Logistika I. – akademický rok 2020/2021 Ing. Petr Seďa, Ph.D.
1. VZNIK A VÝVOJ LOGISTIKY
Etymologický význam některých řeckých slov: logos (rozum, slovo, řeč, počítání, účet, důkaz,
výrok atd.), logistikós (počtářské umění, zběhlý v počítání), logistés (odhadce, prověřovatel
účtů, soudce), později přešlo do latiny: logicus (logický, vědecký), logica (logický výklad,
nauka), a dále do románských jazyků, např. francouzská slova logis (byt, přechodné
ubytování), loger (bydlet, ubytovat někoho).
V současné době má slovo "logistika" dva významy:
• označuje obor filozofie zabývající se formální logikou (např. Bertrand Russel a d.),
toto pojetí se v současné době příliš nepoužívá,
• v moderním a běžně používaném pojetí označuje vojenskou logistiku nebo
hospodářskou logistiku.
Slovem logistika můžeme podle souvislosti rozumět buď:
• teorii logistiky, nebo
• praktickou činnost.
Přesto, že tyto dvě oblasti spolu těsně souvisí a rozvoj jedné je závislý na rozvoji druhé,
může občas docházet ke vzájemnému nesouladu v jejich vzájemném vztahu, který může
iniciovat jejich další rozvoj. Existují období, ve kterých požadavky a úkoly, před kterými stojí
praxe, vytvářejí tlak na rozvoj logistické teorie. Naopak, existují období, kdy rozvoj teorie
předstihuje stávající praxi a pak je teorie podnětem pro zavádění objevených a dosud
neuplatněných nových poznatků a principů. Teoretické poznání má sice všeobecnou
tendenci k růstu, avšak vzhledem k měnícím se podmínkám světa je nutné i teoretické
poznatky aktualizovat, což se ne vždy včas podaří, a pak teorie pokulhává za manažerskou
či technologickou praxí a jejím vývojem.
Vojenská logistika vznikla již ve starověku v souvislosti s velkými vojenskými operacemi.
Římské legie byly doprovázeny "logistikem", tj. úředníkem, který vedl účty a později se
rovněž staral o zásobování a ubytování vojsk.1 Poprvé byla "logistika" zmíněna jako
odborný termín (francouzsky: logistique) švýcarským generálem ve francouzských službách
A. H. Jomini v jeho vojenské příručce vydané v r. 1837, kde chápe logistiku jako vědu o
přesunech, zásobování a ubytování vojsk. Jeho myšlenky však zůstaly v Evropě
nepovšimnuty, a tak teprve v r. 1862 byla jeho kniha přeložena do angličtiny a vydána v
USA, kde nalezla uplatnění u válečného námořnictva. V průběhu a po skončení 1. světové
války (1914 až 1918) se tento vojenský termín postupně rozšířil po celém světě. Současně se
začal termín logistika využívat v hospodářské oblasti, avšak v poněkud odlišném významu.
Vývoj hospodářské logistiky (budeme ji nadále označovat pouze jako logistiku) můžeme
rozdělit na následující etapy:
LATENTNÍ OBDOBÍ (přibl. do r. 1918): je to období ve kterém logistika sice prakticky
existuje, avšak nebyla teoreticky rozvíjena a pro jednotlivé logistické činnosti nebyl pojem
"logistický" či "logistika" používán.2 V manažerské praxi jsou tyto jednotlivé činnosti
1
Z mnohem pozdější doby je znám výrok generála von Klausewitz (účastníka napoleonských válek a vojenského teoretika): „voják
pochoduje, voják musí být ubytován, …, tak aby byl připraven v požadovaném čase a místě k boji s nepřítelem“, což je v podstatě vyjádření
cílů vojenské logistiky z doby, kdy vojenská logistika jako teorie ještě neexistovala.
2
Je tomu tak trochu jako v Molierově komedii, kdy protagonista, když se dozvěděl, jaký je rozdíl mezi prózou a poezií, náhle zjistil, že
vlastně odjakživa mluví prózou.
Logistika I. – akademický rok 2020/2021 Ing. Petr Seďa, Ph.D.
chápány izolovaně, a nikoliv jako systém. Navíc, tyto činnosti nebyly chápány jako relativně
samostatné, nýbrž jako pouhý doplněk prodejních činností.
OBDOBÍ ZAVÁDĚNÍ (přibl. 1918-1950): jedná se o velmi dlouhé období postupného
vznikání teoretických koncepcí, ale i praktických činností, které vytvořily svébytný logistický
přístup k řešení. Tento nový přístup může být nejen odrazem požadavků prodeje a
marketingu, ale může také tento prodej či marketingovou koncepci aktivně podporovat.
Logistika se během tohoto období stává relativně samostatnou a aktivní součástí marketingu
a prodeje. V této době se ještě ne vždy důsledně používá označení logistika či logistický
(např. se ještě hovoří o tzv. fyzické distribuci), avšak svojí podstatou toto pojetí již odpovídá
logistickému pojetí. Charakteristické pro toto období je, že rozvoj logistické manažerské
praxe převažuje nad rozvojem logistické teorie. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi
dlouhé období, je vhodné v něm rozlišovat následující periody:
• (přibl. 1918-1939): vznik masové výroby (např. Fordovy závody) ovlivnil distribuci a
vynutil si vytváření nejen distribuční (odbytové), ale i nákupní sítě. Situace v
maloobchodě se příliš nemění, ale i zde vznikají první řetězce a sítě obchodních domů. 3
Sporadicky se začínají využívat i některé matematické modely, např. v zásobování a
distribuci (např. optimalizační Harris-Wilsonův model). Hospodářská krize, a s ní spojené
snížení koupěschopné poptávky, silně ovlivnila rozvoj logistiky a částečně snížila
požadavky na její rozvoj. Pouze v Německu a Japonsku dochází koncem tohoto období k
prudkému růstu zbrojní výroby, jinak převládá spíše stagnace.
• (přibl. 1939-1945): v období II. světové války dochází k prudkému rozvoji metod a
koncepcí vojenské logistiky, která začíná důsledně využívat poznatků některých nově
vzniklých vědních oborů, jako jsou např. operační výzkum, kybernetika a d. V oblasti
civilní logistiky dochází spíše k útlumu. Válečné operace prováděné ve světovém měřítku
kladly zcela mimořádné požadavky na rychlost, bezpečnost a kapacitu dopravy a
zásobování (např. vojenské konvoje námořních lodí pro dopravu válečného materiálu
z USA do V. Británie nebo SSSR, rozvoj leteckého zásobování na velmi dlouhé vzdálenosti
v oblasti Pacifiku, výstavba dálniční sítě v hitlerovském Německu atd.).
• (přibl. 1945-1950): po válce ovlivnily další rozvoj logistiky především tyto faktory:
1. v průběhu války pozdržená koupěschopná poptávka vyvolala v hlavní vítězné
zemi USA dočasný boom spotřeby založené na hromadné výrobě rozvinuté během
války.
2. velké demografické přesuny jak v USA, Asii, Africe a Evropě (návrat vojsk
propuštěných z armád USA, SSSR, ad., vlna migrace z Východu na Západ v USA,
migrace z venkova do velkých městských center, odchod Židů do Izraele, odsun
Němců, změny hranic v Evropě a Africe atd.).
3. devastace celých regionů válkou a nutnost pomoci evropským i jiným zemím
(zásobovací záchranný program UNRRA4 ke konci války a těsně po válce, o něco
později Marshallův plán).
4. vznik železné opony a rozdělení Evropy a světa na Východ a Západ.
3
První obchodní domy vznikaly ve velkých městech ve 2. polovině 19.stol. zejména v USA, V. Británii, Francii, ad. státech. Např.
v Čechách vznikl první obchodní dům v Perlové ulici v Praze (později označen jako obchodní dům Perla), v Moskvě vznikl v 90. letech 19.
stol. obchodní dům GUM.
4
United Nations Relief and Rehabilitation Administration
Logistika I. – akademický rok 2020/2021 Ing. Petr Seďa, Ph.D.
5. počátek tzv. hospodářského zázraku v Evropě (Západní Německo, později Itálie).
V důsledku celkového hospodářského oživení spolu s vlivem uvedených faktorů se začaly
prudce rozvíjet logistické (distribuční a zásobovací) sítě. Došlo k rekonstrukci a dalšímu
rozšíření všech druhů dopravy, zejména automobilové a letecké. Přes tyto úspěchy logistické
praxe v poslední periodě nedošlo k významným změnám v pojetí logistické teorie, někdy
dokonce tyto snadné úspěchy logistické praxe odvrátily pozornost od nutnosti dalšího
budování teorie logistiky. Vlivem specifických podmínek nadále dominovala problematika
prodeje nad problematikou řešení logistických procesů. Došlo však k podstatnému růstu
logistické infrastruktury (skladišť, překladišť, komunikačních sítí, počátky rozvoje
kontejnerizace, automatizace skladů atd.).
OBDOBÍ RŮSTU (přibl. 1950-1970): Za předěl v oblasti logistického myšlení je považováno
zpracování výzkumné studie týkající se úlohy vzdušné dopravy ve fyzické distribuci v r.
1956 pracovníky Harvardské univerzity (H. T. Lewis, J. W.Cullington, J. D. Steele: The Role
of Air Freight in Physical Distribution, Harvard University, 1956). Tato studie zdůraznila
možnost vzájemné substituce jednoho druhu nákladů za jiné a rozhodující se stala koncepce
celkových, a nikoliv dílčích úspor (tento princip bývá označován jako koncepce úplných
nákladů - angl. total costs). V tomto období prudce vzrostl počet publikací a vědeckých prací
věnujících se logistice.
Během tohoto období došlo k podstatným strukturálním změnám v oblasti spotřebitelské
poptávky s důrazem na diferenciaci a individuální odlišnost (namísto masové spotřeby).
Důsledkem tohoto tlaku poptávky se prudce mění charakter výroby a distribuce
(diversifikace nejen výrobků, výroby, ale i distribučních kanálů). Tím byl dán silný podnět k
rozvoji logistického způsobu myšlení a prudkému rozvoji logistiky jako vědy. Hlavním
myšlenkovým přínosem bylo systémové pojetí logistiky, které spočívalo na uznání nutnosti
alternativního přístupu5 k řešení logistických problémů a na uznání faktu, že je-li určitý
problém signalizován uvnitř určitého subsystému, pak jeho řešení musí být komplexní (tj.
systémové) a může být realizováno event. i mimo rámec subsystému, ve kterém je problém
signalizován.
Hospodářská recese národních ekonomik (pociťovaná zejména v USA) a relativní nasycenost
lokálních trhů vyvolala nutnost prodeje na vzdálenějších zahraničních trzích a s tím
spojenou nutnost přepravy na větší vzdálenosti. Situace si vynutila vyšší pozornost
procesům oběhu a tím i logistice.
OBDOBÍ ZRALOSTI (přibl. 1970 - nyní): toto období bylo zahájeno novou vlnou logistické
teorie a praxe počátkem 70., příp. i 80. let, která se týká rozvinutí pružných výrobních
systémů, systémů JIT (just-in-time), KANBAN a TQM (total-quality-management)
vyvinutých zejména v Japonsku, ale též v USA, V. Britanii a d. Ukázalo se, že zejména ve
výrobě jsou ukryty značné rezervy a potenciality, které tradiční management nedokázal
odhalit a využít. Objevily se nové integrované informační systémy pro projektování nových
výrobků a technologií (OPT, CAD/CAM, CIM, skupinová technologie, pružné výrobní
systémy) a pro řízení a plánování zásobování, výroby a distribuce (MRP, DRP)6, nové formy
automatizace procesů (Group Technology, Flexible Manufacturing Systems atd.). V průběhu
5
Jestliže požadovaný výsledek nebo funkci lze zabezpečit různými alternativně možnými logistickými systémy – jednoduchými nebo různě
složitými, více nebo méně efektivními apod.
6
Vžitá mezinárodní označení: MRP (Manufacturing Resources Planning), DRP (Distribution Resources Planning), CAD (Computer Assisted
Design), CAM (Computer Assisted Manufacturing), CIM (Computer Integrated Manufacturing), OPT (Optimum Production Technology)
Logistika I. – akademický rok 2020/2021 Ing. Petr Seďa, Ph.D.
těchto let došlo i k oficiálnímu uznání logistiky a jejího meritu (v USA se v r. 1985 původní
National Council of Physical Distribution Management přejmenovává na Council of
Logistics Management). V současné době dochází k dalšímu rozvoji logistiky, která musí
čelit problémům vyplývajícím z působení některých dlouhodobých trendů, jako jsou:
• další růst individualizace a diferenciace poptávky způsobuje růst diverzifikace
výroby, výrobků, odbytišť a trhů, logistických sítí, prostředků dopravy atd.),
• internacionalizace a globalizace trhů,
• zkracování životních cyklů výrobků, a tím vytváření tlaku na zkracování doby
zavádění nových výrobků,
• větší důraz na kvalitu než na produktivitu, přičemž paradoxně roste kvalita při
současném zvyšování produktivity a snižování nákladů,
• zkracování průběžných výrobních lhůt a průběžných lhůt zakázky, vyšší důraz na
pružné výrobní, skladovací, distribuční a dopravní systémy,
• další růst automatizace v logistických procesech (automatizované sklady,
automatizovaná manipulace a doprava materiálu, robotizace atd.),
• další rozvoj integrovaných výrobních systémů (automatizace a komputerizace
výrobních a distribučních technologií, pružné výrobní systémy, skupinová
technologie, technologie OPT a d.),
• další rozvoj logistických řídících a informačních systémů (MRP, DRP, CAD/CAM,
CIM a d.)
• nutnost podstatného snížení kapitálu „umrtveného“ v mezivýrobních, výrobních i
odbytových zásobách narušuje tradiční stabilitu logistických procesů, a je proto
nezbytné nalézat nové optimální fungování v podmínkách zvýšené nestability
(investuje se proto více do logistických zařízení než do zásob),
• možnost a nutnost dosahování strategické konkurenční výhody prostřednictvím
logistiky.
Existují i jiné pohledy na možné členění etap vývoje logistiky, např. Masters a Pohle (1994)
uvádějí následující členění, a to na základě převládajících principů logistického
managementu v jednotlivých desetiletích:
FRAGMENTÁRNÍHO PŘÍSTUP (40-50. léta): převládá neintegrované pojetí logistiky, kdy se
jednotlivé dílčí úlohy a procesy řeší naprosto izolovaně (tj. jako jednotlivé dílčí úlohy
v různých oblastech podnikové logistiky jako jsou: skladování, nákup, výroba, doprava,
objednávání, distribuce atd.). K dílčí optimalizaci se využívají především jednotlivé
optimalizační metody operačního výzkumu (lineární programování, teorie zásob, dopravní
úlohy atd.). Tyto dílčí optimalizace v daných podmínkách sice mohly prospět k efektivnosti
celkového systému, ale většinou nebyly příliš účinné.
FUNKCIONÁLNÍ PŘÍSTUP (60-70. léta): původní fragmentární a mosaikovitý přístup
k řešení dílčích logistických procesů se začíná postupně integrovat do větších funkčních
celků, jako jsou např. skladování, nákup, výroba, doprava a manipulace, balení, distribuce
atd. Tato postupná integrace nakonec přerostla hranice těchto jednotlivých izolovaných
Logistika I. – akademický rok 2020/2021 Ing. Petr Seďa, Ph.D.
logistických funkcí a došlo k vytvoření dvou základních integrovaných logistických
subsystémů označovaných jako:
• oblast řízení materiálů (vznikla integrací řízení procesů nákupu, skladů
materiálu, manipulace, výroby, technologie, technické kontroly atd.),
• oblast řízení fyzické distribuce (řízení distribuční sítě včetně skladů, dopravy,
objednávání, fakturace atd.),
přičemž podnikový manažer materiálové logistiky obvykle podléhal jinému řediteli (např.
výrobnímu) než manažer distribuční logistiky (např. obchodnímu řediteli). V průběhu těchto
let dochází k postupné deregulaci některých dopravních odvětví (nejdříve v legislativě USA,
a potom i v dalších státech), což silně ovlivnilo další vývoj logistiky.
INTERNÍ INTEGRACE (80. léta): postupně dochází k vzájemnému propojení obou původně
izolovaných oblastí podnikové logistiky, tj. řízení materiálů a řízení distribuce.7 Začíná být
postupně více zdůrazňováno komplexní pojetí integrované logistiky, které překračuje
úroveň pouhé interní integrace, která je ovšem přirozeným předstupněm komplexní, tj.
interní a externí integrace. Interní integrace probíhá obvykle v následujících krocích:
• postupné propojování jednotlivých izolovaných logistických funkcí (skladování,
doprava atd.),
• jejich postupná racionalizace a optimalizace (trade-offs),
• totální interní integrace procesů (fyzických a informačních).
EXTERNÍ INTEGRACE (90. léta): charakterizuje snaha vyhnout se některým negativním
důsledkům interní integrace, tj. tj. chybným nebo škodlivým interním suboptimalizacím.
Spoléhá se na vyšší stupeň kooperace se zákazníky, dodavateli a dodavateli speciálních
logistických služeb (logistický outsourcing). Vytvářejí se vzájemné aliance podporující vyšší
stupeň integrace na úrovni komplexních logistických řetězců a logistických sítí (např. velké
retailingové řetězce) a postupné budování mezinárodní a globální logistiky. Zvýšené dopady
globální logistiky na veřejnost (důsledek negativních externalit, např. poškozování životního
prostředí, znehodnocování krajiny atd.) si vynucují nové pojetí totální efektivnosti
v logistice, tj. pojetí odpovídající společenské efektivnosti, v jejímž rámci mohou být
hodnoceny veškeré společenské, a tedy nejen soukromé či partnerské aspekty logistiky.
Technika, technologie, informační a řídicí systémy podporují rostoucí globalizaci logistiky.
Procesy postupné integrace (od dílčí ke komplexní) zdaleka neprobíhají plynule a podle
stejného schématu, tj. dle uvedených etap. Vždy existovaly a existují organizace vyspělejší a
méně vyspělé, a to bez ohledu na uvedené etapy vývoje logistiky.
7
Problematika logistiky řízení výroby je v tomto pojetí integrace zahrnována do logistiky řízení materiálu