Objednací systémy
Přednáška č. 4


2
1.Využití objednacích systémů
2.Druhy objednacích systémů
3. Signální hladina zásob
4. Pojistná zásoba
5.Metody řízení a plánování zásob
6. ABC analýza
7.
1.
Obsah přednášky

´Používají se k řízení zásob jednotlivých skladových položek.
´Signál o potřebě vystavit objednávku je v nich vydáván při poklesu dispoziční zásoby pod tzv.
objednací úroveň (B) neboli signální hladinu.
´Signální hladina se dimenzuje tak, aby s požadovanou spolehlivostí pokryla poptávku v době od
vydání signálu o potřebě až po příjem příslušné dodávky do skladu.
´Tuto dobu nazýváme rozšířenou dodací lhůtou nebo pořizovací lhůtou a označujeme ji (L).
´
3
Využití objednacích systémů

´Použití objednacích systémů:
´a) k řízení zásoby v bodu rozpojení s objednávkou zákazníka,
´b) k řízení zásob z nejrůznějších pomocných a režijních materiálů, nástrojů a pomůcek.
´
´
4
Využití objednacích systémů

´Systémy řízení zásob se soustřeďují na:
a)předpověď budoucí poptávky,
b)výpočet optimální velikosti dávky,
c)stanovení pojistné zásoby,
d)stanovení optimální úrovně dodavatelských služeb,
e)stanovení objednací úrovně.
´
´
´
5
Využití objednacích systémů

´Dva pohledy na proces objednávání:
´a) rytmus objednání – může být konstantní nebo proměnlivý. Položku můžeme objednávat ve zcela
pravidelném rytmu nebo v nepravidelných intervalech v závislosti např. na aktuálním stavu zásoby,
§
´b) velikost objednací dávky – může být buď konstantní nebo proměnlivá. Objednávka může tedy znít
na stejné množství nebo může být upravována dle aktuálních potřeb.
´
´
´
6
Využití objednacích systémů

´Základní veličiny objednacích systémů:
´průměrná délka dodací lhůty (L),
´očekávaná potřeba (d) za jednotku času (ta může být například výsledkem predikování poptávky),
´ekonomická (či optimální) velikost dávky (Q),
´pojistná zásoba (Zp).
´
7
Druhy objednacích systémů

´Systém B, Q:
´pracuje s objednací úrovní (B), což vede k proměnlivým okamžikům objednávání, a s pevným
objednacím množstvím (Q),
´označuje se jako systém objednacího množství,
´např. objednávka k doplnění zásob ve výši (Q) se podává ihned od okamžiku, kdy ekonomická zásoba
klesne na objednací úroveň (B) nebo pod ní, stav zásoby se s úrovní (B) porovnává průběžně, tj. při
každém výdeji.
´
8
Druhy objednacích systémů

´Systém B, Q:
´stanovení objednací úrovně je založeno na očekávané spotřebě (d) v průběhu dodací lhůty (L) a
pojistné zásobě (Zp), jejíž výši lze odvodit pomocí pravděpodobnosti, že skutečná poptávka během
dodací lhůty bude větší než předvídaný odběr,
´veličiny (B) a (Q) jsou známy předem a musí být periodicky přizpůsobeny ke změnám např. v poptávce
nebo dodací lhůtě.
´platí: B = d · L + Zp
´
9
Druhy objednacích systémů

´Systém B, S:
´shoduje se se systémem (B, Q) s tím rozdílem, že se neobjednává pevné množství (Q), ale že se vždy
objednává do cílové úrovně (S),
´v tomto systému se stanoví úroveň (B) jako u systému (B, Q),
´cílová úroveň (S) se vypočte jako součet objednací úrovně (B) a velikosti dávky (Q),
´platí: S = B + Q
´
10
Druhy objednacích systémů

´Systém s, Q:
´vyznačuje se objednací úrovní (s) s pevným okamžikem objednání a pevným objednacím množstvím (Q),
´na rozdíl od (B) systémů, u nichž se provádí akce ihned po dosažení nebo podkročení objednací
úrovně (B), je u (s) systémů testován vztah výše zásoby a objednací úrovně pouze periodicky,
´u systémů s periodickou kontrolou zásoby je čas, který uplyne od prvního podkročení objednací
úrovně (B) do okamžiku nejbližší kontroly, náhodný, v průměru se rovná polovině kontrolního
intervalu (I).
´
11
Druhy objednacích systémů

´Systém s, Q:
´aby byl signál o potřebě objednat vydáván při výši dispoziční zásoby v průměru rovné d · L + Zp,
je třeba oproti tomuto průměru zvýšit objednací úroveň (B) o očekávanou velikost poptávky,
´objednací úroveň (B) musí být proto dimenzována tak, aby dispoziční zásoba měla při vydání signálu
v průměru velikost:
´ s = d · (L + 0,7 · I) + Zp
´
12
Druhy objednacích systémů

´Systém s, S:
´je to periodický systém, ale s proměnným objednacím množstvím,
´při periodickém zjišťování stavu zásoby se doobjednávají ty položky, jejichž ekonomická zásoba
klesla pod úroveň (s), do cílové úrovně (S),
´cílová úroveň má stejnou výši jako u systému (B, S), tzn.:
´ S = B + Q
´
13
Druhy objednacích systémů

´Systém s, S:
´signální hladina je skutečným řídícím parametrem pro nastavení pojistné zásoby v praxi,
´je to taková úroveň zásoby konkrétní položky, při které je nutno okamžitě objednat doplnění zásoby
(doobjednat optimální velikost dávky),
´signální hladina bude tedy vypočtena jako hodnota pojistné zásoby zvýšená o očekávanou spotřebu
mezi okamžikem objednání a okamžikem dodání (viz obrázek).
´
14
Signální hladina zásob

´
q

15

SIGNÁLNÍ
HLADINA

Doba mezi okamžikem objednání
a okamžikem dodání
–

„
L
“

Čas

Spotřeba za dobu  „d“
Signální hladina zásob
15

´pojistná zásoba se vytváří v objednacích systémech pro zásoby s nezávislou poptávkou za tím
účelem, aby do určité míry zachycovala odchylky zásobovacího procesu od očekávaného (průměrného)
průběhu,
´odchylky mohou vznikat jak na straně vstupu (v termínech dodávek k doplnění zásoby), tak na straně
výstupu (ve velikosti poptávek či spotřeby),
´u pojistné zásoby se zajímáme o odchylky zmenšující zásobu (pozdější okamžik dodávky, vyšší
poptávka).
´
16
Pojistná zásoba

´potřebná velikost pojistné zásoby závisí na požadované spolehlivosti zabezpečení proti odchylkám a
na očekávané intenzitě těchto odchylek, ´zvětšování pojistné zásoby se projeví růstem úrovně služeb
zákazníkům,
´jak je vidět, tento růst se stále zpomaluje (viz obrázek).
´
17
Pojistná zásoba

´Vztah mezi výší pojistné zásoby a úrovní služeb
´
´
18
Pojistná zásoba
08-57

´velikost pojistné zásoby je odvozena z ekonomické úvahy – od optimální úrovně dodavatelských
služeb,
´chceme-li zabezpečit rostoucí úroveň dodavatelských služeb, povede to mimo jiné k rostoucí
velikosti pojistné zásoby a také k vyšším nákladům na držení zásob,
´na druhé straně se při zvyšující se pojistné zásobě snižují náklady z nedostatku zásob,
´optimální velikost pojistné zásoby je maximem rozdílu mezi úsporou nákladů z nedostatku a nákladů
na držení pojistné zásoby.
´
19
Pojistná zásoba

´způsoby stanovení pojistné zásoby mohou být různé,
´pojistná zásoba může být stanovena odhadem, intuitivně anebo výpočtem, ´výpočet pojistné zásoby se
opírá o teorii pravděpodobnosti a statistiku.
´
20
Pojistná zásoba

´Existují 2 skupiny metod:
´a) Metody založené na normativních podkladech
´používají se pro výpočet plánované budoucí spotřeby materiálů, které vykazují proměnlivou
proporcionální závislost objemu spotřeby na objemu výkonů,
´jsou nazývány také metodami přímého propočtu,
´jedná se o pracné metody, které však mohou přinést relativně přesné výsledky,
´předpokladem jejich použití je lineární přímá nebo nepřímá závislost mezi objemem produkce a
rozsahem spotřeby.
´
21
Metody plánování a řízení zásob

´b) Metody založené na statistických podkladech
´jejich základním jsou statistické údaje o minulé spotřebě a jsou vhodné pro výpočet plánované
spotřeby, která nevykazuje proporcionálně proměnlivou závislost na objemu výkonů anebo v případech,
kdy nejsou k dispozici normy spotřeby materiálu, popř. tehdy, když neznáme objem plánovaných
výkonů.
22
Metody plánování a řízení zásob

´v oblasti plánování a řízení zásob se používají i další metody, které by bylo možno dále členit do
dalších skupin a podskupin, a které jsou svým použitím specifické pro jednotlivé oblasti,
´ díky prudkému rozvoji výpočetní techniky se začaly používat i následující metody:
üABC analýza,
üZero Inventory (nulové zásoby),
üSIC (statistické řízení zásob),
üMRP (plánování výrobních zdrojů),
üTOC (teorie úzkých míst),
üJIT (právě včas).
´
23
Metody plánování a řízení zásob

´ABC analýza vychází z Paretova principu, který říká, že ve většině případů je přibližně 80%
důsledků vyvoláno pouze 20% všech možných příčin, ´tento princip vede k selekci problémů a k určení
priorit při jejich řešení, ´při řízení je pak nezbytné se zaměřit na tuto podstatnou menšinu
možných příčin (zásoby, zákazník, dodavatelé atd.).
´
24
ABC analýza

´Paretův diagram
25
ABC analýza
08-65

´aplikace ABC analýzy v řízení zásob vychází ze sestupného uspořádání položek nakupovaného, resp.
skladovaného sortimentu podle hodnoty obratu a kumulovaných hodnot obratu od počátku posloupnosti,
´pro zvolené kritérium se určí v této posloupnosti hranice mezi podmnožinou položek skupiny A, B a
C, ´podstata ABC analýzy spočívá v klasifikaci sledovaných jevů na tři skupiny A, B, C nebo více
skupin, přičemž každé za skupin by měla být věnována různá pozornost.
´
26
ABC analýza

´skupina A je tvořena malým počtem položek s klíčovým podílem na celkovém objemu zásob,
´tyto položky jsou životně důležité a je nutno se jimi zabývat detailně a individuálně,
´obecně platí, že výrobky zařazené do skupiny A mají pro výrobu rozhodující význam a proto vyžadují
pravidelnou kontrolu při objednávání i skladování,
´díky své vysoké hodnotě by každé zbytečné skladování znamenalo nepotřebné umrtvení kapitálu.
´
27
ABC analýza

´skupina B je tvořena větším počtem položek než skupina A, ale její podíl na celkovém objemu zásob
je nižší,
´skupina C zahrnuje největší počet položek ale jejich podíl na celkovém objemu zásob je nepatrný,
´položky skupiny C vyžadují nejmenší pozornost, protože ekonomický význam je relativně malý (tzv.
triviální většina),
´uvedené položky tak mohou být skladovány po delší dobu bez dopadu na ekonomiku výroby.
´
28
ABC analýza

´zásoby mohou být kategorizovány podle různých kritérií, například skladový sortiment, spotřeba
zásob v hodnotovém vyjádření nebo v jednotkách množství, příspěvek k zisku, náklady na zásoby,
hodnota obratu atd.,
´vždy je potřeba přihlížet k účelu, pro který je analýza prováděna,
´je zřejmé, že přesná matematická závislost 80% na 20% v praxi neexistuje,
´obecné pravidlo ale konstatuje, že vztah mezi výčtem možných příčin a následky je vždy nelineární.
´
29
ABC analýza

Děkuji za pozornost