ARTHDBP085 Mediální prezentace dějin II

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Milan Hes, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Monika Horsáková, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Milan Hes, Ph.D.
Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Dodavatelské pracoviště: Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
FORMA(P)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti se seznámí se základy teorie masové komunikace a s rolí jednotlivých druhů médií a jejich významem při prezentaci výsledků historických bádání; budou upozorněni na možnosti využití témat z oblasti moderních dějin v rámci politického marketingu a ideologického ovlivňování; na konkrétních příkladech se seznámí s výsledky práce scénáristů a autorů mediálních prezentací témat z oblasti moderních dějin a s možnostmi využití orální historie a práce s pamětníky v této oblasti. Po absolvování předmětu se budou studenti lépe orientovat v problematice masové komunikace a v možnostech mediální prezentace a popularizace historických faktů.
Osnova
  • 1.–3. Medializace historie v hraném filmu.
  • 4.–5. Medializace historie v jiných žánrech televizního a rozhlasového vysílání.
  • 6.–7. Medializace historie pomocí jiných médií – veřejné přednášky, expozice, výstavy, plakáty aj.
  • 8.–10. Paměti a vzpomínky, metody orální historie.
  • 11.–12. Kritická analýza mediálního diskurzu na příkladu národních, politických i kulturních stereotypů podporovaných médii a jejich vývoj.
  • 13. Závěrečné shrnutí.
Literatura
    povinná literatura
  • Jirák, J. – Köpplová, B. Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Praha 2003.
  • McLuhan, H., M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá Fronta, 2011. ISBN 978-80-204-2409-9. info
  • STROBACH, V. Historik jako nositel paměti, dějiny a hra. Dějiny - Teorie - Kritika. 2009. info
    doporučená literatura
  • AUMONT, J. Obraz. Praha: AMU, 2005. info
  • Berger, P. – Luckmann, T. Společenská konstrukce reality. Praha 1999.
  • Gombrich, E. H. Umění a iluze: studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha 2019.
  • Hes, M. Traumatická paměť holocaustu: K psychologickým aspektům vzpomínání. In: Mesiarkin, A. – Daniš, M. (eds.). Historia Medicinae Slovaca V. Fenomén vojny v kontexte dejín medicíny. Bratislava 2020, s. 103–113.
  • Jareš, J. – Pýcha, Č. Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskuzi. Praha 2020.
  • Jirák, J. – Říchová, B. Politická komunikace a média. Praha 2000.
  • KOPAL, P. (ed.). Film a dějiny. Praha, 2005. info
  • Kopal, P. (ed.). Film a dějiny. Adolf Hitler a ti druzí. Praha, 2009. info
  • Kopal, P. (ed.). Film a dějiny 3: Politická kamera – film a stalinismus. Praha 2012.
  • Kopal, P. (ed.). Film a dějiny 4: Normalizace. Praha 2014.
  • Kopal, P. (ed.). Film a dějiny 5: Perestrojka/Přestavba. Praha 2016.
  • Kopal, P. (ed.). Film a dějiny 6: Potkomunismus. Praha 2017.
  • Kudláček, L. Dezinformace jako komunikační strategie bulvárního tisku. Brno 2013.
  • Mitchell, W. J. T. Teorie obrazu. Praha 2017.
  • Sontagová, S. O fotografii. Praha 2002.
  • Thompson, B. Média a modernita. Praha 2004.
  • Panofsky, E. Význam ve výtvarném umění. Praha 2013.
  • Pinkas, J. Jak vzpomínáme na normalizaci: Obrazy normalizační minulosti ve filmu. Praha 2020
  • Watson, J. Media Communication. London 1998.
  • Wittlich, F. Fotografie – přímý svědek? Praha 2012
Výukové metody
přednášky, semináře, diskuse, analýzy, prezentace, domácí práce
Metody hodnocení
Aktivní účast ve výuce (75 %), splnění průběžně zadaných úkolů, seminární práce.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2024.