UCJNUK16 Exilliteratur

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2018
Rozsah
0/8/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Miroslav Urbanec, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Miroslav Urbanec, Ph.D.
Ústav cizích jazyků – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seminář se zabývá německou exilovou literaturou v období od roku 1933 do roku 1945, jejím vznikem a nejdůležitějšími směry a proudy, které se v ní projevily. Vedoucí semináře podává výklad o nejvýznamnějších autorech a o vývoji jednotlivých literárních žánrů v rámci exilové literatury. Samostudium je v návaznosti na seminář zaměřeno na výše uvedené literární období. Soustřeďuje se na literárněvědnou analýzu vybraných děl. Tato analýza je prováděna na základě pokynů vedoucího semináře. Jsou používány autentické materiály, které jsou postupně rozebírány z hlediska literárněvědného. Sylabus k přednášce a semináři: 1. Rok 1933 a jeho dopad na německý kulturní život. 2. Vznik německé exilové literatury a hlavní proudy v ní. 3. Román v německé exilové literatuře. 4. Drama v německé exilové literatuře. 5. Lyrika v německé exilové literatuře. 6. Konec Druhé světové války a problém reintegrace exilových autorů v poválečném Německu. 7. Lion Feuchtwanger: Geschwister Oppermann/ Anna Seghers: Das siebte Kreuz. 8. Erich Maria Remarque: Liebe Deinen Nächsten/ Stefan Zweig: Schachnovelle. 9. Lion Feuchtwanger: Der falsche Nero/ Klaus Mann: Mephisto. 10. Bertolt Brecht: Furcht und Elend des Dritten Reiches/ Ernst Toller: Pastor Hall. 11. Bertolt Brecht: Svendborger Gedichte. 12. Alfred Döblin: Hamlet oder Die lange Nacht nimmt ein Ende. Povinná literatura: Beutin, W. (Hg.): Deutsche Literaturgeschichte. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. 8. Aufl. Stuttgart/Weimar, 2013. Doporučená literatura: Böttiger, H.: Die Gruppe 47. Als die deutsche Literatur Geschichte schrieb. München, 2012. Brenner, P. J.: Neue deutsche Literaturgeschichte. Vom "Ackermann" zu Günter Grass. 3. Aufl. Berlin/New York, 2011. Emmerich, W. / Heil, S. (Hg.): Lyrik des Exils. Stuttgart, 2012. Gołaszewski, M. / Kardach, M. / Krenzlin, L. (Hg.): Zwischen innerer Emigration und Exil. Deutschsprachige Schriftsteller 1933-1945. Berlin, 2016. Mertz, P.: Und das wurde nicht ihr Staat. Erfahrungen emigrierter Schriftsteller mit Westdeutschland. München, 1985. Nieradka, M. L.: "Die Hauptstadt der deutschen Literatur": Sanary-sur-Mer als Ort des Exils deutschsprachiger Schriftsteller. Göttingen, 2010. Winkler, M. (Hg.): Deutsche Literatur im Exil 1933-1945. Texte und Dokumente. Stuttgart,1995.
Osnova
  • 1. Rok 1933 a jeho dopad na německý kulturní život.
    2. Vznik německé exilové literatury a hlavní proudy v ní.
    3. Román v německé exilové literatuře.
    4. Drama v německé exilové literatuře.
    5. Lyrika v německé exilové literatuře.
    6. Konec Druhé světové války a problém reintegrace exilových autorů v poválečném Německu.
    7. Lion Feuchtwanger: Geschwister Oppermann/ Anna Seghers: Das siebte Kreuz.
    8. Erich Maria Remarque: Liebe Deinen Nächsten/ Stefan Zweig: Schachnovelle.
    9. Lion Feuchtwanger: Der falsche Nero/ Klaus Mann: Mephisto.
    10. Bertolt Brecht: Furcht und Elend des Dritten Reiches/ Ernst Toller: Pastor Hall.
    11. Bertolt Brecht: Svendborger Gedichte.
    12. Alfred Döblin: Hamlet oder Die lange Nacht nimmt ein Ende.
Vyučovací jazyk
Němčina
Informace učitele
Aktivní účast ve výuce, prezentace a seminární práce na zadané téma.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2017, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2022.