ROZHODOVACÍ ÚLOHY • Charakteristika rozhodovacích úloh •nutnost vkladu prostředků (investic), •dlouhodobost nebo krátkodobost vzniku efektů a působení vkladů prostředků, •vznik efektů peněžně měřitelných nebo neměřitelných, •změna výrobní kapacity nebo předpoklad využití existující kapacity, •změna sortimentu, •cenová rozhodování, která představují relativně specifikou oblast csvukrs • Charakteristika rozhodovacích úloh Rozeznáváme: • •rozhodovací úlohy, které vyžadují vklady prostředků •rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků • csvukrs • Základní typy rozhodovacích úloh •A) úlohy, které nevyžadují vklady prostředků •B) úlohy, které vyžadují vklady prostředků •C) Cenová rozhodování • csvukrs • Ad a) úlohy, které nevyžadují vklad prostředků •optimalizace objemu výroby • •optimalizace sortimentu • •stanovení dolního limitu ceny doplňkových výrobků • •úlohy ,,buď a nebo“ •vyrábět nebo koupit •pokračovat ve výrobě nebo ji zastavit •úlohy ve sdružené výrobě csvukrs • Ad b) úlohy, které vyžadují vklad prostředků •investice do hmotného majetku •efekty peněžně vyjádřitelné •efekty peněžně nevyjádřitelné • •investice do nehmotného majetku • •finanční investice do podílů na jiném podniku • •nákup cenných papírů pro dlouhodobé držení csvukrs • Ad c) Cenová rozhodování • •určení ,,únosných“ nákladů při platné ceně • •určení ,,únosné“ ceny při platných nákladech csvukrs • Charakteristika rozhodovacích úloh •Úlohy nevyžadující vklady prostředků (úlohy na existující kapacitě) představují úlohy s krátkodobými efekty a jsou spojeny s rozhodováním o změně využití kapacity nebo sortimentu. • •Úlohy vyžadující vklady prostředků jsou úlohy s dlouhodobými efekty. • •Jsou specifické tím, že problém jejich hodnotové kvantifikace je spojen s otázkou slučování peněžních toků vznikajících v různých obdobích, kdy se mění hodnota peněžní jednotky, a je tedy nutné použít diskontování. csvukrs • Charakteristika rozhodovacích úloh •Dva hlavní znaky manažerského rozhodování pro potřeby manažerského účetnictví lze vymezit takto: • •Cílem rozhodování je maximalizovat současnou hodnotu budoucích peněžních toků •Rozhodování znamená vždy výběr mezi alternativami a vede ke změnám proti současnému stavu Informace pro rozhodovaní jsou vymezeny vztahem: náklady < ekonomický prospěch csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků •Často označované jako krátkodobé rozhodovací úlohy • •Jsou charakteristické tím, že je vymezena instalovaná provozní kapacita, a ta buď je, nebo není plně využita • •Z toho vyplývá, že fixní náklady se nemění, maximální objem výroby je dán instalovanou kapacitou a u výrobků jsou známy jednotkové variabilní náklady a jednotkové ceny • •Kritérium rozhodování je maximalizace absolutního zisku •Ten je dosažen při takovém objemu aktivity, kdy se přírůstkové náklady rovnají přírůstkovým výnosům • csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků •Kritérium rozhodování: • •maximalizace absolutního zisku •Zisk = (p-vn) * Q - FN • •celkový zisk roste, pokud jsou přírůstkové výnosy vyšší než přírůstkové náklady • •maximální zisk je dosažen při takovém objemu, při kterém se přírůstkové výnosy rovnají přírůstkovým nákladům a přírůstkový zisk je nulový csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků •jak změna v objemu a sortimentu výkonů ovlivní výši nákladů, výnosů a zisk • •Tyto úlohy se označují jako úlohy CVP • Costs – náklady • Volume – objem • Profit - zisk • csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků Tři typy rozhodovacích úloh vážících se k výrobní kapacitě •optimalizační úlohy – cílem je založit takovou strukturu vyráběných a prodávaných výkonů, která povede k co nejlepším hodnotovým výsledkům podniku • •stanovení dolního limitu ceny u doplňkového výrobku při nevyužité kapacitě zejména u doplňkových výrobků • •úlohy typu „buď anebo“, případně v užším pojetí úlohy typu „vyrábět nebo koupit“, „pokračovat ve výrobě nebo ji zastavit“, nebo v širším pojetí úlohy vázané ke sdružené výrobě, např. zda pokračovat ve zpracování polotovaru v dalším výrobním stupni, zda vyrábět, není-li odbyt pro jeden nebo i více sdružených výrobků z daného sortimentu sdružených výrobků. csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků, vycházejí z předpokladu, že instalovaná výrobní kapacita (optimální, maximální) je vymezena, přičemž se musí rozlišovat dvě základní funkce: •instalovaná kapacita není plně využita, •instalovaná kapacita je současně plně využita. • csvukrs • Rozhodovací úlohy, které nevyžadují vklady prostředků •Teoretickým východiskem je vztah mezi náklady, ziskem a objemem výroby. •Kritériem rozhodování je maximalizace absolutního zisku. • •Specifický význam mají některá neekonomická kritéria, např. některé charakteristiky s ekonomickým dopadem, které však obtížně kvantifikujeme. csvukrs • Vztah mezi náklady, objemem a ziskem (tržbami) při krátkodobém rozhodování •Bod zvratu, resp. bod rentability často označovaný mezinárodní zkratkou BEP (Break-Even Point) odpovídá na otázku, • •jaký musí být minimální objem výroby (Qo), aby se tržby rovnaly nákladům neboli od jakého objemu začne být firma rentabilní a začne generovat zisk • •Platí vztah: F + v * Qo = p * Qo •neboli Qo = F / p - v csvukrs • Vztah mezi náklady, objemem a ziskem (tržbami) při krátkodobém rozhodování •Tento základní vztah ukazuje, že při daných fixních nákladech je rozhodující rozdíl mezi jednotkovou cenou a jednotkovými variabilními náklady. • •Rozdíl mezi jednotkovou cenou a jednotkovými variabilními náklady označujeme jako marže. • •Její absolutní částka (m) se často vyjadřuje ve vztahu k tržbám (T), což má praktické užití. csvukrs • Vztah mezi náklady, objemem a ziskem (tržbami) při krátkodobém rozhodování • •Marži vyjádřenou v procentech někdy označujeme jako ukazatel příspěvku k tržbám (PT). • •Ten nám ukazuje, kolik procent z ceny představuje rozdíl mezi cenou a jednotlivými variabilními náklady. • •PT = (p – v) / p csvukrs • Citlivost jednotlivých činitelů rozhodovacích úloh •V praxi potřebujeme často odpovědět na otázku, který z činitelů uvedených v řešení dané úlohy je nejcitlivější (zda náklady, objem produkce, či zisk). • •Citlivost se vyjadřuje procentem změny činitele, při níž bude zisk roven nule. Předmětem hodnocení jsou plánované (předvídané, očekávané a jiné předem určené) veličiny. • •Nejcitlivější je ta veličina, u které je nejnižší procento změny, která by vedla k nulovému výsledku. • •Tato informace je důležitá proto, že na tuto veličinu se přednostně zaměřují vedoucí pracovníci při běžném řízení. csvukrs • Citlivost jednotlivých činitelů rozhodovacích úloh V praxi se zjišťuje: •citlivost poptávky, resp. objemu výroby (Sq), •citlivost ceny (Sp), •citlivost jednotkových variabilních nákladů (Sv), •citlivost fixních nákladů (Sf) csvukrs • Rozhodovací úlohy týkající se objemu a sortimentu výroby •a) Optimalizace objemu výroby při rozdílných dílčích kapacitách •b) Zvýšení objemu výroby zavedením druhé směny •c) Práce v druhé směně •d) Práce přesčas •e) Alternativní řešení práce přesčas •f) Rozhodovací úlohy týkající se objemu a kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné efekty csvukrs • Rozhodovací úlohy typu „buď anebo“ •Při řešení těchto rozhodovacích úloh se zpravidla vychází z posuzování dvou vzájemně se vylučujících variant. • •U tohoto typu rozhodovacích úloh je řešena odpověď na otázku, zda je výhodnější určitý výrobek nebo výkon vyrobit ve vlastním podnik nebo ho pořídit od externího dodavatele. • •Může se jednak o hmotné výkony (polotovary, součástky, náhradní díly), i jiné výkony nebo služby (práce ve mzdě, nákup energie nebo výroba ve vlastní elektrárně podniku). • •Základním kritériem hodnocení je přínos k vytvořenému zisku, ale nelze zapomenout ani na kvantitativní faktory, kterými jsou např. přesnost výroby součástí, kvalita, termíny dodávek, kvalifikace pracovníků a další. csvukrs • Rozhodovací úlohy typu „buď anebo“ Rozlišujeme: a)Rozhodovací úlohy, kdy výrobní kapacita není dosud využita b)Rozhodovací úlohy, kdy kapacita je již plně využita c)Rozhodovací úlohy typu pokračovat ve výrobě nebo výrobu zrušit csvukrs • Rozhodovací úlohy, které vyžadují vklady prostředků • •Jejich efekt působí dlouhodobě, protože vyžadují investiční vklady • •Investicí rozumíme peněžní výdaje, u nichž se přepokládá jejich přeměna na budoucí příjmy během delšího období než jeden rok • •Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů se opírají o prognózu kapitálových výdajů a očekávaných peněžních příjmů z investic csvukrs • Rozhodovací úlohy, které vyžadují vklady prostředků Kapitálové výdaje na investici by měly obsahovat: •Výdaje na pořízení nového majetku včetně výdajů na instalaci, dopravu a vypracování přípravných a projekčních dokumentů •Výdaje na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu vyvolaný novou investicí • Dále by měly být upraveny o: •Příjmy z prodeje existujícího dlouhodobého majetku, který je novou investicí nahrazován •Daňové efekty spojené s prodejem stávajícího nahrazovaného majetku • • csvukrs • Rozhodovací úlohy, které vyžadují vklady prostředků Za roční peněžní příjmy z investičního projektu během doby jeho životnosti se považují: •Zisk po zdanění, který investice přináší •Roční odpisy •Změny čistého pracovního kapitálu spojeného s investičním projektem v průběhu životnosti •Příjem z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti upravený o daň • csvukrs • Rozhodovací úlohy, které vyžadují vklady prostředků csvukrs • Metody hodnocení investic Pro posouzení efektivnosti investičních projektů a jejich výběr existuje v teorii a praxi finančního managementu několik metod. Obecně se rozlišují dvě skupiny metod hodnocení investic: •1. Metody, které berou v úvahu faktor času – dynamické metody •Čistá současná hodnota •Vnitřní výnosové procento •Index rentability • •2. Metody, které nepřihlížejí k faktoru času – statické metody •Doba návratnosti •Průměrná rentabilita •Průměrné náklady • csvukrs • Cenová rozhodování Cenová rozhodování jsou zvláštním typem rozhodovacích úloh, která mají minimálně dvojí základní cíl: •určit únosné náklady při dané ceně, • •určit, jakou cenu výrobku by bylo možno nabídnout při daných výrobních, zásobovacích, odbytových a dalších podmínkách. csvukrs INFORMACE PRO CENOVÁ ROZHODOVÁNÍ • Cenová rozhodování •Cenová rozhodování patří k nejdůležitějším rozhodovacím úlohám každého podniku. •Řešení rozhodovacích úloh o vymezení správné ceny je vždy spojena s dvěma samostatnými problémy: • •jaká je přijatelná cena pro odběratele, •jak tato cena uhrazuje náklady dodavatele. • csvukrs • Cenová rozhodování •Tržní cena •Cena poptávky •Cena nabídky •Rovnovážná cena • csvukrs • Cenová rozhodování • •Pokud při dané ceně nedojde k vyrovnání prodaného a nabízeného množství výkonů, vznikne na trhu přebytek nebo nedostatek, který se stává předmětem řešení. • •Řešení nedostatku se nabízí dovozem nebo rozšířením činnosti, v případě přebytku vývozem nebo omezením činnosti a je doprovázeno změnou ceny nebo tlakem na její změnu. • csvukrs • Typické situace při existenci nerovnovážné ceny • •Relativně vysoká cena •Relativně nízká cena • csvukrs • Relativně vysoká cena •Umožňuje realizaci vyššího zisku nebo úhradu relativně vysokých nákladů, ale současně omezuje poptávku. • •Výsledkem této disproporce je většinou přebytek na trhu a tlak na snížení ceny. • •Zvýšení poptávky snižující se cenou vytlačuje z trhu méně konkurenceschopné subjekty. • •Relativně vysoká cena je tímto mechanismem snižována a blíží se ceně rovnovážně. • • csvukrs • Relativně nízká cena •Relativně nízká cena naopak poptávku stimuluje a omezuje nabídku. • •Nedostatek výrobků na trhu zvyšuje cenu a ta umožňuje pokrývat náklady i méně efektivním podnikům. • •Tento typ ceny se vyskytuje často i na trzích s přebytkem nabídky. • •V tom případě je jedním z nástrojů konkurenčního boje se všemi důsledky krátkodobých ztrát v období, kdy tržní cena nepokrývá vynaložené náklady. • csvukrs • Metody tvorby cen orientovaných na poptávku • •Cena proniknutí •Cena sbírání smetany •Empiricky určená cena • csvukrs • Cena proniknutí •Tento termín vyjadřuje uplatňování politiky nízkých cen, která v praxi vyžaduje splnění těchto předpokladů: •relativně vysoká citlivost spotřebitele na změnu ceny, tj. relativně pružná poptávka, • •neexistence výrazného elitního trhu, tzn. není možné založení cenové politiky na vysoké ceně pro omezený rozsah trhu, • •výroba je spojena s úsporami z jejího rozsahu, kdy vyšší využití kapacity umožňuje výrazné snížení průměrných nákladů, • •na trhu existuje dostatek finančních zdrojů, • •bariérou konkurence je nízká cena. csvukrs • Cena proniknutí • •Politika nízkých cen se uplatňuje zejména za situace, kdy produkt nesplňuje podmínky pro to, aby se stal omezeně dostupným například z hlediska kvalitativních parametrů a zajištění úspěchu na trhu vyžaduje stanovení nízké ceny. • •Avšak stanovení cíle získání většího podílu na trhu politikou nízkých cen je spojeno s rizikem degradace značky a přelétavostí zákazníků, kteří jsou přilákání nízkou cenou. • csvukrs • Cena sbírání smetany •Tato metoda je opačnou politikou ceny proniknutí, jedná se o politiku, která je postavena na vysoké ceně. Její úspěšnost vyžaduje splnění těchto předpokladů: • •okamžitou vysokou užitnou hodnotu a vysokou kvalitu produktu. Kupující hodnotí kvalitu a změna ceny výrazně neovlivňuje jeho rozhodnutí o koupi. V praxi se vyskytují příklady firem, které aspirují záměrně na nejvyšší cenovou úroveň na trhu při splnění i ostatních předpokladů nejen z hlediska kvality, ale i způsobu prodeje, • •nepružnou poptávku, kdy zvýšení ceny není spojeno s výrazným poklesem prodeje nebo naopak, snížení ceny by nepřineslo potřebné rozšíření prodeje, csvukrs • Cena sbírání smetany •neexistence nehospodárnosti z nízkého využití výrobní kapacity, • •podnik má nedostatek finančních zdrojů pro dlouhodobou návratnost a je nucen relativně rychle uhradit investovaný kapitál, • •trh profiluje výrazná segmentace trhu a vyšší cena je často využita pouze pro část trhu. Předpokladem je úprava výrobku ve srovnání se standardním provedením. csvukrs • Empiricky určená cena •Stanovení ceny, a sice podle vývoje poptávky, lze označovat jako empirické určení ceny. • •Jedná se o přímý způsob stanovení ceny, kdy cenu určuje kupující. • •Přestože nemá kupující k dispozici informace o nákladech prodávajícího podniku a ani ho nezajímají, je schopen si cenu odvodit na základě cenových relací jiných výrobků, které zná. • •Podle užitečnosti výrobku, zboží nebo služby se pak rozhoduje, kolik je ochoten za něj zaplatit. csvukrs Děkuji za pozornost