TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ • Vlastníkem výrobních faktorů jsou domácnosti • Na tomto trhu vystupují domácnosti na straně nabídky a firmy na straně poptávky • Výrobní faktory: Práce Půda a přírodní zdroje Kapitál • Obecně platí rovnováha firmy na trhu VF: MCVF = MRPVF TRH PRÁCE • Práce je nejdůležitějším výrobním faktorem • Vlastníci práce dostávají za poskytnutí tohoto výrobního faktoru důchod v podobě mzdy • Rozlišujeme: A. Dokonale konkurenční trh práce B. Nedokonale konkurenční trh práce DOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE • Charakteristiky dokonale konkurenčního TP: Velký počet kupujících a prodávajících, kdy nikdo z nich nemůže ovlivnit cenu práce (mzdu), tato je tvořena trhem Práce je homogenní v tom smyslu, že všichni pracovníci jsou stejně kvalifikovaní Pracovníci jsou mobilní Na trhu existuje dokonalá informovanost NABÍDKA PRÁCE • Na TP je třeba rozlišit individuální a tržní nabídku práce • Individuální nabídka práce  Čas je vzácný a člověk ho rozděluje mezi práci a volný čas (čas mimopracovní)  Práce má své náklady obětované příležitosti v podobě volného času, kterého se ve prospěch práce vzdáváme  Volný čas má také náklady obětované příležitosti v podobě ztráty výrobků a služeb, které bychom si koupili za mzdu v případě, že bychom pracovali  O tom, zda se člověk bude věnovat práci nebo bude upřednostňovat volný čas bude rozhodovat výše mzdy INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE • Uvažujeme reálnou mzdu (ceny statků a služeb se nemění), pak růst reálné mzdy bude mít dva efekty, které ovlivní tvar individuální nabídky práce: 1. Substituční efekt = při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, které si za tuto mzdu můžu koupit, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). 2. Důchodový efekt = vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (spotřebitel se stává bohatším) a vede tak k tendenci mít více volného času (vede k snižování nabízeného množství práce). • Výsledkem působení těchto dvou efektů je zpětně zahnutá křivka individuální nabídky práce KŘIVKA INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKY PRÁCE TRŽNÍ NABÍDKA PRÁCE • Je dána součtem individuálních nabídek práce při jednotlivých mzdových úrovních • Grafickým vyjádřením je křivka tržní nabídky práce, která je rostoucí a již není zpětně zahnutá • Důvodem je skutečnost, že s rostoucí mzdou vstupují na pracovní trh další pracovníci, tím se vyrovnává úbytek práce způsobený působením důchodového efektu POPTÁVKA PO PRÁCI • Poptávku tvoří firmy (zaměstnavatelé) • Je odvozená od poptávky po výrobcích a službách • Poptávka jedné firmy je dána vztahem MRPL = w, kde MRPL je příjem z mezního produktu práce, což je částka, o kterou se zvýší příjmy firmy, pokud zaměstná další jednotku práce. Firma tedy bude najímat práci až do bodu, kdy se mezní přínos této práce rovná mezním nákladům na tuto práci. • Tržní poptávka po práci je dána součtem poptávek jednotlivých firem při jednotlivých mzdových sazbách ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE • Je dána střetem tržní křivky nabídky práce a tržní křivky poptávky po práci. Jestliže je mzdová sazba na trhu (w1) nižší než rovnovážná, vzniká na trhu nedostatek pracovních sil. Naopak, bude-li mzdová sazba na trhu (w2) vyšší než rovnovážná, vzniká na trhu přebytek pracovních sil (nezaměstnanost). NEDOKONALE KONKURENČNÍ TRH PRÁCE • Příčiny a projevy nedokonalé konkurence:  mzdová nepružnost = mzdy reagují velmi pomalu na výrazné změny na trzích práce  rozdíly ve mzdách – dynamické, kompenzační, diskriminace  kolektivní smlouvy, pracovně právní zákonodárství – mzdové sazby jsou často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.  působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabídky na trhu práce.  monopson - na daném trhu existuje jediná dominantní firma, která zaměstnává práceschopné obyvatelstvo, jedná se tedy o trh s monopolní silou na straně poptávky.  bilaterální monopol - monopolní síla existuje jak na straně nabídky, tak na straně poptávky DŮSLEDKY STANOVENÍ MINIMÁLNÍ MZDY TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EKONOMICKÁ RENTA • Mzdu obvykle tvoří dvě části: 1. Transferový výdělek = minimální částka nezbytná k tomu, aby přiměla pracovníka k nabídce práce na určitém trhu práce 2. Ekonomická renta = ta část mzdy, která přesahuje transferový výdělek TRH PŮDY • Půda (A) zahrnuje jak část zemského povrchu, která není pokryta mořem (zemědělská a nezemědělská půda), tak veškeré přírodní zdroje, které lze nalézt nad i pod zemí. • Nabídka půdyje fixní, tedy neelastická!!! • Výše pozemkové renty je pak určována sazbou pozemkové renty (r) a množstvím pronajaté půdy (Q). • Pozemková renta je specifickým případem čisté ekonomické renty. TRH PŮDY TRH KAPITÁLU • Kapitál je sekundárním výrobním faktorem • Jsou to úspory přeměněné na investice • Formy kapitálu:  Hmotný  Nehmotný  Finanční – vlastní, cizí • Cenou kapitálu je úroková míra, která vyjadřuje míru zhodnocení vložené částky za určité období; je dána jako poměr úroku z uspořené částky (ΔSi) k této uspořené částce (Si): NABÍDKA KAPITÁLU • Nabídku kapitálu (SK) na trhu představují především úspory ekonomických subjektů, které se zříkají současné spotřeby a odkládají ji do budoucnosti, a to s očekáváním, že jejich budoucí spotřeba bude vyšší • Z krátkodobého hlediska je velikost úspor dána; nabídková křivka je neelastická. • Z dlouhodobého hlediska jsou úspory rostoucí funkcí úrokové míry, nabídková křivka je rostoucí. NABÍDKA KAPITÁLU • Domácnosti motivuje k úsporám právě určitá výše úrokové míry, od níž mohou odvodit budoucí hodnotu dnešní úspory (budoucí výnos současné hodnoty). FV = PV . (1 + iR)n  kde: FV = hodnota budoucího výnosu  PV = současná hodnota vkladu  (1 + iR)n = úročitel (= udává, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře) • Někdy je třeba znát také současnou hodnotu výnosů, které obdržíme v budoucnosti  Kde 1 1+ 𝑖 𝑅 = odúročitel, neboli diskont (udává, kolikrát nižší je současná hodnota částky, kterou získáme na konci n-tého roku při dané úrokové míře) POPTÁVKA PO KAPITÁLU • Poptávka po kapitálu (DK) je dána potřebou firem financovat nákup investičních statků. • Poptávka po kapitálu je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je nepřímo závislá na výši úrokové míry • Platí, že s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak; poptávková křivka je klesající. • Pro firmy je důležité, aby znaly hodnotu výnosu inkasovaného v daném roce. Ten má pro firmu větší význam než výnosy inkasovaný v pozdějších letech. Současnou hodnotu toku budoucích výnosů tak určíme: POPTÁVKA PO KAPITÁLU • Čistá současná hodnota budoucích výnosů – bere v úvahu náklady spojené s realizací jednotlivých investic; • Určíme ji tak, že od současné hodnoty toku budoucích výnosů odečteme náklady na investici. • Firma investuje v případě, že čistá současná hodnota budoucích výnosů je větší než nula, a v případě, že se firma rozhoduje mezi více variantami investice, pak volí takovou variantu, která má hodnotu čisté hodnoty budoucích výnosů nejvyšší. NPV = PV – I ROVNOVÁHA NA TRHU KAPITÁLU • Rovnováha na trhu kapitálu je dána střetem poptávky po kapitálu a nabídky kapitálu, proto je třeba rozlišovat rovnováhu na trhu kapitálu z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. • Rovnovážná úroková míry vyrovnává úspory a investice. • Pro všechny úrokové míry, které jsou vyšší než rovnovážná úroková míra, platí, že domácnosti vytvářejí úspory, které jsou vyšší než poptávka po kapitálu. • Pro úrokové míry, které jsou nižší než rovnovážná úroková míra, platí, že poptávka po kapitálu je větší než úspory, které byly v minulosti utvořeny při těchto úrokových mírách. (Při růstu úrokové míry úspory domácností rostou a investice firem klesají a naopak.) ROVNOVÁHA NA TRHU KAPITÁLU Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺