TECHNOLOGIE AUDITU Přednáška č. 11 • Auditorské postupy • • • • Auditorský postup je možné z hlediska časového členit na: 1. činnosti před uzavřením smlouvy 2. činnosti související s komplexním poznáním klienta 3. činnosti související se sestavením plánu auditu 4. činnosti související s vlastním provedením auditu 5. činnosti související s ukončením auditu a vydáním zprávy auditora. • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Posouzení auditorského rizika tři druhy auditorského rizika: - přirozené riziko, - kontrolní riziko, - zjišťovací riziko • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Plánování auditorského přístupu Při sestavení plánu auditu se auditor rozhoduje, zda potenciální nesprávnosti eliminuje tím, že se spolehne na fungující vnitřní kontrolní systém a testy věcné správnosti provede pouze v nezbytném rozsahu, nebo zda se na vnitřní kontrolní systém nemůže spolehnout a v důsledku toho provede testy věcné správnosti ve větším rozsahu. • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Plán testů vnitřních kontrol vnitřní kontrolní systém - definován jako metody a postupy klienta, kterými zajišťuje efektivní a trvalé fungování kontrol. Kontroly jsou definovány jako takové aktivity, které: − zabraňují jejich vzniku, identifikují významné nesprávnosti v účetnictví a účetních výkazech, nebo − zajišťují reálnou ochranu aktiv účetní jednotky. Jednotlivé aktivity příslušející k vnitřnímu kontrolnímu systému lze zařadit buď do skupiny kontrolních postupů nebo monitorovacích činností. • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Plán testů vnitřních kontrol Při klasifikaci jednotlivých kontrolních postupů se nejčastěji uvádějí následující: - odsouhlasení a porovnání aktiv s příslušnými záznamy, - autorizace a schvalování při vzniku operací, - posouzení výstupů u počítačových i manuálních systémů, - posouzení operací a změn v počítačových i manuálních souborech, - kontroly neoprávněného přístupu, - kontroly oprávněnosti přístupu, - všeobecné počítačové kontroly • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Plán testů věcné správnosti Pro každou potenciální chybu, která může ovlivnit účetní závěrku, by měl auditor naplánovat testy věcné správnosti. Úroveň testů je odvozena od toho, jak vysoké bylo stanoveno riziko a zda je možné se spolehnout na vnitřní kontrolní systém. Testy věcné správnosti zpravidla rozdělujeme na analytické testy věcné správnosti a testy detailních údajů. • csvukrs • 3. Sestavení plánu auditu • • • • Shrnutí a projednání plánu auditu Cílem shrnutí plánu auditu je poskytnout důkazní informace, že skutečně proběhl odpovídající proces plánování a že v jeho průběhu byly vzaty do úvahy všechny významné skutečnosti. • csvukrs • 4. Testování • • • • Testy spolehlivosti ověření, zda vnitřní kontroly, které ve fázi předběžných procedur identifikoval, pracují účinně a po celé období za podmínky, že testy spolehlivosti skutečně potvrdí účinnost vnitřního kontrolního systému, může auditor provést pouze základní testy věcné správnosti v případě, že je klient silně závislý na využití výpočetní techniky, musí zvolit i testy, které ověří programové kontroly • csvukrs • 4. Testování • • • • Analytické testy věcné správnosti spočívají v porovnání zaúčtovaných částek s hodnotami očekávanými auditorem cílem je ověřit, zda zaúčtované částky nejsou významně nesprávné Analytické testy věcné správnosti obsahují následující prvky: 1) identifikace účetních zůstatků a potenciálních chyb, 2) stanovení očekávaných hodnot, 3) určení mezní hodnoty, 4) identifikace významných rozdílů pro následné prověření, 5) prověření rozdílů, 6) vyhodnocení výsledků. • csvukrs • 4. Testování • • • • Testy detailních údajů ověření zůstatků jednotlivých účtů Obecně existují tři typy testů detailních údajů: 1) test všech položek 2) test vybraných položek 3) test vzorku csvukrs • 4. Testování • • • • Posouzení účetní závěrky • získat odpovídající ujištění, že účetní závěrka sestavená klientem v základních parametrech souhlasí s auditorovou představou odvozenou od znalostí daného oboru podnikání, jeho informací o jednotlivých účetních zůstatcích a jejich vzájemných vztazích a jeho dalších důkazních informací, • posoudit přiměřenost a úplnost prezentované účetní závěrky včetně údajů uvedených v příloze. csvukrs • 5. Závěr auditu a zpráva auditora • • • • Následné události 2 typy: • Události, které poskytují dodatečné informace o skutečnostech existujících k datu účetní závěrky a ve svém důsledku mají vliv na zaúčtované částky nebo na částky, které měly být zaúčtovány. • Události, které indikují podmínky neexistující či neznámé k datu účetní závěrky. Nevedou k nutnosti upravit účetní výkazy, ale jejich uvedení v příloze k účetním výkazům je nezbytné proto, aby uživatel účetních informací byl odpovídajícím způsobem informován. csvukrs • 5. Závěr auditu a zpráva auditora • • • • Následné události Z hlediska práce auditora je možné následné události rozdělit na ty, které byly identifikovány: − do data vydání výroku auditora, − po datu vydání výroku auditora, ale před předložením účetní závěrky valné hromadě, − poté, co byla účetní závěrka předložena valné hromadě. csvukrs • 5. Závěr auditu a zpráva auditora • • • • Prohlášení vedení účetní jednotky Písemným potvrzením vedení společnosti uznává svou odpovědnost za účetní závěrku. Toto prohlášení může mít jednu z následujících forem: • písemné prohlášení podepsané vedením společnosti. • zápisy ze zasedání vedení společnosti nebo představenstva, ve kterých se uvádí, že vedení společnosti uznává odpovědnost za účetní závěrku. • kopie účetní závěrky podepsané vedením účetní společnosti. csvukrs • 5. Závěr auditu a zpráva auditora • • • • Závěr auditu a zpráva auditora Závěrečnou fází auditorského procesu je shrnutí závěrů s cílem: • zdokumentovat přiměřenost provedené auditorské práce a vhodnost přijatých závěrů • minimalizovat riziko opomenutí patřičné dokumentace identifikovaných problémů Výslednými dokumenty, které auditor vždy předkládá účetní jednotce, jsou: • zpráva auditora, obsahující výrok a • dopis pro vedení účetní jednotky. csvukrs Děkuji za pozornost