, které jsou seskupeny do tří skupin: •Skupina základních požadavků (instituce, infrastruktura, makroekonomické prostředí, zdravotnictví a základní školství) – faktory této skupiny jsou chápány jako „klíč pro faktorově řízenou ekonomiku“. •Skupina výkonnostních faktorů (vysoké školství a odborná příprava, výkonnost trhu zboží, výkonnost trhu práce, rozvoj finančních trhů, technologická připravenost, velikost trhu) – faktory této skupiny jsou chápány jako „klíč pro výkonnostně řízenou ekonomiku“. •Skupina inovačních a sofistikovaných faktorů (inovace, podnikatelská sofistikovanost) – faktory této skupiny jsou chápány jako „klíč pro inovativně řízenou ekonomiku“ . Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •World Competitiveness Yearbook, vydávaný IMD Business School ve Švýcarsku (www.imd.org), hodnotí konkurenceschopnost zemí na základě jejich ekonomické výkonnosti, výkonnosti vlády, podnikatelské výkonnosti a infrastruktury. Každý z těchto faktorů je dále dekomponován do dalších asi 300 subfaktorů. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •Zpráva o konkurenceschopnosti států obsahuje metodiku hodnocení konkurenceschopnosti národních ekonomik, jejíž součástí je i hodnocení podnikatelského prostředí chápaného jako předpoklad samotného hodnocení konkurenceschopnosti. •Zmíněná studie vychází z definice konkurenceschopnosti, jež Schwab a Porter (2007) popisují jako soubor ustanovení, politik a faktorů, které determinují úroveň produktivity v zemi. •Hodnocení konkurenceschopnosti je získáno prostřednictvím sledování dvou základních indexů GCI (Global Competitiveness Index) a NGCI (New Global Competitiveness Index). Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •New Global Competitiveness Index (NGCI), vycházející z teorie konkurenceschopnosti Michaela E. Portera (1998), chápe zkoumané faktory podnikatelského prostředí jako tzv. faktory mikroekonomické konkurenceschopnosti. •Výsledkem studie je pořadí hodnocených zemí dle souhrnného indexu GCI, pořadí zemí dle proměnných jednotlivých pilířů a postavení hodnocených ekonomik v rámci etap konkurenceschopného rozvoje. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •Business Environment Rankings, vytvořené oddělením Intelligence Unit časopisu The Economist (www.eiu.com), hodnotí země podle atraktivnosti jejich podnikatelského prostředí. Vytvořené pořadí zemí je realizováno na základě hodnocení 10 různých faktorů: politické prostředí, makroekonomické prostředí, tržní příležitosti, politika volného podnikání a konkurence, politika zahraničních investic, zahraniční trh a kontrola zahraniční směny, daně, financování, pracovní trh a infrastruktura. Tyto vybrané faktory byly hodnocené za minulých pět let a jsou predikovány na příštích pět let. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na národní úrovni •Regiony, v chápání podnikatelského prostředí, je možné charakterizovat především pomocí ukazatelů popisující jejich ekonomický vývoj, inovační potenciál a vybavení regionů potřebnou infrastrukturou a kvalitou lidských zdrojů. •Na regionální úrovni patří konkrétně mezi lokalizační faktory dostatek kvalifikovaných pracovních sil, dostatek pozemků, cenu pozemků, kvalitu infrastruktury, blízkost vědecké a výzkumné základny, kvalitu životního prostředí a možnosti dopravního spojení. •Mezi studie hodnotící kvalitu regionálního podnikatelského prostředí patří studie Cambridge University Cambridge Econometrics a také práce českého autora Milana Viturky z Masarykovy univerzity v Brně. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni Cambridge Econometrics, kde autoři studie definují klíčové faktory regionální konkurenceschopnosti v podobě faktoru infrastruktury a její dostupnosti, faktoru lidských zdrojů a faktoru produktivního prostředí. •Faktor infrastruktury a její dostupnosti se skládá z ukazatele základní infrastruktury (možnosti silniční, železniční a letecké dopravy v jednotlivých regionech), ukazatele technologické infrastruktury, (přístup k informačním technologiím a internetu), ukazatele znalostní infrastruktura (instituce primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání v regionech), ukazatele kvality lokality (kvalita bydlení, životního a kulturního prostředí v lokalitě a její bezpečnost). Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni •Faktor lidských zdrojů zahrnuje ukazatele demografického vývoje (hustota osídlení a migrace obyvatelstva) a ukazatele vysoce kvalifikované pracovní síly. •Faktor produktivního prostředí zahrnuje ukazatele podnikatelské kultury (bariéry vstupu do odvětví), sektorové koncentrace, internacionalizace, inovačního potenciálu (počet patentů, úroveň vědy a výzkumu v regionech, přítomnost vědecké regionální základny, přítomnost univerzit), vlády, dostupnosti kapitálu a povahy konkurence. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni Na základě vymezených determinant regionální konkurenceschopnosti byla vytvořena následující typologie regionů: •Regiony lokalizace produkce využívají při dosahování svého ekonomického růstu výhod především levných faktorových vstupů, které podnikům lokalizovaným v takovýchto regionech umožňují dosahovat významných nákladových úspor. Za klíčové vstupy je tak především považována dostatečná vybavenost levnou pracovní silou a základní infrastrukturou. •Regiony jako zdroje rostoucích výnosů využívají přirozených výhod aglomeračních efektů lokalizovaných podniků v daných regionech. Za klíčové faktory konkurenceschopnosti jsou považovány dostupnost kvalifikované pracovní síly, dělba práce mezi podniky, potenciál dodavatelů schopných uspokojit regionální poptávku a dostatečný tržní potenciál. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni •Regiony jako centra znalostí představuje regiony s vysokou hustotou osídlení a s vysokým tempem ekonomického růstu. Představují tedy zejména velké městské regiony otevřené zahraničním investorům, využívající potenciál kvalifikované pracovní síly, široké úrovně vědeckovýzkumné základny, podnikatelského prostředí umožňující existenci inovujících podnikatelských aktivit projevujících se např. v ukazatelích regionální patentové statistiky. Klíčovými faktory konkurenceschopnosti jsou tak schopnosti tvorby inovací, lidské zdroje a přístup k informacím a informačním technologiím Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni Studie Milana Viturky, který ve své publikaci Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení porovnává konkurenční potenciál regionů České republiky na základě kvality podnikatelského prostředí, využití lidských zdrojů a inovačního potenciálu firem. •Faktory kvality podnikatelského prostředí jsou autorem v textu členěny do následujících šesti skupin (obchodní faktory, pracovní faktory, regionální a lokální faktory, infrastrukturní faktory, cenové faktory a environmentální faktory). Zjištěné faktory tak poskytují informace o tržním prostředí regionů, o kvalitě pracovních sil v regionech, o rozvinutosti podnikatelské a znalostní báze, o dopravních a informačních sítích, o trhu práce a nemovitostí, o kvalitě života. Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnocení kvality podnikatelského prostředí na regionální úrovni Prostor pro doplňující informace, poznámky Kvalita podnikatelského prostředí na regionální úrovni •Udržitelný rozvoj podnikatelského prostředí je klíčovým konceptem, který spojuje ekonomické aktivity s environmentálními a sociálními aspekty. •Jeho cílem je zajistit dlouhodobou prosperitu podniků a zároveň minimalizovat negativní dopady na společnost a životní prostředí. •Implementace principů udržitelného rozvoje v podnikatelském prostředí není jen trendem, ale nutností pro dlouhodobou stabilitu a růst firem i společnosti jako celku. • Udržitelný rozvoj podnikatelského prostředí csvukrs Podstata udržitelného rozvoje podnikatelského prostředí csvukrs •Ekonomická udržitelnost: oPodpora inovací a technologického pokroku pro efektivnější využití zdrojů. oBudování odolnosti firem vůči ekonomickým a klimatickým změnám. oInvestice do cirkulární ekonomiky a ekologicky šetrných technologií. •Environmentální udržitelnost: oSnižování emisí skleníkových plynů a energetická účinnost. oPoužívání obnovitelných zdrojů energie. oOdpovědné nakládání s odpady a recyklace. •Sociální udržitelnost: oDůraz na etické podnikání a rovné příležitosti. oPodpora místních komunit a zajištění dobrých pracovních podmínek. oZapojení stakeholderů (zaměstnanců, zákazníků, partnerů) do rozhodovacích procesů. •Právní a politický rámec: oSoulad s mezinárodními standardy, jako jsou Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs). oPlnění požadavků na ESG (environmentální, sociální a správní aspekty). oSpolupráce se státními orgány na zavádění odpovědných politik. • Klíčové aspekty udržitelného rozvoje podnikatelského prostředí csvukrs 1.Strategické plánování: Zavedení udržitelnosti do dlouhodobé vize firmy. 2.Měření a reporting: Zavedení systémů pro měření environmentální a sociální stopy (např. uhlíková stopa). 3.Vzdělávání a komunikace: Školení zaměstnanců a komunikace principů udržitelnosti navenek. 4.Inovace: Investice do výzkumu a vývoje nových produktů a služeb, které podporují udržitelnost. • Kroky vedoucí k dlouhodobé udržitelnosti csvukrs •Přínosy pro podniky: •Konkurenční výhoda: Spotřebitelé a investoři preferují firmy, které jsou odpovědné a transparentní. •Snížení rizik: Lepší řízení environmentálních a sociálních rizik. •Zvýšení efektivity: Nižší náklady díky optimalizaci zdrojů a procesů. •Reputace: Posílení důvěry u zákazníků a partnerů. • •Výzvy a překážky: •Finanční náklady: Počáteční investice do udržitelných technologií mohou být vysoké. •Regulační nejistota: Různorodost právních rámců v různých zemích. •Odpovědnost dodavatelského řetězce: Zajištění udržitelnosti nejen ve vlastních procesech, ale i u dodavatelů. • • Přínosy, výzvy a překážky dlouhodobé udržitelnosti csvukrs •Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) –Přijaty OSN v roce 2015, obsahují 17 cílů a 169 podcílů, které zahrnují oblasti jako klimatická akce, eliminace chudoby, udržitelné energie, zdraví, vzdělávání, a rovnost. –Příklady cílů: SDG 13: Klimatická opatření, SDG 7: Dostupná a čistá energie. •Pařížská dohoda (2015) –Mezinárodní dohoda o zmírnění změny klimatu, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod 2 °C ve srovnání s předindustriální úrovní. •Evropská zelená dohoda (European Green Deal) –Ambice Evropské unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Klíčové body: •Podpora obnovitelných zdrojů energie. •Ochrana biodiverzity. •Udržitelná mobilita. •Konvence OSN o biologické rozmanitosti (CBD) –Rámec pro ochranu biodiverzity a zajištění udržitelného využívání přírodních zdrojů. • • Mezinárodní rámce a iniciativy udržitelného rozvoje csvukrs Cíle udržitelného rozvoje podle OSN do roku 2030 csvukrs •Na národní úrovni v reakci na Agendu 2030 vznikl „Strategický rámec Česká republika 2030“, v němž bylo 17 cílů Agendy 2030 transformováno do podmínek České republiky. •Zaměřuje se na cíle, které jsou pro naši zemi relevantní. Tyto cíle jsou rozčleněny do 6 klíčových oblastí s 27 strategickými a 97 specifickými cíli. •ČR 2030 představuje základní dokument státní správy pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života obyvatel a vymezuje oblasti, které jsou z dlouhodobého hlediska rozhodující. •Naplnění ČR 2030 by mělo nasměrovat zemi k rozvoji, který bude udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. • • Česká strategie udržitelného rozvoje csvukrs • • Myšlenka ČR 2030 csvukrs