PODNIKOVÝ CONTROLLING - ROZPOČETNICTVÍ . Podnikové rozpočty Šárka Čemerková Přednášející Podnikový controlling - rozpočetnictví . Rozpočetnictví Rozpočty Struktura přednášky Jednotný informační systém podniku Pracuje s těmito zdroji informací: ·finanční účetnictví ·manažerské účetnictví ·vnitropodnikové účetnictví a kalkulace ·rozpočetnictví ·podniková statistika a rozbory Rozpočetnictví (plánované propočty) •poskytuje podklady pro vyjádření cílů hospodářské činnosti podniku v peněžních jednotkách a současně tyto cíle formou rozpočtů dovádí do vnitropodnikových útvarů •2 významy: oSystém podnikových rozpočtů oČinnost sestavování rozpočtů Rozpočet •základní nástroj řízení, stanoví celkovou výši nákladů a výnosů i hospodářského výsledku •stanovení nákladů na čas a objem aktivity podniku a jeho vnitropodnikových útvarů Funkce rozpočtu: ·Stanovování cílů v nákladech (v případě sestavení rozpočtu výnosů i ve výnosech) na úrovni vnitropodnikových útvarů i celopodnikové. ·Plní kontrolní funkci v hospodárnosti jednotlivých organizačních jednotek podniku, neboť rozpočty dávají možnost jejich porovnání s údaji vnitropodnikového účetnictví, a tedy určitého vyhodnocení předpokládaných a skutečných údajů. ·Poskytování nezbytných informací o plánovaných režijních nákladech, a tedy tvorbě podkladů pro stanovování sazeb režijních přirážek v předběžných kalkulacích. Rozdíly mezi kalkulací a rozpočtem Rozpočet Kalkulace vypočítává se pro určité období vypočítává se pro určitý počet výrobků zaměření na náklady a výnosy zaměření na náklady prvořadé hledisko odpovědnosti, tj. hledisko organizačně místní prvořadé hledisko účelu vynaložení a místa vzniku nákladů týká se vnitropodnikového útvaru týká se výkonů podrobnější v režijních nákladech režijní náklady shrnuje do globálních položek Druhy rozpočtů •Podle délky rozpočtového období: oDlouhodobé rozpočty (6-10 let) oStřednědobé rozpočty (2-5 let) oKrátkodobé rozpočty (1 rok a méně) oOperativní rozpočty (zpřesnění ročních rozpočtů) •Podle stupně řízení: oPodnikové rozpočty – za celou ekonomickou činnost podniku oVnitropodnikové rozpočty – za střediska •Podle předmětu rozpočtování: oVýnosů oNákupu a zásob oNákladů oHospodářského výsledku oCash-flow oTvorby rozpočtové rezervy •Podle stupně úplnosti: oKomplexní rozpočty oČástečné rozpočty – obsahují omezený počet ekonomických jevů oKombinované rozpočty – kombinace výsledkového rozpočtování a určité části rozpočtování obratu, nebo zůstatků aktiv a pasiv za podnik i střediska, např. stav zásob, změna stavu hotových výrobků oJednorázové rozpočty – obvykle ne na období, ale na finální výkon dle konkrétní objednávky •Podle sledování průběhu reprodukčního procesu: oZákladní rozpočty – rozpočty střediska hlavní činnosti, pomocných středisek, ostatních středisek, správních činností, zásobovací činnosti, odbytové činnosti oSouhrnné rozpočty o Podniky sestavují rozpočty podle svých potřeb a tvoří si svůj rozpočtový systém Rozpočtová rezerva •Slouží k utlumení nepříznivých vlivů dočasně působících na plnění úloh v útvarech podniku •Nutno vymezit výši, řídicí úroveň a způsob jejího čerpání •Použití: oÚtvar, který pracuje bez svého zavinění ve zhoršených podmínkách, řeší lehčí rozpočtovou úlohu oproti původnímu stavu oÚtvaru se povoluje překročit původní rozpočet o určitou částku nebo o určité % Rozpočtový proces ·Příprava rozpočtů – sběr dat a informací, které jsou nezbytné pro tvorbu rozpočtů, základem jsou kalkulace služeb, odhady poptávky apod. ·Sestavení rozpočtů – sestavování jednotlivých základních rozpočtů a souhrnných celopodnikových rozpočtů. ·Kontrola plnění a zjištění případných odchylek – porovnávání skutečných a rozpočtovaných hodnot a zjištění případných odchylek a jejich příčin, a to jak v průběhu rozpočtovaného období, tak i po jeho skončení. ·Eliminace odchylek – identifikace příčin vzniku negativních odchylek rozpočtů a přijímání opatření eliminující jejich budoucí vznik. Metody tvorby rozpočtů: ·Metoda shora dolů (top-down): onositelem rozpočtu je vedení podniku nebo útvar odpovědný za rozpočtovací proces odirektivní způsob tvorby rozpočtů – nejdříve sestavovány celopodnikové rozpočty, které jsou dále rozepisovány na jednotlivé útvary v rámci organizační struktury oabsence spolupráce s nižšími řídícími složkami, které pak nemají takový zájem na plnění rozpočtů orozpočty (díky tomu, že jsou vyhotoveny vedením) lépe odpovídají strategickým záměrům a cílům podniku omenší časová náročnost ·Metoda zdola nahoru (bottom-up): ozaložena na sestavování jednotlivých rozpočtů na nižších úrovních, které se dále spojují v souhrnný rozpočet podniku orizikem je majetková zainteresovanost odpovědných pracovníků na plnění rozpočtu a možné odchylky od strategických cílů podniku •Metoda proti proudu: okombinací předchozích metod opředávání limitů rozpočtů vedením podniku nositelům rozpočtů na nižších úrovních organizační struktury. Nositelé pak s ohledem na tyto limity vytvářejí vlastní rozpočty, které jsou tématem diskuze mezi jednotlivými úrovněmi. Výsledkem diskuzí jsou rozpočty založené na shodě mezi jednotlivými úrovněmi řízení. Formy rozpočtů ·Indexní rozpočet vs. Rozpočtování s nulovým základem ·Pevný rozpočet vs. Klouzavý rozpočet ·Pevný rozpočet vs. Variantní rozpočet ·Limitní rozpočet vs. Indikativní rozpočet ·ABB Indexní rozpočet •vychází se z minulých údajů, které se pro budoucí období upraví o index (procentuální podíl), který bere v úvahu změny v objemech činností •do budoucích rozpočtů se mohou přenést chyby z minulosti •komplikuje nalezení skrytých rezerv ve střediscích •vhodný jen ve stabilních podnicích Rozpočtování s nulovým základem (ZBB – Zero-Based Budgeting) •vychází z faktického přehledu činností, který daný útvar či podnik skutečně vykonává – jde o pravidelné přezkoumávání prováděných aktivit, jejich smysluplnosti a obhajitelnosti v daném procesu •počítá se jak s plánovanými novými výkony, tak s již existujícími aktivitami •časově i nákladové náročná metoda – neaplikuje se na celý podnik – možnost menší flexibility při změnách a inovacích •umožňuje revize stávající plánovacích postupů a odůvodnění existence aktivit a výkonů každého střediska •umožňuje odstranění automatického přesouvání minulých plánů do budoucna a tím i eliminaci opakujících se neefektivních výkonů. •nutí manažery jednotlivých středisek myslet více do budoucna a lépe dodržovat strategické cíle a plány Pevný rozpočet •sestavuje se na začátku vymezeného období a během daného období se nemění Klouzavý rozpočet •mění rozpočtování na nepřetržitý proces •odstraňuje nebezpečí, že dříve zpracované rozpočty nebudou aktualizované •zavádí systém zamezující snaze kdykoli měnit rozpočet, když se objeví pochybnosti o splnění rozpočtu v důsledku změn •je-li např. rozpočtové období 3 roky, po uplynutí roku 1 se rozpočet aktualizuje, tj. dělá se rozpočet na roky 2-4 Variantní (alternativní) rozpočet •sestavuje se pro různé varianty činností podniku, kdy zohledňuje stupeň využití výrobní kapacity podniku, popř. určitého střediska v závislosti na změně poptávky •založené na rozlišování variabilních a fixních nákladů •sestavuje se převážně při rozpočtování režijních nákladů, ale lze jej sestavit i jako rozpočet celkových nákladů podniku Limitní rozpočet •absolutně nebo relativně nepřekročitelná úroveň hodnot cílových veličin – stanovují limit, který nemá být překročen (resp. musí být dosažen) •typické pro rozpočtové organizace •v podnicích se můžou týkat nákladů na výzkum, vývoj, vzdělání a propagaci, ale i např. na PHM, energii apod. • Indikativní rozpočet •na rozpočtování těch veličin, jejichž výše je závislá na dosažení jiné, pro podnik důležité veličiny, která není limitně omezená – např. vazba nákladů na reklamu na vývoji výnosů z prodeje •dávají managementu možnost zhodnotit rozhodovací problém ve všech jeho souvisejících nákladech a výnosech a tím eliminovat nebezpečí, že např. úspora nákladů připraví podnik o vyšší výnos Rozpočtování podle aktivit (ABB, Activity-Based Budgeting) •náročné, ale efektivní zejména u aktivit, jejichž vývoj je v indiferentním či dokonce nepřímém vztahu k objemu produkce •rozpočty nejsou tvořeny na bázi organizačních jednotek, které by reflektovaly odpovědnostní hledisko, ale jsou tvořeny na základě očekávané spotřeby výkonu jednotlivých aktivit (tyto jsme schopni měřit skutečnými jednotkami výkonu) •rozpočty založené na aktivitách jsou daleko uchopitelnější a srozumitelnější, protože neinformují pouze o obecných limitech nákladů a výnosů vyjádřených v peněžních jednotkách, bez vazeb na skutečné výkony, ale informují právě o předpokladech těchto skutečně prováděných výkonů Nedostatky tradičně tvořených rozpočtů: ·neschopnost reagovat a pružně se přizpůsobovat neočekávaným změnám, ·zachování stereotypů myšlení a organizace, ·neprovázanost rozpočtů, ·časté soustředění se na výsledky a opomíjení příčin, ·určitý problém je také v časovém hledisku a vazbě na sestavování finančních výkazů v ročních cyklech. · ZBB a ABB – nové přístupy překonávající tradičně zažité metody Rozpočtování režijních nákladů na základě jejich skutečného minulého vývoje – pomocí variátoru Variátor = ((N1 – N0)/N0)/((X1 – X0)/X0) kde 1 … rozpočtové období 0 … počáteční období N … nákladová položka X … vztahová veličina Shrnutí přednášky Umíte: •Vysvětlit význam rozpočetnictví •Uvézt rozdíly mezi rozpočty a kalkulacemi •Popsat rozpočtový proces •Charakterizovat jednotlivé druhy rozpočtů •