1      instituce  sociálního  zabezpečení

V této části studijní opory je řešena problematiky všech nejvýznamnějších státních
i nestátních institucí, jejichž základní činnosti je zabezpečení a realizace některých z odvětví sociálního zabezpečení v ČR.

Výklad je podán o zákonném vymezení a obsahu činnosti

-          Ministerstva práce a sociálních věcí

-          Úřadu práce,

-          České správě sociálního zabezpečení apod.

Ministerstvo, úřad práce, kontaktní pracoviště, správa sociálního zabezpečení, inspekce práce, sociální zabezpečení

1.1    MINISTERSTVO   PRÁCE  A  SOCIÁLNÍCH  VĚCÍ

Do kompetence ministerstva patří především

▀ sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.),                                                                                                                     ▀ sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.),

▀ oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.),

▀ pracovněprávní legislativa,                                                                                                     ▀ bezpečnost a ochrana zdraví při práci,                                                                                            ▀ rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika),                                                         ▀ evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie (EU).

Mezi organizace podřízené MPSV patří :

Ø  Úřad práce ČR (ÚP ČR),

Ø  Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ),

Ø  Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a

Ø  Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD).

(Podrobněji viz. dále)

MPSV je zřizovatelem pěti ústavů sociální péče.^[1]

V lednu 2014 resort zaměstnával 21 tisíc lidí a služby veřejnosti poskytoval prostřednictvím poboček svých specializovaných úřadů, které sídlí minimálně v každém okresním městě.

1.2    ÚŘAD  PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad práce ČR tvoří

§  generální ředitelství,

§  krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (14 krajských poboček“).                     ▫ součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.

Plní úkoly v oblasti

ü  zaměstnanosti,

ü   ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

ü  státní sociální podpory.

Kontaktní pracoviště

Jsou organizačními útvary krajských poboček. Součástí kontaktního pracoviště mohou být detašovaná, či dislokovaná územní pracoviště, popř. výjezdní pracoviště.

Od 1. 1. 2012 lze vyřídit veškeré služby v oblasti

◙ zaměstnanosti,                                                                                                                                            ◙ státní sociální podpory,                                                                                                                                               ◙ pomoci v hmotné nouzi,                                                                                                         ◙ dávek pro osoby se zdravotním postižením

na 423 kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR a 26 detašovaných, resp. výjezdních pracovištích Úřadu práce ČR.

▀  v oblasti nepojistných sociálních dávek úkoly správního orgánu prvního stupně dle zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálně-právní ochraně dětí zejména tyto úkoly:

◙ rozhoduje ve správním řízení o přiznání příslušné dávky.

  Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

  Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

  Rodičovský příspěvek
Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče.

  Dávky pěstounské péče
Od 1. ledna 2013 jsou dávky pěstounské péče upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (odměnu pěstouna,. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek při převzetí dítěte

  Porodné
Porodné je dávka, kterou se jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Při poskytnutí dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí. Za příjem není považován rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

  Pohřebné
Touto dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Příjem rodiny se netestuje.

1.3    ČESKÁ  SPRÁVA  SOCIÁLNÍHO  ZABEZPEČENÍ        

Organizační struktura

Strukturu ČSSZ tvoří    :

● ústředí ČSSZ,                                                                                                                                     ● pracoviště ČSSZ (regionální),                                                                            

• Pracoviště ČSSZ Brno
• Pracoviště ČSSZ České Budějovice
• Pracoviště ČSSZ Hradec Králové
• Pracoviště ČSSZ Ostrava
• Pražská správa sociálního zabezpečení
• Pracoviště ČSSZ Plzeň
• Pracoviště ČSSZ Střední Čechy
• Pracoviště ČSSZ Ústí nad Labem

● okresní správy sociálního zabezpečení,                                                                                                   ● Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno 
   a jejich územní pracoviště.

Vznik České správy sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí, která fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.

Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách
v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona  č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb.,  o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu, není tedy samostatnou právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních právních předpisů (zejména z oblasti sociálního zabezpečení) a její jednání v těchto případech je jednáním státu.

Působnost České správy sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti 

■ sociálního zabezpečení                                                                                                                         ▪ důchodového pojištění.                                                                                                                        ▪ nemocenského pojištění,                                                                                                                  ■  lékařské posudkové služby.

Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro                   

▫ peněžité dávky v nemoci a mateřství,                                                                                                   ▫ důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona plní ČSSZ tyto úkoly :

• rozhoduje      (rozhodovací působnost)                                                                                                                     ▫ o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně stanoveno,
  že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,                                                                                                                                                ▫ o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,                                                                                           ▫ o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,                                                                 ▫ o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,                                                                                                                                ▫ o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
• vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,
• jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
• plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
• řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
• dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
• zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona.

1.4    STÁTNÍ  ÚŘAD  INSPEKCE  PRÁCE

Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty jsou orgány státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

V odůvodněných případech mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty za spáchání přestupku nebo správního deliktu.

Kromě kontrol patří k základním úkolům Úřadu i inspektorátů poradenská, konzultační
a osvětová činnost. Činnost Úřadu a inspektorátů se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

SÚIP řídí osm oblastních inspektorátů práce (OIP Hlavní město Praha, OIP Středočeský kraj, OIP Jihočeský kraj a Vysočina, OIP Plzeňský a Karlovarský kraj, OIP Ústecký
a Liberecký kraj, OIP Královéhradecký a Pardubický kraj, OIP Jihomoravský a Zlínský kraj, OIP Moravskoslezský a Olomoucký kraj)

Hlavním cílem práce Úřadu a inspektorátů je a musí byt nikoliv represe, ale prevence, tedy snaha o předcházení negativním jevům – pracovním úrazům, nemocem z povolání
a haváriím technických zařízení – a snaha o co nejlepší přípravu na zdolávání následků takových dějů, pokud k nim dojde.

1.5    ÚŘAD  PRO  MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ  OCHRANU  DĚTÍ

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) byl zřízen ustanovením § 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Úřad je správním úřadem s celostátní působností a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Je zřízen jako orgán sociálně-právní ochrany dětí. V čele Úřadu stojí ředitel.

Úřad působí jako tzv. ústřední orgán podle celé řady mezinárodních smluv a podle nařízení Evropské unie. Předmětem činnosti je zejména pomoc:

•    při vymáhání výživného ze zahraničí a do zahraničí
•    při řešení případů tzv. mezinárodních únosů dětí
•    při zajištění práva styku
•    při mezinárodním osvojení

Úřad jako orgán ČR nemůže bez dalšího působit a zasahovat na území jiných států. Vždy je nezbytná spolupráce ze strany orgánů dotčeného státu, případně je Úřad a jeho klient orgánem dotčeného státu zastupován. Z této skutečnosti mohou vyplývat různá omezení a prodlevy při vyřizování žádostí klientů a státních orgánů ČR, a to bez zavinění Úřadu. Postup spolupráce mezi orgány států upravují mezinárodní smlouvy a nařízení Evropské unie

Dále Úřad vystupuje jako opatrovník (popřípadě kolizní opatrovník) v soudních řízeních ve věcech nezletilých s mezinárodním prvkem.

Úřad taktéž pomáhá při zajišťování návratu dětí do země jejich původu v případech, kdy se na území ČR ocitnou bez osoby, která by za ně odpovídala.

Úřad je jako státní orgán vázán rovněž Úmluvou o právech dítěte (New York 20. 11. 1989, publikována v č. 104/1991 Sb.), jeho předním hlediskem při jakékoli činnosti je tedy zájem dítěte.

1.6    ZDRAVOTNÍ  POJIŠŤOVNY

Od roku 1993 na území České republiky působilo celkem 29 zdravotních pojišťoven. Tento počet se postupem času zredukoval na současných sedm.

V České republice nyní působí tyto zdravotní pojišťovny:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,

a dále těchto 6 zaměstnaneckých pojišťoven:

• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky,
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví,
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda,
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky,
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna.

Pro činnost všech zdravotních  pojišťoven platí, že:

●    jsou právnickými  osobami s vlastní právní subjektivitou,                                                                                                                                      ●    hospodaří s vlastním majetkem a majetkem jím svěřeným,                                                   ●    vytvářejí a používají svůj vlastní  účetní a informační systém, který musí navazovat na státní statistickou evidenci,                                                                                                          ●    nesměji zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení  ani podnikat s prostředky  plynoucími z veřejného zdravotního pojištění,                                                                                                ●    vnější kontrolu činnosti provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí, zjištěné nedostatky mohou být řešeny  i zavedením nucené správy až na jeden rok, Hospodaření zdravotních pojišťoven podléhá také kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu                                                                                                                                 ●     náklady zdravotní péče poskytnuté pojištěncům státními i nestátními zdravotnickými zařízeními  hradí příslušná zdravotní pojišťovna  na základě smluv  uzavřených s těmito zařízeními.

Všechny zdravotní pojišťovny mají komplexní zodpovědnost po stránce odborné
i ekonomické za hrazené zdravotní služby poskytované každému z celkem
více než 10 milionů pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. V souladu s těmito stěžejními úkoly pak činnost zdravotních pojišťoven zahrnuje také řadu dalších souvisejících oblastí, jako např.

Ø  vedení evidence pojištěnců (VZP ČR vede centrální registr všech pojištěnců),

Ø  vedení evidence poskytovatelů zdravotních služeb,

Ø 

Kapitola je věnována popisu a zejména obsahu činnosti institucí s celostátní působnosti zaměřených na činnost v jednotlivých oblastech sociálního zabezpečení