Migrační a azylová politika
EU v době uprchlických krizí
Mezníky na cestě ke
společné migrační
a azylové politice
• Schengenská dohoda (1985)
vytvořila zónu volného pohybu
a zrušení kontrol na vnitřních
hranicích Evropských společenství
• Dublinská úmluva (1990) určovala
odpovědnost za posouzení azylu
podané na území EU. Vstoupila
v platnost v roce 1997
Přístup k legální migraci
• Do EU přichází legálně ročně 2-3 miliony občanů tzv. třetích
zemí.
• O počtu přijímaných legálních migrantů rozhodují samy
členské státy.
• EU vytváří právní rámec, který má harmonizovat podmínky
vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí v členských
státech
• Typická je podpora příchodu kvalifikovaných pracovních sil
i snaha reagovat na demografický vývoj v Evropě. Důraz je
kladen na podporu integrace migrantů.
Přístup k nelegální migraci
Nelegálních vstupů do EU je v posledních letech
ročně 125 000 až 200 000.
Ochrana hranic a boj s nelegální migrací zůstávají
v rukou členských států.
EU při ochraně hranic pomáhá prostřednictvím
svých agentur – Evropský policejní úřad
(Europol – od roku 1999) a Evropská agentura
pro řízení operativní spolupráce na vnějších
hranicích EU (Frontex – od roku 2004)
https://www.consilium.europa.eu/cs/infograp
hics/migration-flows/
Změny
azylové politiky
V roce 2003 bylo schváleno nařízení Rady
Dublin II, které nahrazoval původní Dublinskou
úmluvu. Podle tohoto Nařízení měl být
k posouzení žádosti o azyl příslušný pouze jeden
členský stát EU.
Zpřesňující kritéria pro určení příslušného
členského státu k posouzení žádosti o azyl
stanovil tzv. Dublin III (2013).
Situace na Blízkém
Východě a migrace
Občanská válka v Sýrii a útoky tzv.
Islámského státu zapříčinily masovou
migraci.
Do konce roku 2016 v pěti státech (Turecko,
Jordánsko, Libanon, Irák a Egypt) přebývalo
4,8 milionů syrských uprchlíků.
Syrští uprchlíci také tvořili největší počet
migrantů (až 26 % z nich), kteří se pokoušeli
proniknout do Evropy přes Středozemní
moře.
Tzv. uprchlická
krize v Evropě
v letech 2015-2016
Vrchol tzv. uprchlické krize nastal v roce 2015,
kdy byla mezinárodní ochrana udělena už více
než 333 300 žadatelům o azyl (podíl Syřanů
stoupl na 50 %).
Počty žádostí o azyl množství případů udělené
mezinárodní ochrany výrazně převyšovaly
(v roce 2015-2016 jich bylo 1,3 milionů).
https://www.youtube.com/watch?v=z5Xv5e-
35Io
Podrobněji Studijní opora, s. 53-56.
Návrhy Evropské
komise (EK)
v reakci na tzv.
migrační krizi
EK navrhla dočasný mechanismus
přerozdělování osob, které jednoznačně
potřebují mezinárodní ochranu, uvnitř EU.
Nový evropský program pro migraci vymezil
čtyři základní pilíře nového řízení migrace:
• snížení atraktivity nelegální migrace
• posílení správy vnějších hranic EU
• zajištění silné společné azylové politiky
• prosazení nové politiky pro legální migraci
Odmítání
uprchlických kvót a
jeho důvody
Proti rozhodnutí Rady hlasovaly
pouze Maďarsko, Rumunsko,
Slovensko a Česká republika.
Odpor vůči uprchlickým kvótám byl
důsledkem odlišné historické
zkušenosti a byl i reakcí na obavy
spojené s nárůstem islamistického
terorismu.
Výsledky snah o
řešení tzv. migrační
krize
Podle údajů EK z konce května 2018 bylo k
danému datu v rámci relokačního
mechanismu přemístěno asi 34 700 žadatelů
o azyl (35,3 % z celkového předpokládaného
počtu).
Větší dopad měla dohoda s Tureckem
(2016) – měla omezit uprchlickou trasu
směřující přes Egejské moře na řecké
ostrovy
Nový pakt o migraci
a azylu
(Návrh Evropské
komise ze září 2020)
Efektivnější a rychlejší azylové
procedury (předběžný screening
na hranicích, účinnější využívání
azylového řízení na hranicích).
Nový mechanismus solidarity
(primárně relokace nebo
sponzorování návratů).
Společný systém EU pro návraty
(spolupráce s třetími zeměmi).
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Cizinci
(včetně
azylantů)
451 923 467 562 496 413 526 811 566 931 595 881 634 790
Azylanti 2 556 2 892 2972 2 669 2 586 2 515 2 220
Zdroj: Český statistický úřad
Počty cizinců a azylantů v ČR
Post k přijímání uprchlíků v ČR (v %)
10/2015 12/2015 10/2016 10/2017 10/2018 Jaro 2022
Pro trvalý pobyt 3 2 2 2 2 10
Pro dočasný pobyt 41 33 30 25 24 75
Proti přijímání
uprchlíků
52 60 63 69 68 13
Neví 4 5 5 4 6 2
Zdroj: CVVM
Uprchlická krize z Ukrajiny a její specifika
Shrnutí
Přístup k uprchlíkům z Ukrajiny na evropské úrovni ovlivňuje převažující podpora Ukrajiny jako
oběti ruské agrese, specifická sociodemografická struktura uprchlíků (převaha žen a dětí) a jejich
kulturní blízkost i předchozí přítomnost početné ukrajinské diaspory.
Základem pro podporu ukrajinským uprchlíkům v zemích EU je směrnice o dočasné ochraně z 4.3.
2022 – umožňuje využívat harmonizovaná práva v celé EU v délce jednoho až tří let. Tato práva se
vztahují k:
• Pobytu
• Přístupu na trh práce a bydlení
• Lékařské pomoci
• Sociální pomoci
• Přístupu dětí ke vzdělání
• V ČR upravuje podmínky pomoci ukrajinským uprchlíkům tzv. Lex Ukrajina, který s dočasnou
platností (do 31. 8. 2023) umožňuje volný vstup na trh práce, humanitární dávky, příspěvky pro
solidární domácnosti, dočasné zařazení do systému veřejného zdravotním pojištění a přístup ke
vzdělání.
• Podle údajů z léta 2022 dočasnou ochranu v ČR získalo 390 159 občanů Ukrajiny (z toho bylo
44 % žen a 35 % dětí).
Shrnutí
• Prvním mezníkem na cestě k společné migrační politice bylo vytvoření
Schengenského prostoru
• V případě legální migrace se EU snaží harmonizovat vstupu a pobytu státních
příslušníků třetích zemí v členských státech – typická je podpora příchodu
kvalifikovaných pracovních sil.
• Základem azylové politiky byla Dublinská úmluva, týkající se určení státu
odpovědného za posouzení žádosti o azyl (v dalších desetiletích upravena – Dublin II,
III)
• V době tzv. migrační krize EK navrhla a Rada EU schválila dočasný mechanismus
přerozdělování žadatelů o azyl - země Visegrádské čtyřky proti.