Logistika I. Ing. Petr Seďa, Ph.D.
KONCEPT ZADÁNÍ
SIMULACE BILANČNÍHO MODELU ŘÍZENÍ ZÁSOB
s pevnými objednacími termíny
Příklad: Je dán jednopoložkový bilanční model řízení zásob:
▪ dodací lhůta = 7 dnů (konst.)
▪ perioda objednávky = 1 den (konst.)
▪ plánovaná spotřeba je určena:
▪ klouzavým denním plánem spotřeby (pro každý den)
▪ klouzavým dekádním plánem spotřeby (uvnitř každé dekády
s rovnoměrným členěním na jednotlivé dny dekády)
▪ z evidence je známa skutečná denní spotřeba
▪ velikost denní spotřeby je stochastická veličina s empirickým rozdělením
pravděpodobnosti a střední hodnotou určenou denním plánem
▪ dodávky se uskutečňují vždy v plánované lhůtě a plánovaném množství
(plánovaná velikost dodávky = skutečná velikost dodávky)
▪ pojistná zásoba = konst. (např. = 0)
▪ počáteční zásoba pro první den (zvolená hodnota, např. 25)
Vstupní údaje modelu:
▪ minimální objednací množství
▪ velikost pojistné zásoby (v závislosti na zvoleném způsobu výpočtu pojistné
zásoby)
▪ denní a dekádní plány spotřeby
▪ počáteční zásoba pro první den
Máte za úkol určit: délku intervalu nejistoty a dále pro zkoumané období 100 dnů
určete:
Postupné hodnoty:
▪ vypočítat potřebu dodávek v jednotlivých dnech období (pro prvních 7 dnů není
potřeba dodávek určena)
▪ vypočítat plán dodávek (= uskutečněné dodávky) pro jednotlivé dny
▪ vypočítat počáteční zásoby v jednotlivých postupných dnech
▪ velikost neuspokojené spotřeby v jednotlivých dnech
Průměrné a celkové hodnoty za období 100 dnů:
▪ průměrnou výši zásoby v období 100 dnů
▪ celkový počet realizovaných dodacích cyklů
▪ průměrnou délku dodacího cyklu
▪ celkovou velikost neuspokojené spotřeby
▪ celkový počet výskytů neuspokojené spotřeby
Logistika I. Ing. Petr Seďa, Ph.D.
▪ průměrnou velikost neuspokojené spotřeby za 1 den (jako průměr z celého
období)
▪ průměrnou velikost neuspokojené spotřeby (jako průměr z výskytů)
Optimální režim fungování modelu: a to v závislosti na volbě
▪ velikosti minimálního objednacího množství
▪ velikosti pojistné zásoby (v závislosti na volbě strategie a modelu pojistné zásoby)
Optimální režim lze stanovit, jsou-li dány tři nákladové koeficienty:
▪ c1 = nákl. koeficient pro průměrnou výši zásob
▪ c2,x = nákl. koeficienty pro 1 dodávku (objednávku) rozlišené podle druhu
použitého dopravního prostředku, např.:
▪ c2,a = pro dodávky 0 < q =< 15
▪ c2,b = pro dodávky q > 15
▪ c3 = nákl. koeficient pro 1 den neuspokojené spotřeby
Hledáme globální minimum součtu nákladů N= N1 + N2 + N3, kde
▪ N = celkové náklady za období 100 dnů
▪ N1 = c1Tz = náklady na udržování zásoby za dobu T = 100
dnů, kde z průměrná výše zásoby
▪ N2=kxc2,x = součet nákladů na objednání a dopravu, kde kx je
počet dodávek dle jednotlivých druhů dopravy (za období
100 dnů)
▪ N3 = c3m = náklady spojené s nedostatkem pohotové zásoby,
kde m je počet dnů s výskytem nedostatku zásoby (v období
100 dnů)
Při výpočtu v MS Excel v hlavní tabulce (má 100 řádků) postupujte
shora dolů (tj. zadejte vzorec v buňce F34 a pak jej zkopírujte dolů pro
celý sloupec) a zleva doprava (začněte sloupcem F, pokračujte
sloupcem G atd.). Správné výsledky vzniknou vždy, až budete mít
spočítány buňky v celé tabulce (tj. ve všech buňkách).
Po dopočítání hlavní tabulky pokračujte sloupcem „Výpočty“ (od
buňky B20 dolů) a nakonec dopočítejte náklady N1, N2, N3 a N.