Rada pro výzkum, vývoj a inovace III. II ANALÝZA STAVU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACI V CESKE REPUBLICE A JEJICH SROVNANI SE ZAHRANICIM V ROCE 2020 verze ze dne 26.04.2022 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 OBSAH Manažerské shrnutí ........................................................................................................................ 3 Výkladová část................................................................................................................................ 5 1 Finanční toky ve výzkumu a vývoji ....................................................................................... 6 1.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj.................................................................................................7 1.2 Finanční toky mezi sektory ...........................................................................................................11 1.3 Přímá a nepřímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru .....................................17 2 Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu.......................................................... 21 2.1 Proces tvorby návrhu státního rozpočtu na výzkum a vývoj ........................................................22 2.2 Kategorie podpory VaV v ČR a struktura poskytovatelů a příjemců ............................................27 2.3 Oborová struktura účelové podpory výzkumu a vývoje................................................................31 3 Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků ................................... 36 3.1 Rámec podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR z ESIF ............................................................39 3.2 Rámcový program HORIZONT 2020............................................................................................44 4 Implementace RIS3 strategie v ČR .................................................................................... 56 4.1 Základní charakteristika Národní RIS3 strategie ..........................................................................57 4.2 Analytické zhodnocení realizace RIS3 strategie v ČR .................................................................58 4.3 Znalostní základna pro RIS3 strategii v ČR..................................................................................67 5 Lidé ve výzkumu a vývoji ................................................................................................... 68 5.1 Počty osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji...........................................................................71 5.2 Počty výzkumných pracovníků .....................................................................................................74 5.3 Genderové hledisko......................................................................................................................79 6 Výzkumné infrastruktury..................................................................................................... 85 6.1 Velké výzkumné infrastruktury......................................................................................................91 7 Výsledky výzkumu a vývoje................................................................................................ 96 7.1 Druhy výsledků a časový trend jejich počtů................................................................................101 7.2 Kvalita výsledků a jejich mezinárodní srovnání..........................................................................105 7.3 Patentová analýza ......................................................................................................................117 8 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání................................... 120 8.1 Inovační výkon ČR na základě jednoduchých indikátorů ...........................................................124 8.2 Inovační výkon na základě kompozitních indikátorů ..................................................................125 8.3 Faktory omezující inovační aktivity.............................................................................................135 9 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.................................................. 139 9.1 Členění mezinárodní spolupráce ve VaVaI z hlediska účelové a institucionální podpory..........144 9.2 Přehled mezinárodní spolupráce ve VaVaI dle poskytovatelů ...................................................145 Závěr ........................................................................................................................................ 154 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 159 Přílohová část............................................................................................................................. 163 P. 1 Monitoring kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020..........................................................................................................................................163 P. 2 Vybrané datové zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích ..................................................................166 P. 3 Druhy výsledků – číselník kapitola Výsledky výzkumu a vývoje .....................................................168 P. 4 Přehled daňové podpory VaV v zemích OECD, EU a dalších zemích, 2020 .................................168 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 3 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Zpracování Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím zajišťuje každoročně Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Již sedmý rok v řadě je Analýza VaVaI zpracována Odborem Rady Úřadu vlády ČR. Analýza VaVaI za rok 2020 obsahuje indikátory vypovídající o stavu VaVaI v ČR a jejich mezinárodní srovnání, včetně indikátorů stanovených ve strategickém dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020 a hodnotí 9 klíčových témat: • Finanční toky ve výzkumu a vývoji • Financování výzkumu, vývoje ze státního rozpočtu • Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků • Implementace RIS3 strategie v ČR • Lidé ve výzkumu a vývoji • Výzkumné infrastruktury • Výsledky výzkumu a vývoje • Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání • Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích Na základě analýzy formulovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace tzv. silné, slabé stránky a příležitosti systému VaVaI: Silné stránky + Ekonomický potenciál ČR + Rostoucí soukromé a veřejné výdaje na VaVaI + Vybudovaná výzkumná infrastruktura + Silná kultura publikační činnosti + Postupně se rozvíjející internacionalizace vedoucí k excelenci některých vědeckých oborů + Kvalifikovaní lidé a tradičně silné akademické zázemí Slabé stránky − Soukromé výdaje systému VaVaI spotřebovávané převážně v soukromé sféře a tedy dlouhodobě nízká míra spolupráce soukromé a veřejné sféry v systému VaVaI − Neuspokojivá účast českých výzkumných organizací a týmů v rámcovém programu Horizont 2020 − Nastavení rozvíjení potřebných profesních schopností a dovedností výzkumných pracovníků a tím nedostatečné využití jejich potenciálu − Nízké zastoupení žen ve výzkumu − Nedostatečné podmínky pro efektivní fungování a rozvoj inovačních aktivit − Nedostatečné využívání možností ochrany duševního vlastnictví Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 4 Příležitosti Česká republika má silnou průmyslovou i výzkumnou základnu a moderní výzkumné infrastruktury, ale potřeby podnikatelské a výzkumné sféry se ne vždy potkávají, což se odráží v doposud stále nízké míře spolupráce těchto dvou sfér. ČR musí pokračovat ve vytváření prostředí pro rozvoj inovačního potenciálu. K tomu patří podpora investic rizikového kapitálu a vyšší využití ochrany duševního vlastnictví formou mezinárodních patentů. Příležitostí je vytvoření vhodných podmínek a pobídek pro investice do start-upů a zajištění efektivního využívání nástrojů ochrany průmyslového vlastnictví včetně podpory znalostní báze ochrany průmyslového vlastnictví. Pro systém řízení VaVaI v ČR je zásadní nastavení nástrojů přímé a nepřímé veřejné podpory tak, aby docházelo k akceleraci soukromých výdajů na VaVaI a zvýšení orientace výzkumu a vývoje na aplikaci výsledků VaV ve společnosti. Vedle efektivního nastavení veřejné podpory musí současně docházet k rozvoji personální základny systému VaVaI. Jedním z přetrvávajících problémů v této oblasti je nízké zastoupení žen. Příležitostí je vytvářet podmínky pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a uplatnění žen po mateřské a rodičovské dovolené. Je zásadní budovat vztahy se zahraničními partnery, vytvářet dlouhodobé vazby se špičkovými vědeckými pracovišti a posilovat mezinárodní spolupráci včetně zvyšování účasti českých výzkumných organizací a týmů v rámcovém programu Horizont 2020, resp. Horizont Evropa (zejména u aktivit ERC, partnerství a schémat v rámci EIC). K tomu, aby mohly být efektivně využívány výzkumné kapacity, je potřeba fungující legislativní prostředí. Hlavním cílem by mělo být zavedení nových nástrojů účelové podpory inovací a nepřímé podpory VaV, zjednodušení administrativy v oblasti VaVaI a další zkvalitňování hodnocení stavu VaVaI včetně odpovídajícího hodnocení programů účelové podpory. Pro Českou republiku je klíčové, aby efektivně zacílila své kapacity výzkumu, vývoje a inovací a dokázala reagovat na dynamický vývoj ve společnosti včetně rychlého rozvoje nových technologií, především však na tzv. velké společenské výzvy. Je potřeba věcně vymezit priority ke zvýšení odolnosti společnosti a motivovat poskytovatele k podpoře specificky zaměřených výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem. Události spojené s pandemií COVID-19 budou mít zásadní vliv na směřování systému VaVaI. Prioritizace podpory jednotlivých oborů i multidisciplinárních týmů dozná změn směrem k odvrácení dalších hrozeb tohoto typu. Nebude se však jednat pouze o podporu medicínských oborů, ale celé škály odvětví, která se mohou podílet na zmírnění následků takových hrozeb a jejich předcházení. Jako zásadní se jeví orientace na řešení hlavních politických priorit EU, jejichž řešení je postaveno na disruptivních inovacích, tedy především European Green Deal (EGD), digitální transformace a připravenost společnosti na pandemie včetně řešení situace vyvolané výskytem COVID-19. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 5 VÝKLADOVÁ ČÁST Prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR se v posledních deseti letech dynamicky rozvíjí. Tabulka S. 1 ukazuje vývoj základních finančních ukazatelů VaVaI, jejich meziroční vývoj včetně vybraných makroekonomických ukazatelů. Tabulka S. 1: Výdaje na výzkum a vývoj a jejich meziroční změny v porovnání se základními makroekonomickými ukazateli 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkové výdaje na VaV (GERD) mld. Kč 53.0 62.8 72.4 77.9 85.1 88.7 80.1 90.4 102.8 111.6 113.4 podíl GERD na HDP % 1.33 1.54 1.77 1.88 1.96 1.92 1.67 1.77 1.90 1.93 1.99 Průměrná roční míra inflace % 1.5 1.9 3.3 1.4 0.4 0.3 0.7 2.5 2.1 2.8 3.2 Podíl rozpočtovaných výdajů na VaVaI ze SR na celkovém SR ČR % 2.14 2.20 2.24 2.21 2.20 2.21 2.33 2.49 2.55 2.39 2.24 výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (BERD) mld. Kč 30.0 34.1 38.2 41.5 47.0 48.1 49.0 56.8 63.7 68.8 69.1 Nepřímá podpora soukromým podnikům mld. Kč 1.32 1.84 1.99 2.30 2.27 2.53 2.39 2.52 2.59 2.74 – Pracovníci ve VaV FTE 52 290 55 697 60 329 61 976 64 443 66 433 65 783 69 736 74 969 79 245 80 958 Patenty udělené v ČR počet 1372 1806 2204 2552 2901 3505 4874 6013 6670 7741 7427 přihlašovatelům z ČR počet 65 94 149 175 255 369 457 455 415 480 523 přihlašovatelům ze zahraničí počet 1 307 1 712 2 055 2 377 2 646 3 136 4 417 5 558 6 255 7 261 6 904 Příjmy z poskytnutých patentových licencí mld. Kč 1.43 1.52 1.87 2.29 2.73 3.32 3.36 1.93 1.60 2.17 3.05 Zahraniční obchod s high-tech zbožím vývoz high-tech zboží mld. Kč 410.2 476.0 501.8 483.2 559.8 610.0 604.8 687.1 790.2 870.9 920.6 podíl na celkovém vývozu zboží ČR % 16.20 16.53 16.33 15.22 15.43 15.71 15.22 16.19 17.94 19.02 20.72 dovoz high-tech zboží mld. Kč 462.3 473.6 474.1 465.5 546.2 648.3 602.8 706.7 811.9 869.7 934.8 podíl na celkovém dovozu zboží ČR % 19.17 17.62 17.13 16.49 17.07 18.64 17.25 18.59 20.18 21.12 23.66 meziroční změny 11/10 12/11 13/12 14/13 15/14 16/15 17/16 18/17 19/18 20/19 celkové výdaje na VaV % 18.46 15.31 7.59 9.31 4.18 -9.65 12.83 13.68 8.63 1.58 HDP (b.c.) % 1.74 0.65 1.32 4.90 6.43 3.71 6.54 5.85 7.04 -1.65 vývoz zboží a služeb % 9.89 7.43 1.95 13.05 4.74 1.81 6.47 3.15 2.82 -5.42 Zdroj: ČSÚ – Šetření o výzkumu a vývoji, Národní účty, Hlavní ekonomické ukazatele ČR a zákony o SR v letech 2009 až 2019 | Pozn.: Výdaje na VaVaI ze SR jsou uvedeny bez výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a z finančních mechanismů. Následující text Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím 2020 je členěn do devíti kapitol, přičemž kapitoly obsahují v úvodu stručné shrnutí nejvýznamnějších zjištění, která jsou ve výkladové části textu podrobně komentována a doplněna grafickými výstupy. Monitoring kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2016–2020 je uveden v Příloze 1. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 6 1 Finanční toky ve výzkumu a vývoji • Celkové výdaje na VaV v ČR dosáhly v roce 2020 113,4 mld. Kč, tj. 1,99 % HDP a jejich dlouhodobý růst byl způsoben zejména trvalým růstem výdajů z podnikatelských zdrojů. • Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů činily 66,1 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 2 %), což představuje 1,16 % podílu HDP. Nejvíce prostředků na VaV se v ČR dlouhodobě vynakládá v podnikatelském sektoru, a to především v automobilovém průmyslu a v oblasti ICT. Částku vyšší než 0,5 mld. Kč vynaložilo v roce 2020 na VaV na území ČR 26 podniků, z toho 21 bylo pod zahraniční kontrolou. • Dle dat Integrovaného informačního systému Státní pokladny (IISSP) Ministerstva financí dosáhly skutečné výdaje z veřejných zdrojů na podporu VaVaI za rok 2020 rekordních 47,6 mld. Kč, v tom národní zdroje činily 38,2 mld. Kč a zahraniční zdroje 9,4 mld. Kč. Z dat ČSÚ, z nichž vychází souhrnná data za ČR uvedená v dokumentu, vyplývá, že z veřejných zdrojů činily výdaje na VaV celkem 45,8 mld. Kč, z toho veřejné domácí zdroje činily 38,6 mld. Kč a veřejné zahraniční byly ve výši 7,2 mld. Kč. Výdaje na VaV z veřejných zdrojů celkem představovaly v roce 2020 0,8 % HDP. 1 • Z hlediska GERD v přepočtu na HDP ČR v mezinárodním srovnání mírně zaostává za evropským průměrem, mezi roky 2010 a 2019 v ČR nicméně vzrostla Intenzita výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) o 0,60 p. b., což byl třetí nejvyšší nárůst ze všech členských států EU. • Podnikatelské zdroje jsou téměř výhradně využívány k financování VaV v podnikatelském sektoru. Objem podpory veřejného VaV z tuzemských podnikatelských zdrojů je stále relativně nízký, avšak meziročně vzrostl o 1,2 mld. Kč – za vysokoškolský a vládní sektor v roce 2020 dosáhl necelé 3,5 mld. Kč. Podnikatelské subjekty získaly veřejnou podporu ve výši 6,6 mld. Kč, což je historicky nejvyšší částka za posledních 5 let. • Veřejné tuzemské finanční zdroje směřovaly především do VaV realizovaného ve vládním a vysokoškolském sektoru, celkem zde bylo zapojeno 33,7 mld. Kč z veřejných zdrojů. • V podnikatelském sektoru převážnou část (63 %) finančních prostředků na VaV v roce 2020 utratily soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, ve vládním sektoru to byly ústavy Akademie věd České republiky (75 %) a ve vysokoškolském sektoru vysoké školy (94 %). • Z pohledu objemu financí jsou v českém systému VaV 4 typy „silových“ skupin výzkumných organizací – soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (43,7 mld. Kč), vysoké školy (23,1 mld. Kč), dále následují soukromé domácí podniky (23,1 mld. Kč) a s relativně velkým odstupem jsou na 4. místě ústavy AV ČR (14,6 mld. Kč). • Soukromé podniky v ČR jsou ze státního rozpočtu podporovány přímo (čerpaná podpora ze SR představovala v roce 2020 cca 4 mld. Kč) i nepřímo formou položek odčitatelných od základu daně z příjmů právnických osob (2,7 mld. Kč v roce 2019). Dlouhodobě vyšší objem nepřímé podpory využívaly velké podniky, a to především podniky pod zahraniční kontrolou. • V ČR je využíván pouze jeden typ nástroje nepřímé podpory (daňový odpočet), přičemž v zahraničí je nepřímá veřejná podpora VaV činnosti prováděné v podnikatelském sektoru obvykle poskytována součinností vícero nástrojů. 1 Rozdíl mezi údaji vznikají díky rozdílům v metodikách sběru dat IISSP a ČSÚ (šetření VTR 5-01 Roční výkaz o výzkumu a vývoji), viz více např.: https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2020. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 7 1.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj Celkové výdaje na VaV v ČR vykazují dlouhodobě růst (obrázek 1.1). V desetileté časové řadě v letech 2011−2020 byl pravidelný meziroční růst narušen pouze v roce 2016, kdy došlo vlivem přechodu na nové programové období k výpadku veřejných zdrojů ze zahraničí. Absolutní výše celkových výdajů v roce 2020 činila poprvé rekordních 113,4 mld. Kč. Ukazatel R&D Intensity (tj. výdaje na VaV jako % HDP) měl v minulých letech až na drobné výchylky také rostoucí trend. K dlouhodobému růstu celkových výdajů na VaV v ČR přispívá zejména trvalý růst podnikatelských zdrojů, v roce 2020 činily téměř 66,1 mld. Kč, tj. téměř 2,2 krát více, než tomu bylo v roce 2011. Obrázek 1.1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) v ČR v letech 2011–2020 podle zdrojů financování (v běžných cenách) Zdroj: ČSÚ, Roční výkaz o výzkumu a vývoji Další složkou celkových výdajů, která přispěla k dlouhodobému růstu celkových výdajů na VaV, jsou veřejné tuzemské zdroje. Tyto výdaje vykazovaly sice nižší, avšak relativně stabilní tempo růstu oproti podnikatelským zdrojům, v roce 2018 poprvé přesáhly 35 mld. Kč a v roce 2020 jejich absolutní výše činila dokonce 38,6 mld. Kč. K tomuto rekordnímu nárůstu veřejných výdajů přispěla především Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která připravuje a vládě předkládá návrh celkových výdajů na VaVaI ze SR. RVVI v posledních letech výrazně usilovala o zvýšení výdajů státního rozpočtu na VaVaI a zároveň o efektivní zacílení těchto veřejných zdrojů. Výdaje na VaVaI ze SR mají zajistit dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování systému VaVaI s akcentem na posílení institucionálního financování, dále mají přispět k akceleraci soukromých výdajů na VaVaI optimálním poměrem veřejné podpory k celkovým výdajům na VaV v podnikovém sektoru. Pro akceleraci soukromých výdajů na VaV je nutné sledovat úroveň adicionality veřejné podpory, neboť cílem a smyslem veřejné podpory VaV by mělo být především doplňovat, nikoli nahrazovat soukromé zdroje. V této oblasti by bylo žádoucí provést hlubší analýzu zaměřenou na 1.54 1.77 1.88 1.96 1.92 1.67 1.77 1.90 1.93 1.99 0.0 0.4 0.8 1.2 1.6 2.0 0.0 20.0 40.0 60.0 80.0 100.0 120.0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 % HDPmld. Kč (b. c.) veřejné z ČR veřejné zahraniční podnikatelské ostatní % HDP Finanční toky ve výzkumu a vývoji 8 různé druhy adicionality veřejné podpory, přičemž by měla být zohledněna odvětvová a případně další specifika dosud podporovaných podniků. Neméně důležitou složkou celkových výdajů na VaV jsou zahraniční veřejné zdroje. Pro tento druh veřejné podpory je typický její cyklický vývoj odpovídající čerpání z fondů EU (viz nastavení programových období 2007–2013 – OP VK, OP VaVpI a OP PI a období 2014–2020 OP VVV a OP PIK, podrobněji viz kapitola 3 – Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků). V roce 2020 představovaly zahraniční veřejné zdroje 7,2 mld. Kč. Celkové výdaje na VaV lze dále dělit podle jejich druhu a to na běžné (mzdové a ostatní běžné) a investiční výdaje. V uplynulých 5 letech činily investiční výdaje celkem 48,5 mld. Kč (tj. 10 % z celkových výdajů na VaV za roky 2016–2020). Převážnou část tedy tvořily běžné výdaje: mzdové (54 %) a ostatní běžné výdaje (36 %). V roce 2020 činily investiční výdaje 11,1 mld. Kč, mzdové 64,2 mld. Kč a ostatní běžné 38,1 mld. Kč. Výše investičních výdajů v uplynulých letech závisela především na výši čerpaných veřejných zdrojů ze zahraničí, kdy nejvyšší investiční výdaje byly realizovány v letech 2012–2015 vlivem budování Evropských center excelence a Regionálních center výzkumu a vývoje (průměrně 17,6 mld. Kč ročně). V případě mzdových výdajů zaznamenal nejvyšší nárůst podnikatelský sektor, kdy v roce 2020 mzdové výdaje vzrostly o 72 % oproti roku 2015, což samozřejmě koreluje s rostoucími výdaji na VaV z podnikatelských zdrojů a s rostoucím počtem zaměstnanců VaV ve zmíněném sektoru (nárůst počtu zaměstnanců FTE o 27 % mezi lety 2015 a 2020). Ve veřejném sektoru také došlo k nárůstu počtu zaměstnanců FTE (o 16 %), tento nárůst však nebyl tak markantní jako v podnikatelském sektoru. Tento růst byl taktéž doprovázen růstem mzdových výdajů, a to cca o 53 %. V případě mzdových výdajů ve vysokoškolském sektoru je nutné vést v patrnosti, že vysokoškolští zaměstnanci provádí mnohdy i pedagogickou činnost, v takových případech dosahují mzdy v součtu vyšších hodnot. Podrobnější statistiky k vývoji počtu zaměstnanců ve VaV, viz kapitola 5 – Lidé ve VaV. Vývoj jednotlivých složek GERD v přepočtu na HDP podle zdrojů jejich financování v čase dokládá obrázek 1.2. Výdaje na výzkum a vývoj financované z podnikatelských zdrojů v přepočtu na HDP v roce 2020 dosahovaly 1,16 %, hranici 1 % HDP překročily již v roce 2016. Vítaným trendem je samozřejmě růst výdajů na VaV jako % HDP, který je důsledkem meziročního růstu výdajů na VaV z podnikatelských zdrojů, nikoliv v důsledku negativního ekonomického vývoje (poklesu růstu HDP). V oblasti podnikatelských zdrojů je hlavním cílem vytvořit takové podmínky, aby podnikatelské výdaje tvořily po roce 2024 cca 1,5 % HDP, což by podle posledních prognóz znamenalo jejich nárůst až do výše přes 90 mld. Kč. Výdaje na VaV financované z veřejných zdrojů ČR přepočtené jako podíl HDP vykazují od roku 2016 mírně rostoucí trend, v roce 2020 dosáhly 0,68 % HDP. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 9 Obrázek 1.2: Zdroje financování celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD) v běžných cenách vyjádřené jako % hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2011–2020 Zdroj: ČSÚ Z obrázku 1.2 je dále patrné, že v letech 2012–2015 byly velmi významným zdrojem prostředků na VaV veřejné finance ze zahraničí, zejména ze strukturálních fondů EU. V roce 2020 činily veřejné zahraniční zdroje pouhých 0,13 % HDP. Výdaje pocházející z veřejných zdrojů celkem (státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků, zahraniční veřejné zdroje) představovaly v roce 2019 0,8 % HDP. Milník k naplnění v dalších letech, který je stanovený v Inovační strategii ČR 2019+, je vymezen v prvém Pilíři: Financování a hodnocení VaV, a tím je posílení financování vědy, kdy do roku 2030 by měly výdaje na VaV dosáhnout 3 % HDP. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ V případě mezinárodního srovnání byly dostupné statistiky o výdajích na VaV za roky 2010– 2019, v některých případech byla dostupná data pouze do roku 2018, nebo dokonce pouze do roku 2016. V případě mezinárodního srovnání jsou tedy porovnávána data s časovým zpožděním, oproti dostupným statistikám za ČR publikovaným ČSÚ v kapitole 1.2. Z obrázku 1.3 je patrné, že z hlediska celkových výdajů na VaV vyjádřených jako procento HDP (tj. R&D Intensity nebo Intenzita VaV) ČR ve srovnání s jinými zeměmi stále mírně zaostává za evropským průměrem. Mezi roky 2010 a 2019 měla Intenzita VaV v ČR rostoucí trend, přibližuje se tak k tzv. optimálnímu kvadrantu (viz obrázek 1.3). Optimální kvadrant se vyznačuje nadprůměrnými hodnotami GERD a nadprůměrným růstem, z evropských států to jsou Nizozemsko, Norsko, Belgie, Rakousko a Německo, z mimoevropských států to jsou Spojené státy americké, Čína, Jižní Korea a Izrael. 24300.86 0.0% 0.2% 0.4% 0.6% 0.8% 1.0% 1.2% 1.4% 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 %HDP veřejné z ČR veřejné zahraniční podnikatelské Programové období 2007–2013 MŠMT: OP VK a OP VaVpI MPO: OP PI od roku 2013 uplatňováno pravidlo n+3 Programové období 2014–2020 MŠMT: OP VVV MPO: OP PIK Finanční toky ve výzkumu a vývoji 10 Obrázek 1.3: Celkové výdaje na VaV (GERD) v letech 2010–2019 v mezinárodním srovnání Zdroj: OECD | Intenzita růstu/poklesu v letech 2010–2019 je vyjádřená jako směrnice regresní přímky (kladná hodnota značí rostoucí trend, záporná hodnota klesající). Průsečík os značí teoretickou pozici EU27, červená přímka předěluje trend poklesu a růstu. Výřez vpravo dole demonstruje průběh hodnot v jednotlivých letech v ČR. Provedeme-li mezinárodní srovnání na základě veřejných tuzemských výdajů na VaV (v relativním vyjádření jako % HDP; obrázek 1.4), tak ČR v tomto ukazateli je na úrovni evropského průměru. ČR je tak blízko k tzv. optimálnímu kvadrantu. Obrázek 1.4: Veřejné domácí výdaje na VaV v letech 2010–2019 v mezinárodním srovnání Zdroj: OECD | Intenzita růstu/poklesu v období let 2010–2019 je vyjádřená jako směrnice regresní přímky (kladná hodnota značí rostoucí trend, záporná hodnota klesající). Průsečík os značí teoretickou pozici EU27, červená přímka předěluje trend poklesu a růstu. Výřez vpravo dole demonstruje průběh hodnot v jednotlivých letech v ČR. AUT BEL CZE DNK EST FIN FRA DEU GRC HUN IRL ISR ITA JPN KOR NLD NOR POL PRT SVK SVN ESP SWE GBR USA CHN LVA LTU LUX BLG HRV CYP MLT ROU -0.12 -0.07 -0.02 0.03 0.08 0.13 0.4 0.9 1.4 1.9 2.4 2.9 3.4 3.9 4.4 4.9 Intenzitarůstu/poklesuvletech2010–2019 GERD v roce 2019 jako % HDP optimální kvadrant - nadprůměrné hodnoty GERD i růst 1.0 1.5 2.0 2010 2013 2016 2019 CZE AUT BEL CZE DNK EST FINFRA DEU GRC HUN IRL ITA NLDPOL PRT SVK SVN ESP SWE GBR BGR HRV CYP LVA LTU LUX MLT CHE USA CHN RUS JAP -0.050 -0.025 0.000 0.025 0.050 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 Intenzitarůstu/poklesuvletech2010–2019 Veřejné domácí výdaje na VaV v roce 2019 jako % HDP 0.5 0.6 0.7 2010 2013 2016 2019 CZE optimální kvadrant - nadprůměrné hodnotyi růst Finanční toky ve výzkumu a vývoji 11 1.2 Finanční toky mezi sektory Vztahy mezi jednotlivými sektory a zdroji financování jsou podrobně zobrazeny v obrázku 1.5, ve kterém jsou uvedeny hodnoty za rok 2020. Z obrázku 1.5 je patrné, že byly zaznamenány určité disproporce v distribuci jednotlivých finančních zdrojů mezi sektory, které VaV provádějí. Podnikatelské zdroje jsou téměř výhradně využívány v podnikatelském sektoru, objem podpory veřejného VaV z tuzemských podnikatelských zdrojů je stále relativně nízký, avšak meziročně vzrostl o 1,2 mld. Kč – za vysokoškolský a vládní sektor v roce 2020 dosáhl necelé 3,5 mld. Kč. V případě vládního a vysokoškolského sektoru zahrnují podnikové (soukromé) zdroje příjmy získané od tuzemských a zahraničních podnikatelských subjektů vzešlé z transferu znalostí, z pronájmů majetku a z darů použitých ve sledovaném roce na prováděný VaV. Tyto příjmy se dělí dále na příjmy z prodeje služeb VaV, příjmy z licenčních poplatků a ostatní příjmy. Z veřejných tuzemských zdrojů směřovala podpora primárně do vysokoškolského a vládního sektoru (tj. 18,7 mld. Kč a 15,0 mld. Kč). Výše podpory z veřejných tuzemských a zahraničních zdrojů VaV prováděného v podnikatelském sektoru činila 6,6 mld. Kč (tj. 4,7 mld. Kč veřejné rozpočty ČR a 1,9 mld. Kč veřejné zdroje ze zahraničí). Prostředky vložené podniky do VaV prováděného ve veřejném sektoru tak představují zhruba polovinu prostředků, které podniky čerpaly z veřejných zdrojů (viz statistiky ČSÚ). Nízký podíl soukromých prostředků vynaložených pro veřejný sektor může naznačovat, že spolupráce mezi podnikatelským a veřejným sektorem při provádění VaV není dostatečná. Příjmy ze smluvního výzkumu prováděného pro podniky činily 5,8 % výdajů veřejného sektoru. Efekt motivace pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru není v ČR zjevně dostatečně naplněn, protože iniciační fáze spolupráce financovaná ze státního rozpočtu dosud dostatečně nezvýšila důvěru podnikatelského sektoru vůči veřejnému, která by se projevila zásadním navýšením podnikatelského kapitálu ve veřejném výzkumu. Oba sektory mají výrazně odlišné představy o spolupráci. Veřejný sektor má snahu sám definovat cíle a výsledky spolupráce s ohledem na rozvoj vědního oboru, zatímco podnikatelský sektor cílí spíše na konkrétní ekonomický efekt a rychlost jeho dosažení. Příčinou nedostatečné spolupráce vyvozené z nízkého podílu soukromých prostředků pro veřejný sektor může být také skutečnost, že podnikatelský sektor je ve svých výzkumných potřebách saturován z veřejných zdrojů formou přímé podpory. Na druhou stranu právě v rámci řešení projektů účelové podpory může vznikat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou formou kolaborativního výzkumu, kdy spolupráce se může projevit prostřednictvím spoluúčasti na projektech financovaných z veřejných zdrojů. Obrázek 1.5 nabízí podrobný pohled na čerpání zdrojů dle druhu výzkumných pracovišť v jednotlivých sektorech (výseče vpravo). Podnikatelský sektor využil pro jím prováděný VaV největší objem finančních prostředků. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru činily 69,1 mld. Kč, v tomto sektoru působilo necelých 2,7 tis. ekonomických subjektů, tento počet je na rozdíl od vysokoškolského sektoru téměř shodný s počtem výzkumných pracovišť. V případě vysokých škol jsou data o počtu subjektů obvykle přepočítávána na jednotlivá pracoviště (tj. obvykle fakulty). Významnou část finančních prostředků na VaV vynaložily soukromé podniky pod zahraniční Finanční toky ve výzkumu a vývoji 12 kontrolou (63 %), druhou největší část vynaložily soukromé domácí podniky (34 %), a pouze nepatrný podíl na výdajích měly veřejné podniky (3 %). Vysokoškolský sektor investoval na VaV celkem 24,5 mld. Kč (do tohoto sektoru se dle metodiky ČSÚ řadí pracoviště VŠ a pracoviště fakultních nemocnic), z toho 94 % investovaly VŠ, zbylá část připadla fakultním nemocnicím. Ve vládním sektoru činily výdaje na VaV celkem 19,4 mld. Kč, přičemž největší skupinu z pohledu objemu financí na VaV tvořily ústavy AV ČR (tj. 75 %). Z pohledu objemu financí jsou tedy v českém systému VaV 4 typy „silových“ skupin výzkumných organizací, které za posledních 5 let nejvíce investovaly do VaV. Největší skupinou jsou soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (198,6 mld. Kč), druhou skupinou jsou vysoké školy (99,1 mld. Kč), následují soukromé domácí podniky (97,7 mld. Kč) a s relativně velkým odstupem jsou na 4. místě ústavy AV ČR (62,5 mld. Kč). Soukromé podniky mohou na svou činnost ve VaV využít mimo přímé veřejné podpory navíc i nepřímou podporu (viz dále podkapitola Přímá a nepřímá podpora VaV v podnikatelském sektoru). Finanční toky ve výzkumu a vývoji 13 Obrázek 1.5: Finanční toky ve VaV mezi sektory v roce 2020 Zdroj: ČSÚ | V obrázku jsou uvedené ostatní zdroje finančních prostředků na VaV, které tvoří vlastní příjmy vysokých škol a soukromých neziskových institucí nepocházející ze státního rozpočtu, podnikatelského sektoru nebo ze zahraničí. Průměrná výše těchto zdrojů činila v letech 2014–2018 zhruba 816 mil. Kč, v roce 2020 už přesahují 1,5 mld. Kč. Tyto zdroje jsou z 80 % alokovány ve vysokoškolském sektoru a jde především o poplatky jednotlivých studentů, předplatné časopisů, příjmy z publikační činnosti. Počet subjektů v sektorech VaV v závorce uvádí průměrný počet pracovišť. Počet pracovišť AV ČR je uveden dle metodiky ČSÚ, neboť z důvodu regionálního členění sleduje ČSÚ zvlášť údaje za více pracovišť některých ústavů (Botanický ústav, Historický ústav, Ústav fyziky plazmatu). Od roku 2019 ČSÚ pozměnilo členění subjektů ve vládním sektoru, typ Resortní VO byl nahrazen typem Ostatní veřejné výzkumné instituce. 94% 6% 24 502 mil. Kč Vysoké školy (53/193) Fakultní nemocnice (12/12) 75% 8% 7% 4% 6% 19 437 mil. Kč Pracoviště Akademie věd ČR (53/60) Ostatní veřejné výzkumné instituce (22/33) Knihovny, archívy, muzea (49/67) Zdravotnická zařízení (17/17) Ostatní (28/32) 3% 34% 63% 69 113 mil. Kč Veřejné podniky (59/61) Soukromé podniky domácí (2029/2044) Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (588/601) 69 113 19 437 24 502 331 62 484 2 537 997 69 4 699 15 004 18 723 143 1 887 1 779 3 461 109 66 086 38 569 7 236 43 116 1 322 10 1 491 soukromé veřejné rozpočty ČR veřejné ze zahraničí vysokoškolský (HERD) neziskový Zdroje financování: Součet vládní (GOVERD) Subjekty v sektoru provádění VaV (počet ekonomických subjektů/počet výzkumných pracovišť): podnikatelský (BERD) neziskové organizace (82/82) Sektory provádění VaV: ostatní z ČR Finanční toky ve výzkumu a vývoji 14 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Výzkumné organizace ve vládním sektoru (tj. především ústavy AV ČR) se dle statistik ČSÚ zaměřují především na základní výzkum (15,1 mld. Kč v roce 2020, tj. 78 %), naproti tomu např. v evropských zemích jako jsou Švédsko, Norsko, Finsko, Portugalsko či Irsko se instituce ve vládním sektoru orientují spíše na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, což platí i pro mimoevropské státy jako USA, Jižní Koreu nebo Čínu. V posledním roce dostupném pro mezinárodní srovnání (tj. 2019) dosahovaly výdaje na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj ve vládním sektoru v ČR 0,07 % HDP a byly 3,4 krát nižší než výdaje na základní výzkum, naproti tomu ve výše zmiňovaných evropských státech byly výdaje na aplikovaný výzkum ve vládním sektoru alespoň dvakrát vyšší než výdaje na základní výzkum. V případě vysokoškolského sektoru v ČR byly v roce 2020 prostředky zaměřené na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj ve výši 0,19 % HDP (v období kulminace čerpání z OP VaVpI byl tento podíl v průměru 0,21 % HDP ročně a poté klesl na 0,14 %) a jejich podíl byl téměř ve stejné výši jako podíl výdajů na základní výzkum. Z dostupných dat pro mezinárodní srovnání se v případě vysokoškolského sektoru ukazuje, že poměr základního a aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje je spíše vyrovnaný a mírně převažuje aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. V případě vysokoškolského sektoru můžeme u ekonomicky vyspělých států (tj. např. Finsko, Belgie či Irsko) sledovat vyšší tendenci orientovat se na aplikovaný výzkum než v ČR. Zaměření českého veřejného sektoru na základní výzkum se pravděpodobně odráží i v nízkém procentu výdajů na VaV ze soukromých zdrojů vydaných v těchto sektorech, větší orientace vysokých škol a ústavů AV ČR na aplikovaný výzkum by mohla přispět k vyšší spolupráci mezi podnikatelskou a akademickou sférou, na což také míří Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 (Opatření 16), nově schválená Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (Opatření 17, 18, 19, 20, 28) a také Inovační strategie ČR 2019+ (Pilíř V – Inovační a výzkumná centra). Nevyváženost mezi prostředky směřujícími od podniků k veřejným subjektům a financemi poskytovanými podnikům ze státního rozpočtu ČR je zřejmá rovněž z mezinárodního srovnání (viz obrázky 1.6–1.8). Zatímco přímá podpora podnikatelského sektoru z tuzemských veřejných prostředků v roce 2020 dosáhla 6,8 % objemu prostředků vynaložených v podnikatelském sektoru na VaV, tak podnikatelské zdroje činily 4,1 % výdajů vysokoškolského sektoru na VaV a 13,1 % výdajů vládního sektoru na VaV.2 Naproti tomu např. v Německu představovala v roce 2019 přímá podpora podniků z tuzemských veřejných zdrojů pouze 3,2 % výdajů podnikatelského sektoru na VaV, ale podnikatelské zdroje se podílely téměř 13,6 % na výdajích vysokoškolského sektoru na VaV a téměř 10 % na výdajích vládního sektoru na VaV. Tyto poměrně vysoké podíly soukromých zdrojů ve veřejném sektoru jsou důsledkem dlouholeté tradice ve spolupráci akademické sféry a průmyslu, která v Německu funguje (viz Fraunhofer Model). V případě porovnání Rakouska 2 V případě vládního sektoru jsou míněny pouze tuzemské podnikatelské zdroje, čímž je eliminován vliv poplatků za licence Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v. v. i. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 15 a prostředků směřujících od podniků do veřejného sektoru, je v rakouském vysokoškolském sektoru podíl soukromých zdrojů nepatrně vyšší (HERD: 5 %) než v ČR a ve vládním více jak dvojnásobné (GOVERD: 8,7 %). Dříve byly rakouské podniky relativně úspěšnější v získávání veřejné podpory, kdy v roce 2015 se veřejné tuzemské zdroje podílely na výdajích v podnikatelském sektoru 12 %, aktuálně je to 3,7 %. Rakouské podniky v poměrně velké míře využívají i nepřímou podporu (obrázek 1.11), což by mohla být jedna z úspěšných cest, jak akcelerovat soukromé výdaje v českém systému VaVaI a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti českého státu. Obrázek 1.6: Podíl podnikatelských zdrojů na výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru (HERD) v letech 2010–2019 v mezinárodním srovnání (v %) Zdroj: OECD | Intenzita růstu/poklesu v období let 2010–2019 je vyjádřená jako směrnice regresní přímky (kladná hodnota značí rostoucí trend, záporná hodnota klesající). Průsečík os značí teoretickou pozici EU27, červená přímka předěluje trend poklesu a růstu. Výřez vpravo dole demonstruje průběh hodnot v jednotlivých letech v ČR. Podrobnější rozbor podílu tuzemských podnikatelských zdrojů na financování výzkumu a vývoje prováděného ve vysokoškolském sektoru dokládá, že z dlouhodobého hlediska patří ČR v rámci EU mezi státy s relativně nízkým podílem (obrázek 1.6). Na základě rostoucího trendu vývoje intenzity VaV ve sledovaném období se lze domnívat, že pozice ČR se bude v následujících letech zlepšovat a přibližovat průměru EU. V případě podílu tuzemských podnikatelských zdrojů na výdajích vládního sektoru na VaV (obrázek 1.7) ČR také zaostává za průměrem EU, ale na základě minulého vývoje tohoto ukazatele z posledních let nelze v nejbližších letech očekávat zlepšení situace. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 16 Obrázek 1.7: Podíl podnikatelských zdrojů na výdajích na VaV ve vládním sektoru (GOVERD) v letech 2010–2019 v mezinárodním srovnání (v %) Zdroj: OECD | Součástí podnikatelských zdrojů jsou finanční prostředky: příjmy z prodeje služeb výzkumu a vývoje (výzkum pro potřeby podniků), příjmy z licenčních poplatků (např. za patenty, know-how), ostatní příjmy (např. pronájem budov a zařízení, tržby z prodeje majetku, placené kurzy, konzultace a poradenství, finanční dary). Podíl tuzemských veřejných finančních zdrojů na výdajích podnikatelského sektoru na VaV v ČR dosahoval v roce 2010 téměř 15 %, v roce 2019 ale jen 6,8 % (obrázek 1.8). Je vidět, že v ČR došlo k razantnímu poklesu Intenzity VaV. Obecně však lze pozorovat u většiny států EU klesající trend podílu tuzemských veřejných zdrojů na celkových výdajích podnikatelského sektoru na VaV. U vyspělých ekonomik jako je např. Velká Británie, Francie či Švédko je pak přímá podpora doplňována nepřímou podporou. Obrázek 1.8: Podíl tuzemských veřejných zdrojů na celkových výdajích podnikatelského sektoru na VaV (BERD) v letech 2010–2019 v mezinárodním srovnání (v %) Zdroj: OECD a Eurostat | Intenzita růstu / poklesu v letech 2010–2019 je vyjádřená jako směrnice regresní přímky (kladná hodnota značí rostoucí trend, záporná hodnota klesající). Průsečík os značí teoretickou pozici EU27. Výřez vpravo dole demonstruje průběh hodnot v jednotlivých letech v ČR. Součástí tuzemských veřejných finančních prostředků jsou finance vynaložené na spolufinancování operačních a rámcových programů EU. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 17 1.3 Přímá a nepřímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru Přímá podpora VaV formou programů účelové podpory je v ČR tradičním nástrojem využívaným podnikatelským sektorem, tj. zejména soukromými podniky. Z dat IS VaVaI je patrné, že největší podíl přímé podpory čerpaly soukromé podniky, konkrétně malé a střední podniky (MSP). Z Analýzy TC AV ČR (2020)3 vyplývá, že účelová podpora v podnikatelském sektoru směřovala v minulých letech (2007–2018) spíše k „osvědčeným“ dlouholetým příjemcům, bez ohledu na jejich stagnaci, či dokonce snižující se hospodářský význam. V případě institucionální podpory je hlavním poskytovatelem Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v roce 2020 poskytlo podporu podnikům na dlouhodobý koncepční rozvoj ve výši 444 mil. Kč. V roce 2020 dle dat předaných do IS VaVaI podniky čerpaly přímou veřejnou podporu ve výši 4 mld. Kč, z toho čerpaná podpora veřejnými podniky činila 0,57 mld. Kč. Rozložení a vývoj přímé veřejné podpory v podnikatelském sektoru je znázorněn na obrázku 1.9. V následujícím textu je věnován prostor podrobnějšímu rozboru veřejné podpory soukromým podnikům. Obrázek 1.9: Přímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru ze SR v letech 2016–2020 Zdroj: IS VaVaI po úpravě kategorií subjektů dle metodiky pro statistická zjišťování ČSÚ | Pozn.: V závorkách jsou uvedeny počty subjektů. 3 Kostić, M. (2020). Jaké jsou charakteristiky a ekonomický vývoj největších příjemců podpory podnikového výzkumu?. Ergo, 15(1), 12–19. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 18 V posledních letech nabývá na významu i přímá podpora soukromým podnikům z veřejných prostředků ze zahraničí, což dokládá i rostoucí počet soukromých podniků využívajících tento typ veřejné podpory (viz obrázek 1.10). Obrázek 1.10: Vývoj přímé a nepřímé veřejné podpory VaV v soukromých podnicích v ČR Zdroj: ČSÚ | Pozn.: Průměrná roční nepřímá podpora veřejným podnikům byla ve sledovaném období 5 mil. Kč a využilo jí ročně do 10 podniků. Kromě přímé podpory VaV ze státního rozpočtu jsou soukromé podniky v ČR podporovány také nepřímo formou položek odčitatelných od základu daně z příjmů právnických osob.4 Přímá a nepřímá veřejná podpora VaV mají v ČR vzájemně exkluzivní vztah – odpočet může subjekt uplatnit pouze v případě, nezískal-li na daný projekt VaV přímou veřejnou podporu VaV. Z posledních dostupných údajů je vidět, že celková výše přímé a nepřímé podpory VaV soukromým podnikům rostla a přesáhla 8 mld. Kč. Z toho nepřímá podpora výzkumu a vývoje v soukromých podnicích v ČR činila 2,73 mld. Kč. Přestože v posledních letech klesá počet soukromých podniků, které využily nepřímou podporu VaV, objem odečtených výdajů na VaV zaznamenal mírně rostoucí trend (viz obrázek 1.11). V roce 2019 využilo nepřímou veřejnou podporu VaV 252 velkých podniků, které nárokovaly daňovou podporu VaV v objemu 2,09 mld. Kč, což představuje více než 76 % z celkové částky nepřímé veřejné podpory u soukromých podniků. Na jeden velký podnik tak v průměru připadala daňová podpora VaV ve výši 8,3 mil. Kč, u MSP to bylo více než 9krát méně (tj. 0,92 mil. Kč). Cílem RVVI a dalších zainteresovaných subjektů (MF, GFŘ, SP ČR, AVO, AMSP ČR) v oblasti daňových odpočtů na VaV je při dodržování vrcholného cíle nástroje „podpory konkurenceschopnosti“ odstranění nejistot u poplatníků uplatňujících tento odpočet a současně nezvýšit pravděpodobnost zneužívání odpočtů. 4 Podle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 19 Obrázek 1.11: Nepřímá podpora výzkumu a vývoje v soukromých podnicích podle jejich velikosti Zdroj: ČSÚ podle administrativních dat GFŘ | V grafu není uvedena nepřímá podpora veřejným podnikům, neboť počet veřejných podniků uplatňujících odečet se pohybuje v řádu jednotek a i celková výše nepřímé podpory ve srovnání se soukromými podniky byla zanedbatelná. Ze statistik ČSÚ je patrné, že velké podniky v ČR, a to především podniky pod zahraniční kontrolou, mnohem častěji preferují nepřímou veřejnou podporu VaV před přímou veřejnou podporou. Vývoj nepřímé podpory VaV v soukromých podnicích podle vlastnické struktury ukazuje obrázek 1.12. Obrázek 1.12: Nepřímá podpora výzkumu a vývoje v soukromých podnicích podle vlastnické struktury Zdroj: ČSÚ podle administrativních dat GFŘ | V grafu není uvedena nepřímá podpora veřejným podnikům, neboť počet veřejných podniků uplatňujících odečet se pohybuje v řádu jednotek a i celková výše nepřímé podpory ve srovnání se soukromými podniky byla zanedbatelná. Finanční toky ve výzkumu a vývoji 20 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ V případě nepřímé veřejné podpory VaV v ČR je využíván v zásadě jen jeden nástroj, a to uplatnění odčitatelné položky od základu daně na podporu VaV. Pokud se však podíváme do zahraničí, je nepřímá veřejná podpora VaV činností prováděných v podnikatelském sektoru poskytována součinností vícero nástrojů (viz Příloha 4). Pro mezinárodní srovnání přímé a nepřímé podpory v podnikatelském sektoru lze využít data pouze omezeného počtu zemí, které nepřímou podporu VaVaI v podnikatelském sektoru evidují a předávají informace do mezinárodních databází. Navíc byla pro toto srovnání data dostupná pouze do roku 2018, proto je mezinárodní srovnání provedeno na průměrných hodnotách za 5 leté období v letech 2014–2018. Z obrázku 1.13 je zřejmé, že státy, jako Francie, Velká Británie a Irsko, využívají především nepřímou podporu. Naproti tomu v Jižní Koreji, Spojených státech amerických nebo Maďarsku je poměrně vysoká intenzita přímé podpory a současně je v relativně velké míře využívána i nepřímá podpora. Z hlediska intenzity přímé podpory zaujímá ČR pozici srovnatelnou s Velkou Británií či Nizozemskem, v těchto státech je však průměrná intenzita nepřímé podpory mnohem vyšší než v ČR. Velká Británie a Nizozemsko patří k zemím, ve kterých mohou podniky využívat několik typů nástrojů nepřímé podpory, např. daňové úlevy s výplatou na srážkovou daň ze mzdy nebo příspěvky na sociální zabezpečení, preferenční daňové pobídky nebo výhodnější podmínky. Obrázek 1.13: Přímá a nepřímá podpora VaVaI v podnikatelském sektoru jako % HDP v mezinárodním srovnání (průměr za roky 2014–2018) Zdroj: OECD – Main Science and Technology Indicators R&D Tax Incentive Indicators Pozn.: CZE (2019) * hodnoty za rok 2019 a veřejná podpora zahrnuje i část veřejné zahraniční zdroje. Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 21 2 Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu • Veřejné domácí zdroje určené k provádění výzkumu, vývoje a inovací v ČR tvoří primárně státní rozpočet na výzkum, vývoj a inovace, který v roce 2020 dosáhl 36,25 mld. Kč. • Zabezpečení zpracování návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI a jejich střednědobý výhled je v kompetenci Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Návrh je od roku 2017 strukturován do 15 rozpočtových kapitol, přičemž prostředky rozpočtované na jejich „provoz“ činily v roce 2020 celkem 2 389 mil. Kč, tj. 6,6 % rozpočtovaných výdajů. • U institucionálních výdajů došlo meziročně k navýšení o 1,03 mld. Kč, naopak účelové výdaje poklesly o 0,75 mld. Kč. Podle údajů IS VaVaI vysoké školy v roce 2020 čerpaly podporu ze státního rozpočtu (bez podpory z operačních programů) ve výši 16 mld. Kč, ústavy AV ČR 8,3 mld. Kč, subjekty podnikatelského sektoru necelých 5 mld. Kč a ostatní výzkumné organizace 3,5 mld. Kč. • Instituce provádějící výzkum a vývoj jsou financovány vícezdrojově – z celkové podpory v roce 2020 tvořila účelová složka podpory výrazně převažující podíl pouze u podniků, u ostatních typů výzkumných organizací je viditelný trend postupného navyšování podílu institucionální podpory. U subjektů v podnikatelském sektoru lze zásadní převahu účelové podpory považovat za žádoucí, avšak u veřejných subjektů by indikoval zvýšené riziko meziroční nestability ve financování. • Největší objem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací poskytují v ČR ze svých kapitol MŠMT a Akademie věd ČR. V roce 2020 čerpaly veřejné a soukromé vysoké školy prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj ve výši téměř 7,7 mld. Kč a ústavy AV ČR čerpaly 4,16 mld. Kč. • Vysokým školám je z kapitoly MŠMT poskytována podpora na specifický vysokoškolský výzkum (1,2 mld. Kč), která má charakter institucionální podpory. Ústavům AV ČR je zase v rámci kapitoly AV ČR poskytována podpora tzv. náklady na činnost (2 mld. Kč), která je z velké části čerpána na aktivity spojené s VaVaI, v rámci této položky je např. hrazen příspěvek na ELI Beamlines ve výši 210 mil. Kč ročně (od roku 2022 bude převeden na MŠMT k pokrytí části členského poplatku konsorciu ELI ERIC). • Účelovou podporu poskytují zejména Grantová agentura ČR – využívají ji především vysoké školy a ústavy AV ČR, Technologická agentura ČR – podpora směřuje především do podniků a vysokých škol. Účelovou podporu ostatních resortů kromě jimi zřízených subjektů s úspěchem využívají také vysoké školy. • Účelová podpora poskytovaná z kapitoly MŠMT je specifická v tom, že zahrnuje dotační tituly na Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI a Specifický vysokoškolský výzkum, které však mají charakter spíše institucionální podpory, kdy podpora není poskytnuta po provedení veřejné soutěže. Navíc finanční prostředky z programů Národní plán udržitelnosti I a II končící v roce Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 22 2020 postupně přecházely do položky podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. • Z oborového hlediska směřuje účelová podpora v ČR především do oborových skupin Průmysl (4,6 mld. Kč) následovaný Společenskými a humanitními vědami (1,7 mld. Kč), Biovědami (1,6 mld. Kč) a Lékařskými vědami (1,3 mld. Kč). Finanční podporu přesahující 1 mld. Kč vykázaly také skupiny Chemie a Fyzika a matematika. • Od roku 2017 dochází u nově zahájených projektů ke vkládání dat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací ve struktuře OECD Fields of Research and Development. Převedení číselníku do struktury OECD bylo nezbytné pro realizaci národní úrovně hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+. • Institucionální podporu nelze v současnosti spolehlivě oborově členit z důvodu chybějících dat o distribuci uvnitř výzkumných organizací (zejména vysokých škol). • Podle statistik OECD směřovalo ve veřejném sektoru nejvíce výdajů na VaV v ČR do oboru Natural Sciences (50 %), u ostatních států se pohybuje podíl financí na VaV v tomto oboru mezi 14–40 %. Podíl výdajů na VaV ve veřejném sektoru zaměřených na obor Medical and Health Sciences dosahoval v ČR 11 %, což jak minulé analýzy ukázaly, představuje oproti Dánsku či Nizozemsku výrazně nižší podíl. V případě podnikatelského sektoru je vidět dominance oboru Engineering and Technology. 2.1 Proces tvorby návrhu státního rozpočtu na výzkum a vývoj Příprava návrhu státního rozpočtu na VaVaI je kontinuální a komplexní proces ilustrativně popsaný ve schématu 2.1 níže. Podle § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada pro výzkum, vývoj a inovace každoročně zabezpečuje zpracování návrhu výše celkových výdajů na VaVaI jednotlivých rozpočtových kapitol a jejich střednědobý výhled. Návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI do roku 2020 vycházel z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016−2020 (NP VaVaI 2016–2020) a z její aktualizace pro období 2019–2020. Nicméně návrh rozpočtu na VaVaI na rok 2020 byl vypracován již také s vědomím připravované nové Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI 2021+) na období od roku 2021, která byla schválena usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759. NP VaVaI 2021+ má stejně tak jako předchozí dokument 5 strategických cílů, které jsou tematicky specifikovány. Financování VaVaI a tvorby státního rozpočtu na VaVaI se týká Cíl 1: „Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR“ (především pak specifický cíl 1.1: Zajistit nastavení adekvátního poměru výše institucionální a účelové složky financování s cílem stabilizovat a zefektivnit výzkumné prostředí, a to při současném zachování alespoň stávající výše účelové podpory, a specifický cíl 1.6: Vytvořit vzájemně komplementární schéma financování kapacit výzkumných organizací z prostředků na jejich dlouhodobý koncepční rozvoj a na velké výzkumné infrastruktury) a Cíl 3: „Zvýšit kvalitu Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 23 a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru“ (především specifický cíl 3.2: Podpořit synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím finančních nástrojů a posilováním oblastí se synergickým potenciálem, zvýšit podporu VaVaI ze státního rozpočtu na VaVaI v zásadních / přelomových oblastech jednotlivých výzkumných oborů nebo v oblastech, v nichž mohou výsledky VaVaI zásadně pomoci v řešení velkých společenských výzev). Opatření k realizaci cílů NP VaVaI 2021+ s vazbou na státní rozpočet na VaVaI jsou uvedeny v tabulce 1.1. Tabulka 1.1: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O1 Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI 3 O2 Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI 1, 3 O3 Hodnocení programů účelové podpory VaVaI zahrnující i hodnocení jejich dopadů a přínosu využití jejich výsledků 3 O5 Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami 1, 3 O8 Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné, rozvoj a zefektivnění IS VaVaI 3 O10 Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře 3 O14 Podpoření synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím mezinárodní programové spolupráce ČR 3 O15 Zajištění zvýšení institucionální složky financování těch Vo, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 2017+ dosahují kvalitní výsledky 1, 3 O18 Podpora spolupráce výzkumné a aplikační sféry a uplatnění jejích výsledků v humanitních a společenských vědách 1 O19 Podmínky pro partnerství a spolupráci mezi všemi složkami systéu VaVaI včetně ustavení reprezentace podnikového výzkumu, a to všech relevantních vědních oblastí 1 O21 Realizace Národní RIS3 strategie 1 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru V NP VaVaI 2016–2020 se financování VaVaI a tvorby státního rozpočtu na VaVaI týkal strategický Cíl 1: „Vytvořit stabilní, efektivní, strategicky řízený a finančně udržitelný systém VaVaI“ (specifický cíl 1.2: Vytvořit udržitelný systém financování VaVaI) a strategický Cíl 2: „Vytvořit stabilní kvalitní sektor výzkumných organizací připravených a otevřených pro spolupráci a sdílení znalostí“ (specifický cíl 2.1: Stabilizovat systém financování výzkumných organizací a zvýšit jeho efektivitu). Pro srovnání jsou v tabulce 1.2 uvedena opatření k realizaci cílů NP VaVaI 2016–2020 s vazbou na státní rozpočet na VaVaI. Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 24 Tabulka 1.2: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2016–2020 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O5 Zajistit udržitelnost systému financování VaVaI 1.2 O8 Vytvořit účinný systém institucionální podpory výzkumu a vývoje 2.1 O9 Vytvořit podmínky pro rozvoj center podpořených z OP VaVpI a velkých infrastruktur VaVaI a začlenit je do výzkumného a inovačního systému 2.1 Zdroj: NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 1.1: Vytvořit funkční systém řízení VaVaI, Cíl 2.1: Stabilizovat systém financování VO a zvýšit jeho efektivitu Posílit financování VaVaI po roce 2020 si klade za cíl i Inovační strategie ČR 2019+, kterou vláda schválila svým usnesením ze dne 4. února 2019 č. 104. Jedním z cílů Inovační strategie ČR 2019+ je „posílit financování výzkumu a vývoje (měřeno jako % HDP): 2020: 2,0 %, 2025: 2,5 %, 2030: 3,0 %, tj. každý rok růst o 0,1 p. b., z toho nárůst na 1 % z veřejných zdrojů, a z podnikatelských zdrojů pak na 1,5 % v roce 2025 a na 2 % v roce 2030.“ V příštích letech tedy bude návrh výdajů mimo NP VaVaI zohledňovat také cíle Inovační strategie ČR 2019+. Zákonem č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 se podařilo opět docílit meziročního navýšení rozpočtu na VaVaI, celkové rozpočtované výdaje pro rok 2020 vzrostly o 283 mil. Kč. Vývoj celkových výdajů dle zákonů o statním rozpočtu je na obrázku 2.1. Obrázek 2.1: Vývoj celkových rozpočtovaných výdajů státního rozpočtu na VaVaI (v mld. Kč) Zdroj: zákony o státních rozpočtech v příslušných letech 25.92 26.62 26.12 26.64 26.91 29.09 32.66 34.80 35.96 36.25 5.25 7.80 9.11 9.41 9.52 10.65 11.13 12.65 13.13 14.70 0.0 5.0 10.0 15.0 20.0 25.0 30.0 35.0 40.0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Mld.Kč Schválené výdaje SR na VaVaI RVO dle zák. Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 25 U institucionálních výdajů došlo k navýšení o 1,03 mld. Kč, zatímco účelové výdaje poklesly o 0,75 mld. Kč. Vývoj rozpočtovaných institucionálních a účelových výdajů státního rozpočtu je znázorněn na Obrázku 2.2. Obrázek 2.2: Vývoj rozpočtovaných institucionálních a účelových výdajů státního rozpočtu na VaVaI (v mld. Kč) Zdroj: zákony o státních rozpočtech v příslušných letech Návrh výdajů je od roku 2017 strukturován do 15 rozpočtových kapitol, kdy se na základě návrhu RVVI opět stala poskytovateli 4 ministerstva: MD, MŽP, MZV a MPSV. Tyto kapitoly jsou však poskytovateli pouze institucionální podpory. Celkové rozpočtované výdaje na VaVaI byly v roce 2020 schválené zákonem ve výši 36 248 mil. Kč, přičemž kapitola ÚV ČR zahrnovala pouze náklady na činnost RVVI a prostředky na věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků, celkem ve výši 68 mil. Kč. Kapitoly AV ČR, GA ČR, MŠMT a TA ČR mají ve svých výdajích zahrnuty náklady na činnost, některé další rozpočtové kapitoly zase registrují prostředky na pořádání veřejných soutěží a hodnocení projektů a výdajů na věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků, tyto prostředky rozpočtované na „provoz“ činily v roce 2020 (mimo kapitolu ÚV ČR) celkem 2 321 mil. Kč (tj. 6,4 %). Všechny kapitoly kromě ÚV ČR pak ve svých rozpočtech zahrnují především finanční prostředky určené k rozdělení jednotlivým subjektům provádějícím VaVaI. Tyto prostředky byly rozpočtovány na rok 2020 ve výši 33 859 mil. Kč. 0.0 2.5 5.0 7.5 10.0 12.5 15.0 17.5 20.0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Mld.Kč Institucionální Účelové Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 26 Schéma 2.1: Tvorba návrhu výdajů SR na VaVaI na rok 2020 (v mil. Kč): odpovědnost kapitol, role ústředního orgánu a finanční toky (bez evropských finančních zdrojů a jejich spolufinancování ze SR) Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 27 2.2 Kategorie podpory VaV v ČR a struktura poskytovatelů a příjemců Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací jednoznačně odděluje účelové a institucionální financování, avšak některé kategorie podpor jsou řazeny do účelového financování, přestože svým charakterem odpovídají spíše institucionálnímu (viz schéma 2.2). Z analytického pohledu by bylo vhodnější řadit kategorie SVV, INFRA a NPU k institucionálním podporám, neboť tyto kategorie mají podobné efekty jako RVO, tj. podporují stabilitu a rozvoj výzkumné základny.5 Naopak kategorie SPOLUFIN a částečně také MEZINAR mají spíše účelový charakter, protože jsou jimi spolufinancovány projekty vybrané na základě soutěže. Obecně projekty mají konkrétní cíle, obvykle oborově specifické a předem vymezené ve strategických dokumentech na národní či resortní úrovni6 (výjimku tvoří projekty zaměřené na podporu tzv. horizontálních aktivit, např. mezinárodní spolupráce, excelence, konkurenceschopnost, apod.). Pro úspěch projektu není rozhodující, kdo je příjemcem podpory, ale zda je generován cílový výstup a je-li výstup přínosný pro konkrétní odvětví hospodářské činnosti nebo celou společnost. Schéma 2.2 uvádí kvantifikované finanční toky za rok 2020. Je z něj patrné rozdělení výdajů na jednotlivé rozpočtové kapitoly ve výši schválené zákonem o státním rozpočtu České republiky (levý sloupec obrázku; bez kapitoly ÚV ČR, která fakticky není poskytovatelem). V prostředním sloupci jsou znázorněny finanční toky rozdělené na kategorie podpor ve výši schválené zákonem, současně je zde uvedena čerpaná podpora vykazovaná v IS VaVaI (v hranaté závorce). Pravý sloupec schématu pak udává finanční objemy čerpané subjekty provádějícími VaVaI v členění na AV, VS, SP a PF. Ukazuje se, že jednotlivé skupiny příjemců využívají všech kategorií podpor ze SR s výjimkou SVV, který je primárně určen vysokým školám. Vícezdrojové financování od několika poskytovatelů pomocí různých nástrojů má pro příjemce výhody v možnosti kombinování více zdrojů financování dle potřeb subjektu v souladu s jeho strategií provádění VaVaI. Vysoký podíl finančních prostředků, který je složen z velkého množství časově nesouběžných účelových podpor, však může způsobovat finanční nestabilitu subjektů a bránit dlouhodobému strategickému plánování v oblasti lidských zdrojů i výzkumných cílů. Navíc v situaci, kdy je možné takto kombinovat mnoho nástrojů od různých poskytovatelů, je velmi komplikované předcházet duplicitám či multiplicitám ve financování. Pro strategické plánování rozpočtových výdajů na VaVaI na národní úrovni je mimo jiné zásadní rozlišovat jednotlivé kategorie podpor ve smyslu jejich potenciálního přínosu. 5 Výzkumnou základnou jsou míněny lidé v oblasti VaVaI a výzkumné infrastruktury ve smyslu Sdělení Komise 214/C 198/01 – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, které jsou koncentrovány v organizacích provádějících výzkum, vývoj, inovace a přenos znalostí. 6 Např. Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací schválené usnesením vlády ČR dne 19. července 2012 č. 552, resortní nebo meziresortní koncepce rozvoje VaVaI. Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 28 Schéma 2.2: Způsob financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu s objemy prostředků vynaložených v roce 2020 (v mil. Kč) Poskytovatelé Kategorie podpor Subjekty provádějící VaVaI Rozpočtované výdaje SR Rozpočtované výdaje SR Čerpaná podpora SR 36 180 33 859 32 675 z toho náklady na činnost, hodnocení projektů, ad. [2 321] Celková čerpaná podpora SR [33 796] + OP a SPOLUFIN 5 764 + ZAHR 1 134 AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné, státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná společnost, nadace, občanské sdružení, ZAHR – zahraniční subjekty PROJEKTY – grantový nebo programový projekt; SVV – specifický vysokoškolský výzkum; INFRA – projekty velkých výzkumných infrastruktur; NPU – Národní program udržitelnosti I. a II.; SPOLUFIN – spolufinancování OP; MEZINAR – mezinárodní spolupráce; RVO – dlouhodobý koncepční rozvoj VO Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 29 Prostředky SR skutečně čerpané subjekty VaVaI v roce 20207 jsou v součtu rozdílné od prostředků čerpaných na jednotlivé kategorie podpor. Tento rozdíl vznikne po odpočítání kategorie MEZINAR v pravém sloupci, neboť přes 1,1 mld. Kč bylo vyplaceno přímo mezinárodním organizacím, dále přes 21 mil. Kč bylo z kategorie PROJEKTY vyplaceno zahraničním subjektům (ZAHR). Problematické je odlišit čerpané prostředky v případě operačních programů (OP VVV a OP PIK) na část EU a část ze SR (SPOLUFIN), neboť v datech evidovaných v IS VaVaI je čerpaná podpora vykazovaná dohromady, proto je v pravém sloupci přičtena k čerpané podpoře kategorie OP a SPOLUFIN. Diskrepance ve skutečně čerpané a zákonem schválené podpoře u jednotlivých kategorií podpor lze vysvětlit zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů, dalším možným vysvětlením konečného rozdílu může být časový posun při procesu rozdělování finančních prostředků na základě výsledků veřejných soutěží z minulého období k projektům schválených programů. Konkrétní objemy institucionální a účelové podpory ve smyslu zákona č. 130/2002 Sb., na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací VaVaI čerpané v roce 2020 jednotlivými skupinami příjemců uvádí obrázek 2.3. Pokud pomineme kategorii OP + SPOLUFIN, tvoří účelová složka podpory výrazně převažující podíl celkové podpory pouze u podniků. Tuto převahu lze považovat za žádoucí, naopak u veřejných subjektů by indikovala zvýšené riziko meziroční nestability ve financování. U vysokých škol činil v roce 2020 podíl účelového financování 42 % a podíl kategorie OP + SPOLUFIN mající charakter účelového financování 15 %, u příspěvkových organizací státu činily tyto podíly 46 % a 18 %. V případě ústavů AV ČR činil v roce 2020 podíl čerpané institucionální podpory 56 %. Tento podíl je u ústavů AV ČR podhodnocen, neboť zde nejsou zahrnuty rozpočtované náklady na činnost, které jsou z velké části rozdělovány přímo ústavům AV ČR. Obrázek 2.3: Objem prostředků státního rozpočtu a části OP čerpaných skupinami příjemců v roce 2020 (v mil. Kč) Zdroj: IS VaVaI, export 15. 8. 2021 | Nejsou zahrnuty finance určené na poplatky za účast ČR v mezinárodních programech VaV a za členství v mezinárodních organizacích VaV. 7 Na základě údajů z IS VaVaI exportovaných dne 15. 8. 2021. 1 828 284 170 3 482 4 631 650 1 814 7 896 3 668 4 203 1 672 8 139 1968 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000 AV PF SP VS OP + SPOLUFIN Institucionální Účelové Náklady na činnost Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 30 Obrázek 2.4: Distribuce prostředků státního rozpočtu a části OP čerpaných skupinami příjemců v roce 2020 podle jednotlivých poskytovatelů (v mil. Kč) Zdroj: IS VaVaI, export 15. 8. 2021 | Nejsou zahrnuty finance určené na poplatky za účast ČR v mezinárodních programech VaV a za členství v mezinárodních organizacích VaV. Podíl jednotlivých poskytovatelů na financování skupin příjemců ze státního rozpočtu a části OP v roce 2020 je patrný z obrázku 2.4. Vzhledem k pozici řídicího orgánu OP VVV a OP PIK je v případě MŠMT a MPO v obrázku zahrnuta kategorie OP + SPOLUFIN, největší částku z této kategorie čerpaly vysoké školy (4,6 mld. Kč), následovaly ústavy AV ČR (2,5 mld. Kč). Účelové prostředky získávají všechny skupiny příjemců od všech poskytovatelů s výjimkou prostředků od AV ČR, neboť AV ČR poskytuje institucionální podporu výhradně svým ústavům, a to ve výši 4,6 mld. Kč v roce 2020. Prostředky GA ČR využívají především vysoké školy (2,1 mld. Kč) a ústavy AV ČR (1,8 mld. Kč). Podporu poskytovanou TA ČR čerpaly především vysoké školy (2,0 mld. Kč) a podniky (1,9 mld. Kč). MPO podporuje primárně podniky, a to jak účelově (0,8 mld. Kč), tak institucionálně prostřednictvím RVO (0,4 mld. Kč), významná část účelové podpory MPO opět směřuje vysokým školám (0,4 mld. Kč). MŠMT, jež je největším poskytovatelem z hlediska objemu distribuovaných prostředků, rozděluje institucionální podporu zejména vysokým školám (7,8 mld. Kč; bez SPOLUFIN). Účelové prostředky MŠMT využívají nejvíce vysoké školy (2,6 mld. Kč), s odstupem pak ústavy AV ČR (1,1 mld. Kč), ale také podniky (0,8 mld. Kč). Ostatní resorty, tj. MD, MK, MO, MPSV, MV, MZd, MZe, MZV a MŽP, jsou zaměřeny především na ty subjekty, jejichž jsou zřizovateli (skupina SP). Podporují je jak institucionálně (1,7 mld. Kč), tak účelově (0,9 mld. Kč) s tím, že MD, MPSV, MZV a MŽP poskytují pouze podporu na RVO a účelovou podporu zbývajících ostatních resortů s úspěchem využívají také vysoké školy (1,0 mld. Kč). Nízký podíl pracovišť AV ČR na čerpání účelové podpory z TA ČR a ostatních resortů může indikovat jejich zaměření spíše na základní výzkum, než na aplikovaný. Dalším možným vysvětlením může být to, že prostředky účelové podpory od těchto poskytovatelů jsou zacíleny na jiné typy institucí, než jsou pracoviště AV ČR či na jiné obory, než na které jsou zaměřeny pracoviště AV ČR. 284 170 3 482 1 828 444 30 123 1 745 98 84 38 7 798 38 4 593 19 154 2 123 1 799 1 894 264 2 025 433 833 21 373 50 657 910 1 020 268 800 324 2 597 1 117 1 968 OP + SPOLUFIN Institucionální Účelové Náklady na činnost AV AV VŠ SP PF MPO MŠMT AV ČRMD, MK, MO, MPSV,MV, MZd, MZe, MZV, MŽP Poskytovatel Příjemce GA ČR TA ČR Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 31 2.3 Oborová struktura účelové podpory výzkumu a vývoje V následující podkapitole jsou prezentována data členěná v oborové struktuře dle číselníků zavedených IS VaVaI. V současnosti dochází ke vkládání dat nově zahájených projektů ve struktuře OECD Fields of Research and Development. Převedení číselníku do struktury OECD je nezbytné rovněž pro realizaci národní úrovně hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Metodiky 2017+). Předpokládá se, že data z IS VaVaI pro následující období budou díky sjednocení číselníků lépe analyticky využitelná. Účelovou podporu čerpanou v roce 2020 podle oborových skupin znázorňuje obrázek 2.5. Zahrnuty jsou pouze prostředky na programové a grantové projekty (celkem 32 programů a skupin grantových projektů, seznam viz tabulka 2.1), tj. bez projektů velkých výzkumných infrastruktur a projektů financovaných prostřednictvím NPU, které mají z analytického pohledu institucionální charakter. Obrázek 2.5: Účelová podpora na PROJEKTY ze státního rozpočtu skupinám oborů a jednotlivým oborům v roce 2020 (v mil. Kč) Zdroj: IS VaVaI, export 15. 8. 2021 | Uvedeny jsou pouze obory, jejichž podpora v roce 2020 překročila 150 mil. Kč. 1 710 1 095 1 133 1 083 1 578 1 301 747 471 4 573 30 Společenské a humanitní vědy Fyzika a matematika Chemie Vědy o zemi Biovědy Lékařské vědy Zemědělství Informatika Průmysl Vojenství 242 205 154 800 165 604 286 165 1 061 604 296 1 194 956 719 559 529 609 187 364 429 13 720 History and Archaeology [OECD] Physical sciences [OECD] Chemical sciences [OECD] Environmental engineering [OECD] Biological sciences [OECD] Clinical medicine[OECD] Earth and related environmental sciences [OECD] Electrical eng., Electronic eng., Information eng. [OECD] Mechanical engineering [OECD] Materials engineering [OECD] Civil engineering [OECD] Basic medicine[OECD] Arts (arts,history of arts,performing arts,music) [OECD] Biochemistry and molecular biology [OECD] Agriculture,Forestry, and Fisheries [OECD] Computer and information sciences [OECD] Economics and Business [OECD] Mathematics [OECD] Chemical engineering [OECD] Marine biology,freshwater biology,limnology[OECD] Basic medicine [OECD] Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 32 Tabulka 2.1: Programy a skupiny grantových projektů VaVaI financované ze státního rozpočtu v roce 2020 (v mil. Kč) Předané údaje do IS VaVaI Poskyto- vatel ID a Název programu ROK Podpora ze SR na rok 2020 dle zákona č. 355/2019 Přidělená podpora v roce 2020 Čerpaná podpora v roce 2020 Zahájení Ukončení Podpora ze SR Celkové náklady Podpora ze SR Celkové náklady MŠMT LL ERC CZ 2012 2026 115.9 107.8 107.8 107.8 107.8 LT INTER-EXCELLENCE 2016 2024 851.0 764.8 901.1 760.4 892.3 GA ČR GA Standard projekty 1993 - 3 033.4 3 197.1 3 347.9 3 006.1 3 161.9 GX Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO 2019 2030 545.4 478.0 497.0 443.8 463.5 GJ Juniorské granty 2015 2022 500.0 503.8 505.1 468.0 469.8 GC Mezinárodní projekty 2007 - 73.0 153.7 159.1 141.4 147.0 GF Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu LEAD Agency 2015 2022 89.1 39.8 41.0 35.9 37.3 GH Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů 1998 - 10.0 MK DG Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) 2016 2022 485.0 538.6 540.3 527.5 529.2 MO OW Rozvoj ozbrojených sil České republiky 2015 2022 313.2 395.9 395.9 386.1 386.1 OY Ambice 2020 2026 20.0 1.7 1.7 1.6 1.6 MV VI Bezpečnostní výzkum České republiky 2015–2022 2015 2022 400.0 425.6 454.1 429.1 459.7 VH Program bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2016– 2021 2016 2021 100.0 116.2 116.2 114.8 115.1 VJ Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019–2025 IMPAKT 2015 2025 76.9 3.4 3.4 3.4 3.4 MZd NV Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015–2022 2015 2022 750.0 738.3 750.7 712.0 725.3 NU Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020–2026 2020 2026 300.0 204.6 205.5 193.9 194.8 MZE QK Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025, ZEMĚ 2017 2025 490.0 491.2 505.4 488.8 502.5 Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 33 Předané údaje do IS VaVaI Poskyto- vatel ID a Název programu ROK Podpora ze SR na rok 2020 dle zákona č. 355/2019 Přidělená podpora v roce 2020 Čerpaná podpora v roce 2020 Zahájení Ukončení Podpora ze SR Celkové náklady Podpora ze SR Celkové náklady MPO FV TRIO 2016 2022 1 000.0 1 216.5 1 751.5 1 192.9 1 729.3 FX The Country for the Future 2020 2027 706.3 86.6 151.1 85.5 149.7 TA ČR TN Národní centra kompetence 2018 2026 320.6 1 003.5 1 276.1 948.9 1 212.5 TF Program podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA 2014 2021 41.0 40.8 59.7 37.5 56.5 TM Program podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje DELTA 2 2020 2025 100.0 79.1 245.6 77.1 243.5 TP Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA 2 2020 2022 180.0 124.0 127.5 85.1 130.7 TH Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON 2015 2022 1 154.3 1 180.6 1 984.1 1 153.4 1 960.3 TI Program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 2017 2024 357.5 130.0 130.0 130.0 130.0 TJ Program na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA 2017 2025 274.0 343.9 417.5 326.9 407.6 TK Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA 2018 2025 583.0 527.5 736.3 475.1 685.5 TL Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA 2018 2023 521.0 471.2 579.8 419.9 542.7 TO Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací KAPPA 2019 2024 24.0 SS Prostředí pro život 2020 2026 0.0 154.8 173.3 122.2 150.5 CK DOPRAVA 2020+ 2020 2026 0.0 126.4 163.7 108.7 148.8 FW TREND 2020 2027 0.0 825.0 1 242.3 736.5 1 143.9 Celkem 13 414.6 14 470.4 17 570.7 13 720.3 16 888.8 Zdroj: IS VaVaI, export 15. 8. 2021; návrhy programů a skupin grantových projektů schválené vládou V tabulce 2.1 nejsou zahrnuty Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI (kód programu LM), Národní program udržitelnosti I. (kód programu LO) a Národní program udržitelnosti II. (kód programu LQ) pro jejich institucionální charakter, bližší údaje o těchto dotačních titulech jsou uvedeny v tabulce 6.1. Celkové náklady = finanční prostředky ze všech finančních zdrojů. Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 34 Účelová podpora na PROJEKTY (13,7 mld. Kč) vypovídá o úspěšnosti vědeckých týmů jednotlivých oborových skupin a vybraných oborů VaVaI v soutěžích o národní prostředky. Interpretace je přesto omezena specifikou oborového členění v IS VaVaI a postupným přechodem na nový a stále se upřesňující číselník a zaměřením některých programů na podporu horizontálních aktivit. Z hlediska oborového zaměření projektů byl nejvýrazněji podporovanou skupinou oborů Průmysl (4,6 mld. Kč) následovaný Společenskými a humanitními vědami (1,7 mld. Kč), Biovědami (1,6 mld. Kč) a Lékařskými vědami (1,3 mld. Kč). Finanční podporu přesahující 1 mld. Kč vykázaly také skupiny Chemie a Fyzika a matematika. Obrázek 2.6: Účelová podpora na PROJEKTY ze státního rozpočtu skupinám oborů v roce 2020 podle poskytovatele (v mld. Kč) Zdroj: IS VaVaI, export 15. 8. 2021 Rozdělení prostředků na programové a grantové projekty oborovým skupinám podle poskytovatele je zobrazeno na obrázku 2.6. Skupina oborů Průmysl je dle očekávání podporována především prostřednictvím programů TA ČR a MPO. Lékařské vědy jsou podporovány především z prostředků účelové podpory z kapitoly MZd a následně pak z kapitoly GA ČR. Společenské a humanitní vědy jsou kromě MK významně podporovány také GA ČR a TA ČR. Na Biovědy, Chemii a Fyziku a matematiku je cílena především grantová podpora GA ČR. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Pro mezinárodní srovnání rozložení výdajů na VaV podle oboru se podařilo získat data z databáze OECD za rok 2019. Data bohužel neobsahují informaci o zdroji krytí výdajů na VaV, tudíž nelze přímo určit, která část je pouze veřejná podpora, a tedy účelová podpora na projekty ze státního rozpočtu dle obrázku 2.5. Celkové výdaje na VaV byly alespoň rozděleny dle sektorů užití. V případě vládního (GOVERD) a vysokoškolského sektoru (HERD) lze předpokládat, že zde převažují veřejné zdroje financování na provádění VaV (tj. veřejné domácí nebo veřejné ze zahraničí). V ČR směřovalo ve veřejném sektoru nejvíce výdajů na VaV do oboru Natural Sciences (50 %), u ostatních států se pohybuje podíl financí na VaV v tomto oboru mezi 14–40 %. V případě podnikatelského sektoru můžeme u všech států vidět dominanci oboru Engineering and Technology. Podíl výdajů na VaV ve veřejném sektoru zaměřených na obor Medical and Health Sciences dosahoval v ČR 11 %. Výzkum ve veřejném sektoru zaměřený na zbylé tři obory GA ČR (4.17 mld. Kč) TA ČR (4.11 mld. Kč) MPO (1.49 mld. Kč) MŠMT (0.61 mld. Kč) Ostatní resorty (3.08 mld. Kč) Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu 35 Agricultural and Veterinary Sciences, Social Sciences a Humanities and the Arts je v ČR z pohledu podílu výdajů na VaV vyrovnaný. Pokud porovnáme rozložení podílu financí ve veřejném sektoru a rozložení výsledků dle oborů FORD (viz kapitola 7 obrázek 7.3), v obou případech dominují obory Natural Sciences a Engineering and Technology, ale zbylé rozložení počtu výsledků nekopíruje skladbu rozložení podílu financí. Skladba podílu výsledků je bližší podílu financí v případě počtu výsledků ve WoS publikovaných v časopisech Q1 a Q2 (viz kapitola 7 obrázek 7.8), ze srovnání vybočuje obor Humanities. Zmíněné rozdíly mohou být dány specifiky jednotlivých oborů a vůbec publikačními zvyklostmi. O publikačních zvyklostech v ČR detailně pojednávají např. tzv. Bibliometrické zprávy za obory a oborové skupiny8 . Obrázek 2.7: Indikativní mezinárodní srovnání výdajů na VaV dle sektoru provádění a dle vědních oborů (rok 2019) Zdroj: OECD, vlastní dopočty a zpracování | Pozn.: Data pro mezinárodní srovnání byla dostupná pouze pro omezený počet států, chyběla data za většinu států EU. Údaje za státy HUN, LVA a POL byly dostupné údaje pouze za rok 2018. 8 Viz více https://hodnoceni.rvvi.cz/hodnoceni2020/biblio-obory. 0.00 0.20 0.40 0.60 0.80 1.00 CZE HUN LVA POL POR SVK KOR RUS TOTAL Natural sciences Engineering and technology Medical and health sciences Agricultural and veterinary sciences Social sciences Humanities and the arts 0.00 0.20 0.40 0.60 0.80 1.00 CZE HUN LVA POL POR SVK KOR RUS SEKTOR: GOVERD a HERD Natural sciences Engineering and technology Medical and health sciences Agricultural and veterinary sciences Social sciences Humanities and the arts 0.00 0.20 0.40 0.60 0.80 1.00 CZE HUN LVA POL POR SVK KOR RUS SEKTOR: BERD Natural sciences Engineering and technology Medical and health sciences Agricultural and veterinary sciences Social sciences Humanities and the arts Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 36 3 Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků • Nejvyšší objem veřejných zahraničních zdrojů na aktivity VaVaI čerpaly subjekty ve vysokoškolském sektoru, konkrétně vysoké školy. Dalšími významnými příjemci z pohledu velikosti objemu čerpané podpory jsou pracoviště AV ČR a soukromé domácí podniky. OP VVV • Celkem je evidováno 601 projektů VaVaI, přičemž se do jejich řešení zapojilo 158 subjektů. Čerpaná podpora na projekty VaVaI činila do roku 2020 přes 28 mld. Kč. Podporu vyšší než 1 mld. Kč získaly subjekty z 5 krajů: Hl. město Praha, Jihomoravský kraj, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Největší podíl podpory získaly vysoké školy, s odstupem pak ústavy AV ČR. Celkem je evidováno 11 463 výsledků, z toho 8 192 je recenzovaný odborný článek, přičemž 95 % těchto článků bylo publikováno v periodikách indexovaných v databází WoS nebo Scopus. Na vzniku výsledků se podílelo přes 9 500 výzkumných pracovníků, z toho jednu pětinu tvořili zahraniční výzkumníci. Ukazuje se, že 67 % participujících vědců byli muži. OP PIK • Celkem je evidováno 1 175 projektů VaVaI, do jejich řešení se zapojilo 407 subjektů. Čerpaná podpora na projekty VaVaI evidovaných v informačním systému IS VaVaI činila do roku 2020 přes 1,4 mld. Kč. Podporu vyšší než 250 mil. Kč získaly subjekty z Jihomoravského kraje (251 mil. Kč). Největší podíl podpory získaly dle očekávání podniky. Celkem je evidováno 1 443 výsledků, z toho 90 % jsou výsledky nepublikační aplikované. Na vzniku výsledků se podílelo přes 2 460 výzkumných pracovníků, z toho 4 % tvořili zahraniční výzkumníci. Téměř 90 % participujících vědců byli muži. H2020 • Největší podíl řešených projektů mají dle očekávání instituce se sídlem v Hl. městě Praha, následně pak v krajích Středočeském a Jihomoravském. Největší objem finančních prostředků byl přidělen vysokým a středním školám, druhý největší objem získaly subjekty ze soukromého sektoru a na třetím místě jsou ostatní výzkumné organizace. • Nejvyšší podpory dosáhly tyto organizace: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, ČVUT v Praze a Honeywell international. • V rámci analýzy projektové a finanční úspěšnosti ČR v H2020 byla porovnávána ČR, Rakousko, Slovensko, Německo a Francie. Míra úspěšnosti ČR při získávání grantů je srovnatelná s ostatními státy (tj. 15,17 %). • Z analytických studií EK a TC AV ČR vyplývá, že ČR se řadí mezi členské státy EU s velmi nízkou aktivitou výzkumníků v H2020, ale zároveň ČR dosahuje dobré projektové úspěšnosti. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 37 ERC • Aktivita ČR v grantech ERC a jejich úspěšnosti v podávání žádostí významně vzrostla a to hlavně v oblastech Starting Grant a Consolidator Grants. • GA ČR na podporu iniciativy ERC zahájil v roce 2016 program „Podpora ERC žadatelů“, v roce 2020 GA ČR finančně podpořil 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR. • MŠMT programem ERC CZ podporuje excelentní výzkum na území ČR, a to realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC), které byly zařazeny v rámci mezinárodního peer review hodnocení prováděného odbornými panely ERC v druhém kole do kategorie A nebo B a nezískaly podporu z evropských prostředků. V roce 2020 bylo podpořeno 17 projektů, na tyto projekty bylo čerpáno přibližně 107,8 mil. Kč. Strukturální fondy EU jsou prostřednictvím jednotlivých operačních programů jedním ze stěžejních veřejných zahraničních zdrojů, které stojí za finanční podporou aktivit spojených s VaVaI. Z pohledu českého výzkumu a vývoje jsou aktuálně nejvýznamnější především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, částečně také Operační program Praha – pól růstu ČR. Dalšími veřejnými zahraničními zdroji je i jiná podpora z rozpočtu EU (jedná se především o rámcové programy – aktuálně Horizont 2020) a dále pak zdroje z mezinárodních, vládních či veřejných organizací mimo EU (například CERN, ILL, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/EHP aj.). Obrázek: 3.1: Výdaje na VaV ze zahraničních zdrojů dle typu příjemce za období 2011–2020 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Nejvyšší objem veřejných zahraničních zdrojů na aktivity VaVaI čerpaly subjekty ve vysokoškolském sektoru, konkrétně vysoké školy. Dalšími významnými příjemci z pohledu velikosti objemu čerpané podpory jsou pracoviště AV ČR a soukromé domácí podniky. (viz obrázek 3.1). V roce 2020 byla dle údajů IS VaVaI z OP VVV čerpaná veřejná podpora na VaVaI v celkové výši 16% 13% 67% 63% 17% 24% 0% 25% 50% 75% 100% avg 2011–2015 avg 2016–2020 (1807 mil. Kč) (1445 mil. Kč) Podnikatelský sektor Veřejné podniky Soukr. podniky domácí Soukr. podniky pod zahraniční kontrolou 82% 74% 18% 26% avg 2011–2015 avg 2016–2020 (2990 mil. Kč) (1780 mil. Kč) Vládní sektor Pracoviště AV ČR Ostatní pracoviště 94% 96% 6% 4% avg 2011–2015 avg 2016–2020 (6608 mil. Kč) (2482 mil. Kč) Vysokoškolský sektor Vysoké školy Fakultní nemocnice Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 38 7,99 mld. Kč. Tato částka v sobě zahrnuje část EU i část SR (OP + SPOLUFIN), více viz kapitola 2. Z dostupných dat evidovaných v IS VaVaI vyplývá, že nejvyšší podporu z OP VVV (OP + SPOLUFIN) získaly v roce 2020 vysoké školy (60 %) s odstupem pak pracoviště AV ČR (32 %). ZAHRANIČNÍ VEŘEJNÉ ZDROJE A VAZBA NA NP VAVAI Podpora VaVaI z evropských prostředků je kontinuální a komplexní proces, který je realizovaný na základě jednotlivých opatření dokumentu Národní politika VaVaI a jehož snahou je pozvednutí úrovně české vědecké společnosti, podpoření realizace významných a excelentních projektů a získání prostředků z evropských fondů. Přehled opatření s vazbou na zahraniční veřejné zdroje pro jednotlivé NP VaVaI jsou uvedeny v tabulkách 3.1 a 3.2. Tabulka 3.1: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2016–2020 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O4 Strategicky a koordinovaně rozvíjet mezinárodní spolupráci ve VaVaI a posilovat pozici České republiky v ERA 1.1 O11 Rozvíjet světově excelentní výzkumná pracoviště 2.1, 2.2 O12 Podporovat zapojení výzkumných týmů a podniků z České republiky do mezinárodní spolupráce ve VaVaI 2.3 O29 Vytvořit nástroje pro podporu hlavních směrů aplikovaného a orientovaného výzkumu 5.2 Zdroj: NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 1.1: Vytvořit funkční systém řízení VaVaI; Cíl 2.1: Stabilizovat systém financování VO a zvýšit jeho efektivitu; Cíl 2.2: Zvyšovat kvalitu výzkumu a vytvořit podmínky pro rozvoj světově excelentních výzkumných týmů a pracovišť; Cíl 2.3: Zvýšit internacionalizaci výzkumného prostředí v ČR; Cíl 5.2: Vytvořit koncepci podpory aplikovaného výzkumu. Tabulka 3.2: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ Číslo opatření Opatření Vazba na cíl O2 Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI 1,3 O6 Zvýšení efektivity účelové podpory základního výzkumu a zajištění podpory nejlepších týmů v rámci jednotlivých oborů 1 O11 Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí 2,3 O13 Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu 3,4 O14 Podpoření synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím mezinárodní programové spolupráce ČR 3 O16 Zabezpečení koordinovaného zastoupení ČR v programovém výboru rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021- 2027) za účelem efektivního prosazování priorit ČR, které vyplývají z prioritních orientací českého výzkumu a inovací 3 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 2: Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru; Cíl 4: Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Dosáhnout. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 39 3.1 Rámec podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR z ESIF V rámci programového období 2014–2020 bylo z ESIF pro ČR vyčleněno téměř 24 mld. EUR, které bylo možné čerpat prostřednictvím deseti tematických programů. Z Výroční zprávy o implementaci Dohody o partnerství za rok 2020 vyplývá, že od zahájení programového období 2014–2020 do konce roku 2020 bylo vyhlášeno kumulativně za všechny programy 1 131 výzev v celkovém objemu 834,2 mld. Kč (příspěvek EU), což představovalo 133,9 % celkové alokace tohoto programového období, které činní 622,8 mld. Kč (příspěvek EU). Česká republika na konci listopadu 2020 proplatila českým příjemcům více než 372 mld. Kč (což je více než 58 % z celkové alokace programového období). Jen za rok 2020 bylo vyhlášeno 117 výzev v objemu 62,1 mld. Kč, což je 10 % celkové alokace DoP. Nejvyšší podíl proplacených finančních prostředků příjemcům vzhledem ke své celkové alokaci vykázal program OP VVV. Programy OP PIK a OP PPR naopak patří k těm, které mají ve srovnání s ostatními tento podíl relativně nízký. Obrázek 3.2: Čerpání finančních prostředků z fondů EU v období 2014–2020 Zdroj: data z https://www.dotaceeu.cz; 31. 7. 2021(vlastní zpracování) Politika soudržnosti pro období 2021–2027 má těchto pět hlavních cílů: Inteligentnější Evropa/ČR; Zelenější, bezuhlíková Evropa/ČR; Sociálnější Evropa/ČR; Propojení Evropy/ČR a Evropa/ČR bližší občanům s celkovou alokací ve výši 21 mld. EUR9 pro ČR. Cílem ČR bude v rámci nového programového období udržitelný rozvoj ČR a jejích regionů skrze adaptaci společnosti na klíčové evropské a světové změny, opírající se o inovace, výzkum, vývoj a digitalizaci jako hlavní předpoklady rozvoje a vedoucí k minimalizaci strukturálních, sociálních a environmentálních nerovností, viz více Evropské fondy v ČR po roce 2020 (2021). Zaměření budoucích OP v gesci MŠMT a MPO společně s minulými OP je zachyceno ve schématu 3.1. 9 V alokaci není zahrnut Fond pro spravedlivou transformaci. 70.9% 55.1% 89.7% 59.4% 68.5% 77.2% 61.6% 76.6% 68.9% 52.7% 0.0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0% 90.0% 100.0% 0.00 10.00 20.00 30.00 40.00 50.00 60.00 70.00 80.00 90.00 OP D IROP OP VVV OP PIK PRV OP Z OP ŽP OP TP OP PPR OP R vmld.Kč Finanční prostředky v proplacených žádostech o platbu Podíl proplacených prostředků na celkové alokaci (%) Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 40 Schéma 3.1: Zaměření operačních programů MŠMT a MPO Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů MŠMT a MPO OPPP 2004–2006 OPPI 2007–2013 OP PIK 2014–2020 OP TAK 2021+ OP VaVpI a OP VK 2007–2013 OP VVV 2014–2020 OP JAK 2021–2027 → podpora VaV ve firmách (Potenciál), spolupráce mezi terciální sférou a průmyslem → důraz na rozvojové podpory → počátek inovační podpory → důraz na inovační podpory → důraz na znalostní ekonomiku, spolupráci VaV s inovačními firmami a využívání nových forem podpory → Důraz na Průmysl 4.0, digitalizaci a automatizaci, znalostní ekonomiku a vyšší přidanou hodnotu, inovativnost MSP, posun k nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství → IPN metodika → vznik a rozvoj kvalitně vybavených výzkumných pracovišť → podpora vzniku výzkumných týmů → propagace, popularizace a mediace → vytváření partnerství a sítí → budování zázemí pro komercializaci výsledků VO a ochranu jejich duševního vlastnictví → výzvy zaměřené na podporu excelence → budování nové či modernizace stávající vědeckovýzkumné infrastruktury a center v Praze → rozvoj výzkumných a expertních kapacit → mezinárodní mobilita → Juniorské výzkumné granty → rozvoj expertních kapacit pro transfer technologií → řízení RIS3 na národní úrovni → personální zajištění interní grantové podpory → podpora genderové rovnosti → zefektivnění systému přístupu k informacím → propagace výsledků VaVaI v ČR i v zahraničí → modernizace, výstavba výzkumného vybavení → rozvoj vybavení pro aktivity zaměřené na budování spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou → internacionalizace výzkumných týmů → mezinárodní a mezisektorové mobility, síťování s VO ze zahraničí → rozvoj personálních kapacit pro transfer technologií a znalostí → vytváření a rozvoj welcome office, grant office, CTT office → příprava na implementaci iniciativy EOSC Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 41 PODPORA VAVAI A OPERAČNÍ PROGRAMY Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky (ČR) směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Údaje z IS VaVaI ukazují, že čerpaná podpora na projekty VaV činila do roku 2020 přes 28 mld. Kč. Podporu vyšší než 1. mld. Kč získaly subjekty z 5 krajů: Hl. město Praha (15,5 mld. Kč), Jihomoravský kraj (4,2 mld. Kč), Středočeský kraj (1,9 mld. Kč), Moravskoslezský kraj (1,7 mld. Kč) a Olomoucký kraj (1,6 mld. Kč). Největší podíl podpory získaly vysoké školy (54 %), s odstupem pak ústavy AV ČR (34 %). Celkem je evidováno 601 projektů VaV, přičemž se do jejich řešení zapojilo 158 subjektů. Dále je evidováno 11 463 výsledků, z toho 8 192 je typu J – recenzovaný odborný článek, přičemž 95 % těchto článků bylo publikováno v periodikách indexovaných v databází WoS nebo Scopus. Na vzniku výsledků se podílelo přes 9 500 výzkumných pracovníků, z toho jednu pětinu tvořili zahraniční výzkumníci, jednalo se především o kolegy ze Slovenska, Indie a Ukrajiny. Ukazuje se, že 67 % participujících vědců byli muži. Pokud se porovná věková struktura podle pohlaví, tak ve věku do 30 let pracovalo cca o 10 p. b. více žen než mužů, v dalších věkových skupinách jsou podíly téměř vyrovnané, pouze u věkové skupiny nad 60 let byl podíl mužů dvojnásobný oproti podílu žen. Cílem OP PIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Údaje z IS VaVaI ukazují, že čerpaná podpora na projekty VaVaI činila do roku 2020 přes 1,4 mld. Kč. Podporu vyšší než 250 mil. Kč získaly subjekty z Jihomoravského kraje (251 mil. Kč). Největší podíl podpory získaly dle očekávání podniky (92 %). Celkem je evidováno 1 175 projektů VaV, přičemž se do jejich řešení zapojilo 407 subjektů. Dále je evidováno 1 443 výsledků, z toho 1 292 jsou výsledky nepublikační aplikované. Na vzniku výsledků se podílelo přes 2 460 výzkumných pracovníků, z toho 4 % tvořili zahraniční výzkumníci, jednalo se především o kolegy ze Slovenska. Ukazuje se, že 87 % participujících vědců byli muži. Pokud se porovná věková struktura podle pohlaví, tak ve věku do 30 let bylo cca o 7 p. b. více žen než mužů, v dalších věkových skupinách jsou podíly téměř vyrovnané, pouze u věkové skupiny nad 60 let byl také podíl mužů dvojnásobný oproti podílu žen. V rámci plnění tematických cílů programu OP PPR bylo nutné zajistit efektivní realizaci investic v Praze, které měly vést ke zvýšení konkurenceschopnosti Prahy a k zajištění kvalitního života obyvatel. Na program bylo alokováno 0,2 mld. EUR s rozdělením do čtyř prioritních os a vyhlášeno 58 výzev. Řídícím organem bylo Hlavní město Praha. Do konce roku 2020 bylo uzavřeno 1 359 smluv k projektům o finančním objemu 8,96 mld. Kč. V rámci programu bylo realizováno 163 ověřených aktivit Proof of concept. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 42 66.9% 33.1% muži ženy Rozdělení zapojených vědců podle pohlaví 0% 20% 40% 60% 80% 100% Publikační Nepublikační aplikované Nepublikační ostatní 40 565 418 625 156304 1 265 5 765 4 567 3 482 938 2 273 1 971 2 489 1 828 401 325 318 265 298 4 14 13 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 2016 2017 2018 2019 2020 mil.Kč SP VS AV PF ZAHR celkovýpočet subjektů(158) celková podpora (%) 6.4% 54.3% 33.5% 5.7% 0% 25% 50% 75% 100% SP (27) VS (24) AV (40) PF (62) ZAHR (5) OPERAČNÍ PROGRAM VVV (EF) POSKYTOVATEL: MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY (MŠMT) DOBA TRVÁNÍ PROGRAMU: od 2014 do 2020 (N+3) Počet zapojených vědců ≈ 9 500 Podíl vědců ze zahraničí 21 % Celkové uznané náklady 31 378 mil. Kč Čerpaná podpora 28 324 mil. Kč Počet podpořených projektů 601 Počet podpořených subjektů 158 Čerpaná podpora podle oborů (v mil. Kč) TOP 10 Čerpaná podpora (%) Optika, masery a lasery 2 879 10.2% Physical sciences [OECD] 2 754 9.7% Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi 1 367 4.8% Mechanical engineering [OECD] 1 302 4.6% Ostatní materiály 1 283 4.5% Chemical sciences [OECD] 1 081 3.8% Řízení, správa a administrativa 1 077 3.8% Využití počítačů, robotika a její aplikace 1 051 3.7% Electrical eng., Electronic eng., Information eng. [OECD] 921 3.3% Materials engineering [OECD] 793 2.8% Celkem TOP 10 14 507 51.2% Ostatní 13 817 48.8% Čerpaná podpora podle typu instituce Relativní zastoupení publikačních a nepublikačních výsledků Struktura výsledku druhu J dle výskytu periodika (celkem 8 192) Počet výsledků 11 463 Publikační: B – odborná kniha, C – kapitola v odborné knize, D – článek ve sborníku, J – recenzovaný odborný článek Nepublikační aplikované: F – užitný vzor, průmyslový vzor, G – prototyp, funkční vzorek, H – výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy, výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy, N – certifikovaná metodika, památkový postup, specializovaná mapa s odborným obsahem, P – patent, R – software, V – výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva, Z – poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno Nepublikační ostatní: A – audiovizuální tvorba, E – uspořádání výstavy, M – uspořádání konference, O – ostatní výsledky, W – uspořádání workshopu; Zdroj: IS VaVaI; datum exportu 22. 10. 2021 Počet subjektů je uveden na úroveň IČO. SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR; VS – vysoké školy (veřejné a soukromé, jejichž zřizovatelem jsou právnické nebo fyzické osoby); AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající do žádné z výše uvedených skupin Věková struktura Muži Ženy Čerpaná podpora v krajích ČR 95% 2% 3% 0% 20% 40% 60% 80% 100% WOS/SCOPUS České recenzované Ostatní recenzované Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 43 84% 16% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Celkový součet České recenzované Ostatní recenzované 3 6 3 1 18 56 610 11 62 435 751 46 0 100 200 300 400 500 600 700 800 2016 2017 2018 2019 mil.Kč SP VS AV PF celkovýpočet subjektů(407) 0.8% 5.8% 1.5% 91.9% 0% 25% 50% 75% 100% celková podpora (%) SP (6) VS (16) AV (5) PF (380) OPERAČNÍ PROGRAM PIK (EG) POSKYTOVATEL: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (MPO) DOBA TRVÁNÍ PROGRAMU: od 2014 do 2020 (N+3) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Publikační Nepublikační aplikované Nepublikační ostatní Počet zapojených vědců ≈ 2 460 Podíl vědců ze zahraničí 4 % Celkové uznané náklady 2 734 mil. Kč Čerpaná podpora 1 408 mil. Kč Počet podpořených projektů 1 175 Počet podpořených subjektů 407 Čerpaná podpora podle oborů (v mil. Kč) TOP 10 Čerpaná podpora (%) Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie 126 8.9% Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika 108 7.6% Strojní zařízení a nástroje 99 7.0% Ostatní materiály 96 6.8% Aeronautika, aerodynamika, letadla 94 6.7% Ostatní strojírenství 72 5.1% Počítačový hardware a software 69 4.9% Průmyslové procesy a zpracování 55 3.9% Informatika 54 3.8% Senzory, čidla, měření a regulace 44 3.1% Celkem TOP 10 816 57.9% Ostatní 592 42.1% Čerpaná podpora podle typu instituce Relativní zastoupení publikačních a nepublikačních výsledků Struktura výsledku druhu J dle výskytu periodika (celkem 43) Počet výsledků 1 443 Publikační: B – odborná kniha, C – kapitola v odborné knize, D – článek ve sborníku, J – recenzovaný odborný článek Nepublikační aplikované: F – užitný vzor, průmyslový vzor, G – prototyp, funkční vzorek, H – výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy, výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy, N – certifikovaná metodika, památkový postup, specializovaná mapa s odborným obsahem, P – patent, R – software, V – výzkumná zpráva, souhrnná výzkumná zpráva, Z – poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno Nepublikační ostatní: A – audiovizuální tvorba, E – uspořádání výstavy, M – uspořádání konference, O – ostatní výsledky, W – uspořádání workshopu; Zdroj: IS VaVaI; datum exportu 22. 10. 2021 Počet subjektů je uveden na úroveň IČO. SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR; VS – vysoké školy (veřejné a soukromé, jejichž zřizovatelem jsou právnické nebo fyzické osoby); AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající do žádné z výše uvedených skupin Věková struktura Muži Ženy Čerpaná podpora v krajích ČR Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 44 3.2 Rámcový program HORIZONT 202010 Unijní program Horizont 2020 je rámcový program výzkumu a inovace, který představuje největší a nejvýznamnější program financovaný na evropské úrovni a je určen pro výzkumné instituce, podniky i jednotlivce. Pro období 2014–2020 bylo Evropskou komisí na program alokováno 77 mld. EUR (tj. 2 041 mld. Kč na H2020 a 42 mld. EURATOM).11 V roce 2020 schválil Evropský parlament rozpočet EU na období 2021–2027, který zahrnuje 95,5 mld. EUR pro program Horizont Evropa. Program Horizont 2020 je zaměřen na tři priority – Vynikající věda, Vedoucí postavení evropského průmyslu a Společenské výzvy. V rámci priority Vynikající věda je podporován základní výzkum, rozvoj a zpřístupnění výzkumných infrastruktur, ale i odborný rozvoj výzkumníků ve formě pobytu či praxe na výzkumném pracovišti či v soukromém sektoru v jiné zemi. Na tuto prioritu je celkem alokováno 24,4 mld. EUR. V rámci priority Vedoucí postavení průmyslu s alokací 17 mld. EUR je snahou zlepšování konkurenceschopnosti EU investicemi do nových technologií využívaných v praxi. Jsou tak podporovány například informační a komunikačních technologie, výzkum v oblasti zdokonalování materiálů či biotechnologie a nanotechnologie. Priorita Společenské výzvy se zaměřuje na řešení aktuálních výzev, které mají dopad na občana (např. výzkum v oblasti zdravotnictví, zlepšování životního prostředí, zefektivnění mobility) a na ni alokováno 29,6 mld. EUR. Mimo tyto tři hlavní priority program Horizont 2020 podporuje také aktivity Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC), šíření excelence a podpora účasti – SEWP (Teaming, Twinning, ERA-Chairs), výzvy Evropské rady pro inovace (EIC), Vědy se společností a pro společnost (SwafS – Science with and for Society) a program EURATOM – program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu. V rámci programu Horizont 2020 byla zahájena společná iniciativa skupiny Evropské investiční banky (EIB a EIF) ve spolupráci s Evropskou komisí s názvem „InnovFin – financování EU pro inovátory“. EU ve svých výzkumných aktivitách dlouhodobě zaostává za svými konkurenty z pohledu veřejných i soukromých zdrojů do výzkumu a inovací. Hlavním cílem InnovFin je usnadnit a zrychlit přístup k financování pro inovativní podniky a další inovativní subjekty v Evropě, protože podpora udržitelného růstu, vytváření pracovních příležitostí a tím zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy je klíčenou aktivitou inovací. InnovFin vznikl, aby poskytl řadu integrovaných a doplňkových finančních nástrojů, které odrážejí potřeby trhu. 10 Rozpočet jednotlivých pilířů i horizontálních oblastí je zachycen v dokumentu Analýzy stavu VaVaI v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2019, viz tabulka 3.1. 11 V přepočtu na CZK kurzem 1EUR = 26,5 CZK Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 45 ANALÝZA PROJEKTOVÉ A FINANČNÍ ÚSPĚŠNOSTI ČR V H2020 Dle informací uvedených na portálu Europa.eu bylo v rámci programu H2020 z 286 tis. podaných návrhu podepsáno více jak 35 tis. grantových dohod s finanční alokací 66,9 mld. EUR. Průměrná míra úspěšnosti dosáhla 11,95 %. Celkem se do projektů zapojilo téměř 174 tis. organizací. Základní přehled vybraných ukazatelů H2020 pro ČR a jejich srovnání s vybranými státy nabízí obrázek 3.3. Největší podíl řešených projektů mají dle očekávání instituce se sídlem v hlavním městě Praha (834 projektů s příspěvkem EU ve výši 224 mil. EUR), následně pak ve Středočeském kraji (160 projektů s příspěvky EU ve výši 82 mil. EUR) a Jihomoravském kraji (112 projektů s příspěvky EU ve výši 28 mil. EUR). Největší objem finančních prostředků byl přidělen vysokým a středním školám (45,3 %), druhý největší objem získaly subjekty ze soukromého sektoru (29 %) a na třetím místě byly výzkumné organizace (20,1 %). Nejvyšší podpory dosáhly tyto organizace: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, ČVUT v Praze a Honeywell International s.r.o. Specifickou skupinou příjemců podpory jsou podniky spadající do kategorie SME (tj. malé a střední podniky). Nejvyšší podporu získaly podniky AMIRES, s.r.o., Agrofert, a.s. a InoCure s.r.o. Z vybraných zemí pro mezinárodní srovnání nejvíce grantů získala Francie a to celkem 7 918 grantů, její míra úspěšnosti je však o něco málo nižší (15,25 %) než tomu je například u Rakouska, které sice získalo celkem 3 174 grantů, ale jeho míra úspěšnosti dosáhla 16,07 %. Míra úspěšnosti ČR je obdobná, jako u ostatních srovnávaných států (15,17 %), přičemž ČR získala 1 370 grantů. Z vybraných států dosáhlo nejnižší míry úspěšnosti Slovensko (13,36 %). Při porovnávání získaných příspěvků EU s počtem zapojených subjektů v rámci kategorie SME na tom bylo nejlépe Německo (3 700 subjektů) a Francie (2 893 subjektů), přičemž oba státy získaly příspěvek přesahující 1 mld. EUR. Oproti tomu se v rámci ČR zapojilo 358 subjektů, které pak získaly jen 75,1 mil. EUR. V rámci porovnávané kategorie MSCA si z vybraných států nejlépe stojí Německo, kterému se podpořilo zapojit do programu H2020 celkem 960 organizací, naopak ČR nadmíru zaostává za vybranými státy. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 46 Obrázek 3.3: Základní přehled vybraných ukazatelů H2020 a jejich srovnání Počet řešených projektů Výše příspěvku (mil. EUR) Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 47 Dalším možným způsobem, jak zachytit aktivitu v programu H2020, je přepočet ukazatelů na počet výzkumných pracovníků (FTE). Na 1 tis. výzkumných pracovníků (FTE) připadá v ČR pouze 45 účastí v projektech H2020 (v roce 2019 to bylo 34 účastí), což vypovídá stále o nedostatečném zastoupení ČR v projektech H2020. ČR tedy výrazně zaostává za státy s podobnou výzkumnou kapacitou (jako jsou například Rakousko, Finsko, Dánsko), tak i za většinou států EU13. Nižší hodnoty z EU13 dosahuje pouze Slovensko (42 účastí) a Polsko (24 účastí). Uvedená situace je patrná z obrázku 3.4, kde je na vertikální ose vynesen počet účastí ve financovaných projektech a na horizontální ose počet účastí na 1 tisíc vědeckých a akademických pracovníků (FTE), velikost kruhu je závislá na počtu výzkumných pracovníků. Nízká účast českých vědců se odráží v trvale nízkých hodnotách mnoha indikátorů hodnotících naše působení v projektech podpořených v rámci H2020. Je samozřejmé, že samotné kritérium úspěšnosti nemusí jednoznačně vypovídat o významu zapojení týmů do programu. Záleží na typech projektů, struktuře účastníků i na rozpočtech jednotlivých projektů. Současně je třeba počítat s tím, že „celková úspěšnost“ shrnuje úspěšnost všech projektů či účastníků bez ohledu na to, zda jejich příspěvek k řešení projektu spočíval v rozsáhlých výzkumných aktivitách zásadního významu nebo šlo o účast ve výzkumné školicí síti (např. cestovní výdaje). Obrázek 3.4: Aktivita a finanční příspěvek členských států EU v programu Horizont 2020 Zdroj: H2020 Dashboard (k 5. 10. 2021), EUROSTAT Česká republika má bohužel nevýhodu oproti Rakousku a i oproti dalším členským státům EU15 mimo jiné v tom, že jde teprve o 4. rámcový program, kterého se účastní (tj. od roku 1999, první rámcový program byl spuštěn v roce 1984). Naše nízká účast v rámcovém programu je způsobena malým zapojením se do přípravy návrhů projektů, což ale není nutně důsledkem nízké kvality českých výzkumných týmů a pracovišť, nýbrž tím, že jejich kapacity jsou pravděpodobně Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 48 soustředěny na jiné aktivity (např. řešení projektů financovaných z ESIF, či ze státního rozpočtu). Česká republika by se měla více soustředit na budování vztahů se zahraničními partnery. Na obrázku 3.5 je porovnána úspěšnost ČR, Rakouska a průměru členských států EU (EU28)12 dle jednotlivých pilířů a prioritních oblastí H2020. V každém dílčím obrázku je na levé vertikální ose vynesena finanční podpora v mil. EUR a na pravé vertikální ose projektová úspěšnost v procentech. Nejvýznamnější tematické oblasti z pohledu objemu finanční podpory jsou v pilířích Vynikající věda, Vedoucí postavení průmyslu a Společenské výzvy. V rámci těchto tří pilířů vykazuje ČR vyšší projektovou úspěšnost pouze ve třech tematických oblastech – ERC, ICT, TPT. Účast v projektech ERC je všeobecně považována za indikátor kvality vědecké instituce, či dokonce za důležitý indikátor celého národního výzkumu, proto je této prioritní oblasti věnována podkapitola Evropská výzkumná rada (ERC), ve které je sledována aktivita českých výzkumníků. V pilíři Vynikající věda, v tematické oblasti FET, vykazuje ČR projektovou úspěšnost 92 %, zatímco Rakousko pouze 69 %. V rámci pilíře Vedoucí postavení průmyslu dosáhla ČR vyšší projektové úspěšnosti ve všech oblastech, nejvýznamněji pak v oblasti ADVMAT. V absolutním vyjádření získané finanční podpory ovšem dosahuje Rakousko na hodnotu 47,7 mil. EUR a ČR i přes vyšší projektovou úspěšnost jen na 6,53 mil. EUR. V pilíři Společenské výzvy dosahuje ČR v uvedených tematických oblastech vyšší projektové úspěšnosti než je průměr EU28 nebo Rakouska, opět však je získaná podpora několikanásobně nižší než podpora Rakouska. Z ostatních horizontálních aktivit H2020 byla ČR úspěšná v oblasti EURATOM, kdy bylo podpořeno celkem 58 projektů (62 % projektová úspěšnost) a v aktivitě Šíření excelence a podpora účasti, byla ČR úspěšná v objemu získané podpory u oblasti WIDESPREAD, dále se jí podařilo dosáhnout 100 % úspěšnosti v oblasti ERA. 12 Přístup do programu H2020 se může pro jednotlivé státy lišit, proto při porovnávání průměrných hodnot za všechny státy může docházet ke zkreslení, nicméně pro základní porovnání je možné tento ukazatel využít. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 49 Obrázek 3.5: Projektová a finanční úspěšnost ČR v programu H2020 dle jednotlivých pilířů v mezinárodním srovnání (mil. EUR) Zdroj: Databáze E-CORDA ke dni 5. října 2021. V grafech nejsou zachyceny prioritní oblasti, do kterých se zatím ČR nezapojila (neměla žádný tzv. Eligible Proposals): Pilíř IV – IPNET, PSF, Pilíř V – RESACCESS, IMPACT, KNOWLEDGE, Průřezová témata: (i) Excellent Science – crosst; (ii) Industrial Leadership – crosst; (iii) Societal Challenges – crosst; (iv) Spreading excellence and widening participation – crosst (v) Science with and for Society – crosst, a dále není zachyceno průřezové téma (ii) Industrial Leadership – crosst, ve kterém měla ČR nulovou úspěšnost. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 50 EVROPSKÁ VÝZKUMNÁ RADA (ERC) Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) je součástí pilíře „Excelentní věda“, přičemž financuje špičkový badatelský výzkum ("frontier research") a to napříč všemi obory. Účast v projektech ERC je všeobecně považována za indikátor kvality vědecké instituce, či dokonce za důležitý indikátor celého národního výzkumu. Každý projekt financovaný z ERC musí mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout hranice oborových znalostí a otevřít tak nové výzkumné perspektivy. Granty ERC jsou přenositelné a jsou vázány na osobu hlavního řešitele. Finanční prostředky z programu H2020 jsou v současnosti rozděleny do 5 typů ERC grantů: Starting Grants (StG), Consolidator Grants (CoG), Advanced grants (AdG), Proof of Concept (PoC) a Synergy Grants (SyG).13 AKTIVITY ČR V GRANTECH ERC A JEJÍ ÚSPĚŠNOST Ve sledovaném období 2016–2020 (obrázek 3.6) významně vzrostla aktivita v podávání žádostí v oblasti Starting Grant a Consolidator Grants. V roce 2020 bylo podáno do StG celkem 39 žádostí o grant, z nich pak byly 3 granty vybrány k financování a v oblasti CoG bylo podáno 40 žádostí, ze kterých byly úspěšné 4 granty. V posledních dvou letech byly podávány i žádosti do oblasti Synergie Grants, ale bohužel žádný projekt nebyl vybrán k financování. Obrázek 3.6: Účast ČR v rámci programu ERC v letech 2016–2020 Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics V obrázku 3.7 je zobrazena aktivita žadatelů v ERC a jejich úspěšnost ve Starting Grant v letech 2016–2020. Do StG podali čeští výzkumníci v letech 2016–2020 celkem 114 žádostí s úspěšností 13 grantů určených k financování, což je v porovnání např. s UK (2 301 žádostí, 325 úspěšných grantů), Německem (2 249 žádostí, 358 úspěšných grantů) či Rakouskem 13 Podrobný popis jednotlivých typů grantů včetně finanční alokace obsahuje dokument Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2019, str. 61 a https://erc.europa.eu, [cit. 2021-9-28]. Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 51 (401 žádostí, 62 úspěšných grantů) velmi nízké číslo a to jak v počtu podaných žádostí, tak v jejich dosaženém úspěchu. Obrázek 3.7: Aktivita žadatelů v ERC a jejich úspěšnost ve Starting Grant (2016–2020) Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics Pozn. Větší graf zobrazuje státy EU15 a menší pak státy EU13, které měly dostupná data. V obrázku 3.8 je zobrazena aktivita žadatelů v ERC a jejich úspěšnost v Consolidator Grants v letech 2016–2020. Do CoG podali čeští výzkumníci v letech 2016–2020 celkem 108 žádostí s úspěšností 10 grantů určených k financování, což je v porovnání např. s UK (1970 žádostí, 273 úspěšných grantů), Německem (1 463 žádostí, 249 úspěšných grantů) či Rakouskem (270 žádostí, 54 úspěšných grantů) opět velmi nízké číslo a to jak v počtu podaných žádostí, tak v jejich dosaženém úspěchu. V porovnání s jinými státy dosáhlo nižší úspěšnosti např. Maďarsko či Slovensko. Obrázek 3.8: Aktivita žadatelů v ERC a jejich úspěšnost ve Consolidator Grants (2016–2020) Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics 325 358 214 100 208 107 84 90 33 50 62 22 21 13 6 3 2301 2249 1345 1330 1219 1108 658 552 514 479 401 299 254 144 99 27 0 500 1000 1500 2000 2500 UK DE FR IT NL ES SE BE FI DK AT PT IE CZ EL LU Podané žádosti Projekty schválené 0 50 100 150 200 PL RO SI HU EE CY HR SK MT LT BG LV 1970 1463 1389 1047 1046 784 491 424 380 312 270 214 214 118 108 19 273 249 182 84 87 135 53 33 53 40 54 24 27 10 10 5 0 500 1000 1500 2000 2500 UK DE FR IT ES NL SE FI BE DK AT PT IE EL CZ LU Podané žádosti Projekty schválené 0 50 100 150 200 PL HU RO EE SI CY HR SK BG MT LT LV Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 52 Pozn.: Větší graf zobrazuje státy EU15 a menší pak státy EU13, které měly dostupná data. Obrázek 3.9 zobrazuje aktivity žadatelů v ERC a jejich úspěšnost v Synergy Grants v letech 2018–2020. Česká republika podala pouze 4 žádosti s nulovou úspěšností. Oproti tomu například Rakousko podalo 23 žádostí a 5 projektů bylo schváleno k financování. Obrázek 3.9: Aktivita žadatelů v ERC a jejich úspěšnost ve Synergy Grants (2018–2020) Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics Pozn. Větší graf zobrazuje státy EU15 a menší pak státy EU13, které měly dostupná data. V rámci ČR se výzkumní pracovníci zapojili v oblasti StG nejvíce do Life Sciences a Physical Sciences & Engineering a to v podílu 46 %. Pouze 8 % se ČR podílela na realizaci grantů v rámci Social Sciences & Humanities. V rámci oblasti CoG se ČR nejvíce zapojila 60 % do Social Sciences & Humanities. Obrázek 3.10: Starting Grant – výzkumné oblasti (2016–2020) 146 145 109 98 84 48 46 32 29 24 23 20 17 10 4 2 17 3 22 7 5 3 2 2 2 5 5 0 1 1 0 0 0 20 40 60 80 100 120 140 FR IT DE UK ES SE NL FI BE DK AT PT EL IE CZ LU Podané žádosti Projekty schválené 0 5 10 15 PL CY HU RO SI EE HR BG LT SK 0 50 100 150 200 250 300 350 400 DE UK FR NL ES IT BE SE AT DK FI PT IE CZ PL HU EL RO SI EE LU HR CY Life Sciences Physical Sciences & Engineering Social Sciences & Humanities 46% 46% 8% Českárepublika Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 53 Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics Obrázek 3.11: Consolidator Grants – výzkumné oblasti (2016–2020) Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/statistics V mezinárodním srovnání má ČR výrazně méně grantů ERC. V ČR je obdobný trend jako v jiných zemích, kdy vysoké procento řešitelů grantů ERC působí v zahraničí, zejména pak v zemích EU-15. Ve zprávě TC AV ČR je uvedeno, že k datu 1. dubna 2020 bylo v databázi eCORDA v ČR řešeno 4014 grantů ERC a dalších 28 výzkumných pracovníků řeší svůj grant v zahraničí. V přepočtu na 1 mil. obyvatel se ČR účastní 3,66 grantů, což je v porovnání se Švýcarskem, které se účastní 84,38 grantů, velmi nízká hodnota. Pro srovnání ještě uvedeme Rakousko, které se účastní 30,48 grantů a Slovenskou republiku s účastí na 0,37 grantech8 . ČR se umístila na 22. místě s počtem 697 podaných žádostí o získání grantu ERC, čímž bohužel zaostává za zahraničním průměrem. Nejvyšší podíl na získávání grantů má vysokoškolský sektor. Tato nízká aktivita a úspěšnost našich vědců má negativní dopad finanční, na postavení českých vědeckých institucí a celého výzkumného prostředí. V průběhu programu H2020 přinesly granty ERC a akce Marie Sklodowska-Curie více než ¼ dosud získaných prostředků z EU.15 14 Počet grantů ERC řešených na hostitelských institucích v zemích EU a zemích asociovaných v RP EU (celé trvání 7. RP a H2020) 15 Zdroj: časopis ECHO 3–4/2019, dostupné z: www.tc.cz, [cit. 2021-9-28]. 0 50 100 150 200 250 300 UK DE FR NL ES IT AT BE SE DK FI IE PT CZ EL HU PL LU CY RO SI EE HR Life Sciences Physical Sciences & Engineering Social Sciences & Humanities 20% 20%60% Českárepublika Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 54 Obrázek 3.12: Financování a počet ERC projektů v roce 2020 Zdroj: European Research Council [cit. 2021-9-28], dostupné z: https://erc.europa.eu/projects-figures/project-database FINANCOVÁNÍ VYNIKAJÍCÍCH VĚDCŮ NA NÁRODNÍ ÚROVNI Program ERC CZ na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (ERC CZ), který byl přijat a schválen usnesením vlády ČR dne 7. prosince 2010 č. 885 a podléhá zákonu č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je financován MŠMT, a to z prostředků účelové podpory na řešení projektů programu ERC CZ. V rozpočtu programu ERC CZ je celkem alokováno 1,1 mld. Kč, z nichž bylo v 5. veřejné soutěži podpořeno 8 návrhů projektů se schválenou podporou ve výši 276,9 mil. Kč.16 GA ČR na podporu mladých vědců vytvořila program základního výzkumu „Podpora ERC žadatelů“ s alokovanou podporou 61,5 mil. Kč do roku 2022. V roce 2020 vybrala GA ČR k financování od příštího roku 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR s finanční podporou 25 mil. Kč. Granty JUNIOR STAR mají především umožnit začínajícím vynikajícím vědcům vést vlastní výzkum. EXPRO granty míří na podporu inovativních projektů zkušených badatelů. Cílem projektů EXPRO a JUNIOR STAR je celkově významně zlepšit výzkumné prostředí. Grantová soutěž EXPRO bude vypsána každý sudý rok. 16 MŠMT [online]. MŠMT [cit. 2020-09-7]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/erc-cz 0.00 200.00 400.00 600.00 800.00 1 000.00 1 200.00 1 400.00 1 600.00 AT NL IE SE DK BE ES DE UK FR FI IT LU PT CZ EL Podporana1FTE FinancováníERC projektů v roce 2020 0.00 250.00 500.00 750.00 1 000.00 CY RO SI PL HU 0.00 0.10 0.20 0.30 0.40 0.50 0.60 0.70 0.80 AT NL IE SE DK BE ES DE UK FR FI IT LU PT CZ EL Početna1tis.FTE Počet financovaných ERCprojektův roce 2020 STG COG SYG 0.0 0.5 1.0 CY RO SI PL HU Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků 55 Obrázek 3.13: Junior Star a EXPRO schválené v roce 2020 k financování Zdroj: Grantová agentura České republiky [cit. 2021-09-22]. Dostupné z: https://gacr.cz VÝZVY NA NÁRODNÍ ÚROVNI PRO GRANTY ERC V roce 2020 byla vyhlášena již pátá veřejná soutěž programu ERC CZ, který je určen na podporu tzv. hraničního výzkumu. Hlavním cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum na území ČR, a to realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum, které byly zařazeny v rámci mezinárodního peer review hodnocení prováděného odbornými panely Evropské výzkumné rady. MŠMT v páté výzvě podpořilo všech 8 projektů celkovou částkou 277 milionů korun. Obrázek 3.14: Příjemci programu ERC v letech 2019–2020 Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [cit. 2021-09-23]. Dostupné z: https://www.msmt.cz Implementace RIS3 strategie v ČR 56 4 Implementace RIS3 strategie v ČR Kapitola 4 obsahuje základní charakteristiku Národní RIS3 strategie (NRIS3), dále vybrané výstupy, výsledky a dopady strategie platné pro monitorované období, a to jak v oblasti finančních zdrojů evropských, národních a soukromých, tak v oblasti jejího věcného naplnění. Na základě dlouhodobého monitoringu (01.2015–10.2020) lze k dopadům strategie RIS3 konstatovat následující: • v databázi je na podporu NRIS3 evidováno celkem 5 971 projektů z operačních programů, 1 608 projektů TA ČR, 1 594 projektů rezortních programů; • celková finanční podpora NRIS3 činí 148,0 mld. Kč v operačních programech (podpora EU 61 %) a 45,91 mld. Kč v národních programech (z toho podpora ze SR 75 %); • v operačních programech je nejvíce podpořeným specifickým cílem NRIS3 posílení VaVaI kapacit podniků (30 % celkové podpory; 44,85 mld. Kč) – nejvyšší podíl činí soukromé zdroje (59 % celkové podpory; 27,40 mld. Kč); • národní programy v NRIS3 kladou oproti operačním programům větší důraz na podporu spolupráce VO a firem (44 % celkové podpory; 20,10 mld. Kč) a na řešení společenských výzev pomocí VaVaI (22 % celkové podpory; 10,13 mld. Kč); • v rámci sektorové specializace byla v operačních programech nejvíce podpořena Digitální ekonomika a digitální obsah (21 % celkové podpory; 30,84 mld. Kč) a Strojírenství – mechatronika (13 % celkové podpory; 19,02 mld. Kč). • Pozitivním výsledkem je převaha podpory malých a středních podniků (MSP) – na podporu MSP směřuje v programu OP PIK 70 % evropských finančních prostředků (25 mld. Kč) a 58 % neveřejných (soukromých) finančních prostředků (26 mld. Kč). • Z rozložení podpory dle místa realizace projektů s vazbou na NRIS3 v operačních programech vyplývá, že celkově nejvyšší podpora na 1 obyvatele kraje směřuje do Jihomoravského kraje (13 %; 21 475 Kč / 1 obyv.), do kterého směřuje také nejvyšší podpora z EU (13 %; 12 021 Kč / 1 obyv.). • V oblasti plnění věcných indikátorů NRIS3 v operačních programech lze vyzvednout podporu při zavádění inovací (1 382 inovací), podporu internacionalizace MSP (3 995 účastí na výstavách a veletrzích v zahraničí), posílení výzkumných personálních kapacit (5 573 podpořených výzkumných a akademických pracovníků), podporu spolupráce VO a firem (1 224 podpořených spoluprací), podporu nových či modernizovaných výzkumně zaměřených studijních programů akreditovaných i pro výuku v cizím jazyce (159 programů) a podporu zvýšení zaměstnanosti v ICT podnicích (3 733 FTE). V rámci podpory NRIS3 strategie je také nutno vyzvednout zapojení národních programů TAČR, které se jeví jako velmi úspěšné, alespoň z pohledu realizovaných projektů a v rámci těchto pak vzniklých aplikovaných výsledků (3 147). Implementace RIS3 strategie v ČR 57 4.1 Základní charakteristika Národní RIS3 strategie Národní RIS3 strategie17 představuje jeden z implementačních nástrojů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR v oblasti orientovaného a aplikovaného výzkumu v ČR a zároveň musí naplňovat základní podmínku pro uskutečňování intervencí regionální politiky EU v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jedná se o strategický dokument zajišťující kontinuitu pro účelné a efektivní nakládání s evropskými, národními, regionálními a soukromými prostředky určenými na podporu orientovaného a aplikovaného výzkumu a inovací v ČR. NRIS3 se zaměřuje na podporu perspektivních odvětví a jejich transformaci k vyšší přidané hodnotě, mimo jiné pomocí zvýšeného důrazu na podporu digitalizace a dalších klíčových technologií a znalostí. Strukturálně je NRIS3 rozdělena do dvou základních oblastí: horizontální priority reagují na nutnost řešení průřezových problémů VaVaI systému jako celku. V rámci horizontálních priorit jsou definovány horizontální strategické a specifické cíle NRIS3, které jsou mimo jiné zaměřeny na zvýšení inovační výkonnosti firem, kvality veřejného výzkumu, dostupnosti kvalifikovaných lidí pro VaVaI a využití nových technologií a digitalizace. Vertikální (tematické) priority jsou postaveny na silných stránkách ČR a na jejich specifických kapacitách a zdrojích v rovině ekonomické, inovační a výzkumné. NRIS3 v rámci své specializace usiluje o propojení možností, které přináší ekonomické zázemí ČR, s výzkumnými kapacitami a klíčovými technologiemi, které představují zásadní příležitosti pro posun k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, posun v hodnotových řetězcích a vytváření specifických tržních nik a segmentů. NRIS3 je na vrcholové úrovni zaštítěna vládou ČR, která strategii schvaluje. Při tomto procesu hraje zásadní roli RVVI, která je poradním orgánem vlády pro oblast VaVaI v ČR. Tvorbu a implementaci NRIS3 zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je zároveň zodpovědné za zajištění fungování procesu podnikatelského objevování nových příležitostí – Entrepreneurial Discovery Process (EDP) na národní úrovni. Hlavním orgánem na národní úrovni pro koordinaci a monitorování intervencí naplánovaných v NRIS3 je Řídicí výbor RIS3 (ŘV RIS3), který je tvořen zástupci ministerstev a dalších institucí, jichž se aktivity realizované v RIS3 týkají, a který také projednává koncepční a strategické otázky související s nastavením a řízením RIS3 strategie. Vedoucím představitelem výkonné složky pro řízení a koordinaci NRIS3 je NRIS3 manažer, který koordinuje realizaci strategie, aktivity RIS3 týmu a spolupracuje s RIS3 týmy v krajích. Výkonnou složkou pro zajištění realizace strategie je NRIS3 tým, jehož úkolem je zpracovávat a vyhodnocovat podněty vzešlé z EDP procesu, připravovat návrhy na aktualizace NRIS3 a souvisejících dokumentů, analyzovat informace a podklady o realizaci intervencí přispívajících k naplňování cílů RIS3 strategie, monitorovat průběh implementace RIS3 strategie apod. 17 Vláda ČR dne 25. ledna 2021 schválila aktualizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky na roky 2021–2027 (NRIS3) – viz https://www.mpo.cz/cz/podnikani/ris3-strategie/. Vládou schválená NRIS3 strategie byla zaslána Evropské komisi (EK) k vyjádření stanoviska, zda v dané podobě naplňuje základní podmínku EK pro uskutečňování intervencí kohezní politiky Evropské unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Implementace RIS3 strategie v ČR 58 Specifické postavení v rámci realizace RIS3 strategie v ČR mají regionální/krajské RIS3 strategie (KRIS3). Nejvyšší řídicí úroveň tvoří Krajské rady (pro inovace/konkurenceschopnost/ pro výzkum, vývoj a inovace), v nichž jsou zastoupeni představitelé samospráv (krajských, městských), inovačních podniků, výzkumných organizací či klastrů. Hlavní rolí krajských rad je koordinace a schvalování podkladů od výkonné KRIS3 jednotky týkající se realizace KRIS3 intervencí a aktualizace KRIS3 strategií. Výkonnou jednotku v krajích tvoří zpravidla krajský RIS3 manažer a jeho tým. Hlavním úkolem výkonné jednotky je vyhledávání nových inovačních příležitostí na základě regionálního potenciálu, výběr vhodných partnerů, příprava nových intervencí a jejich předložení krajské řídicí úrovni ke schválení. Tvorba koncepce a realizace KRIS3 strategií je plně autonomní a schvalují ji politické reprezentace jednotlivých krajů. Národní úroveň má vůči krajské úrovni podpůrnou a koordinační roli, poskytuje metodickou podporu krajským RIS3 strukturám v oblasti EDP procesu, monitoringu a dalších aktivitách navázaných na RIS3 strategii. Ve prospěch implementace RIS3 strategie v jednotlivých krajích vyhlásilo MŠMT, jakožto řídicí orgán OP VVV, dne 17. srpna 2018 výzvu Smart Akcelerátor II, který věcně navazuje na Smart Akcelerátor I a jehož smyslem bylo především zajištění kapacit na podporu budování a rozvoje krajských partnerství mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou, cílený rozvoj inovačního prostředí, profilace krajských domén inteligentní specializace a celkový proces tvorby krajských RIS3 strategií. Velký důraz je kladen na procesy, které provázejí realizaci NRIS3. Kromě průběžného monitorování a vyhodnocování výsledků NRIS3 je zcela zásadní rolí NRIS3 systematicky mobilizovat výzkumníky, inovátory, podnikatele, zástupce univerzit i veřejné sféry k objevování nových příležitostí a ke vzájemné spolupráci. 4.2 Analytické zhodnocení realizace RIS3 strategie v ČR MONITORING RIS3 STRATEGIE V ČR Základní systém monitoringu NRIS3 v ČR je v souladu s požadavky EK na nastavení systému monitorování RIS3 strategií, vychází z monitorování „zdola“ (na úrovni jednotlivých projektů) a odpovídá základnímu požadavku na spolehlivost a efektivitu daného systému. Projektové datové a indikátorové sety se u realizovaných intervencí zaměřují na konkrétní využití finančních prostředků evropských, národních a soukromých (popř. regionálních) v členění podle cílů a podle specializace RIS3 strategie a ve věcné rovině na naplňování očekávaných dopadů, výsledků a výstupů RIS3 strategie. Každoroční pokrok a plán implementace NRIS3 jsou zveřejňovány ve Zprávách o realizaci RIS3 a Plánech implementace RIS3. Dlouhodobý monitoring dopadu NRIS3 do oblasti výzkumu, vývoje a inovací probíhá pomocí setu kontextových indikátorů zaměřených na ověření naplnění strategické vize a strategických cílů RIS3. Jednotlivé kraje monitorují RIS3 strategie s využitím regionálních indikátorů, které jsou navázané na intervence v krajích a shrnují, především pro regionální samosprávu, využití finančních prostředků a jejich dopad v regionu. Implementace RIS3 strategie v ČR 59 EVALUACE RIS3 STRATEGIE V ČR Obecně platí, že evaluace je nedílnou součástí projektového/programového cyklu probíhající kontinuálně po celou dobu strategického řízení, plánování a implementace intervencí. Evaluační aktivity se proto staly součástí řízení a implementace NRIS3 již v roce 2018, kdy byla zahájena midterm evaluace NRIS3 v programovém období 2014–2020. Z mid-term evaluace vyplynulo větší množství doporučení, která byla blíže rozpracována v Akčním plánu pro plnění doporučení z midterm evaluace.18 Završením evaluačních aktivit ve vztahu k NRIS3 strategii 2014–2020 bylo zpracování evaluační zprávy týkající se zhodnocení pokroku NRIS3 strategie 2014–2020. PROGRAMY S VAZBOU NA NRIS3 Pro operační programy bylo období pro monitoring NRIS3 v programovém období 2014– 2020 stanoveno od 1. ledna 2015 (datum vychází z předpokladu, že sbíraná data budou dostatečně a reprezentativně zohledňovat náběh RIS3 strategie). Data jsou sbírána s ročním intervalem vždy k datu 31. října daného roku. Sledovány jsou projekty (projektové žádosti) ve stavu vydání právního aktu o poskytnutí podpory a ve stavech následných. Co se týká sledovaných výdajů, u projektů realizovaných v rámci operačních programů se jedná o celkové způsobilé výdaje, podporu (dotaci) EU, veřejné prostředky ČR a neveřejné prostředky ČR a zahraniční, tedy finanční prostředky, které jsou stanoveny (plánovány) a evidovány v systému MS2014+ na celou dobu trvání projektu. Systém umožňující monitorování a analýzu národních programů podpory využívá data z informačního systému IS VaVaI. Výchozí datum pro monitoring národních programů podpory bylo s ohledem na opožděný náběh NRIS3 stanoveno na 1. ledna 2016. Data jsou opět sbírána s ročním intervalem vždy k datu 31. října daného roku. Co se týká stavu projektů (projektových žádostí), bylo pro národní programy podpory stanoveno, že budou sledovány projekty ve stavu od vložení do systému IS VaVaI (schválení projektové žádosti) a ve stavech následných. V oblasti sledovaných výdajů se finance u národních programů podpory monitorují v systému IS VaVaI po jednotlivých letech a jedná se o prostředky z veřejných i soukromých ČR zdrojů, plánované pro daný kalendářní rok. Tabulka 4. 1: Programy s vazbou na NRIS3 18 Nástrojem pro plnění doporučení z mid-term evaluace se z velké části stal projekt Systémová podpora implementace a řízení Národní RIS3 strategie – viz https://www.mpo.cz/cz/podnikani/ris3-strategie/projekty-na-podporu-ris3/. 19 Nezahrnuje 15 780 projektů, které nemají přímou vazbou na NRIS3 (ex-ante kondicionalita), ale svým věcným zaměřením podporují některé z cílů NRIS3. poskytovatel název programu zkratka/kód počet projektů Operační programy MPO Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP PIK 4 925 MŠMT Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP VVV 57519 HLMP OPERAČNÍ PROGRAM PRAHA – PÓL RŮSTU ČR OP PPR 63 MMR Integrovaný regionální operační program IROP 330 MPSV Operační program Zaměstnanost OP Z 78 celkem 5 971 Národní program y TA ČR Centra kompetence TE 34 EPSILON TH 670 GAMA TG 42 Národní centra kompetence TN 13 Implementace RIS3 strategie v ČR 60 FINANCOVÁNÍ NRIS3 Na základě projektových dat získaných z operačních programů byl sestaven podíl evropských a národních (veřejných a neveřejných) prostředků zaměřených na podporu NRIS3 (viz obrázek 4.1). Celková podpora RIS3 v operačních programech činí ve sledovaném období 148,0 mld. Kč. Jak je z grafického vyjádření zřejmé, nejvyšší podíl na celkovém financování tvoří podpora z prostředků EU (61 %). Celková podpora NRIS3 v národních programech (viz obrázek 4.2) činí ve sledovaném období 45,91 mld. Kč. Nejvyšší podíl na celkovém financování tvoří podpora ze státního rozpočtu (75 %). poskytovatel název programu zkratka/kód počet projektů DELTA TF 47 Delta 2 TM 16 Éta TL 330 Théta TK 156 Zéta TJ 300 celkem 1 608 Rezortníprogramy MPO TRIO FV 495 TA ČR TREND FW 166 MPO The Country for the Future (CFF) FX 9 MVČR Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015–2022 VI 172 MVČR Program bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2016–2021 VH 54 MZČR Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015–2022 NV 547 MZe Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 ZEMĚ QK 151 celkem 1 594 Obrázek 4.1: Podpora NRIS3 v operačních programech Implementace RIS3 strategie v ČR 61 PODPORA CÍLŮ NRIS3 Z grafického znázornění (viz obrázek 4.3) je patrno, že celkově nejvyšší finanční podpora z operačních programů směřuje do oblasti A. Inovační výkonnost firem (36 % celkové podpory; 53,45 mld. Kč). Pokud se zaměříme na podporu horizontálních cílů NRIS3 z jednotlivých zdrojů, pak nejvyšší je finanční podpora ze soukromých zdrojů, která směřuje také do oblasti A. Inovační výkonnost firem (67 % ze všech soukromých zdrojů; 31,04 mld. Kč). Dotace EU jsou v rámci realizace NRIS3 nejvíce směřovány do oblasti B. Kvality veřejného VaVaI (29 % ze všech dotací EU; 26,16 mld. Kč). Do oblasti veřejného výzkumu směřuje v rámci NRIS3 také nejvíce veřejných zdrojů ČR (52 % ze všech veřejných zdrojů ČR; 6,33 mld. Kč). V operačních programech (viz obrázek 4.4) je nejvíce podpořeným specifickým cílem NRIS3 posílení VaVaI kapacit podniků (30 % celkové podpory; 44,85 mld. Kč) – nejvyšší podíl činí soukromé zdroje (59 % celkové podpory; 27,40 mld. Kč). Státní rozpočet 34,20 mld. Kč 75% Neveřejné zdroje ČR 11,66 mld. Kč 25% Veřejné zahr. zdroje 0,05 mld. Kč 0% Národní programy (TA ČR, rezortní programy) Období: 01.2016-10.2020 (zdroj: data IS VaVaI; vlastní zpracování MPO) Obrázek 4.2: Podpora NRIS3 v národních programech Implementace RIS3 strategie v ČR 62 Národní programy (s vazbou na NRIS3) kladou oproti operačním programům větší důraz na podporu spolupráce VO a firem (44 % celkové podpory; 20,10 mld. Kč) a na řešení společenských výzev pomocí VaVaI (22 % celkové podpory; 10,13 mld. Kč).20 20 viz Zpráva o realizaci Národní RIS3 strategie za období leden 2020 až srpen 2021 (https://www.mpo.cz/cz/podnikani/ris3-strategie/dokumenty/). Obrázek 4.4: Podpora specifických cílů NRIS3 v operačních programech Obrázek 4.3: Podpora klíčových oblastí (horizontálních cílů) NRIS3 v operačních programech Implementace RIS3 strategie v ČR 63 SEKTOROVÁ SPECIALIZACE NRIS3 V rámci sektorové specializace byla v operačních programech (viz obrázek 4.5) nejvíce podpořena Digitální ekonomika a digitální obsah (30,84 mld. Kč; 21 % z celkové podpory) a Strojírenství – mechatronika (19,02 mld. Kč; 13 %). Co se týká zdrojů financování a jejich podpory aplikačních odvětví, podpora z prostředků EU nejvíce směřovala do odvětví Digitální ekonomika a digitální obsah (18,50 mld. Kč; 21 % z celkové podpory EU). SUBJEKTY PODPORY V NRIS3 Pozitivním výsledkem je převaha podpory malých a středních podniků (MSP), kdy celkový podíl finančních zdrojů z operačního programu OP PIK (viz obrázek 4.6) činí 63 % (51 mld. Kč). Obdobně lze za pozitivní považovat skutečnost, že na podporu MSP směřuje 70 % evropských finančních prostředků (25 mld. Kč) a 58 % neveřejných (soukromých) finančních prostředků (26 mld. Kč). Obrázek 4.5: Podpora aplikačních odvětví NRIS3 v operačních programech Obrázek 4.6: Podpora podniků podle jejich velikosti Implementace RIS3 strategie v ČR 64 REGIONÁLNÍ DIMENZE – KRAJE ČR Nastavený systém monitorování a sběru dat NRIS3 umožňuje i bližší pohled na dopad celostátních operačních programů do jednotlivých krajů ČR. S ohledem na metodiku zpracování podkladových datových souborů je nutno zdůraznit, že je sledováno rozdělení finančních prostředků (celkových způsobilých výdajů) podle místa realizace projektu. Z rozložení podpory jednotlivých krajů v realizovaných projektech s vazbou na NRIS3 pak vyplývá, že celkově nejvyšší podpora na 1 obyvatele kraje směřuje do Jihomoravského kraje (13 %, 21 475 Kč / 1 obyv.), do kterého směřuje také nejvyšší podpora z EU (13 %, 12 021 Kč / 1 obyv.) a nejvyšší podpora ze soukromých zdrojů (14 %, 8 433 Kč / 1 obyv.). Nejvyšší podpora z veřejných zdrojů ČR směřuje do Hlavního města Prahy (37 %, 3 875 Kč / 1 obyv.). Celkové rozložení finančních prostředků z operačních programů vymezených podle místa realizace projektů a určených na podporu NRIS3, viz obrázek 4.7. Pozn.: Královehradecký kraj: 10 302 tis. Kč/obyv.; Moravskoslezský kraj 8 730 tis. Kč/obyv. Obrázek 4.7: Podpora krajů v operačních programech podle místa realizace projektu (tis. Kč / 1 obyv.) Implementace RIS3 strategie v ČR 65 DOPADY, VÝSLEDKY A VÝSTUPY NRIS3 Stanovit cílové ukazatele (věcné indikátory) pro výsledky a výstupy v oblasti podpory aplikovaného a orientovaného výzkumu je jedna z nejtěžších činností při nastavování programů zaměřených na VaVaI. Jedná se o dlouhodobou a náročnou záležitost. V tomto smyslu lze za pozitivní konstatovat, že většina ukazatelů vybraných pro monitoring NRIS3 vykazuje naplnění na 60 % a více. V oblasti plnění věcných indikátorů NRIS3 v operačních programech lze pak vyzvednout zejména podporu při zavádění inovací (1 382 inovací), podporu internacionalizace MSP (3 995 účastí na výstavách a veletrzích v zahraničí), posílení výzkumných personálních kapacit (5 573 podpořených výzkumných a akademických pracovníků), podporu spolupráce VO a firem (1 224 podpořených spoluprací), podporu nových či modernizovaných výzkumně zaměřených studijních programů akreditovaných i pro výuku v cizím jazyce (159 programů) a podporu zvýšení zaměstnanosti v ICT podnicích (3 733 FTE). Podrobněji k věcným ukazatelům viz tabulka 4.2. V souvislosti s výše uvedeným je nutno vyzvednout zapojení národních programů TAČR do podpory NRIS3 strategie, které se jeví jako velmi úspěšné, alespoň z pohledu realizovaných projektů a v rámci těchto pak vzniklých aplikovaných výsledků (3 147).21 21 viz Zpráva o realizaci Národní RIS3 strategie za období leden 2020 až srpen 2021 (https://www.mpo.cz/cz/podnikani/ris3-strategie/dokumenty/). Implementace RIS3 strategie v ČR 66 Tabulka 4.2: Dopady, výsledky a výstupy NRIS3 cíl NRIS3 plánované dopady indikátor jednotka typ hodnota 10/20 plánovaná hodnota naplnění Inovace ve firmách • zlepšení technologického vybavení MSP • firemní inovace vyšších řádů • navýšení počtu patentových přihlášek • navýšení počtu podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi • modernizace výzkumných pracovišť podniků Počet zavedených inovací inovace výstup 1 382 1 926 72 % Počet nových, rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť podniků pracoviště výstup 241 413 58 % Počet nových udělených patentů a dalších práv ochrany průmyslového vlastnictví patenty a další práva výsledek 184 360 51 % Počet přihlášek na ochranu práv průmyslového vlastnictví přihlášky výstup 51 103 50 % Společné projekty VaVaI projekty výsledek 102 151 67 % Společné projekty v oblasti rozvoje a internacionalizace projekty výsledek 86 144 60 % Podpořená plocha určená pro provoz inovační infrastruktury m2 výstup 7 929 11 320 70 % Internacionalizace MSP • navýšení účastí MSP na výstavách a veletrzích v zahraničí • navýšení počtu inovujících MSP (produktové a procesní inovace) Počet účastí na výstavách a veletrzích v zahraničí účasti výstup 3 995 5 040 79 % Počet podniků, které dostávají podporu pro účely uvádění nových výrobků na trh podniky výstup 102 50 splněno Počet podniků, které dostávají podporu pro účely zavádění výrobků nových pro podnik podniky výstup 132 250 53 % Kvalita veřejného VaVaI • posílení výzkumných a inovačních kapacit (personální zajištění, infrastruktura) Počet podpořených administrativních a technických pracovníků ve VaV osoby výstup 5 945 1 800 splněno Počet podpořených výzkumných a akademických pracovníků osoby výstup 5 573 2 100 splněno Počet nově vybudovaných, rozšířených či modernizovaných infrastruktur pro výzkumně zaměřené studijní programy infrastruktury výstup 149 30 splněno Veřejný výzkum pro potřeby aplikační sféry • zlepšení spolupráce mezi výzkumnou a podnikovou sférou • posílení výzkumných a inovačních kapacit • větší míra zapojení do mezinárodních programů a projektů Počet realizovaných transferů technologií a znalostí do praxe transfery výsledek 45 71 63 % Počet podpořených spoluprací spolupráce výsledek 1 224 200 splněno Počet ověřených aktivit/konceptů Proof of concept aktivity výstup 163 12 splněno Mezinárodní patentové přihlášky (PCT) vytvořené podpořenými subjekty přihlášky výsledek 22 50 44 % Personální podpora VaVaI • podpora internacionalizace prostředí • větší míra zapojení do mezinárodních programů a projektů • navýšení počtu zahraničních výzkumníků u nás • zlepšení spolupráce mezi výzkumnou a podnikovou sférou • zvýšení kvality řízení, rozvoje institucionálního prostředí vysokých škol i výzkumných organizací • modernizace vzdělávacího systému pro počáteční vzdělávání ve vazbě na praxi • zvýšení odborného potenciálu lidí ve výzkumných organizacích Počet výzkumných organizací s nově příchozími výzkumnými pracovníky ze zahraničí nebo ze soukromého sektoru organizace výsledek 32 40 80 % Počet organizací, jejichž pracovníci zvýšili svou kvalifikaci ve VaV, jeho řízení a oblastech souvisejících organizace výsledek 164 80 splněno Počet nových či modernizovaných výzkumně zaměřených studijních programů akreditovaných i pro výuku v cizím jazyce Programy výstup 159 30 splněno Počet nových studijních oborů zaměřených na praxi obory výstup 104 55 splněno Počet vytvořených produktů pro zkvalitnění strategického řízení a systému hodnocení vysokých škol produkty výstup 127 9 splněno Rozvoj eGovernmentu, eBusinessu a ICT v podnikání • elektronizace veřejné správy • podpora firem zaměřených na ICT • podpora digitálních technologií v podnikatelské sféře Nové nebo modernizované prvky k zajištění standardů kybernetické bezpečnosti prvky výstup 3 244 3 054 splněno Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích FTE výstup 3 733 1 935 splněno Počet pořízených informačních systémů počet IS výstup 597 649 92 % Budování a modernizace datových center centra výstup 45 47 96 % Implementace RIS3 strategie v ČR 67 4.3 Znalostní základna pro RIS3 strategii v ČR V roce 2020 byla realizována ucelená studie TC AV ČR zaměřená na analýzu propojení klíčových technologií (KETs) s aplikačními odvětvími NRIS3.22 Na základě této analýzy lze konstatovat, že znalostní základna kapacit pro výzkum a vývoj v ČR zaznamenala v posledních letech velmi dynamický rozvoj. Ve veřejném výzkumu došlo k významnému rozšíření a modernizaci výzkumných center a infrastruktur a zároveň k určitému posílení vazeb mezi výzkumnými, vzdělávacími a inovačními aktivitami. Rovněž podnikový výzkum a vývoj se po určitém útlumu v letech 2009–2011 spojeném s negativními dopady hospodářské recese rozvíjel rychlým tempem a posiloval své aktivity jak v tradičních, tak i nových odvětvích českého hospodářství. Počty výsledků VaV ve formě vědeckých publikací a jejich kvalita naznačují, v jakých oborech dochází k posilování znalostní základny, jaká je oborová specializace veřejného VaV v ČR. Mezi silné obory specializace znalostní základny ČR patří z technických věd materiálové, mechanické a chemické inženýrství a průmyslové a environmentální biotechnologie. Z hlediska dynamiky je nejvyšší nárůst publikační aktivity patrný zejména v průmyslových biotechnologiích a nanotechnologiích. Jedním z indikátorů technologické specializace ČR je bezesporu oborové zaměření patentových přihlášek podávaných výzkumnými organizacemi a podniky v ČR. Určitým specifikem ČR oproti technologicky a průmyslově vyspělým zemím EU-15 je v této souvislosti vyšší patentová aktivita výzkumných organizací než podniků. To do značné míry odráží silnou pozici zahraničních technologicky orientovaných podniků v českém hospodářství (přihlášky patentů podávají mateřské společnosti v zahraničí). Z hlediska oborového zaměření směřuje nejvíce patentových přihlášek do odvětví chemického průmyslu, strojírenského průmyslu, farmakologie a do oblasti přístrojové techniky. Největší nárůst zastoupení patentových přihlášek v celkovém počtu přihlášek byl v optice, počítačových technologiích a lékařských technologiích. Z konkrétních technologických oblastí je v ČR ve srovnání s technologicky vyspělými zeměmi vyšší zastoupení patentových přihlášek v biotechnologiích, pokročilé výrobě a pokročilých materiálech a nanotechnologiích. Na základě oborového zaměření publikační a patentové aktivity lze shrnout, že mezi klíčové oblasti technologického rozvoje, na něž se ČR specializuje, patří pokročilé materiály a nanotechnologie, fotonika a mikro-/ nanoelektronika, biotechnologie a pokročilá výroba. Dynamicky se dále rozvíjejí technologie související s digitální bezpečností a propojeností a umělou inteligencí. V této souvislosti je pozitivní, že v těchto oborech se české subjekty rovněž poměrně intenzivně zapojují do mezinárodní výzkumné spolupráce. 22 viz https://www.mpo.cz/assets/cz/podnikani/ris3-strategie/projekty-na-podporu-ris3/operacni-program-technicka- pomoc/2020/9/KETs_NRIS_souhrn_zprava_final.pdf Lidé ve výzkumu a vývoji 68 5 Lidé ve výzkumu a vývoji23 • V roce 2020 pracovalo v ČR přes 118 tisíc osob, které se v rámci svého zaměstnání plně nebo částečně věnovali činnostem VaV. Po přepočtu na plný úvazek se činnostem VaV věnovalo téměř 81 tisíc zaměstnanců. • Většinu zaměstnanců VaV tvoří výzkumní pracovníci (přibližně 55 %), následují techničtí pracovníci (přibližně 31 %) a ostatní pracovníci (přibližně 14 %). • Nejvyšší počet zaměstnanců ve VaV vykazuje podnikatelský sektor (podíl podnikatelského sektoru na celkové zaměstnanosti ve VaV stále roste). Naopak nejvíce výzkumných pracovníků pracuje ve vysokoškolském sektoru, za kterým těsně následuje sektor podnikatelský. • V mezinárodním srovnání počtu zaměstnanců ve VaV v zemích EU 27 se ČR pohybuje stejně jako v předchozích letech okolo 10. místa (mezi Rakouskem a Dánskem). Ve srovnání počtu výzkumných pracovníků v rámci zemí EU 27 se ČR umístila na 12. pozici. • Růst počtu výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru se odehrával z převážné části ve velkých podnicích pod zahraniční kontrolou. Druhou nejvýznamnější skupinou jsou domácí malé a střední podniky. • Nejvíce výzkumných pracovníků v rámci podnikatelského sektoru působí ve zpracovatelském průmyslu, informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti. • Z nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků je více než polovina s magisterským vzděláním. Tito zaměstnanci míří v rámci vysokoškolského sektoru nejčastěji do veřejných a státních vysokých škol, dále do veřejných podniků a na pracoviště AV ČR. • Stále trvá genderová nevyváženost výzkumných pracovníků ve všech sektorech. Podíl žen na výzkumných pracovnících ČR se pohybuje pouze okolo 27 %. Největší nepoměr mezi výzkumnými pracovníky (muži vs. ženy) je v podnikatelském sektoru (pouze přibližně 13 %). Naopak největší zastoupení žen na výzkumných pracovnících je ve vládním sektoru (40 %). • Ženy jsou ve skupině nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků zastoupeny jen 30 %. Více než polovina nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků ve vládním sektoru jsou ženy, naopak v podnikatelském sektoru je tento podíl jen 18 %. • Z pohledu zastoupení žen na pracovnících VaV i na výzkumných pracovnících je ČR v žebříčku zemí EU 27 na posledních příčkách (21. pozice, 24–29 %). 23 Pro zjednodušení této kapitoly je pro označení osob používán mužský rod. Zpracovatel má ale vždy na mysli muže i ženy, není-li určeno jinak. Lidé ve výzkumu a vývoji 69 Jedním z nejzásadnějších vstupů všech aktivit jsou lidé. Také v činnostech VaV se bez nich nelze obejít a jejich osobní a odborné kvality určují intenzitu a kvalitu VaV, od které se následně odvíjí úspěšnost celého procesu přeměny výstupů VaV do nových poznatků v praxi. Pod osobami ve VaV nelze vnímat jen samotné výzkumné pracovníky, ale také technické a odborné pracovníky ve VaV a další podpůrný personál, bez kterého by nebylo možné činnosti VaV efektivně realizovat. Lidské zdroje je vhodné analyzovat ve vazbě na jejich odbornost, způsob práce a motivaci (obrázek 5.1). Za zcela zásadní lze považovat odbornost pracovníka, která je dána vědní oblastí. Způsob a podmínky práce do určité míry ovlivňují účel výzkumných a vývojových činností. Účel ve velké míře koresponduje s typem zaměstnavatele. Vedle účelu působí na lidské zdroje také forma VaVaI (základní výzkum, průmyslový výzkum, experimentální vývoj, inovační činnosti), které však mohou být do určité míry provázány s účelem. Forma VaVaI má primární význam z hlediska způsobu financování, v oblasti lidských zdrojů lze sledovat její vliv na motivaci výzkumných pracovníků. Obrázek 5.1: Pohled na lidské zdroje z hlediska jejich odbornosti, vykonávané činnosti a motivace Zdroj: vlastní zpracování Důraz na personální základnu při komplexním pohledu na VaV je patrný mimo jiné z množství dat, které je o lidech ve VaV sledováno. ČSÚ věnuje lidským zdrojům ve VaV samostatnou část svých statistik. Tato kapitola jen velmi těžko může zachytit všechny dostupné informace o lidech ve VaV, proto je vhodné sledovat další údaje publikované ČSÚ. Lidé ve výzkumu a vývoji 70 LIDÉ VE VAV A VAZBA NA NP VAVAI V NP VaVaI 2016–2020 jsou problematice lidských zdrojů věnovány dva specifické cíle (zajistit kvalitní lidské zdroje pro výzkum a pro inovace). V tabulce 5.1 je přehled stěžejních opatření, která mají primární dopad na lidské zdroje ve VaVaI. Tabulka 5.1: Lidé ve VaV a vazba na strategické cíle a opatření NP VaVaI 2016–2020 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O10 Zavést hodnocení VO, které bude motivovat ke zvyšování kvality výzkumu 2.4 O13 Stimulovat příchod kvalitních výzkumných a vysoce kvalifikovaných odborných pracovníků a vytvořit vhodné podmínky pro pracovní i rodinný život 2.4 O14 Zvýšit kvalitu magisterských a doktorských studijních programů 2.4, 4.3 O15 Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů v oblasti VaV 2.4, 4.3 O22 Připravit absolventy na nové společenské výzvy 2.4, 4.3 O23 Podporovat uplatnění absolventů VŠ v inovačních podnicích v oblasti VaVaI 4.3 O24 Podporovat kvalitu lidských zdrojů v inovujících podnicích 4.3 Zdroj: NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 2.4: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro výzkum; Cíl 4.3: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro inovace. V NP VaVaI 2021+ je s lidskými zdroji ve VaVaI spjat především cíl 2 (Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje). Zásadní opatření pro personální základnu ve VaVaI lze nalézt ovšem i v jiných opatřeních, které jsou zacílené primárně na jiný cíl. Přehled opatření, která jsou tematicky zaměřená na osoby ve VaVaI, je uveden v tabulce 5.2. Tabulka 5.2: Lidé ve VaV a vazba na opatření NP VaVaI 2021+ Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O6 Zvýšení efektivity účelové podpory základního výzkumu a zajištění podpory nejlepších týmů v rámci jednotlivých oborů 1 O8 Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI 1–5 O10 Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře 2, 3 O11 Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí 2, 3 O12 Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené 2, 3 O15 Zajištění zvýšení institucionální složky financování těch VO, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 2017+ dosahují kvalitní výsledky 1, 2, 3 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 2: Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru; Cíl 4: Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Dosáhnout; Cíl 5: Dosáhnout rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v podnicích a ve veřejném sektoru. Lidé ve výzkumu a vývoji 71 5.1 Počty osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji Počty zaměstnanců mohou být uváděny ve dvou ukazatelích. Prvním je ukazatel Head Count (HC), který udává počet zaměstnanců ve fyzických osobách zcela bez ohledu na výši úvazku takového zaměstnance (zpravidla jsou tedy počty vyjádřené v HC nadhodnoceny, především ve vysokoškolském a vládním sektoru). Druhým je ukazatel Full Time Equivalent (FTE), u kterého dochází k přepočtu počtu zaměstnanců na plný úvazek věnovaný pouze konkrétním činnostem (v tomto případě činnostem VaV). I ukazatel FTE má svá omezení, ale v obecné rovině lépe vystihuje skutečný počet zaměstnanců VaV a dobu věnovanou činnostem VaV. Obrázek 5.2 zachycuje počet zaměstnanců VaV (HC) a procento zastoupení jednotlivých pracovníků na celkovém počtu zaměstnanců ve VaV za časové období 2005–2019. Ve sledovaném období dochází s výjimkou roku 2016 k pravidelnému meziročnímu nárůstu počtu zaměstnanců VaV. V roce 2020 bylo ve VaV zaměstnáno 118 044 osob (HC), resp. 80 958 osob (FTE). Největší podíl na zaměstnancích VaV mají výzkumní pracovníci (55,2 %), dále techničtí (30,6 %) a nejmenší podíl mají ostatní pracovníci. Obrázek 5.2: Vývoj počtu zaměstnanců ve VaV (HC) a podíl dle pracovních činností (2005– 2020) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Na obrázku 5.3 je znázorněn vývoj počtu zaměstnanců VaV s ohledem na sektor provádění činností VaV v ukazatelích HC i FTE. Je patrné, že největší počet pracovníků ve VaV je v celém sledovaném období v sektoru podnikatelském (HC 60 695; FTE 46 234). V podnikatelském sektoru je také nejvyšší tempo růstu počtu zaměstnanců VaV (viz lineární spojnice trendu v obrázku 5.3). Druhým nejvíce zastoupeným sektorem je vysokoškolský sektor (HC 37 871; FTE 20 007). Nejméně zaměstnanců ve VaV má sektor vládní (HC 19 065; FTE 14 438). V rámci šetření ČSÚ je zařazen do statistik také sektor neziskový, v tomto sektoru jsou počty zaměstnanců ve VaV zcela Lidé ve výzkumu a vývoji 72 zanedbatelné. Stejně jako v předchozích letech, bylo i v roce 2020 v podnikatelském sektoru zaměstnáno 56 – 57 % všech zaměstnanců ve VaV (FTE), ve vysokoškolském sektoru přes 24 % a ve vládním sektoru 17 %. Největší rozdíly mezi podíly zaměstnanců dle HC a dle FTE je patrný u vysokoškolského sektoru. Uvedené si lze vysvětlit komplikovaným vykazováním VaV činností,24 může se ale také jednat o vyšší výskyt částečných pracovních úvazků v tomto sektoru. Obrázek 5.3: Vývoj počtu zaměstnanců ve VaV dle sektorů provádění VaV (2005–2020) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, přímka – lineární spojnice trendu HC Obrázek 5.4 zachycuje mezinárodní srovnání počtu zaměstnanců ve VaV ve státech EU 27 za rok 2019 v ukazateli FTE a relativní vyjádření podílu zaměstnanců ve VaV na všech zaměstnaných osobách. Je vhodné upozornit, že absolutní počet zaměstnanců ve VaV je výrazně ovlivněn velikostí populace jednotlivých států. Jak je patrné na obrázku 5.4, nejvíce zaměstnanců ve VaV pracuje v Německu (735 584), dále ve Francii a Itálii. ČR obsadila v rámci EU 27 desátou pozici se 79 245 zaměstnanci. Přes 25 % všech zaměstnanců ve VaV v EU 27 je v Německu, podíl ČR je 2,72 %. Z hlediska podílu počtu zaměstnaných osob ve VaV na všech zaměstnaných osobách za rok 2019 dosahuje nejvyšší příčky Dánsko (2,24 %), nad 2 % se dostalo ještě Finsko a Lucembursko. V ČR je podíl zaměstnanců ve VaV na všech zaměstnaných osobách 1,54 %. 24 Při přepočtu na FTE se započítává pouze část pracovní kapacity skutečně věnovaná VaV. Nedochází k vykazování dalších činností jako je například výuka a to způsobuje značné rozdíly mezi ukazateli HC a FTE. Lidé ve výzkumu a vývoji 73 Obrázek 5.4: Počet zaměstnanců ve VaV v mezinárodním srovnání (FTE, 2019) Zdroj: Eurostat, řazeno dle hodnoty FTE 2019 Lidé ve výzkumu a vývoji 74 5.2 Počty výzkumných pracovníků Následující kapitola se týká pouze výzkumných pracovníků, jako části pracovníků VaV. Na obrázku 5.5 je zaznamenáno mezinárodní srovnání počtu výzkumných pracovníků dle ukazatele FTE v roce 2019 a také podíl výzkumných pracovníků na všech zaměstnaných obyvatelích. Stejně jako u obrázku 5.4 je i zde na místě upozornit, že na absolutní počty výzkumných pracovníků je nutno pohlížet v souvislosti s velikostí populace jednotlivých zemí. Z pohledu počtu výzkumných pracovníků (FTE) v roce 2019 je na první příčce Německo (450 697), dále Francie (305 243), a Itálie (160 824). ČR obsadila v rámci EU 27 pozici 12 (42 500). Dle relativního vyjádření počtu výzkumných pracovníků na všech zaměstnaných obyvatelích vede tabulku EU 27 Finsko a Dánsko (1,61 %) a Švédsko (1,60 %). Podíl výzkumných pracovníků na všech zaměstnaných osobách je v ČR 0,83 %. Téměř 25 % výzkumných pracovníků EU 27 je v Německu, podíl ČR na výzkumných pracovních EU 27 je 0,83 %. Obrázek 5.5: Počet výzkumných pracovníků v mezinárodním srovnání (FTE, 2019) Zdroj: Eurostat | hodnoty řaženy dle FTE 2019 Obrázek 5.6 znázorňuje počty výzkumných pracovníků (HC) za rok 2019 v souvislosti s vědními obory a sektory provádění činností VaV. Z hlediska počtu výzkumných pracovníků je nejvýznamnějším sektorem vysokoškolský a podnikatelský sektor. Ve vládním sektoru není zaměstnána ani polovina výzkumných pracovníků oproti sektoru podnikatelskému nebo vysokoškolskému. V podnikatelském sektoru je více než polovina výzkumných pracovníků zaměstnána v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou, ve vládním sektoru mají největší zastoupení pracoviště AV ČR a ve vysokoškolském sektoru veřejné a státní vysoké školy. Z pohledu vědních oblastí působí nejvíce výzkumných pracovníků v technických vědách (24 368) a v přírodních vědách (20 215). Ve vysokoškolském sektoru jsou nejvíce zastoupeny vědy Lidé ve výzkumu a vývoji 75 technické, lékařské a přírodní, v podnikatelském sektoru jsou to především technické a přírodní vědy (ostatní zastoupení je marginální) a v sektoru vládním jsou to vědy přírodní. Obrázek 5.6: Počty výzkumných pracovníků ve VaV (HC) v ČR dle sektoru provádění a vědních oborů (2020) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ V rámci podnikatelského sektoru je přesnější používat pro kategorizaci počtu zaměstnanců členění dle CZ NACE. Na obrázku 5.7 je zachycen počet výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru dle jednotlivých skupin CZ NACE dle ukazatele HC za časové období 2015–2020. Největší počet výzkumných pracovníků napříč celým sledovaným obdobím byl zaměstnán v odvětví zpracovatelského průmyslu (v roce 2019 zde působilo 11 924 výzkumných pracovníků). Na jednoho výzkumného pracovníka ve zpracovatelském průmyslu v roce 2005 nyní připadá 2,15 výzkumných pracovníků. Největší nárůst je ale v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (na jednoho výzkumného pracovníka z roku 2005 připadá v roce 2020 přibližně 9,3 výzkumných pracovníků). V roce 2020 se dostaly na stejnou úroveň počty výzkumných pracovníků v informačních a komunikačních činnostech spolu s odvětvím profesní, vědecké a technické činnosti (v každé působilo přes 6 000 výzkumných pracovníků). Lidé ve výzkumu a vývoji 76 Obrázek 5.7: Počty výzkumných pracovníků ve VaV v podnikatelském sektoru dle CZ NACE v letech 2005–2020 (HC) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 PočetvýzkumnýchpracovníkůVaV ostatní peněžnictví a pojišťovnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor.vozidel stavebnictví výroba a rozvodvody,elektříny,plynu, tepla a činnostisouvisejícís odpady zemědělství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl informační a komunikační činnosti profesní,vědecké a technickéčinnosti Lidé ve výzkumu a vývoji 77 Na obrázku 5.8 je zaznamenán počet výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru dle velikostních kategorií podniků a z pohledu vlastnictví podniku. V roce 2010 byl počet výzkumných pracovníků u MSP o víc než 2 000 vyšší než u VP. V dalších letech rostl rychleji počet výzkumných pracovníků u VP než u MSP. Již v roce 2013 byl tento počet téměř vyrovnaný a od roku 2014 vykazují vyšší počet výzkumných pracovníků VP. Zatímco počet výzkumných pracovníků v MSP narostl oproti roku 2010 pouze o 22 %, u VP je nárůst více než 160 %. Z pohledu vlastnictví podniku je patrný značný nárůst počtu výzkumných pracovníků v zahraničních VP. Počet výzkumných pracovníků ve VP pod zahraniční kontrolou vzrostl z 3 906 výzkumných pracovníků na 11 980. Také u domácích VP je patrný nárůst počtu výzkumných pracovníků (v roce 2010 bylo zaměstnáno 1 512 výzkumných pracovníků, v roce 2020 již 3 696). Bližší analýza vývoje počtu výzkumných pracovníků ve vztahu k velikostním kategoriím podniků a jejich vlastnictví není na základě dostupných dat možná. Pro detailní rozbor by bylo nezbytné sledování vývoje jednotlivých podnikatelských subjektů v časové řadě. Obecně lze vývoj vysvětlit přelivem výzkumných pracovníků mezi jednotlivými kategoriemi (na základě různých příčin), oslabování pozice MSP ve prospěch VP, anebo naopak rozvoj a posun MSP do kategorie VP, akvizice zahraničních investorů MSP, atd. Obrázek 5.8: Vývoj počtu výzkumných pracovníků dle vlastnictví a velikosti podniku (HC) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Na obrázku 5.9 jsou znázorněny počty nově zaměstnaných výzkumných pracovníků mladších 35 let dle dosaženého vzdělání (ukazatel FTE za rok 2019). Na obrázku 5.9 není znázorněn soukromý neziskový sektor, ve kterém jsou počty zcela marginální. Celkem bylo za rok 2019 v ČR 2 626 nově zaměstnaných výzkumných pracovníků mladších 35 let. Nejvíce nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků je v podnikatelském sektoru (1484), poloviční počet byl nově zaměstnán ve vysokoškolském sektoru (744) a nejméně nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků bylo v sektoru vládním (385). Více než 50 % nově zaměstnaných mladých Lidé ve výzkumu a vývoji 78 výzkumných pracovníků má nejvyšší dosažené vzdělání magisterské, s doktorským vzděláním je 17 % nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků. Obrázek 5.9: Nově zaměstnaní výzkumní pracovníci mladší 35 let podle dosaženého vzdělání (FTE, 2019) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Na obrázku 5.10 je zachycen počet nově zaměstnaných výzkumných pracovníků mladších 35 let dle druhu pracoviště (ukazatel FTE za rok 2019). Více než polovina mladých nově zaměstnaných výzkumných pracovníků našla uplatnění v podnikatelském sektoru (1 484), téměř třetina ve vysokoškolském sektoru a zbývajících 15 % působí v sektoru vládním. Stejně jako v počtu výzkumných pracovníků, tak i u nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků jasně dominují soukromé podniky zahraniční, veřejné a státní vysoké školy a soukromé podniky domácí. 17% 54% 29% ČR celkem (2 626) 4% 59% 37% Podnikatelský sektor (1 484) 31% 50% 19% Vládní sektor (385) 35% 47% 18% Vysokoškolský sektor (744) Doktorské vzdělání Magisterské vzdělání Bakalářské a ostatní vzdělání Lidé ve výzkumu a vývoji 79 Obrázek 5.10: Nově zaměstnaní výzkumní pracovníci mladší 35 let podle druhu pracoviště (FTE, 2019) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ 5.3 Genderové hledisko Obrázek 5.11 znázorňuje počty výzkumných pracovníků v jednotlivých sektorech provádění činností VaV za období 2010–2020 dle pohlaví (HC i FTE). Podíl žen na celkovém počtu výzkumných pracovníků ČR je za rok 2020 roven dle ukazatele HC 27,6 % a dle ukazatele FTE 24,1 %. Obě hodnoty oproti roku 2019 vzrostly přibližně o 0,2–0,4 procentního bodu. V absolutním počtu žen výzkumných pracovnic dochází téměř každoročně k růstu. V relativním zastoupení se podíl žen v posledních letech také zvyšuje (výjimkou je vladní sektor v ukazateli FTE, kde růst počtu mužů byl v posledním roce mírně rychlejší než růst počtu žen). Jak je patrné z obrázku 5.11, nejmenší podíl zastoupení žen na výzkumných pracovnících je v celém sledovaném období v sektoru podnikatelském (okolo 13,5 %). Oproti tomu největší zastoupení žen je v sektoru vládním (37–40 %). Zastoupení žen ve vysokoškolském sektoru v rámci výzkumných pracovníků se pohybuje mezi 32–36 %. 63% 19% 7% 6% 5% Vládní sektor (385) Pracoviště AV ČR Ostatní veřejné výzk. instituce Knihovny, archivy, muzea Zdravotnická zařízení Ostatní 95% 4% 1% Vysokoškolský sektor (744) Veřejné a státní vysoké školy Fakultní nemocnice Soukromé vysoké školy 3% 37% 60% Podnikatelský sektor (1 484) Veřejné podniky Soukromé podniky domácí Soukromé podniky zahraniční Lidé ve výzkumu a vývoji 80 Obrázek 5.11: Počty výzkumných pracovníků v ČR podle pohlaví (2010–2020) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Na obrázku 5.12 jsou zaznamenány počty nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků podle sektoru, dosaženého vzdělání a pohlaví (FTE, 2019). V ČR bylo nově zaměstnáno 2 626 výzkumných pracovníků do 35 let. Ženy jsou v této skupině zastoupeny 30 %. Z hlediska sektoru provádění VaV je největší zastoupení nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků žen ve vládním sektoru (51 %), zde dokonce převažují mírně nad muži. Největší zastoupení žen dle druhu pracoviště ve vládním sektoru je v oblasti knihoven, archivů a muzeí (84 %), ostatních veřejných výzkumných institucí (63 %) a zdravotnických zařízení (62 %), na pracovištích AV ČR mírně převažují muži nad ženami (44 %). Poměrně uspokojivé může být také zastoupení mladých žen nově zaměstnaných ve vysokoškolském sektoru (41 %), ve kterých nově působí 82 % mladých žen na soukromých vysokých školách a 40–42 % ve fakultních nemocnicích a veřejných a státních vysokých školách. Za těmito podíly zastoupení mladých žen výrazně zaostává podnikatelský sektor (jen 18 %). Největší zastoupení mladých žen výzkumných pracovnic v rámci podnikatelského sektoru je u soukromých domácích podniků (24 %), veřejných podniků (17 %) a jen 14 % u soukromých zahraničních podniků. Ve skupinách nově zaměstnaných mladých výzkumných pracovníků dle vzdělání převažují zaměstnanci s magisterským vzděláním, ženy jsou v této kategorii zastoupeny 30 %, 41 % nově zaměstnaných výzkumných pracovníků s doktorským vzděláním jsou ženy a ve skupině bakalářského a ostatního vzdělání je 22 % žen. 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Počtyvýzkumnýchpracovníků Podnikatelský sektor 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Vládní sektor Muži HC Ženy HC Muži FTE Ženy FTE 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Vysokoškolský sektor Lidé ve výzkumu a vývoji 81 Obrázek 5.12: Nově zaměstnaní výzkumní pracovníci mladší 35 let dle pohlaví (FTE, 2019) Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Na obrázku 5.13 je znázorněn absolutní počet pracovníků ve VaV dle pohlaví a relativní zastoupení žen (v ukazateli FTE). Belgie, Finsko a Nizozemsko dlouhodobě neuvádějí zastoupení žen. Nejvyšší relativní zastoupení žen na počtu pracovníků ve VaV je v Lotyšsko (53 %). Z EU 27 (3 země bez hodnot) se ČR umístila v relativním zastoupení žen na 21. místě (29 %). Hned za ČR následuje Německo (27 %), Lucembursko (27 %) a Rakousko (24 %), tj. poslední pozice ze zemí, které mají dostupná data. Při pohledu na zastoupení žen na výzkumných pracovnících jsou data téměř totožná. Největší zastoupení žen na výzkumných pracovnících je opět v Lotyšsku (49 %). I pozice ČR v rámci EU 27 je totožná (21. příčka, 24 %). Podíl žen a mužů mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi VaV je však pouze jedním z ukazatelů genderové rovnosti v rámci VaV. Při zpracování navazujících analýz stavu výzkumu, vývoje a inovací České republice a jejich srovnání se zahraničím bude vyvíjena snaha kapitolu k genderovému hledisku dále rozpracovat, mj. v návaznosti na doporučení vzešlá z realizace projektu GENDERACTION.25 25 viz Zdroj: D 3.3 Monitoring of ERA priority 4 implementation – update and final assessment https://genderaction.eu/wp- content/uploads/2021/09/GENDERACTION_WP3_final_report.pdf Lidé ve výzkumu a vývoji 82 Obrázek 5.13: Zastoupení žen na pracovnících VaV v mezinárodním srovnání (FTE, 2019) Zdroj: Eurostat | Francie – údaje za rok 2018; Belgie, Finsko a Nizozemsko – hodnoty celkem (bez uvedení zastoupení žen); ABS Německo – 735 584, ABS Francie – 452 970, ABS Itálie – 355 854, ABS Španělsko – 231 413 Pilotní studie řešitelů grantových projektů GA ČR Tato podkapitola je pilotní studií zaměřenou na analýzu řešitelů grantových projektů financovaných GA ČR. Obdobné analýzy projektů dle řešitelů provádí TA ČR, viz např. program ZÉTA. V této pilotní analýze GA ČR jsou zkoumána data o projektech, přičemž do analýzy byly zahrnuty projekty, u kterých průběh řešení zasahoval do období mezi lety 2011–2021. Údaje o projektech a řešitelích jsou čerpány výhradně z IS VaVaI. Celkem je evidováno 8 607 grantových projektů, z toho 7 981 projektů (tj. 93 %) s hlavním řešitelem mající české občanství (OČR). Ukazuje se, že v případě řešitelů ze zahraničí jsou mnohdy dostupná nekompletní data, většinou chybí údaje o roku narození či pohlaví. Proto je základní přehled zpracován pro projekty s hlavním řešitelem z ČR (viz obrázek 5.14 a tabulka 5.3). Stručný přehled statistik týkajících se zahraničních řešitelů je uveden v tabulace 5.4. Lidé ve výzkumu a vývoji 83 Obrázek 5.14: Základní přehled grantových projektů a hlavních řešitelů Zdroj: IS VaVaI Tabulka 5.3: Podíl žen a věková struktura hlavních řešitelů OČR dle programů GA ČR Program TOT podíl žen Věková struktura všech hlavních řešitelů (muži i ženy) do 30 31–35 36–40 41–45 46–50 51–55 56–60 61–65 65+ GA Standardní projekty 1993– 6 408 20.3% 0.6% 9.5% 21.1% 19.4% 14.0% 11.3% 10.2% 6.7% 7.3% GJ Juniorské granty 2015– 2025 353 31.2% 0.3% 52.7% 43.9% 3.1% GP Postdoktorandské granty 1998– 2016 881 32.0% 23.3% 62.9% 11.2% 1.7% 0.6% 0.2% 0.1% GD Doktorské granty 2003– 2014 61 8.2% 7% 3% 13% 23% 15% 15% 15% 10% GX EXPRO 2019– 2030 52 5.8% 13% 23% 21% 21% 13% 6% 2% GM JUNIOR STAR 2021– 21 19.0% 5% 29% 62% 5% GC Mezinárodní projekty 2007– 209 11.5% 5% 24% 23% 15% 10% 10% 7% 6% GF LEAD Agency 2015– 79 7.6% 1% 5% 28% 23% 15% 9% 9% 6% 4% GE Eurocores 2003– 2012 12 8.3% 25% 17% 17% 17% 17% 8% Zdroj: IS VaVaI 27% 14% 13% 7% 18% 5% 2% 2% 12% Rozdělení grantových projektů dle skupin oborů Společenské vědy (A) Fyzika a matematika (B) Chemie (C) Vědy o zemi (D) Biovědy (E) Lékařské vědy (F) Zemědělství (G) Informatika (I) Průmysl (J) celkem 7 981 68% 89% 82% 80% 75% 71% 76% 93% 91% 78% 32% 11% 18% 20% 25% 29% 24% 7% 9% 22% 0% 50% 100% Společenské vědy (2148) Fyzika a matematika (1164) Chemie (1029) Vědy o zemi (574) Biovědy (1434) Lékařské vědy (430) Zemědělství (144) Informatika (176) Průmysl (977) Celkem (8076) Hlavní řešitelé dle pohlaví a oboru Muži Ženy 6% 19% 21% 16% 12% 9% 7% 5% 5% Věk žen (hlavní řešitelka) v době zahájení řešení projektu do 30 31–35 36–40 41–45 46–50 51–55 56–60 61–65 65+ celkem 1 737 2% 17% 21% 17% 12% 10% 9% 6% 6% Věk mužů (hlavní řešitel) v době zahájení řešení projektu do 30 31–35 36–40 41–45 46–50 51–55 56–60 61–65 65+ celkem 6 339 Lidé ve výzkumu a vývoji 84 Tabulka 5.4: Státní příslušnost hlavních řešitelů ze zahraničí Státní příslušnost celkem ženy muži N/A EU27 440 13 188 239 SK 35.2% DE 12.0% IT 10.2% PL 7.0% ES 6.1% FR 5.9% AT 4.1% ostatní země 211 5 66 140 GB 22.7% UA 16.6% RU 12.3% US 11.8% IR 5.7% IN 4.3% BY 4.3% Zdroj: IS VaVaI Shrnutí: • Mezi roky 2011–2021 bylo GA ČR podpořeno přes 8,6 tis. grantových projektů. • Ženy jsou jako hlavní řešitelky zastoupeny v 1/5 grantových projektů – nejvíce pak v projektech patřící do skupiny oborů Společenské vědy (A) a Lékařské vědy (F). • Mezi věkem žen a mužů v roli hlavních řešitelů nejsou velké rozdíly – v případě žen je o něco vyšší podíl ve věku do 35 let, ve starších kategoriích zastoupení žen ubývá a dokonce se v datech neobjevují ženy vědkyně starší 75 let. • Ženy mají největší relativní zastoupení u projektů v programu Postdoktorandské granty (GP), tyto projekty byly řešeny v letech 2012–2016 a jejich cílem bylo stimulovat mladé vědce, aby neodcházeli z akademických a školských institucí, za následovníka tohoto programu lze považovat dotační titul Juniorské granty, ve kterém mají ženy také relativně vysoký podíl zastoupení jakožto hlavní řešitelky. • Není-li program přímo zacílen na mladé vědce, nejsou mladší věkové kategorie výrazně zastoupeny. • Převážná většina hlavních řešitelů má českou státní příslušnost, z ostatních zemí je dle očekávání nejvíce zastoupeno Slovensko, s odstupem pak Německo, Velká Británie a Itálie. Výzkumné infrastruktury 85 6 Výzkumné infrastruktury • Výzkumné infrastruktury představují místa určená k efektivnímu propojování všech segmentů inovačního řetězce a interakci subjektů zapojených do vzdělávání, veřejného výzkumu a podnikatelské sféry s finálním efektem v podobě zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Obvykle nemají právní subjektivitu, jsou zakládány, rozvíjeny a provozovány nejčastěji výzkumnými organizacemi a lze je považovat za elementární složku základny výzkumu, vývoje a inovací v ČR. • V ČR jsou financovány vícezdrojově zejména z veřejných prostředků tuzemských i zahraničních. V roce 2020 byly na podporu výzkumných infrastruktur vynaloženy prostředky ze státního rozpočtu prostřednictvím národních grantových a programových projektů účelové podpory v celkové výši 4,2 mld. Kč a dále byla čerpaná podpora z OP VVV 1,7 mld. Kč. • MŠMT plní roli gestora mezinárodní spolupráce ČR ve VaV a podporuje také internacionalizaci velkých výzkumných infrastruktur, resp. mezinárodní spolupráci a zapojování do mezinárodních právních uskupení, zejména právnických osob ERIC. Celková částka za ERIC hrazená ze státního rozpočtu ČR činila v roce 2020 téměř 215 mil. Kč. • Specifickým typem výzkumných infrastruktur jsou infrastruktury fungující v rámci mezinárodní spolupráce České republiky. V roce 2020 činil celkový poplatek ČR za účast v mezinárodních organizacích VaV téměř 833 mil. Kč. • MŠMT vydalo v roce 2019 aktualizaci „Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022“, která představuje zapojení vědecké komunity do jednotlivých výzev a příležitostí v oblasti výzkumných infrastruktur. Cestovní mapa zahrnuje celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur, těžištěm podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků na provoz výzkumných infrastruktur ČR je titul: Projekty velkých výzkumných infrastruktur, v roce 2020 bylo čerpáno ze SR 1,9 mld. Kč. • V roce 2020 vzniklo celkem 2,46 tis. výsledků, na kterých se podílely velké výzkumné infrastruktury. Podíl publikačních výsledků tvořil 83 %, což je 7 p. b. více, než je průměr za celou Českou republiku. V případě nepublikačních aplikovaných výsledků byly nejpočetnější dva typy výsledků, jimiž jsou Software (tj. 29) a Patent (tj. 18). Výzkumné infrastruktury 86 Výzkumné infrastruktury mají významný vliv na rozvoj národních výzkumných systémů a dalších uskupení makro-regionálního, popř. globálního rozměru. Nejmodernějším a především speciálním vybavením zprostředkovávají jedinečnou možnost ostatním výzkumníkům realizovat své výjimečné vědecké experimenty a šetření. Pomocí otevřeného přístupu je možné efektivněji adresovat socioekonomické výzvy naší společnosti. Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou složkou českého národního výzkumného systému. I nadále jsou realizovány významné kroky k posílení pozice českého výzkumu a zařazení českých vědců do seznamu světových excelentních pracovišť. Byla učiněna řada opatření napomáhající k vytvoření stabilního prostředí pro jejich výstavbu, provoz a další investiční rozvoj. Od jejich založení vznikly různé finanční nástroje, které měly přispět budování a rozvoji výzkumných infrastruktur v ČR. Podporu výzkumných infrastruktur z veřejných zdrojů tak lze rozdělit do tří skupin: (i) Operační programy spolufinancované ze SR, (ii) Programy účelové podpory nebo skupiny grantových projektů zaměřené na budování infrastruktur a jejich další rozvoj a (iii) Finanční nástroje zaměřené na podporu provozu infrastruktur VaVaI a zajištění jejich udržitelnosti (viz více Tabulka 6.1). Vedle těchto finančních nástrojů se na rozvoji výzkumných infrastruktur významnou měrou podílí institucionální podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Údaje z IS VaVaI ukazují, že v roce 2020 bylo v rámci národních grantových a programových projektů čerpaná podpora ve výši 4,2 mld. Kč. Za těžiště podpory z veřejných prostředků na provoz výzkumných infrastruktur lze považovat titul: Projekty velkých výzkumných infrastruktur (LM) a významným doplňkem podpory rozvoje a udržitelnosti jsou programy účelové podpory Národní program udržitelnosti I. a II. (LO a LQ), které končí v roce 2020. V rámci těchto tří programů bylo doposud realizováno celkem 207 projektů se skutečně čerpanou podporou ze SR přes 22,5 mld. Kč. V případě Národních programů udržitelnosti I a II postupně dochází od roku 2018 k přesunu podpory do položky dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Většina výzkumných center financovaných z těchto dvou programů se integrovala do mateřských výzkumných organizací a jejich financování přechází po roce na institucionální a to zejména tedy na financování z položky dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, přičemž z kapitoly AV ČR konkrétně z položky náklady na činnost je hrazena částka ve výši 210 mil. Kč na činnost ELI Beamlines. V rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) bylo doposud realizováno celkem 166 projektů s vazbou na infrastruktury (výčet výzev – viz poznámka pod tabulkou 6.1) a alokovaná podpora je přes 14 mld. Kč (tj. část EU+SR). Významným projektem je např. Národní centrum pro elektronické informační zdroje – CzechElib, jenž navazuje na již ukončený program Informace – základ výzkumu (LR). Výzkumné infrastruktury 87 Tabulka 6.1: Finanční nástroje na podporu infrastruktur VaVaI v ČR v letech 2005–2024 (u běžících finančních nástrojů jsou uváděny plánované náklady na běžící projekty) Poskyto- vatel kód programu v IS VaVaI Název fin. nástroje / programu začátek realizace konec realizace Celkové náklady za celou dobu řešení (mil. Kč) Přidělená podpora ze SR za celou dobu řešení (mil. Kč) počet podpořených projektů celkem Skutečně čerpaná podpora ze SR do roku 2020 (mil. Kč) Skutečně čerpaná podpora ze SR v roce 2020 (mil. Kč) počet podpořených projektů v roce 2020 Operační programy spolufinancované ze SR MŠMT ED* Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (prioritní osy Evropská centra excelence a Regionální centra výzkumu a vývoje) 2008 2015 42 027 6 292 73 6 233 EF** Operační program výzkum, vývoj, vzdělávání (vybrané výzvy) 2014 2020 15 167 14 356 166 13 399 1 694 155 Programy účelové podpory nebo skupiny grantových projektů zaměřené na budování infrastruktur a jejich další rozvoj MŠMT 1M Výzkumná centra (Národní program výzkumu) 2005 2011 6 723 5 932 36 5 932 LC Centra základního výzkumu 2005 2011 4 072 3 164 51 3 164 LR Informace – základ výzkumu 2013 2017 1 991 1 017 9 1 017 GA ČR GB Projekty na podporu excelence v základním výzkumu 2012 2018 3 079 3 063 37 3 112 GX Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO 2019 2030 2 479 2 404 58 775 444 58 TA ČR TE Centra kompetence 2012 2019 9 077 6 184 34 6 169 TN Národní centra kompetence 2018 2026 1 996 1 557 13 1 503 949 13 Programy účelové podpory celkem 29 417 23 321 238 21 672 1 393 71 Finanční nástroje zaměřené na podporu provozu infrastruktur VaVaI a zajištění jejich udržitelnosti MŠMT LM Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI 2010 2022 17 868 15 816 141 12 024 1 861 48 LO Národní program udržitelnosti I 2013 2020 16 964 7 139 60 7 136 302 21 LQ Národní program udržitelnosti II 2016 2020 5 986 3 357 6 3 357 653 6 Nástroje na provoz infrastruktur VaVaI a zajištění udržitelnosti celkem 40 818 26 312 207 22 517 2 816 75 Finanční nástroje na podporu infrastruktur VaVaI v ČR celkem (národní programy) 70 235 49 633 445 44 189 4 209 146 Zdroj dat: IS VaVaI, datum exportu 15. 8. 2021; U finančních nástrojů, které pokračují i po roce 2020 jsou uváděny údaje z IS VaVaI k 15. 8. 2021; U dosud neukončených programů jsou v případě Celkových nákladů a Přidělené podpory ze SR vzaty v potaz i plánované výdaje na realizaci již zahájených projektů (přidělené prostředky na rok 2019 a plánované na další léta). * u OP VaVpI jsou uvedeny pouze údaje za prioritní osy 1 a 2., v roce 2015 bylo nově financováno 26 projektů na rozvoj některých center vybudovaných v předchozích letech. ** u OP VVV jsou uvedeny projekty podpořené v rámci těchto 7 výzev, které lze považovat za součást finančních nástrojů na podporu infrastruktur VaVaI: 02_15_003 – Podpora excelentních výzkumných týmů (pouze projekty v IS VaVaI s příznakem IF – infrastruktura) 02_15_006 – Teaming (HiLASE Centre of Excellence) 02_15_008 – Fázované projekty 02_16_013 – Výzkumné infrastruktury 02_16_014 – Budování expertních kapacit – transfer technologií 02_16_017 – Výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely 02_16_040 – Strategické řízení VaVaI na národní úrovni I (CzechElib) V roce 2018 byly vyhlášeny tyto 2 výzvy, které lze považovat za součást finančních nástrojů na podporu infrastruktur VaVaI 02_18_046 – Výzkumné infrastruktury II 02_18_072 – Výzkumné e-infrastruktury Výzkumné infrastruktury 88 Specifickým typem výzkumných infrastruktur jsou ty, které jsou mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, v nichž ČR figuruje jako jeden z členských států. Tyto organizace jsou ustaveny dle mezinárodního práva veřejného a od ostatních mezinárodních výzkumných infrastruktur se liší právním rámcem svého ustavení.26 Členství v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje představuje závazek k úhradě každoročních příspěvků, které mohou být mandatorní a volitelné povahy. Členství následně přináší pro výzkumné a průmyslové komunity členských zemí řadu významných přínosů. Tabulka 6.2 poskytuje přehled výše odváděného členského poplatku ČR do těchto organizací v roce 2020. V roce 2020 činil celkový poplatek ČR za účast v mezinárodních organizacích VaV téměř 833 mil. Kč. Tabulka 6.2: Výše odváděných členských poplatků ČR do mezinárodních organizací a programů výzkumu a vývoje z rozpočtové kapitoly MŠMT v roce 2020 (v mil. Kč) Zkratka Název Poplatek za účast v mezinárodních organizacích VaV (2020) CERN Evropská organizace pro jaderný výzkum 272,07 (1) SÚJV Spojený ústav jaderných výzkumů 129,95 ESA Evropská kosmická agentura (aktivity v oblasti VaV) 332,63 ESO Evropská jižní observatoř 52,98 (1) EMBC Evropská konference pro molekulární biologii 5,25 EMBO Evropská organizace pro molekulární biologii 7,31 (2) EMBL Evropská laboratoř pro molekulární biologii 27,89 ELIXIR Evropská infrastruktura pro bioinformatiku 1,80 (3) F4E Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy) 1,77 (4) VKIFD Von Karmanův ústav dynamiky tekutin 0,90 (5) Celkem 832.55 Zdroj: IS VaVaI (2021) (1) údaj zahrnuje také poplatek za účast ČR v mezinárodním programu VaVaI (financování studentských stáží) (2) EMBO je organizací, která provádí výzkumné a stipendijní programy EMBC. (3) Jedná se o výzkumně-infrastrukturní projekt EMBL. (4) Prostřednictvím společného podniku F4E je EU zapojena do projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). (5) Von Karmanův ústav není ustanoven dle mezinárodního práva veřejného, ale má právní formu AISBL (nezisková organizace dle belgického práva). MŠMT plní roli gestora mezinárodní spolupráce ČR ve VaV a podporuje také internacionalizaci velkých výzkumných infrastruktur, resp. mezinárodní spolupráci a zapojování do mezinárodních právních uskupení, zejména právnických osob ERIC (European Research Infrastructure Consortium). V tabulce 6.3 je uveden přehled zapojení ČR do ERIC včetně podpory ze SR, celková podpora ze státního rozpočtu ČR činila v roce 2020 téměř 215 mil. Kč. 26 Von Karamanův ústav není ustanoven dle mezinárodního práva veřejného, ale má právní formu AISBL (nezisková organizace dle belgického práva), viz níže v textu. Výzkumné infrastruktury 89 Tabulka 6.3 Přehled zapojení ČR do ERIC včetně podpory ze SR (mil. Kč) Zkratka Název subjektu Sídlo Sektor výzkumu Podpora ze SR (2020) Poznámka EU- OPENSCREEN ERIC European Infrastructure of Open Screening Platforms for Chemical Biology DEU biologie 1.78 Instruct ERIC European Integrated Structural Biology Infrastructure GBR 1.41 BBMRI – ERIC Bio-banking and Bio-molecular Resources Research Infrastructure AUT biomedicí- na 1.27 EATRIS – ERIC European Infrastructure for Translational Medicine NDL 2.63 Euro-BioImaging ERIC European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences FIN 1.95 Vzhledem k tomu, že EuroBioImaging ERIC byl zřízen v říjnu 2019, příspěvek za rok 2019 byl uhrazen společně s příspěvkem za rok 2020 v celkové výši 1 947 224 Kč. CESSDA – ERIC Consortium of European Social Science Data Archives NOR humanitní vědy 0.23 CLARIN – ERIC Common Language Resources and Technology Infrastructure NDL 0.70 DARIAH – ERIC Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities FRA 0.36 vstup ke konci roku 2019 ESS – ERIC European Social Survey GBR 1.13 SHARE – ERIC Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe DEU 0.55 ECRIN – ERIC European Clinical Research Infrastructure Network FRA klinický výzkum 1.73 --- European Spallation Source ERIC SWE přírodní vědy 199.36 ELI ERIC Extreme Light Infrastructure ERIC CZE – Právnická osoba ELI ERIC byla ustanovena v květnu 2021. CERIC - ERIC Central European Research Infrastructure Consortium ITA 0.00 Chod CERIC-ERIC zatím zcela hradí Itálie, ČR se účastní a přispívá prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury Laboratoře výzkumných povrchů – optická dráha pro výzkum materiálů (SPL- MSB). ICOS ERIC Integrated Carbon Observation System FIN životní prostředí 1.73 Celkem 214.83 Zdroj: IS VaVaI (2021) Pro fungování a využívání výzkumných infrastruktur jsou také významné akce Horizontu 2020, neboť mají za cíl mj. spojit, integrovat v evropském měřítku a otevřít klíčové národní a regionální výzkumné infrastruktury a zajistit jejich optimální využití a společný rozvoj. Výzkumné infrastruktury 90 VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY A VAZBA NA NP VAVAI Téma výzkumných infrastruktur je průřezové a lze říci, že existuje průnik se všemi strategickými cíli, které byly v NP VaVaI 2016–2020 formulovány. Přehled zásadních opatření, která jsou tematicky zaměřená na výzkumné infrastruktury, je uveden v tabulce 6.5. V rámci stabilizace systému financování výzkumných organizací a zvýšení efektivity byla NP VaVaI 2016–2020 nasměrována na zajištění efektivního rozvoje nově i dříve vybudovaných výzkumných center a infrastruktur zůstává důležitou výzvou nejen pro nastavení systému veřejného financování VaVaI, ale i pro samotné výzkumné organizace, které tato centra a infrastruktury zřídily a provozují. Stěžejní pro oblast výzkumných infrastruktur je strategický cíl 2, jímž je vytvořit podmínky pro rozvoj ve světovém měřítku excelentních výzkumných pracovišť. Tabulka 6.5: Strategické cíle a opatření NP VaVaI 2016–2020 s vazbou na výzkumné infrastruktury Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O9 9a: Vytvořit podmínky pro rozvoj center podpořených z OP VaVpI a začlenit je do výzkumného a inovačního systému ČR. Gesce: ÚV ČR – RVV. Spolugesce: MŠMT a další poskytovatelé podpory výzkumu, vývoje a inovací 1.29b: Zabezpečit stabilní podmínky pro dlouhodobě udržitelný rozvoj velkých výzkumných infrastruktur ČR provozovaných na principu politiky otevřeného přístupu k jejich kapacitám a podporovat jejich intenzivní integraci do mezinárodních výzkumných infrastruktur makroregionálního, panevropského a globálního významu O10 Zavést hodnocení VO, které bude motivovat ke zvyšování kvality výzkumu 2.1,2.2, 2.3 O11 Rozvíjet světově excelentní výzkumná pracoviště 2.2, 2.3 O12 Podporovat zapojení výzkumných týmů a podniků z ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI 2.2, 2.3 O13 Stimulovat příchod kvalitních výzkumných a vysoce kvalifikovaných odborných pracovníků a vytvořit vhodné podmínky pro pracovní i rodinný život 2.2, 2.3 O16 Vytvořit podmínky pro efektivní činnost center aplikovaného výzkumu 3.1, 3.2 O17 Vytvářet podmínky pro šíření znalostí z výzkumných organizací směrem k jejich aplikaci a stimulovat jejich spolupráci s aplikačním sektorem 3.2 Zdroj: NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 1.2: Vytvořit udržitelný systém financování VaVaI, Cíl 2.1: Stabilizovat systém financování VO a zvýšit jeho efektivitu; Cíl 2.2: Zvyšovat kvalitu výzkumu a vytvořit podmínky pro rozvoj světově excelentních výzkumných týmů a pracovišť, Cíl 2.3: Zvýšit internacionalizaci výzkumného prostředí v ČR; Cíl 3.1: Posílit institucionální základnu aplikovaného výzkumu; Cíl 3.2: Zefektivnit šíření a sdílení znalostí z VO. V NP VaVaI 2021+ je poukazováno na posílení otevřenosti výzkumného prostředí napojením na mezinárodní výzkumnou obec podporou mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, a podporou obousměrné mezinárodní mobility a to v zájmu zvyšování kvality výzkumu. Měla by být pozornost věnována především internacionalizaci VaV s využitím nově vybudovaných center VaV a investic do velkých výzkumných infrastruktur. V rámci ČR absentuje vhodná forma síťování inovačních aktérů veřejné správy, stejně jako přenos domácí inovační best partice a také rámců a možností pro využití kapacit výzkumných infrastruktur pro potřeby veřejné správy, zejména Výzkumné infrastruktury 91 v oblasti výzkumu a přípravy inovativních produktů (např. využití velkých výzkumných e-infrastruktur). Přehled zásadních opatření, která jsou tematicky zaměřená na výzkumné infrastruktury, je uveden v tabulce 6.6. Tabulka 6.6: Opatření NP VaVaI 2021+ s vazbou na výzkumné infrastruktury Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O5 Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami 1, 3, 5 O8 Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI 1–5 O17 Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou při přípravě a realizaci programů 4 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 2: Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru; Cíl 4: Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Dosáhnout; Cíl 5: Dosáhnout rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v podnicích a ve veřejném sektoru. 6.1 Velké výzkumné infrastruktury Velká výzkumná infrastruktura je jedinečné výzkumné zařízení o vysoké znalostní a technologické náročnosti s celonárodním dopadem v ČR a mezinárodním přesahem, jejímž gestorem je MŠMT. VVI lze identifikovat podle životního cyklu (přípravná, provozní, implementační fáze a fáze vyřazení z provozu) nebo podle umístění (VVI situovaná v jednom místě, virtuální VVI a distribuované VVI zahrnující větší počet na různých místech situovaných). Velká výzkumná infrastruktura je „velkou“ díky své jedinečnosti a současně musí kumulativně naplňovat i kritérium tzv. „otevřeného přístupu“ ke svým kapacitám. Otevřeným přístupem se rozumí, že je velká výzkumná infrastruktura zpřístupněna jakémukoliv vědci nebo výzkumné skupině, a to nezávisle na jejich afiliaci k jejich mateřské instituci či online přístupem. Principy provozu VVI v režimu otevřeného přístupu jsou obsaženy v „Evropské chartě přístupu k výzkumným infrastrukturám. Náklady na konstrukci, provoz a další investiční rozvoj velké výzkumné infrastruktury financuje MŠMT z veřejných prostředků. Velká výzkumná infrastruktura je tak provozována jako služba široké uživatelské komunitě bezplatně. Všechny VVI jsou schváleny vládou na návrh předložený MŠMT a lze je najít v dokumentu „Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR“. CESTOVNÍ MAPA VELKÝCH VÝZKUMNÝCH INFRASTRUKTUR ČR A CESTOVNÍ MAPA ESFRI Poslední aktualizace Cestovní mapy ČR, která vychází z Cestovní mapy ESFRI, byla provedena v roce 2019 a další je naplánovaná na rok 2023. Cestovní mapa VVI ČR obsahuje seznam VVI, které jsou schváleny k financování pro období 2016–2022 za využití prostředků ze státního rozpočtu ČR. Výzkumné infrastruktury 92 V Cestovní mapě ESFRI jsou obsažena nejlepší evropská vědecká zařízení založená na důkladném hodnocení a výběrovém řízení. Cestovní mapa zahrnuje přitom projekty ESFRI , které jsou novými výzkumnými infrastrukturami v procesu implementace, a ESFRI Landmarks , úspěšně implementované projekty výzkumných infrastruktur. Cestovní mapa ESFRI takto obsahovala seznam 5527 evropských výzkumných infrastruktur. PROJEKTY VELKÝCH INFRASTRUKTUR PRO VAVAI Jak již bylo zmíněno v úvodu kapitoly, za těžiště podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků lze považovat titul: Projekty velkých výzkumných infrastruktur (kód aktivity LM). Financování projektů velkých výzkumných infrastruktur je poskytováno formou účelové podpory v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 1 písm. e) a § 7 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Přehled celkové výše účelové podpory v rámci dotačního titulu LM v letech 2010–2022 je znázorněn na obrázku 6.3, v roce 2020 činila čerpaná podpora 1,86 mld. Kč. Obrázek 6.3: Celková výše účelové podpory na projekty velkých výzkumných infrastruktur v letech 2010–2022 (mil. Kč) Zdroj: IS VaVaI, export dat 15. 8. 2021 Na následujícím obrázku 6.4 je uveden přehled projektů LM, jejich oborová struktura, počet zapojených výzkumných organizací a čerpaná veřejná podpora v roce 2020. Přičemž je zřejmé, že nejvyšší podíl čerpané podpory získaly projekty zaměřené na Fyzikální vědy a inženýrství. Ústavy AV ČR tvoří nejpočetnější skupinu projektů s hlavním řešitelem typu AV (tj. ústav AV ČR), s mírným odstupem jsou pak vysoké školy (VS). 27 V roce 2021 byla představena další aktualizace Cestovní mapy ESFRI obsahující 63 evropských výzkumných infrastruktur. 0 10 20 30 40 50 60 70 0 500 1 000 1 500 2 000 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 početprojektůLM veřejnápodporazeSR čerpaná podpora ze SR přidělená podpora ze SR plánovaná podpora ze SR počet projektů LM Výzkumné infrastruktury 93 Obrázek 6.4: Přehled projektů velkých výzkumných infrastruktur, jejich oborová struktura, počet zapojených výzkumných organizací a čerpaná podpora v roce 2020 (mil. Kč) Zdroj dat: IS VaVaI, datum exportu 15. 8. 2021 a MŠMT https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/wpcontent/uploads/2019/11/Aktualizace-Cestovn%C3%AD-mapy-2019_cz.pdf a IS VaVaI Obrázek 6.5: Regionální rozložení čerpané podpory účastníků projektů velkých výzkumných infrastruktur v roce 2020 Zdroj: IS VaVaI | Poznámka: Počet účastníků LM projektů v krajích – Hlavní město Praha (74); Středočeský kraj (11); Jihočeský kraj (4); Plzeňský kraj (3); Ústecký kraj (2); Liberecký kraj (3); Pardubický kraj (1); Jihomoravský kraj (24); Olomoucký kraj (10); Moravskoslezský kraj (3). 310.0 191.0 1.4 502.5 21.6 13.1 160.5 195.2 78.3 95.1 8.5 181.9 208 240 36.2 484.9 47.7 60.5 6.0 114.2 85.2 296.8 382.0 Fyzikální vědy a inženýrství (19/41) Energetika (6/6) Environmentální vědy (5/13) Zdraví a potraviny (10/51) Sociální a humanitní vědy (7/20) E-Infrastruktura (1/3) AV (23) VS (19) Ostatní (6) Obory projektů LM dle ESIF (počet infrastruktur/počet zapojených VO) Počet projektů LM dle typu hlavního řešitele (počet) Celkem Výzkumné infrastruktury 94 Sídlo velké části účastníků projektů velkých výzkumných infrastruktur je koncentrováno v hl. městě Praha, stejně tak je zde nejvyšší podíl čerpané podpory. Dalšími významnými kraji z pohledu počtu účastníků v projektech LM jsou kraje Jihomoravský, Středočeský a Olomoucký, což opět koresponduje i s výší podílu čerpané podpory. Údaje na obrázku 6.6 naznačují, že i z pohledu čerpání prostředků a počtu účastníků projektů dle oborů se projevuje dominantní postavení hl. města Prahy. Téměř ve všech oborech s výjimkou oborů Energetika a Environmentální vědy většinu prostředků čerpaly výzkumné organizace se sídlem v Praze. Obrázek 6.6: Projekty velkých výzkumných infrastruktur a čerpaná podpora v jednotlivých krajích a oborech v roce 2020 (v mil. Kč) Zdroj dat: IS VaVaI, datum exportu 15. 8. 2021 a MŠMT https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/wpcontent/uploads/2019/11/Aktualizace-Cestovn%C3%AD-mapy-2019_cz.pdf a IS VaVaI V roce 2020 vzniklo celkem 2,46 tis. výsledků, na kterých se podílely velké výzkumné infrastruktury. Podíl publikačních výsledků tvořil 83 %, což je 7 p. b. více, než je průměr za celou Českou republiku. V případě nepublikačních aplikovaných výsledků byly nejpočetnější dva typy výsledků, jimiž jsou Software a Patent. Na základě doposud předaných výsledků do IS VaVaI a spolu s údaji z hodnocení dle Metodiky 17+ lze konstatovat, že zapojení do evropských spoluprací / 366.6 34.8 0.8 0.8 18.6 74.4 5.6 1.0 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (25) Středočeský (7) Jihočeský (0) Plzeňský (1) Ústecký (0) Liberecký (1) Pardubický (1) Jihomoravský (2) Olomoucký (3) Moravskoslezský (1) Fyzikální vědy a inženýrství 502.5 mil. Kč 285.1 1.5 7.7 151.3 37.5 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (27) Středočeský (1) Jihočeský (3) Plzeňský (1) Ústecký (0) Liberecký (0) Pardubický (0) Jihomoravský (13) Olomoucký (6) Moravskoslezský (0) Zdraví a potraviny 484.9 mil. Kč 24.1 143.6 16.9 0.0 0.0 10.6 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (2) Středočeský (2) Jihočeský (0) Plzeňský (0) Ústecký (1) Liberecký (0) Pardubický (0) Jihomoravský (0) Olomoucký (0) Moravskoslezský (1) Energetika 195.2 mil. Kč 33.8 5.6 17.6 6.2 4.8 107.4 6.5 0.0 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (4) Středočeský (1) Jihočeský (1) Plzeňský (0) Ústecký (1) Liberecký (1) Pardubický (0) Jihomoravský (4) Olomoucký (1) Moravskoslezský (0) Environmentální vědy 181.9 mil. Kč 99.6 4.0 10.6 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (15) Středočeský (0) Jihočeský (0) Plzeňský (1) Ústecký (0) Liberecký (0) Pardubický (0) Jihomoravský (4) Olomoucký (0) Moravskoslezský (0) Sociální a humanitní vědy 114.2 mil. Kč 296.8 11.1 74.1 0.0 25.0 50.0 75.0 100.0 125.0 150.0 Hl. město Praha (1) Středočeský (0) Jihočeský (0) Plzeňský (0) Ústecký (0) Liberecký (0) Pardubický (0) Jihomoravský (1) Olomoucký (0) Moravskoslezský (1) E-Infrastruktura 382 mil. Kč Výzkumné infrastruktury 95 infrastruktur je pro činnost českých velkých výzkumných infrastruktur přínosné. Vznik kvalitních výsledků dokládají i obrázky 6.7 a 6.8. Obrázek 6.7: Publikační výsledky Modul 2 (M17+) – Natural Sciences Zdroj: IS VaVaI a M17+ (WoS) | Poznámka: výsledky z Modulu 2 zahrnují publikační výsledky z Hodnocení 2019 na národní úrovni, tedy výsledky publikované v letech 2016–2019. Obrázek 6.8: Publikační výsledky Modul 2 (M17+) – Natural Sciences Zdroj: IS VaVaI a M17+ (WoS) | Poznámka: výsledky z Modulu 2 zahrnují publikační výsledky z Hodnocení 2019 na národní úrovni, tedy výsledky publikované v letech 2016–2019. Výsledky výzkumu a vývoje 96 7 Výsledky výzkumu a vývoje • V posledních pěti letech je možné sledovat pokles celkového počtu výsledků, i tak je ale celkový počet vyprodukovaných výsledků vysoký – mezi lety 2016 až 2020 vznikalo v průměru přes 56 tis. výsledků ročně. • Největší podíl výsledků vzniká v ČR v oborových skupinách FORD Natural, Engineering and Technology a s mírným odstupem v Social Sciences. Přechod na číselník FORD umožní v budoucnu sledovat tvorbu výsledků dle tohoto členění. V roce 2020 vzniklo nejvíce výsledků v oboru Natural Sciences, následovaly obory Engineering and Technology a Social Sciences. • Podíl publikačních výsledků tvořil 76 % – v roce 2020 bylo vytvořeno přes 26 tis. článků v odborných periodikách. Téměř 80 % z nich vyšlo v časopisech indexovaných v databázích Web of Science či Scopus. • Dle očekávání mají nejvyšší podíl své produkce článků v periodikách indexovaných ve WoS nebo Scopus ústavy AV ČR, naopak nejnižší má skupina PF (tj. podniky). • V souvislosti se zavedením Metodiky 17+ klesá produkce výsledků typu D – článek ve sborníku. Pokles produkce výsledků je možné sledovat také u tzv. nepublikačních výsledků, a to především u výsledků druhu V – výzkumná zpráva a N – certifikovaná metodika, léčebný postup, specializovaná mapa. • Dlouhodobě je bohužel možné pozorovat nízký podíl nepublikačních výsledků na celkovém počtu výsledků. I přes v minulosti rostoucí vývoj počtu patentů byl podíl výsledků se zvláštní právní ochranou, tj. konkrétně patentů (druh P), ve sledovaném období 2011–2020 velmi nízký. • Největším producentem nepublikačních aplikovaných výsledků jsou vysoké školy, a to především díky produkci výsledků druhu V – výzkumná zpráva. Druhým největším producentem jsou subjekty PF (čili převážně podniky). Ty se nejvíce soustředily na produkci výsledků typu G – prototyp a funkční vzorek. Ústavy AV ČR vytvořily v absolutní hodnotě nejméně nepublikačních aplikovaných výsledků. Svou produkci soustředily do dvou typů výsledků: G – prototyp, funkční vzorek (28 %), P – patent (20 %). • Je patrné, že dlouhodobě nejvyšší podíl nepublikačních výsledků je v ČR v oborových skupinách Agricultural Sciences a Engineering and Technology, naopak ve skupinách Natural Sciences a Medical and Health Sciences byl zaznamenán tento podíl nejnižší. • Při hodnocení kvality publikací je užitečné sledovat i strukturu publikací z hlediska citačního ohlasu periodik a s ní související publikační strategii, která se může oborově lišit. Ukazuje se, že ve všech šesti skupinách oborů došlo k nárůstu počtu časopisů, ve kterých čeští autoři publikovali. Ve všech skupinách kromě Social Sciences vzrostl i podíl časopisů řazených dle AIS do 1. kvartilu (Q1). Počet českých časopisů (CZE) se téměř neměnil – jsou zaznamenány pouze nárůsty v řádu jednotek, navíc většina časopisů spadá do dvou spodních kvartilů (Q3 a Q4). Výsledky výzkumu a vývoje 97 • Z mezinárodního srovnání vývoje normalizovaného citačního indexu pro jednotlivé oborové skupiny je patrné, že ČR patří ke státům zaostávajícím za průměrem EU15. Pouze v případě skupiny Medical and Health Sciences překročila ČR průměr EU15. Z pohledu vývoje NCI si ČR v oborové skupině Social Sciences pohoršila. K vysoké citovanosti může přispívat také členství vědeckých pracovníků v mezinárodních konsorciích, což lze sledovat právě u oborů ze skupiny Medical and Health Sciences. Typicky se jedná o publikace s 30 a více autory. • Míra publikování s mezinárodní účastí se ve všech oborových skupinách pohybovala nad průměrem EU15. Nejvyšší míra spolupráce českých autorů byla v oborové skupině Natural Sciences, což koresponduje se zjištěním, že tato oborová skupina má největší počet článků s množstvím autorů nad 100 a více. • V posledních letech došlo ke zvýšení podílu kvalitních publikací vytvořených v mezinárodním kolektivu autorů oproti výhradně českým publikacím. Příznivá je struktura zemí, se kterými čeští vědci v rámci publikační činnosti spolupracují. Největší počet mezinárodních publikací vytvořili v letech 2016–2020 čeští autoři ve spolupráci s autory z Německa, následovala spolupráce s kolegy z USA a Velké Británie. V případě spolupráce českých autorů s kolegy ze Španělska dochází k publikaci článků, které mají relativně vysoký NCI (tj. mezi 3–4). Nejméně věhlasné publikace z pohledu NCI vznikají ve spolupráci s kolegy ze Slovenska. • Počet poskytovatelů patentových licencí, stejně jako počet udělených licencí roste – zvyšující se zájem o patentování výsledků v ČR lze vnímat jako pozitivní trend, který by měl být v ideálním případě doprovázen zvyšujícími se příjmy z licenčních poplatků. • Ukazuje se, že významný počet poskytovatelů licencí 39 z 85 (tj. 46 %), měl v roce 2020 nulové přijaté licenční poplatky. • V posledních 10 letech dochází k výraznému zvýšení patentové aktivity českých vynálezců oproti předchozímu období. S růstem patentové aktivity však také dochází k růstu offshoringu patentů dosažených českými původci na pracovištích v ČR. Nejčastějšími zeměmi, kam směřuje offshoring patentů, jsou USA a Německo. Výsledky výzkumu a vývoje 98 Výsledky jsou důležitým dokladem o provádění výzkumné a vývojové činnosti. Údaje o výsledcích z IS VaVaI graficky prezentované v této kapitole poskytují ucelený přehled o produktivitě systému VaVaI v ČR. Ve vazbě na charakter podpory prováděného VaVaI (institucionální nebo účelové, podrobněji viz kapitola 2 – Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu) lze dílčím způsobem hodnotit finanční nástroje veřejné podpory VaVaI, což RVVI provádí v rámci Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací. Výsledky VaVaI se v ČR významným způsobem promítají do hodnocení výzkumných organizací, přičemž od roku 2018 provádí RVVI toto hodnocení na národní úrovni dle Metodiky 2017+, které je jednotné pro celý systém výzkumu, vývoje a inovací. V závislosti na typu prováděné aktivity (základní či aplikovaný výzkum, experimentální vývoj, inovační aktivity) vznikají výsledky různého charakteru. Pro účely této analýzy byly výsledky rozděleny do dvou skupin, a to na publikační a nepublikační, které je možné dále členit na výsledky aplikované a ostatní (obrázek 7.1): Publikační výsledky jsou obvykle spojovány zejména se základním výzkumem, přestože bývají publikována také nová zjištění v aplikovaném výzkumu. Z publikačních výsledků jsou ceněny především ty, které svou kvalitou odpovídají světové špičce. Výsledky nepublikační aplikované vznikají zejména v průběhu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. U většiny těchto výsledků se předpokládá jejich využitelnost v praxi s možností komercializace, zejména proto je tvorba takových výsledků akcentována ve strategických dokumentech VaVaI. Obrázek 7.1: Druhy výsledků výzkumu a vývoje definované v ČR Výsledky publikační (J, B, C, D) Výsledky nepublikační Aplikované Ostatní (A, M, W, E, O)Patenty (P) Užitné či průmyslové vzory (F) Další aplikované (Z, G, H, N, R, V, S, T) výsledky se zvláštní právní ochranou V závorkách jsou uvedeny kódy výsledků, číselník jednotlivých kódů výsledků je uveden v Příloze č. 3. Struktura výsledků a jejich počet jsou mj. závislé na aktuálně běžících programech účelové podpory, kdy je produkce výsledků determinována formulovanými cíli a formálními požadavky na typy výstupů těchto výzkumných aktivit. Proto je velmi důležité provádět hodnocení účelové podpory ve všech fázích cyklu programu (hodnocení návrhu programu, průběžné hodnocení, hodnocení ukončených programů a hodnocení dopadů). Dobře nastavený proces hodnocení by měl napomoci ke vzniku takových výsledků, které přispějí k naplnění vize Národní politiky VaVaI 2021+ a budou reflektovat potřeby odvětví ekonomiky. Výsledky výzkumu a vývoje 99 VÝSLEDKY VAV A VAZBA NA NP VAVAI Téma výsledky VaV je opět průřezové a lze říci, že existuje průnik takřka se všemi strategickými cíli, které byly v NP VaVaI 2016–2020 a NP VaVaI 2021+ formulovány. Přehled zásadních opatření, která jsou tematicky zaměřená na výsledky VaV, jsou uvedeny v tabulkách 7.1 a 7.2. Tabulka 7.1: Opatření NP VaVaI 2016–2020 s vazbou na výsledky VaV Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O4 Strategicky a koordinovaně rozvíjet mezinárodní spolupráci ve VaVaI a posilovat pozici České republiky v ERA 2.3 O9a Vytvořit podmínky pro rozvoj center podpořených z OP VaVpI a začlenit je do výzkumného a inovačního systému ČR 2.1 O10 Zavést hodnocení VO, které bude motivovat ke zvyšování kvality výzkumu 2.2, 2.3 O12 Podporovat zapojení výzkumných týmů a podniků z ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI 2.2, 2.3 O13 Stimulovat příchod kvalitních výzkumných a vysoce kvalifikovaných odborných pracovníků a vytvořit vhodné podmínky pro pracovní i rodinný život 2.2, 2.3 O14 Zvýšit kvalitu magisterských a doktorských studijních programů 2.4 O15 Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů v oblasti VaV 2.2, 2.3 O16 Vytvořit podmínky pro efektivní činnost center aplikovaného výzkumu 3.1, 3.2, 4.1 O17 Vytvářet podmínky pro šíření znalostí z výzkumných organizací směrem k jejich aplikaci a stimulovat jejich spolupráci s aplikačním sektorem 3.2, 4.2 O20 Posílit využívání finančních nástrojů pro rozvoj inovačních aktivit 4.1, 4.2 O21 Stimulovat podniky k zavádění inovací založených na výzkumu a vývoji 3.2, 4.1,4.2 O24 Podporovat kvalitu lidských zdrojů v inovujících podnicích 4.3 O29 Vytvořit nástroje pro podporu hlavních směrů aplikovaného a orientovaného výzkumu 5.1, 5.2 Zdroj: Vlastní zpracování dle NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 2.1: Stabilizovat systém financování VO a zvýšit jeho efektivitu; Cíl 2.3: Zvýšit internacionalizaci výzkumného prostředí v ČR, Cíl 2.4: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro výzkum; Cíl 3.1: Posílit institucionální základnu aplikovaného výzkumu; Cíl 3.2: Posílit institucionální základnu aplikovaného výzkumu Zefektivnit šíření a sdílení znalostí z VO, Cíl 4.1: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků, Cíl 4.2: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků Zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků, Cíl 4.3: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro inovace, Cíl 5.1: Nastavit procesy pro soustavnou identifikaci a vyhodnocování potřeb uživatelů aplikovaného výzkumu a společnosti, Cíl 5.2: Vytvořit koncepci podpory aplikovaného výzkumu. Tabulka 7.2: Opatření NP VaVaI 2021+ s vazbou na výsledky VaV Číslo opatření Opatření Strategický cíl O2 Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI 1, 4, 3 O3 Hodnocení programů účelové podpory VaVaI zahrnující i hodnocení jejich dopadů a přínosu využití jejich výsledků 1, 3 O4 Rozšířit získávání a uplatňování dalších zdrojů financování VaVaI 1, 5 O5 Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami 1, 3 Výsledky výzkumu a vývoje 100 Číslo opatření Opatření Strategický cíl O6 Zvýšení efektivity účelové podpory základního výzkumu a zajištění podpory nejlepších týmů v rámci jednotlivých oborů 1 O10 Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře 2, 3 O11 Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí 2, 3 O12 Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené 2, 3 O13 Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu 3, 4 O15 Zajištění zvýšení institucionální složky financování těch VO, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 2017+ dosahují kvalitní výsledky 1, 2, 3 O17 Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou při přípravě a realizaci programů 4, 5 O18 Podpora spolupráce výzkumné a aplikační sféry a uplatnění jejích výsledků v humanitních a společenských vědách 4, 1 O20 Účelová podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky a uplatnění výsledků aplikovaného výzkumu v praxi 4 O23 Dobudovat funkční systém podpory vzniku, rozvoje a internacionalizace inovativních podniků (start-up, spin-off) 5 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 2: Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru; Cíl 4: Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Dosáhnout; Cíl 5: Dosáhnout rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v podnicích a ve veřejném sektoru. Výsledky výzkumu a vývoje 101 7.1 Druhy výsledků a časový trend jejich počtů Ve sledovaném období mezi lety 2011–2020 měl vývoj počtu výsledků do konce roku 2015 převážně rostoucí trend, v posledních pěti letech je možné sledovat pokles celkového počtu výsledků. Pokles výsledků v letech 2016–2020 byl způsoben především poklesem publikačních výsledků druhu D – článek ve sborníku. Tato změna trendu byla pravděpodobně podpořena zavedením hodnocení podle Metodiky 2017+, která klade větší důraz na kvalitu než na kvantitu výsledků. Obrázek 7.2: Počty publikačních a nepublikačních výsledků v ČR v letech 2011–2020 a jejich průměrné relativní zastoupení v letech 2011–2015 a 2016–2020 Zdroj: IS VaVaI, stav databáze k 30. 6. 2021, export dat 31. 7. 2021 Obrázek 7.3: Publikační a nepublikační výsledky v ČR dle skupin oborů FORD (rok 2020) Zdroj: IS VaVaI, stav databáze k 30. 6. 2021, export dat 31. 7. 2021 | Tmavé plochy (spodní) sloupcových grafů tvoří podíl nepublikačních výsledků v dané skupině oborů, světlé plochy reprezentují podíl publikačních výsledků, v popisu názvu skupiny oborů jsou v závorkách uvedeny absolutní počty výsledků pro danou skupinu oborů. 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 aplikované ostatní publikační 24% 24% 76% 76% avg 2011–2015 avg 2016–2020 nepublikační Metodika 2017+ 0% 25% 50% 75% 100% NATURAL SCIENCES (14 582) ENGINEERING AND TECHNOLOGY (10 082) MEDICAL AND HEALTH SCIENCES (5 777) AGRICULTURAL SCIENCES (2 920) SOCIAL SCIENCES (8 579) HUMANITIES (6 291) Výsledky výzkumu a vývoje 102 Největší podíl výsledků vzniká v ČR v oborových skupinách FORD Natural Sciences (14.5 tis. v roce 2020), Engineering and Technology (10 tis. v roce 2020) a s mírným odstupem v Social Sciences (8.6 tis. v roce 2020). Je patrné, že dlouhodobě nejvyšší podíl nepublikačních výsledků je v ČR v oborových skupinách Agricultural Sciences a Engineering and Technology, naopak ve skupinách Natural Sciences a Medical and Health Sciences byl tento podíl nejnižší. Mezi lety 2016 až 2020 vznikalo v průměru přes 56 tis. výsledků ročně. Podíl publikačních výsledků tvořil 76 %. V roce 2020 bylo vytvořeno přes 26 tis. článků v odborném periodiku, téměř 80 % z nich vyšlo v časopisech indexovaných v databázích Web of Science či Scopus. Tento podíl se zvyšuje, což lze považovat za pozitivní jev, ke kterému pravděpodobně výrazně přispěly změny v přístupu k hodnocení výzkumných organizací, kdy je stále větší důraz kladen na publikace v kvalitních a mezinárodně uznávaných periodikách. Dle očekávání mají nejvyšší podíl své produkce článků v periodikách indexovaných ve WoS nebo Scopus ústavy AV ČR a naopak nejnižší má skupina PF (tj. podniky). V případě podniků může tento nízký podíl souviset se snahou šířit výsledky výzkumu do praxe, neboť zejména české recenzované časopisy mohou být, podobně jako sborníky z konferencí, pro domácí odborníky, veřejnost i výrobní praxi přístupnější a využívanější. Rovněž to však může indikovat přetrvávající snahu publikovat pouze dílčí nebo málo zajímavé výsledky výzkumu snazším způsobem, přičemž subjekty mohly být k takovému jednání motivovány systémem hodnocení výzkumných organizací používaným do roku 2016. Pokud tato tendence zatím přetrvává, lze v budoucnu očekávat, že bude díky nové Metodice 2017+ eliminována. K rozlišení toho, zda se jedná o efekt pozitivní (šíření poznatků do praxe), nebo negativní (publikovat za každou cenu) a zhodnocení všech jeho důsledků (fragmentace poznatků do více publikací s menším ohlasem, znemožnění získání ochrany duševního vlastnictví atd.), chybí informace o dalším využití publikací dalšími subjekty, a to především výrobními subjekty. Obrázek 7.4: Druhy publikačních výsledků a jejich počty v ČR v letech 2011–2020 a jejich průměrné relativní zastoupení v letech 2011–2015 a 2016–2020 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 (J) článek v odborném periodiku (D) článek ve sborníku (B) odborná kniha (C) kapitola v knize 54.3% 61.8% 32.1% 25.9% 3.7% 3.4% 9.8% 9.0% avg 2011–2015 avg 2016–2020 Výsledky výzkumu a vývoje 103 Zdroj: IS VaVaI, stav databáze k 30. 6. 2021, export dat 31. 7. 2021 Struktura výsledků druhu J obsahuje data s rokem uplatnění 2020. Horní část sloupcových grafů vyjadřuje podíl článků publikovaných v indexovaných časopisech WoS a Scopus, spodní část vyjadřuje podíl článků publikovaných v ostatních recenzovaných periodikách. Pokles produkce výsledků v posledních 5 letech je možné sledovat také u tzv. nepublikačních výsledků, a to především u výsledků druhu V – výzkumná zpráva, produkce tohoto typu výsledku a výsledku druhu N – certifikovaná metodika, léčebný postup, specializovaná mapa. Dlouhodobě je bohužel zaznamenáván nízký podíl nepublikačních výsledků na celkovém počtu výsledků. I přes v minulosti rostoucí vývoj počtu patentů byl podíl výsledků se zvláštní právní ochranou, tj. konkrétně patentů (druh P) v celém období 2011–2020 nízký. Růst podílu patentů na celkovém počtu výsledků lze považovat za pozitivní trend, který by však měl být doprovázen zvyšujícími se příjmy z licencí. Nízká produkce patentů a problematická situace s využívání potenciálu ochrany duševního vlastnictví v ČR je patrná rovněž z mezinárodního srovnání (viz kapitola 8 − Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání). Úřad pro průmyslové vlastnictví provedl v roce 2021 Analýzu využívání potenciálu ochrany duševního vlastnictví, přičemž tato analýza popisuje mimo jiné stav výuky průmyslového vlastnictví na vysokých školách a dále popisuje zacházení s průmyslovým vlastnictvím ve vědě, výzkumu a inovacích a na vysokých školách. Ke zlepšení situace ÚPV chystá nabízet školení pedagogů a zaměstnanců technologických center působících při univerzitách. Dále ÚVP upozorňuje, že pro efektivní využívání systému ochrany průmyslového vlastnictví je třeba zohlednit toto hledisko již při formulaci jednotlivých programů aplikovaného výzkumu. 0% 50% 100% AV (5,6 tis.) PF (0,5 tis.) SP (5,4 tis.) VS (20,7 tis.) Celkem (26,6 tis.) Struktura výsledků druhu J dle výskytu periodika (rok 2020) Výsledky výzkumu a vývoje 104 Obrázek 7.5: Druhy aplikovaných výsledků a jejich počty v ČR v letech 2011–2020 a jejich průměrné relativní zastoupení v letech 2011–2015 a 2016–2020 Zdroj: IS VaVaI, stav databáze k 30. 6. 2021, export dat 31. 7. 2021 V popisu názvu kategorie VO jsou v závorkách uvedeny absolutní počty výsledků pro aplikované výsledky bez H, S, T. Největším producentem nepublikačních aplikovaných výsledků jsou vysoké školy, a to především díky produkci výsledků druhu V – výzkumná zpráva. Druhým největším producentem jsou subjekty PF (čili převážně podniky), ty se nejvíce soustředily na produkci výsledků typu G – prototyp a funkční vzorek. Přes 850 nepublikačních aplikovaných výsledků vytvořila resortní pracoviště (SP), která se zaměřila na tvorbu výsledků typu N – certifikovaná metodika, léčebný postup, specializovaná mapa (cca 1/2 jejich výsledků). Ústavy AV ČR vytvořily v absolutní hodnotě nejméně nepublikačních aplikovaných výsledků, svou produkci soustředily do dvou typů výsledků: G – prototyp, funkční vzorek (28 %), P – patent (20 %). 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 4% 7% 7% 8% 10% 10% 24% 24% 12% 10% 19% 11% 22% 30% 2% 1% avg 2011–2015 avg 2016–2020 (P) patent (R) Software (Z) poloprovoz (N) certifik. metodika, léčebný postup, specializovaná mapa (F) užitný vzor (V) výzkumná zpráva (G) prototyp, funkční vzorek (H, S, T) ostatní aplikované SP (0,9 tis) AV (0,4 tis.) PF (1,5 tis.) VS (2,8 tis.) Výsledky výzkumu a vývoje 105 7.2 Kvalita výsledků a jejich mezinárodní srovnání28 Z hlediska kvality vytvořených publikací je kromě sledování vzájemného poměru jednotlivých druhů podstatné rovněž detailnější členění recenzovaných článků dle indexace ve světových databázích. Důležité je vést v patrnosti, že srovnání struktury publikací vytvořených českými autory je v ČR mimo jiné ovlivněno oborovým zaměřením vysokých škol, ústavů AV ČR a dalších výzkumných organizací. Největší počet článků indexovaných ve WoS nebo Scopus vzniká na vysokých školách, ty produkují celkově nejvíce recenzovaných článků a také zaměstnávají nejvíce výzkumných pracovníků, jak je patrné z kapitoly 5 – Lidé ve výzkumu a vývoji. V této podkapitole jsou pro porovnání kvality výsledků mezi jednotlivými oborovými skupinami a pro mezinárodní srovnání využita data z databáze Web of Science. SROVNÁNÍ DLE OBORŮ FORD Při porovnávání citovanosti mezi obory je důležité vést v patrnosti, že citovanost může být ovlivněna odlišnými publikačními zvyklostmi oborů, např. v Mathematics či v Social Sciences je obvyklé publikovat formou monografií. Dále rozdíly mezi obory jsou do určité míry ovlivněny existencí domácích časopisů indexovaných v databázi WoS, proto bylo provedeno srovnání vývoje počtu časopisů, ve kterých čeští autoři publikovali, a jejich zařazení do kvartilů s detailním pohledem na vývoj počtu českých časopisů. Ukazuje se, že ve všech šesti skupinách oborů došlo k nárůstu počtu časopisů (ZAHR), ve kterých čeští autoři publikovali. Ve všech skupinách kromě Social Sciences vzrostl i podíl časopisů řazených dle AIS do 1. kvartilu (Q1). Počet českých časopisů (CZE) se téměř neměnil. Jsou zaznamenány pouze nárůsty v řádu jednotek, navíc většina časopisů spadá do dvou spodních kvartilů (Q3 a Q4). Ukazuje se, že pro časopisy vydávané v ČR je zařazení do databáze WoS a potažmo jejich zařazení do horních dvou kvartilů dle AIS dlouhodobý a i relativně komplikovaný proces. Časopisy si mezi sebou konkurují, výhodu mohou mít časopisy, které jsou již v daném oboru etablované. Při stanovení citačních indexů dochází k časovému zpoždění, což pro nové časopisy může předznamenávat zpočátku nižší zájem o daný časopis a to jak ze strany autorů článků a tak ze strany čtenářů. Od kvality domácích periodik je možné nepřímo odvozovat úroveň výzkumu v dané zemi, z tohoto pohledu existuje prostor pro zlepšení pozice České republiky (viz obrázek 7.6). 28 Oborová bibliometrická analýza zpracovaná Odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a komentovaná Odbornými panely je jedním z podkladů pro hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ v rámci Modulu 2. Hlavním podkladem tohoto modulu jsou bibliometrické analýzy zpracované detailně pro jednotlivé výzkumné organizace, které budou rozesílány výzkumným organizacím v návaznosti na zveřejnění těchto oborových zpráv. Celkové hodnocení VO (které bude mít vzhledem k relativně malému množství podkladů orientační charakter) bude provedeno na základě výsledků v Modulech 1 a 2, případně dalších, postupem podle Metodiky 2017+. Výsledky výzkumu a vývoje 106 Obrázek 7.6: Vývoj počtu časopisů ve WoS s publikacemi od českých autorů v letech 2011 a 2020 Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article a review za roky 2011a 2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) | Započtena jsou periodika, u nichž má alespoň jeden z autorů v adrese uvedeno „Czech“ (není zohledněno spoluautorství). ZAHR reprezentuje počet zahraničních časopisů s alespoň 1 publikací od českého autora, CZE reprezentuje celkový počet časopisů evidovaných v ČR. Největší podíl publikací indexovaných v databázi WoS vzniká v ČR v oborové skupině Natural Sciences, s mírným odstupem je pak relativně vysoký počet publikací ve skupinách Engineering and Technology a Medical and Health Sciences (viz obrázek 7.7). K nejvýraznějšímu nárůstu počtu publikací ve WoS mezi lety 2016 a 2020 došlo na úrovni oborových skupin u Social Sciences (téměř 58% nárůst), Engineering and Technology (téměř 43% nárůst) a dále pak u Agricultural Sciences (cca 36% nárůst). Na základě porovnání hodnot NCI na úrovni skupiny oborů má pouze skupina Medical and Health Sciences hodnotu NCI nad světovým průměrem (tj. vyšší než 1), přičemž hodnotu NCI vyšší než 1 má 11 z 34 všech oborů FORD. Tedy pouze 32 % oborů je nad světovým průměrem hodnoty NCI. Výsledky výzkumu a vývoje 107 Obrázek 7.7: Počty publikací českých autorů ve WoS v oborech a jejich citovanost Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article a review za období 2016–2020 v periodikách WoS Core, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) | Započteny jsou publikace, u nichž má alespoň jeden z autorů v adrese uvedeno „Czech“ (není zohledněno spoluautorství). Na obrázku vlevo jsou zařazeny skupiny oborů, u nichž bylo v databázi alespoň 1 500 publikací za sledované období. Horizontální osa: Index změny v počtu publikací v letech 2016 a 2020: (2020–2016)/2016 v %. | Vertikální osa: Normalized Citation Impact k datu 30. 6. 2021 (normalizováno na úrovni jednotlivých oborů s následnou agregací indexu; v případě, že publikace náleží k více oborům, je použit aritmetický průměr); hodnota y = 1 odpovídá přibližně světovému průměru. Plocha bublin vyjadřuje počet publikací za období 2016–2020. Výsledky výzkumu a vývoje 108 Obrázek 7.8: Vývoj podílu článků ve WoS publikovaných v časopisech Q1 a Q2 (2016–2020) Zdroj: zařazeny jsou publikace typu article a review za období 2016–2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) | V závorkách je uveden celkový počet článků v daném oboru či podoboru publikovaných v časopisech s IF a zařazených do Q1 a Q2. Výsledky výzkumu a vývoje 109 Dalším možným způsobem měření publikační výkonnosti jednotlivých oborů může být sledování vývoje podílu článků publikovaných v periodikách s impakt faktorem (tzv. Documents in JIF Journals) se zaměřením na produkci článků v časopisech v prvních dvou horních kvartilech (tj. Documents in Q1 a Q2 Journals). Na základě dat lze sledovat rozdíly ve velikosti jednotlivých skupin oborů (počet dokumentů od 90 do 8 700). Uvnitř samotných skupin dochází k diferenciaci mezi obory, která se týká jak počtu článků v JIF časopisech, tak podílu článků publikovaných v časopisech v horních dvou kvartilech. Nejvíce publikací je dle očekávání v prvních třech skupinách FORD (viz horní řádek obrázek 7.8). Na úrovni skupin oborů je možné sledovat pozitivní trend v růstu podílu článků u všech skupin oborů. V případě skupiny oborů Humanities je rozpad na jednotlivé obory spíše ilustrační, neboť z hlediska počtu článků se jedná o velmi malou skupinu oborů, navíc vzhledem ke specifikům oborů z Humanities je velmi obtížné stanovit pro ně „tradiční“ bibliometrické ukazatele. Při porovnání citovanosti mezi jednotlivými obory je nutné brát v potaz, zda v konkrétním oboru vycházejí v ČR impaktované časopisy (indexované WoS) a zda pocházejí citace z jiných časopisů z ČR, nebo ze zahraničí. Např. v oboru Economics and Business vycházejí v ČR 4 impaktované časopisy (z toho 3 v anglickém jazyce), které jsou vysoce citovány navzájem. Výsledkem je nízký citační ohlas českých publikací v tomto oboru ve srovnání se světovým průměrem. Podobně v Chemical Sciences vychází v ČR impaktovaný časopis s nízkou citovaností, který je českými autory využíván k publikování výsledků chemického výzkumu nejvíce ze všech časopisů, což pravděpodobně způsobilo nižší úroveň citovanosti publikací vůči světovému průměru (obrázek 7.7). Zjištěné skutečnosti o velikosti a kvalitě oborových skupin dle publikačních výsledků částečně korespondují s finanční alokací účelové podpory do oborových skupin a jednotlivých oborů (obrázek 2.5 až 2.6 v kapitole 2 – Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu). Velká podpora projektů29 v Biologických vědách, Lékařských vědách, Fyzice a Chemii se projevila značným počtem publikačních výstupů a v případě Lékařských věd a Fyziky také jejich vysokou kvalitou. U Společenských a humanitních věd a také u Průmyslových věd se může jevit, že finanční alokace v rámci účelové podpory nekorespondují s množstvím ani kvalitou výsledků. Informace může být zkreslena odlišným kódováním oborů v IS VaVaI a ve světových citačních databázích (podrobněji v kapitole 2 – Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu), případně mohou být publikace výsledkem aktivit financovaných institucionálně, přičemž pro oborovou determinaci finanční alokace institucionální podpory chybí relevantní data pro delší časové období. K vysoké citovanosti může také přispívat členství vědeckých pracovníků v mezinárodních konsorciích, což lze sledovat právě u oborů ze skupiny Medical and Health Sciences, typicky se jedná o publikace s 30 a více autory (viz obrázek 7.9). 29 Vzhledem k postupnému přechodu na číselník FORD jsou obory projektů vykazovány dle předchozího číselníku IS VaVaI. Výsledky výzkumu a vývoje 110 Obrázek 7.9: Publikace českých autorů ve WoS v oborech podle počtu autorů Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article a review za období 2016–2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Zaměříme-li se na kvalitu článků v periodikách WoS měřenou jejich reálnou citovaností v mezinárodním kontextu, vykazuje ČR pozitivní trend, pouze v případě skupiny Social Sciences došlo v období 2016–2020 ke zhoršení citovanosti. Z mezinárodního srovnání vývoje NCI pro jednotlivé oborové skupiny je patrné, že ČR patří ke státům, které bohužel zaostávají za průměrem EU15. Pouze v případě skupiny Medical and Health Sciences překročila ČR průměr EU15. Dále je patrné, že státy jako Dánsko a Nizozemsko mají pevnou pozici téměř ve všech vědních skupinách. Skupina Humanities je na počet výsledků ve srovnání s ostatními skupinami velmi slabá, nicméně si ČR z pohledu vývoje NCI v této oborové skupině polepšila. Naopak skupina Social Sciences si citelně pohoršila. V budoucnu bude důležité sledovat vývoj těchto dvou vědeckých oborů a to i s ohledem na to, že některé tradiční metriky nejsou dostupné. V případě obou těchto obrových skupin bude dále důležité sledovat dopad veřejné podpory formou programu účelové podpory poskytovatele TA ČR – Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA. 4.91 1.69 6.27 4.85 5.76 0.0 5.0 10.0 15.0 0.0 2.5 5.0 NATURAL SCIENCES (681) ENGINEERING AND TECHNOLOGY (118) MEDICAL AND HEALTH SCIENCES (838) AGRICULTURAL SCIENCES (42) SOCIAL SCIENCES (31) HUMANITIES (3) CategoryNormalized CitationImpact %WoSdocuments Thresholds:30–100 authors 2.80 1.29 12.75 8.94 3.26 0.0 5.0 10.0 15.0 0.0 2.5 5.0 NATURAL SCIENCES (2162) ENGINEERING AND TECHNOLOGY (248) MEDICAL AND HEALTH SCIENCES (178) AGRICULTURAL SCIENCES (3) SOCIAL SCIENCES (2) HUMANITIES (0) CategoryNormalized CitationImpact %WoSdocuments Thresholds:101 authors andmore Výsledky výzkumu a vývoje 111 Obrázek 7.10: Vývoj citovanosti publikací českých autorů ve WoS na úrovni oborových skupin ve srovnání s autory ze zemí EU Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article a review za období 2011–2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) | Započteny jsou publikace, u nichž má alespoň 1 z autorů v adrese uvedenu danou zemi (není zohledněno spoluautorství). NCI jsou stanovena k datu 30. 6. 2021; hodnota y = 1 odpovídá přibližně světovému průměru; značka trojúhelníku reflektuje státy mající procento dokumentů v Top 10 % nejcitovanějších publikací v daném oboru vyšší než 15 %. DNK NLD EST SWE GBR LUXBEL FINIRL CYP AUT MLT DEU FRA ITA ESPGRCPRT SVN HRV HUN LTU BGR POL SVK LVA ROU EU-15 CZE 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 2 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 2 NormalizedCitationImpact(2016–2020) Normalized Citation Impact(2009–2013) NATURAL SCIENCES DNK LUX NLD GBR SWE FIN BEL IRL ITA CYP GRC AUT DEU PRT EST ESP FRA MLT SVN HUN LVA POL HRV SVK CZE EU-15 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 NormalizedCitationImpact(2014–2018) Normalized Citation Impact(2009–2013) ENGINEERING AND TECHNOLOGY DNK NLD SWE CYP AUT GBR BGR FIN ITA DEU ESP HUN IRL ROU POL GRC SVK PRT MLT LTU SVN HRV EU-15 CZE 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 NormalizedCitationImpact(2014–2018) Normalized Citation Impact(2009–2013) MEDICAL AND HEALTH SCIENCES LVA [1,34 ; 3,15] EST [2,15 ; 3,07] LUX [1,73 ; 2,76] BEL [2.01 ; 2,22] FRA [1.69 ; 2,05] NLD DNK SWE IRL GBR BEL PRT ITA ESP AUT FIN CYP MLT FRA GRC DEU EST SVNROU POL HRV SVK LVA HUN CZE EU-15 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 NormalizedCitationImpact(2016–2020) Normalized Citation Impact (2011–2015) AGRICULTURAL SCIENCES NLD DNK AUT BEL SWEITA FIN CYP GBR DEU GRC FRA SVK LUX HUN ESP IRL EST LTU PRT POL MLT BGR SVN ROU EU-15 CZE 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 NormalizedCitationImpact(2014–2018) Normalized Citation Impact (2011–2015) SOCIAL SCIENCES LVA [0,59 ; 0,65] HRV [0,49 ;0,66] NLD SWE FIN CYP MLT LUX GRC AUT GBR BEL PRTDEU IRL ITA HUN ESP LVA FRA EST SVK SVN POL EU-15 CZE 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 0.60 0.80 1.00 1.20 1.40 1.60 1.80 2.00 NormalizedCitationImpact(2014–2018) Normalized Citation Impact (2011–2015) HUMANITIES DNK [1,90 ; 2,12] Výsledky výzkumu a vývoje 112 Při hodnocení kvality publikací je také užitečné detailně sledovat strukturu publikací z hlediska citačního ohlasu periodik a s ní související publikační strategii, která se může oborově lišit. Obrázek 7.11 charakterizuje tento fenomén na příkladu oborových skupin v ČR v mezinárodním srovnání s vybranými zeměmi. Obrázek 7.11: Mezinárodní srovnání kvality publikací v oborových skupinách v ČR dle citačního ohlasu periodik 10.4% 13.3% 15.1% 16.1% 18.2% 14.9% 18.6% 17.7% 15.7% 19.2% 8.1% 8.6% 16.8% CZE (46.6) EU-15 (1248.2) AUT (47.2) BEL (56.3) CYP (4.1) DEU (318.3) DNK (46.3) EST (6.7) FIN (36) NLD (88.7) POL (94.1) SVK (13.2) SWE (70) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 NATURAL SCIENCES 8.4% 13.3% 11.9% 14.5% 15.3% 12.6% 18.8% 12.2% 14.8% 16.7% 7.9% 6.0% 15.0% CZE (18.9) EU-15 (603) AUT (18.6) BEL (25.6) CYP (2) DEU (129.4) DNK (20.8) EST (2.3) FIN (17) NLD (36.9) POL (47.3) SVK (6) SWE (32.4) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 ENGINEERING AND TECHNOLOGY 15.2% 13.2% 17.7% 19.6% 15.5% 15.2% 17.8% 23.2% 16.1% 18.5% 11.0% 11.2% 17.2% CZE (16.5) EU-15 (920.6) AUT (31.8) BEL (49.4) CYP (2.6) DEU (195.8) DNK (46.9) EST (2.4) FIN (23.9) NLD (103.9) POL (41.9) SVK (4.6) SWE (63.4) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 MEDICAL AND HEALTH SCIENCES Výsledky výzkumu a vývoje 113 Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article a review za období 2015–2019 v periodikách WoS Core Collection | Jedná se o publikace, u kterých má alespoň jeden z autorů v adrese uvedeno „Czech“. Počty tedy nezohledňují spoluautorství. V případě, že WoS řadí časopis do více oborů je výsledek započítán v každém z oborů. Pro mezinárodní srovnání byly použity údaje z jiných středně velkých zemí, ve kterých mateřským jazykem není angličtina (kromě Nového Zélandu). Počty článků jsou uvedeny v závorce v tisících. Srovnání nezohledňuje různou úroveň podpory VaV v jednotlivých oblastech a nevyjadřuje tedy produktivitu VaV; nezohledňuje také význam impaktovaných časopisů, které jsou vydávány v ČR. Procento publikací v TOP 10 % nejcitovanějších publikací je normalizováno metrikou publikovanou WoS odrážející výkonnost z pohledu citovanosti daného oboru, v daném roce a pro daný typ dokumentu. 10.8% 14.4% 15.2% 15.8% 19.3% 13.4% 18.1% 16.7% 17.3% 19.2% 9.3% 9.0% 15.3% CZE (4.5) EU-15 (112.5) AUT (3.8) BEL (6.3) CYP (0.3) DEU (19.6) DNK (5.5) EST (0.6) FIN (3.4) NLD (7.4) POL (11.3) SVK (1.3) SWE (5.1) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 AGRICULTURAL SCIENCES 10.1% 14.9% 18.0% 16.5% 14.7% 15.5% 17.9% 13.9% 17.4% 19.9% 12.2% 10.1% 16.8% CZE (5.3) EU-15 (328.7) AUT (8.8) BEL (15.3) CYP (1.5) DEU (58.2) DNK (11.8) EST (1.4) FIN (10.8) NLD (36.8) POL (9.3) SVK (1.7) SWE (19.5) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 SOCIAL SCIENCES 7.8% 13.0% 15.0% 17.2% 20.1% 13.7% 21.1% 11.7% 18.4% 23.1% 9.4% 5.5% 19.0% CZE (0.6) EU-15 (39.1) AUT (0.9) BEL (1.9) CYP (0.2) DEU (5.7) DNK (1.2) EST (0.3) FIN (1.2) NLD (3.5) POL (1.2) SVK (0.1) SWE (1.8) %článkůvTop10% podílčlánkůpodlekvartilů 2016–2020 HUMANITIES Výsledky výzkumu a vývoje 114 Téměř u všech skupin FORD, vyjma Humanities, je v ČR podíl produkce článků v horních dvou kvartilech (Q1 a Q2) vyšší než 50 %. V případě skupin Natural Sciences a Engineering and Technology se pohybuje okolo 75 %. Přestože jsou tyto podíly relativně vysoké, nedostačují k tomu, aby byl citační ohlas českých autorů na úrovni alespoň EU15. Je tedy patrné, že v oborech je vysoká mezinárodní konkurence a pokud chce ČR zvyšovat kvalitu vyprodukovaných publikací, měli by autoři mířit svou publikační činnost do časopisů v Q1, a tím přispět ke zlepšení výkonnosti daného oboru měřené např. ukazatelem Top 10 %30 nejcitovanějších publikací v této skupině oboru (viz např. Německo, Dánsko, Nizozemsko). K zesílení výkonnosti daného oboru může přispět zvýšení četnosti působení českých autorů v mezinárodních kolektivech. Proto dalším významným měřítkem kvality publikací, jež je analyzována, je působení českých autorů v mezinárodních autorských kolektivech vědeckých publikací. Zároveň se jedná o jeden z indikátorů internacionalizace a míry mezinárodní spolupráce ve výzkumu (viz více kapitola 9 Mezinárodní spolupráce). Pokud jde o míru publikování se zahraničními partnery mezi jednotlivými státy (obrázek 7.12), pohybovala se ČR v roce 2020 ve všech oborových skupinách, vyjma Humanities, nad průměrem EU15. Nejvyšší míra spolupráce českých autorů byla v oborové skupině Natural Sciences. Tato oborová skupina má největší počet článků s množstvím autorů nad 100 a více (viz obrázek 7.9). Druhá nejvyšší míra spolupráce byla zaznamenána v oboru Medical and Health Sciences. Oborové skupiny Social Sciences a Humanities mají relativně nízký podíl publikací vytvořených ve spolupráci se zahraničními partnery. Ke státům, které mají vysoký podíl publikací se zahraniční spoluprací ve všech oborech, patří např. Švýcarsko, Belgie a Švédsko. Naopak státy, které jsou z pohledu podílu publikací vytvořených se zahraničními autory spíše uzavřené, patří Polsko, Japonsko a Jižní Korea. ČR má ve srovnání s průměrem EU relativně dobré výsledky v mezinárodní spolupráci, respektive dosahuje dobrých hodnot u ukazatele Spoluúčast na mezinárodních vědeckých publikacích (hodnoty SII viz kapitola 8). Podrobnější analýzy však ukazují, že ačkoliv probíhá spolupráce českých vědců se zahraničními partnery, nedosahuje ČR u těchto publikací vždy uspokojivých hodnot kvality (měřeno normalizovaným citačním indexem; NCI). V posledních letech došlo ke zvýšení podílu kvalitních publikací vytvořených v mezinárodním kolektivu autorů oproti výhradně českým publikacím. Česká republika by se proto neměla soustředit pouze na zvyšování počtu publikací vytvořených v mezinárodní spolupráci, ale i na zvyšování počtu kvalitních publikací, jako je tomu např. v Estonsku, kdy NCI přesahuje hodnotu 4 téměř u všech států, se kterými spolupracuje. Příznivá je struktura zemí, se kterými čeští vědci v rámci publikační činnosti spolupracují. Nejvyšší počet mezinárodních publikací vytvořili v letech 2016–2020 čeští autoři ve spolupráci s autory z Německa, následovala spolupráce s kolegy z USA a Velké Británie. V případě spolupráce českých autorů s kolegy ze Španělska dochází k publikaci článků majících relativně vysoký NCI (tj. mezi 3– 4), nejméně věhlasné publikace z pohledu NCI vznikají ve spolupráci s kolegy ze Slovenska. 30 Procento publikací v TOP 10 % nejcitovanějších publikací je normalizované, metrika publikovaná WoS odrážející výkonnost z pohledu citovanosti daného oboru, v daném roce a pro daný typ dokumentu. Výsledky výzkumu a vývoje 115 Obrázek 7.12: Podíl vědeckých publikací vytvořených mezinárodními autorskými týmy v zemích EU a vybranými státy OECD Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article, review za období 2016–2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) Výsledky výzkumu a vývoje 116 Obrázek 7.13: Publikace domácích autorů vytvořené ve spolupráci se zahraničními partnery – srovnání ČR s vybranými státy (2016–2020) Zdroj: WoS, zařazeny jsou publikace typu article, review za období 2016–2020 v periodikách WoS Core Collection, oborové členění dle OECD (Frascati Manual) | V bublinách jsou uvedeny počty publikací vytvořených v letech 2016–2020, u kterých je v autorském kolektivu tvůrce z domácí země spolu s tvůrcem ze spolupracující země. 1–2 2–3 3–4 > 4 Normalized Citation Index (NCI) EST 8 793 GBR 2 825 DEU 2 720 FIN 2 642 USA 2 603 ESP 2 055 ITA 2 049 FRA 1 992 SWE 1 947 POL 1 667 CHE 1 626 SVN 14 065 ITA 3 936 DEU 3 717 USA 3 529 GBR 3 300 FRA 2 894 ESP 2 845 AUT 2 525 NDL 2 321 POL 2 215 CHE 2 156 CZE 46 147 DEU 11 866 USA 11 536 GBR 9 120 FRA 7 175 ITA 7 941 POL 7 067 ESP 6 565 SVK 5 960 AUT 5 468 CHE 5 320 AUT 70 013 DEU 28 603 USA 19 395 GBR 14 803 ITA 12 376 FRA 10 694 CHE 10 490 ESP 8 621 NDL 8 361 SWE 6 317 BEL 5 721 ISR 45 332 USA 23 139 DEU 9 292 GBR 7 941 ITA 6 498 FRA 5 781 CAN 5 072 ESP 4 588 NDL 4 096 CHE 3 632 AUS 3 611 Výsledky výzkumu a vývoje 117 7.3 Patentová analýza PATENTOVÉ LICENCE V případě výsledků VaVaI určených k aplikaci, u nichž lze očekávat, že jejich využití může být zajímavé nejen pro jejich původce, ale i pro okruh dalších uživatelů, volí původci výsledků VaVaI vhodnou formu právní ochrany, která následně umožní regulovat a stanovit podmínky pro další využití těchto výsledků. V případě zájmu jsou vztahy mezi původcem a dalším uživatelem výsledků formulovány licenční smlouvou, která obvykle obsahuje i stanovení výše licenčního poplatku za poskytnutá práva na využití definovaných výsledků VaVaI. Statistika ČSÚ zjišťuje: (i) Očekávání zájmu o výsledek VaVaI – počet poskytovatelů licencí v ČR na vybrané předměty průmyslového vlastnictví, (ii) Skutečný zájem o výsledek VaVaI – počet uzavřených licenčních smluv a (iii) Tržní hodnotu chráněných výsledků VaVaI – výše licenčních poplatků. ČSÚ sleduje tyto informace v členění na patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, know how a nové odrůdy rostlin a zvířat. V rámci této podkapitoly je pak věnován prostor především patentům. Počet poskytovatelů patentových licencí, stejně jako počet udělených licencí roste. Zvyšující se zájem o patentování výsledků v ČR lze vnímat jako pozitivní trend, který by měl být v ideálním případě doprovázen zvyšujícími se příjmy z licenčních poplatků. Ukazuje se, že významný počet poskytovatelů licencí 39 z 85 (tj. 46 %), měl v roce 2020 nulové přijaté licenční poplatky (viz obrázek 7.14). Tento relativně vysoký počet poskytovatelů licencí bez příjmů může být dán principy minulého hodnocení předcházející platné Metodice 2017+, kdy byly bonifikovány počty výsledků, jako jsou patent či užitný vzor, a to bez ohledu na výši licenčních příjmů. Obrázek 7.14: Počet poskytovatelů patentových licencí a výše přijatých licenčních poplatků (mil. Kč) Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Údaje z obrázku 7.15 ukazují licence poskytnuté na patenty podle sektoru poskytovatele včetně výše přijatých licenčních poplatků. V roce 2020 nejvíce na licenčních poplatcích (bezmála 95%) za patenty získaly veřejné výzkumné instituce (2,9 mld. Kč), zbylé licenční poplatky připadaly 30 39 0 5 10 15 20 25 30 bez příjmů < 0,1 mil. Kč 0,1–0,99 mil. Kč 1–9,9 mil. Kč > 10 mil. Kč 2011 2016 2020 Výsledky výzkumu a vývoje 118 především na podnikatelský sektor (cca 140 mil. Kč). K tak výraznému podílu veřejného sektoru na licenčních poplatcích přispívá jeden ústav AV ČR (Ústav organické chemie a biochemie), který již několik let výrazně ovlivňuje celkové finanční ukazatele licenčních příjmů v ČR. Obrázek 7.15: Poskytnuté licence na patenty podle sektoru poskytovatele Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování ANALÝZA PATENTŮ ČESKÝCH PŮVODCŮ V posledních letech se ČR stává díky kvalitní výzkumné infrastruktuře a lidskému kapitálu atraktivní zemí pro nadnárodní a zahraniční firmy, které zde budují své výzkumné kapacity. Vedle pozitivního efektu rostoucích výdajů na VaVaI, vyšší zaměstnanosti v progresivním odvětví s vysokou přidanou hodnotou však dochází též k vyvádění výsledků výzkumu do mateřských zemí zahraničních firem. Na otázku do jaké míry je vyváděno duševní vlastnictví českých vědců, odpovídají Analýzy patentů českých původců dle jejich vlastnictví I. a II.31 V rámci externě zpracované analýzy pro TA ČR byla formulována základní hypotéza, že ČR patentuje méně, protože česká ekonomika je silně závislá na zahraničních firmách, které přihlašují průmyslově chráněné duševní vlastnictví vyvinuté výzkumníky v ČR ve svých mateřských zemích (tzv. patentový offshoring). Níže uvedená zjištění do velké míry potvrzují platnost stanovené hypotézy: • V posledních 10 letech dochází k výraznému zvýšení patentové aktivity českých vynálezců oproti předchozímu období – růst je podpořen nejen intervencemi veřejného sektoru (přímá podpora VaV, podpora pro budování a údržbu významných VaV kapacit, ...) ale také aktivitou domácího i zahraničního soukromého sektoru. • S růstem patentové aktivity však také dochází k růstu offshoringu patentů dosažených českými původci na pracovištích v ČR. Tento podíl v posledních letech konstantně roste 31 Viz https://www.tacr.cz/analyza-patentu-ceskych-puvodcu-dle-jejich-vlastnictvi-a-analyza-patentu-ceskych-vlastniku/ 11 11 23 14 1 14 10 40 6 2 16 11 47 5 6 Veřejné VŠ Veřejné výzkumné instituce Podniky Fyzické osoby Ostatní Počet poskytovatelůlicencí 36 57 178 22 50 106 63 99 26 13 103 81 137 20 18 Počet platných licencí 2011 2016 2020 3.6 1 472.1 41.8 2.0 0.1 6.7 3 235.7 105.6 7.6 0.7 6.3 2 901.1 117.3 22.0 1.0 Přijaté licenční poplatky (mil.Kč) 2 2 10 3 0 5 2 21 1 1 5 3 29 1 1 Počet poskytovatelů licencí bez poplatku Výsledky výzkumu a vývoje 119 a nyní dosahuje přibližně jedné pětiny. Počet offshorovaných patentů ukazuje na fakt, že zahraniční subjekty si často nově nabyté vynálezy chrání v mateřských firmách v zahraničí. • Nejčastějšími zeměmi kam směřuje offshoring patentů jsou USA a Německo. • U zemí s podobnou strukturou ekonomiky (Maďarsko, Polsko) je možné pozorovat podobný trend, kdy rostoucí patentovou aktivitu doprovází rostoucí míra offshoringu patentů. Naproti tomu u zemí s vyspělou ekonomikou (například Německo) je podíl offshorovaných patentů konstantně nízký (7 %). Na základě zjištění z této analýzy vyvstaly další otázky, na jejichž základě si TA ČR nechala zpracovat navazující a prohlubující analýzu, která se věnuje především teritoriální struktuře ochrany patentů českých původců, patentovému onshoringu (včetně oborové klasifikace) a podílu patentů českých původců na světových patentech. Mezi hlavní zjištění této doplňující analýzy patří: • Z hlediska bilance offshoringu (exportu) a onshoringu (importu) aktivních patentů má Česko výrazně záporné saldo (hodnota českého čistého R&D onshoringu je -45,8 %). Za ním stojí především nadnárodní společnosti z USA a Německa, které tvoří více jak 80 % offshoringu. • Import duševního vlastnictví v podobě patentového onshoringu je relativně nízký (celkem 140 aktivních patentů, což tvoří 4,3 %). Analýza ukázala, že se jedná o heterogenní skupinu patentů z hlediska jejich oborového zaměření. • Patentový onshoring se týká pouze firemního sektoru, a nikoliv sektoru akademického. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 120 8 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání • V mezinárodním srovnání znalostní intenzity za rok 2019 je ČR v rámci EU27 na 10. pozici, avšak je ČR stále za průměrem EU27. • Dle agentury Bloomberg je ze šedesáti nejvíce inovativních ekonomik světa ČR na 26. pozici. V tomto hodnocení ČR vyniká především v oblasti Přidaná hodnota průmyslu. Jako nejinovativnější ekonomiky jsou označeny Jižní Korea, Singapore a Švýcarsko. • Na základě složeného indikátoru Summary Innovation Index (SII) patří ČR do skupiny Mírných inovátorů. Do stejné skupiny jako ČR patří například Itálie, Slovinsko, Španělsko, Řecko. ČR výrazně zaostává za zeměmi, jako jsou Švédsko, Finsko, Dánsko a Belgie. V rámci jednotlivých ukazatelů ČR nejvíce převyšuje průměr EU například v ukazatelích Podniky poskytující školení v oblasti ICT, Export medium a high-tech zboží, Znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi. Naopak silně podprůměrné hodnoty ve srovnání s průměrem EU vykazuje ČR například u ukazatelů Investice rizikového kapitálu, Přihlášky PCT patentů, Nejvíce citované publikace, Mobilita pracovních míst HRST. • Podle Global Innovation Index (GII) se ČR umístila na 24. místě z celkově 132 hodnocených ekonomik. První příčky v hodnocení GII 2021 obsadilo Švýcarsko, Švédsko, Spojené státy americké. Obecně lze tvrdit, že silné stránky má ČR převážně v oblasti inovačních výstupů. Konkrétními ukazateli s výborným hodnocením jsou například Export kreativního zboží, Hightech výroba, GERD financovaný ze zahraničí, Dopad znalostí, Certifikáty kvality ISO 9001, Kreativní zboží a služby. Naopak slabé stránky má ČR především v oblasti inovačních vstupů. Slabými stránkami je například Snadnost zahájení podnikání, Investice, Náklady na propuštění pro nadbytečnost, Příjemci rizikového kapitálu, Joint venture. • Podniky s inovačními aktivitami považují za nejsilnější omezující faktory v oblasti inovací nedostatek vlastních finančních prostředků, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v podniku, nedostatek finančních zdrojů mimo podnik a nízkou či nejistou návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu. Z šetření ČSÚ vyplývá, že podniky s inovačními aktivitami mají prostor k provádění inovačních aktivit z pohledu nápaditosti a interakce se zákazníky, ale nedostatečné jsou finanční zdroje a počet kvalifikovaných pracovníků. • Dle mapování inovačních kapacit (INKA) převládají firmy zaměřující se na optimalizaci výrobních procesů společně s firmami plnícími dílčí koncernové funkce. Naopak firem v pozici globálních inovačních lídrů a průkopníků, kteří utvářejí trhy, je v ČR velmi málo. To přímo souvisí se skutečností, že tuzemské firmy častěji zaujímají pozice ve spodních patrech globálních hodnotových řetězců. Mezi hlavní bariéry vyšší inovační výkonnosti ve firmách patří v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi menší podnikatelské ambice a nižší míra přijímaného rizika při rozhodování o výši investic do VaV. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 121 Inovační aktivity jsou klíčovým prvkem v dlouhodobém, udržitelném ekonomickém růstu a konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik. Inovace jsou také často označovány za prostředek k eliminaci dopadů ekonomických ale i jiných krizí. Inovační aktivity získaly na významu v poslední době také díky celosvětové pandemické situaci. Ve většině ukazatelů, které jsou součástí této kapitoly se ještě dopad pandemie COVID-19 plně neprojevil a lze tento efekt v plné síle vysledovat až v pozdějších datech. Cílem této kapitoly je základní analýza inovační výkonnosti českého hospodářství a srovnání dosažených výsledků s dalšími vybranými zeměmi. V kapitole jsou rozděleny ukazatele do dvou skupin – jednoduché indikátory (především znalostní intenzita) a složené indikátory (European Innovation Scoreboard – Summary Innovation Index a Global Innovation Index), dále jsou shrnuty hlavní omezující faktory inovačních aktivit v ČR. Složený indikátor Innovation Output Indicator byl součástí předchozího vydání Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2019 (další aktualizace bude až v roce 2022). V dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020 byl inovační výkonnosti vymezen celý samostatný strategický cíl č. 4 – Zvýšit inovační výkonnost podniků v ČR posílením výzkumných aktivit a zaváděním nových technologií a postupů směřujících k zefektivnění podnikových procesů. Konkrétně se jednalo o tři specifické cíle – Posílení výzkumné a inovační aktivity podniků; Zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků; Zajistit kvalitní lidské zdroje pro inovace. Opatření spadající pod strategický cíl č. 4 jsou v tabulce 8.1. Detailní popis plnění jednotlivých opatření je obsažen v materiálu „Zpráva o hodnocení plnění opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020“. Tabulka 8.1: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020 ke strategickému cíli č. 4 Opatření strategického cíle č. 4 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O5 Zajistit udržitelnost systému financování VaVaI 4.1 O12 Podporovat zapojení výzkumných týmů a podniků z ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI 4.1 O14 Zvýšit kvalitu magisterských a doktorských studijních programů 4.3 O15 Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů v oblasti VaV 4.3 O16 Vytvořit podmínky pro efektivní činnost center aplikovaného výzkumu 4.1 O17 Vytvářet podmínky pro šíření znalostí z výzkumných organizací směrem k jejich aplikaci a stimulovat jejich spolupráci s aplikačním sektorem 4.2 O20 Posílit využívání finančních nástrojů pro rozvoj inovačních aktivit 4.1, 4.2 O21 Stimulovat podniky k zavádění inovací založených na výzkumu a vývoji 4.1, 4.2 O22 Připravit absolventy na nové společenské výzvy 4.3 O23 Podporovat uplatnění absolventů VŠ v inovačních podnicích v oblasti VaVaI 4.1,4.2,4.3 O24 Podporovat kvalitu lidských zdrojů v inovujících podnicích 4.3 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 122 Opatření strategického cíle č. 4 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O25 Koordinovat uplatnění hlavních směrů aplikovaného a orientovaného výzkumu v programech VaVaI s Národní RIS3 4.2 O26 Pokračovat v činnostech platforem pro identifikaci společenských výzev 4.2 O29 Vytvořit nástroje pro podporu hlavních směrů aplikovaného a orientovaného výzkumu 4.2 Zdroj: vlastní zpracování dle NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 4.: Zvýšit inovační výkonnost podniků v ČR posílením výzkumných aktivit a zaváděním nových technologií a postupů směřujících k zefektivnění podnikových procesů, Cíl 4.1: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků, Cíl 4.2: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků Zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků, Cíl 4.3: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro inovace. Při tvorbě Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP 2021+) byly pro formulaci doporučení a dalšího směřování inovační výkonnosti ČR stěžejní především závěry složených indikátorů European Innovation Scoreboard – Summary Innovation Index a Global Innovation Index. Je patrná provázanost jednotlivých dílčích subindexů (ukazatelů) Summary Innovation Index i Global Innovation Index na vymezené strategické cíle NP 2021+. Opatření NP 2021+ s úzkou vazbou na inovační výkonnost jsou zachyceny v tabulce 8.2. Tabulka 8.2: Opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O1 Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI 5 O2 Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI 1, 3 O4 Rozšířit získávání a uplatňování dalších zdrojů financování VaVaI 5 O7 Snížení administrativní zátěže ve VaVaI 1 O8 Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI 5 O9 Vytvoření Koncepce podpory ochrany průmyslového vlastnictví 1 O10 Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře 2, 3 O11 Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí 2, 3 O13 Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu 3, 4 O14 Podpoření synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím mezinárodní programové spolupráce ČR 3 O17 Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou při přípravě a realizaci programů 4 O18 Podpora spolupráce výzkumné a aplikační sféry a uplatnění jejích výsledků v humanitních a společenských vědách 4 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 123 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O20 Účelová podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky a uplatnění výsledků aplikovaného výzkumu v praxi 4 O22 Rozvoj obranného a bezpečnostního výzkumu s možností využití v civilních aplikacích 5 O23 Dobudovat funkční systém podpory vzniku, rozvoje a internacionalizace inovativních podniků (start-up, spin-off) 5 O24 Digitální transformace podniků 5 O25 Komplexní podpora rozvoje a využití umělé inteligence (AI) 5 O26 Podpora vytvoření inovačního systému ve veřejné správě 5 O28 Podpora spolupráce výzkumné a aplikační sféry a uplatnění jejích výsledků v environmentální oblasti (zejména přizpůsobení se změně klimatu a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji) 5 Zdroj: NP VaVaI 2021+ | Cíl 1: Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR; Cíl 2: Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje; Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru; Cíl 4: Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Dosáhnout; Cíl 5: Dosáhnout rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v podnicích a ve veřejném sektoru. V rámci problematiky inovační výkonnosti ČR určitě nemůže být opomenuta Inovační strategie České republiky 2019–2030. Tento dokument je strategickým rámcovým plánem, který předurčuje vládní politiku v oblasti VaVaI. Jeho cílem je směřovat ČR v budoucích letech k posunu mezi nejinovativnější země Evropy. Inovační strategie České republiky 2019–2030 obsahuje devět navzájem provázaných pilířů, které zahrnují východiska, základní strategické cíle a nástroje vedoucí k jejich naplnění. Zmíněnými základními pilíři jsou Financování a hodnocení výzkumu a vývoje; Polytechnické vzdělávání; Národní start-up a spin-off prostředí; Digitální stát, výroba a služby; Inovační a výzkumná centra; Chytré investice; Ochrana duševního vlastnictví; Mobilita a stavební prostředí; Chytrý marketing. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 124 8.1 Inovační výkon ČR na základě jednoduchých indikátorů Základním jednoduchým ukazatelem inovační výkonnosti je znalostní intenzita. Znalostní intenzita české ekonomiky společně s výší GERD v rozmezí roků 2011–2020 je zaznamenána v kapitole 1 v obrázku 1.1. Na obrázku 8.1 jsou vyneseny hodnoty znalostních intenzit jednotlivých zemí EU 27, průměru EU 27 a v pravé části jsou pro srovnání hodnoty vybraných třetích zemí. Stejně jako v předchozím roce, tak i v roce 2019 dosahovala ČR hodnoty znalostní intenzity pod průměrem EU 27. Mezi průměrem EU 27 a ČR je Slovinsko. Stejná situace jako v roce 2018 je i v pozici, kterou ČR obsadila (tj. v rámci EU 27 obsadila ČR 10. příčku). Ze zemí EU 27 dosahuje nejvyšší znalostní intenzity Švédsko a Rakousko, z globálního pohledu Jižní Korea. Nejvyšší růst znalostní intenzity v porovnání let 2019 a 2010 zaznamenalo Řecko (nárůst o 111 %) a Polsko (nárůst o 84 %), naopak nejvýznamnější pokles je u Finska (pokles o 25 %). Obrázek 8.1: Znalostní intenzita ekonomiky ČR a její mezinárodní srovnání Zdroj: Eurostat; OECD – MSTI database | Pro CHE jsou uvedena data za rok 2019 z roku 2017 a data za rok 2010 z roku 2008. Pro zvýšení vypovídací schopnosti znalostní intenzity je žádoucí, porovnat tuto hodnotu s výší výdajů na VaV v přepočtu na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS). Toto porovnání je zachyceno v obrázku 8.2. Znalostní intenzita je vztažena k roku 2019 a PPS také za rok 2019 v cenách roku 2005. ČR v roce 2019 dosahuje pouze 86,1 % průměrné hodnoty EU 27 ve výdajích na VaV na jednoho obyvatele v PPS 2005, v absolutním vyjádření je tato hodnota u ČR 489,5 (v předchozím roce 469,8). Pro porovnání – hodnota Švédska je 1151,0; Rakouska 1078,0; Slovinska 519,8 a Estonska 321,9. Vedoucími státy z pohledu znalostní intenzity a zároveň z pohledu GERD na obyvatele v PPS jsou Jižní Korea, Švýcarsko, USA, Švédsko, Rakousko, Německo, Dánsko, Japonsko, Belgie a Finsko. Na opačném konci žebříčku stojí Rumunsko, Malta, 3.71 4.643.98 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 SWE AUT DEU DNK BEL FIN FRA NLD EU27 SVN CZE EST HUN ITA PRT POL GRC ESP IRL LUX HRV LTU BGR SVK LVA CYP MLT ROM KOR JPN CHE USA NOR GBR RUS GERDnaHDP(%) 2010 2015 2019 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 125 Kypr, Lotyšsko, Slovensko a Bulharsko. ČR se nachází společně s Velkou Británií a Slovinskem mírně pod průměrem EU27. Na obrázku 8.2 jsou znázorněny také hodnoty ČR za roky 2009 a 2015, ze kterých lze vypozorovat pozitivní trend, který ovšem v posledních letech zpomaluje. Obrázek 8.2: Srovnání zemí dle znalostní intenzity 2019 a dle výdajů na VaV na obyvatele Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat a OECD – MSTI Database Osa Y − GERD na obyvatele v PPS (CHE data z roku 2017; JPN, KOR a USA data z roku 2016; RUS data z roku 2014) Osa X − GERD na HDP v % (CHE data z roku 2017) 8.2 Inovační výkon na základě kompozitních indikátorů Kromě níže uvedených a blíže analyzovaných kompozitních indikátorů je možné posuzovat inovativnost ekonomiky také na základě žebříčku šedesáti nejvíce inovativních ekonomik světa, který vydává agentura Bloomberg. Tento žebříček za rok 2021 odráží svět bojující proti pandemii COVID-19, ve kterém vstupují do popředí inovace, úsilí minimalizovat dopady pandemie, rozšiřovat a maximálně využívat digitální infrastruktury a v neposlední řadě závod o vývoj vakcín, které mohou pomoci rychleji pandemii překonat. V roce 2021 se na první příčku vrátila Jižní Korea, která na této pozici vystřídala Německo (aktuálně 4. pozice). V TOP 10 jsou zastoupeny především evropské země. Na prvních příčkách je Jižní Korea (1.), Singapore (2.), Švýcarsko (3.), Německo (4.), Švédsko (5.), Dánsko (6.), Izrael (7.), Finsko (8.), Nizozemsko (9.) a Rakousko (10.). V roce 2020 se ČR umístila na 24. příčce, zatímco v roce 2021 si pohoršila o 2 pozice a obsadila 26. příčku. Oproti předchozímu roku si ČR vylepšila své postavení ve většině hodnocených oblastí (Intenzita výzkumu a vývoje; Přidaná hodnota Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 126 průmyslu; Produktivita; Efektivita terciárního vzdělávání; Patentová aktivita), naopak si pohoršila pouze v oblasti Koncentrace hi-tech průmyslu a v oblasti Koncentrace výzkumníků a i přesto se v celkovém hodnocení posunula o již zmíněné dvě příčky níže. Z hodnocených oblastí se ČR dle Bloomberg Innovation Index 2021 umístila nejlépe v sekci – Přidaná hodnota průmyslu, kde obsadila 4. pozici. Naopak nejslabší umístění má ČR v oblasti – Koncentrace hi-tech průmyslu (45. příčka). EUROPEAN INNOVATION SCOREBOARD (EIS) European Innovation Scoreboard (EIS, Evropský srovnávací přehled inovací) umožňuje analyzovat a srovnávat inovační výkonnost vybraných států EU a třetích zemí, dále také identifikuje silné a slabé stránky výzkumného a inovačního prostředí. EIS je každoročně publikován Evropskou komisí. Aktuální EIS 2021 je založen na revidovaném rámci pro měření, který zahrnuje nové ukazatele – Digitalizace a Udržitelnost životního prostředí, čímž EIS více respektuje politické priority EU. Zmíněný nový rámec EIS rozlišuje čtyři hlavní typy činností, které zahrnují dvanáct dimenzí inovací a souhrnně 32 ukazatelů. Detailní složení EIS 2021 je znázorněn na obrázku 8.3. Obrázek 8.3: Složení EIS 2021 Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2021 EIS poměřuje a analyzuje inovační výkon na základě složeného indikátoru Summary Innovation Index (SII; Souhrnný inovační index). Dle hodnoty SII dochází k zařazení zemí do jedné ze čtyř skupin – Začínající inovátoři, Mírní inovátoři, Silní inovátoři a Vynikající inovátoři. V EIS 2021 EIS 2021 Rámcové podmínky Lidskézdroje Absolventidoktorskéhostudia Populacesterciárnímvzděláním Celoživotnívzdělávání Atraktivní výzkumné systémy Mezinárodníspolečnévědecképublikace Nejvícecitovanépublikace Zahraničnístudentidoktorskéhostudia Digitalizace Širokopásmovépřipojení Osobysvyššímidigitálnímidovednostmi Investice Financovánía podpora Výdajenavýzkumavývojveveřejnémsektoru Investicerizikovéhokapitálu Přímávládnípodporaadaňovápodporavýzkumuavývoje vpodnikatelskémsektoru Investice podniků Výdajenavýzkumavývojpodnikatelskéhosektoru Non-R&Dvýdajenainovace Výdajenainovacepřepočtenénazaměstnance Využívání informačních technologií PodnikyposkytujícíškolenívoblastiICT ZaměstnaníICTspecialisté Inovační aktivity Inovátoři MSPsproduktovýmiinovacemi MSPsinovacemipodnikovýchprocesů Vazby InovativníMSPspolupracujícísostatními Publikacevespolupráciveřejnéhoasoukroméhosektoru Mobilitalidskýchzdrojůmezizaměstnánímivevěděa technice Duševní vlastnictví PřihláškyPCTpatentů Aplikaceochrannýchznámek Designovéaplikace Dopady Dopadyna zaměstnanost Zaměstnanostvčinnostechnáročnýchnaznalosti Zaměstnanostvinovativníchpodnicích Dopadyna prodej Exportmediumahigh-techzboží Exportslužebnáročnýchnaznalosti Prodejnovýchnebovylepšenýchproduktů Udržitelnost životního prostředí Produktivitazdrojů Znečištěníovzdušíjemnýmiprachovýmičásticemi Vývojtechnologiísouvisejícíchsživotnímprostředím Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 127 došlo k revizi prahových hodnot pro určení výkonnostní skupiny a k přejmenování jedné výkonnostní skupiny, tzn., srovnání s výkonnostními skupinami v předchozích vydáních EIS není možné. Většina informací, ze kterých EIS 2021 vychází, není dostatečně aktuální k tomu, aby bylo možné již v tomto evropském srovnávacím přehledu zachytit dopady pandemie COVID-19. Inovační výkonnost EU se oproti roku 2014 zvýšila průměrně o 12,5 procentního bodu. Za růstem výkonnosti EU stojí především pozitivní trend v ukazatelích – rozšíření širokopásmového připojení, výdaje poskytovatelů rizikového kapitálu a mezinárodní společné vědecké publikace. V porovnání s rokem 2014 vzrostla inovační výkonnost ve všech státech EU (nejvíce – Kypr, Estonsko, Řecko, Itálie a Litva). Princip konvergence lze v EU zaznamenat i v roce 2021 (tzn., zemím s nižší výkonností roste výkonnost rychlejším tempem než zemím s výkonností vyšší). V období let 2020 a 2021 vzrostla výkonnost 20 zemí EU (především Kypru a Estonsku). Naopak snížení výkonnosti zaznamenala Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Slovensko. EU si stejně jako v předchozích letech udržuje výkonnostní náskok před Brazílií, Čínou, Indií, Ruskem a Jihoafrickou republikou. Naopak výkonnost EU zaostává za Japonskem, Jižní Koreou a Spojenými státy a postupně vyrovnává rozdíl s Austrálií a Kanadou (za kterými EU zatím také zaostává). Sumárně lze říci, že v rozmezí let 2014 a 2021 vylepšila EU své relativní postavení proti svým šesti globálním konkurentům (snížení rozdílu výkonnosti vůči Austrálii a Kanadě, zvýšení náskoku vůči Brazílii, Číně, Indii, Rusku a Jihoafrické republice). Na obrázku 8.4 je znázorněna na horizontální ose hodnota SII dle EIS 2021 a na vertikální ose relativní změna SII dle EIS 2021 a EIS 2015. Průsečík obou os je dán průměrnými hodnotami EU 27. V prostoru jsou zachyceny jednotlivé státy EU 27 a jejich barevné rozlišení odpovídá zařazení do jednotlivých výkonnostních skupin. Mezi nejinovativnější země (tj. skupina Vynikající inovátoři), které dosahují výkonností více než 125 % průměru EU, patří Švédsko, Finsko, Dánsko a Belgie. V nižší kategorii (tj. Silní inovátoři), která dosahuje výkonnosti mezi 100 % až 125 % průměrné výkonnosti EU, je Nizozemsko, Německo, Lucembursko, Rakousko, Estonsko, Francie a Irsko. Do skupiny Mírných inovátorů s výkonností mezi 70 % až 100 % průměrné výkonnosti EU patří Itálie, Kypr, Malta, Slovinsko, Španělsko, Česká republika, Litva, Portugalsko a Řecko. Poslední skupinou jsou Začínající inovátoři, kteří dosahují méně než 70 % průměrné hodnoty EU, těmito zeměmi jsou Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Jak bylo uvedeno výše, porovnání výkonnostních skupin se staršími EIS není možné. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 128 Obrázek 8.4: EIS 2021 členských států EU a změna EIS 2015 a EIS 2021 Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2021 | Barevné rozlišení zemí odpovídá zařazení do výkonnostní skupiny. Na obrázku 8.5 jsou vyneseny hodnoty SII dle EIS 2021 a jeho jednotlivých dimenzí inovací v ČR a dalších vybraných zemích. Ve většině dimenzí (kromě tří – Inovátoři, Vazby a Udržitelnost životního prostředí) dosahuje z vybraných zemí nejvyšších hodnot Švédsko. Švédsko nejvíce převyšuje ostatní vybrané země v dimenzích Lidských zdrojů, Digitalizace a Informačních technologiích. ČR dosahuje z vybraných zemí nejnižších hodnot v dimenzích Lidské zdroje, Atraktivita výzkumného systému, Digitalizace, Inovátoři, Vazby, Duševní vlastnictví, Dopady na zaměstnanost. Nad průměrem EU se ČR pohybuje pouze u dimenze Informační technologie a podobných hodnot jako EU dosahuje u dimenzí Dopady na prodej a Udržitelnost životního prostředí. V rámci jednotlivých ukazatelů ČR nejvíce převyšuje průměr EU v ukazatelích Podniky poskytující školení v oblasti ICT (133,3 % průměru EU), Export medium a high-tech zboží (127,1 % průměru EU), Znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi (114,7 % průměru EU), Společné publikace veřejné a soukromé sféry (113,4 % průměru EU), Absolventi doktorského studia (113,0 % průměru EU), Prodej inovativních produktů (111,8 % průměru EU), Non-R&D výdaje na inovace (109,6 % průměru EU), Zaměstnaní ICT specialisté (103,6 % průměru EU) a Výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru (101,8 % průměru EU). Naopak silně podprůměrné hodnoty ve srovnání s průměrem EU vykazuje ČR u ukazatelů Investice rizikového kapitálu (22,3 % průměru EU), Přihlášky PCT patentů (24,0 % průměru EU), Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 129 Nejvíce citované publikace (43,9 % průměru EU), Mobilita pracovních míst HRST32 (48,2 % průměru EU), Export znalostně náročných služeb (54,5 % průměru EU), Výdaje na inovace přepočtené na zaměstnance (56,0 % průměru EU), Populace s terciárním vzděláním (56,4 % průměru EU), Designové aplikace (69,8 % průměru EU). Na obrázku 8.5 je také zachycen vývoj hodnot SII dle EIS 2014 až EIS 2021. Švédsko hodnotami SII výrazně převyšuje ostatní vybrané země. Nejblíže úrovni Švédska je z vybraných zemí Rakousko, které téměř kopíruje trend vývoje hodnot Švédska (pouze s mírně nižším pozitivním trendem v posledním roce). Ostatní vybrané země jsou pod průměrem EU (vyjma Estonska dle EIS 2021). ČR kopíruje trend vývoje EU. Výrazný je také trend růstu Estonska. Za tímto razantním nárůstem je zlepšení výkonnosti indikátorů, které pocházejí z dotazníkového šetření o inovacích (CIS). 32 Human resources in science and technology (HRST). Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 130 Obrázek 8.5: EIS 2021 a jeho dimenze inovací v porovnání ČR a vybraných zemí, vývoj hodnot SII Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2021; *Human resources in science and technology (HRST) Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 131 GLOBAL INNOVATION INDEX (GII) Často používaným složeným indikátorem inovační výkonnosti je také Global Innovation Index (GII). GII je publikovaný pod Organizací spojených národů (OSN), konkrétně World Intellectual Property Organization (WIPO, Světová organizace duševního vlastnictví). S ohledem na skutečnost, že inovace jsou chápany jako klíčová hybná síla hospodářského rozvoje, klade si GII za cíl přispět k ekonomickému růstu hodnocených zemí prostřednictvím široké analýzy inovační výkonnosti. GII je shrnutím inovačních schopností a zároveň výsledků světových ekonomik. GII se skládá ze dvou sub-indexů: Innovation Input Sub-Index (je tvořen pilíři – Instituce, Lidské zdroje a výzkum, Infrastruktura, Sofistikovanost trhu, Sofistikovanost podnikání) a Innovation Output Sub-Index (je tvořen pilíři – Znalostní a technologické výstupy, Kreativní výstupy). V rámci GII lze také určit tzv. Ukazatel efektivity inovací, tj. poměr inovačních vstupů a inovačních výstupů. Ukazatel efektivity inovací vypovídá, kolik inovačního výstupu vyprodukuje jedna jednotka inovačního vstupu. GII 2021 vychází převážně z dat z roku 2020 a bylo v něm hodnoceno 132 ekonomik. Na prvních místech se umístilo Švýcarsko, Švédsko, Spojené státy americké, Velká Británie a Jižní Korea. Na opačném konci žebříčku je Angola, Jemen, Guinea a Nigerie. V rámci regionu Evropa je dle GII 2021 nejinovativnější ekonomikou Švýcarsko, Švédsko a Velká Británie. Česká republika obsadila v GII 2021 stejně jako v předchozím hodnocení 24. příčku. V rámci evropských zemí je to 16. pozice. Další vybrané země (se kterými je v tomto textu ČR srovnávána) jsou hodnoceny: 2. Švédsko, 18. Rakousko, 21. Estonsko a 32. Slovinsko. V tabulce 8.3 jsou zaznamenány silné a slabé stránky ČR identifikované v GII 2021. Obecně lze tvrdit, že silné stránky má ČR převážně v oblasti inovačních výstupů, konkrétně se jedná například o Export kreativního zboží (1. pozice), High-tech výroba (3. pozice), Dopad znalostí (4. pozice), Certifikáty kvality ISO 9001 (4. pozice), Kreativní zboží a služby (4. pozice). Kromě uvedených oblastí ze skupiny inovačních výstupů je silnou stránkou ČR také GERD financovaný ze zahraničí (3. pozice). Naopak slabé stránky má ČR především v oblasti inovačních vstupů. Slabými stránkami je například Snadnost zahájení podnikání (103. pozice), Investice (89. pozice), Náklady na propuštění pro nadbytečnost (85. pozice), Příjemci rizikového kapitálu (82. pozice), Joint venture (77. pozice). Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 132 Tabulka 8.3: Silné a slabé stránky ČR dle GII 2021 GII 2021 silné stránky ČR slabé stránky ČR Snadnost řešení platební neschopnosti Náklady na propuštění pro nadbytečnost Ekologická udržitelnost Snadnost zahájení podnikání Certifikáty ochrany životního prostředí ISO 14001 Výdaje na vzdělávání GERD financovaný ze zahraničí Globální firemní investoři do výzkumu a vývoje Absorpce znalostí HDP High-tech import Investice Užitné vzory podle původu Snadnost ochrany menšinových investorů Dopad znalostí Příjemci rizikového kapitálu Certifikáty kvality ISO 9001 Joint venture High-tech výroba Růst produktivity práce Rozptyl znalostí Tisk a další média Složitost produkce a exportu High-tech export Kreativní zboží a služby Export kreativního zboží Zdroj: vlastní zpracování dle GII report 2021 Obrázek 8.6 zachycuje rozklad GII 2021 na jednotlivé pilíře a dosažené hodnoty ČR a dalších vybraných zemí. Z vybraných zemí si ČR polepšila v celkovém skóre GII 2021 oproti výsledku z předchozího hodnocení nejméně (v GII 2020 dosáhla ČR skóre 48,3, v aktuálním hodnocení 49,0). Z pohledu pozice, kterou ČR obsadila, se jedná o stagnaci na 24. příčce. V horším postavení je ČR v sub-indexu Innovation Input Index, z vybraných zemí dosáhla ČR jako jediná dokonce nižšího skóre než v GII 2020 (GII 2020 je 54,7, GII 2021 je 53,8). Jedná se o pokles z 28. pozice na pozici 30. v GII 2021. Zcela opačná situace je u Innovation Output Index. Zde ČR zaznamenalo růst dosažené hodnoty o 2,3 bodu (z vybraných zemí nejvíce Rakousko o 5,7 bodu). Tyto hodnoty posunuly ČR ze 17. pozice (GII 2020) na pozici 15 (GII 2021). Jak je také patrné z obrázku 8.6, ČR dosáhlo nejlepšího umístění v oblasti znalostních a technologických výstupů (12. pozice ze 132 hodnocených zemí), infrastruktura (19. pozice) a kreativní výstupy (22. pozice). Uvedené koresponduje s dobrým postavením ČR dle Innovation Output Index. Naopak svého nejhoršího umístění dosahuje ČR v Sofistikovanosti trhu (50. příčka). Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 133 Obrázek 8.6: Rozklad GII 2021 u ČR a vybraných zemí a pozice ČR Zdroj: vlastní zpracování dle GII report 2021 63,1 50,9 49,9 49,0 44,1 0 20 40 60 Score GII SWE AUT EST CZE SVN 69,6 62,1 58,0 54,6 53,8 0 20 40 60 80 Score Innovation Input Sub-index 56,6 44,3 41,8 39,6 33,7 0 10 20 30 40 50 60 Score Innovation Output Sub-index 88,8 86,2 82,9 81,1 76,9 0 20 40 60 80 100 Score Institutions 64,1 59,9 48,3 43,0 42,9 0 20 40 60 Score Human capital and research 62,6 60,0 59,8 56,0 53,9 0 20 40 60 Score Infrastructure 66,4 64,6 51,9 49,5 45,1 0 20 40 60 Score Market sophistication 68,1 52,3 43,542,839,9 0 20 40 60 Score Business sophistication 60,3 48,2 40,3 38,4 33,0 0 20 40 60 Score Knowledge and technology outputs 52,9 45,3 40,3 39,0 34,3 0 10 20 30 40 50 Score Creative outputs Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 134 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY ČR V tabulce 8.4 jsou sumarizovány silné a slabé stránky identifikované na základě výše uvedených indikátorů (SII, GII). Je na místě upozornit, že jednotlivé indikátory a ukazatele hodnocené v rámci EIS 2021 (SII) a GII 2021 nejsou totožné, nelze tedy předpokládat významnou shodu. Na identifikované silné a slabé stránky je nutné nahlížet z pohledu konkrétních hodnocených ukazatelů s maximální možnou měrou detailu a rozkladu. Ze silných stránek lze nalézt průnik mezi EIS 2021 (SII) a GII 2021 především v oblasti životního prostředí (EIS – Udržitelnost životního prostředí a Znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi; GII – Ekologická udržitelnost a Certifikáty ochrany životního prostředí ISO 14001). Také oblast high-tech zboží je v určitých podobách vnímána jako silná stránka – u EIS konkrétně Export medium a hight-tech zboží, u GII je to Hight-tech výroba a také High-tech export (i import). S jistou mírou provázanosti lze pohlížet i na ukazatel Prodej inovativních produktů (EIS) a Export kreativního zboží a Kreativní zboží a služby (GII). Dále jsou identifikované silné stránky bez primární shody. Také ve vymezených slabých stránkách ČR lze nalézt provázanost. Například slabou stránkou ČR dle EIS jsou Podnikové investice, slabou stránkou dle GII jsou Investice, shoda panuje také nad slabou stránkou – rizikový kapitál nebo oblastí vzdělání (Populace s terciálním vzděláním a Výdaje na vzdělávání). Tabulka 8.4: Silné a slabé stránky ČR v oblasti inovační výkonnosti EIS 2021 – SII GII 2021 Udržitelnost životního prostředí Ekologická udržitelnost Znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi Certifikáty ochrany životního prostředí ISO 14001 Export medium a high-tech zboží High-tech export; High-tech výroba Prodej inovativních produktů Export kreativního zboží; Kreativní zboží a služby Dopady na prodej Absorpce znalostí Informační technologie Snadnost řešení platební neschopnosti Podniky poskytující školení v oblasti ICT GERD financovaný ze zahraničí Společné publikace veřejné a soukromé sféry High-tech import Absolventi doktorského studia Užitné vzory podle původu Non-R&D výdaje na inovace Certifikáty kvality ISO 9001 Zaměstnaní ICT specialisté Dopad znalostí; Rozptyl znalostí Výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru Složitost produkce a exportu Podnikové investice Investice Investice rizikového kapitálu Příjemci rizikového kapitálu Populace s terciárním vzděláním Výdaje na vzdělávání Výdaje na inovace přepočtené na zaměstnance Globální firemní investoři do výzkumu a vývoje Duševní vlastnictví Náklady na propuštění pro nadbytečnost Financování a podpora Snadnost zahájení podnikání Přihlášky PCT patentů HDP Nejvíce citované publikace Snadnost ochrany menšinových investorů Mobilita pracovních míst HRST Joint venture Export znalostně náročných služeb Růst produktivity práce Designové aplikace Tisk a další média Zdroj: vlastní zpracování Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 135 8.3 Faktory omezující inovační aktivity ČSÚ provádí od roku 2002 pravidelně vždy s dvouletou periodicitou statistická šetření o inovačních aktivitách podniků. Poslední šetření je Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2018, které se zaměřuje na roky 2016–2018. Hlavní výsledky tohoto šetření jsou součástí Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2019. Níže je zachycena pouze část tohoto šetření – Faktory omezující inovační aktivity podniků. Podniky, které jsou součástí následujících tabulek a textu mají 10 a více zaměstnaných osob a do jednotlivých faktorů omezujících inovační aktivity jsou započteny pouze ty četnosti, u kterých podnik vnímá omezení jako vysoké (na škále nízký-střední-vysoký). V tabulce 8.5 jsou zaznamenány relativní četnosti podniků, které označily konkrétní omezující faktor jako nejvýznamnější. Hodnoty jsou uvedeny jak z pohledu všech oslovených podniků, tak pouze z pohledu podniků působících ve zpracovatelském průmyslu. Z tabulky 8.5 je patrné, že mezi všemi oslovenými podniky a podniky pouze ve zpracovatelském průmyslu nejsou významné rozdíly. Podniky s inovačními aktivitami považují za nejsilnější omezující faktory v oblasti inovací nedostatek vlastních finančních prostředků (17,1 %), nedostatek kvalifikovaných pracovníků v podniku (15,9 %), nedostatek finančních zdrojů mimo podnik (12,2 %) a nízkou či nejistou návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu (12,2 %). Stejné pořadí s podobnými relativními četnostmi je i u podniků působících ve zpracovatelském průmyslu. Naopak jako nejslabší omezující faktor je označen nedostatek nápadů k inovacím v podniku (2,8 %) a nedostatek podnětů k inovacím od zákazníků (4,8 %). Z uvedeného vyplývá, že podniky s inovačními aktivitami mají prostor k provádění inovačních aktivit z pohledu nápaditosti a interakce se zákazníky, ale nedostatečné jsou finanční zdroje a počet kvalifikovaných pracovníků. Tabulka 8.5: Podniky s inovačními aktivitami, které označily uvedený faktor omezující inovační aktivity jako nejvýznamnější pro podnik v období 2016–2018 Ukazatel Faktory omezující provádění či zahájení inovačních aktivit v podniku nedostatek nápadů k inovacím v podniku (%) nedostatek podnětů k inovacím od zákazníků (%) nedostatek vlastních finančních prostředků (%) nedostatek finančních zdrojů mimo podnik (soukromých, veřejných) (%) nedostatek kvalifikovanýc h pracovníků v podniku (%) nedostatek vhodných partnerů pro inovační spolupráci (%) nedostatečné rozhodovací pravomoci podniku o vývoji nových produktů či investicích (%) nízká či nejistá návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu (%) celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl Celá kategorie 2,8 2,9 4,8 5,7 17,1 19,9 12,2 14,8 15,9 19,7 6,7 8,1 6,8 6,1 12,2 13,4 Vlastnictví podniku domácí 3,3 3,1 5,5 5,8 19,4 22,2 14,0 16,9 17,6 20,9 7,4 9,1 2,1 1,9 13,1 14,8 pod zahraniční kontrolou 1,3 2,4 3,0 5,6 11,1 12,1 7,3 7,9 11,2 15,8 4,8 4,5 19,5 20,3 10,0 8,6 Velikost podniku malé 2,9 2,5 5,0 6,2 18,5 23,2 14,0 20,1 15,1 19,6 6,7 7,8 5,2 3,1 12,0 11,6 střední 2,2 3,2 4,1 4,7 15,6 16,2 9,9 8,3 17,9 20,8 7,9 10,1 8,5 7,4 13,0 17,0 velké 3,5 4,2 5,4 6,1 11,1 13,3 5,5 5,6 15,0 17,2 3,6 4,3 14,2 17,7 11,6 12,9 Region soudržnosti (NUTS2) Praha 0,7 0,8 4,7 8,9 12,3 15,4 9,1 14,5 10,7 14,7 6,2 6,0 11,6 7,4 12,5 9,6 Střední Čechy 1,5 2,8 2,3 4,1 18,3 24,0 9,6 9,6 12,4 16,2 3,8 3,8 4,0 3,9 14,6 19,2 Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 136 Ukazatel Faktory omezující provádění či zahájení inovačních aktivit v podniku nedostatek nápadů k inovacím v podniku (%) nedostatek podnětů k inovacím od zákazníků (%) nedostatek vlastních finančních prostředků (%) nedostatek finančních zdrojů mimo podnik (soukromých, veřejných) (%) nedostatek kvalifikovanýc h pracovníků v podniku (%) nedostatek vhodných partnerů pro inovační spolupráci (%) nedostatečné rozhodovací pravomoci podniku o vývoji nových produktů či investicích (%) nízká či nejistá návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu (%) celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl celkemČR zpracovate lský průmysl Jihozápad 5,8 1,6 7,2 9,9 24,4 22,1 14,1 17,3 18,6 21,3 7,8 10,4 6,7 6,0 12,1 13,3 Severozápad 5,0 7,2 7,7 7,9 20,9 25,7 13,7 17,9 18,7 23,9 6,3 9,7 9,4 14,8 11,7 13,5 Severovýchod 3,0 3,7 4,7 6,5 20,8 21,2 17,6 17,9 22,2 23,6 6,8 7,0 5,6 7,9 11,0 11,7 Jihovýchod 3,3 3,0 5,9 4,2 19,3 23,3 11,0 13,8 14,7 16,3 8,7 11,0 3,7 4,7 14,0 16,6 Střední Morava 2,3 2,3 2,6 2,7 12,4 12,6 12,7 10,7 14,7 18,6 6,8 9,1 3,5 4,6 10,1 10,6 Moravskoslezsko 3,9 3,0 4,9 4,6 15,0 16,7 13,7 17,4 21,1 23,1 7,8 7,4 7,3 4,1 10,8 11,9 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Pozn.: Hodnoty představují podíl na celkovém počtu podniků s inovačními aktivitami v dané skupině (řádku). V tabulce 8.6 jsou oproti předchozí tabulce zaznamenány omezující faktory inovačních aktivit u podniků bez inovačních aktivit. Rozdíly mezi vnímáním omezujících faktorů inovačních aktivit mezi oslovenými podniky v ČR a oslovenými podniky ve zpracovatelském průmyslu jsou opět minimální. Největší rozdíl je u nedostatku kvalifikovaných pracovníků v podnicích v Praze. Zatímco v rámci podniků bez členění dle odvětví je tento omezující faktor vnímán 11,8 % podniků, ve zpracovatelském průmyslu je to u 26,6 % podniků. V Praze tedy vnímají podniky ve zpracovatelském průmyslu daleko intenzivněji nedostatek kvalifikovaných pracovníků v podniku než podniky působící v ostatních odvětvích. Z pohledu všech oslovených podniků v ČR vnímá faktor nedostatku nápadů k inovacím v podniku, faktor nedostatku podnětů k inovacím od zákazníků a faktor nedostatku finančních zdrojů mimo podnik nejintenzivněji odvětví Těžba a dobývání; faktor nedostatku vlastních finančních prostředků a nedostatek kvalifikovaných pracovníků v podniku Zpracovatelský průmysl; faktor nedostatku vhodných partnerů pro inovační spolupráci odvětví Informační a komunikační činnosti; faktor nedostatečné rozhodovací pravomoci podniku o vývoji nových produktů či investicích odvětví Velkoobchod, kromě motorových vozidel; faktor nízké či nejisté návratnosti investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu odvětví Zásobování vodou, činnosti související s odpady. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 137 Tabulka 8.6: Podniky bez inovačních aktivit, které označily uvedený faktor omezující inovační aktivity jako nejvýznamnější pro podnik v období 2016–2018 Ukazatel Faktory omezující provádění či zahájení inovačních aktivit v podniku nedostatek nápadů k inovacím v podniku (%) nedostatek podnětů k inovacím od zákazníků (%) nedostatek vlastních finančních prostředků (%) nedostatek finančních zdrojů mimo podnik (soukromých, veřejných) (%) nedostatek kvalifikovanýc h pracovníků v podniku (%) nedostatek vhodných partnerů pro inovační spolupráci (%) nedostatečné rozhodovací pravomoci podniku o vývoji nových produktů či investicích (%) nízká či nejistá návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu (%) celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl celkemČR zpracovatelský průmysl Celá kategorie 5,4 6,2 8,3 7,7 14,2 16,6 10,1 12,0 12,0 14,8 8,3 9,8 7,7 7,2 12,5 13,1 Vlastnictví podniku domácí 5,5 6,4 8,4 7,6 14,6 17,9 10,6 12,8 13,1 16,1 8,6 10,5 4,9 4,7 12,8 14,4 pod zahraniční kontrolou 4,7 5,2 7,8 8,0 12,0 10,0 8,1 8,2 6,8 8,5 6,8 6,3 21,3 19,5 11,3 7,0 Velikost podniku malé 5,0 6,0 7,9 7,5 14,7 18,1 10,3 12,4 12,1 15,4 8,2 10,2 6,4 5,1 12,2 13,3 střední 7,4 7,7 10,6 8,4 12,5 11,5 10,2 11,3 12,4 13,5 9,4 8,7 12,9 12,7 14,7 13,4 velké 3,1 2,8 4,9 6,9 6,6 8,6 5,2 6,0 7,0 8,2 5,4 6,5 18,0 26,4 8,5 8,0 Region soudržnosti (NUTS2) Praha 8,3 10,3 10,2 9,7 12,9 18,2 10,4 20,2 11,8 26,6 5,7 11,6 8,8 11,4 9,5 17,2 Střední Čechy 6,8 8,7 6,6 6,4 12,8 10,7 9,3 10,2 10,1 12,5 12,5 11,3 9,4 8,9 15,3 12,0 Jihozápad 5,2 8,6 10,8 10,5 13,6 22,2 7,8 12,1 13,1 18,6 9,4 12,4 8,3 12,3 13,7 17,8 Severozápad 4,4 5,4 8,6 6,7 14,8 17,3 6,7 6,9 6,1 7,9 6,8 8,1 4,6 7,0 11,6 9,9 Severovýchod 1,8 2,3 7,1 7,2 13,8 16,9 9,6 11,6 12,2 12,0 7,3 8,2 5,4 5,0 10,4 8,4 Jihovýchod 3,4 4,8 5,3 5,3 12,6 12,6 10,9 10,0 13,1 16,8 8,0 9,4 6,4 2,9 13,6 14,4 Střední Morava 5,7 6,0 7,9 8,7 15,8 16,3 11,3 13,4 11,6 14,5 9,5 10,2 10,0 8,1 11,6 12,9 Moravskoslezsko 6,5 7,5 9,5 8,2 18,8 20,3 14,5 14,7 17,9 12,1 10,4 8,7 8,7 5,4 17,8 15,6 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ Pozn.: Hodnoty představují podíl na celkovém počtu podniků s inovačními aktivitami v dané skupině (řádku). Obecně lze tedy konstatovat, že podniky s inovačními aktivitami vnímají nejintenzivněji omezující faktor inovací nedostatek vlastních finančních prostředků a nedostatek kvalifikovaných pracovníků v podniku. U podniků bez inovačních aktivit jsou výše uvedené faktory doplněny o nízkou či nejistou návratnost investic v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu. Kromě výše uvedeného statistického šetření o inovačních aktivitách podniků prováděného ČSÚ, lze data o inovačních aktivitách čerpat také z mapování inovačních kapacit („INKA“). Tato aktivita je realizována Technologickou agenturou ČR za účelem pravidelného získávání a systematizace strategických informací z inovačního prostředí ve firmách dle jednotné metodiky. Získané informace jsou klíčové pro efektivní nastavení podpory, a proto závěry z mapování slouží poskytovatelům podpory ke správnému nastavení podpůrných nástrojů, které reagují na aktuální výzvy a selhání trhu v oblasti VaVaI. Jádrem metodiky a samotného mapování jsou hloubkové strukturované rozhovory ve firmách (klíčoví aktéři inovačního ekosystému), pomocí kterých je možné získat unikátní a jinak nezjistitelné informace. Sběr primárních dat ve firmách je pak zarámován do širšího kontextu skrze makro a mikroekonomické analýzy, které jsou zpracovávány ze sekundárních zdrojů. Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání 138 Mapování inovačních kapacit je uskutečňováno v pravidelných, cca čtyřletých, intervalech. Po pilotním kole v roce 2014 následovalo druhé kolo v roce 2018 a v tomto roce bylo zahájeno třetí kolo mapování (2021/22). Během prvních dvou kol se podařilo uskutečnit 1 163 strukturovaných rozhovorů v necelé tisícovce unikátních firem. Na základě již získaných dat lze konstatovat, že v Českém inovačním prostředí převládají firmy zaměřující se na optimalizaci výrobních procesů společně s firmami plnícími dílčí koncernové funkce. Naopak firem v pozici globálních inovačních lídrů a průkopníků, kteří utvářejí trhy, je v ČR velmi málo. To přímo souvisí se skutečností, že tuzemské firmy častěji zaujímají pozice ve spodních patrech globálních hodnotových řetězců. Toto samo o sobě představuje jednu z bariér pro rozvoj. Mezi hlavní bariéry vyšší inovační výkonnosti ve firmách patří v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi menší podnikatelské ambice a nižší míra přijímaného rizika při rozhodování o výši investic do VaV. Mezi další bariéry patří nízká poptávka po inovacích vyššího řádu v národní ekonomice, nedostatek a kvalita lidských zdrojů pro výzkumné aktivity a produkci vyššího technologického řádu. Dalším omezením je nedostatek financí na investice do VaV, když řešení pomocí státní podpory představuje pro firmy podle jejich pohledu neadekvátní administrativní zátěž a byrokracii při snaze získat a poté realizovat výzkum se státní podporou.33 33 Kompletní výsledky šetření INKA 1 a 2 jsou dostupné v aplikaci Inkaviz (inkaviz.tacr.cz), kde je rovněž možné tzv. agregované vyhledávání nad primárními daty. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 139 9 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích • Orgánem zodpovědným za mezinárodní spolupráci ve VaVaI je MŠMT. Mezi další aktéry působící v oblasti mezinárodní spolupráce ve VaVaI patří také GA ČR, TA ČR, AV ČR, Ministertsvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. Veřejná podpora od těchto poskytovatelů (s výjimkou MZV) směřuje do veřejného a soukromého sektoru, konkrétně do vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR ostatních výzkumných organizací a podniků. Významným aktérem je také Ministerstvo zahraničních věcí, které řídí zahraniční službu, kde působí diplomaté zodpovědní za rozvoj mezinárodních vztahů v oblasti VaVaI. • Zastřešujícím dokumentem pro oblast VaVaI, včetně tematiky mezinárodní spolupráce, je Národní politika výzkumu, vývoje a inovací (NP VaVaI). V červenci 2020 vláda schválila NP VaVaI 2021+, která prostřednictvím řady specifických cílů a opatření přímo cílí na rozvoj mezinárodní spolupráce. Vzhledem k významu spolupráce po bilaterální linii a novým možnostem spolupráce, včetně úrovně přeshraniční a regionální, vyplývající mimo jiné z nových výzev a iniciativ jako např. národní plány obnovy členských zemí EU, mají být postupně rozpracovány koncepce bilaterální VaVaI spolupráce vůči strategicky významným zemím. • Systém VaVaI z pohledu mezinárodní spolupráce zůstává i přes nesporné posuny v posledních letech relativně uzavřený, což souvisí zejména se slabou mírou zapojení českých subjektů do rámcových programů EU a s omezeným počtem výzkumných týmů zapojených do mezinárodní spolupráce. V roce 2020 mezinárodní programy a aktivity ve VaVaI negativně poznamenala pandemie COVID-19. Významný pokles čerpaných výdajů ze státního rozpočtu lze spatřit zejména u projektů mobilit výzkumných pracovníků, které realizuje MŠMT a AV ČR. • Pokud jde o účelovou podporu na mezinárodní spolupráci, nejvyšší objem výdajů v roce 2020 bylo vynaloženo na projekty velkých výzkumných infrastruktur (1,9 mld. Kč) a na program INTEREXCELLENCE (760 mil. Kč). V případě programu INTER-EXCELLENCE nejvyšší podíl čerpaných prostředků v roce 2020 vykazují projekty bilaterální a multilaterální spolupráce v rámci podprogramů INTER-ACTION (288 mil. Kč) a INTER-COST (134 mil. Kč). Významný podíl účelové podpory směřoval rovněž do mezinárodních bilaterálních projektů GA ČR (141 mil. Kč) a programu DELTA 2, který realizuje TA ČR (77 mil Kč). • Stěžejní část výdajů v oblasti institucionální podpory mezinárodní spolupráce tvoří výdaje na členství ČR v mezinárodních organizacích VaVaI a konsorciích ERIC (1,1 mld. Kč). Na tomto místě je však třeba zmínit i další programy MŠMT, kam v roce 2020 směřovaly významné prostředky ze státního rozpočtu. Jedná se zejména o výdaje na program Společná technologická iniciativa ECSEL (68 mil. Kč), program Eurostars-2 (30 mil. Kč) a výdaje na Evropský metrologický program pro inovace a výzkum (22 mil. Kč). Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 140 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ve všech svých formách přispívá ke zvyšování excelence, konkurenceschopnosti a rozvoje domácích kapacit VaVaI. Mezinárodní spolupráce ve VaVaI slouží jako nástroj pro řešení komplexních vědeckých a technických témat a globálních problémů. V případě provozu velké infrastruktury nebo multilaterálních projektů v oblasti VaVaI umožňuje mezinárodní spolupráce synergii, sdílení rizika a zdrojů se zahraničními partnery. Širší pojetí mezinárodní spolupráce VaVaI na národní úrovni představuje vědecká diplomacie, kdy se výzkum a vývoj stávají nástrojem diplomacie a budování zahraničních vztahů. Z hlediska univerzit, ústavů AV ČR a výzkumných organizací je mezinárodní spolupráce ve VaVaI nástrojem pro zajištění přístupu k zahraničním hmotným i nehmotným zdrojům, k novým poznatkům, lidským zdrojům a zvýšení zahraniční prestiže. Stále více nabývá významu téma meziregionální a přeshraniční spolupráce firem, zejména malých a středních podniků (MSP), která směřuje k posunu firem v evropských hodnotových řetězcích (European Value Chains). Ústředním orgánem zodpovědným za mezinárodní spolupráci ve VaVaI je dle zákona č. 130/2002 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Mezi klíčové poskytovatele podpory mezinárodní spolupráce patří také GA ČR a TA ČR, jež zabezpečují spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami a poskytují účelovou podporu projektům mezinárodní spolupráce. Mezinárodní spolupráci ve VaVaI na národní úrovni rozvíjí i další aktéři jako např. Akademie věd ČR, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany. Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím svých zastupitelských úřadů vyhledává nové příležitosti mezinárodní spolupráce ve VaVaI, zprostředkovává nová partnerství, projekty a ujednání v těsné spolupráci s gesčními resorty, dalšími poskytovateli a samotnými VaVaI institucemi. Od roku 2020 funguje řídící skupina pro vědeckou diplomacii při RVVI, jejímž úkolem je zlepšit koordinaci mezi jednotlivými aktéry. Schéma 9.1 zobrazuje dimenze mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Schéma 9.1: Dimenze mezinárodní spolupráce ve VaVaI Jak z výše uvedeného komplexního pojetí mezinárodní spolupráce ve VaVaI vyplývá, tuto spolupráci lze realizovat různými formami. Dle zákona č. 130/2002 Sb. je mezinárodní spolupráce ve VaVaI realizována prostřednictvím programů a na základě mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána (včetně příslušných právních aktů). Zákon dále rozlišuje mezi institucionální a účelovou podporou mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Mezinárodní spolupráce ve VaVaI může mít bilaterální nebo multilaterální charakter. Dle rámce spolupráce se může jednat o programy vyplývající z dohod národní úroveň: MŠMT, GA ČR, TA ČR, AV ČR, MV, MO, MZV Vysoké školy ústavy AV ČR ostatní výzkumné organizace podniky Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 141 o vědecko-technické spolupráci, kulturních dohod34 či resortních dohod. Na úrovni univerzit a AV ČR je mezinárodní spolupráce ve VaVaI podporována na základě smluv, které mají tyto organizace uzavřené s partnerskými pracovišti v zahraničí. Dle typu výzkumných projektů lze rozlišovat programy na podporu internacionalizace základního nebo aplikovaného výzkumu. Mezinárodní spolupráce ve VaVaI může také nabývat podoby zapojení do mezinárodních výzkumných organizací a programů, podpory mobilit vědecko-výzkumných pracovníků, poskytování informačních služeb apod. Podkladové analýzy programu INTER-EXCELLENCE II (TC, MŠMT, 2021) uvádí, že i přes nesporné posuny v posledních letech zůstává systém VaVaI ČR z pohledu mezinárodní spolupráce relativně uzavřený. Tento fakt souvisí s velmi slabou mírou zapojení českých subjektů do rámcových programů EU (H2020) a také s omezeným počtem výzkumných týmů, které se zapojují do mezinárodní výzkumné spolupráce. Ačkoliv dle mezinárodních srovnání ČR vykazuje uspokojivé výsledky v oblasti spoluautorství odborných publikací se zahraničním partnerem, podíl českých autorů na špičkových publikacích je nízký. Nutno dodat, že celý systém VaVaI v roce 2020 negativně poznamenala světová pandemie COVID-19. Dopady pandemie COVID-19 se promítly do možností realizace programů a aktivit v oblasti podpory mezinárodní spolupráce VaVaI i do veřejného rozpočtu. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE VE VAVAI A VAZBA NA NP VAVAI Tématu mezinárodní spolupráce se přímo týkal strategický cíl č. 2, který mimo jiné usiloval o zvýšení kvality a otevřenosti veřejného výzkumného systému pro mezinárodní spolupráci. Do oblasti mezinárodní spolupráce také zasahoval strategický cíl č. 1, který se týkal efektivity a finanční udržitelnosti systému VaVaI a dále strategický cíl č. 4 zaměřený na inovace v podnicích (viz tabulka 9.1). Zásadním milníkem v plnění těchto opatření bylo zejména zavedení hodnocení výzkumných organizací dle nové metodiky M17+, projednání mechanismu pro podporu excelentních výzkumných pracovišť, úprava systému institucionálního financování a systémové zajištění podpory služeb pro mezinárodní výzkumnou spolupráci. Tabulka 9.1: Strategické cíle a opatření NP VaVaI 2016–2020 s přímou vazbou na mezinárodní spolupráci Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O4 Strategicky a koordinovaně rozvíjet mezinárodní spolupráci ve VaVaI a posilovat pozici České republiky v ERA 1.1, 1.2 O9a 9a: Vytvořit podmínky pro rozvoj center podpořených z OP VaVpI a začlenit je do výzkumného a inovačního systému ČR Gesce: ÚV ČR – RVV Spolugesce: MŠMT a další poskytovatelé podpory výzkumu, vývoje a inovací 1.2, 2.1 O9b 9b: Zabezpečit stabilní podmínky pro dlouhodobě udržitelný rozvoj velkých výzkumných infrastruktur ČR provozovaných na principu politiky otevřeného přístupu k jejich kapacitám 34 K 26. 6 2020 je v platnosti celkem 80 bilaterálních smluv o vědecko-technické spolupráci a 105 kulturních dohod v gesci MŠMT. Výčet je k dispozici zde: https://www.msmt.cz/file/53305/. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 142 Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. a podporovat jejich intenzivní integraci do mezinárodních výzkumných infrastruktur makroregionálního, panevropského a globálního významu O10 Zavést hodnocení VO, které bude motivovat ke zvyšování kvality výzkumu 2.3 O11 Rozvoj světově excelentních výzkumných pracovišť 2.1, 2.2 O12 Zapojení výzkumných týmů a podniků do mezinárodní spolupráce 2.2, 2.3 O13 Stimulovat příchod kvalitních výzkumných a vysoce kvalifikovaných odborných pracovníků a vytvořit vhodné podmínky pro pracovní i rodinný život 2.2, 2.3 O21 Opatření 18, 19 a 21 sloučena ve znění: Stimulovat podniky k zavádění inovací založených na výzkumu a vývoji (Původní O18: Podpora MSE k účasti na mezinárodních aktivitách) 4.1, 4.2 Zdroj: vlastní zpracování dle NP VaVaI 2016–2020 | Cíl 1.1: Vytvořit funkční systém řízení VaVaI, Cíl 1.2: Vytvořit udržitelný systém financování VaVaI, Cíl 2.1: Stabilizovat systém financování VO a zvýšit jeho efektivitu; Cíl 2.2: Zvyšovat kvalitu výzkumu a vytvořit podmínky pro rozvoj světově excelentních výzkumných týmů a pracovišť, Cíl 2.3: Zvýšit internacionalizaci výzkumného prostředí v ČR, Cíl 4.1: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků, Cíl 4.2: Posílit výzkumné a inovační aktivity podniků Zlepšit prostředí pro rozvoj inovačních podniků. V červenci 2020 schválila vláda usnesením č. 759 navazující dokument Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI 2021+). Dokument cílí na rozvoj 5 klíčových oblastí VaVaI a definuje 28 opatření k realizaci vytčených cílů. Strategický cíl 3 NP VaVaI 2021+ se zaměřuje na zvýšení kvality mezinárodní excelence ve výzkumu a vývoji a zahrnuje v sobě níže uvedené 4 specifické cíle s přímou vazbou na mezinárodní spolupráci ve VaVaI (viz tabulka 9.2). Tabulka 9.3 přibližuje opatření NP VaVaI 2021+ s přímou vazbou na mezinárodní spolupráci. Tabulka 9.2: Specifické cíle v oblasti mezinárodní spolupráce v NP VaVaI 2021+ Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru 3.1 Podpořit zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, oboustrannou mezinárodní mobilitu a mezinárodní spolupráci výzkumných organizací a podniků. 3.2 Podpořit synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím finančních nástrojů a posilováním oblastí se synergickým potenciálem, zvýšit podporu VaVaI ze státního rozpočtu na VaVaI v zásadních / přelomových oblastech jednotlivých výzkumných oborů nebo v oblastech, v nichž mohou výsledky VaVaI zásadně pomoci v řešení velkých společenských výzev. 3.3 Zajistit zvýšení institucionální složky financování těch VO, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 2017+ dosahují kvalitní výsledky. 3.4 Efektivně prosazovat prioritní orientace, resp. témata českého výzkumu a inovací v pracovních programech implementujících rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027). Zdroj: NP VaVaI 2021+ Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 143 Tabulka 9.3: Opatření NP VaVaI 2021+ s přímou vazbou na mezinárodní spolupráci Číslo opatření Opatření Vazba na Cíl č. O1 Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI 3 O2 Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI 3 O3 Hodnocení programů účelové podpory VaVaI zahrnující i hodnocení jejich dopadů a přínosu využití jejich výsledků 3 O5 Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami 3 O8 Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI 3 O10 Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře 3 O11 Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí 3 O12 Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené 3 O13 Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu 3 O14 Podpoření synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím mezinárodní programové spolupráce ČR 3 O15 Zajištění zvýšení institucionální složky financování těch VO, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 2017+ dosahují kvalitní výsledky 3 O16 Zabezpečení koordinovaného zastoupení ČR v programovém výboru rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021 –2027) za účelem efektivního prosazování priorit ČR, které vyplývají z prioritních orientací českého výzkumu a inovací 3 Zdroj: vlastní zpracování dle NP VaVaI 2021+ | Cíl 3: Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru. Dalším strategickým dokumentem v oblasti mezinárodní spolupráce ve VaVaI účinným v roce 2020 je Akční plán mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a internacionalizace prostředí výzkumu a vývoje v ČR na léta 2017–2020, jehož gestorem je MŠMT. Akční plán vytyčuje opatření v oblastech jako internacionalizace velkých výzkumných infrastruktur ČR, členství v mezinárodních organizacích VaV, zapojení do rámcových programů VaV, bilaterální a multilaterální spolupráci a mobilitu výzkumných pracovníků. Vzhledem k významu spolupráce po bilaterální linii a novým možnostem spolupráce, včetně úrovně přeshraniční a regionální, vyplývající mimo jiné z nových výzev a iniciativ jako např. národní plány obnovy členských zemí EU, budou postupně rozpracovány koncepce bilaterální VaVaI spolupráce vůči strategicky významným zemím, které budou projednány RVVI a doporučeny k realizaci aktérům mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Tyto dokumenty doplní obecné principy obsažené NP VaVaI 2021+. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 144 9.1 Členění mezinárodní spolupráce ve VaVaI z hlediska účelové a institucionální podpory Mezinárodní spolupráce ve VaVaI je podporována prostřednictvím účelové a institucionální podpory. Tyto odlišné formy podpory jsou definovány v zákoně č. 130/2002 Sb. Tabulka 9.4 zobrazuje spektrum podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR. Mezi stěžejní poskytovatele účelové podpory mezinárodní spolupráce patří MŠMT, které realizuje program INTER-EXCELLENCE a projekty velkých výzkumných infrastruktur. MŠMT účelovou podporu poskytuje také prostřednictvím programu ERC CZ. Další významní poskytovatele účelové podpory mezinárodní spolupráce jsou GA ČR (skupiny grantových projektů)) a TA ČR (programy mezinárodní spolupráce DELTA 2 a KAPPA). Mezinárodní přesah mají také některé projekty v oblasti bezpečnostního výzkumu realizované Ministerstvem vnitra v rámci programu IMPAKT 1. Tabulka 9.4: Spektrum podpory mezinárodní spolupráce ve VaVaI v ČR a výdaje ze státního rozpočtu v roce 2020 typ podpory poskytova tel kód IS VaVaI program / aktivita schválené výdaje ze SR dle zk. č. 355/2019 Sb. nebo přidělené výdaje dle IS VaVaI (2020, mil. Kč) skutečně čerpané výdaje (2020, mil. Kč) účelovápodpora MŠMT LT Program INTER-EXCELLENCE 850,995 760,358 LM Projekty velkých výzkumných infrastruktur 1 720,000 1 860,601 LL ERC CZ 115,910 73,9 GA ČR GC Mezinárodní bilaterální projekty 89,059 141,383 GF Mezinárodní Lead Agency projekty 72,983 35,899 GH Podpora ERC žadatelů 10,000 0 TA ČR TF DELTA (2014–2021) 41,000 37,480 TM DELTA 2 (2020–2025) 100,000 77,133 TO KAPPA (2019–2024) 24,000 0 Ministerst vo vnitra VJ Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019 – 2025 (IMPAKT 1) 76,859 1,075 institucionálnípodpora MŠMT Mezinárodní spolupráce ČR ve VaV (celkem MŠMT) 1 287,980 - ➢ Členství v mezinárodních organizacích VaVaI a konsorciích ERIC - 1 091,049 8I ➢ EIG CONCERT Japan 5,000 5,272 7D ➢ Eurostars-2 33,750* 29,596 8A ➢ Společná technologická iniciativa ECSEL 80,000 68,297 8E ➢ Česko-bavorská spolupráce ve VaV 1,400 1,304 8X ➢ Podunajská spolupráce** 0,280 0,153 8B ➢ Evropský metrologický program pro inovace a výzkum 35,000 22,687 8J ➢ Mobility 60,000 2,370 AV ČR - Mobility - 5,924 Ministerst vo obrany - Evropská obranná agentura (EDA) 10,654 10,654 Zdroj: IS VaVaI (2021), AV ČR (2021) | * Celková částka včetně příspěvku z prostředků EU činí 45 mil. Kč. ** Program pro financování projektů mnohostranné vědeckotechnické spolupráce v Podunajském regionu Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 145 Institucionální podpora mezinárodní spolupráce podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. zahrnuje úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací a příspěvky do Konsorcií evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) a další schémata MŠMT. Stejný druh podpory je poskytován v programech mezinárodní spolupráce Ministerstva obrany ve spojitosti s úhradami členských poplatků do Evropské obranné agentury (EDA). Do institucionální podpory dále spadají peněžní podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve VaVaI, kam patří mj. mobility realizované MŠMT a Akademií věd ČR. 9.2 Přehled mezinárodní spolupráce ve VaVaI dle poskytovatelů Následující část podává přehledové informace o mezinárodní spolupráci ve VaVaI dle jednotlivých poskytovatelů podpory. Informace o projektech velkých výzkumných infrastruktur (MŠMT), členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a konsorciích ERIC (MŠMT), včetně účasti ČR v Evropské obranné agentuře je součástí kapitoly 6. I. MŠMT PROGRAM INTER-EXCELLENCE Program INTER-EXCELLENCE, který je realizován v letech 2016–2024, má 6 podprogramů (viz tabulka 9.5), které cílí na rozvoj mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a zapojení ČR do evropských i světových výzkumných struktur. Program je realizován prostřednictvím veřejných soutěží35 vyhlašovaných MŠMT pro projekty s maximální délkou trvání 5 let. Celkový rozpočet na program INTER-EXCELLENCE v období 2016–2024 činí 4,9 mld. Kč. Do roku 2020 bylo vyčerpáno celkově 1,8 mld. Kč. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 205 mil. Kč. Celkové výdaje ze státního rozpočtu na program INTER-EXCELLENCE v roce 2020 činily přibližně 760,4 mil. Kč. Cílem podprogramu INTER-ACTION je rozvoj bilaterální spolupráce se zeměmi, ke kterým se váže platná bilaterální, mezivládní nebo mezirezortní dohoda pro aktivity VaVaI. Aktuálně probíhají projekty v bilaterální relaci s USA, Indií, Ruskem, Čínou, Izraelem a Bavorskem. Na podprogram INTER-ACTION připadá nejvýznamnější podíl celkového rozpočtu programu INTEREXCELLENCE. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 92,7 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 287,5 mil. Kč. Podprogram INTER-COST je orientován na projekty multilaterální spolupráce v rámci základního i aplikovaného výzkumu. Podprogram cílí na zapojení českých vědců do mezinárodního programu pro evropskou spolupráci ve vědě, výzkumu a technologiích (COST). Ve svém důsledku tak přispívá k zapojení českých vědců do rámcových programů EU, jako je Horizont 2020 (resp. navazující program Horizont Evropa). Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno 35 Mimo podprogram INTER-EUREKA, kde je účelová podpora poskytována na základě provedení výběru projektů na mezinárodní úrovni. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 146 přibližně 36,8 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 138,7 mil. Kč. Podprogram INTER-TRANSFER podporuje zapojení českých vědců do mezinárodních výzkumných týmů působících ve výzkumných centrech nebo mezinárodních organizacích v zahraničí. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 40 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 114,5 mil. Kč. Programy INTER-INFORM a INTER-VECTOR zajišťují podpůrné služby pro zapojení ČR do aktivit ERA a dalších multilaterálních aktivit. Podprogram INTER-INFORM se zaměřuje na šíření informací o dostupných mezinárodních programech podpor prostřednictvím poradenských a konzultačních služeb pro české subjekty. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 19,3 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 116,6 mil. Kč. Podprogram INTER-VECTOR poskytuje financování na posílení zastoupení českých vědců v řídicích orgánech mezinárodních výzkumných organizací. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 2,9 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 5,3 mil. Kč. Posledním podprogramem je INTER-EUREKA, jehož cílem je podpořit nárůst výsledků aplikovaného výzkumu a podporuje mezinárodní spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Tento podprogram umožňuje mezinárodní spolupráci s partnery sdruženými v síti EUREKA, jež podporuje aplikovaný výzkum a propojuje průmyslové podniky a výzkumné organizace. Na projekty zahájené v roce 2020 bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně 13,7 mil. Kč. Celkové výdaje na tento podprogram v roce 2020 činily přibližně 97,7 mil. Kč. Tabulka 9.5: Podpora mezinárodní spolupráce MŠMT prostřednictvím programu INTEREXCELLENCE v období 2016–2020 INTER- EXCELLENCE kód programu Obecné zaměření programu celkový rozpočet (2016–2024) v mil. Kč celkový počet podpořených projektů (2016–2020) skutečně čerpané prostředky v období 2016– 2020 (v mil. Kč) INTER-ACTION LTA bilaterální spolupráce 1 900 193 562,625 INTER-COST LTC multilaterální spolupráce 890 175 379,376 INTER- TRANSFER LTT zapojení do mezinárod. výzkumných týmů 800 40 294,107 INTER-INFORM LTI podpůrné služby ERA aj., 50 33 300,676 INTER-VECTOR LTV 540 34 13,622 INTER-EUREKA LTE spolupráce v síti EUREKA 800 55 292,242 celkem LT 4 900 527 530 1 842,648 Zdroj: IS VaVaI (CEP) Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 147 Tabulka 9.6: Podpora mezinárodní spolupráce MŠMT prostřednictvím programu INTEREXCELLENCE v roce 2020 INTER- EXCELLENCE počet řešených projektů v roce 2020 počet projektů zahájených v roce 2020 skutečně čerpané prostředky v roce 2020 (v mil. Kč) skutečně čerpané prostředky na projekty zahájené v roce 2020 (v mil. Kč) INTER- ACTION 178 57 287,510 92,708 INTER-COST 155 42 138,736 36,780 INTER- TRANSFER 38 11 114,488 39,907 INTER- INFORM 32 6 116,612 19,270 INTER- VECTOR 21 12 5,300 2,885 INTER- EUREKA 51 10 97,713 13,687 celkem 475 138 760,358 205,237 Zdroj: IS VaVaI (CEP) Navazujícím programem v období mezi roky 2021–2029 je INTER-EXCELLENCE II, schválený Usnesením vlády ČR č. 385 zde dne 19. 4. 2021. Nový program využije k plnění svých cílů revidovaných mechanismů tří podprogramů: INTER-ACTION, INTER-COST a INTER-EUREKA. Maximální délka trvání projektů bude 5 let. Celkové náklady projektů za dobu trvání programu dosáhnou 4 178 mil. Kč, z toho 3 766 mil. Kč (tj. 90 %) tvoří výdaje ze státního rozpočtu.36 OSTATNÍ SCHÉMATA PODPORY MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE MŠMT Tabulka 9.7 podává souhrnný přehled o ostatních schématech podpory mezinárodní spolupráce MŠMT. V roce 2020 bylo ze státního rozpočtu financováno zejména 8 hlavních programů/aktivit v oblasti podpory mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Eurostars-2 Pokračující program Eurostars-2 navazuje na předchozí program Eurostars. Jedná se o evropský program VaVaI, který poskytuje možnost spolufinancování z rozpočtu Evropského společenství. Podpora projektů je založena na principech programu EUREKA a rámcového programu Horizont 2020. Tento program je zaměřen na podporu malých a středních podniků podle definice Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, které vedle své výrobní nebo servisní činnosti provádějí vlastní činnost ve VaV v objemu nejméně 10 % ročního obratu nebo vykazují v této činnosti nejméně 10 % zaměstnanců. Příspěvek EU na řešení projektů činí cca 25 % vynaložených nákladů veřejné podpory. V rámci tohoto programu byly v roce 2020 zahájeny 3 projekty, na tyto projekty bylo čerpáno přibližně 3,9 mil. Kč. Celkové výdaje na program Eurostars-2 činily v roce 2020 přibližně 30 mil. Kč. 36 https://www.msmt.cz/novy-program-inter-excellence-ii-podpori-mezinarodni-vyzkum Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 148 Tabulka 9.7: Ostatní schémata podpory mezinárodní spolupráce MŠMT v roce 2020 Ostatní kód programu (IS VaVaI) počet řešených projektů v roce 2020 počet zahájených projektů v roce 2020 skutečně čerpané prostředky v roce 2020 (v mil. Kč) skutečně čerpané prostředky na zahájené projekty v roce 2020 (v mil. Kč) Eurostars-2 7D 18 3 29,596 3,936 EIG CONCERT Japan 8I 4 3 5,272 4,477 Společná technologická iniciativa ECSEL 8A 61 13 68,297 10,789 Česko-bavorská spolupráce ve VaV 8E 4 0 1,304 0 Podunajská spolupráce* 8X 15 15 0,153 0,153 ERC CZ LL 17 13 107,6 73,945 Evropský metrologický program pro inovace a výzkum 8B 64 18 22,687 3,496 Mobility 8J 141 57 2,370 0,956 Zdroj: IS VaVaI (CEP) * Program pro financování projektů mnohostranné vědeckotechnické spolupráce v Podunajském regionu Evropská zájmová skupina pro spolupráci s Japonskem (EIG CONCERT Japan) Na základě „Memoranda o spolupráci při plánování a provádění společných výzev – EIG CONCERT Japan“, které je na české straně podepsané AV ČR a MŠMT, se českým subjektům z řad vědeckých pracovníků univerzitních pracovišť, výzkumných organizací, a malých a středních podniků z oblasti základního i průmyslového výzkumu otevírá možnost financování společných vědeckých multilaterálních projektů s evropskými a japonskými partnery. Cílem Memoranda je posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi a Japonskem ve vědeckotechnickém a inovačním výzkumu při řešení aktuálních společenských výzev a potřeb. Každý rok se v rámci společné výzvy této platformy vybere k financování 5–6 nejkvalitnějších projektů. V roce 2020 byly zahájeny 3 projekty, přidělená podpora na tyto projekty činí přibližně 4,5 mil. Kč. Celkové výdaje na EIG CONCERT Japan činily v roce 2020 přibližně 5,3 mil. Kč. Společná technologická iniciativa ECSEL Společná technologická inciativa ECSEL (Electronic Components and Systems for European Leadership) spadá pod rámcový program Horizont 2020. Jedná se o finanční mechanismus EU založený za účelem budování dlouhodobých strategických partnerství veřejného výzkumného a podnikového sektoru v oblastech vestavěných počítačových systémů, mikroelektroniky, nano-elektroniky a „smart“ systémů. Implementace probíhá prostřednictvím společných podniků sdružujících 3 aktéry: Evropskou komisi, členské státy EU a relevantní průmyslové asociace. V roce 2020 bylo zahájeno 13 projektů, přidělená podpora na tyto projekty činí přibližně 10,8 mil. Kč. Celkové výdaje na daný program činily v roce 2020 přibližně 68,3 mil. Kč. Česko-bavorská spolupráce ve VaV Česko-bavorská spolupráce je programem realizovaným MŠMT ve spolupráci s Bavorským státním ministerstvem pro vzdělávání, vědu a umění v období 2014–2020. Celková výše prostředků Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 149 alokovaných se SR na toto období činí 7 mil. Kč. Spolupráce se odehrává na základě memoranda o spolupráci, dle kterého strany podporují společné vědecko-výzkumné projekty. O podpoře projektů v rámci jednotlivých výzev rozhoduje smíšená česko-bavorská komise pro vědecko-technickou spolupráci. Celkové výdaje na česko-bavorskou spolupráci ve VaV činily v roce 2020 přibližně 1,3 mil. Kč. V roce 2020 nebyly zahájeny žádné nové projekty, s ohledem na skutečnost, že daný program v tomto roce skočil. Spolupráce mezi Českou republikou a Bavorskem v oblasti VaVaI od roku 2019 pokračuje v rámci programu INTER-EXCELLENCE. Podunajská spolupráce Podunajský region leží na území s více než 100 mil. obyvatel, zahrnující členské státy EU (Rakousko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Německo, Bulharsko, Rumunsko), ale také země mimo EU (Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá hora, Moldavsko, Ukrajina). Program pro financování projektů mnohostranné vědeckotechnické spolupráce v Podunajském regionu vychází z bilaterálních dohod o vědeckotechnické spolupráci mezi jednotlivými zeměmi podunajského regionu a jako rezortní program zapojených států rozvíjí spolupráci mezi výzkumnými pracovišti v partnerských státech. Spolu s Českou republikou se daného programu účastní také Slovensko, Rakousko, Srbsko a Francie. V roce 2020 bylo zahájeno celkem 15 projektů, na tyto projekty bylo čerpáno přibližně 153 000 Kč. ERC CZ Cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum na území ČR, a to realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC), které byly zařazeny v rámci mezinárodního peer review hodnocení prováděného odbornými panely ERC v druhém kole do kategorie A nebo B a nezískaly podporu z evropských prostředků. V roce 2020 bylo podpořeno 17 projektů, na tyto projekty bylo čerpáno přibližně 107,6 mil. Kč. Evropský metrologický program pro inovace a výzkum Evropský metrologický program pro inovace a výzkum umožňuje evropským metrologickým institucím, podnikům a akademickému sektoru spolupracovat na širokém množství témat v oblasti metrologického výzkumu. V roce 2020 bylo v rámci příslušné výzvy MŠMT podpořeno 18 projektů, na tyto projekty bylo čerpáno 3,5 mil. Kč. Celkové výdaje na daný program v roce 2020 činily přibližně 22,7 mil. Kč. Aktivita Mobility Aktivita Mobility rozvíjí mezinárodní spolupráci na základě dohod o vědecko-technické spolupráci se zahraničním partnerem, přičemž podporuje mobilitu výzkumných pracovníků spolupracujících na řešení mezinárodních výzkumných projektů. Podporované projekty jsou zpravidla dvouleté. Smyslem této aktivity je podpořit navazování výzkumné spolupráce, která může být dále zúročena v širších mezinárodních schématech. V současné době MŠMT prostřednictvím mobilit rozvíjí spolupráci s Francií, Německem, Rakouskem, Ukrajinou, Polskem a Čínou. V roce 2020 bylo podpořeno celkem 57 projektů, na tyto projekty bylo ze státního rozpočtu čerpáno přibližně Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 150 956 000 Kč. Důvodem nízkého objemu čerpání finančních prostředků je dopad pandemie COVID- 19, která znemožnila cestování. Z tohoto důvodu bylo příjemcům umožněno prodloužení řešení projektů mobilit o jeden rok. Operační programy Mezinárodní spolupráce ve VaVaI je nepřímo rozvíjena také budováním a modernizací výzkumných infrastruktur prostřednictvím operačních programů financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů. V rámci programového období 2014–2020 představuje hlavní nástroj čerpání Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV) implementovaný v gesci MŠMT. Opatření OP VVV, které se dotýkají mezinárodní spolupráce, jsou směřována na modernizaci kapacit výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ČR a posílení mezinárodní mobility vědeckých pracovníků. V roce 2020 byla realizována v rámci OP VVV výzva se zaměřením na mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků (MSCA-IF IV) s celkovým objemem finančních prostředků v hodnotě 200 mil. Kč. Výzva byla zaměřená na podporu projektů, které byly v roce 2019 předloženy do výzvy Horizont 2020, byly Evropskou komisí hodnoceny kladně, ale nemohly být z důvodu nedostatku finančních prostředků podpořeny. Do výzvy bylo podáno 15 projektů v celkové požadované alokaci 167 463 606 Kč a všechny byly z OP VVV podpořeny. V současné době je tedy v realizaci 15 projektů této výzvy, v jejichž rámci je uskutečňováno 8 výjezdů výzkumných pracovníků z České republiky a 42 příjezdových mobilit výzkumných pracovníků. Navazujícím operačním programem MŠMT v období 2021–2027 je Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK). Tematice operačních programů se blíže věnuje kapitola 3 o podpoře výzkumu, vývoje a inovací ČR z evropských prostředků. Tabulka 9.8: Výzvy s přesahem do mezinárodní spolupráce realizované v rámci OP VVV v roce 2020 Název výzvy Termín podávání žádostí o podporu celkový objem prostředků předložené žádosti podpořené žádosti vyřazené žádosti Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF IV (Výzva č. 02_20_079) 19. 3. 2020 – 31. 8. 2020 200 mil. Kč 167,5 mil. Kč 167,5 mil. Kč 0 Kč Zdroj: OP VVV (poslední aktualizace 2. 9. 2021) II. GA ČR Mezinárodní spolupráce GA ČR je realizována zejména prostřednictvím mezinárodních bilaterálních projektů a mezinárodních grantových projektů hodnocených na principu Lead Agency. V rámci mezinárodních bilaterálních projektů GA ČR úzce spolupracuje s partnerskými organizacemi v Německu, Rakousku, Tchaj-wanu, Jižní Koreji, Rusku a v brazilském státě São Paulo. Každý národní poskytovatel financuje aktivity v rámci svého teritoria. Podmínkou poskytnutí podpory mezinárodnímu projektu ze strany GA ČR je jeho schválení oběma národními poskytovateli. Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 151 V roce 2020 bylo podpořeno 39 takovýchto projektů, na tyto projekty bylo čerpáno přibližně 73 mil. Kč. Celkové výdaje na mezinárodní bilaterální projekty v roce 2020 činily přibližně 141,4 mil. Kč. Druhým typem grantových projektů jsou mezinárodní projekty hodnocené na principu „Lead Agency“. Jedná se o projekty na základě dohod mezi agenturami, kde jsou návrhy projektů posuzovány pouze u jedné z národních agentur, druhá výsledky hodnoticího procesu přijímá. Téma projektu volí český navrhovatel ve spolupráci se zahraničním navrhovatelem. Podobně jako u dvoustranných dohod každý národní poskytovatel financuje aktivity v rámci svého teritoria. V roce 2020 bylo podpořeno 12 projektů, na dané projekty bylo čerpáno 18,3 mil. Kč. Celkové výdaje na mezinárodní Lead Agency projekty v roce 2020 činily přibližně 35,9 mil. Kč. GA ČR rovněž podporuje mezinárodní spolupráci ve VaVaI prostřednictvím projektů na podporu ERC žadatelů. Dle údajů z IS VaVaI nebyla podpora v rámci tohoto titulu v roce 2020 čerpána. Tabulka 9.9: Podpora mezinárodní spolupráce GA ČR v roce 2020 GA ČR kód programu počet řešených projektů (2020) počet projektů zahájených v roce 2020 skutečně čerpané prostředky v roce 2020 (v mil. Kč) skutečně čerpané prostředky na projekty zahájené v roce 2020 (v mil. Kč) Mezinárodní bilaterální projekty GC 93 39 141,383 73,033 Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu LEAD Agency GF 39 12 35,899 18,276 Podpora ERC žadatelů GH 0 0 0 Zdroj: IS VaVaI (CEP) III. TA ČR Aktivity TA ČR na mezinárodním poli zahrnují zejména programy DELTA 2 a KAPPA. TA ČR se dále zapojuje do evropského rámcového programu pro výzkum a inovace (Horizont 2020) prostřednictvím cofundových výzev ERA-NET a dalších aktivit v návaznosti na Evropský rámcový program. Tabulka 9.10: Podpora mezinárodní spolupráce TA ČR v roce 2020 Zdroj: IS VaVaI (VES) Program DELTA 2 (2020–2025) navazuje na končící program DELTA. Program je zaměřen na bilaterální mezinárodní spolupráci mezi výzkumnými týmy v ČR a partnery zejména ze zemí mimo EU (Asie, Jižní a Severní Amerika). Cílem je podpořit výsledky v oblasti aplikovaného výzkumu TA ČR Kód programu počet řešených projektů (2020) počet zahájených projektů (2020) skutečně čerpané prostředky v roce 2020 (v mil. Kč) skutečně čerpané prostředky na zahájené projekty v roce 2020 (v mil. Kč) DELTA (2014–2021) TF 11 0 37,480 0 DELTA 2 (2020–2025) TM 17 17 77,133 77,132 KAPPA (2019– 2024) TO 5 5 0 0 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 152 a experimentálního vývoje, které budou úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost ČR. Pro získání grantu musí být projekty podpořeny současně českou (TA ČR) i zahraniční stranou (zahraniční organizace v dané lokalitě). Předpokládaná délka jednotlivých projektů je 3 roky, projekt však nesmí přesáhnout dobu trvání 5 let. V roce 2020 bylo v rámci tohoto programu zahájeno 17 projektů, čerpané prostředky na tyto projekty činily přibližně 77,1 mil. Kč. Program KAPPA probíhá v letech 2019–2024 a je financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Jedná se o první program TA ČR, který není zcela financován z národních zdrojů. Program je zaměřen na financování bilaterální a multilaterální spolupráce subjektů z ČR s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Program se zaměřuje na propojení výzkumných organizací s odběrateli výstupů aplikovaného výzkumu. Přibližně 30 % celkových výdajů je určeno na projekty zaměřené na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Minimální délka řešení projektu je 2 roky, projekt však nesmí přesáhnout dobu trvání 5 let. V roce 2020 běželo celkem 5 projektů, na program KAPPA nicméně nebyly ze státního rozpočtu čerpány žádné prostředky. Dané projekty mají být financovány v roce 2021. IV. AV ČR Mezinárodní spolupráci AV ČR v roce 2020 silně poznamenala pandemie COVID-19, kdy naprostou většinu mezinárodních aktivit nebylo možné realizovat37 . V rámci bilaterální a multilaterální spolupráce AV ČR v roce 2020 pokračovala v projektech cofudových výzev ERANET spolufinancovaných Evropskou komisí. Projekty mobilit nebylo povětšinou možné kvůli epidemické situaci realizovat. Celkové výdaje na projekty mobilit v roce 2020 činily 5,924 mil. Kč. Dle výroční zprávy o činnosti AV ČR bylo v roce 2020 prodlouženo řešení končících projektů o jeden rok. Toto prodloužení se týkalo 31 projektů mobilit a 5 projektů Mobility Plus. Na rok 2021 bylo podpořeno 35 projektů, z toho 29 projektů Mobility Plus a celkem 6 projektů mobilit. Projekty mobility a Mobility Plus trvají 2–3 roky a jsou realizovány na základě bilaterální smlouvy mezi AV ČR a zahraničními partnerskými organizacemi ve více než 40 zemích. V. MV ČR Ministerstvo vnitra ČR podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnostního výzkumu prostřednictvím programu IMPAKT 1 (Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019–2025). Součástí tohoto programu je mimo jiné vytváření, udržování a prohlubování mezinárodní spolupráce v bezpečnostním výzkumu. K tomuto účelu je např. podporována mezinárodní mobilita výzkumníků nebo realizace výzkumných programů na zahraniční infrastruktuře. V roce 2020 byly v rámci programu IMPAKT 1 zahájeny 3 projekty v oblasti mezinárodní spolupráce, výdaje na tyto projekty činily přibližně 1,1 mil. Kč. 37 AV ČR, 2020. Výroční zpráva 2020. Dostupné z https://www.avcr.cz/cs/o-nas/vyrocni-zprava/ Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 153 Tabulka 9.11: Podpora mezinárodní spolupráce MV ČR v roce 2020 MV ČR Kód programu počet zahájených projektů v oblasti mezinárodní spol. (2020) celkové náklady na dobu řešení (v mil. Kč) Skutečně čerpané prostředky ze SR (v mil. Kč, 2020) IMPAKT 1 (2019–2025) VJ 3 7, 962 1,075 Zdroj: IS VaVaI (CEP) VI. MO ČR V oblasti podpory mezinárodní spolupráce pod záštitou Evropské obranné agentury bylo Ministerstvo obrany v roce 2020 zapojeno do 5 výzkumných projektů. Jednalo se o následující projekty: projekt „ALBA – Advanced Light Ballistic Protections“, smlouva s příjemcem VVÚ s.p. Brno uzavřena v roce 2018, projekt „EMTEEC – Energetic Materials towards an Enhanced European Capability“, smlouva s příjemcem prostředků EXPLOSIA a.s., Pardubice uzavřena v roce 2016, projekt „PATCHBOND II – Bolt Free Battle and Operational Damage Repairs of Composite Aircraft Primary Structures“, smlouva o řešení projektu s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a.s. Praha uzavřena v roce 2019, projekt „MODE N – A new Navigation System Concept & PNT for Aviation”, smlouva s příjemcem ELDIS Pardubice, a.s. uzavřena v roce 2020 a projekt „AMALIA – Additive Manufacturing of metallic Auxetic structures and materials for Lightweight Armour“ smlouva s příjemcem CARDAM s.r.o. Praha uzavřena v roce 2020. Celková podpora poskytnutá na uvedené projekty činila v roce 2020 celkem 10 654 tis. Kč. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 154 ZÁVĚR Na základě provedených rozborů a analýz formulovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace tzv. silné a slabé stránky systému VaVaI. Minimalizace či dokonce eliminace slabých stránek a upevnění silných stránek prostřednictvím využití příležitostí by měly přispět ke stabilizaci složek systému VaVaI a do budoucna napomoci k účinnému fungování systému VaVaI jako celku. Pro Českou republiku je proto klíčové, aby efektivně zacílila své kapacity výzkumu, vývoje a inovací a dokázala reagovat na dynamický vývoj technologií, především na tzv. velké společenské výzvy. Je patrné, že v některých oblastech je nezbytné provést podrobnější analýzy, což je bohužel často omezeno chybějící nebo nedostatečnou datovou základnou a limitovanými personálními kapacitami pro zpracování této Analýzy VaVaI za rok 2020. Z tohoto důvodu jsou některá doporučení směrována do oblasti datové základny (viz Technická doporučení). Monitoring kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2016–2020 je uveden v Příloze 1. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI: + Ekonomický potenciál ČR spolu s rostoucími soukromými a veřejnými výdaji na VaVaI a vybudovanou výzkumnou infrastrukturou  Klást při podpoře výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu větší důraz na výzkum a vývoj v zásadních / přelomových oblastech jednotlivých vědních oborů, jejichž výsledky bude vhodné mezinárodně chránit.  Při přípravě návrhu rozpočtu pokračovat ve stabilizaci výzkumných organizací posilováním podílu institucionální složky státního rozpočtu na VaVaI (ukazatel dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací) vůči účelové podpoře, a to ve vazbě na hodnocení výzkumných organizací.  Analyzovat přínosy jednotlivých nástrojů finanční podpory a výstupy analýz používat k jejich optimalizaci, čehož může být dosaženo důslednou implementací hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.  Nastavit nástroje přímé a nepřímé veřejné podpory tak, aby docházelo k akceleraci soukromých výdajů a k vyšší míře spolupráce soukromého a veřejného sektoru.  Sledovat úroveň adicionality veřejné podpory, neboť cílem a smyslem veřejné podpory VaV by mělo být především doplňovat, nikoli nahrazovat soukromé zdroje.  Využívat veřejné zahraniční zdroje pro rozvoj systému VaVaI a tak využít potenciál excelentních center VaV a velkých výzkumných infrastruktur jako základnu pro dlouhodobou spolupráci v aplikovaném výzkumu.  Klást důraz na složku institucionální podpory při plánování finančních prostředků na provoz a další rozvoj výzkumných infrastruktur, jejichž cílem je realizace významných a excelentních výzkumných záměrů, a tím i nadále podporovat a rozšiřovat mezinárodní spolupráci. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 155 − Soukromé výdaje systému VaVaI spotřebovávané převážně v soukromé sféře a tedy dlouhodobě nízká míra spolupráce soukromé a veřejné sféry v systému VaVaI  Motivovat k vyšší spolupráci soukromého a veřejného sektoru zvýšením finanční podpory programů účelové podpory zaměřených na aplikovaný výzkum.  Rozvíjet kulturu spolupráce soukromého a veřejného sektoru.  Podporovat zapojení výzkumných organizací veřejného sektoru do výzkumných činností soukromého sektoru prostřednictvím různých pobídek, zvýšených daňových odpočtů a dalších nástrojů nepřímé podpory.  Zaměřit se v analýzách podrobněji na vazby mezi podnikatelskými subjekty a výzkumnými subjekty veřejného charakteru (vysokými školami, ústavy Akademie věd, resortními výzkumnými pracovišti), se zvláštním zřetelem na společenský a hospodářský růst (včetně zaměstnanosti v technologicky vyspělých oborech s odpovídajícím růstem reálných mezd). − Neuspokojivá účast českých výzkumných organizací a týmů v rámcovém programu Horizont 2020  Provést takové intervence, které budou české výzkumné organizace (vědecké týmy) motivovat k vyšší účasti v evropských a dalších mezinárodních programech VaVaI, a to zejména v rámcových programech EU (Horizon Europe).  Vytvářet podmínky pro stimulaci českých organizací k většímu zájmu o zapojování se do mezinárodních programů VaVaI, z čehož lze v důsledku vysoké účastnické úspěšnosti ČR v rámcovém programu Horizont 2020 získat značné přínosy pro český systém VaVaI. + Kvalifikovaní lidé a tradičně silné akademické zázemí  Motivovat české výzkumné pracovníky k zapojení se do zahraničních projektů prostřednictvím nových nebo již existujících nástrojů pro navazování, udržování a rozvíjení zahraničních spoluprací (např. mobility MŠMT a AV ČR, program INTER-EXCELLENCE, mezinárodní bilaterální projekty GA ČR, Mezinárodní grantové projekty „Lead Agency“, DELTA 2, projekty ekonomické diplomacie, apod.).  Posílit podporu českým výzkumným pracovníkům při přípravě, podávání a obhajobě výzkumných záměrů do prestižních zahraničních projektů.  Využívat domácí kapacity znalostní (excelentní mezinárodně propojené týmy), excelentní centra VaV a velké výzkumné infrastruktury a cíleně rozvíjet mezinárodní projektovou spolupráci, vzájemně výhodná dlouhodobá partnerství ve VaVaI a vědeckou mobilitu po bilaterální linii i ve vícestranném rozměru s prioritními zeměmi či regiony (Izrael, Německo, USA, země EU a JV Asie) a to zejména s ohledem na nové potřeby a příležitosti. − Nastavení rozvíjení potřebných profesních schopností a dovedností výzkumných pracovníků a tím nedostatečné využití jejich potenciálu  Zaměřit se na odstranění nedostatků v oblasti personálního managementu ve výzkumu a vývoji, podporovat udržitelnost vědeckých kariér zlepšením podmínek slučitelnosti rodinného a profesního Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 156 života, vytvořit podmínky pro setrvání žen ve výzkumném prostředí, motivovat absolventy k pokračování ve vědecké činnosti.  Zaměřit se na efektivní internacionalizaci českých vědeckých pracovníků a jejich týmů se zahraničními pracovníky a to prostřednictvím VVI, resp. mezinárodní spolupráci a zapojování do mezinárodních právních uskupení.  Zabránit tzv. prekarizaci38 výzkumných pracovníků, kdy vlivem financování z krátkodobých projektů vzniká skupina zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáváni většinou na krátké úvazky na dobu určitou, což může vést v krajním případě i k ukončení vědecké kariéry. − Nízké zastoupení žen ve výzkumném prostředí ČR  Nastavit podmínky pro zvýšení motivace žen k zapojení se do výzkumných činností a setrvat ve vědecké kariérní dráze:  formulovat doporučení vyplývající z hodnocení ukončených programů směrem k poskytovatelům podpory,  směrovat požadavky na výzkumné organizace k podpoře sloučení profesního a rodinného života (např. motivace a podpora ženám již v době doktorského studia, která bude směřovat k vyššímu zastoupení žen ve vědecké kariéře). + Silná kultura publikační činnosti a postupně se rozvíjející internacionalizace vedoucí k excelenci některých vědeckých oborů  Realizovat opatření podporující zvyšování kvality publikačních výstupů a internacionalizaci zejména v základním výzkumu.  V rámci hodnocení výzkumných organizací i hodnocení programů realizovat opatření motivující výzkumné organizace k provádění aplikovaného výzkumu, což by mělo vést k vyrovnanému poměru publikací a aplikací, který je pro každý obor specifický a mění se i v čase. V tomto ohledu je potřebné fungující legislativní prostředí a dále je potřebné detailněji rozpracovat způsob a kritéria hodnocení aplikací.  Podporovat budování vztahů se zahraničními partnery a vytvářet dlouhodobé vazby na špičková vědecká pracoviště.  Pokračovat a rozvíjet již existující nástroje směřujících k podpoře širšího zapojení do aktivit ERC a tím podporovat ambici proniknout mezi excelentní vědecké týmy v Evropě.  Nadále podporovat a motivovat výzkumné pracovníky a výzkumné organizace k evidenci všech dosažených výsledků v informačním systému VaVaI. 38 Prekarizace je termín označující nahrazení plnohodnotného pracovního poměru částečnými úvazky nebo smlouva o nákupu služeb od živnostníka, bývá spojena s nižším příjmem a absencí benefitů a výhod, např. sociálního pojištění. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 157 − Nedostatečné podmínky pro efektivní fungování a rozvoj inovačních aktivit a nedostatečné využívání možností ochrany duševního vlastnictví  Pokračovat v odstraňování hlavních bariér inovačního pokroku v ČR, kterými jsou nízké investice rizikového kapitálu, nízká míra využití ochrany duševního vlastnictví formou mezinárodních patentů, nedostatky v oblasti lidských zdrojů, a následně podporovat využívání dalších forem finančních nástrojů, včetně záruk, zvýhodněných úvěrů apod. pro rozvoj inovačních aktivit.  Vytvořit vhodné podmínky a pobídky pro investice do start-upů.  Zajištění efektivního využívání nástrojů ochrany duševního vlastnictví včetně podpory znalostní báze ochrany průmyslového vlastnictví.  Věnovat se hlouběji problematice duševního vlastnictví a nastavit podmínky pro výzkumné organizace, potažmo pro vědecká pracoviště tak, aby byly dostatečně motivovány k efektivní licenční politice, a tím v budoucnu přispět k růstu výnosů z prodeje licencí patentů, ve kterých ČR značně zaostává.  Prostřednictvím rozvoje a podpory inovačních aktivit posunout podnikatelské subjekty od role "plnění dílčích koncernových funkcí" směrem k roli "globálních inovačních lídrů a průkopníků, kteří utvářejí trhy".  Za pomoci vhodných nástrojů podpořit vyšší podnikatelské ambice a vyšší míru přijímaného rizika při rozhodování o výši investic směřujících do VaV. Smyslem podpory inovačních aktivit v podnicích je posun těchto subjektů ze spodních pater globálních hodnotových řetězců do pater vyšších. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 158 TECHNICKÁ DOPORUČENÍ:  V rámci IS VaVaI dále budovat robustní, aktuální a dostupnou datovou základnu. Přičemž východiskem pro rozvoj datové základny využívané pro analýzy VaVaI je úložiště dat vytvořené a spravované RVVI. Toto řešení umožní propojování údajů IS VaVaI s údaji z různých databází a registrů relevantních pro analýzy VaVaI (např. PATSTAT, E-Corda, Web of Science, ČSÚ-VTR, ČSÚ-RES, ETER, OECD MSTI, databáze poskytovatelů, registry ČSSZ nebo GFŘ – viz také Příloha 2).  Pokračovat v realizaci sjednocení číselníků vědních oborů v IS VaVaI a skupin oborů používaných v ČR se strukturou OECD FORD (součást tzv. Frascati manuálu).  Zabezpečit evidenci institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací v IS VaVaI podle vědních oborů, které byly podpořeny, a v případě vysokých škol zabezpečit evidenci až na úroveň fakult nebo kateder.  Evidovat podporu výzkumu, vývoje a inovací v IS VaVaI ze všech veřejných zahraničních zdrojů, u operačních programů evidovat podporu také v rozdělení na část EU a část ze státního rozpočtu (spolufinancování ze SR).  Zavést pravidelný monitoring uplatnění výzkumných infrastruktur v aplikovaném výzkumu pro potřeby významných odvětví národního hospodářství ČR, s čímž souvisí plné využívání evidence výsledků vzniklých s využitím výzkumné infrastruktury.  Zajistit evidenci informací o využití výsledků výzkumu a vývoje na národní úrovni.  Zajistit evidenci výzkumných pracovníků a jejich participací na jednotlivých projektech včetně evidence výše úvazků. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 159 SEZNAM ZKRATEK 7. RP 7. rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj AIS Article Influence Score AISBL nezisková organizace dle belgického práva AV veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je dle zákona č. 341/2005 Sb. Akademie věd České republiky AV ČR Akademie věd České republiky BBMRI ERIC Bio-banking and Bio-molecular Resources Research Infrasturcture BERD Business Enterprise Expenditure on R&D – výdaje na VaV v podnikatelském sektoru CEA Centrální evidence aktivit výzkumu CEP Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací CERIC-ERIC Central European Research Infrastructure Consortium CIS Community Innovation Survey CZ NACE klasifikace ekonomických činností ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EDP Enterpreneurial discovery proces EIC Evropská rada pro inovace EIS European Innovation Scoreboard EGD European green deal EK Evropská komise / European Commission EPO Evropský patentový úřad ERC European Research Council ERIC Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (European Research Infrastructure Consortium) ERIH PLUS European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences ES Evropské společenství ESF Evropský sociální fond ESFRI Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury ESIF Evropské strukturální a investiční fondy ESPACENET Celosvětová databáze obsahující patentové dokumenty (Evropský patentový úřad) EU Evropská unie EU13 země, které vstoupily do EU v roce 2004 a později EU15 země, které vstoupily do EU před rokem 2004 EU27 všechny členské státy EU od 2019 (tj. bez Velké Británie) EU28 všechny členské státy EU od července 2013 (včetně Chorvatska) Eurostat Evropský statistický úřad FTE Full Time Equivalent GA ČR Grantová agentura České republiky GERD Gross Expenditure on R&D – celkové (hrubé) výdaje na VaV GFŘ Generální finanční ředitelství GII Global Innovation Index GOVERD Government Expenditure on R&D – výdaje na VaV ve vládním sektoru H2020 Rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 HC Headcount HDP hrubý domácí produkt ICT informační a komunikační technologie INFRA Projekty velkých infrastruktur IOI The Innovation Output Indicator IS VaVaI Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Lic 5-01 šetření ČSÚ/Roční výkaz o licencích MD Ministerstvo dopravy Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 160 Metodika 2017+ Metodika hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací schválená usnesením vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107 Metodika Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013–2016) MEZINAR Mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji realizovaná na základě mezinárodních smluv MF Ministerstvo financí MK Ministerstvo kultury MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MO Ministerstvo obrany MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MS Ministerstvo spravedlnosti MS2014+ Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro programové období 2014–2020 MSC2007 Monitorovací systém Strukturálních fondů MSP malý a střední podnik MSTI Main Science and Technology Indicators, OECD MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZ Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NCI Normalizovaný citační index NP VaVaI 2016–2020 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 NP VaVaI 2021+ Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ NPU Národní programy udržitelnosti I. a II. OČR Občan České republiky OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OP operační program OP PI Operační program podnikání a inovace OP PIK Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP PPR Operační program Praha – pól růstu ČR OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání PCT Smlouva o patentové spolupráci/Patent Cooperation Treaty PF právnické a fyzické osoby mimo vysoké školy PPS Purchasing Power Standard − standard kupní síly; jednotka pro měření kupní síly příslušné měnové jednotky PS pracovní skupina R&D Research and Development RII Regional Innovation Index RIS Regional Innovation Scoreboard RIS3 Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky RIV Rejstřík informací o výsledcích RP Rámcové programy EU pro výzkum a technologický rozvoj RVO Rozvoj výzkumných organizací RVVI Rada pro výzkum, vývoj a inovace SC specifický cíl operačního programu SF EU Strukturální fondy Evropské unie SHV společenské a humanitní vědy SII souhrnný inovační index SP státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 161 SP ČR Svaz průmyslu a dopravy České Republiky SPO státní příspěvkové organizace SPOLUFIN spolufinancování operačních programů ve VaVaI ze státního rozpočtu SR státní rozpočet SVV specifický vysokoškolský výzkum TA ČR Technologická agentura ČR TC AV ČR Technologické centrum Akademie věd České republiky ÚPV ČR Úřad průmyslového vlastnictví České republiky ÚV ČR Úřad vlády České republiky VaV výzkum a vývoj VaVaI výzkum, experimentální vývoj a inovace VES evidence veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích VO výzkumné organizace VŠ vysoká škola (státní, veřejná, soukromá, obchodní společnost) VTR 5-01 šetření ČSÚ/Roční výkaz o výzkumu a vývoji VVI velká výzkumná infrastruktura VVŠ veřejná vysoká škola WoS Web of Science ZO 1-04 čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 162 Zpracovatel: Oddělení analýz a koordinace vědy, výzkumu a inovací: vedoucí oddělení Přemysl Filip Autoři jednotlivých kapitol: Finanční toky ve výzkumu a vývoji Lucie Kureková Financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu Lucie Kureková Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků Lucie Kureková, Jana Frantíkova Implementace RIS3 strategie ČR MPO RIS3: Jan Bilík Lidé ve výzkumu a vývoji Jana Kubecová Výzkumné infrastruktury Lucie Kureková, Jana Frantíková Výsledky výzkumu a vývoje Lucie Kureková Inovační výkonnost české ekonomiky a její mezinárodní srovnání Jana Kubecová Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích Kateřina Hradilová Přílohová část: P1. Monitoring kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 Zpracováno ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR. Odborní recenzenti: prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA Ing. Martin Mana, Mgr. Marek Štampach kapitoly Finanční toky ve výzkumu a vývoji a Lidé ve výzkumu a vývoji PhDr. Lukáš Levák, kapitola Výzkumné infrastruktury RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D. Mgr. Jana Kolaříková, Mgr. Luďek Kos kapitola Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 163 PŘÍLOHOVÁ ČÁST P. 1 Monitoring kvantitativních indikátorů plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 (NP VaVaI) jako zastřešující strategický dokument v oblasti VaVaI je navržena včetně indikátorové soustavy. Pomocí stanovených indikátorů je možné posuzovat pokrok při plnění cílů v souvislosti s realizací uvedené strategie. Součástí implementace NP VaVaI má být také pravidelný monitoring indikátorů a jejich analýza. Interim hodnocení NP VaVaI bylo provdeno provedeno v souladu se zásadními milníky jejího specifického cíle 1.3: Posílit strategickou inteligenci pro politiku VaVaI v roce 2018 v gesci ÚV ČR – Odbor RVVI. V rámci zahájení pravidelného monitoringu byly stanoveny aktuální hodnoty kvantitativních indikátorů (ve většině případů, pokud to bylo možné, za rok 2016). Indikátorová soustava navržená v NP VaVaI obsahuje takové kvalitativní a kvantitativní indikátory, které byly relevantní v době její tvorby. V tabulce P.1 jsou uvedeny hodnoty těchto indikátorů zpravidla za rok 2020 (pokud hodnoty z tohoto roku nebyly k dispozici, je uveden údaj z posledního roku s dostupnými údaji). Tabulka uvádí mimo jiné u některých indikátorů zpřesnění ve smyslu jejich lepší vypovídací schopnosti. Vzhledem k tomu, že některá data využívaná pro stanovení kvantitativních indikátorů jejich poskytovatelé průběžně aktualizují a zpětně upravují (například počty publikací či patentových přihlášek), byly u některých indikátorů zpětně stanoveny i jejich hodnoty v předcházejících letech. Další informace ke stanovení indikátorů jsou uvedeny v poznámkách pod tabulkou. Tabulka P.1: Hodnoty kvantitativních indikátorů pro hodnocení pokroku v plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 Název Výchozí hodnota při tvorbě NP VaVaI (rok) Výchozí hodnota pro monitoring plnění cílů (rok) Aktuální Hodnota ukazatele (rok) 1 Počet absolventů doktorského studia ve věku 25–34 let na milion obyvatel stejné věkové skupiny 1 114 (2013) 1 134 (2016) 1 140 (2019) 2 Podíl žen na celkovém počtu výzkumných pracovníků (%) 25 % (2013) 23,1 % (2016) 23,9 % (2019) 3 Podíl vědeckých publikací ve spoluautorství domácích a zahraničních výzkumníků (%) 1 35,6 % * (2012) 39,7 % * (2016) 49,6 % (2019) 57,0 % (2020) 4 Podíl zahraničních výzkumníků v celkovém počtu výzkumníků ve vládním a VŠ sektoru (%) 2 6 % (2011) 9,5 % (2015) 12,6 % (2019) 5 Počet účastí v programu Horizont 2020 na tisíc výzkumných pracovníků (FTE) - 18,4 (2016) 37,0 3 (2021) Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 164 Název Výchozí hodnota při tvorbě NP VaVaI (rok) Výchozí hodnota pro monitoring plnění cílů (rok) Aktuální Hodnota ukazatele (rok) 6 Získaný finanční příspěvek v programu Horizont 2020 na mld. € HDP - - 2,06 4 (2021) 7 Celkový počet publikací registrovaných v databázi WoS na milion obyvatel 1 1 970 * (2014) 2 224 * (2016) 2 246 (2019) 2 023 (2020) 8 Počet PCT přihlášek na milion obyvatel 16,7 (2012) 18,1 * (2014) 13,6 ** (2017) 9 Výnosy z prodeje licencí patentů (včetně národních) v mil. Kč 2 726 (2014) 3 356 (2016) 2 170 (2019) 10 Podíl vysoce citovaných publikací (podíl publikací v 10 % nejcitovanějších publikací v celkovém počtu) 1 9,2 % * (2012) 10,0 % * (2015) 9,6 % (2019) 9,7 % (2020) 11 Celkový počet ERC grantů na tisíc výzkumných pracovníků ve vládním a VŠ sektoru 0,17 (2013) 0,33 (2016) 1,70 5 (2021) 12 Podíl publikací ve spoluautorství veřejného a soukromého sektoru v celkovém počtu publikací (%) 1 2,1 % * (2013) 2,5 % * (2016) 2,6 % (2019) 2,3 % (2020) 13 Podíl zdrojů z podnikatelského sektoru ve výdajích vládního a VŠ sektoru na VaV (%) 6,8 % (2013) 9,2 % (2016) 5,6 % (2019) 14 Podíl zaměstnanosti v higha medium high-tech zpracovatelském průmyslu (%) 11,2 % (2014) 11,5 % (2016) 11,5 % (2020) 15 Podíl zaměstnanosti ve znalostně intenzivních službách (%) 32,6 % (2013) 32,9 % (2016) 34,5 % (2020) 16 Podíl zdrojů z podnikatelského sektoru v GERD (%) 48,6 % * (2013) 60,2 % (2016) 58,0 % (2019) 17 Early-stage investice rizikového kapitálu (% HDP) 6 0,002 % * (2013) 0,003 % * (2016) 0,005% (2020) 18 Podíl domácí přidané hodnoty v celkovém exportu (%) 61,3 % (2011) 60,3 % (2014) 62,3 % ** (2016) *U indikátoru byla provedena úprava výchozí hodnoty s využitím aktuálních dat. ** Údaje nebyly v databázi OECD aktualizovány. Poznámky k indikátorům: 1 Údaj stanoven z Web of Science InCites pro publikace typu 'article', 'review', 'letter','proceedings paper'. Vzhledem k tomu, že v uvedené databázi došlo k aktualizaci údajů, byly s jejich využitím zpětně vypočteny i hodnoty indikátoru v předcházejících letech. Jelikož údaje z roku 2020 nejsou ještě kompletní, je v tabulce uveden i údaj pro rok 2019. 2 Název indikátoru byl přeformulován tak, aby odpovídal definici uvedené v NP VaVaI 3 Hodnota byla stanovena jako počet účastí v dosavadním průběhu H2020 z údajů v databázi eCORDA z května 2021. Do výpočtu byly zahrnuty běžící a ukončené projekty (tj. byly vyloučeny projekty v přípravě a zastavené projekty). V údajích nejsou zahrnuti účastníci, kteří se projektů účastnili jako třetí strany. Hodnota indikátoru s časem narůstá, neboť narůstá i celkový počet projektů řešených v programů H2020. Hodnota by proto měla být porovnávána se součtem za všechny členské státy EU (hodnota indikátoru pro EU-28 v květnu 2021 činila 61,2). 4 Hodnota byla stanovena jako příspěvek EK získaný týmy z ČR v dosavadním průběhu H2020 z údajů v databázi eCORDA z května 2021. Do výpočtu byly zahrnuty běžící a ukončené projekty (tj. byly vyloučeny projekty v přípravě a zastavené projekty). V údajích není zahrnut příspěvek získaný účastníky, kteří se projektů účastnili jako třetí strany. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 165 Hodnota indikátoru s časem narůstá, neboť narůstá i celkový počet projektů řešených v programů H2020. Hodnota by proto měla být porovnávána se součtem za všechny členské státy EU (hodnota indikátoru pro EU-28 v květnu 2021 činila 3,50). 5 Hodnota byla stanovena jako počet ERC grantů získaný v dosavadním průběhu H2020 z údajů v databázi eCORDA z května 2021. Hodnota indikátoru s časem narůstá, neboť narůstá i celkový počet projektů řešených v programů H2020. Hodnota by proto měla být porovnávána se součtem za všechny členské státy EU (hodnota indikátoru pro EU-28 v září 2020 činila 6,37). 6 Údaje byly převzaty ze zpráv Invest Europe z června 2021. Za early-stage investice byly považovány "seed" a " startup" investice. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 166 P. 2 Vybrané datové zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích Tabulka P.2: Datové zdroje VaVaI Data Poznámka NÁRODNÍ RVVI / ÚV ČR IS VaVaI CEA Informace o poskytovatelích podpory VaVaI, o programech VaVaI a subjektech ve VaVaI (od roku 2010) VES Informace o veřejných soutěžích ve VaVaI (od roku 2000) CEP Informace o projektech VaVaI (od roku 1994) CEZ Informace o výzkumných záměrech (do roku 2009, nyní zakonzervovaný modul) RIV Informace o výsledcích VaVaI uplatněných od roku 1993 ČSÚ Ukazatele výzkumu a vývoje Pravidelné roční dotazníkové šetření (VTR 5-01) Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v ČR Metadata z databáze GFŘ – MF Statistické šetření o inovacích Poslední zveřejněné šetření (TI2018) se vztahuje k období v letech 2016–2018 Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice Vychází z výdajů schválených v zákoně o státním rozpočtu pro dané fiskální období (předběžné údaje) a výdajů státního závěrečného účtu pro oblast VaV (konečné údaje) Patentová statistika Metadata ÚPV ČR a EPO Licence Pravidelné roční statistické šetření (LIC 5-01) Zahraniční obchod s hightech zbožím Databáze zahraničního obchodu a metadata z Eurostatu Technologická platební bilance – zahraniční obchod s technologickými službami Čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb (ZO 1-04) a metadata z ČNB MMR MSC2007 Věcný a finanční monitoring programů a projektů hrazených z fondů EU 2007–2013 MS2014+ Věcný a finanční monitoring programů a projektů hrazených z fondů EU 2014–2020 MF CEDR Centrální evidence dotací z rozpočtu (informace o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu, prostředků EU a dalších finančních zdrojů) TA ČR INKA Mapování inovační kapacity ČR: software pro online prezentaci dat z projektu INKA – Inovační kapacity 2014+ STARFOS Vyhledávač projektů a výsledků VaVaI podpořených z veřejných prostředků MPO/ CI Udělené investiční pobídky Přehled udělených investičních podmínek do zpracovatelského průmyslu, VaV a vybraných podporovaných oborů služeb CZINV Mapové vrstvy CzechInvestu Mapování regionálních inovačních kapacit a infrastruktury (doprava, podnikatelská infrastruktura, VaVaI, vzdělávání, veřejná podpora, nemovitosti, socioekonomické ukazatele) Další dokumenty a statistiky poskytovatelů nebo resortů a dalších organizací* ZAHRANIČNÍ EUROSTAT Government budget appropriations or outlays for R&D statistics EUROSTAT OECD Community innovation survey High-tech industry and knowledge-intensive services statistics Patent statistics Statistics on Human Resources in Science & Technology Research and Development Statistics TiVa Databáze obchodu s přidanou hodnotou (OECD ve spolupráci se Světovou bankou) STIP Compass Společná iniciativa Evropské komise a OECD, která shromažďuje na jednom místě kvantitativní i kvalitativní údaje o vnitrostátních trendech v oblasti politiky vědy, technologie a inovací The World Economic Forum The Global Competetiveness Index 4.0 Složený index měří výkon podle 114 dílčích indikátorů, které dle WEF ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky CORDIS Informace o projektech Rámcových programů Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 167 Data Poznámka E-CORDA External Common Research Data Warehouse ERC Funded Projects Databáze projektů European Research Council Partner Search Vyhledávač subjektů s podobným typem výzkumu na úrovni EU PATSTAT Informace o patentových přihláškách a udělených patentech v rámci celé EU ESPACENET Celosvětová databáze obsahující patentové dokumenty (Evropský patentový úřad) STAR METRICS Informace o veřejné podpoře, struktuře a výsledcích VaV aktivit v USA EU Open Data Portal Data zveřejňovaná orgány a institucemi EU, např. údaje o účasti v rámcových programech EU RISIS Datasets Obsahuje databáze jako CHEETAH, CIB/CinnoB, CWTS Publication Database, EUPRO, IFRIS-PATSTAT, JOREP 2.0, MORE, NANO, PROFILE, RISIS-ETER, SIPER, VICO Thomson Reuters Web of Science Umožnuje zpracovávat statistiky účasti RP (databáze grantových dohod a databáze návrhu projektů a žadatelů) Thomson Reuters Journal Citation Reports Citační rejstříkyElsevier Scopus European science foundation ERIH PLUS Google Scholar EBSCO Plnotextové databáze Další dokumenty, statistiky a studie** Zdroj: vlastní zpracování * Např. Rejstřík veřejných výzkumných institucí; Databáze akreditovaných studijních programů; Panorama zpracovatelského průmyslu vydávané MPO; programové dokumenty, monitorovací zprávy a další materiály k operačním programům. ** Např. European Innovation Scoreboard, Research and innovation statistics at regional level. Vzhledem k současným potřebám by bylo dobré statistiky doplnit o evidenci institucionálních prostředků podle oborů VaVaI, které byly podpořeny, a dále evidovat podporu VaVaI na národní úrovni v účetním členění na přímé a nepřímé náklady za jednotlivé finanční nástroje. Bylo by vhodné na národní úrovni sledovat a mít k dispozici statistiky o využití výsledků. V oblasti lidských zdrojů by bylo přínosné propojit data s daty z oblasti trhu práce a rozšířit je o genderové statistiky. Byl vytvořen převodník pro sjednocení číselníků vědních oborů používaných v ČR se strukturou definovanou OECD − Fields of Science jak na úrovni evidence IS VaVaI (skupiny oborů CEP&CEZ&RIV, tak oborových skupin pro hodnocení dle Metodiky hodnocení výsledků, přílohy č. 7). Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 168 P. 3 Druhy výsledků – číselník kapitola Výsledky výzkumu a vývoje Tabulka P.3: Druhy výsledků A Audiovizuální tvorba B Odborná kniha C Kapitola v odborné knize D Článek ve sborníku E Uspořádání (zorganizování) výstavy F Užitný či průmyslový vzor G Prototyp či funkční vzorek H Výsledek promítnutý do předpisů a strategických materiálů J Recenzovaný odborný článek M Uspořádání (zorganizování) konference N Certifikovaná metodika, léčebný postup, památkový postup či odborná mapa O Ostatní výsledky nezařaditelné do žádného z výše uvedených druhů výsledku P Patent R Software S Souhrnná kategorie pro další aplikované výsledky používaná do roku 2007 T Souhrnná kategorie pro další aplikované výsledky používaná do roku 2006 V Výzkumná zpráva W Uspořádání (zorganizování) workshopu Z poloprovoz, ověřená technologie, odrůda či plemeno P. 4 Přehled daňové podpory VaV v zemích OECD, EU a dalších zemích, 20201 Daňové pobídky pro výzkum a vývoj založené na výdajích Daňová úleva započitatelná proti dani z příjmů právnických osob Daňová úleva, kterou lze uplatnit proti srážkové dani ze mzdy nebo příspěvkům na sociální zabezpečení Nárok na daňový odpočet na výzkum a vývoj Daňová srážka na výzkum a vývoj Objem Rostoucí/hybridní Zdanitelné: Austrálie, Chile, Kanada, Spojené království (velké firmy) Nezdanitelné: Belgie (neslučitelné s daňovou srážkou), Dánsko (pouze deficitní), Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko (objemový a speciální daňový odpočet na výzkum a vývoj), Kolumbie (obecný daňový odpočet a daňový odpočet pouze pro malé a střední podniky), Korea (investice), Maďarsko, Malta, Německo, Norsko, Nový Zéland (obecný daňový odpočet a daňový odpočet pouze v případě deficitu), Rakousko Zdanitelné: Spojené státy (daňový odpočet na pevný, indexovaný základ a rostoucí pro zjednodušený daňový odpočet) Nezdanitelné: Japonsko (vysoká intenzita výzkumu a vývoje), Korea, Mexiko, Portugalsko, Španělsko Nezdanitelné: Belgie, Brazílie, Chorvatsko, Česká republika (hybridní), Čína, Dánsko, Jihoafrická republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko (daňová srážka na výzkum a vývoj, odečtení pro centra výzkumu a vývoje), Rumunsko, Ruská federace, Řecko, Slovensko (hybridní a objemová), Slovinsko, Spojené království (malé a střední podniky), Švýcarsko (kantonální úroveň – volitelné), Turecko (rostoucí) Zdanitelné: Belgie, Francie, Maďarsko (výjimka a daňový odpočet, v praxi neslučitelné), Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Turecko Nakládání s nevyužitými nároky Možnost vrácení peněz Austrálie (malé a střední podniky), Belgie (po pěti letech), Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kanada (malé a střední podniky), Kolumbie (malé a střední podniky), Německo, Nový Zéland (obecný daňový odpočet a daňový odpočet pouze v případě deficitu), Norsko, Rakousko, Spojené království (velké podniky) Spojené státy (kompenzace daně ze mzdy pro některé začínající podniky – startupy), Španělsko (snížený, volitelný splatný daňový odpočet) Polsko (daňová srážka na výzkum a vývoj – začínající podniky – startupy), Spojené království (malé a střední podniky) Automatická refundace prostřednictvím mzdového systému (omezená na závazky PWHT a SSC) 1 Přeloženo z ČSÚ – https://www.czso.cz/csu/czso/neprima-verejna-podpora-vyzkumu-a-vyvoje-2019 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 169 Možnost převodu zůstatku Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Irsko, Kanada, Kolumbie, Maďarsko, Malta, Nový Zéland (obecný daňový odpočet), Spojené království Korea, Portugalsko, Spojené státy americké, Španělsko (nesnížený, nesplatný úvěr) Belgie, Česká republika, Čína, Dánsko, Chorvatsko, Jihoafrická republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská federace, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Turecko Není relevantní Ustanovení o preferenčních daňových pobídkách nebo výhodnější podmínky MSP Austrálie, Francie, Japonsko (objem), Kanada, Kolumbie, Malta, Norsko Korea, Portugalsko (začínající podniky – startupy), Spojené státy (kvalifikované malé podniky, některé začínající podniky – startupy) Belgie, Chorvatsko, Polsko (daňová srážka na výzkum a vývoj – začínající podniky – startupy), Spojené království (MSP) Belgie (mladé inovativní firmy), Francie (JEI, jeune entreprise innovante / JEU, jeune entreprise universitaire), Nizozemsko (začínající podniky – startupy), Španělsko (inovativní MSP) Spolupráce Francie Island, Japonsko Maďarsko Belgie Omezení daňových úlev na výzkum a vývoj Sazby daňových odpočtů závislé na prahové hodnotě Francie, Kanada (CCPC) Nizozemsko Stropy pro výši způsobilých výdajů na výzkum a vývoj nebo hodnotu daňových úlev na výzkum a vývoj Výdaje na výzkum a vývoj: Austrálie, Dánsko, Francie (subdodavatelský výzkum a vývoj), Chile, Irsko (subdodavatelský výzkum a vývoj), Island, Kolumbie, Německo, Norsko, Rakousko (subdodavatelský výzkum a vývoj) Daňové úlevy na výzkum a vývoj: Itálie, Japonsko (objem a speciální výzkum a vývoj), Kolumbie, Maďarsko, Malta, Nový Zéland (obecný daňový odpočet a daňový odpočet pouze v případě deficitu) Výdaje na výzkum a vývoj: Portugalsko (rostoucí) Daňové úlevy na výzkum a vývoj: Japonsko (rostoucí a vysoká intenzita výzkumu a vývoje), Korea (velké firmy), Španělsko, Spojené státy americké Výdaje na výzkum a vývoj: Čína (subdodavatelský výzkum a vývoj), Chorvatsko, Švýcarsko (kantonální úroveň – volitelné), Turecko (subdodavatelský výzkum a vývoj) Daňové úlevy na výzkum a vývoj: Maďarsko (spolupráce ve výzkumu a vývoji), Velká Británie (MSP) Výdaje na výzkum a vývoj a daňové úlevy: Slovensko (daňová srážka na základě objemu) Belgie, Francie, Maďarsko (výjimka a daňový odpočet, v praxi neslučitelné), Španělsko, Švédsko, Turecko Ustanovení o zrychlených odpisech pro kapitál na výzkum a vývoj Belgie, Brazílie, Čína, Dánsko, Francie, Chile, Irsko, Izrael (mimo výzkum a vývoj), Litva, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, Spojené království, Španělsko, Turecko Žádné daňové pobídky pro výzkum a vývoj založené na výdajích Bulharsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko Zdroj: OECD R&D Tax Incentive Database, http://oe.cd/rdtax, prosinec 2020