CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ Přednáška č. 4 • Druhové členění nákladů •náklady účtujeme v 5. účtové třídě a lze je rozdělit na: • •náklady provozní – souvisí s pravidelně se opakující činností podniku • •náklady finanční – zachycují náklady spojené s finančními operacemi podniku • Účelové členění nákladů •je základem pro stanovení racionálního nákladového úkolu, se kterým se poměřuje skutečná výše spotřebovaných nákladů • •z hlediska identifikace nositele, který vyvolává vznik nákladů, můžeme provést rozdělení nákladů na: • •náklady hlavní výroby – vytváří se hlavní vlastnosti výkonů •náklady pomocné výroby - výrobek získává charakteristické znaky (barva) •náklady vedlejší výroby - výroba náhradních dílů, součástek •náklady přidružených činnosti – například zužitkování odpadu • • Účelové členění nákladů Základem účelového členění nákladů je jejich rozlišení na: •náklady technologické •náklady na obsluhu a řízení • Náklady technologické •vznikají v technologickém procesu dané činnosti • •jedná se o náklady objektivní, které odpovídají reálnému průběhu aktivity • •pokud se určitá výroba neuskuteční, technologické náklady nejsou vynaloženy • •příkladem může být mzda pracovníků, odpisy výrobního zařízení aj. • • • Náklady na obsluhu a řízení •jedná se o náklady vynaložené na činnosti nebo operace vytvářející podmínky k průběhu dané činnosti • •jsou obvykle vynakládány společně na zajištění více druhů výrobků • •při zavedení nebo zastavení určitého výkonu se rozsah těchto nákladů mění jen částečně • • Náklady jednicové •souvisí nejen s technologickým procesem jako celkem, ale přímo s jednotkou dílčího výkonu • •zpravidla se vypočítá vynásobením příslušné normy s předem stanoveným nebo skutečným počtem provedených výkonů (např. počtem vyrobených výrobků) • •základním hodnotovým informačním nástrojem jejich řízení je kalkulace • Náklady režijní •výše nákladů na obsluhu a řízení • •výše části technologických nákladů, která souvisí s technologickým procesem jako celkem • •neroste přímo úměrně s počtem provedených výkonů • •příkladem těchto nákladů může být mzda mistra, náklady na otop, které vychází z harmonogramu topné sezóny a normativu založeného na vytápěných m3 a další • •základním nástrojem řízení těchto nákladů je rozpočet • • • Členění nákladů podle odpovědnosti za jejich vznik •výchozím momentem členění nákladů ve vztahu k útvarům je rozčlenění podle místa vzniku nákladů, na to pak navazuje členění podle odpovědnosti za jejich vznik • •vnitropodnikové útvary, kterým jsou náklady přiřazovány do odpovědnosti, se nazývají odpovědnostní střediska • •mezi tyto náklady lze zařadit interní náklady • • Kalkulační členění nákladů •Pro účely kalkulací používáme kalkulační členění nákladů na: • •náklady přímé •náklady nepřímé • • Přímé náklady •bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu • •lze je jednotlivým aktivitám přiřadit bezprostředně při jejich vzniku • •jedná se například o náklady jednicové (jednicový materiál, jednicové mzdy, ostatní přímé náklady) • • • Nepřímé náklady •nevážou se k jednomu druhu výkonu • •zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech jako celku • • • Náklad podle závislosti na objemu výroby •Základem členění nákladů podle závislosti na objemu výroby jsou dvě základní skupiny nákladů: • •náklady fixní, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu prováděných výkonů nebo využití kapacity • •náklady variabilní, které se mění v závislosti na objemu výkonů • • Fixní náklady •nemění se v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku • •zpravidla se jedná o tzv. kapacitní náklady, které mají vztah k zajištění podmínek pro efektivní průběh podnikatelské činnosti • •z hlediska jejich ovlivnitelnosti ve vazbě na pokles ve využití kapacity se rozdělují na dvě následující skupiny: • •umrtvené (utopené) fixní náklady •vyhnutelné fixní náklady • • Fixní náklady • •čím větší bude objem provedených výkonů v rámci dané kapacity, tím rychleji bude klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonů (degrese fixních nákladů) • • !!!!!! • • Umrtvené (utopené) fixní náklady •jsou vynakládány často ještě před zahájením výroby • •souvisí zejména s pořízením dlouhodobého majetku (budovy, strojní zařízení, informační systém) nebo realizací jiného investičního rozhodnutí • •jejich celkovou výši nelze v průběhu podnikatelského procesu ovlivnit • •jedinou možností jejich snížení je opačně působící investiční rozhodnutí (např. odprodej strojního zařízení) • •jako příklad můžeme uvést odpisy fixních aktiv • • • Vyhnutelné fixní náklady •souvisí se zajištěním kapacitních podmínek podnikatelského procesu, avšak nesouvisí bezprostředně s investičním rozhodnutím • •při trvalém snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit • •příkladem mohou být časové mzdy mistrů, náklady na vytápění výrobních prostor v případě, že podnik redukuje třísměnný provoz na dvousměnný apod. • • Variabilní náklady •náklady, které se mění v závislosti na objemu výkonů • •ze je rozdělit na variabilní náklady: •proporcionální •nadproporcionální •podproporciální • • Proporcionální náklady •předpokládá se, že jsou vyvolány jednotkou výkonu, jejich výše na tuto jednotku je konstantní a jejich celkový objem roste přímo úměrně s počtem výkonů • •jako příklad proporcionálních nákladů můžeme uvést veškeré jednicové náklady, ale i tu část režijních nákladů, která je ovlivněna stupněm využití výrobní kapacity (např. část nákladů na opravy automobilů, které jsou vyvolány v závislosti na ujetých kilometrech) • • • • Podproporcionální náklady •proporcionální náklady, které rostou v absolutní výši zpravidla pomaleji než objem výkonů a jejich průměrný podíl na jednotku produkce tedy klesá • •například náklady na opravu a údržbu strojního zařízení sledované ve vztahu k počtu vyrobených výrobků, které na něm byly vyrobeny, spotřeba elektrické energie, která zahrnuje tzv. paušál a hodinovou spotřební sazbu a další. • Nadproporcionální náklady •absolutní náklady rostou rychleji než objem výkonů •například zvýšení mzdových nákladů při zajišťování zvýšeného objemu výkonů přesčasovou prací nebo zvyšující se spotřeba pohonných hmot a mazadel při zvýšení rychlosti motorových vozidel, které v důsledku znamená zkrácení času dopravního výkonu • • Nákladová funkce Celkové náklady = variabilní náklady + fixní náklady CN = VN + FN CN = vn * Q + FN CN…celkové náklady VN…celkové variabilní náklady FN….celkové fixní náklady vn…..variabilní náklady na jednotku Q……počet výrobků • Bod zvratu •resp. bod rentability často označovaný mezinárodní zkratkou BEP (Break-Even Point) odpovídá na otázku, • •jaký musí být minimální objem výroby, aby se tržby rovnaly nákladům •neboli od jakého objemu začne být firma rentabilní a začne generovat zisk •výsledek se uvádí ve většině případů v kusech • •QBZ = F / (p – v) QBZ……..bod zvratu F……..fixní náklady celkem p………jednotková prodejní cena v………jednotkové variabilní náklady csvukrs • Marže (příspěvková marže; krycí příspěvek) •vyjadřuje rozdíl mezi jednotkovou či celkovou prodejní cenou a jednotkovými či celkovými variabilními náklady • •představuje část peněžních prostředků, která podniku zbyde na úhradu fixních nákladů • •výsledek se uvádí v měnových jednotkách (např. Kč, euro apod.) • •marže = p – v p………jednotková či celková prodejní cena v………jednotkové či celkové variabilní náklady csvukrs • Další podstatné náklady •Relevantní náklady • •Irelevantní náklady • •Oportunitní náklady • •Náklady vázané k rozhodnutí • csvukrs • Relevantní, irelevantní a rozdílové náklady •Relevantní náklady - náklady, které jsou z hlediska daného rozhodnutí důležité, protože se při uskutečnění navržených variant našeho rozhodnutí budou měnit • •Irelevantní náklady - které jsou pro dané rozhodnutí nedůležité, neboť změna varianty neovlivňuje jejich výši • •Rozdílové náklady - zvláštní forma relevantních nákladů, které můžeme vyjádřit jako rozdíl nákladů před uvažovanou změnou a po změně. • •využívá se např. při řešení úlohy o stanovení dolního limitu ceny na doplňkovém trhu • • Oportunitní náklady •Protože ekonomické zdroje jsou omezené, nemůže podnik uskutečnit všechny možnosti, ale vybírá si pouze některé z nich. • •Oportunitní náklady jsou tak charakterizovány jako ušlé výnosy, o který podnik přichází tím, že určitou alternativu, která byla předmětem rozhodování, neuskuteční. • •Naproti tomu můžeme vymezit oportunitní výnosy, což představuje náklady, kterým se podnik tím, že určitou alternativu dalšího vývoje neuskuteční, vyhýbá. • Oportunitní náklady •Kategorie oportunitních nákladů a výnosů je v praxi velice často využívána. • •Můžeme uvést například optimalizační rozhodnutí o sortimentu, zejména v podmínkách omezených zdrojů podniku (např. kapacitou strojního zařízení) ve formě tzv. kalkulačního nájemného nebo kalkulačních úroků • Kalkulační úroky •používají se u vlastního kapitálu • •cílem je ekonomicky reálný pohled na vykázaný hospodářský výsledek • •do účetních (daňových) nákladů lze dát jen úroky z půjčeného cizího kapitálu • •kalkulační úroky se definují ve výši, která odpovídá reálným úrokům získaných půjčením vlastních peněz s obdobným rizikem. csvukrs • Kalkulační nájemné •používá se tam, kde se využívají vlastní budovy (např. výrobní, skladovací, prodejní a kancelářské prostory) a pozemky • •cílem kalkulačního nájemného je zajištění ekonomicky reálného pohledu na vykázaný hospodářský výsledek • •do účetních (daňových) nákladů lze dát jen náklady spojené s údržbou budov a pozemků, reálně však existuje tržní nájemné • •kalkulační nájemné se definuje ve výši, která odpovídá tržního hodnotě nájmu daných vlastních prostorů a ploch csvukrs • Kalkulační odpisy •používají se především tam, kde úroveň účetních (daňových) odpisů neodpovídá reálné hodnotě pořízení nového majetku • •v případě cenově nízkých původních investic jsou ve finančním účetnictví používány adekvátně nízké odpisy, které však neodpovídají současné výrazně vyšší pořizovací ceně daného majetku • •z tohoto důvodu by měly kalkulační odpisy vycházet z reálných současných pořizovacích cen daného majetku csvukrs • Příklad •Autobazar se zabývá nákupem aut za účelem jejich následného prodeje. • •Zásoba nakoupených 150 aut má hodnotu 30 mil. Kč a je plně kryta vlastním kapitálem. • •Cizí zdroje nejsou používány. • •Autobazar vlastní pozemek o výměře 6 000 m2, který zakoupil před 15 lety za 1 mil. Kč. • •Roční hospodářský výsledek před zdaněním činil 2,5 mil. Kč. • •Je tento hospodářský výsledek z ekonomického pohledu (z pohledu manažerského účetnictví) dostatečný? • • Řešení HV dle FÚ 2 500 000 Kč Kalkulační úroky ze státních dluhopisů 5 % z 30 mil. Kč - 1 500 000 Kč Kalkulační nájemné (tržní nájemné je 300 Kč / m2 / rok) - 1 800 000 Kč HV dle NÚ - 800 000 Kč csvukrs • Příklad • csvukrs Děkuji za pozornost