Týden 9
9. Scénologie postavy
Scénování člověka prostředkem jeho sebeidentifikace a sebeinterpretace.
Postava a obraz člověka včetně obrazu o sobě: ‘já’ a ‘on’ a lidská „excentrická pozičnost“ podle Plessnera. Postava a maska (persona), epický hrdina a dramatická osoba. Klasická žánrová diferenciace i při vytváření postavy a křesťanská ‘kreaturálnost‘ dle Auerbacha. Hrdina a everyman; komediální sluha a šašek či blázen: od harlekýna ke Švejkovi. Role a individuum: západní kultura a individuální láska od Tristana k Romeovi. Typ a charakter, resp. typizace a charakterizace a jejich rozvíjení od mimu a nové attické komedie až k tzv. charakternímu herectví v měšťanském divadle. Psýcha u Freuda a Junga a vytváření postavy v moderním divadle. Od starých i nových oborů k novému pojetí postavy u Strindberga a Čechova i Brechta (s jeho epickým či komediálním zcizením, resp. nadhledem či odstupem) ve srovnání se Stanislavským. Star a tzv. osobnostní herectví: postava a herec.
Orientální pohled:
Vytváření postavy skrze prožitek prostoru.
Vliv specifik japonského domu na divadelní postupy japonských současných režisérů.
Suzukiho „gramatika nohou“.
Úkol k 9. okruhu
- Na
základě svých znalostí z oblasti teorie a historie divadla a jeho
složek se pokuste popsat vývojový proces v oblasti herectví od výkonu v
roli k tvorbě postavy.
- Přečtěte si kapitolu „Vnitřně hmatové vnímání / Systém zrcadlových neuronů“ (in ŠÍPEK, J. Psychologické souvislosti scénické tvorby, s. 69–76) a vysvětlete význam vcítění (empatie) a odstupu (distance) pro vytváření dramatického napětí.
Otázky k 9. okruhu
- Kteří herci a kteří dramatikové byli ve vývojovém procesu od výkonu v roli k tvorbě postavy klíčoví? Jmenujte a vysvětlete jejich význam v daném kontextu. (20 minut)