Úvod

Právní skutečnosti jsou takové skutečnosti, se kterými právo spojuje určité právní následky. Rozlišujeme právní skutečnosti, které jsou závislé na vůli a které na vůli závislé nejsou. Právní jednání je závislé na vůli osoby, která jej činí. Příkladem právního jednání je smlouva či závěť.

Právní skutečnosti, které naopak na vůli závislé nejsou, ale přesto vyvolávají právní následky, jsou typicky narození, smrt a čas. S narozením je spojen vznik právní osobnosti, se smrtí také nezaniká právo na náležité zacházení s ostatky člověka či smrtí vzniká dědické právo. Objektivní skutečností je také čas, se kterým je spojeno např. nabývání svéprávnosti, promlčení či prekluze. Právní skutečnosti jsou upraveny v § 545 a násl. OZ.

Výkladová část

Právní jednání

Právní jednání je charakteristické tím, že vyvolává právní následky. Jde o následky, které

jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545 OZ). Právně jednat lze konáním i opomenutím. Např. právním jednáním je uzavření kupní smlouvy. Opomenutím je pak např. nezaplacení kupní smlouvy. Právně jednat lze o tzv. konkludentně; příkladem je prodej zboží v automatu – kupující právně jednat, aniž by toto právní jednání mělo písemnou či ústní formu.