1 Hospodářská politika a systém společenského rozhodování 2 Pravidlo jednomyslné shody Situace, kdy se společnost „dohaduje“ na výši důchodů: Náklady rozhodování 3 V případě kolektivního rozhodování vznikají určité náklady rozhodování, které sestávají z externích a interních nákladů 4 Volební paradox • Parlament musí rozhodnout o výdajích na ochranu životního prostředí; je rozdělen do tří stejně velkých skupin, jejichž preference jsou následující: • • Poslanci Nízké výdaje Střední výdaje Vysoké výdaje 1. skupina 1 2 3 2. skupina 3 1 2 3. skupina 2 3 1 5 Grafické znázornění volebního paradoxu • • 1. A 2. skupina poslanců má pořadí preferencí jednovrcholové, 3. skupina poslanců má pořadí preferencí dvouvrcholové (vrcholy při variantách nízké výdaje a vysoké výdaje). 6 Volební paradox • • Preference všech tří skupin voličů vyvolávají nebezpečí nekonečných cyklických voleb (tzv. netranzitivnost). Řešení: a)Stanovení pořadí hlasování, b)Změna preferencí. 7 A. Stanovení pořadí hlasování •Předpoklad - předsedající je zaměřen velmi silně proti výdajům na ochranu ŽP. • •Proto stanoví nejdříve hlasování mezi vysokými a nízkými výdaji. Zvítězí nízké výdaje v poměru 2:1. • •Poté dojde ke hlasování mezi středními a nízkými výdaji. A nízké výdaje se stávají celkovým vítězem. Stanovení pořadí hlasování •Jiný předpoklad - předsedající je členem strany zelených a je zaměřen na vysoké výdaje na ochranu ŽP. •Proto stanoví nejdříve hlasování mezi nízkými a středními výdaji. Zvítězí střední výdaje v poměru 2:1. •Poté dojde ke hlasování mezi středními a vysokými výdaji. A vysoké výdaje se stávají celkovým vítězem. • 8 Změna preferencí Poslanci Nízké výdaje Střední výdaje Vysoké výdaje 1. skupina 1 2 3 2. skupina 3 1 2 3. skupina 3 (2) 2 (3) 1 Poslanci třetí skupiny změní své preference: potom vítězem se stávají střední výdaje bez ohledu na pořadí hlasování. 9 10 Grafické znázornění jednovrcholové preference • • 11 Arowův teorém nemožnosti Neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která zaručuje efektivnost, respektuje individuální preference a nezávisí na jednacím pořádku. → Jediný systém, který zajišťuje existenci rovnováhy za každé možné individuální preference, je diktatura. 12 Teorém středního voliče Politické strany budou v zásadě prosazovat politiku, která reprezentuje názory voličů, stojících uprostřed politického (společenského) spektra. Directorův zákon - vláda rozděluje důchody ve prospěch skupin se středním příjmem na úkor relativně bohatých a chudých. Tím si chce zajistit jejich přízeň v příštích volbách. 13 Teorém středního voliče Pokud je počet všech voličů lichý a jejich preference jednovrcholové, potom je zajištěno, že většinové rozhodnutí je tranzitivní a že bude odpovídat optimu voliče-mediána. Logrolling – politické smlouvání •Mějme tři skupiny voličů – skupinu A, B a C a dva nekonkurující si návrhy X a Y. 14 15 Logrolling – politické smlouvání 16 Společenské rozhodování v reprezentativní demokracii Rozeznáváme dva základní typy volebních systémů: • systém poměrného zastoupení (volby), • systém většinového zastoupení (volby). 17 Systém poměrného zastoupení üJe založen na principu kolik procent hlasů, tolik procent zástupců (poslanců). üTento volební systém se vyznačuje následujícími charakteristikami: Øvede k parlamentu, jehož politické složení v zásadě odráží procentuální složení voličů, Øpodporuje tvorbu malých stran (někdy i extremistických) a usnadňuje štěpení stran velkých, Øčiní nezbytnými velké koalice s nejistou podporou v parlamentu a omezuje tak akceschopnost vlády, Øprakticky znemožňuje zvolení nezávislých kandidátů, Øpodřizuje poslance stranickým aparátům, Ønedává poslancům žádnou odpovědnost vůči voličům. 18 Většinová volba kandidátů •Při realizaci tohoto volebního systému se: * vytváří často parlament, který procentuálně neodráží složení voličů, * potlačuje štěpení stran a vede k utvoření 2 velkých stran, které se ve vládě střídají, * umožňuje vláda akceschopná, protože má stálou většinu v parlamentu, * usnadňuje kandidatura i zvolení nezávislých osobností, * omezuje moc stranických aparátů, * umožňuje přímý styk poslanců s jejich voliči Þ přináší přímou zodpovědnost zástupců voličům, * tlumí extrémistické tendence ve společnosti. • • 19 Demokracie dvou politických stran ØSystém dvou stran prakticky funguje tak, že většinová strana tvoří vládu, menšinová opozici. ØVzhledem k existenci pouze dvou stran nemůže nastat problém cyklických voleb, vycházejících z volebního paradoxu. R ØRozhodující je úloha voliče mediána. ØPro udržení nebo dosažení moci se bude strana snažit zajistit si své zvolení zvyšováním veřejných výdajů tak dlouho, dokud se zisk hlasů ve volbách nebude rovnat ztrátě hlasů, vyplývajících ze zvyšování daní nutných na jejich financování (tzv. mezní rovnost) Ø 20 Systém více stran ØV systému více stran existuje riziko netranzitivnosti. ØPokud každá strana má preferenční uspořádání jednovrcholové, hraje strana medián rozhodující úlohu (známý vliv stran středu). ØVítězné strany vytvářejí koalice, přičemž platí, že optimální koalice je taková, která je minimální (co do počtu zúčastněných stran) a má rozhodující vliv. 21 Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺