Právo EU a jeho vliv na podnikání v České republice Bakalářská práce Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R175–Ekonomikaamanagementslužeb-Finančníapojišťovací služby Autor práce: Veronika Havlová Vedoucí práce: JUDr. Eva Karhanová Horynová Liberec 2019 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-libakalářskouprácineboposkytnu-lilicencikjejímuvyužití,jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují. 16. 4. 2019 Veronika Havlová Právo EU a jeho vliv na podnikání v ČR Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou práva Evropské unie a jejím vlivem na podnikání v České republice. Pro dosažení uceleného pohledu na tuto problematiku zde má ale své zastoupení i samotný vznik Evropské unie, stejně jako okolnosti týkající se vstupu České republiky do Evropské unie. Neodmyslitelnou součástí bakalářské práce je evropské právo jako takové, jeho prameny a legislativní proces, ale důležitým bodem je mimo jiné také problematika podnikání v Evropské unii a v České republice. Na základě teoretických poznatků pak dochází ke srovnání podnikatelského prostředí Evropské unie a České republiky. Na příkladu společnosti AUTOSERVIS HAVEL s.r.o. jsou představeny vybrané evropské směrnice, které přímo ovlivňují podnikání v automobilovém průmyslu. K nalezení odpovědi na otázku, zda je členství České republiky v EU pro podnikatele spíše přínosné nebo limitující, je využito poznatků z odborné literatury, konzultace s jednatelem autoservisu Bohumilem Havlem mladším a oborným personálem z EU Centra ČSOB, konkrétně s paní Lucií Zemanovou. Klíčová slova Dotace, Evropská unie, podnikání, podnikatel, právní řád ČR, primární právo, sekundární právo, Ústava ČR EU law and its influence on business in the Czech Republic Annotation This Bachelor thesis is dealing with the problematics of law of the European Union and its influence on business in the Czech Republic. It covers the establishment of the European Union as well as the circumstances of the entrance of the Czech Republic to the European Union. The thesis also describes European law, its sources and legislative process and an important point alongside others is the problematics of running a business in the European Union and in the Czech Republic. Based on theoretical findings, the thesis compares the business environment of the European Union and the Czech Republic. Using an example of AUTOSERVIS HAVEL Ltd, it introduces several European regulations which directly impact the entrepreneurship in the automotive industry. Knowledge drawn from the research and several consultations with the example company’s agent Bohumil Havel jr. and professional staff from CSOB, specifically Mrs. Lucie Zemanova, help to answer the question whether the membership of the Czech Republic in the European Union is more beneficial or limiting. Key words Business, businessman, funding, legal order of the Czech Republic, primary law, secondary law, the Constitution of the Czech Republic, the European Union 7 Obsah Seznam zkratek................................................................................................................9 Seznam tabulek ..............................................................................................................10 Seznam obrázků.............................................................................................................11 Úvod................................................................................................................................12 1. Vznik Evropské unie ...............................................................................................13 1.1 Vstup ČR do Evropské unie .......................................................................................14 2. Právo Evropské unie ...............................................................................................15 2.1 Právo primární ...........................................................................................................15 2.1.1 Zakládající smlouvy ............................................................................................15 2.1.2 Přístupové smlouvy.............................................................................................16 2.1.3 Listina základních práv Evropské unie.................................................................17 2.1.4 Obecné zásady práva Evropské unie ....................................................................17 2.2 Právo sekundární........................................................................................................17 2.3 Mezinárodní smlouvy .................................................................................................18 3. Právní řád České republiky....................................................................................20 3.1 Ústavní zákony............................................................................................................20 3.2 Právní předpisy...........................................................................................................20 3.3 Mezinárodní smlouvy .................................................................................................21 4. Vztah práva EU a právního řádu ČR.....................................................................22 5. Podnikání v Evropské unii......................................................................................24 6. Podnikání v České republice...................................................................................27 7. AUTOSERVIS HAVEL s.r.o..................................................................................30 7.1 Historie........................................................................................................................30 8. Situace před vstupem do EU...................................................................................32 9. Situace po vstupu do EU.........................................................................................34 9.1 Bloková výjimka .........................................................................................................34 9.2 GDPR..........................................................................................................................35 9.3 Ochrana životního prostředí ......................................................................................36 9.3.1 Autovraky ...........................................................................................................36 9.3.2 Pneumatiky .........................................................................................................37 9.3.3 Baterie a akumulátory..........................................................................................37 9.3.4 Elektrozařízení ....................................................................................................38 9.4 Dotace..........................................................................................................................39 8 Závěr.............................................................................................................................. 42 Bibliografické zdroje ..................................................................................................... 44 Online zdroje ................................................................................................................. 45 Seznam příloh ................................................................................................................ 48 9 Seznam zkratek ČSÚ Český statistický úřad EU Evropská unie NOZ Nový občanský zákoník SFEU Smlouva o fungování Evropské unie TUL Technická univerzita v Liberci 10 Seznam tabulek Tabulka 1: Dělení evropského práva................................................................................ 15 Tabulka 2: Směrnice EU ovlivňující autoservis................................................................ 36 11 Seznam obrázků Obrázek 1: Logo Autoservis Havel s.r.o...........................................................................30 12 Úvod Často diskutovaným tématem v současné době je vliv Evropské unie na Českou republiku. Obzvlášť po oznámení odchodu Velké Británie z Evropské unie a tzv. Brexitu, se začaly čím dál častěji v české společnosti objevovat lidé, kteří tvrdí, že členství v Unii není pro Českou republiku žádoucí. Stále více se zde hovoří o diktatuře Bruselu a nacházejí se zde i příznivci Czexitu. Situaci nepomáhá ani současné složení vlády, která sází na nenávist obyvatel a sama ji rozdmýchává, mimo jiné například návrhem na uskutečnění referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. Podnikatelé jsou ovšem z větší části jiného názoru a jsou, i přes jejich nespokojenost s byrokratickou zátěží, spokojeni s členstvím v EU a výhodami z toho plynoucími. Tato bakalářská práce s názvem Právo EU a jeho vliv na podnikání v ČR proto informuje o současné podnikatelské situaci, zejména o tom, jak na podnikatelské prostředí působí vlivy EU. Pro ucelený obraz o daném tématu je nejprve představena Evropská unie jako taková. Její vznik, milníky historického vývoje, ale i samotný právní systém. Samostatným bodem je také vstup České republiky do Evropské unie, kde jsou přiblíženy okolnosti počátků spolupráce, které sahají až do 80. let 20. století. Ty vyvrcholili členstvím České republiky v Evropské unii v roce 2004. Dále je v krátkosti popsán právní řád České republiky, s čímž souvisí i implementace evropského práva do českého právního řádu. Problematika podnikání má v práci své zastoupení, a to jak z pohledu České republiky, tak i z pohledu Evropské unie. Na příkladu vybrané společnosti Autoservis Havel s.r.o. je prakticky znázorněno, jaké evropské směrnice a nařízení nejvíce ovlivňují podnikatele v automobilovém průmyslu. Mimo jiné je na pravou míru uvedena problematika GDPR. Součástí je také stručný popis snahy o zajištění dotací z Evropské unie. Cílem práce je dle těchto reálných případů vyhodnotit, zda je pro běžný malý podnik v České republice členství v Evropské unii spíše přínosné nebo omezující. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci je odborná literatura, doplněná aktuálními informacemi a předpisy, které byly čerpány z webových stránek Vlády ČR či Ministerstva životního prostředí. Pro praktickou část práce posloužili jako zdroje kvalifikovaní pracovníci především z řad společnosti Autoservis Havel. 13 1. Vznik Evropské unie Počátky Evropské unie sahají až do dob po skončení druhé světové války. Jedním z důvodů pro její vznik byla nepochybně snaha zabránit opakování předchozích událostí, tedy remilitarizaci Německa a dalšímu ozbrojenému konfliktu. Jednotná Evropa zároveň představovala schopného konkurenta Spojeným státům americkým, ať už po stránce ekonomické nebo vojenské. Prvním ekonomickým společenstvím bylo Evropské společenství uhlí a oceli v roce 1952. Toto společenství bylo první, které přepokládalo volný pohyb komodit v rámci členských států, kterými byliv té době Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Německo. (Tomášek, 2017) V dalších letech byla zakládána nová společenství, která pomáhala v prohlubování integrace a v jejím rozšiřování. V roce 1958 jimi byli Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. V těchto integracích mají počátky čtyři základní svobody společného trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. K prohloubení stávající integrace došlo roku 1967 se vznikem Evropského společenství a roku 1973 s přistoupením Spojeného království, Irska a Dánska. Dalšími přistupujícími členy se poté stalo Řecko v roce 1982 a Španělsko a Portugalsko v roce 1986. Rok 1986 je důležitým milníkem z důvodu faktického zrušení hranic mezi členskými státy. (Tomášek, 2017) Roku 1992 došlo k zavedení stávajícího názvu integrace, tedy Evropská unie, která vznikla na základě Maastrichtských smluv. Tři roky poté, v roce 1995, byly do Evropské unie přijaty další státy, a to Finsko, Švédsko a Rakousko. Podstatným krokem k prohloubení integrace bylo zavedení jednotné měny, eura, roku 1999. V této fázi se jednalo pouze o bezhotovostní měnu, do které byly nejprve převedeny vládní finance a státní cenné papíry. Zavedení hotovostní podoby eura proběhlo v roce 2002, kdy ho přijalo 12 členských zemí Evropské unie. (Tomášek, 2017) V roce 2004 přistoupilo do Unie dalších 10 států, což byla největší vlna nových členství. Těmito státy jsou: Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Malta. Posledními členy jsou roku 2007 Rumunsko a Bulharsko a roku 2013 Chorvatsko. Naopak Velká Británie se roku 2016 rozhodla uspořádat referendum o vystoupení z Evropské unie, které skončilo ve prospěch vystoupení. Jak říká Vláda ČR (2018), v roce 2017 tedy Velká Británie oficiálně oznámila své odtržení 14 a tím začala plynout dvouletá lhůta pro stanovení dohody, která určí podmínky vystoupení a budoucí vztahy EU a Velké Británie. (Tomášek, 2017) V neposlední řadě je nutné zmínit i revizní Lisabonskou smlouvu z roku 2007, která vstoupila v platnost roku 2009. Ta přináší zánik dualismu mezi Evropským společenstvím a Evropskou unií, zánik tří pilířové struktury a zavedení jediného subjektu s právní subjektivitou, kterým je Evropská unie. Lisabonská smlouva se zasloužila také o převedení části pravomocí z členských států na Unii v trestních věcech, které řeší oblasti policejní a justiční. Změnou je nepochybně také posílení úlohy vnitrostátních parlamentů, které mohou vyjadřovat svá stanoviska k novým legislativním návrhům. (Tomášek, 2017) 1.1 Vstup ČR do Evropské unie Vztahy Evropské unie a České republiky se prolínají již od 80. let 20. století, kdy se tehdejší Evropské společenství snažilo o posílení vztahů s některými členskými státy tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci. Těmito státy bylo nejen Československo, ale i Maďarsko, Rumunsko nebo Polsko. Těm byla nabídnuta vzájemná spolupráce, a i nemalá hospodářská výpomoc. K tomuto účelu byl vytvořen program PHARE, který byl Československem přijat po Sametové revoluci roku 1989. Roku 1989 došlo také k uzavření Dohody o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci s Evropským společenstvím. V tomto roce se začalo také jednat o Dohodě o přidružení, která měla za úkol sblížit práva Společenství s právem Československa i přesto, že Československo nebylo členem Společenství. Tato dohoda byla zároveň i smlouvou o ekonomické a politické spolupráci a byla kromě Československa, nabídnuta také Maďarsku a Polsku. K přijetí dohody mezi těmito státy a roku 1992 nově vzniklou Evropskou unií, mělo dojít v roce 1993, a v případě Maďarska a Polska se tak opravdu stalo, ovšem v případě Československa k jejímu podpisu nikdy nedošlo. A to z důvodu zániku Československa v roce 1992 a jeho rozpadu na Českou republiku a Slovenskou republiku. Oficiálním datem vzniku České republiky je tedy 1. leden 1993. Během tohoto roku došlo k vypracování nové Dohody o přidružení, která se týkala pouze České republiky. Ta byla během stejného roku i podepsána a v platnost vstoupila v roce 1995. Vzájemná spolupráce pokračovala až do 1. května 2004, kdy se Česká republika stala plnohodnotným členem Unie. (Tomášek, 2017) 15 2. Právo Evropské unie Systém práva Evropské unie se dělí do dvou základních částí, na právo primární a sekundární. Primární právo obsahuje zejména mezinárodní smlouvy členských států, pomocí kterých přenášejí členské státy některé pravomoci na Evropskou unii. Do této části evropského práva patří ale i obecné zásady, které předkládají zobecněné informace z práva primárního. Také veškeré další složky unijního práva vycházejí z práva primárního a je nutné, aby s ním byly v souladu. Druhá část, právo sekundární, se skládá z nařízení, směrnic a rozhodnutí. Sekundární právo představuje v rámci Evropské unie právo vnitřní. Toto dělení je také jinak nazýváno jako strukturální přístup. (Týč, 2017) Přehledné rozdělení evropského práva je vyobrazeno v Tabulce č. 1 níže, spolu s širším dělením jednotlivých složek. Tabulka 1: Dělení evropského práva Typ práva Složení Primární právo Mezinárodní smlouvy mezi zakládajícími členy, přístupové smlouvy, smlouvy o rozpočtu, Listina základních práv EU, obecné zásady Sekundární právo Právní akty – nařízení, doporučení a stanoviska, legislativní a nelegislativní akty, rozhodnutí, interinstitucionální dohody Mezinárodní smlouvy Smlouvy se třetími zeměmi Zdroj: vlastní zpracování dle Tomášek (2017) 2.1 Právo primární Primární právo se, jak již bylo zmiňováno výše, skládá z několika mezinárodních smluv mezi zakládajícími členy Unie. Ale jak říká Tomášek (2017) spolu s nimi sem spadají i smlouvy o přistoupení nových členů, smlouvy o rozpočtu, Listina základních práv Evropské unie a obecné zásady. 2.1.1 Zakládající smlouvy Smlouvami zakládajícími společenství jsou Smlouva o ESUO, Smlouva o EHS, Smlouva o Euratomu a o něco pozdější Maastrichtská smlouva. Platnost Smlouvy o ESUO byla, ukončena po 50 letech od jejího zavedení, tedy v roce 2002. Druhá smlouva, Smlouva o EHS, byla během let několikrát přejmenována. V současné době se nazývá Smlouva 16 o fungování Evropské unie a skládá se z 358 článků. V této smlouvě jsou určeny jednotlivé pravomoci, které členské státy převedly na Evropskou unii, ale i podrobnější ustanovení o rozpočtu EU a o vynucování práva v členských státech. Jedny z článků jsou mimo jiné dle Slorlacha (2017) i články 101 a 102, které upravují podmínky pro volný pohyb zboží. Třetí smlouvou je Smlouva o Evropské unii, která byla zavedena v roce 1992 Maastrichtskou dohodou. Tato smlouva je považována za jakousi „ústavu“ Evropské unie. Jsou v ní stanoveny hodnoty, cíle i zásady fungování Evropské unie, spolu s pravidly pro členství v Unii, konkrétně o podmínkách vstupu a vystoupení. Smlouva o EU dále upravuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a zároveň se stanovením postupů pro úpravy a změny ve zřizovacích smlouvách. Poslední ze seznamu zakládacích smluv je Smlouva o Euratomu, která platí od roku 1958 až dodnes. Smlouva se týká pouze spolupráce v oblasti atomové energie a toto společenství funguje ve spolupráci s EU, ovšem není její součástí. (Tomášek, 2017) Smlouva o fungování Evropské unii a Smlouva o Evropské unii jsou jedněmi z nejdůležitějších smluv pro právní systém Unie. Dalšími smlouvami, které stanovují pravidla pro fungování Evropské unie, jsou všechny důležité smlouvy v rámci historického vývoje Evropské unie. Těmi jsou smlouvy následující: Úmluva o některých orgánech společných Evropským společenstvím z roku 1965, Jednotný evropský akt z roku 1986, Amsterodamská smlouva z roku 1997, Niceská smlouva z roku 2000 a poslední Lisabonská smlouva z roku 2007. Lisabonská smlouva změnila a upravila znění některých smluv, zejména těch zakládajících a přinesla pro ně nové označení „Smlouvy, na nichž je Unie založena“. (Tomášek, 2017) 2.1.2 Přístupové smlouvy Přístupové smlouvy neboli smlouvy o přistoupení nových členů, jsou uzavírány mezi stávajícími státy Unie a novými členy. Díky těmto smlouvám se nově příchozí státy stávají, v právním smyslu, stranami Smluv o EU. K přístupovým smlouvám patří také Akt o přistoupení, který může obsahovat i několik stovek stran textu a obsahuje samotné podmínky přistoupení, ale také přechodná opatření, která je nutno dodržet, aby přistoupení nového státu proběhlo co nejhladčeji. Jednání o konkrétních podmínkách přistoupení probíhá mezi přistupujícím státem a Komisí EU, která je k takovému aktu právně zmocněna. 17 K platnosti smluv dojde v momentě, kdy je ratifikují, jak přistupující stát, tak i všechny stávající členské státy. (Tomášek, 2017) 2.1.3 Listina základních práv Evropské unie Listina základních práv EU byla přijata již v roce 2000, spolu se Niceskou smlouvou. V roce 2007 ale došlo k její změně pomocí Lisabonské smlouvy, která stanovila, že je tato listina právně závazným dokumentem. V listině jsou dle Euroskopu (2018) obsažené principy vycházející z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které přijala Rada Evropy již v roce 1950. 2.1.4 Obecné zásady práva Evropské unie Obecné zásady jsou nepsaným pramenem práva Evropské unie a jsou formulovány zejména Soudním dvorem v jeho rozsudcích. Zásady jsou velmi obecná pravidla vycházející ze tří zdrojů. Jsou jimi zákládající smlouvy o EU, jednotlivá ústavní práva členských států a mezinárodní smlouvy o lidských právech. Obecné zásady spadají do primárního práva a jsou tedy také nadřazeny právu sekundárnímu. (Tomášek, 2017) Obecné zásady se dají také rozdělit na tři složky. První jsou zásady týkající se postavení jednotlivce, mezi která patří základní lidská práva, zásada právní jistoty nebo právo na řádný proces. Druhou složkou jsou zásady strukturální, pod které spadají zásady týkající se pravomocí unie nebo zásady pro aplikaci unijního práva v členských státech. Obecně je možné říci že strukturální zásady zabývají vztahem Unie a jednotlivých členských států. Poslední složkou obecných zásad práva Evropské unie jsou axiomatické zásady. Ty se zabývají pojmovým vymezením právního řádu. (Tomášek, 2017) 2.2 Právo sekundární Sekundární právo je odvozené od práva primárního a jsou to konkrétně akty z různých oblastí, přijaté unijními orgány. Dle Smlouvy o fungování Evropské unie je definováno pět základních typů právních aktů. Všechny přijaté akty musí být v souladu se Smlouvou a jejich vydání je různé, v závislosti na Smlouvě, kde je stanoveno, jak bude který akt přijímán. Akty musí být vždy odůvodněny, ve většině případů v preambuli, a musí odkazovat na návrhy, které předcházely jeho přijetí. (Tomášek, 2017) 18 Nařízení je jedním ze zmiňovaných typů právních aktů. Nařízení je obecně závazné a lze říci, že má celounijní působnost a je používáno zejména pokud je nutné přijmout jednotnou právní úpravu pro celou Evropskou unii. Nařízení může být použito například při uplatňování vnější obchodní politiky Unie nebo při pořádání hospodářské soutěže na úrovni Unie. Dalším typem právních aktů jsou směrnice. Ty se využívají především pokud je potřeba implementovat určitý právní prvek do legislativy členských států. V rámci směrnice jde tedy o sblížení EU a členských států, kdy Unie stanoví společné zásady a konkrétní cíl, kterého mají státy dosáhnout. Ovšem dosažení cíle je ponecháno na uvážení členských států, které si zvolí jakýkoli obecně závazný právní předpis, pomocí kterého dojde k implementaci. Třetím typem právního aktu je rozhodnutí. Rozhodnutí je možné rozdělit na normativní a individuální, přičemž normativní rozhodnutí je závazné v celém jeho rozsahu a individuální je závazné pouze pro ty, kterým je konkrétně určeno. (Tomášek, 2017) Do sekundárního práva spadá také několik dalších typů právních aktů. Jsou jimi doporučení a stanoviska, která nejsou právně závazná ani vynutitelná. Dále pak legislativní akty, nelegislativní akty, prováděcí akty a akty v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jedním z pramenů sekundárního práva jsou také rozhodnutí a rámcové rozhodnutí, týkající se oblasti justiční a policejní spolupráce. Je nutné zmínit i interinstitucionální dohody, které upravují vztahy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem a také patří do sekundárního práva. (Tomášek, 2017) 2.3 Mezinárodní smlouvy Za prameny evropského práva jsou považovány, kromě primárního a sekundárního práva, i uzavřené mezinárodní smlouvy. Unie má mezinárodněprávní subjektivitu a vlastní orgány, což ji opravňuje k uzavírání mezinárodních smluv se třetími zeměmi. Pro některé smlouvy má Evropská unie výlučnou pravomoc a je jedinou uvedenou smluvní stranou. Ovšem může nastat i situace kdy se jedná o smíšenou dohodu, kdy se mezinárodní smlouva dotýká i některých členských států. V tomto případě jsou jako smluvní strany uvedeny jak Evropská unie, tak i členské státy, kterých se dohoda týká. (Tomášek, 2017) Uzavřené mezinárodní smlouvy jsou pro orgány Evropské unie i pro členské státy závazné. S tím se pojí i několik problémů pro členské státy. Ty nemají možnost přímo ovlivnit obsah 19 smlouvy, mohou se pouze účastnit jednání Rady o uzavírání smlouvy. I toto jednání ovlivňují pouze nepřímo, jelikož Rada přijímá smlouvy pomocí většiny hlasů. Může tedy nastat situace, kdy je členský stát přehlasovaný, a i přesto musí podmínky smlouvy přijmout. Dalším problémem je i uzavírání smluv, které by měli být schváleny parlamenty členských států. Pokud ale smlouvu uzavře Unie jako taková, vstupuje v platnost opět rozhodnutím Rady. V případě, že členský stát se smlouvou nesouhlasí, nemá ani jeho parlament opět možnost smlouvu vypovědět. Členský stát je v této situaci vázaný smlouvou, se kterou nesouhlasí, ale musí ji i tak přijmout. Řešením by mohlo být schvalování mezinárodních smluv Evropským parlamentem, který je zastoupen občany členských států. (Tomášek, 2017) 20 3. Právní řád České republiky Právní řád je soubor veškerých právních norem a předpisů platných na určitém území, konkrétně České republiky. Právní řád České republiky je tvořen psanou formou zákonů, právních předpisů, mezinárodních zákonů a nálezů Ústavního soudu. Prameny práva České republiky jsou seřazeny podle principu právní síly, tedy od nejsilnějších zákonů po právně slabší. (Gerloch 2017) 3.1 Ústavní zákony Právním předpisem s nejvyšší právní silou v České republice jsou ústavní zákony. Ústavní zákony jsou považovány za zdroj práva, jelikož z nich vycházejí zákony a právní předpisy, které s nimi musí být v souladu. Soubor těchto zákonů se nazývá ústavní pořádek. Nejvyšší právní sílu mají v tomto pořádku samotná Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. Dále sem spadají také ústavní zákony o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, o zkráceném volebním období Poslanecké sněmovny, o bezpečnosti České republiky, o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo zákony o státních hranicích. (Gerloch, 2017) Ústavodárnou moc mají vždy určité orgány, které jsou oprávněny přijímat ústavní zákony, jejich změny nebo doplňky k Ústavě. V České republice touto mocí disponuje Parlament ČR a k přijetí ústavního zákona je nutné získat souhlas třípětinové většiny všech poslanců a zároveň i třípětinové většiny přítomných senátorů. (Gerloch, 2017) 3.2 Právní předpisy Naopak právní předpisy přijímají zákonodárné sbory, orgány výkonné moci a orgány územní samosprávy. Právní předpisy slouží ke zpřesnění obecných ústavních norem. V České republice se právní předpisy dělí na původní a odvozené. Původními jsou zákony, zákonná opatření Senátu a obecně závazné vyhlášky zastupitelstev. Stejnou právní sílu jako původní právní předpisy mají ale i nálezy Ústavního soudu ČR v rámci kontroly ústavnosti. Právní předpisy odvozené jsou, jak z názvu vypovídá, odvozené od zákonů původních. Jsou jimi nařízení vlády, rozhodnutí prezidenta republiky, právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů a nařízení krajských a obecních rad. (Gerloch, 2017) 21 3.3 Mezinárodní smlouvy Pramenem práva jsou i mezinárodní smlouvy, které spadají spíše pod mezinárodní právo. Ovšem mohou sloužit i jako prameny práva vnitrostátního, pokud je tak stanoveno v Ústavě. V České republice jsou součástí právního řádu veškeré mezinárodní smlouvy, se kterými Parlament vyslovil souhlas, které byly ratifikovány prezidentem republiky a které jsou pro ČR závazné. Pokud se mezinárodní smlouva a zákon ČR neshodují, platí ustanovení v mezinárodní smlouvě. Od vstoupení ČR do Evropské unie 1.5.2004 zde tedy platí i evropské právo, které bylo do právního řádu ČR implementováno. (Gerloch, 2017) 22 4. Vztah práva EU a právního řádu ČR Právo Evropské unie a právní řád České republiky jsou dva samostatné právní systémy, které musí existovat pohromadě ve vzájemném vztahu. Mezinárodní právo upravuje vztahy vzájemné koexistence suverénních států a funguje jako decentralizovaný právní systém. Tedy všechny státy v Unii jsou si rovny. Tím pádem je Český právní řád na stejné úrovni jako právní řády ostatních členských států Unie. (Gerloch, 2017) Jak již bylo řečeno veškeré mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána jsou uvedeny ve Sbírce mezinárodních smluv, které mají vždy větší právní váhu než zákony v České republice. Pokud se nejedná o závazné smlouvy, musí být závazky vůči Unii do českého právního řádu implementovány pomocí samostatných zákonů. O přijetí závazků ale stále rozhoduje prezident, vláda a Parlament. Dodržování přijatých závazků pak kontroluje Ústavní soud. O porušování mezinárodních norem rozhodují mezinárodní orgány a rozhodnutí se týkají České republiky jako celku. (Gerloch, 2017) Se vztahem práva Evropské unie a právního řádu ČR souvisí i zastoupení České republiky v orgánech Evropské unie. Evropská komise je od roku 2004 zastoupena jedním komisařem z každého členského státu a její funkční období je 5 let. Do roku 2004 měly větší státy zastoupení dvěma komisaři. Rada Evropské unie zastupuje vlády členských států, zejména na úrovni ministrů financí. Rozhoduje o problémech společně pomocí stanovené většiny. Pro rozhodování je každému státu přidělen určitý počet hlasů. Česká republika má v současnosti 12 hlasů. (Gerloch, 2017). Posledními orgány jsou Evropský parlament a Soudní dvůr. Evropský parlament se částečně podílí na tvorbě legislativy a schvaluje evropský rozpočet, předsedu a členy Komise. Poslanců Evropského parlamentu je 751, jsou voleni na 5 let a Česká republika je zastoupena 21 poslanci. (Evropský parlament, 2018) Posledním orgánem Evropské unie je Soudní dvůr rozhodující o žalobách týkajících se nedodržování evropského práva. Skládá se z 11 generálních advokátů a jednoho soudce za každý stát EU. (Evropská unie, 2018) Proces tvorby zákonů je dnes v Evropské unii poněkud zdlouhavý. To je ovšem způsobené především snahou o udržení demokratického systému Unie. Tedy, že každý členský stát má totožná práva a povinnosti. Veškerá rozhodnutí mají členské státy možnost ovlivnit svými hlasy v unijních orgánech. Bohužel dosud neexistuje politický systém, který by byl dokonalý 23 a dokázal uspokojit potřeby všech zúčastněných, proto zde jsou běžné i situace, kdy členský stát musí přijmout i podmínky takových smluv, se kterými nesouhlasí, protože je ostatními státy přehlasován. Tato situace není ideální, ale je za současných podmínek nejlepší možná a orgány Evropské unie se snaží nalézt nejlepší možné řešení pro co největší množství zúčastněných. Pozitivem je ponechání způsobu implementování mezinárodních předpisů do právního řádu ČR na státních orgánech České republiky. Místní orgány v mnoha případech zavedou do právního řádu i takové přepisy, které jsou Evropskou unií vedené pouze jako doporučující. Příkladem takového doporučení je nekuřácký zákon neboli zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, týkající se zákazu kouření ve veřejných prostorech. 24 5. Podnikání v Evropské unii Evropská unie stojí na čtyřech základních svobodách, kterými jsou: volný pohyb zboží, pracovních sil, služeb a kapitálu. Tyto svobody jsou velmi přínosné pro podnikání, protože podnikatelé se sídlem v České republice mají možnost poskytovat své služby i za hranicemi našeho státu. Pokud se jedná o neregulované služby, mohou podnikatelé poskytovat své služby v zahraničí bez jakýchkoli omezení. Pokud se ale jedná o regulovanou službu, je nutné svou činnost oznámit na příslušném úřadu v té zemi, ve které chtějí své služby poskytovat. V případě, že chce podnikatel dlouhodobě poskytovat své služby v jiném státě, musí získat oprávnění k výkonu činnosti. Poté pro něj platí stejná pravidla jako pro domácí podnikatele daného státu. Poslední možností podnikání v EU je pouze vyslání pracovníků k výkonu služby do jiného státu. Pracovník může službu poskytovat pouze po omezenou dobu, po kterou se řídí pracovněprávními předpisy státu, ve kterém služby poskytuje. Zároveň ale zůstává zaměstnaný u zaměstnavatele v České republice. (BusinessInfo, 2011) Základní směrnice o poskytování služeb jsou uvedeny v zákoně č. 222/2009 Sb. zákon o volném pohybu služeb, který: „Upravuje přeshraniční poskytování služeb, práva a povinnosti poskytovatelů služeb, práva příjemců služeb, jednotná kontaktní místa, jejich činnost a uspořádání, vznik oprávnění k poskytování služeb ze zákona a dále dozor nad poskytovateli služeb na vnitřním trhu Evropské unie.“ (Česko, 2012) Na základě tohoto zákona je definována obecná zásada přeshraničního poskytování služeb, která usnadňuje poskytování služeb v členských zemích Evropské unie. V zákoně je také stanovena povinnost využívat pro spolupráci úřadů členských států informační systém vnitřního trhu. Důležitým institutem je také institut tichého souhlasu, který umožňuje vznik oprávnění po uplynutí určité lhůty. Přínosem jsou i Jednotná kontaktní místa, která poskytují podnikatelům poradenství. (BusinessInfo, 2011) Pro řešení konkrétních problémů slouží síť center SOLVIT. Na ten se mohou občané obrátit při problémech v jiných členských státech. Jedněmi z problémů, které SOLVIT pomáhá řešit jsou: daně, zakládání obchodních společností, sociální zabezpečení, registrace motorových vozidel nebo uznání vzdělání a odborné kvalifikace. SOLVIT je rychlejší a bezplatnou alternativou k nákladným soudním řízením, která mohou trvat i roky. Jeho postupy jsou zcela transparentní a zároveň zachovává naprostou diskrétnost v případě citlivých údajů. 25 V některých případech ovšem SOLVIT nemůže občanům či podnikatelům pomoci, jak uvádí BusinessInfo (2010) a to konkrétně v případech následujících: • pokud ve věci bylo zahájeno soudní řízení • pokud je podle práva členského státu, ve kterém problém vzniknul, nezbytné k uplatnění Vašich práv dodržet určité procesní lhůty – využitím systému SOLVIT jako neformálního prostředku totiž nedochází k zastavení běhu procesních lhůt!!! • pokud se jedná o problém mezi dvěma soukromými subjekty, např. mezi dvěma podnikateli nebo mezi podnikatelem a spotřebitelem – prostřednictvím sítě SOLVIT lze řešit pouze pochybení státních orgánů při aplikaci práva ES. Důležitým projektem Evropské unie je nepochybně také podpora malých a středních podniků. Ty jsou vymezeny jako podniky s méně než 250 zaměstnanci a s ročním obratem menším než 50 milionů eur. (Czechinvest, 2019) Evropská unie si uvědomuje jejich důležitost a považuje jejich rozvoj za klíčové pro její rozvoj. Malé a střední podniky jsou velmi přínosné zejména pro růst ekonomiky, tvorbu nových pracovních míst, ale i pro vytváření inovativního přístupu. Dle zprávy Komise Evropské unie z roku 2012 jsou malé a střední podniky velmi odolné a flexibilní v dobách krize a z velké části přispívají k obnově ekonomického růstu. (Ionescu, 2014) V současné době se Evropská unie zabývá zejména Koncepcí MSP 2014+. Tato koncepce má sloužit v období let 2014-2020 a obsahuje čtyři cíle: posílení konkurenceschopnosti českých malých a středních podniků v rámci trhu EU, zkvalitnění podnikatelského prostředí, rozvoj inovací podnikání a snižování energetické náročnosti. Tento projekt je financován jak z národních prostředků, tak hlavně z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Konkrétní nařízení zabývající se tímto programem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020). (Vláda ČR, 2012) Evropská unie se ale zabývá i jinými tématy, které musí každý podnikatel znát, pro úspěšné vykonávání podnikatelské činnosti. Jedním z takových témat jsou daně. O daních hovoří mimo jiné i směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (DPH), která zavádí společný systém evropských daní z přidané 26 hodnoty. Tato směrnice určuje, kdo má povinnost daň odvádět, jaký je její základ, minimální sazba nebo kdo je od DPH osvobozen. (EUR-Lex, 2017) Členství v Evropské unii je pro podnikatele přínosné nepochybně zejména kvůli možnosti podnikat v zahraničí bez složitého vyřizování pracovních víz a povolení k pobytu. Svoboda volného pohybu služeb a osob přinesla pro běžného občana doposud více výhod než nevýhod. Pro podnikatele je velikou výhodou zejména společný vnitřní trh, který disponuje nízkými vzájemnými dovozními celními poplatky. Evropská unie ale také zavádí mnoho právních předpisů, ve kterých se může běžný občan a drobný podnikatel těžko orientovat, což je ze strany Unie kompenzováno snahou zajistit možnost komunikace mezi unií a občany. Toho je dosaženo pomocí dobře fungujících Jednotných kontaktních center a systému SOLVIT. 27 6. Podnikání v České republice Veber (2012, str. 14) definuje podnikání jako: „Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Novotný (2017) k této definici dodává ještě pojem soustavně vykonávaná činnost, čímž naznačuje, že se nejedná o aktivity příležitostné nebo výjimečné. Ale připouští, že podnikatelská činnost může být sezonní nebo s přestávkami. Provádění činnosti samostatně rozumíme tak, že podnikající osoba není nikomu podřízena a je svým vlastním pánem. Provádění činnosti na vlastní odpovědnost pak značí, že je podnikatel plně odpovědný jak za své závazky, tak za dodržování právních povinností. Pojem podnikatel je vymezuje také zákon č. 89/2012 Sb., o občanském zákoníku, § 420 následovně: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele“ odstavec 420 téhož zákona pak dodává definici: „Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.“ (Česko, 2012) Novotný (2017) dále dělí podnikající subjekty na dvě skupiny, na osoby právnické a osoby fyzické. Právnickými osobami jsou korporace, fundace a ústavy. Korporace jsou tvořeny společenstvím osob, ale i jedna právnická osoba je dle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012) považována za korporaci. Pod korporace dále spadají také spolky. Existuje také pojem obchodní korporace, kterým se věnuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Obchodní korporace se dle tohoto zákona dělí na obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi pak jsou osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost), kapitalové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Pod družstva spadají družstva a evropská družstevní společnost. (BusinessInfo, 2019) 28 Fundace je právnická osoba, která je, na rozdíl od korporace tvořena sdružením majetku jejích členů, konkrétně majetku vyčleněnému k určitému účelu. Pod fundace dále spadají nadace, u kterých platí, že musí sloužit ke společenským nebo hospodářským účelům. Je tedy zakázáno založit nadaci za účelem výdělku. (Novotná, 2014) Poslední formou právnické osoby jsou ústavy. Ty slouží k poskytování služeb a při jejich založení je využívána kombinace jak majetkového základu, tak i osobních prvků. Existují dva typy ústavů – soukromoprávní a veřejnoprávní. (Novotná, 2014) Fyzická osoba je každý člověk, který disponuje právní subjektivitou a svéprávností. Právní subjektivitu mají všichni od narození až do smrti a znamená to, že pro každého existují práva a povinnosti. Svéprávnost je plná odpovědnost, kterou člověk nabyde dosažením zletilosti, tedy 18 let věku. Fyzická osoba provozuje podnikatelskou činnost zejména na základě živnostenského oprávnění. Fyzickou osobou je vždy také zaměstnanec, který může nastoupit do zaměstnání po dovršení 15 let věku a po ukončení povinné školní docházky. (Novotný, 2017) Podnikání je v České republice upraveno mnoha právními předpisy. Nejvýznamnějším z nich je nepochybně Listina základních práv a svobod, která stanovuje právo vlastnit majetek, podnikat a provozovat hospodářskou činnost jako základní lidské svobody. Dalšími významnými předpisy jsou občanský zákoník, který upravuje soukromé, rodinné a majetkové právo. Zákon o obchodních korporacích se zabývá dělením obchodních korporací a upravuje podmínky pro jejich vznik, fungování i zánik. Živnostenský zákon pak určuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění a zabývá se vztahy mezi živnostníky a státem. Existuje velké množství dalších právních předpisů týkajících se a ovlivňujících podnikání, z nichž některé jsou například dnes již zaniklý obchodní zákoník nebo zákon o účetnictví, zákon o bezpečnosti práce, insolvenční zákon, zákon o dani z příjmu nebo zákon o dani z přidané hodnoty. (Novotný, 2017) Důležitým právním předpisem Evropské unie, který ovlivnil podnikání v České republice, je doporučení Evropské komise (EK) č. 97/344/ES ze dne 22. dubna 1997 o zlepšení a zjednodušení podnikatelského prostředí pro zahájení podnikání. V České republice toto 29 doporučení přineslo novelizaci živnostenského zákona v roce 2006. Jedná se zde o administrativním ulehčení začínajícím podnikatelům. Od roku 2006 tedy slouží živnostenský úřad jako centrální registrační úřad nejen pro ohlášení živnosti, ale i pro oznamování dalším institucím jako finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a úřad práce. To neplatí pouze pro zahájení podnikání, ale i pro oznamování jakýchkoli změn v průběhu podnikání. Tato novelizace přinesla významné zlehčení administrativní zátěže. (iDNES.cz, 2006) Pro zahájení podnikání v České republice je neprve nutné rozhodnout o jaký typ podnikání se bude jednat. Zda půjde o fyzickou nebo právnickou osobu a po učinění rozhodnutí je nutné se řídit zákonem danými podmínkami pro zahájení vybraného způsobu podnikání. Obecně v České republice začínají noví podnikatelé s podnikáním zejména kvůli touze být vlastním pánem, o čemž svědčí i průzkum ČSÚ. V tomto průzkumu uvedlo až 80 % respondentů touhu po možnosti organizovat si svůj čas jako hlavní důvod pro založení podniku. Stejný průzkum odhalil, že největšími překážkami pro začínající podnikatele jsou v České republice financování nákladů při zákládání podniku a jednání s úřady. (ČSÚ, 2007) Také světová banka provedla měření o snadnosti podnikání, ve kterém se Česká republika umístila na 35. místě světového žebříčku. Ovšem dle měřítka jednoduchosti založení podniku se Česká republika řadí až na 115. místo, zejména díky vysoké administrativní zátěži. Jako měřitelné ukazatele byla zvolena cena založení podniku, doba trvání pro získání povolení k podnikání a počet jednotlivých kroků, které musí podnikatel vykonat pro získání povolení. (DOINGBUSINESS, 2019) Z těchto statistik lze tedy říci, že největší překážkou pro začínající i stávající podnikatele je administrativní zátěž, která v současné době stále roste, a to i přes mnohé snahy o její snížení. Jen za rok 2018 se v České republice oproti roku 2017 zvýšila doba, kterou podnikatelé stráví tzv. papírováním, o celých 33 hodin. (BusinessInfo, 2019) 30 7. AUTOSERVIS HAVEL s.r.o. Jako modelová společnost pro účely této bakalářské práce poslouží společnost s ručením omezeným AUTOSERVIS HAVEL, spadající pod franšízu BestDrive. Autoservis Havel s.r.o. poskytuje základní služby motoristům a její logo je vyobrazeno na obrázku č.1 níže. Společnost se zaměřuje na 3 různé služby. První se zabývá problematikou autoservisu, konkrétně diagnostikou a opravami problémů spojených s motorovými vozidly, zároveň však i pravidelnou údržbou vozidel nebo jejich přípravou na STK. Další služba se zabývá pneuservisem, tedy poradenstvím s pneumatikami na vozidle. Do této části spadá výběr vhodných pneumatik na letní či zimní sezónu, jejich oprava, měření jejich tlaku nebo přezutí na vhodné pneumatiky. Třetím zaměřením je odtahová služba, která funguje non-stop a poskytuje odtažení vozidel do všech částí republiky, ale i do a ze zahraničí. Logo společnosti je vyobrazeno na obrázku č.1 níže. 7.1 Historie Firma Autoservis Havel s.r.o. byla založena krátce po sametové revoluci, roku 1991 Bohumilem Havlem starším, v Turnově – Přepeřích. Hlavní náplň společnosti v jejích počátcích byla oprava duší do pneumatik a její činnost provozoval Bohumil Havel starší na základě živnostenského oprávnění. V roce 1992 se firma rozrostla o několik zaměstnanců a díky kvalitně odváděné práci získala větší zakázky, v té době především od společnosti ČSAD Turnov. V roce 1996 byl Bohumilem Havlem starším zakoupen pozemek v Turnově, v Přepeřské ulici, kam byla přesunuta další činnost rozvíjející se společnosti. Společnost začala stále více prosperovat a působila na trhu několik dalších let ve stejné podobě, až do roku 2001, kdy byla předána Bohumilu Havlovi mladšímu. Ten se zasloužil o modernizaci pneuservisu, v podobě přistavení pracovní haly a budovy kanceláří. Po fyzickém rozšíření živnosti došlo i k rozšíření působnosti o autoservis a k přijetí dalších zaměstnanců. Obrázek 1: Logo Autoservis Havel s.r.o. Zdroj: (BestDrive Turnov, 2019) 31 Rok 2003 přinesl významnou změnu v podobě zařazení Autoservisu Havel do franšízové sítě pneuservisů Barum. V roce 2006 navázal Bohumil Havel mladší spolupráci s odborným učilištěm Hubálov. Díky této spolupráci umožňuje studentům praktické využití nabytých znalostí ve formě řízených praxí nebo brigád. Pokud se studenti osvědčí, je jim po ukončení studia nabídnut stálý pracovní poměr. O rok později, v roce 2007 byla zřízena odtahová služba, která zaznamenala vysokou poptávku po jejích službách. Z toho důvodu byl v roce 2010 do vozového parku pořízen další odtahový vůz. Roku 2011 byla společnost převedena ze živnosti na společnost s ručením omezeným. V dnešní době je společnost Autoservis Havel s.r.o. stále prosperující a disponuje profesionálním kolektivem zaměstnanců. V blízké budoucnosti je v plánu úplná rekonstrukce autoservisu i přilehlých prostor, která by přinesla znatelné zkvalitnění poskytovaných služeb. 32 8. Situace před vstupem do EU Podnik Autoservis Havel s.r.o. začal fungovat již v roce 1991, tedy krátce po sametové revoluci, a tudíž i po změně politického režimu. Díky uvolnění režimu po roce 1989 a přechodu z řízené ekonomiky na ekonomiku tržní, bylo velmi výhodné a poměrně snadné začít s podnikáním. Podnikateli se tak lidé stali buď díky restitucím a navrácení rodinného majetku nebo začali provozovat podnikatelskou činnost přímo ve svých domovech či garážích, kde začínal i Autoservis Havel. V tomto období byla obyvatelům ponechána takzvaně „volná ruka“, jelikož pro zřízení podnikání neexistovali téměř žádné bariéry. Řízená ekonomika vedla k výklenkům na trhu, kdy bylo některé zboží nebo služby nedostatkové. To ovšem po roce 1989 jen usnadnilo situaci nově vstupujícím podnikatelům na trh, kteří tyto výklenky obsadili a v podnikatelské činnosti jim nebránila silná konkurence, jak je tomu v současné době. (Novinky.cz, 2019) I byrokratické překážky byly s dnešní dobou nesrovnatelné. Po roce 1989 neexistovala téměř žádná omezující nařízení a ta, která existovala byla zastaralá, a tudíž špatně použitelná. Zdlouhavý legislativní proces této situaci také nijak nepomohl. K podpoře podnikání posloužila nemalým dílem privatizace, která spočívala v převedení státního majetku do soukromých rukou. (Novinky.cz, 2019) V období 90. let 20. století začala společnost získávat stálou klientelu a postupně uzavírala partnerské dohody s dodavateli. Ovšem výraznější rozmach společnosti nastal až v roce 2003, kdy se stala členem skupiny Barum, později přejmenované na BestDrive. Barum byla původně česká společnost vyrábějící pneumatiky již od roku 1945. V roce 1993 ovšem došlo k fúzi s německou společností Continental, která se taktéž zabývala výrobou pneumatik. Společnost Continental měla zpočátku stanovena různá obchodní pravidla pro země, ve kterých působila. Tedy Česká republika podléhala jiným nařízením a jiným obchodním podmínkám než například Německo. V důsledku těchto odlišných podmínek byla v té době velikým problémem cena místních pneumatik. Pneumatiky, které byly vyráběny v tuzemském Zlíně, byly přeprodávány do Německa, odkud byla poté možnost je přes jiného zprostředkovatele, například společnost Volvo, zpět vykoupit do České republiky. I přes složitý proces, byla ovšem tato varianta levnější než nákup pneumatik přímo ze Zlína. 33 Tato skutečnost velmi pobuřovala české majitele autoopraven, kteří museli na pneumatiky buď dlouho čekat nebo za ně zaplatit mnohdy až dvojnásobně vyšší cenu. Po začlenění České republiky do Evropské unie ovšem společnost přistoupila na změnu obchodních podmínek a stanovila jednotné podmínky pro všechny. Proto již dnes nedochází k takto nevýhodným obchodům a ceny pneumatik jsou pro české odběratele stejné, nebo velmi podobné jako pro odběratele zahraniční. 34 9. Situace po vstupu do EU Po vstupu České republiky do Evropské unie byl již Autoservis Havel konkurenceschopným podnikem. Díky integraci došlo k otevření hranic nejen pro volný pohyb osob, ale i služeb, z čehož ale vyplývá potenciální hrozba silnější konkurence, která mohla vstoupit na český automobilový trh. Menší autoopravny tak musí čelit silné zahraniční konkurenci. Naopak kladným jevem je větší možnost výběru při nákupu náhradních dílů, které k nám mohou být dováženy z ciziny. S tím je spojená i jejich nižší cena. Tento jev popisuje také Svoboda (2013), jako jednu z hlavních výhod mezinárodní ekonomické integrace. Přesněji řečeno, dochází ke snižování cen, ale zároveň zkvalitňování služeb v důsledku nejlepšího možného využití dostupných zdrojů. Důležitým tématem ve společnosti Autoservis Havel byla mimo jiné i problematika nástupnictví o které hovoří také Vacek (2013). Ta souvisí s pozdějším věkem, ve kterém začal Bohumil Havel starší podnikat. Ten podnik sice založil a částečně i vybudoval, neměl ovšem zájem společnost dále provozovat, a proto začal přemýšlet o vhodném nástupníkovi. Jako nejvhodnější kandidát se ukázal jeho syn, Bohumil Havel mladší. Ten měl potřebné zkušenosti v odvětví i ambice pro další rozvoj společnosti. Proto došlo v roce 2001 k předání společnosti do jeho rukou. Bohumil Havel mladší má proto zkušenosti s podnikáním jak v době před-unijní, tak i po začlenění České republiky do Evropské unie. Musí se proto řídit nejen právním řádem České republiky, ale i evropskými směrnicemi, které ovlivňují chod společnosti. 9.1 Bloková výjimka Mezi první změny, které ovlivňily podnikatele provozující autoservis nebo autoopravnu patřilo nařízení Komise č. 1400/2002, později Nařízení Komise č. 461/2010, O použití čl. 81 odst. 3 smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel. Toto nařízení zavádí tzv. blokovou výjimku, která se týká nákupu a údržby motorového vozidla. Tedy v případě zakoupení vozidla u autorizovaného prodejce zákazníkem, má zákazník právo nevyužít na opravu vozidla stejnou pobočku, ve které vozidlo zakoupil. Zákazník má, v případě poruchy vozidla, možnost si zvolit jakýkoli jiný i neautorizovaný servis, který mu poskytne požadované služby, bez toho, aby přišel 35 o záruční dobu na automobil. Záruční doba tedy platí stále, za předpokladu, že bude oprava řádně zdokumentována a provedena pomocí kvalitních náhradních dílů. (ELIT CZ, 2013) Toto nařízení zajistilo lepší podmínky pro běžné občany, kteří již nemusí utrácet vysoké částky za autorizované servisy. Ovšem velmi přínosné je i pro neautorizované autoopravny jako je Autoservis Havel. Autoservis Havel díky tomuto nařízení získal stálou klientelu i z řad majitelů nových vozů, čímž se zvýšily i jeho tržby. 9.2 GDPR V současné době nejvíce diskutovaným nařízením Evropské unie je nepochybně kontroverzní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, O ochraně osobních údajů neboli GDPR. To nabylo účinnosti 25. 5.2018 a ve zkratce je možné konstatovat, že toto nařízení slouží k lepší ochraně osobních údajů občanů. Dohled nad jejich ochranou vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů, který je v některých oblastech podřízen Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů. (Úřad pro ochranu osobních údajů, 2013) Osobními údaji se pro tento účel rozumí veškeré informace o fyzických osobách. V praxi je jsou jimi tedy nejen jméno, pohlaví, datum narození nebo věk, ale i e-mailová adresa či telefonní číslo nebo fotografie. Výjimkou jsou údaje o zemřelých osobách nebo údaje určené pouze pro osobní potřeby, které nebudou nikde sdíleny. Pro běžného občana z toho vyplývá zejména posílení práv na přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz, nebo právo být zapomenut. Občané tedy mají právo vědět za jakým účelem jsou jejich údaje zpracovávány, i na jaké období jsou zpracovávány. Dále mají možnost nahlédnout do svých údajů a záznamů, například lékařských. Při uplatnění práva na výmaz, má občan možnost společnost požádat o výmaz svých údajů z její databáze. (Kubátová, 2018) Autoservis Havel disponuje několika stálými zaměstnanci, kteří při nástupu do společnosti podepsali souhlas se zpracováním osobních údajů. Spolu s tím podepisují i souhlas s pořizováním videonahrávek své osoby, jelikož je nad prostorami autoservisu zajištěn nepřetržitý dohled pomocí videokamer. Změnou po zavedení GDPR je tak pouze nutnost podepsání dalšího nového formuláře. Podobná situace platí i v případě zákazníka. Před zavedením GDPR bylo nutné, aby zákazník podepsal souhlas se zpracováním osobních údajů pouze v případě, že žádá o členství ve věrnostním klubu. Toto opatření je využíváno i v současnosti, jelikož na formuláři pro vstup do BestDrive klubu je, stejně jako na GDPR, 36 uvedeno, že klient souhlasí se zpracováním osobních údajů. Zároveň je na formuláři, který je vyobrazen v příloze A, také uvedeno, že jsou údaje přiřazeny ke klientovým nákupům v rámci sítí BestDrive a nesmí chybět ani zmínka o možnosti úpravy nebo úplného vymazaní osobních údajů na žádost klienta. Ovšem komplikovanější je situace se zákazníky, kteří nejsou členy věrnostního klubu. Každý nový zákazník musí podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů, jelikož pro provedení opravy je nutné uvést do systému alespoň jeho jméno a telefonní číslo. 9.3 Ochrana životního prostředí Evropská unie klade velký důraz na ochranu životního prostředí, což promítá i do vydávaných směrnic a nařízení. V současné době je toto téma velmi populární a nejvíce se hovoří zejména o zákazu jednorázových plastů nebo o zpřísňování emisních norem u nově vyráběných automobilů. Obě tyto opatření vzešly v platnost právě na popud Evropské unie, která se snaží přistupovat zodpovědně k ochraně životního prostředí. Pro přehlednost je přiložena Tabulka č. 2, ve které jsou vyobrazeny následující nařízení a směrnice, které musí autoservis respektovat. Tabulka 2: Směrnice EU ovlivňující autoservis Označení směrnice Název Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, o vozidlech s ukončenou životností. Směrnice 2006/66/ES, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Nařízení Komise č. 461/2010, o použití čl. 81 odst. 3 smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel. Směrnice 2012/19/EU, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně osobních údajů neboli GDPR. Zdroj: vlastní zpracování dle Ministerstvo životního prostředí (2019) 9.3.1 Autovraky V České republice řeší environmentální problematiku například zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ten je poté rozšiřován a doplňován novelami nebo evropskými směrnicemi. V případě ekologické likvidace autovraků je takovou směrnicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 37 2000/53/ES, o vozidlech s ukončenou životností. Na tu Česká republika po svém přistoupení navázala vyhláškou č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky a vyhláškou č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění. (Ministerstvo životního prostředí, 2019) Autoservis Havel se často potýká s vozidly, která nelze opravit a která je nutné je zlikvidovat. Likvidaci za majitele vozu provádí právě zaměstnanci autoservisu. Pro tento účel vždy využívají certifikované vrakoviště Frič Auto, které má oprávnění likvidaci provádět. Pokud se jedná o vozidlo, ze kterém jsou alespoň některé součástky znovu použitelné, vrakoviště za ně vyplatí majiteli stanovenou částku, například 2 000 Kč. Pokud je ovšem auto určené k likvidaci celé nevyplácí vrakoviště nic. Ovšem ani majitel auta neplatí za likvidaci žádné poplatky. Po provedení likvidace je majiteli vystaveno potvrzení o ekologické likvidaci vozidla, které je poté nutné předložit na odboru dopravy pro vyřazení vozidla z registru vozidel. 9.3.2 Pneumatiky Jak říká Ministerstvo životního prostředí (2019), pneumatiky taktéž podléhají předpisům o ekologické likvidaci, jelikož při neodborné likvidaci může docházet ke značnému znečištění ovzduší. Zákon č. 185/2001 Sb. stanovuje výrobcům pneumatik tzv. povinnost zpětného odběru. Výrobce pneumatik je tedy povinen přijmout zpět již nepotřebné nebo poškozené pneumatiky. Autoservis Havel využívá pro navrácení pneumatik služeb neziskové společnosti s ručením omezeným ELT Management Company Czech Republic neboli Eltma. Ta provádí jejich sběr a navrácení původnímu výrobci, v tomto případě společnosti Continental Barum, která zároveň hradí veškeré náklady spojené se svozem a likvidací vyřazených pneumatik. Vzorový protokol o zpětném odběru pneumatik je vyobrazen v příloze B. Zároveň je společnost Autoservis Havel podrobována důkladným kontrolám právě kvůli nutnosti skladování pneumatik do doby, než dorazí sběrná společnost a pneumatiky odveze k likvidaci. Kontrola je prováděna taktéž společností Eltma a vyplněný protokol o kontrole sběrného místa je uveden v příloze C. 9.3.3 Baterie a akumulátory Baterie a akumulátory a jejich likvidace podléhá opět zákonu č. 185/2001 Sb., stejně jako novelám č. 297/2009 Sb. a č.154/2010 Sb., kterými byla do českého právního řádu 38 implementována směrnice 2006/66/ES, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Baterie a akumulátory jsou závadné a nebezpečné kvůli obsahu toxických látek. Pro zmenšení vlivu těchto látek na životní prostředí byla provedena opatření, kterými jsou: • snižování obsahu toxických složek v akumulátorech a bateriích, • zákaz spalování baterií a akumulátorů, • zavedení separovaného sběru, • povinnosti posledních prodejců vždy odebírat přenosné baterie a akumulátory. (Ministerstvo životního prostředí, 2019) Autoservis Havel odebírá staré autobaterie od zákazníků a vrací je k likvidaci dle zákona zpět výrobci, konkrétně společnosti AKUMA, a.s. Tato společnost slouží zároveň jako dodavatel, který požaduje za každou prodanou baterii zálohu 300 Kč, kterou vrací zákazníkovi vždy po zpětném navrácení nefunkční baterie. 9.3.4 Elektrozařízení Stejně jako v předešlých bodech, i elektrozařízení jsou v národní rovině řešeny v zákoně o odpadech č. 185/2001 Sb., kde jsou uvedena pravidla pro jejich uvádění na trh, zpětný odběr nebo pro nakládání s elektroodpady. V evropské rovině pak o elektrozařízeních pojednává směrnice 2012/19/EU, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. (Ministerstvo životního prostředí, 2019) Je možné konstatovat, že pro elektrozařízení platí téměř stejná pravidla jako pro pneumatiky nebo baterie. Autoservis Havel má tedy povinnost zpětně přijmout elektrozařízení od zákazníků a zajistit jejich oddělené skladování, tak aby nedošlo ke kontaminaci ostatního odpadu, do doby, než budou navráceny původnímu výrobci k ekologické likvidaci. Pro tyto účely využívá Autoservis Havel služeb akciové společnosti Eco-F. Před odvozem elektrozařízení je nutné vyplnit tzv. průvodku a dokument se základním popisem odpadu. Po provedení likvidace zašle společnost Eco-F zpět potvrzení o likvidaci, společně s informací o množství zlikvidovaného odpadu. Toto potvrzení je poté nutné nejpozději do dvou dnů zanést na městský úřad pro evidenci. Příloha D obsahuje ohlašovací list pro přepravu nebezpečných odpadů, který je zajišťován právě společností Eco-F. Sem 39 spadají nejen zmiňované baterie, elektrozařízení a pneumatiky, ale například i použité olejové filtry. Tyto menší kroky provází firmu celý rok, kdy předává odpad k likvidaci a odevzdává potvrzení na městský úřad do evidence. Jednou ročně je ovšem nutné podat kontrolní hlášení o množství vyprodukovaného odpadu, které se sestává z jednotlivých potvrzení o likvidaci pneumatik, baterií i elektroodpadu. Spadá sem ale i hlášení o svozu běžného komunálního odpadu. Roční hlášení o odvozu komunálního odpadu je vyobrazeno v příloze E. Společnosti Autoservis Havel zpracovává příslušné doklady opět společnost Eco-F, která zajistí i podání kontrolního hlášení nejpozději do 25. února každého roku na městský úřad. Hlášení je podáváno ročně a při jeho nepodání hrozí společnosti až desetitisícové sankce. 9.4 Dotace Autoservis Havel s.r.o. je společnost operující již od roku 1996 ve stále stejných prostorách. Tyto prostory byly v počátcích dostačující pro malou firmu opravující 2–3 auta denně. Jak se ale začala rozrůstat klientela, začaly být i prostory nedostačující. Zpočátku jako řešení posloužilo přistavění nového objektu, který slouží jako kancelářská budova. Zbylé dva objekty byly mírně zrekonstruovány a jsou využívány jako autoservis a pneuservis. Tyto úpravy postačily jako dočasné řešení, ovšem v současné době jsou i tak nedostačující. Proto se Bohumil Havel mladší rozhodl pro rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci všech prostor společnosti. V plánech se počítá s postupnou rekonstrukcí, během které dojde k úplné likvidaci stávajících budov. Ty budou nahrazeny novou halou a budovou kanceláří. Stávající objekt sloužící jako kanceláře bude taktéž stržen a na jeho místě vzniknou nová stání pro vozidla zákazníků. Zmiňovaná rekonstrukce bude logisticky náročná, jelikož bude nutné zajistit sice omezený, ale stálý provoz autoservisu. Náročné bude ale i zajištění finanční stránky rekonstrukce. Bohumil Havel mladší se rozhodl pro financování využít úvěr v kombinaci s dotacemi z Evropské unie. O rekonstrukci uvažuje již delší dobu, a proto počítal s dotací v rámci programu Nemovitosti. Tento program se vztahuje na koupi a rekonstrukci již stávajícího objektu neboli takzvaná brownfields. V rámci tohoto projektu usiluje Evropská unie o obnovení již stávajících objektů, než aby byly stavěny objekty stále nové. V rámci projektu Nemovitosti je nutné, aby investice do rekonstrukce převyšovala hodnotu objektu. Tím je 40 zajištěno, že bude objekt opravdu opraven kvalitně. Dalšími opatřeními, a tedy i podmínkami pro čerpání dotací je například nevyplácení dotací zpětně. V praxi to znamená, že realizace dotovaného projektu nesmí začít dříve, než bude podána a schválena žádost. Podmínkami je například také veřejná soutěž o projekt, na který jsou dotace žádány. Pokud jsou dotace na konkrétní projekt schváleny, čerpající se zavazuje k několika věcem. První je tzv. plnění indikátorů, tedy například jak velkou plochu areálu zrekonstruuje. Další podmínkou je udržení projektu alespoň po dobu pěti let. Tedy při nákupu nových technologií je čerpající zavázán tyto technologie udržet a po dobu pěti let je nesmí prodat. Pokud by se jednalo o zrekonstruované plochy areálu, čerpající musí tyto plochy využívat nebo alespoň vlastnit a nesmí je například pronajímat. Pro dotační programy vždy platí určité strukturální období. To stávající trvá od roku 2014. Na počátku každého strukturálního období jsou dotační programy otevřené téměř pro všechny podnikatele, ale poté se každý rok zpřísňují podmínky pro jejich získání, zejména z důvodu vysokého počtu žadatelů. Protože současné strukturální období trvá již 5 let, podmínky pro získání dotací jsou již poměrně přísné a Autoservis Havel na ně tak již bohužel nedosáhne. V současné době mohou dotace získat pouze výrobní podniky, což autoservis poskytující pouze službu, není. Bohumil Havel mladší ovšem spolupracuje na financování rekonstrukce s ČSOB, která má mimo jiné i EU centrum, specializující se právě na evropské dotace. I přes to, že Autoservis Havel nedosáhne na samotný program dotací existují zde pro financování i jiné možnosti. Konzultace s Lucií Zemanovou z EU centra ČSOB byla jako nejlepší varianta vyhodnocena možnost zvýhodněného úvěru, který poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ta je bankou České republiky a snaží se o napomáhání hospodářské politice ČR, mimo jiné i v rámci podpory malého a středního podnikání. Úvěry jsou financovány z Evropských strukturálních a investičních fondů. V rámci programu Expanze, který by se společnosti Autoservis Havel týkal, je tedy možné využít zvýhodněný úvěr pro rozvoj podnikání. Jedná se o úvěr bez úroků ve výši 1–45 milionů Kč nebo do výše 45 % výdajů projektu. Tento úvěr zahrnuje také příspěvek na úhradu úroků běžného úvěru do výše až 2 miliony Kč. (ČMZRB, 2019) Projekt renovace společnosti Autoservis Havel je zatím ovšem pouze v počáteční fázi vypracovávání projektu a znaleckých posudků. V současné době jsou provedeny geodetické 41 práce a odhad nemovitosti. Zároveň probíhají jednání s ČSOB, která shromažďuje informace o finanční situaci podniku. Až bude mít dostatek podkladů, stanoví podmínky úvěru, který bude možné začít čerpat a tím zahájit samotnou rekonstrukci. K financování projektu bude tedy využit tento komerční úvěr a zároveň bude zažádáno o zmiňovaný zvýhodněný úvěr u Českomoravské záruční a rozvojové banky. Rekonstrukce by měla proběhnout do 3 následujících let a po jejím provedení dojde k výraznému zkvalitnění poskytovaných služeb. Počítá se s větším vytížením autoservisu díky navýšení volných kapacit, s čímž souvisí i navýšení ziskovosti podniku. 42 Závěr Spolupráce České republiky a Evropské unie trvá již dlouhá desetiletí a jedná se o oboustranně prospěšné společenství. Cílem Evropské unie je především sjednocení států kontinentu Evropy a stálý a udržitelný ekonomický i společenský vývoj. Toho dosahuje pomocí více či méně závazných nařízení, která musí členské státy respektovat. Bakalářská práce představila Evropskou unii z hlediska jejího historického vývoje, ale i po stránce jejího právního fungování. Mezi základní snahy Evropské unie patří také snaha o podporu malého a středního podnikání, která se týká i vybrané společnosti Autoservis Havel s.r.o. Na jejím příkladu byli přiblíženy evropské směrnice ovlivňující podnikání v České republice. Nejvíce probíraným tématem posledních let, které ovlivňují podnikatelskou sféru je bezpochyby ochrana dat uživatele neboli GDPR. I přes to, že toto nařízení vnímá většina společnosti jako omezující, je možné konstatovat, že je v současné době nutné a má za cíl pouze zvýšit osobní odpovědnost za nakládání se svými údaji. A z příkladu vybrané společnosti je zřejmé, že se nejedná o nijak zvláště invazivní opatření, které by výrazně ovlivnilo provoz podniku. Ovšem pravdou zůstává, že toto opatření podnikatelům zvyšuje byrokratickou zátěž. Jako další příklad posloužily směrnice pro ekologické nakládání s odpady. Zde lze jasně vidět záměr Evropské unie o udržitelné hospodaření a zlepšování současné ekologické situace. Pro podnikatele to s sebou nese jistá omezení, jako nutnost platby poplatků likvidačním firmám, ovšem stále se jedná o lepší řešení než hromadění nebezpečného odpadu na vlastním pozemku a poté jeho neekologická likvidace. Naopak velkým pozitivem vyplývajícím ze členství v Evropské unii je bezpochyby možnost získání dotací pro podnikání. A i pokud podnik nedosáhne na samotný dotační program, stejně jako Autoservis Havel, existují zde jiné možnosti získání financí z evropských fondů. Výraznou nevýhodou je ovšem složitý postup podání žádosti spolu s nutností doložení výkazů zisků a ztrát a mnoha dalších indikátory finančního stavu společnosti. 43 Členství České republiky v Evropské unii sebou nese pro podnikatele jak pozitiva, tak negativa. Po provedení šetření ve společnosti Autoservis Havel a po četných konzultacích s jednatelem společnosti, je ale možné konstatovat, že pozitiva převažují. Největším pozitivem je nepochybně možnost čerpání dotací z Evropské unie, které výrazně převyšuje největší negativum – byrokratickou zátěž. I přes rozdílnost názorů na Evropskou unii napříč společností tak lze říci, že Česká republika ze členství v Evropské unii stále těží a tato spolupráce je přínosná nejen pro běžného občana, ale i pro podnikatele. 44 Bibliografické zdroje GERLOCH, Aleš. 2017. Teorie práva. 7. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o. ISBN 978-80-7380-652-1. NOVOTNÝ, Jiří a Pavel ŠAŠEK. 2017. Právní základy podnikání. Plzeň: Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni. ISBN 978-80-261-0692-0. SLORACH, J. Scott a Jason ELLIS. 2017. Business Law 2017-2018. 25th revised edition. Velká Británie: Oxford University Press. ISBN 978-0198787686. SVOBODA, Pavel. 2013. Úvod do evropského práva. 5. vyd. Praha: C.H. Beck. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-80-7400-488-9. TOMÁŠEK, Michal, Vladimír TÝČ, Jiří MALENOVSKÝ, et al. 2017. Právo Evropské unie. 2. aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Leges. ISBN 978-80-7502-184- 7. TÝČ, Vladimír. 2017. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 7. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Leges. ISBN 978-80-7502-243-1. VACEK, Jiří a Magdalena ZBRÁNKOVÁ. 2017. Rodinné podnikání. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7494-371-3. – tul knihovna VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada publishing. ISBN 978-80-247-4520-6. 45 Online zdroje BestDrive Turnov. 2019. O nás [online]. [cit. 18.3.2019]. Dostupné z: http://bestdrive- turnov.cz/o-nas BLAHUŠIAK, Igor. 2018. Evropský soudní dvůr [online]. [cit. 15.10.2018]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/101/sekce/evropsky-soudni-dvur/ BusinessInfo. 2010. SOLVIT – Efektivní řešení problémů na vnitřním trhu [online]. [cit. 19.11.2018]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/solvit-efektivni- reseni-problemu-na-7659.html#!&chapter=1 BusinessInfo. 2011. Podnikání ve službách v EU [online]. [cit. 19.11.2018]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-ve-sluzbach-v-eu- 3942.html#!&chapter=1 BusinessInfo. 2019. Byrokracie roste. Podnikatelům vzala o 33 hodin více než před rokem [online]. [cit. 29.3.2019]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/byrokracie-roste-podnikatelum-vzala-o-33- hodin-vice-nez-pred-rokem-117836.html BusinessInfo. 2019. Obchodní korporace – založení a vznik [online]. [cit. 29.3.2019]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a- vznik-ppbi-50403.html#!&chapter=1 Czechinvest. 2019. Jste malý nebo střední podnikatel? [online]. [cit. 18.3.2019]. Dostupné z: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-male-a-stredni-podnikatele/Chcete- dotace/OPPI/Radce/Definice-maleho-a-stredniho-podnikatele Česká národní banka. 2018. Euro [online]. [cit. 15.10.2018]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/euro/ Česko. Zákon č. 89/2012 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, str. 1026. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24084 Česko. Zákon č. 90/2012 ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 46 34, str. 1370. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka- zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24085 Česko. Zákon č. 222/2009 ze dne 17. června 2009 o volném pohybu služeb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 66, str. 3026. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5517 ČMRZB. 2019. Expanze [online]. [cit. 07.03.2019]. Dostupné z: https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/expanze/ ČSÚ. 2007. Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání – 2005 [online]. [cit. 29.3.2019]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/faktory-ovlivnujici-uspesnost-podnikani- n-xrexv491x0 DOINGBUSINESS. 2019. Rankings & Ease of Doing Business Score [online]. [cit. 29.3.2019]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/en/rankings ELIT CZ. 2013. Bloková výjimka [online]. [cit. 14.2.2019]. Dostupné z: https://www.elit.cz/fleet-manager/blokova-vyjimka.html EUR-Lex. 2017. Společný systém EU daně z přidané hodnoty (DPH) [online]. [cit. 2.12.2018]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/?uri=legissum:l31057 Euroskop. 2018. Listina základních práv a svobod [online]. [cit. 05.11.2018]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/204/sekce/listina-zakladnich-prav-eu/ Evropská unie. 2018. Soudní dvůr Evropské unie [online]. [cit. 13.11.2018]. Dostupné z: https://europa.eu/european-union/about-eu/institutions-bodies/court-justice_cs Evropský parlament. 2018. Poslanci [online]. [cit. 13.11.2018]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/meps/cs/home Fulsoft. 2018. Právní řád ČR [online]. [cit. 12.11.2018]. Dostupné z: https://www.fulsoft.cz/10/pravni-rad-cr/ iDNES.cz. 2006. Blíží se konec stohu formulářů [online]. [cit. 2.12.2018]. Dostupné z: https://finance.idnes.cz/blizi-se-konec-stohu-formularu-dz9- /podnikani.aspx?c=A060613_112200_firmy_eu_vra Ionescu, V. 2014. Overview of european union SMEs sector. Manager, (19), 53-62. Retrieved from https://search.proquest.com/docview/1619354060?accountid=17116 47 KUBÁTOVÁ, Eliška. 2018. GDPR pro všechny. Co přinese nové nařízení EU „obyčejným smrtelníkům“? [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.info.cz/evropska- unie/gdpr-pro-vsechny-co-prinese-nove-narizeni-eu-obycejnym-smrtelnikum- 30833.html Ministerstvo životního prostředí. 2019. Autovraky [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/autovraky Ministerstvo životního prostředí. 2019. Baterie a akumulátory [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/baterie_akumulatory Ministerstvo životního prostředí. 2019. Elektrozařízení [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/elektrozarizeni Ministerstvo životního prostředí. 2019. Pneumatiky a oleje [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/pneumatiky_oleje Ministerstvo životního prostředí. 2019. Zpětný odběr výrobků [online] [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/zpetny_odber_vyrobku Novinky.cz. 2019. Patnáct let vývoje české ekonomiky po roce 1989 [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/ekonomika/43965-patnact-let- vyvoje-ceske-ekonomiky-po-roce-1989.html NOVOTNÁ, Irena. 2014. Jednotlivé typy právnických osob [online]. [cit. 29.3.2019]. Dostupné z: https://www.integracentrum.cz/aktuality/jednotlive-typy-pravnickych- osob-277 Úřad pro ochranu osobních údajů. 2013. GDPR (obecné nařízení) [online]. [cit. 14.2.2018]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/gdpr/ds-3938/p1=3938 Vláda ČR. 2012. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů nastaví priority v oblasti podnikání [online]. [cit. 2.12.2018]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/koncepce-podpory-malych-a- strednich-podnikatelu-nastavi-priority-v-oblasti-podnikani-101637/ Vláda ČR. 2018. Informace k vystoupení Velké Británie z EU a reformě EU [online]. [cit. 15.10.2018]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media- centrum/aktualne/informace-k-vystoupeni-velke-britanie-z-eu-146317/ 48 Seznam příloh Příloha A – Klubový formulář ................................................................................ 49 Příloha B – Protokol zpětném odběru pneumatik.................................................. 50 Příloha C – Protokol o kontrole sběrného místa .................................................... 51 Příloha D – Ohlašovací list pro přepravu nebezpečných odpadů.......................... 52 Příloha E – Roční hlášení o odvozu komunálního odpadu .................................... 53 49 Příloha A – Klubový formulář 50 Příloha B – Protokol zpětném odběru pneumatik 51 Příloha C – Protokol o kontrole sběrného místa 52 Příloha D – Ohlašovací list pro přepravu nebezpečných odpadů 53 Příloha E – Roční hlášení o odvozu komunálního odpadu