Týden 13
1
evropská unie
a sociální zabezpečení
Rychlý náhled kapitoly
|
Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. 5. 2004 se
začalo na ČR vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Toto právo plně
respektuje jeden ze základních principů EU, kterým je právo občanů na volný
pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských
států zacházet s migrujícími občany EU stejně jako s vlastními státními
příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat
v jednotlivých členských zemích.
Cíle kapitoly
|
V oblasti sociálního
zabezpečení nedochází Evropské unii k harmonizaci národních
sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci.
Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto zemí, které jsou založeny na
odlišných principech a mají
i různá institucionální uspořádání. Kapitola
se proto zabývá oblastmi, které jsou v oblasti sociálního zabezpečení
závazné pro členské státy.
Klíčová slova kapitoly
|
Evropská unie, koordinace, harmonizace, nařízení, směrnice,
pravidla, státní příslušnost, bez státní příslušnosti, export dávek.
Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. 5. 2004
se začalo na ČR vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Toto právo
plně respektuje jeden ze základních principů EU, kterým je právo občanů na
volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení
z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU
stejně jako
s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost
pracovat
v jednotlivých členských zemích. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází
k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale
pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto
zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají i různá
institucionální uspořádání. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn,
to znamená, že rozdíly mezi národními systémy zůstávají. Koordinace nahrazuje
pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrující občany nevýhodná a pro tyto
případy vytváří EU pravidla vlastní -
koordinační.
.Nejdůležitějšími koordinačními právními předpisy v této
oblasti byla do 30. 4. 2010
Fnařízení Rady (EHS) 1408/71
Fnařízení Rady (EHS) 574/72, tzv. koordinační nařízení.
Od 1. 5. 2010
vstoupila v účinnost nová koordinační
nařízení, a to
Fnařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES)
883/2004
Fnařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) 987/2009
Nařízení představují základní, přímo
závazné a nad národní právní předpisy postavené předpisy EU, které koordinují
systémy sociálního zabezpečení všech členských států.
Smyslem nařízení je zajistit, aby
migrující osoba neztratila své nároky na sociální dávky z důvodu jiného
občanství, bydliště či proto, že v žádném státě nesplnila potřebnou dobu
pojištění stanovenou předpisy daného státu.
VĚCNÝ ROZSAH
NAŘÍZENÍ
Věcný rozsah je vymezen
pozitivním výčtem oblastí sociálního zabezpečení a také výčtem negativním.
POZITIVNÍ VYMEZENÍ
Nařízení
se dotýkají právních předpisů členských států, které upravují dávky
v případě:
- nemoci,
- mateřství a týkají se též
odpovídajících dávek otcovských (vloženo nově),
- invalidity,
- stáří,
- úmrtí (pohřebné) a pozůstalosti,
- pracovních úrazů a nemocí z povolání,
- nezaměstnanosti, předdůchodových
dávek (vloženo nově),
- rodinných dávek,
- zvláštních smíšených
nepříspěvkových peněžitých dávek.
NEGATIVNÍ VYMEZENÍ
Nařízení nezahrnuje
§ sociální a léčebnou pomoc,
§ dávky obětem války, vojenských akcí a trestných
činů, obětem škod způsobených státními činiteli při výkonu služby aj.
POZITIVNÍ VYMEZENÍ Nařízení
se dotýkají právních předpisů členských států, které upravují dávky
|
NEGATIVNÍ VYMEZENÍ Nařízení nezahrnuje § sociální a léčebnou pomoc, § dávky obětem války, vojenských akcí a trestných
činů, obětem škod způsobených státními činiteli při výkonu služby aj. |
OSOBNÍ ROZSAH NAŘÍZENÍ
Unijní pravidla platí pro :
▀ státní příslušníky
- členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a
Švýcarska, kteři jsou nebo byli pojištěni v některé
z uvedených zemí, a také pro jejich rodinné příslušníky,
- nečlenských zemí, kteři legálně pobývají na území EU nebo se po různých zemích
EU pohybují, a pro jejich rodinné příslušníky.
▀ osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, kteří mají bydliště v některém z
členských států EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku a
kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a dále také pro jejich
rodinné příslušníky.
KOORDINACE
SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ V EU
Koordinace národních sociálních systémů je založena na
čtyřech základních principech. Stanovují je všechna výše zmíněná koordinační
nařízení.
Zásady koordinace sociálních systémů v EU •
rovnost
zacházení – je-li osoba pojištěna v členském státě, podléhá stejným
právům a povinnostem jako státní příslušníci dotyčného státu, •
pojištění
v jednom členském státě – v daný okamžik může být osoba pojištěná
pouze v jednom členském státě, •
export
dávek – získá-li osoba nárok na dávku v jednom členském státě,
dávka jí bude vyplácena i v případě, kdy se přestěhuje do jiného členského
státu, •
sčítání
dob pojištění – nezíská-li osoba potřebnou dobu pojištění členských
státech. |
PŘÍSLUŠNOST K
PRÁVNÍM PŘEDPISŮM
Jestliže osoby (zaměstnanci či OSVČ) migrují za prací po
státech EU, je nutné vědět, v kterém státě budou pojištěny. Účast
migrujícího pracovníka na nemocenském, důchodovém a zdravotním pojištění se
řídí právními předpisy o sociálním zabezpečení toho členského státu, který byl určen jako příslušný podle
nařízení. Základním pravidlem je, že zaměstnanci a OSVČ podléhají právním
předpisům sociálního zabezpečení toho členského státu, na jehož území pracují
bez ohledu na jejich bydliště nebo státní příslušnost. Pokud zaměstnavatel
vyšle svého zaměstnance do jiného členského státu, aby zde pro něj vykonával
práci po dobu nepřesahující od 1. 5.
2010 2 roky, jedná se o tzv. vyslání. Vyslaný zaměstnanec zůstává pojištěn
ve vysílajícím státě, přestože dočasně vykoná činnost v jiném členském státě.
Toto platí obdobně i pro OSVČ. Příslušnost k právním předpisům se dále určuje v
případech, kdy osoba souběžně vykonává svou činnost
na území více členských států nebo u zvláštních kategorií osob (např. státní
úředníci, diplomatický personál). Jestliže určení příslušnosti podle ustanovení
koordinačních nařízení dotčenému pracovníkovi nevyhovuje, může v odůvodněných
případech požádat o udělení výjimky z příslušnosti k právním předpisům. Určení příslušnosti k právním předpisům
sociálního zabezpečení v České republice provádí ČSSZ.
Důchody v
Evropské unii
V případě důchodového pojištění ve dvou nebo více
členských státech se při přiznávání starobních, invalidních a pozůstalostních
důchodů uplatňuje koordinační princip
sčítání dob pojištění. Je to zejména z toho důvodu, aby se vyloučil
nepříznivý důsledek situace, kdy osoba, která byla pojištěna ve více státech,
nesplňuje v některém z nich (nebo v žádném z nich) podmínku potřebné doby
pojištění pro nárok na důchod.
V tomto případě členský stát přihlédne pro získání nároku
na důchod i k dobám pojištění získaným v ostatních členských státech. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v
úvahu také doby pojištění získané podle právních předpisů jiného členského
státu před vstupem ČR do EU. Žádost o důchod se podává obvykle ve státě
bydliště žadatele. V ČR je to místně příslušná OSSZ (PSSZ/MSSZ). Řízení
o důchodu se zahraničním prvkem je administrativně
a časově náročnější než řízení pouze podle právních předpisů ČR. Podílí se
na něm více institucí, aplikují se pravidla právních předpisů více států o
sociálním zabezpečení a evropská koordinační nařízení.
Peněžité dávky
v nemoci a mateřství v EU
a)
Bude-li občan pobývat v jiném členském státě EU
(např. jako turista nebo vyslaný pracovník) a zůstane pojištěn v ČR, budou mu peněžité dávky v nemoci
a mateřství poskytovány podle platných českých právních předpisů.
b)
Jestliže se občan rozhodne pracovat v jiném členském státě a v tomto státě bude i nemocenský
pojištěn, řídí se výplata nemocenských dávek v nemoci a mateřství
podle právních předpisů daného státu.
OSVČ se mohou i nadále rozhodnout, zda se k nemocenskému
pojištění přihlásí - jejich pojištění je dobrovolné. Dobrovolně se může
přihlásit k nemocenskému pojištění také zahraniční zaměstnanec. Tedy člověk
pracující v ČR pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, se kterým
nemá ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nejde ani o
stát EU.
Způsob výplaty
a dokladování
Lidem, kteří trvale bydlí v cizině, se důchody vyplácejí
Ø na
osobní účet u peněžního ústavu v cizině nebo
Ø na
osobní účet u banky v ČR.
Výplata na účet v zahraničí se provádí v měně daného
státu nebo v jiné volně směnitelné měně, a to bezhotovostně vždy za zpětnou
dobu a v časových intervalech, které si příjemce důchodu určí.
Výplata na účet v ČR je vždy v českých korunách za zpětnou
dobu, a to prostřednictvím České národní banky. Aby mohla ČSSZ lidem, kteří
žijí mimo území ČR, vyplácet důchod, potřebuje k tomu vyplněné „Potvrzení o
žití“. Tento tiskopis (vyplněný, vlastnoručně podepsaný a s úředně ověřeným
podpisem) je třeba ČSSZ poslat alespoň jedenkrát ročně.
Dávky nemocenského pojištění je možné vyplácet do ciziny
jen na účet pojištěnce u banky v cizině, a to na základě žádosti pojištěnce a
za úhradu nákladů této výplaty.
Shrnutí kapitoly
|
Kapitola je věnována aspektům uplatnění sociálního
zabezpečení v současných podmínkách Evropské unie. Tedy zejména ke
koordinaci právních předpisů členských zemí v oblasti sociálního
zabezpečení